Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Nejlépe hodnocené komentáře

The Lost Episodes of Doom

  • PC 75
Pro mě je to zatím nejslabší Doom. A to hlavně kvůli první a většině druhé epizody. Nemůžu autorům upřít jisté novátorství v přístupu a level designu. Koho jiného v té době napadlo nacpat do FPSka tolik hádanek? No, hádanek. Spíš správnou kombinaci teleportů nebo spínačů. Dokonce se i objeví tajný povinný postup. Což je vopruz.

Je nutné to všechno podrobně prozkoumávat. Žádný spínač nesmíte přehlédnout. V kombinace s velkými úrovněmi a málo nepřáteli to vychází docela nudně. Něco teda šlo obejít přeskočením překážky (ZDoom), s čímž autoři nepočítali. V The Lost Epizodes of Doom je celkově málo nepřátel. Hlavně v první epizodě je málo démonů. Ještě méně těch silných. A ten konec? Kdo dohrál první epizodu v původním Doomu, bude vědět o čem je řeč. Něco takového by se spíš hodilo na úplný konec.

Hra začne nabírat šťávu až ke konci druhé epizody. Hádanky s teleporty asi vývojáře omrzely a vrátili se ke starému dobrému Doomu. Hlavně třetí epizoda je jak má být. Spousta nepřátel, přehlednější design, zvýšená obtížnost. To se opět vrátí Doom adrenalin a totální výplach při rychlé akci.

V době, kdy už byl na světě skvělý Doom 2, tohle trochu ztrácelo smysl. Už mi trochu vadili stále stejní nepřátelé a nepřítomnost dvouhlavňové brokovnice. Ale i tady má Doom design pořád něco do sebe, i když mě některé úrovně vyloženě rozčilovali.

Pro: 3 epizoda, Doom drive a atmosféra

Proti: první půlka hry hry narvaná zbytečnýma hádankama, méňe nepřátel, konec první epizody

+12

World of Warcraft: Legion

  • PC 80
Nový datadisk k World of Warcraft jsem začal hrát hned při vydání. Levelování postavy je příjemné a slušně odsýpá. Novinka v podobě dynamické obtížnosti, ale i odměn to urychluje. Na druhou stranu nemám pocit zesilování postavy, když se mnou zesilují i nepřátelé. Další novinka v podobě artefaktu/zbraně je fajn. Nechtěl bych tento princip ve všech hrách, ale v rámci WoW jde po těch letech o příjemnou novinku. Nové lokace jsou krásně zpracovány a je vidět že technologie od dob vydání původní hry značně pokročila. I na starém enginu si užívám krásné scenérie.

Změna na order halls je tak napůl. Je fajn být s ostatními hráči, ale neumožňuje to tolik možností stavebního vyžití. Word questy mě zatím baví uvidíme po delší době. Celkově je v datadisku dostatek nového obsahu a již je ohlášen nový patch, tak snad vývojáři neusnou na vavřínech. Změny v profesích a profesní questy jsou také dobře zvládnuté.

V porovnání s předchozími datadisky je Legion tak v prostředku. Nadšení z World of Warcraft: The Burning Crusade a WotLK se nekoná, ale nezajímovost World of Warcraft: Cataclysm také ne. Zatím ho řadím asi na třetí místo.
+12

The Beast Within: A Gabriel Knight Mystery

  • PC 60
Krásný příklad toho, jak se na perlách devadesátých let podepíše zub času. Kdybych hrál hru ve své době, pravděpodobně bych si cvrnkl do textilu a považoval ji za jednu z nejlepších adventur ever. Hru jsem ale dohrál až nyní (říjen 2016) v rámci herní výzvy a jsem docela rád, že už je to za mnou.

Oproti krásné ručně malované jedničce mě tento interaktivní film téměř nezaujal a hlavně linie s Grace mě doslova až nebavila, částečně kvůli nesympatické herečce a faktu, že se často chovala jako kráva a částečně kvůli nudnému příběhu v této linii. Naopak linie s Gabrielem byla poutavá a napínavá, atmosféra v loveckém klubu se dala krájet a vynikající pátá kapitola už byla jen třešničkou na dortu. Velké plus je rovněž parádní herecký výkon barona Von Glowera, kterému tato role sedla jako prdel na hrnec. Rovněž i představitel Gabriela byl vybraný dobře a na tuto roli mi velice sedl.

Herně mě GK 2 ale moc nezaujal a jen mě utvrdil v tom, že interaktivní filmy byly a stále jsou slepou uličkou. Umím si představit, že kdyby byla dvojka ve stejném stylu jako jednička, pěji teď oslavné ódy. V tomto formátu je pro mě ale GK 2 jen lehce nadprůměrnou adventurou, na kterou brzy zapomenu. Korunu mému ne zrovna zábavnému projití touto hrou nasadil už jen dementní závěr s tím 3D bludištěm, u kterého jsem na vývojáře nadával jak špaček a prdele lítaly jak o život.

Pro: Herecký výkon barona Von Glowera a částečně Gabriela; skvělá pátá kapitola; chvílemi atmosféra.

Proti: Nudná linie s Grace (a tato herečka celkově); dementní závěr; je to interaktivní film.

+12 +16 −4

Blake Stone: Aliens of Gold

  • PC 70
Blake Stone není špatná hra. Ve své době měla pár pěkných nápadů. Možnost volně se pohybovat po celé epizodě od ní dokonce převzal i legendární System Shock. Od časů Wolfa přibyl raketomet. I když, jeho efekt vypadá na tomhle enginu už dost úsměvně.

