Hledat Nabídka
Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Nejlépe hodnocené komentáře

Všechny PC PS1 PS2 PS3 PS4 PS5 PSP Vita Xbox X360 XOne XboxX/S NES SNES N64 NGC Wii WiiU Switch GB GBC GBA DS 3DS VBoy SegaMS SegaMD Saturn Dreamcast SegaGG At2600 At5200 At7800 At8bit AtST Jaguar Lynx Odyssey2 Intelli Coleco TG16 CDi 3DO NeoGeo WSwan Amiga ZX81 Spectrum C64 C16 AmstCPC AmstPCW Apple II TRS80 BBCMicro PC88 PC98 MSX MZ800 FMT SAMC PMD85 IQ151 Ondra Maťo Mainframe Arcade Quest iOS Android J2ME Symbian NGage WMobile WPhone BBerry Playdate Browser Stadia

Judge Dredd: Dredd vs Death

DanielUndreamDanielUndream
Dohráno
  • PC 75
Rebellion bol pre mňa zafixovaný so sériou Sniper Elite a Judge Dredd ako hrdina z európskeho komixu, ku ktorému som sa chcel v budúcnosti dostať.
"Budúcnosť je práve teraz!" (strašne sa mi tu teraz hodilo podobne veľkolepé vyhlásenie :D)
...a zhliadol som film Dredd. Pozornosť sa zostrila a hneď ako Indie Royale prinieslo príležitosť, jediná "poriadna" hra so Sudcom, zobrala niečo nad 6 hodín môjho života.
Stáli za to? Nadpriemerné hodnotenia a grafika, po ktorej žiaden mladý pes neštekne (...).
Starší, disponujúci abilitou technického vžitia sa do určitého roku však technickú zastaralosť prepáčia, ba priam až ocenia, lebo engine je svižný a má jasné jednoduché pravidlá, čiže po pár minútach beháte neohrozene medzi strelami zúfal(ej AI)ých nepriateľov a pri zombíkoch a upíroch rozpútate elegantný krvavý balet. Ako za starých čias, keď sa na realitu veľmi nehralo ;).
Jednoznačne hodnotiteľné prvky som rozdelil na úplný záver a chcem aby sa o tejto hre vedelo v prvom rade to, že úprimnejšiu víziu NIE fašistickej ale "demokratickej" po vzore momentálneho smerovania vlády USA. Dredd je antihrdina, v ktorého koži budeme zneužívať moc, vymáhanie práva a veľkolepo predvádzať policajnú brutalitu "v mene zákona", ktorý vás, aj za fajčenie na verejnosti alebo hlučné správanie, môže pripraviť o slobodu. Mega-City One je klietka kde sa obyvatelia kŕmia tak sladkou Soya Colou, že ich to môže zabiť (najlepšia herná reklama dosiaľ) a žijú v strachu niekedy viac zo sudcov ako zo skutočných zločincov...
Pripomína vám to niečo?

*hoci mám rád dohrávanie do úplného konca, Arcade levely s (atraktívne znejúcou kulisou, napr.; vyvraždi mafiánsku rodinu, zabi zmagorených robotov pre získanie súčiastok...) úlohami zabi toľko a toľko, zatkni toľko a toľko, urážajú môj dojem z hry, ktorá sa vždy aspoň snažila každý level vytvoriť zaujímavý. Bodka.

Pro: graficky skutočne podarené pozadia Mega-City One, výborné zbrane, dokonca aj pištole, teda hlavne tá Dreddova ;), zatýkanie za úplne absurdné činy, hlášky & reklamy (Soy Cola, Mega Mall...), hudba

Proti: krátke, lineárne s občasnými grafickými bugmi/zásekmi a tragickými zlyhaniami AI

+11

Call of Juarez: Gunslinger

ChipsonatorChipsonator
Dohráno
  • PC 80
ÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍHHHHHHHHHHHHÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ

Tož toto je western eFPéeSka jak má bejt. Má styl, má grády a střílet ze svých koltů tak že se z nich kouří je zábavné. Ze série Call of Juarez jsem krom tohodle dílu hrál jen díl druhý (a nebo to byl první? to je fuk) který mě však vůbec nechytl, především střílení mě nebavilo. No a pokud vás nebaví ve westernové hře střílet tak je něco špatně. Co se týče Gunslingeru tak ten mě vůbec nezajímal (jako většina momentálních her (pokud někoho zajímá co mě zajímá tak tady je seznam(a pokud to někoho nezajímá, ať se na to vysere a nečte to): Další Mass Effect, Dragon Age: Inquisition, další Alan Wake, další Tomb Raider, nová značka kterou chystá BioWare a mou zvědavost vzbudilo GTA V, uvidíme jestli si získá i mou pozornost)) ale nakonec mi ho doporučil můj dobrej amígovskej přítel (přítel jako kamarád, né přítel jako životní a sexuální partner,no ikdyž ten sexuální hmmmm....) pajmič (AHOJ KAMARÁDE!!! (tohle je ještě lepší než někoho zdravit v televizi)). Poté co mi napsal že se jedná o parádní oddechovku která je dobře optimalizována tak jsem si řekl že to tedy zkusím.

No a zkusil jsem to, a užil jsem si to. Jako první mě upoutala grafická stylizace. Na rovinu řeknu že se mi předchozí díly graficky vůbec nelíbily. Tady však je všechno krárně barevňoučké a krásně se na to kouká. A taky se to krásně hraje v té krásně barevné grafičce. Pocit ze střílení je velmi uspokojivý, a ve chvíli kdy dáte hedšot a z vašeho oponenta vytryskne červená, tak to zahřeje u srdce. Takže střílení je dobré, no víc než dobré uspokojivé. Takže hlavní část hry funguje. O to víc pak potěší že funguje i příběhová část. Hlavní hrdina je sympoš který zavítal do jedné hospůdky kde vypráví svou story, kterou si občas přibarví. Takové vyprávění já prostě můžu a šmakuje mi stejně jako koláč od maminky.

