Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Nejlépe hodnocené komentáře

The Simpsons: Hit & Run

  • PC 50
Já vám nevím. Je to v podstatě strašně smutné, ale některé hry, které jsem v dětství zbožňoval, dnes nemůžu ani vystát. Takhle jsem si řekl, že právě Simpsoni by stáli za druhé zahrání, ale to jsem neměl dělat. To jsem fakt, kurvafix, neměl dělat! Proč? Protože jsem si tím akorát kvalitně pohnojil fajné vzpomínky a zadělal si na neskutečný nervy. Ale hezky popořádku.

Zpočátku se ta hra tváří fakt svůdně, a jeden by rozhodně neřekl, co se v ní fakt skrývá. Grafika je správně ulítlá (ale vcelku příjemná na pohled), ovládání komfortní, věrný humor, skvělý hlášky, vtipné mise, celkově „prdlej“, ale šíleně sympatickej koncept hry…no zkrátka a dobře se ze začátku zdá, že všechno bude fajn. Jenže zdání klame a v tomhle případě přímo monumentálně.

Co vás totiž při té zaslepenosti během prvních hodin hraní nenapadne je taková nepatrná skutečnost, že to, co během těch prvních pár minut hraní zažijete, je skutečně to jediné, co hra nabízí. Zkrátka to na vás nekompromisně vybalí ihned po spuštění nové hry a nesere se s čímkoliv zajímavým na pozdějc. To by ale samozřejmě bylo překousnutelný v rámci žánru, ve kterým se nikterak variabilní hry nikdy neobjevovaly, nicméně tahle hra dělá oproti jiným jednu katastrofální chybu, a sice to, že postupem hrou tak nějak vážně zvyšuje obtížnost, až to hraničí se snesitelností (tuto hranici pak směle překročuje). I to by teoreticky mohlo bejt překousnutelný, ale jednoduše není. Tohle totiž není hra, u který bych zvýšenou obtížnost toleroval. U týhle hry, když už je tak zoufale stereotypní a časem neskutečně nudná a opravdu EXTRÉMNĚ frustrující, bych uvítal obtížnost odlehčenou, abych se u ní pohodově odreagoval. Ale ne, tahle hra se vás místo toho od půlky dál pokouší přímět k sebevraždě.

Jinak opravdu nevím, co bych k tomu řekl. Snad jen, že se upřímně obdivuju, že jako malej caprt jsem to dokázal dohrát (zároveň nad tím ale kroutím hlavou).

Pro: humor, hlášky, voice acting, v dobrém slova smyslu "debilní" koncept hry

Proti: Všechno dobrý vám hra naservíruje hned zkraje, pozbytek hry už jenom dožíráte zbytky a ke konci vám ještě dá zvýšenou obtížností táckem přes držku! :/

+11 +13 −2

Hitman: Contracts

  • PC 80
Hitman je moje oblíbená série, a proto jsem čekal na její nový díl, vždy s nadšením, i když se říká že je tohle slabší díl, tak nemohu tak moc souhlasit. Je pravda že je to dost krátký, a příběh už není to pravé ořechové, ale furt se to sakra dobře hraje. A při tom stealth žánr nijak extrémně nemusím.

Pro: grafika, starý dobrý agent 47

Proti: krátkost

+11 +13 −2

Call of Juarez: Bound In Blood

  • PC 80
K herním pokračováním vždy rád přičichnu, jelikož se tvůrci povětšinou poučí ze svých chyb a ještě třeba přidají něco navrch. Bound in Blood je opět povedená westernová akce od polských sousedů, i když už sice nenabízí tolik napínavých momentů jako první díl, přesto obsahuje hutné přestřelky a hlavně příběh, který si dokonale rozumí s dílem prvním.

Ve většině misí si můžete vybrat ze dvou hratelných postav, bratrů McCallových. Ray McCall je onen reverend z prvního dílu a i když je hra prequelem, odehrávajícím se o více než 20 let nazpět, neztratil nic ze svého osobního kouzla. Kolty tasí ještě rychleji a hláškuje o stošest. Druhá postava Thomas McCall je svými vlastnostmi podobný Billymu z prvního dílu. Laso ovládá jedna radost a nože vrhá se vší precizností. Záleží už jen čistě na Vás, s kým bude herní příběh prožívat. Osobně jsem bratry střídal, i když sympatičtější mi byl spíše Ray.