Uvidíte tady náznak postupného poškození. To nebylo ani v Doomu. Umírání nepřátel je taky docela zajímavé. Někteří to i fingují, aby vám pak zezadu zasadili fatální ránu. Ano, v téhle hře můžete umřít i na jednou ránu, pokud dobře sedne. Nepřátel je dost druhů.

Obtížnost je dost nevyvážená. Většinu hry se prochází snadno, ale pak přijde rodiště elektrických bestií s nekonečným přísunem a je hůř. Musí se to proběhnout. Takže třeba nějaká čtvrtá úroveň v první epizodě je těžší, než hlavní boss v šesté epizodě. Nápad ze spřátelenými vědci je super. Jako, že se všechno nemusí střílet. Narozdíl od Wolfa je tady konečně mapa. Takže se nebloudí. Do toho hraje pěkná hudba.

Bohužel je toho moc a je to pořád stejné. Minimálně 56 úrovní střílíte pořád ty stejné nepřátele jednou nejsilnější zbraní. Sbíráte ty samé karty a otevíráte ty samé dveře. Od čtvrté epizody jsem si mise dávkoval už jen velmi pomalu, abych si hru neznechutil. Přeci jenom je to pořád placka, která působí proti Doomovi už dost zastarale. Alespoň fungovala i na slabších šunkách.

Pro: nové nápady, mapa, animace poškození a umírání, hudba, fatální rána

Proti: moc dlouhé, po čase i větší stereotyp, nevyvážená obtížnost

+12

Antichamber

  • PC 85
Vedle Portalu se jedná o jednu z nejoriginálnějších logických her, kterou jsem zatím hrál a která vyžaduje spoustu nekonvenčního myšlení. Celý svět a i hromada hádanek je totiž obrovské "WTF!?". Jakmile se podíváte oknem, jste v jiné místnosti, pokud se ohlédnete jinam, zmizí dveře, když zahnete za roh, nemůžete se vrátit zpátky.... Svět tak ze začátku působí dost neuvěřitelně a neuchopitelně, možná dokonce budete mít chuť hru odinstalovat, ale časem si na tenhle podivný styl zvyknete a začnete se orientovat, i díky pevně daným zákonitostem tohoto světa, které se během hraní nemění a které není těžké pochopit. Nejtěžším úkolem je však tyto zákonitosti využít ve váš prospěch a občas je i trochu překroutit, aby jste se dostali kam chcete. Ale věřte mi, někde se určitě seknete. Ne však proto, že by byla hádanka v základu těžká, ale jenom proto, že nevidíte to naprosto triviální řešení, které se doslova nabízí. Na čele mám dokonce bouli, kolikrát jsem hlavou mlátil o stůl.

A pak tu jsou taky záseky, kdy nemůžete dál, protože nemáte potřebné vybavení, což samozřejmě nevíte. Chodby se totiž větví a větví a kolikrát není úplně jasné, že něco k dalšímu postupu potřebujete. Je to jen ale malá výtka, protože pokud si zrovna nevíte rady, můžete se téměř okamžitě přesunout na jiné problematické místo, kde možná přijdete na další postup.

Tato hra tedy nabízí řadu prostorových, originálních mindfucků a skvěle pracuje s perspektivou. Chyběl mi tam však příběh, nebo něco zapamatovatelného. Portal měl GLaDOS, Braid měl "únos" princezny... Antichamber má... má... jen skvělé hádanky. Jako kdybych chtěl hodně filozofovat, dala by se celá hra přirovnat k životu samotnému a jeho útrapám. Při hraní totiž narážíte na spoustu obrázků sloužící nejen jako určitá nápověda, ale taky jako moudra do života. Např. když jsem se propracoval několika hádankami ke slepé uličce, byl tam jen obrázek s nápisem ve stylu: "Občas i přes vynaložené úsilí nedosáhneme svého cíle." Jako jo... pěkný... ale mě to asi nestačí.

10. bod herní výzvy 2016
+12

Call of Duty: Black Ops II

  • PC 65
Další ze série béčkových machinim připomínajících zlaté časy akčňáků s Chuckem Norrisem. Jsou úplně stejně pitomé, patetické, příběhově zmatené a zoufale zaměnitelné. Fajn bonusem v nich je že často si jde i trochu zastřílet a že konkrétně tahle se aspoň občas snaží vzbudit zdání nějakého herního zážitku s možností volby a s trochu širším koridorem, jenže jak nemají toho Chucka a žádné charisma, tak na rozdíl od něj si na ně stejně už nikdy nikdo nevzpomene.
+12

King's Quest: Quest for the Crown

  • PC 50
Špatné načasování, to jediné poslalo Quest for the Crown na smetiště dějin. Na té hře není nic špatně - je to věrný remake původní hry, kdy vše lépe vypadá, lépe se to ovládá a i některé hádanky už nejsou tak hardcore (uhádnutí jména impa). Jenže vyšlo to v roce 1990, kdy jen od samotné Sierry zde byla konkurence v podobě komplexnějšího Hero's Quest: So You Want To Be A Hero, Quest for Glory II: Trial by Fire a hlavně hru odepsal daleko vymazlenější pátý díl s krásnou VGA grafikou King's Quest V: Absence Makes the Heart Go Yonder, který vyšel jen pár měsíců poté. A o konkurenci v podobě Monkey Islandu a dalších LucasArts her nemluvě.