Ono ten CoJ:G je fakt výborná hra na odreagování, možná jedna z nejlepších za pár let. Ani se mi moc nechce kritizovat. Ale i tak si musím postěžovat na jednu věc. Duely. Nevím jestli to je tím že jsem trochu retardovanej zrzek kterému občas bezdůvodně teče slina z tlamy a nebo to je tím že hraju na klávesnici ale ty duely mi prostě nešli. A opravdu jsem u nich dostával pocit frustrace. Navíc ty duely tam jsou fakt často. A já doteď nechápu co při nich mám všechno dělat. Musíte mířit myší, dotoho mlátit do klávesnice aby se zlepšila nějaká hodnota (už nevím co to bylo), ale ouhle. Buším do kláves jak magor, hodnota se mi zvýší na 30% a já si začínám připadat že jsem větší drsňák než Clint Eastwood, a co se nestane opět to klesne na 0% přestože stále mlátím do těch dvou kláves do kterých mám mlátit. Navíc se pak přestanu soustředit na míření a pak už má místní hrobník kšeft k pohřbení jednoho blbce za monitorem který při duelu umře 20x než haluzácky vyhraje.

Ale když opominu ty duely tak je to fakt sakra dobrá oddechovka. Jo a kdyby to tak mělo CooP, to by byla teprve westernová parádička.

Pro: Stylová grafika, příběh je fajn, pocit ze střelby, za tu cenu skvělá oddechovka (sic jsem to nekoupil (vím vím, fůj, fůj) ale i tak musím uznat že ta cena je prostě dobrá a kdbych nebyl hamižný zrzek který neum´í udržet pár tisíc pohromadě déle než týden-

Proti: tak bych to koupil) Duely, chybí CooP

+11 +14 −3

Z

DaymondeuXDaymondeuX
Dohráno
  • PC 100
Z je ma srdcova zalezitost. Nejlepsi RTS, jakou jsem hral. Pamatuju se, jak jsem jeste na zakladni skole behal o obedove prestavce domu, abych si alespon na chvili zahral jednu misi. A na me prvotni ocarovani, kdyz jsem zjistil, ze nic nevyrabim, netezim, negrupuju stovky jednotek, neobjevuju mapu a pritom se to hraje to uplne jinak a mnohem lepe a zabavneji, nez ostatni strategie. A jelikoz je Z naprosto unikatni svym konceptem, ktery kupodivu nikdo nikdy nezopakoval (nestastne pokracovani Steel Soldiers uz byla jina hra), nevim uz, cemu jinemu dat absolutnich 100%.

Hlasujte pro Z ve wishlistu na gog.com! :)

Pro: originalita, atmosfera, humor, technicke zpracovani, hlasky robotu

Proti: relativne kratke, relativne jednoduche

+11

Portal 2

GamilioneCZGamilioneCZ
Dohráno
  • PC 95
Hej, tak tohle bylo opravdu něco. Ještě na začátek se musím přiznat ke dvoum věcem; první je ta, že jsem Portál oficiálně nedohrál do konce, po závěrečných titulcích mi hra spadla a od posledního "savu" jsem to hrát nechtěl. Ta druhá je, že jsem doposud nedohrál Portal 1 - pravděpodobně se na první díl díky tomuhle podívám, ale dosud se tak nestalo.
Takže už k "recenzi". Od Portalu 2 jsem toho moc neočekával, o to víc mě překvapil výsledek - no na Valve se zkrátka můžete spolehnout vždy a všude. Chvíli jsem se rozkoukával, ale tahle hra vás prostě vtáhne doprostřed dění a nepustí vás ven. Proč?

Příběh
Jak jsem říkal, nedohrál jsem první díl (a ani ho nemám). Trochu jsem se proto děsil, že vás hra hodí přímo "do akce", ale ze začátku s vámi Valve zachází jako s retardem, což je podle mě dobře, protože jsem se chvíli rozkoukával v herním světě. I když ten úkol "Stiskni E, abys řekl ´Jablko´" mě ve své pointě rozesmál a ani nevím proč. Tím se dostávám k samotné náplni příběhu, která je opravdu výborná. Celý příběh totiž ozdobují vynikající hlášky hlavních postav, jakože jich moc není (což bych taky této hře nechtěl mít za zlé, je to ideální komorní prostředí). Jsou to hlášky, které mě neschodili (smíchy) ze židle, ale působily letmý úsměv na rtech dodávající mi energii pokračovat.
Jako slabší část příběhu bych bral tu část, kdy Wheatley ovládne komplex. Byl jsem dost dezorientovaný a ta energie pokračovat byla na kritické úrovni. Ale to se brzy spravilo a celé zafixovalo řečenými perlami postav. No, zkrátka příběh byl nadprůměrný až do závěrečně kapitoly - tam celý příběh dotáhl do konce ten úžasný závěr. Přiznávám, že mě to docela dojalo a slabší hráči by mohli uronit nějakou slzu, ale kdyby náhodou, ta poslední sekunda (vyhození té kostky) celému příběhu opravdu doplňuje rovnováhu a proto bych ho označil za výborný.

Grafika
Zkrátka neurazí ani nenadchne. Je to Portal. Tahle grafika je pro něj ideální, jinou si neumím představit a hře by to akorát uškodilo. Kdo by tomu mohl něco vytknout grafice této hry. Víc říct nechci... a ani nemusím, doufám.

Obtížnost
Asi nemusím vysvětlovat začínajícím hráčům, že u téhle hry si trochu mozek potrápí, pokud nebudou bez přestání držet v ruce návod (já jsem ho nedržel). Zvláště potom v některých částech hry, kde s vámi Valve moc nešetří. Obtížnost jde zkrátka s klidem vzhůru, na začátku je velmi mírumilovná a poslední kapitoly už někomu dají docela zabrat. Tak by to mělo vypadat, co vím, tak obtížnost nikde neklesá. Také se asi většina lidí schodne na tom, že úplný dement tuhle hru hrát prostě nemůže.

Kvalita PC portu
Ano, vím, že je tady spousta "konzolistů", ale kvalitu portu pro počítač budu hodnotit u každé hry, protože vývojáři, kteří odbydou port pro PC za dva měsíce a chtějí vyždímat peníze za konzolové verze, nejsou vývojáři - zkrátka je to mírná forma diskriminace.
Ted' ale zpátky k Portálu, jehož port bych za takový nepovažoval. Alespoň na mém PC běžel bez problému, Valve se prozatím takovéto diskriminaci vyhýbá (zatím, doufám, že nezmění názor).

Závěr
Nemá cenu rozdělit recenzi na víc částí, zkrátka Portal 2 se povedl i přes nízká očekávání některých hráčů. Valve opět nezklamal. Více v "pro" a v "proti" - toť vše.