Ve hře projdete spoustami lokalit, opět osedláte koně, zastřílíte si z kočáru, loďky, budete bránit tábor a nebo si to ve férovém duelu rozdávat s nějakým proradným bastardem. Bound in Blood je opravdu hodně povedené pokračování, nabídne Vám spoustu činností, které Vás překvapí. Zkrátka se nejedná o žádnou prachsprostou střílečku a nový engine Vám ukáže ty nejkrásnější lesy, jaké jste kdy viděly ;-)

Pro: výběr ze dvou odlišných postav, dokonale zapadající příběh, postavy, přestřelky,

Proti: lehká obtnížnost, která se v závěru záměrně zvýší, málo animací, některá slabší místa,

+11

Scratches

  • PC --
Výborně na atmosféře postavená hra. Hrul jsem zrovna dohrál, a hrál jsem jí párkrát i přes noc, a panečku to nepřeju nikomu. Ještě jsem si musel kvůli dětem nasadit sluchtáka:-) To kvílení a výtečná hudba, je vážně výborná. Adventura je to poměrně dlouhá lokace se nemění vše se odehrává v jednom panství, kde už nidko nebydlí. Všude jsem čekal kde na mě něco vyskočí, protože najednou hudba zrychlí a já v tu dobu můžu jít nakupovat nové trenýrky:-). Grafika hry je poměrně dobrá, ale nejvíc mě štvaly některé pomalu neviděné předměty(SPOILER Nebo vykopání miminka, než jsem našel hrob uběhla hodina Konec SPOILERU). Jen škoda že nebylo úplně vše vysvětleno, pevně doufám že v budoucnu vznikne pokračování. Každopádně hra samotná my připomínala filmová zlatá 80 hororvá léta(hlavně třeba Fulciho Dům u hřbitova), a to hlavně díky naprosto výtečné atmosféře. S takovou atmoškou jsem se ve hře dlouho nepotkal. Strašidelnost hry jsem probral, ale není na škodu to znova napsat, tohle v noci nehrajte(PS. úplně na konci hry kde se podíváte do díry, tak žádné trenýrky nezůstanou suché:-D)

Pro: Vážně děsně strašidelné, příjemná lokace, atmosféra

Proti: nějaké opravdu blbé záseky

+11 +13 −2

Gears of War

  • PC 80
Psát o Gears of War nyní, kdy už je nějaký ten rok venku, je složité. Za ty léta se systém krytí, který byl právě v Gears of War snad úplně poprvé, implementoval do každé druhé hry. Neříkám, že je to na škodu, ale hrát po těch letech něco takového, je docela ošemetná záležitost, jelikož už v tom hráč nevidí takovou revoluci jako tenkrát. Ale kvalitní hry dokáží zabavit i po několika letech, a i když je na začátku Gears of War takový nevyčnívající, vystrčí pořádné a sebevědomé rohy. Není jen tak ledajaká hra, určitě nečekejte rozkvetlé zahrady a poletující hmyz, protože v téhle hře jde krása stranou.

Gears of War na nic nečeká, začíná ve vězení, odkud Vás vytáhne kámoš Dom a během chvilky si to už rozdáváte s první várkou nepřátel. Prostředí není nejpříjemnější. Země je v troskách a vy máte za úkol, zničit nepřátelské velitelství, které je hluboko pod zemí. Po cestě potkáte spoustu nepřátel, od obyčejných, kteří si jen tak vylejzají ze země, až po opravdu hnusné potvory velké jak barák. Ideální systém krytí přijde mnohokrát vhod, zvlášťě při početné převaze. Hra Vás ale neustále nutí být v pohybu, ani za krytem si nemůžete být ničím jisti. Jelikož je nepřátel široká škála, časem přijdete na slabinu každému. Stejné to je i se zbraněmi, kterých není tak hodně, ale za to si některé z nich rychle oblíbíte. Odstřelovačka je silná, ale pomalá, samopal je rychlý, ale slabý. Nepřátelské zbraně jsou silné, ale munice je málo. Častokrát budete dlouho dumat, co vyměnit za co (sám jsem si oblíbil kombinaci odstřelovací pušky a vojenského samopalu). Co se týče lokací jsou spíše přímočaré, párkrát za hru budete mít možnost zvolit si "Jít vpravo" nebo "Jít vlevo", ve výsledku to nemá zase takovou váhu, ale potěší to.