S tím se bohužel hra, která stařičkou legendu kopírovala v podstatě 1:1 nemohla rovnat. Je škoda, že se s remakem ještě chvíli nepočkalo a hra nevyšla ve VGA grafice s dabingem, potom by měla daleko větší šance zaznamenat podobný úspěch jako třeba remake prvního Hero's Questu - Quest for Glory I: So You Want To Be A Hero. Takhle se z mého pohledu jedná o zbytečné dílo, které můžu doporučit jen na speedrun hráčům originálu (je zajímavé zkoumat provedené úpravy a vylepšení) a ostatní ať raději zakusí legendární původní verzi či vymazlený fanouškovský remake.
+12

El Matador

  • PC 60
Keď som hľadal nejakú Českú hru do hernej výzvy, tak som náhodou narazil na túto akčnú hru, videl som že trvá vraj len 5 hodín, tak som si povedal že to rýchlo dohrám a napíšem koment.

Graficky hra na rok 2006 vyzerá tak podpriemerne, sú tu pekné fotorealistické textúry, ktoré ani napriek nižšiemu rozlišeniu nevyzerajú najhoršie. Horšie je to ale s plastickými modelmi postáv a ich smiešnymi animáciami. Napríklad vaša postava sa hýbe veľmi divne a nepriatelia po zasiahnutí lietajú.
Ak si ale vezmeme že o rok neskôr vyšiel miľník vo vývoji grafiky Crysis, tak hra jednoducho vyzerá ako zlý vtip.

Zvukovo je na tom ale hra o dosť horšie, ako už povedali iní, hudba v leveloch je otrasná a stále sa z nej opakuje asi 5 sekúnd, najhoršie sú tie dunivé techno skladby, ktoré jednoducho kazia akciu.
Neviem posúdiť kvalitu Českého dabingu, hral som to s Anglickým, ktorý je ale otrasný, problémom je tiež nevyvážený zvuk v niektorých cutscénach.
Zvuky zbraní a výbuchov sú také priemerné akoby ich vývojári zobrali s nejakého sound packu.

Pribeh je aj na pomer akčných hier totálne nudný brak, hráte nejakého chlapa s protidrogového oddelenia a snažíte sa zastaviť Kolumbiiský drogový kartel, čo samozrejme nevyjde podľa plánu, pretože vás niekoľkokrát zradia. Vám je to ale aj tak jedno pretože vám sú všetky postavy ukradnuté.

Hru ale zachraňuje slušný pocit so streľby a pekný, hoci absolútne lineárny level design. Každá misia sa odohráva v inej lokácii. Vývojári sa rozhodli kopírovať hru Max Payne, tak môžete spomaľovať pri streľbe čas a uskakovať pritom do strán. Používanie bullet time je povinnosťou, lebo hra má podivne naprogramovanú detekciu zásahov, kde vás nepriatelia ľahko trafia aj cez dve stodoly. Časté rýchle ukladanie je teda v tejto hre tiež nevyhnutnosťou. Našťastie pri ceste natrafíte na dosť veľa lekárničiek, ktoré vám dávajú zdravie, ktoré sa inak veľmi pomaly obnovuje.

Zo zbraní čo máte naozaj využijete len tie automatické, lebo ostatné sú proti rýchlym súperom na nič, takže pištole alebo brokovnice som v hre použil asi len raz.

Na začiatku to strieľanie a skákanie celkom baví, ale rýchlo dostanete pocit stereotypu, v každej misii robíte to isté a vývojári úplne minuli príležitosť pridať do hry nejaké stealth alebo taktické prvky, v pár misiách máte síce partnerov, ale tí vám skoro vôbec nepomáhajú. Občas narazíte aj na bossov, ale tí sú čisté bullet špongie a narozdiel od bežných nepriateľov nevyžívajú žiadnu lepšiu taktiku.

Technická stránka hry tiež nie je najlepšia, sú tu rôzne bugy, napríklad po načítaní hry sa i raz začala obrazovka triasť alebo som sa pohyboval spomalene.

Hra sa v čase vydania nedočkala u nás ani v zahraničí najlepších hodnotení a teraz zostáva viacmenej zabudnutá, očakávania som teda nemal vysoké, ale celkovo som dostal hru ktorú raz dohráte a potom na ňu zabudnete.
Prijemné prekvapenie ako Chameleon sa teda nekoná.

Stále ma to ale bavilo viac ako dnešné ultra nudné cover based strieľačky ako Inversion, Kane & Lynch: Dead Men a Gears of War.

Pro: Celkom fajn strieľačka, ktorá netrvá príliš dlho

Proti: Je to čistá budgetovka

+12

AquaNox

  • PC 60
Už dlouho jsem nehrál rozporuplnější akci. Na jedné straně je perfektní grafické zpracování. Na tu dobu umožnila hra spoustu grafických nastavení. Spoustu detailů tehdá hra zoobrazovala a musim říct, že i s odstupem času to pořád nevypadá zle. Do toho pěkné zvuky a vlastně i nezvyklé herní prostředí. Moc dalších ponorkových akcí opravdu není.

Bohužel herní náplň není úplně to pravé ořechové. Málo hraní, spoustu kecání. Koho zajímá 20 minut dialogů, když odměnou za to je pět minut průměrného střílení? A takhle celou hru. Kecání a celkem repepetivní náplň misí. A to ještě o nějaké ty nepovinné kšefty můžete přijít, když jenom tupě odklikáváte dialogová okýnka. Které, ač je hra pro dospělé, jsou nakreslena dost infantilně.

Nevyvážená obtížnost misí. Jedna ze čtyř misí je dost tuhá. Po ní si koupíte lepší kvér a další tři vystřílíte snadno. Obchod je tady dost nedomyšlený. Možná by tomu víc seděly RPG prvky. Ty těžké mise jsou frustrující hlavně kvůli rychlým nepřátelům a pomalým zbraním. Torpéda jsou k ničemu a nepřátelé nevyzpytatelní v pohybu. Mise s EMP přestřelkama byli fakt ubíjející.