Vlastně ještě jedna věc. Musím dodat, že jsem nikdy moc nehrál multiplayer, tudíž se za to omlouvám a berte recenzi jako pohled na singleplayer

Dostupné pro: PC (399,-) / PS3 (599,-) / Xbox 360 (599,-)

Hra dohrána na: PC
Příběh: 9,5/10
Grafika: 10/10
Kvalita PC portu: 9/10 (na dnešní dobu)
Hratelnost: 9/10
Obtížnost: 10/10
Finále: 10/10
Cena: 9/10
Dabing: 10/10
Český překlad: 10/10
Herní doba: 8/10

Pro: důstojný nástupce, příběh, grafika, obtížnost, PC port, finále, emoce, zvraty a snad skoro všechno

Proti: pár drobností nestojící za zmínku

+11 +15 −4

F.E.A.R. 2: Project Origin

MartinezZMartinezZ
Dohráno
  • PC 70
Představte si takovou velkou horskou dráhu, sinusoidu, představující kvalitu a zábavnost hry. A teď jděte dopředu, začněte hru hrát a postupně si ji užívejte a trpte, radujte se a nuďte se, kochejte se nápady a plačte nad protahovanými nezáživnými tupými částmi a tak furt dokola od začátku až do konce.
Gratuluji, právě jste si představili F.E.A.R. 2.

F2 (zkratka zkratky) je podle mě hodně rozporuplný díl a pokračování. Nedokážu z fleku říci, jestli je fakt špatná nebo fakt dobrá, není ani jedno a je obojím. To je takový ten blábol, kdy chcete říct, že TO nedokážete říct, ale aby to znělo vznosně :) Ne ne, ta hra mi přišla skoro jako kdyby dobrý scénárista načrtl příběh a děj a složil dohromady několik jednotlivých scén a zvratů, které ve hře mají být a kde asi tak je má hráč potkat. Následně ale od projektu odešel a bylo tak nutné jeho poměrně dobré nápady pospojovat tak, aby TO šlo vydat jako hra a prodávat. Přeci jen F.E.A.R byl ve své době akčně-hororová FPS pecka a hráči se těšili na skutečné pokračování. Ona "výplň" se ale dostala do rukou lidem, kteří jsou možná dobří, ale prostě jen rutinéři, kteří splní zadaný úkol, který ale ve výsledku zavání jen sterilitou (může sterilita zavánět?).

ANEB skvělé až filmově-snové sekvence, zvraty, objevy toho, co jste jen vídali během Alminých "vnuknutí" (strom s houpačkou v pozadí s chladící věží) byly až příliš v menšině oproti nudným prolézačkám neustálým podzemím a bitkami s vojcly, kteří oproti prvnímu dílu ztratili mnohé ze své zábavnosti. A ačkoliv se stále chovají chytře a obchází vás, ženou se na vás jak prasata na porážku ve vlnách, což zamrzí. Poněkud nesmyslně telepaticky oživlé mrtvoly vs. skvělé trpící duše při cestě do zásobovacího tunelu. Jacísi do atmosféry hry nezapadající mutanti vs. Almou ovládaní parťáci. Zamrzí i části hry, kdy je vaším úkolem prostě jen projít koridorem z A do B a mlátit se s náhodně se objevujícími vojáky, neviditelnými "nindžy", nějakými duchy... a je vám jasné, že zrovna TAHLE konkrétní část hry mohla být klidně vypuštěná. Vlastně většina téhle výplně mohla být zcela vypuštěná. Hra by sice byla pak poměrně krátká, ale o to atmosféričtější a více posunující příběh Wadeovic famílie s osudným propojením Armachamské firmičky. Ze začátku hra vypadá ve všech aspektech skutečně nadmíru dobře, pak se postupně propadá hráč až do nudy, aby ke konci dostal příběh zase grády. Tady se prostě při vývoji něco nepovedlo nebo se muselo pospíchat, vystříhávat části hry a nahrazovat je narychlo splácanými akčními koridory, jinak si to vysvětlit neumím.

V průběhu hry jsem si sepsal slušnou zásobu poznámek k tomu, co mi sedlo a co ne, ale probuzení hry ke konci to zase všechno dokázalo částečně vyžehlit. Zůstala mi v mysli snad jen skutečnost, že jsem možná staromilec, že jsem možná, ale fakt, FAKT nemám rád konzoloidní hry, porty z konzolí, které kašlou na specifika zavedeného PC ovládání a distribuování co možná nejvíce nerušeného herního zážitku. Zpravodajskými zápisky a záznamy tak nešlo scrollovat myší, hra se ukládala sama jen na checkpointech a nenabízela možnost vlastního ukládání pozic (což fakt nemám rád, protože se vyskytnou situace, kdy musím odejít a hru ukončit a nemám čas dojíždět k dalšími chackpointu, takže část postupu hrou je v kelu) a navíc hra stále otravovala s tím, že když jste se například prali s někým face-to-face, rozbíjela atmosféru tím, že mi na obrazovku cpala informaci, jaké tlačítko mám zrovna mačkat (jakoby to nestačilo jednou), fut jsem na obrazovce měl nacpán nějaký konzoloidní pomocný text a to mě štvalo.
Stejně tak byla škoda, že se hra přeorientovala na zbytečně moc cool vzhled, kdy je prostě už nutností, aby stále někde něco svítilo a blikalo a všude byl v nadměrné míře použit bloom efekt (světlem ozářené efekty až skoro do běla a oslňujícna). Hra mi tak připadala jak nějaký mix Rainbow Six: Vegas a Alpha Prime. Zbytek grafiky se ale skutečně povedl a některé efekty byly moc pěkné (efekty vody, kapky vody a vlhkosti na hledí...).

Samozřejmě by se našla i hromada podivností, jak zvláštní zvuky žuchání a padání ve chvílích, kdy to nedávalo smysl, nesmyslně zmasakrovaná těla jen po zásahu samopalem, a taky trochu režisérsky nedotažené "lekačky", kdy se mi mnohdy (a nebylo to v množství malém) podařilo něco prošvihnout, tedy že se ozvala hudba a nějaký zvuk, navozující, že vedle mě, za mnou někde někdo byl nebo se něco ukázalo, ale já zrovna koukal jinam, než autoři čekali.