Co závěrem?! Musím říci, že jsem se ze začátku cítil zvláštně, nic na mě nepůsobilo nejlépe a vše bylo takové normální. S příchodem noci, ale začlo to největší dobrodružství, boj o přežití a spousta chytrých úkolíčků. I příběh začal být zajímavý, občas jste si to rozdali i s nějakým přerostlým bossem, a ten závěrečný nebyl tak těžký. A než se nadějete, je konec a hrozná naštvanost, jelikož není dvojka pro počítače :-/

Pro: týmová hra, celkové dění, zajímavý příběh a jeho zasazení, ozvučení, postupem času docela chytlavé,

Proti: vlažný začátek, překvapivě krátké,

+11

Half-Life: Opposing Force

  • PC 85
K Opposing Force jsem se pořádně dostal až nyní, po 11 letech od vydání a musím říct, že zábava je to stále i po těch letech prvotřídní. Level design se povedlo skloubit tak, aby hráč skutečně cítil, že je na dosah Gordona Freemana. Jenže G-Man si tak jako s Freemanem pohrává i se seržantem Shepardem, za kterého hrajete. Zcela úmyslně jsem šel s obtížností na easy, aby hra pěkně odsýpala a musím říct, že sem tam je i tato obtížnost docela náročná. Především Black Ops dokáží až neuvěřitelně nas*at a v duchu jsem si říkal, proč jsou ty zbraně proti nim tak neúčinné (kromě těžkého kulometu). Naštěstí taktika Quick Save + Quick Load stále funguje nejlépe. Výběr z arzenálu je snad ještě větší než u Half-Lifu a do ruky se vám dostanou od kulometů, sniperky a pistolí také kousky z dílen emzáků a není jich zrovna málo. Logické úkoly a jeden boss tuším v kombinaci s přitahováním se emzáckým jazykem ke zdi se mi zamlouvaly. Opposing Force patří mezi ty datadisky, které slupnete jako malinu a jste nasycení. Což se o Half-Life: Blue Shift bohužel říci nedá.

Pro: Velké množství zbraní, zábavný level design, velice aktivní nepřátelé.

Proti: Nic, co by stálo za zmínku.

+11

Prince of Persia: The Two Thrones

  • PC 95
Pravě jsem dohrál trilogii Písky času, Válečník, Two Thrones.

Zanechala ve mně silný dojem díky příběhu, skvělým animacím a možností vžít se do hl. hrdiny. Právě možnost vžít se do hrdiny a „žít“ příběh, na hrách oceňuji, člověk si tak udělá výlet ze své reality a to se této trilogii povedlo dokonale.

Během prvního dílu se ocitnete v pohádce-příběhu, který se díky vám stal, vámi je vypravován a v podobě postavičky prince, vámi ovládané uskutečňován.

V druhém dílu spadnete do drsné depresivní reality, kterou je nutnost vaší smrti, tu jste vyvolali hrátkami s časem v „Pískách času“.S pocitem marnosti se tuto nutnost snažíte ve tmě a krvi odvrátit.

V posledním dílu se návrat do pohádky nekoná, i když to tak na první pohled vypadá. Ztvárnění je milejší, než ve „Válečníkovi“, avšak pocit marnosti přetrvává, lidé umírají.

Two Thrones

- princ zvládl nemožné, přelstil osud a konečně se vrací domů a ne sám, ale s krásnou Khaileenou
Domov však je v troskách, Khaileena unesena a jestliže jste se s princem v předchozích dílech sžili tak ani nevnímáte milejší grafické zpracování než ve „Válečníkovi“ a chmurná atmosféra a pocit marnosti ve vás přetrvávají.