Je potřeba si nastavit citlivost myši skoro na minimum a mít velkou trpělivost u častého opakování. Nebo snížit obtížnost. K tomu jsem se ale nesnížil. Ale jo, docela mě to bavilo. Pěkný příběh, něco vtipu a ve druhé polovině jsem se to naučil i obstojně ovládat a efektivně snímat nepřátele v nepřetržité akci. Ale až po zdolání smrtících EMP misí. Pak jsem i ocenil docela pěknou, neznámou atmosféru.

Když posloucháte dialogy, můžete se naučit i pár zajímavostí o oceánech.

Pro: grafika, originální prostředí, pěkný příběh, slušná atmosféra

Proti: moc keců a krátké mise, často frustrují, chaotické, systém obchodování, repepetivní náplň misí

+12

Need for Speed II

  • PC 95
Moje hodnocení i komentář bude brán dobovým pohledem a nostalgií.

NFS 2 byla jedna z prvních her, které jsem viděl na modernějším PC s Pentiem. A tenkrát to byl těžký zázrak. Do té doby nevídaná grafika (měl jsem verzi SE a v PC Voodoo 1), full motion videa, super káry a splitscreen. Většinu druhého stupně na základce jsme pak většinu odpoledních přestávek trávili s kámoši u nás doma nad "nýdy". Těch hodin bylo neuvěřitelně. Neskutečné množství pařby. A zábavy.

Grafika je platná své době, ale opravdu dobře se na ní dívalo a hlavně verze pro 3dfx vypadala skvěle. Zvuk a interaktivní hudba jen podbarvovala zážitek. Tratě jsou posazeny do různých i lehce ujetých prostředí, ale tím se dostavuje neokoukanost.

Jízdní model byl triviální, naprosto arkádový. Většina tratě se dá projet s plným plynem i do zatáček. Ve své době to stačilo, nicméně pro zahrání dnes je to kámen úrazu. Tím, že není prakticky výzva v řízení, hra dnes přestává rychle bavit.

Naopak výběr aut je skvělý, od Lotusu po McLaren, ke všem specifikace a ukázková videa. A k dispozici jsou i auta, která zůstala pouze ve fázi prototypu.

Need for Speed 2 byla ve své době neuvěřitelná zábava, dneska bohužel nemá moc co nabídnout. Ale z nostalgie a za ty hodiny (dny, týdny, měsíce...) pařby musím dát těch 95. :-)

Pro: Na svoji dobu grafika (hlavně s Voodoo kartou), zvuk, hudba, prostředí tratí, videa o vozech

Proti: Triviální jízdní model, dnes již nepříliš zábavný

+12

Need for Speed III: Hot Pursuit

  • PC 95
NFS 3 má nádhernou nostalgii, a narozdíl od dvojky (viz můj komentář) se dá zahrát i dnes. Stále je to arkáda, ale řízení aut je zde již komplexnější a zajímavější.

Grafika se velice povedla, byla i na tehdejších obyčejných strojích plynulá, a nevypadá zle ani dnes, i když má už hromadu křížků na krku. Zvuk a hudba, je jak je u EA her zvykem, jsou skvělé. Splitscreen nechybí.

Tratě oproti dvojce se umírnily a jsou si samy sobě více podobné, také se ale neokoukají a jsou zábavné k jízdě. Jsou také relativně dlouhé, ale tak akorát. Jízda v noci přinesla nový zážitek.

A policie, tak ta nastolila nové herní možnosti oproti předchozímu dílu. Nejradši jsem honil zločince v Lambu Diablo. A při běžném závodu uměla potrápit, takové pásy na silnici nepotěšily. A místo v cíli jste mohli skončit v base.

Auta se nám trochu umírnila, zmizely šílené prototypy a nastoupily superauta z běžného života (no z mého teda bohužel ne :-) ). Potěšila možnost dát jakoukoli barvu laku (nikdo neměl tak zářivě žlutozelenou jako já :-) ).

NFS 3 pro mne patří mezi ty nejlepší díly ze série Need for Speed. Ale z nějakého důvodu jsme tenkrát asi víc propařili dvojku (zřejmě pro nás v dětství byla jednodušší, dneska bych preferoval právě třetí díl).

Pro: Grafika, zvuk, hudba, tratě, řízení vozidel, policie

Proti: Nevím, ve své době opravdová špička

+12

Star Trek: The Game

  • PC 70
S maratonem "těch nových" filmových Star Treků jsem dostal chuť i na herní adaptaci. Od titulu jsem toho po zkušenostech s hrami podle filmových předloh vskutku moc neočekával a chystal se na průměrnou narychlo splácanou ptákovinu, kterou dohraju za 3 hodiny. Trefil jsem se tak z poloviny.

Nalijme si čistého vína, ano, ta hra je viditelně v mnoha ohledech narychlo zmatlaná, graficky dost rozporuplná a obsahuje slušnou řádku bugů. Zároveň je ale chytlavá, příběhově překvapivě docela podařená a boduje špičkovými filmovými animacemi. Uvedení do děje je přímo výborně a trochu mě mrzí, že tempo hra neudržela po celou dobu. Zhruba od poloviny začíná dynamika prudce upadat a tvůrci hráče zbytečně zdržují stále opakujícími se interiéry, což je škoda, protože těch několik málo sekvencí odehrávajících se na cizích planetách je super. Hra mi v mnoha ohledech připomínala (samozřejmě mnohem podařenější) Mass Effect 2. Podobná prostředí, modré lens flares, velice podobně zpracování přestřelek včetně skoro identických animací dobíjení zbraní a pohybů postavy. Zkrátka: koho bavily přestřelky v ME 2, budou ho s nejvyšší pravděpodobností bavit i tady.