Dalo by se napsat ještě spousta dalších plusů a mínusů, ale takový výčet by neměl smysl. Po Perseus Mandate jsem se na "dvojku" těšil mnohem více, než po dohrání Extraction Point. Během hraní jsem stále v očekávání postupoval a byl nuděn a zase probouzen, abych byl nuděn a následně zase probouzen, až jsem se přes pocit "Proboha, tak už doprkýnka skonči!" dostal zase do stavu "Tohle je skvělý, chci víc!". Autoři prostě zaslouží pár výchovných facek, takhle divně pokonit něco, co by mohlo být tak moc dobré.

A nakonec tip pro ty, co se k druhému dílu teprve dostanou: Pokud hru hrajete i kvůli příběhu, připravte se na značnou nudu a ztrátu víry ve smysl dohrání hry, vyvážené servírováním toho značně zajímavějšího až těsně před koncem samotné hry. Berte to jako takovou zkoušku svého 'hráčství' ;)

Pro: Grafika, efekty, některé skutečně skvělé sekvence a nápady, energetická puška :) a kdo to vydrží, tak i ten příběh.

Proti: Místy skutečně ubíjející sterilita, nuda a lacinost, co se nápadů a akce týče; příliš zbytečně protahované dalšími a dalšími zbytečnými levely; lehké budy v ozvučení; některá špatná načasování lekaček a bubu efektů, přílišná konzolovitost

+11 +12 −1

MechWarrior 2: 31st Century Combat

DaymondeuXDaymondeuX
  • PC 95
Mech II. Zelezny tu nema zadny comment? Ach ne, takova neucta ke klasice simulatoru bitevnich robotu! :)

Tak, jedna z vyhod meho pokrocileho veku (29) je, ze jsem jeste zazil tuhle fenomenalni atmosferickou klasiku. Nehral jsem jednicku ani zadne pokracovani (byt ty hry znam), ale dovolim si tvrdit, ze dvojka je to, co udelalo ze serie Mechwarrior to, co je. Nehynouci klasiku zlateho fondu prelomu devadesatych let. Na svou dobu technologicky klenot s uzasnou krystalickou hratelnosti, hudbou, grafikou, zvuky a jednim z nejlepsich inter, co si pamatuju. A atmosfera jako remen. Sedite v kabine tezkeho mecha na opustene planete, kolem jen vakuum a skaly... a nepratelsti roboti. Prezije jen jeden. S nejvetsi pravdepodobnosti ten, komu se v kriticky moment neprehreji kulomety. Cista hratelnost, dokonala atmosfera, originalita, skvele zpracovani. Tot zakladni stavebni kameny teto nepravem opomenute klasiky, kterou jsem mel tu cest zaparit :) Hawk.

Pro: Kdyz to hrajes, citis, ze hrajes vyjimecnou hru.

Proti: Skutecne me nic nenapada, brano v kontextu tehdejsi doby. Snad jen - malo misi?

+11

Jill of the Jungle

BedivereBedivere
Dohráno
  • PC 95
Jill byla svého času mojí oblíbenou hrou. Tehdy jsem býval malý kluk a počítač pro mě byl novinku. Měli jsme tam tehdy několik her jako Dyna Blaster, Alcatraz, Wolfenstein 3D, Prince of Persia atd. Nejvíc jsem si však zamiloval právě tuto hru. Dost se mi líbily levely, které jsou opravdu různorodé co se týká prostředí, ale i co se týká náplně hraní. V několika částech se vaše postava přemění v nějaké zvíře (tyto části jsem měl nějraději). Než mě hra omrzela, tak jsem ji měl dohranou nečetněkrát.

Pro: Hratelnoost, prostředí

Proti: Některé části mohou být frustrující

+11

4x4: Hummer

lselinglseling
Dohráno
  • PC 45
Musím říct, že tuhle hru jsem dohrál jen proto, že jsem hráč "závodník". Jezdí se sice s poměrně hezky vymodelovanými auty na zajímavých tratích, ale po několika jízdách se dostaví pocit neustálého opakování toho samého, prostě jen rutina. Auta se sice dají vylepšovat, ale na jejich jízdě to není nijak zvlášť poznat. Stejné je to se změnou povrchu.
V módu Kariéra se musí hráč snažit dojet co nejlépe, aby se odemkly další tratě a auta. Mnohdy to byl docela problém a to si nemyslím, že jsem na tom s ježděním tak špatně a vyšší náročnost u her beru jako výzvu. Tady to ale není o schopnostech, jako spíš o náhodě.

Pro: Auta, tratě

Proti: Jízdní model, opakování tratí, časem velká nuda

+11

Viking: Battle for Asgard

PhoenixPhoenix
Dohráno
  • PC 40
Viking Battle for Asgard se objevil na konzolích v roce 2008 (na PC z nějakého zvlášního důvodu až o čtyři roky později). Hráč se ujímá role vikinga Skarina, který je v bitvě se silami temnot těžce raněn a následně zachráněn bohyní Freyou. Jeho úkolem je definitivně porazit legie, vedené bohyní Hel na její cestě za pomstou. Celé tažení zabere okolo patnácti hodin (Steam) v závislosti na tom, jestli budete některé úseky opakovat.

Na třech různých ostrovech je hlavním úkolem shromáždění dostatečného počtu spolubojovníků (a ovládnutí draka) pro závěrečný útok na opevnění nepřítele (na dvou ostrovech je takto třeba dobýt dvě různá opevnění). Skarin chodí po mapě, odvazuje vikingy od kůlů, dobývá doly, vesnice a tábory nepřátel. Tato místa je možné (až na výjimky, kdy je například nutné vlastnit nějaký speciální předmět) navštěvovat v libovolném pořadí, což je jednoznačné plus, nemůžete-li přijít na to, jak dál s nějakým úkolem, tak se přesunete na další a k původnímu časem vrátíte. Ve hře se také nacházejí různě poschovávané peníze (ve váčcích, nádobách či truhlách), za ně je možné si zlepšit hodnotu zdraví, naučit se v arénách další speciální údery nebo nakoupit vrhací sekery či léčivé lektvary (nepoužil jsem, přidávají málo a mimo boj Skarin regeneruje zdraví).