Já osobně prince litoval a chtěl jsem se jako on pomstít dobyvatelům a cítil jsem k nim nenávist a přál jsem mu už klid a Khaileenu. K tomu mu dopomáhej Bůh a Gamepad v mých rukou, komba naučená ve „Válečníkovi“ a tzv. SPEED KILL. Právě ten dodává odstraňování nepřátel nový rozměr a velice mě bavil. Ve chvíli, kdy o vás nepřítel neví, můžete ho potichu bez možnosti obrany zlikvidovat několika stisky tlačítka ve správný čas – barva obrazovky a zář díky jej ukáže. Velice efektní. + budete ho potřebovat pro boj s Bossy. Samotné souboje nejsou tak zběsilé jako ve „Válečníkovi“, přijdou mi jako mix prvního a druhého dílu což je podle mého ku prospěchu věci.

Dramatický příběh opět umocňují krásná videjka.

Bude-li se vám zdát, že není kam skočit stačí se pořádně rozhlédnout.

S kamerou a skoky do prázdna jsem měl v tomto dílu nejmenší problémy ale asi proto, že jsem byl poučen z nezdarů v předchozích dílech.

Skvělé zakončení skvělé trilogie.

Pro: speed kill a ještě jednou speed kill, bossove, přiběh, videa, nove využití terénu, tempo soubojů, farah, hlas vypravěčky

Proti: ani nevím

+11 +14 −3

Risen

  • PC 85
Až na plytký konec a chybějící kloudnou závěrečnou animaci jsem se dobře bavil a musím uznat, že Pyrahna Bytes konečně splnili to, co slíbili, a poskytli kloudné odškodnění za zabugovanost Gothica. Risen sice nemá tak chytlavou atmosféru, ale bugy se dají spočítat na prstech jedné ruky, grafika je opravdu pěkná a optimalizace je asi tak stokrát lepší, než u Gothic 3, přestože obě hry běží na stejném enginu. O hraní Gothica v 1920*1080 s plnými detaily jsem si mohl nechat zdát. Risen na tom samém kompu se vším na max. běží jako pohádka.

Pro: Optimalizace a vychytání chyb z Gothica, grafika, chytlavost

Proti: Plytký konec a trochu nudné (zdlouhavé) dialogy

+11 +12 −1

Need for Speed: Shift

  • PC 85
Ještě před napsáním mých dojmů ze hry bych chtěl podotknout, že se jedná o hodnocení PS3 verze, ale myslím, že na PC to bude velice podobné.

Tvůrci hry se rozhodli vrátit NFS zpět do legálních okruhů z ulic města, tentokrát to ale podle mne dopadlo mnohem lépe, než s ProStreet. Může za to ale více věcí. Jednou z nich je mnohem vylepšený jízdní model, který si nejvíc užijete z kabiny jezdce (která mi ale při závodech na druhou stranu moc nevyhovuje), v něm zaznamenáte každý smyk a každý sebemenší náraz.

Nadále je to vylepšená grafika a to nejen na trati, obohacený "kádr" závodů- najdete zde například nové souboje firem v závodu jeden na jednoho, kdy si budete moci vybrat jedno ze dvou aut a úkolem bude porazit soupeře ve 3 kolech závodu.

Na závěr bych se měl možná omluvit, že nové NFS zde porovnávám s ProStreetem, přesto, že jsou to (alespoň podle mne) naprosto odlišné díly.

Pro: motivace, jízdní model, grafika

+11

Rogue Warrior

  • PC --
Já jsem prostě potřeboval blbou hru.

Naprosto legendární intro, u kterého člověk neví, jestli to je komedie nebo parodie. Dva strašliví bedésmothafaka, o kterých Dick básní asi třetinu celého intra, zhynou tupou smrtí rukou umírajícího severokorejce. A to poslední, co před smrtí viděli, byl vzájemný pohled do svých hlubokých očí. Dojemné.

Misí, co by jeden nešikovný dřevorubec na prstech jedné ruky napočítal, herní doba atakuje prvenství půlhodinového The House of the Dead III.