Pohled z třetí osoby mi vyhovoval, již jednou zmiňované přestřelky byly tedy fajn - jen škoda malé variability nepřátel. AI protivníků není sama o sobě nijak valná, ale vzhledem k povaze hlavních antagonistů, jsou souboje s nimi velmi hektické. Hráč se musí dynamicky přizpůsobovat jejich rychlým přesunům a nevydechne si, dokud poslední Gorn nepadne k zemi.

Prostředí je proměnlivé, ale uvítal bych větší míru detailů a variabilnější gameplay. Svět Star Treku mi sice není nijak zvlášť blízký, ale dokázal bych si představit například úrovně stojící na průzkumu prostředí či klasické Mass Effectovské rozhovory a dialogovými kruhy. Nic takového hra neobsahuje, hráč se až do zdárného konce nezastaví a kropí nabíhající ještěřany s takovou kadencí, že si hráč prakticky do konce hry neoddychne. Aštar Šeran by měl určitě radost. Malým zpestřením je akorát hrstka šplhacích sekvencí a nějaké ty skriptované průlety mezi překážkami.

Star Trek obsahuje i pár blbostí, bez kterých by se hra obešla: řádku frustrujících pasáží, šílené množství hackovacích "na jedno brdo" miniher, nedomyšlené skenování za účelem sbírání různých collectibles a především naprosto nefunkční stealth pasáže, které jsou NAŠTĚSTÍ volitelné a hráč se jimi může v klidu prostřílet, aniž by ho čekal nějaký výrazný postih (když nepočítám křížek u vedlejšího úkolu a ztrátu XP).

Suma sumárum, hra jako celek opravdu není vyloženě kvalitním počinem a určitě by si zasloužila nějakou tu péči navíc, ale fandy filmů dokáže zaujmout příběhem a příznivce cover-based akcí zase zábavnými přestřelkami (a v coopu možná ještě zábavnějšími). Za stovku fajn koupě, znova bych si to ale asi nezahrál. Nicméně mezi "hrami podle filmu" pořád velmi nadprůměrný kousek.

Pro: slušný příběh, animace, zábavné přestřelky, dialogy a humor hlavní dvojky, svižná AI, herní doba (skoro 10h), licencovaná hudba a voiceacting postav

Proti: řada špatných designérských rozhodnutí, nedodělků a bugů, stereotypní náplň, rozporuplná grafika, upadající tempo a v poslední třetině už citelné natahování herní doby

+12

Wolfenstein - Blade of Agony: Chapter 1 - The Staff of Kings

  • PC --
Hratelnost MoH, říznutá s RTCW v enginu ZDoom. 2D spritové modely panáků, assety z klasik jako Doom, Wolf, Duke a spol, do toho napasované 3D modely a orchestrální hudba. Členité a neskutečně rozsáhlé levely. 6 misí + 1 tajná, vracení se na základnu po každé splněné misi, prokecávání NPC, nákup vybavení, secrety... Tak nějak by se dal shrnout Blade of Agony, jeden z nejlepších mod počinů za poslední léta. Ačkoli je venku zatím pouze první epizoda, svou velikostí a velkolepostí dokáže vyrazit dech.

Problém můžou představovat HW nároky (resp. špatná optimalizace), imho nepříliš záživný poslední level ve stylu překonávání pastí ala Indiana Jones a pak taky docela šibeniční časový limit bonusového levelu. Obtížnost je vysoká, místy člověk může bloudit a pátý level v Paříži zřejmě bude pro spoustu hráču nasírací, kvůli jednomu nepříjemnému zákysu.

I přesto BoA představuje unikátní mod, který mohu doporučit každému. Herní doba přes šest hodin na střední obtížnost. Autorům se podařilo vytvořit opravdu slušný masterpiece a teď nezbývá než čekat na další epizody...

Herní doba: 6hod 20min
+12

Counter-Strike: Global Offensive

  • PC 45
Nejznámější, nejakčnější, nejtaktičtější, nejmultiplayerová prostě nej... Ano mluvím o Counter-Strike... Popisovat tuhle pecku 100% nikomu nemusím... Bohu žel (Bohu dík) musím se o něco déle přistavit u stínné stránky, která svojí temnotou zakryla slávu Counter Strike doslovně celkově a nekompromisně.

CSko bylo koncem 90 let to nejlepší co vzniklo jako "addon" do Half-Life a každá jeho verze byla lepší, hratelnější, prostě o zábavu s přáteli bylo postaráno a to až do doby 21.08.2012 kdy vyšla na světlo světa verze s divným přívlastkem Global Offensive. Chci se "pochválit" že tohle byla moje první gamesa na steamu, kterou jsem si koupil a považuji tenhle obchod za svůj nejhorší jaký jsem kdy udělal. Asi máte chuť se zeptat proč kur*a hergot???

Mohl bych začít kritizovat fakt ve velkém, ale pokusím se napsat jenom pár řádků. Hlavní problém GO verze vidím v tom, že je to hra za kterou utratíte prachy, ale to je jenom začátek. Ve hře jsem se cítil jak v obchode stále máte nějaké nabídky na různí skin-y na zbraně a v podstatě vám hra reklamní formou nabízí stále něco.

Hratelnost je level sám o sobě. Ve své době CS-ko těžilo hlavně z hratelnosti. V porovnaní s Quake 3 arena to bylo něco neskutečně lepšího, ale teď verze GO legendu Conter-Strike posunulo do průměru až podprůměru jakékoliv střílečky z první osoby. K tomu když přičtete toxickou komunitu hráčů, nevybalancované zbraně a jenom různé honění se za "rankami" a barevnými zbraničkami, tak celkový dojem je u mě hodně špatný, kde nehrozí žádná návykovost a chtíč hrát dál... K tomu ten matoucí začátek, když jste "Unranked" a musíte hrát s full ramdom teamu jako povím pravdu ani tým jsem neprošel. Jestli by to někdo chtěl klidně daruji na steamu...