V bojích má hlavní hrdina širokou škálu různých úderů, kromě základního rychlého, pomalého (a krytí) je možné provádět po nabití speciálního ukazatele (z nepřátel vypadává energie) elementální útoky (ukazatel se tak postupně vyčerpává, hloupé je, že to není možné v polovině přerušit) či speciální útoky, naučené v arenách (tady funguje jiný speciální ukazatel, který se dobíjí bojem). Dokonce je možné zabíjet základní nepřátele jednou ranou zezadu (Skarin přeskočí asi pět metrů a přesekne nepřítele napůl), což oceníte zejména u ne zcela povedených stealth misí. Boje jsou zcela evidentně dělané na gamepad, na klávesnici a myši má ovládání do ideálu daleko. Nicméně i na gamepadu citelně chybí funkce lock na konkrétního nepřítele, boje proti více než dvěma nepřátelům se tak zvrhávají v naprostý chaos, neboť Skarin útočí na toho, koho právě náhodou zaměřil. Ovládat gamepad stylem mapu nebo inventář je také chuťovka, občas se na některá místa na mapě podaří takto trefit asi na desátý pokus.

Hromadné boje, které mají být vrcholem tažení na daném ostrově, jsou značně odfláknuté. Jak spojenci tak nepřátelé se stále dokola respawnují na mapě, takže naprosto nemá smysl kohokoli mlátit. Účelem je vždy splnění nějakého speciálního úkolu, zabití šamana, velkého obrněnce či obra. U šamana je třeba nejprve zničit čtyři energetické tyče a až následně je možné zabít jeho (s náhodným zaměřováním a počtem nepřátel, který se kolem něj vyskytuje, je to "opravdu zábavné"). Obrněnci či obrovi je nejprve třeba ubrat dostatečný počet životů a následně jej dorazit ve zcela zbytečném QTE (pro daného nepřítele vždy stejná sekvence). QTE jsou ostatně kapitola sama pro sebe (truhlu není možné otevřít jedním kliknutím, ale je nutné bušit do "F" jak hluchý do vrat, teleportace či vyvolávání draka totéž). Tyto bitvy mají několik fází, mezi kterými se hra ukládá (ale pouze dočasně, nesmíte vyskočit přímo ze hry, jinak jedete bitvu celou od začátku). Hru také není možné libovolně ukládat, ukládá se po splnění úkolu (takže občas dvakrát za pět minut, jindy jednou za patnáct).

Kapitola sama pro sebe je olbřímí demence závěrečného souboje. Po několikafázovém dobývání hlavní pevnosti je třeba se asi dvacet minut prosekávat hordou nepřátel ve stometrové věži jen proto, abyste nakonec museli hlavní záporačku sejmou v jednom z nejdebilněji nadesignovaných bossfightů všech dob. Hra se sice občas ukládá (v hromadné bitvě a asi třikrát při postupu věží, ne v závěrečném souboji), ale pokud nasraně vyskočíte ze hry, tak jedete tuhle celou srandu znovu od hromadné bitvy. Jakmile se dostanete k závěrečnému boji, tak se ocitnete v kruhové místnosti, rozdělené ohněm na čtyři části. V každé z těchto částí je podobně jako u šamanů jedna hůl, kterou je třeba zlikvidovat. Až potom je možné se přesunout k další fázi boje. Ohně mezi jednotlivými čtvrtkruhy zhasínají zcela náhodně a nejdou přeskočit. Do toho se v místnosti bleskurychle objevují stále dokola nepřátelé, nejlépe hlavnímu hrdinovi za zády, takže je v daný moment samozřejmě nevidí. Zaměřování je úplně stejně kvalitní jako ve zbytku hry, pokud jsou nepřátelé blízko u vás, zapomeňte na likvidaci hole. Pokud použijete léčivý předmět a následně vás po zničení třeba tří holí ze čtyř nepřátelé dostanou, tak jedete celý boj od začátku, ovšem voilá, bez onoho léčivého předmětu. Pokud se vám podaří zničit ony čtyři hole, tak ještě nemáte vyhráno, protože druhá fáze boje (pro změnu směšně jednoduchá) se startuje zcela náhodně, někdy pomůže zabít dva zbylé nepřátele, jindy jich sejmete deset a nic. Tuto nebetyčnou sračku jsem dělal asi tři hodiny. Nemám nic proti těžkým hrám s dobrým designem, ale Viking je až na tento boj značně jednoduchý (umřít se člověku jinak podaří vyloženě ojediněle) a design posledního boje patří k tomu nejhoršímu, co jsem kdy ve hrách viděl.

Technické zpracování je slušně řečeno nevalné úrovně. Autoři se snažili amatérskou grafiku zamaskovat tak, jak je dnes špatným zvykem (Bloom/Blur/přepalování obrazu atd.), výsledkem je při maximálním nastavení solidní humus. Na minimální nastavení se tyto srandičky všechny vypnou a tak je ona amatérská grafika viditelná v "celé kráse". Nejsem člověk, který by si na grafiku příliš potrpěl, ale co je moc, to je moc. Ruku v ruce s tím jdou naprosto přestřelené HW nároky.

Pro: shromažďování armády, sbírání peněz a vylepšování postavy, velký počet útoků

Proti: ovládání, nesmyslné QTE, hromadné boje, ukládání, záverečný boj, grafika, HW nároky

+11 +12 −1

SWAT 3: Close Quarters Battle: Elite Edition

HrashekHrashek
Dohráno
  • PC 90
Tak na tuhle hru dodnes s láskou vzpomínám... Už je to tedy nějaký ten pátek,co jsem Swat3 hrál naposled,takže budu muset namáhat svůj starý mozek...

První na co si vzpomínám a co mi utkvělo v paměti je jednoznačně taktika... Bylo to pro mě poprvé,co jsem byl nucen vydávat rozkazy,které měli i své následky... A neuvěřitelně mě to bavilo...

Další je grafika,která ve své době dokázala vyrazit dech... Nebylo to ani tak prostředím jako detaily postav a zbraní... Dodnes si vzpomínám jak jsem s úžasem v očích stál před zrcadlem a přepínal zbraně a granáty a pozoroval,jak je skutečně beru ze své výstroje...

Další na řadě je obtížnost... Mise byly celkem náročné,alespoň pro mě (v době vydání mi bylo 13)... Nijak to ale neodrazovalo,ba naopak mě to motivovalo zkoušet jiné taktiky a hlavně přemýšlet...

Je to moje malá srdcovka,takže za mě 90...

Pro: detaily,obtížnost,nutnost taktizovat

Proti: něco by se našlo,ale už si opravdu nevzpomenu na nic...