Tahle hra má tu nejstrojovější hratelnost, jakou jsem za svou dlouhou herní historii mohl vidět. Začátek každé mise - pár dobře natočených severokorejců, kteří se prostě narodili čelem na opačnou stranu. V nějaký moment se spustí skript a hráč musí střílet. Pak je v misi další checkpoint, od kterého je zase možnost postupovat potichu. Nebo taky ne.

Noktovizor - skvělá věc! Možno použít jednou za hodinu, tj. 2x za celou hru. Bohužel nefunguje jak má - tmavé místa zůstávají stále tmavé a ty světlé jsou prostě jen zelené. Čert to vem.

Při výběru zbraně z muniční skříně mohu ze dvou zbraní vzít spolehlivě jen jednu - na tu druhou hra prostě nereaguje. Čert to vem.

Krytí nefunguje - při přiblížení ke kraji zákrytu už jsem zranitelný. Při střelbě z poza krytu můžu střílet pouze v 90° úhlu. OK, čert to vzal.

Otázka: Akční klávesa pro vykonání popravy (E) nefunguje vždy když:
a) je Dick skrčený
b) je nepřítel uvědomělý Dickovi přítomnosti a Dick je přílíš blízko, tzn. že nepřítel se přes Dicka nemůže otočit
c) v obou případech

O technické stránce se nemá cenu rozepisovat, stejně jako o něčem jako level-design, příběh, atmosféra nebo jiné nepodstatné věci.

Za plnou cenu $50 jde o destilovanou vodu na mlýn všem těm, co se jim zdají ceny za hry nepřiměřené. Cena hry sice raketově klesla, ale Bethesda a hlavně pak Rebellion si tím zadělali na pěknou ostudu - snad se jim to nachytání několika optimistů vyplatilo.

Odpad!
+11

GT Legends

  • PC --
Tenhle simulátor miluju, mam sice rád moderní káry, ale díky GT Legends jsem začal mít rád i závodní veterány... pro ty, které nezajímá jen online hraní je tahle hra (hned vedle GTR2) supr singlplayerová zábava (na rozdíl třeba od nudného singlplayeru v Race On), kde je pro získání/odemčení dalších "levelů" (aut a tratí) nutné vyhrávat a vydělávat peníze; a komu se navíc líbí starý nadupaný závoďáky, bude nadšen... jedna z mála her, u který mi neni líto třech stovek za origošku :o)
+11

Thief: Deadly Shadows

  • PC 85
Thief: Deadly Shadows byl jednou z mých prvních her na moje současné PC a musím říct, že jsem dodneška rád, že tomu tak bylo, protože ještě dodnes na něj velice rád vzpomínám. Hlavní věcí, která mne na téhle hře úchvátila byla její vynikající atmosféra a to hlavně v různých interiérech, ta byla ještě lepší, když se příběh přesunul do města. Dalším kladem jsou různé způsoby lákání nepřátel a jejich následná likvidace. V poslední řadě musím zmínit také grafiku, která je jak již zmínil pipboy pohádková, tudíž se jí nedá nic vyčíst. Sečteno, podtrženo je Thief: Deadly Shadows stealth akce, jak má být.

Pro: Atmosféra, zabíjení, grafika

+11

7 Days a Skeptic

  • PC 85
I když jsme se ve hře přesunuli do budoucnosti, opět máme tu čest s klasickou adventurou vytvořenou v Adventure Game Studiu.

Sice jsem měl na začátku trochu pochyby, že vesmírná loď může nabídnout takovou atmosféru (nemyslím hororovou, ale spíš takovou tu tajemnou a trochu nostalgickou) jako stará opuštěná vilka se záhadnou minulostí, ale brzo jsem na ně zapomněl. Loď samotná je sice malá, každé patro je ale celkem unikátní a má svůj jasně daný účel. Celkově se mi design lodi docela líbil, stejně jako v předchůdci - 5 Days a Stranger - také prakticky nenarazíte na prázdné a mrtvé lokace.

Sice jsme ve vesmírné lodi, nějaké sci-fi serepetičky a s nimi spojené hádanky ale nečekejte. Jinak jejich obtížnost zůstala (oproti předchůdci samozřejmě) na rozumně vysoké úrovni, tedy by vás neměly příliš brzdit v postupu, ale ani byste neměli čekat něco, co se hraje skoro samo. Co se týče postav, prakticky žádná z nich mi nezůstala v paměti (což může být ovšem způsobeno jak mou sklerózou, tak i krátkostí hry).