Pro: lepší grafika od starších verzí, no podprůměrná oproti jiným hrám z roku 2012

Proti: hratelnost, "markety", unbalance zbraní, cheateri, celkově toxická komunita

+12 +13 −1

Dreamfall Chapters - Book Five: Redux

  • PC 90
Wow. To bylo skvělé. Nechápu, jak takhle rozsáhlou (28 hodin), takřka tříáčkovou produkci dokázali vytvořit s tak nízkým rozpočtem a malým týmem (ikdyž ano, trvalo jim to).
Jsem rád, že na ten Kickstarter šli, protože mě tento Dreamfall bavil nejvíc. Byl ale dobrý nápad dohrát i první dva díly, bez nich by to nebylo zdaleka tak silné. A samozřejmě také počkat, až bude venku celá hra.
Některé věci bych vytknul. Nejvíc mě štvalo, že hra nijak nedá najevo prokliknutí interních monologů. Když jich má každý objekt ve světě několik, tak je hloupé muset klikat opakovaně. Přitom by stačilo zešedivět kurzor nebo tak.
Voice acting byl výborný, ale pár herců se až příliš opakovalo, hlavně ten co mluvil Vamona. Trochu to rušilo. A prvních pár hodin jsem si musel zvykat na hrubší hlas Zoe, ale po pár hodinách jsem si ji zamiloval stejně jako v původním Dreamfallu.
Facial animace by to chtělo zlepšit, ale furt mnohem lepší než Dreamfall a je to přeci jen indie hra, takže nekladu velké nároky.
A opět zde developeři připravili pár obskurně vágních puzzlů, kdy jsem ztratil trpělivost a prostě si to vygooglil. Přeci jen hledat v obrovské Marcurii nějaký jeden interaktivní objekt se kterým se dá něco dělat abych mohl něco udělat na druhém konci mapy..to není zábava, ale umělé prodlužování herní doby. Ale naštěstí podobných puzzlů moc nebylo.
Poslední věc, framerate. V určitých scénách framerate padal na 40, což na GTX1070 působí trochu nepatřičně. Ale u neakční adventury to není zásadní problém. Navíc Chapters vypadají opravdu nádherně.
No a proč dávám 90. Scénář. Sice Chapters začínají dost...zvláštně, první dvě, tři kapitoly (booky) téměř působí jakoby ani nebyly pokračováním Dreamfallu. Nic moc z otevřených dějových linií (a že jich bylo) se neřeší, místo toho se řeší pražsko-evropsko-arkadijská politika a korupce. Ale už tam mě Chapters hrozně bavily, díky atmosféře a zábavným postavám a dialogům. A ono se to pak rozjede a prakticky všechno co jsem chtěl aby se objasnilo..stalo se. Pár nezodpověžených otázek zůstává (např. co se stalo s rodiči Sagy?), ale to mi nevadí.
Navíc ten design lokací a jejich kontrast, to je prostě paráda. Europolis/Marcuria, průzkum obou jsem si užíval, i to jak se mění s časem. A tolik zábavných postav, samozřejmě Crow, ale i Mira a Nela a Likho a Enu a mnoho dalších. Zoe samozřejmě vládne, ale Kian a Likho a jejich buddy cop chemie přerůstající v regulérní bromanci, bavil jsem se :)
A vůbec mě překvapilo jak jsou Chapters napěchované humorem, i víc než TLJ a Chapters. Trochu mě zezačátku zaráželo kolik Fucků a občas i Cunt postavy pronášejí, ale já s klením nemám problém, takže jsem si zvykl. Ale byl to dost rozdíl oproti TLJ a Dreamfallu, jež byly mnohem výrazněji family friendly.
Jsem rád, že jsem se do Nejdelší Cesty pustil, všechny tři díly se povedly. Jsem zvědav co si Ragnar připraví dalšího. Chtěl bych i tu Nejdelší Cestu Domů, ale té se asi pěkných pár let nedočkáme, pokud vůbec někdy.
+12 +13 −1

Watch Dogs 2

  • PC 90
Psaní komentářů vždycky hrozně promýšlím. Hru si urovnávám v hlavě a zevrubně hodnotím. Potom mám milion kritických připomínek k tomu, co měli udělat jinak, co bych vymyslel líp a co mě iritovalo. U her od Ubisoftu to platí asi trojnásob. A teď přemýšlím nad Watch Dogs 2 a vůbec nevím, co na to říct. Ta hra je prostě dobrá a já jsem si ji náramně užil!

Jednička mě přes značnou kritiku mile překvapila, a když se dvojka měla přesunout do slunné Kalifornie, poučit se ze starých chyb a snad i trochu přiblížit GTA, byl jsem nadšen.

Celá hra se odehrává v moc pěkném a velmi komplexním světě. V tom světě můžete řádit ostošest. A právě ve volnosti a komplexnosti spočívá jádro a krása hry. Úkol je většinou jasný, ale jak ho splníte, jak se dostanete do cíle, to je na vás. Možností jsou mraky a cest spousta. Ať už zvolíte jakoukoliv, je to parádní zábava.