+11

Hidden & Dangerous 2

Danny 77Danny 77
Dohráno
  • PC 80
Špičková česká akčná hra popisujúca tajné operácie britskej špeciálnej jednotky SAS. Od zasnežených končín nórských Lofot sa dostávate do severnej Afriky, Rakúských Álp, Barmy, Normandie až na Šumavu. Táto hra je podľa mňa v mnohých ohľadoch priekopnícka. Hlavne už preto, že si vojakov na danú misiu vyberáte z určitého výberu a každý vojak má iné vlastnosti. Či už fyzické predpoklady alebo zručnosti ohľadom ovládania zbraní. Ďalej si tu k danej misii vyberáte aj výstroj a zbrane. V ktorej hre z druhej svetovej je toto možné? A hlavne mňa na tejto hre vždy bavila tá úžasná interaktivita. Môžete si tu zajazdiť s džípom, nákladným truckom, obrneným vozidlom až po tank. Náplň missí má väčšinou záškodnícky charakter, ale sú tu aj misie kde musíte zajať dôležitých skopčáckých dôstojníkov či misie kde bránite strategické pozície. Druhá Svetová vojna jak vyšitá. Teraz ale zápory. Jednak je to otrasný dabing a jednak sú to bugy, ktoré mňa občas vytáčali do vývrtky. Môžem z vlastných skúseností pár uviesť. V poslednej misii som odpálil náložou tank, a ten ohorený tank na mňa vzápätí začal strielať. V predposlednej misii sa mi stalo že keď som prechádzal ulicou jednej dedinky, tak sa mi zrazu začernila obrazovka. Mohol som sa hýbať, ale nič som nevidel. Ďalej napríklad keď vezmete mŕtvolu aby ste ju upratali, tak sa vám kľudne môže stať, že ju nebudete môcť odhodiť. Jedným z mnohých bugov je aj že sa vám nenačíta hra, alebo keď sa pozeráte cez ďalekohľad, tak ho nemôžete zastrčiť späť (ten ďalekohľad) :) :). Ďalšia vec je dosť nízka umelá inteligencia. Vaši vojaci alebo aj nepriatelia sa chovajú ako retardi. To všetko tak pôsobí ako rušivý element tejto inak výbornej hry.

Pro: zbrane, vojnová atmosféra, značná interaktivita, zaujímavé misie, výber vojakov a výstroje

Proti: dabing, bugy, slabá AI

+11

Prince of Persia: The Forgotten Sands

malarkeymalarkey
Dohráno
  • PC 70
Prince z Persie byl vždycky brán jako hopsačka, takže v rámci tohoto aspektu musím říct, že se jedná o víceméně slušný díl. Jeho výhodou, ale zároveň i nevýhodou je fakt, že je vcelku jednoduchý. Na druhou stranu se nechá docela hrát a jeho délka není úplně nejkratší. Grafika má také pár skvělých míst, které stojí za to zmínit. A samozřejmě nesmím zapomenout ani na kameru, která je u takových her prostě taková, jaká je. Někdy dobrá, jindy byste ji nejradši ustřihli kabely a šli si venku hrát stopovanou, abyste se uklidnili.

Možná jediné opravdu slabé místo v této hře vidím v její lineárnosti a v samotném příběhu, který nedokáže tolik vtáhnout do děje. Každopádně na odreagování je tenhle díl naprosto ideální.

Vlastně není ani moc, co dodat. Kvůli své lineárnosti je hra dost přímočará a tak jí nic dalšího nelze vytknout, ani naopak vychválit.
+11

Nukleární Karel

NinjerNinjer
Dohráno
  • PC 50
Vcelku pohodová adventura, to nemůžu popřít. Grafika je sice velmi primitivní (někdy až zábavně špatná - například hlavní postava má při pohledu zezadu vlasy, ale při pohledu zboku jí zmizí či mnich hrající na kytaru způsobem, že obě ruce drží úplně špatně), ale kouká se na to relativně pěkně a navíc je tu snaha, aby lokace byly zaplněné.

Problém však nastává s vtipy, které v drtivé většině vůbec vtipné nejsou. Popisy věcí a rozhovory tak připomínají nějaké opilecké hláškování v hospodě. Po hodně, hodně pivech. Evidentně se tu autoři nějak zvlášť ani nesnažili, což je trochu problém u adventury, která má být komediálně zaměřená. Dále mně třeba přišlo otravné, že postavy při rozhovorech nejen neotvírají pusu, ale dokonce se ani při startu konverzace hlavní postava nenatočí k postavě (natož aby k ní přišla).

Těch odfláknutých věcí ve hře je celá řada. Rozhovory vždy "na jedno použití". Postavy jsou od toho, abyste na ně použili 1, případně 2 předměty a nic moc vám toho jinak nepoví. Hlavní hrdina se nenamáhá k předmětu, který se chystá sebrat, dojít, předmět prostě jen s cinknutím zmizí do vašeho inventář. Něco z toho ale i podtrhuje jakousi absurdnost této hry. Například strom, který vám jakože blokuje cestu k lopatě, i když je hra dvourozměrná a hlavní hrdina běžně prochází ZA podobnými překážkami.

Pochválit však musím logické používání předmětů. Buď to opravdu dává smysl ten předmět tak a tak použít, nebo k tomuto použití dostanete velmi zjevnou nápovědu. Díky tomu je však hra, minimálně její adventurní část, velmi jednoduchá. Dále je ve hře velmi fajn hudba a taky je plná hezky naprogramovaných miniher.


Celkově se jedná i v rámci freeware adventur o slabší kus. Na chviličku vás zabaví a netrpí žádnými většími neduhy, kvůli kterými byste se snad při hrání rozčilovali (např. před minihrami, ve kterých můžete zemřít, vám hra okamžitě nabídne možnost uložení). Bohužel je moc jednoduchá, odfláknutá a žalostně málo vtipná.