Stejně jako ve 5 Days a Stranger se poměrně idylická atmosféra začne brzo měnit k (o hodně) horšímu. Znovu jste odříznuti od zbytku světa a postupně začínáte pořád víc a víc myslet jenom na to, jak sám přežít. Celkově se ale musím přiznat, že příběh mě nějak neohromil a pokud znáte předchůdce, asi taky nebudete moc překvapení.

7 Days a Skeptic se mi zdál o něco drsnější a krvavější než předchůdce. S tím taky souvisí překvapení, až vylekání, způsobené podceněním autora a herního enginu. Jde o moment, kdy jsem před zloduchem prchal po celé lodi. V předchůdci se totiž nebezpečné scény tuším odehrávaly jenom v rámci jedné obrazovky (jedné lokace), zatímco tady jsem běhal po celé lodi sem a tam a nemohl jsem ho setřást. Prostě stačilo chvilku stát na jednom místě a najednou se objevil kousek ode mě. Brr...

7 Days a Skeptic sice není ani revoluce, ani evoluce, těm, kterým se dobře hrál předchůdce ale rozhodně doporučuju. Pokud jste ale 5 Days a Stranger nehráli, doporučuju to udělat ještě před výpravou na Mephistopheles.

Pro: atmosféra, hádanky, celkově důstojná druhá část tetralogie

Proti: nic nového oproti 5 Days a Stranger

+11

Warhammer: Dark Omen

  • PC 100
Výborná atmosféra, propracované jednotky, včetně původu, takřka každá jednotka je naprosto unikátní. Pamatuji si že spousta bitev, které jsem považoval za obtížné šlo lehce dohrát jinou strategií a nasazením jiných jednotek.

dovoluji si odkaz na ukázku(první mise) z youtube: http://www.youtube.com/watch?v=k_wKLh-1pJs&feature=player_embedded

Pro: atmosféra, taktika, jednotky, grafika(své doby!)

Proti: místy obtížné

+11

Dangerous Dave

  • PC 70
Další z her mého dětství. Chytlavá plošinovka, u které jsem se nedostál dál, než do 5 levelu. Tam to už prostě bylo tak brutálně obtížné, že na to mé síly nestačily. Grafika byla i na svou dobu průměrná, zvuky také. I dnes mi přijde taková béčková a celkově nedoladěná.

Dodnes ale na ni vzpomínám a párkrát jsem si ji zkusil přes DOSbox. Hlavně díky nostalgii do mé TOP10 starých her patřit musí.

Pro: nostalgie, hratelnost, dnes už freeware

Proti: grafika, vysoká obtížnost, nikdy jsem nedohrál

+11

VVVVVV

  • PC 85
VVVVVV je mou první přidanou hrou na DH a tak k ní taky symbolicky přihodím komentář jako první. VVVVVV začíná pádem vesmírné lodi a vaše postavička má za úkol najít a zachránit 6 velitelů.

Herní svět je nelineární a tedy je jen na vás kudy se k cíli dostanete. Po lokacích jsou rozmístěny checkpointy, většinou tak, aby nehrozila frustrace. Zároveň ale často se místnost nedá udělat na první pokus, chce to prostě trénink. Panďulák sice neumí skákat, zato ale umí měnit gravitaci a to je základem celé hry. Na této featurce je využita většina hádanek, které jsou vždy na stejným principu: někam se dostat. Ve hře naštěstí máte neomezeně životů a tak je to opravdu jen o tréninku a nehrozí ztráta soudnosti po nepovedeném skoku. Graficky je hra tvořena v retro stylu. Stejné je to tak u hudby.

VVVVVV mi přišla velmi originální a snad nejlepší novodobou retro plošinovkou - vyvážená hratelnost i grafika, nižší obtížnost a absence bugu. Co víc si přát?