Můžete klidně všechny vystřílet kulometem. Ale chcete-li si užít tu pravou hackerskou zábavu, nastupuje ke slovu kradmý pohyb a hackování. Když potom spojíte všechny svoje serepetičky dohromady, je to pořádná jízda. Vyšlete dron na průzkum a omrknete terén. Do akce nastupuje autíčko. Profrčíte větrací šachtou a počkáte. Dronem způsobíte pořádný poprask - elektro-šoknete nějakého strážníka, dalšího smetete zaparkovanou dodávkou a třetího třeba zabavíte vtipnou esemeskou. Zatím co jsou strážníci úplně bez sebe, dojedete autíčkem k terminálu a nepozorovaně se prohackujete dál.

Herní mechanizmy jsou parádní a dokonce i ovládání je fajn. Kombinací je nespočet. Přesně tohle je nejsilnější stránka hry - škodit (ideálně z povzdálí), kochat se způsobenou spouští a ve správný moment se proplížit k velkému finále.

Herní zážitek oproti prvnímu dílu povýšil. Některé základní mechanizmy se vylepšily. Třeba moje oblíbené rozsvěcování vánočních stromečků (viz komentář u WD1) se posunulo z 2D provedení do fyzického prostoru! A tak uzly stromečku musíte hledat všude kolem na zdech i stropech.

Watch Dogs 2 je jednou z mála her, kde objevování herního světa a sbírání “collectibles” má nějaký smysl a je vlastně zábavné. Strom schopností vaší postavy je dobře a motivačně nastaven. K dalšímu vývoji pokročilých dovedností jsou zapotřebí speciální data a právě tahle data se povalují po světě. Některá jen tak, některá střeženě a některá trochu skrytě. Takže i při průzkumu San Francisca si užijete hackování, vysokozdvižné vozíky, lezení po střechách a třeba i to střílení.

Hlavní mise jsou různorodé, občas překvapí a nestihnou se dostat do stereotypu. Potenciál je tak obrovský, že bych chtěl misí ještě víc! Dobře ale poslouží plno dalších vedlejších úkolů. Některé jsou hackovacího a některé logického ražení, jiné jsou závodní, jezdící, fotící… A některé jsou natolik pokročilé a zábavné, až jich je málo! A pak je tu ještě kooperativní multiplayer, který také není vůbec špatný. Prostě konečně je tu hra od Ubisoftu, která nepůsobí jako hra od Ubisoftu!

Co příběh a postavy? Postavy mně přijdou úplně v pohodě. Jsou to vtipálci, občas mají dobré hlášky, občas si dělají srandu sami ze sebe. Celé vyznění hry je dost parodiální, odlehčené, hravé a zábavné. Příběh jako takový je slabší, nějak mu chybí říz. Hlavní dějová linka od začátku směřuje k jednomu cíli - k likvidaci největšího nepřítele, k likvidaci zlé, proradné a lidstvo ohrožující korporace. Nějaké zvraty se po cestě objeví, není to ale nic, co by tvořilo napětí a tlačilo k dalšímu hraní. Je to spíš jen sled jednotlivých epizod ze života skupinky hackerů. Ale i tak je příběh dostatečný. A hlavní je to hraní!

Vždycky si rád zkritizuju nějakou hru, protože já bych ji zcela určitě vymyslel líp. Pořád se snažím vymyslet, co bych vytknul Watch Dogs 2. Ale fakt mě nic nenapadá. Nanejvýš drobnosti. Třeba když mě vytáčel špatný check-point u jedné z posledních misí, kde musíte manipulovat jeřábem. Pokaždé, když misi pokazíte (což může být hodněkrát), musíte znova šaškovat s tím otravným jeřábem. Občas mě namíchli přecitlivělí hlídači, kteří měli až neskutečně rychlé a vyhrocené reakce. Taky mi vadilo moc hlasité rádio, resp. příliš tiché dialogy. Úrovně hlasitosti jednotlivých zvuků jsou trochu nešťastně vyvážené a ani v nastavení s tím nic neuděláte [EDIT 24. 2. 2017: Po updatu už jde hudba v nastavení ztišit].

Jinak je Watch Dogs 2 parádní jízda! Nesmíte od toho čekat oskarový příběh ani filmový zážitek. Musíte to celé brát s nadsázkou - tak, jak bere hra sama sebe. Musíte mít chuť si hrát a blbnout. Je to skvělý svět, ve kterém se vyřádíte, užijete si volnost, stealth a spoustu technologických hračiček.

Pro: Hackování, komplexnost, volnost a možnosti, San Francisco, 35+ hodin singleplayerové zábavy

Proti: Jen drobnosti, které skoro nestojí za řeč

+12

Event[0]

  • PC 80
Na Event[0] mě zaujal princip komunikace s AI prakticky ihned, když jsem na hru někde narazil. V první řadě mě zajímalo jak to funguje technicky (o čemž nedávno vyšla skvělá epizoda Game Maker's Toolkit - obsahuje spoilery) a pak samozřejmě jestli kolem toho postaví zajímavou hru.

Komunikaci s AI tu nebudu rozpitvávat, protože by to mohlo někomu zkazit zážitek (a v linkovaném videu je rozpitvaná velmi dobře). Podstatné je, že to funguje a skutečně se můžeme bavit o komunikaci s něčím (i když jednoduché).

Kaizen (tak se jmenuje místní AI) je skutečně schopný reagovat na vaše dotazy s vysokou přesností a i když se splete (řekne něco, co úplně nedává smysl v kontextu rozhovoru, případně to úplně vzdá s tím, že vám nerozumí), tak to nevadí, protože to je pořád jen AI - což je klíčové. Setting Event[0] (opuštěná vesmírná stanice z 80. let) totiž podporuje pocit "vždyť je to jen stroj" a naopak si myslím, že Kaizenova chybovost ještě víc umocňuje atmosféru prostředí. Když váš společník řekne, že něčemu nerozumí, tak nevíte jestli vám něco zatajuje a nebo jestli vaši otázku skutečně nepochopil. Některé momenty dokonce připomínají Hal3000 ve Vesmírné odyseji.