Pro: Minihry, hudba, absurdita

Proti: Grafika, nevtipné vtipy, absurdita

+11

Adam's Venture: Episode 1 - The Search For the Lost Garden

JohnCZJohnCZ
Dohráno
  • PC 60
Příjemná, leč velice kraťoučká dobrodružně laděná adventura. V roli mladého archeologa Adama Ventury se hráč vydává po stopách prastarého svitku na výpravu, jejímž cílem je najít bájnou Rajskou zahradu. Na první pohled to zní jako mix Indiana Jonese a Assassin’s Creed, leč tomu tak úplně není. Celá první epizoda se odehrává v jeskynním komplexu, který prozkoumáváte, plníte několik druhů hádanek a občas si i zaskáčete. Hře dominuje pěkná grafika, krásná hudba a příjemná atmosféra podzemních tunelů, do kterých po mnoho let nevstoupila lidská noha + navíc nějaké to tajemno v podobě černého kouře z Lost. V závěru hru utne ne moc uspokojivé vyvrcholení, u kterého jsem měl pocit, jako kdyby tvůrci měli nedostatek financí anebo málo schopné vývojáře.

První epizoda Adam’s Venture tedy nijak nenadchla, ale rozhodně ani nijak moc nezklamala (za necelých 20 korun je to dobrá koupě). Hra je to krátká (cca na 2 hodinky), jednoduchá, nenásilná (a tedy vhodná i pro menší pařany) a tak celkově hodně oddychová. Na pokračování se těším, ale zároveň od něj čekám i něco víc.

Pro: jednoduchý, nenásilný a oddychový gameplay

Proti: slabý příběh a jeho vyvrcholení

+11

X-Men Origins: Wolverine

GauntGaunt
Dohráno
  • PC 85
Príbehy o mutantoch zo školy profesora Xaviera ma chytili za srdce už dávno, no musím sa priznať, že viac tie animované ako hrané. Predposledný film, zachytávajúci životnú cestu Wolverina som si taktiež nenechal újsť. Film ma veľmi neoslovil a tak som aj k hre pristupoval s rezervou.

Hra je spracovaná v štýle klasickej mlátičky ako napr. God of War, Dantes Inferno či novší Darksiders. Už hneď na začiatku som zistil, že životnosť klavesnice je v ohrození. Takže som zotrel prach z gamepadu. A čo sa stalo, no presne to, čo som očakával, hra chce spolupracovať len s Xboxovým gamepadom, aspoň, že je ten emulátor.

Prvá vec, čo mi udrela hneď do očí, je kompletná absencia titulkov, či už vo filmoch alebo dialogoch. No, čo už aspoň bola čeština urobená rýchlejšie.
Wolverine mi v tejto hre pripomína klona predátora - vysoko skáče, ťažko je ho zabiť, pazúry a divoké zmysly na ukázanie cesty/skrytých nepriateľov.
Hra zachytáva minulosť, akciu niekde v Afrike s prostredím ako stvoreným pre Indiana Jonesa, a potom súčasnosť, po získaní adamantiovej kostry. Hra sa udržiava príbehu filmu len okrajovo, ale našťastie dopĺňa hru aj o vlastné prvky, vďaka čomu neomrzí. Tieto doplnene pasáže dodávajú hre lepšie atmosféru a taktiež značne predĺžuju hraciu dobu. Medzi lokáciami nájdemu už spomínané starobylé zrúcaniny v tropickom lese niekde v Afrike, laboratórium na skúmanie mutantov, zimný les, vojenskú základňu, továreň na robotov, či kasíno.

Grafický kabátik, využívajúci Unreal Engine, je pekne vymodelovaný a hra beží plynulo. Sledovať ako guľky a sečné rany zanechávajú stopy na tele Wolverina a po čase sa zahoja a zmiznú neomrzí. Len to jeho večne sa obnovujúce tielko pôsobí dosť zvláštne, žeby bolo súčasťou jeho tela a tieź dorastalo? Nemôžem nevytknúť hre často doskakujúce textúry roznych predmetov.
Systém hry je asi v tom, že zrazu sa objavia nepriatelia, priblížite sa k ním a klikáte, čo vám príde pod ruku. A potom príde nejaký miniboss, ktorý udrie do zeme, skočíte naňho a klikáte tlačítko pre boj. Občas sa nájdu klikacie sekvencie, napr. pri otváraní dverí, ukončovaní minibossov, ničení ovládacích panelov...
Hlavní bossovia sú taktiež nápaditý, ale väčšinou ide o mutantov (Viktor Creed, Blob, Gambit...), ale nájde sa aj výnimka obrovský robot Sentinel. Boj so Sentilom bol rozhodne odlišný od ostatnýxh súbojov, hoci tá druhá časť bola dosť nedomyslená. Padať po dobu viac ako 10 min. je dosť dlho, hlavne keď z robota padajú úlomky väčšie ako Wolverine do nekonečna a k tomu ich rozbíjanie vám narúša dym z horiaceho Sentinela.

Základom hry je jej brutalita, všade samá krv, trhanie končatín a k tomu chudák pilot helikoptéry...
Wolverine taktiež spolupracuje s prostredím, kde vďaka rôznym bodcom, stromom, ventilátorom atď. dokáže efektívne skoncovať s nepriateľmi.

Za zabíjanie získavate body (skúsenosti) a následne levlujete. V prvej misii (prológ) sa vám zvyšuje len život a po získaní adamantiovej kostry získavate aj body na zlepšenie atribútov, či už zväčšenie života, posilenie útokov, predĺženie zúrivosti alebo konkrétnych útokov, ktoré potrebujú zúrivosť.
Taktiež v hre nachádzate mutagény (môžete mať v priebehu hry po odomknutí slotov naraz použité 3), ktoré podporujú vaše schopnosti, napr. zvyšujú život/zúrivosť, zväčšujú útok, znásobujú získané skúsenosti atď.
V hre taktiež nájdete aj posilovače zdravia, ktoré sú zobrazené ako dvojzávitnica DNA.

Okrem spomínaných vylepšení by sa hra nezaobyšla bez hľadania zbytočností, ako sú identifikačné známky mŕtvych vojakov - spočiatku poskytujú 500 skúsenosti a čím viac ich nájdete tým viac xp za nich dostanete - ku koncu až 3000 , a potom ešte figúrku Wolverina, ktoré odomykajú výzvy, v ktorých sa postavíte proti Wolverinom v rôznych oblekoch a po ich porazení sa budete môcť do ich oblekov obliecť aj v príbehovej zložke. Nemusíte sa báť , žeby sa vám nepodarilo všetky nájsť, keďže konečne aspoň jedni tvorcovia dostali rozum a do hry vložili väčšie množstvo predmetov, ktoré odomykajú bonusový obsah, takže ak chcete odomknúť výzvy, nie je to až taký problém. No aj keď máte chuť niečo hľadať, hra vám hádže kamene pod nohy, keďže ani neviete ako, ale vrhnete sa na vojaka medzi dverami, preletíte medzi nimi, objaví sa hláška checkpointu, dvere sa nenávratne zavrú a vami nepreskúmaná miestnosť je stratená.