Pro: hratelnost, retro, příběh

Proti: občas hodně frustrující části

+11

Scorched Earth

  • PC 95
Ne, žádné Worms, ale právě Scorched Earth je podle mě pravý král tohoto "žánru". Jedna z mých nejoblíbenějších her na 386ce. Ve více hráčích to byla nepřekonatelná zábava a je úplně jedno, že hra měla jenom pár barev a o výbuchy a další zvuky se staral jen obyčejný PC speaker. Nedávno jsem si dokonce sehnal nějakou předělávku pro PocketPC a dostal jsem znovu chuť si zahrát i tuhle starou klasiku na normálním PC.

Scorched Erath by si možná zasloužil maximální hodnocení, protože i za těch skoro 2O let neztratil nic ze svého kouzla, ale král je holt jen jeden. Myslím, že i 95 % je fajn :)

Pro: Skvělý koncept, super zábava ve více lidech, i dnes má pořád své kouzlo

Proti: Nerad jsem prohrával

+11

Rogue Warrior

  • PC 50
Začněme klady. Dick Marcinko je týpek, co si budem povídat. Hláškuje o sto šest tak nějak podobně jako Seagal ve svých filmech. Z toho vyplývá jaká hra je. Ano, je béčková. Sice se tváří jako AAA titul, ale není tomu tak. Příběh je typické klišé o zachránění USA před raketami (tuším) Ruska. Jinak je RW jen tupá střílečka se stealth prvky, které stejně spočívají pouze v tom přijít za nepřítele, zmáčknout aktivní klávesu a následně se kochat jak Dick svého protivníka řádně vykuchá. Mísí je nějakých 8 a každá trvá kolem 20-25 minut. Z toho vyplývá, že RW je hra opravdu šíleně krátká. Já to začal hrát kolem 10 ráno a dohrál to asi ve 2 s tím, že jsem měl cca 30 minut pauzu na oběd, takže nám to dá asi 3 hodiny. A to je opravdu hrozně málo. Kdyby byly mise alespoň variabilnější. První je skvělá, druhá už je na základně a pak se to už jen opakuje – samá skladiště či základny, tedy většinou interiéry, které jsou zrovna né moc dobře nedesignované. Mě osobně se líbila mise s vyhozením mostu do vzduchu. Ta byla dobrá.

Grafické zpracování sice špička není, ale postačí. Bohužel mě se hra z nepochopitelených důvodu protivně škubala a nepomohla změna detailů či rozlišení. Dabing je spíše podprůměrný. Zato hodně kritizovaná hudba se mi líbila. Bubny, basy atp. mám rád a do téhle hry to vyloženě sedlo.

Rogue Warrior se mi přes všechny ty nedostatky hrál celkem dobře, ale prachy, za který se hra prodávala v době vydání, bych prostě nedal. 50%

Pro: Marcinko je opravdu hroznej Dick, způsoby likvidace, docela příjemně se to hraje, hudba a béčkovost akce celkově

Proti: nehorázná krátkost a odbytost, stealth složka se moc nepovedla, málo zbraní

+11

Prince of Persia 2: The Shadow and the Flame

  • PC 90
Moje první originálka (fotka je skutečně obal papírové krabice), ani nevím, co mě přimělo jít do její koupě. Snad oslavná recenze v Excaliburu :) Na svou dobu graficky úžasná hra s ladnými pohyby postavičky a hlavně tuhá jak prase. Kolikrát jsem opakoval některé levely, ty běsnící nalétavající hlavy jsem viděl i ve snu. Pamatuju, že jsem odvařil Shift na klávesnici. Závěrečná lokace v zrcadlové síni byla masakrální :)

Pro: grafika, design lokací

Proti: tuhá obtížnost

+11

Dungeon Siege

  • PC 70
Dungeon Siege jsem si zahrál nedlouho po jeho vydání, překvapila mě příjemná grafika a množství různých předmětu, které na své pouti naleznete. Prakticky každou chvíli jsem měnil vybavení a neustále se měnící krajina mě hnala vpřed za novým dobrodružstvím. Je to sice pouhá rubačka, ve které jdete "rovnou za nosem", ale má to svoje kouzlo. Co mi ovšem chybělo byl jakýkoliv kontakt s NPC, které by promluvili víc než pár slov.
+11 +13 −2