Zbytek hry je obyčejná explorativní adventura. Veškeré interakce s prostředím jsou omezené výhradně na komunikaci s Kaizenem (pokud chcete otevřít dveře, musíte ho poprosit aby vám je otevřel). Nutností je průzkum prostředí, s čímž vám Kaizen může pomoci (třeba zvednutím překážky). Hra ještě nabízí několik triviálních logických miniher a pár návštěv vesmíru ve skafandru.

Minihry se bohužel nijak netočí okolo Kaizena a v tom je asi největší problém celé hry - herními mechanikami ho to redukuje pouze na otvírače dveří a studnici informací o prostředí (i když asi těžko ve hrách najdete chytřejší) a to je velká škoda, protože nejsilnější herní momenty jsou když Kaizen dostane více prostoru a jeho role se posouvá dál...

Pro: Skutečně funkční komunikace s AI, hezká grafika a ozvučení, atmosféra

Proti: Občasné kolísání frameratu, nevyužitý potenciál

+12

Which

  • PC 80
Zajímavý vizuál a dobrá ukázka toho, jak s málem lze dokázat hodně. Hra se řadí do takových těch simulátorů chození a hledání, kdežto tady sází na hororovou atmosféru, která se povedla. Ale tak mě není těžké vystrašit :)

Jde ale o to, že tvůrci vystihli to, co je opravdu děsivé - ne nějaké útočící příšery, ale tajemno a strach, že když se otočíte, uvidíte něco, co vás vyleká. A že jakýkoli krok, který uděláte, ve vás znásobí tíseň z opuštěného domu, ve kterém se nacházíte.

Jelikož je to zdarma, jediným záporem pro mě byl, že mi z toho bylo blbě - trpím takovou tou "chorobou", kdy se mi u některých FPS houpe žaludek a Which patří bohužel mezi ně a i během těch pár minut gameplaye se mi rozhoupat stačil. Takže jsem neposlechl Jumase, abych si hru prošel 2x, ale koukl jsem pak na youtube. Ano, má to dvě rozuzlení.

#Herní výzva 2016 - bod č. 10

Pro: atmosféra, nápad, je to napínavé

Proti: mně se houpal žaludek, ale to je můj problém

+12

Spáleniště

  • PC 65
Spáleniště mě zaujalo na první pohled svým grafickým zpracováním. Hra vypadá velmi dobře a k adventuře, která hráče zavede zpět do časů foglarovek, perfektně sedí. Knížky od Foglara mám rád, takže nosné myšlenky kamarádství, slušnosti a klukovské touhy něco prímového zažít mi jsou ve Spáleništi tuze sympatické.

Zamrzela mě minimální interaktivita okolí a košatost dialogů, prakticky jde klikat pouze na postupová místa a na prošlé obrazovky se nelze vracet. Potenciál je tu mnohem větší a byla by škoda, kdyby ho autoři v dalších dílech nevyužili. Jo a z toho úmyslného komolení anglických jmen se mi malinko kroutily prsty:).
+12

Combat Mission: Final Blitzkrieg

  • PC 85
Vánoce a oslavy nového roku znamenají, že poslední velká ofenzíva německých sil na západní frontě je ideálním tématem zatím posledního dílu Combat Mission.
Zásadním prvkem je tedy sníh a sněžení. Mapy jsou vzhledem k prostředí velmi unikátní, dokáží dobře pracovat jak s výškovými rozdíly, tak rozsáhlými zalesněnými plochami, sněhovými planinami a cestami pospojovanými vesnicemi a městy. Lze také konečně přivolat leteckou podporu, která právě v případě (a v 90% jen v jejich případě) Spojenců může být naprosto smrtícím nástrojem při snaze zastavit velké německé tankové útvary. Funguje velmi podobně jako doteď přivolávání dělostřelectva, ale letadla sami vyhledávájí cíle, které by měly trefit v cílové oblasti.

Této legrace si ale v kampaních a v jednotlivých misích moc neužijete, protože po většinu bitvy je velmi mizerné počasí a letectvo tak nění k dispozici. Výborná je ale už rozmanitost vozidel, velmi často je přítomen obávaný Tiger II "Köningstiger", Jagdpanther a další. Zdatně jim odpor kladou už v širším zastoupení Shermany se 76mm děly (znáte z filmu Fury), Wolverini a další.
Sníh je v případě tankových bojů velmi důležitý. Už od prvních bitev je jasné, že vám bude komplikovat život, protože těžká vozidla se do něj propadají, zasekávají a někdy se mohou dokonce zaseknout buď na hodně dlouho nebo do konce bitvy. Víc než kdykoli jindy je tak třeba držet a ovládat cesty. A víc než kdykoli jindy se tak jejich držení může především v boji proti AI vést ke slastné odměně (jako když vám skupinka Shermanů roztříská německou kolonu Tigerů II od Waffen SS z pohodlí lesíka).

Všechny ostatní prvky hry jsou standardní jako vždy. Problémem je zatím relativně málo scénářů a "jen" tři kampaně. Jistotou ale je, že se hra dočká přídavku, který nejspíš rozšíří kampaně a scénáře o další kapitolu války a to konečnou - boje uvnitř Německa.
Do té doby lze doporučit Final Blitzkrieg především těm, kteří hráli předchozí díly nebo mají velkou lásku pro tématickou látku, ofenzívu v Ardenách. Ostatním se spíš dá doporučit Combat Mission: Battle for Normandy.

Pro: sníh, sněžení, letecká podpora, práce s terénem

Proti: málo scénářů a kampaní

+12