Nepriateľov sú tu hromady, takže mäso do mlynčeka sa tak skoro neminie. Celkovo sú zaradení do 5 skupín, vďaka zabíjaniu neprateľov danej skupiny levlujete v danej skupine, čím si zvýšite poškodenie im spôsobované. Teraz k tým skupinám, sú to : vojaci s mačetami, strelci, robotický nepriatelia, mutanti džungle a špeciálne vojenské jednotky.

Hra je okorenená o adventúrne prvky, ako napr. presuň kameň, aby si mohol vyskákať vyššie; nájdi batériu; nájdi páku k bráne, presúvaj teleporty atď.

Hra je to celkom zábavná, najväčším jej problémom je zrejme kamera, ktorá sa v tú najmenej vhodnú chvíľu nedá otočiť, čo spôsobuje zbytočné problémy najmä pri bossoch.

Celkovo je Woverine skvelá hra, ktorá dokáže zabaviť na dosť dlhú dobu (cca. 9 hodín) a postupne uvidíte len jej klady (ktorých je našťastie prevaha) a tých niekoľko záporov budete ignorovať.

Pro: súboje, príbeh, dľžka príbehu, komba

Proti: kamera, doskakovanie textúr, 2. časť boja so Sentinelom

+11

Mini Ninjas

PhoenixPhoenix
Dohráno
  • PC 65
Mini Ninjas je hra, zaměřená primárně na menší (až úplně malé) hráče. Příběh je jednoduchý, zlý samuraj se rozhodne ovládnout svět, k čemuž mu dopomáhají na samuraje proměněná zvířátka (po poražení se ze samurajů opět tato zvířátka stávají, hra je tedy opravdu značně nenásilná). Hráč se ujímá role Hira, posledního bojovníka, který se může zlému samuraji postavit (předchozích pět ninjů již zloduch zajal, jeden z úkolů je jejich postupné osvobození).

Velkým kladem je obrovská rozmanitost. V průběhu hry je možné hrát kromě hlavního hrdiny za libovolného již vysvobozeného ninju a všichni dohromady získávají zkušenosti a s nimi další úrovně (zkušenosti se mezi ně nedělí, ukazatel je pro všechny shodný). Každý ninja má odlišný základní i speciální útok, u oltářů je možné se učit při meditaci pomocí určité květiny mocná kouzla, nakupovat za nalezené mince recepty a ze surovin (rostliny, houby atd.) míchat lektvary. Dokonce lze i chytat ryby. Ninjové také disponují spoustou různých speciálních bomb, v bojích mohou používat caltrops nebo házet šurikeny. Speciální klobouk slouží jako plavidlo či prostředek ke sjíždění horských úbočí. Grafika je velmi hezká a stylová, ale přestože se jedná o dětskou hru, není vyloženě dětinská.

Stěžejním neduhem hry je její přílišná jednoduchost. Mincí najde hráč asi 2x tolik, než potřebuje na nákup všech receptů, maximálního levelu dosáhne několik kol před koncem a v bojích je i bez používání magie a speciálních předmětů až na výjimky problém umřít, takže používání většiny předmětů, kouzel nebo ostatních ninjů téměř není potřeba. Drobným problémem je také značně konzoloidní ovládání a kamera, nicméně v kombinaci s nízko nastavenou obtížností to zase tolik nevadí.

V případě Mini Ninjas hodně záleží na tom, jak velký problém pro hráče bude nízko nastavená obtížnost. V případě dětí se jedná o téměř ideální záležitost, pro zkušeného hráče jde o mírný nadprůměr.

Pro: rozmanitost, stylovost

Proti: obtížnost

+11

The Book Of Unwritten Tales

GromnirGromnir
Dohráno
  • PC 75
The Book Of Unwritten Tales je tak trochu mimo zájem hráčů jestli si to zaslouží, anebo ne, to se pokusím vyjádřit v této recenzi.

TBoUT rozhodně neoplývá originalitou a ani se o ni v nejmenším nesnaží. Hra obsahuje spoustu narážek na známé filmy a seriály, ale nebojí si uzmout i z vlastních řad a často si vypůjčuje vtipy od ostatních adventur. Některé vtipy jsou určeny jen pro zasvěcené, kteří si hned trefnou narážku správně vysvětlí.

I hudba se opírá a inspiruje filmovou hudbou a trefně ilustruje jednotlivé lokace.

Příběh je doslova prošpikován různými klišé Outsider co touží po dobrodružství, které mít nikdy nebude a bác najednou mu doslova spadne do klína. Hru hrajete za celkem čtyři různě kvalitně zpracované charaktery a NPC jim v tomto ohledu nejsou nic dlužni. Každý hráč si najde svého oblíbence, autoři se zřejmě chtěli zavděčit všem.
Chytrá scénáristická klička ulevila vývojářům, aby se nemuseli „dřít“ s neaktivními NPC. (viz město) Zaujala mě i časová linka (ala Harry Potter).

První je mladá a krásná elfka Ivo. Elfka je trochu pubertální, ale sympatická. Její herní pasáže jsou krátké a mají spád, na rozdíl od ostatních. Doprovází ji roztomilý ptáček Tschiep – Tschiep, který má funkci spíše předmětu.

Další je gnóm jménem Wilbur (alias Frodo), který je nadšenec do různých pověstí o slavných čarodějích a válečnících. Za něj si zahrajete v adventurách již otřepanou pasáž s bleskovou infiltrací na jinak nepřístupné místo. Až s těmito postavami musíte soucítit, jak jim osud a všichni okolo neustále hází klacky pod nohy.

Předposlední postavou je kapitán Nate Bonnet (alias Han Solo), který je typický cynický hláškař, jakého má skoro každá hra.

Poslední hratelnou postavou je Nathanův spojenec – chlupatá příšerka Critter, který se dostane ke „slovu“ až ke konci. Hraní za něj byla pro mě nejotravnější část hry kvůli tomu, že nemluví, jen vydává nesrozumitelné cosi ? takže klikáním na ostatní předměty se jen zdržujete, protože to nemá smysl, aby je Critter komentoval). Přesto ani v této části hra neztrácí svůj humor (jak se zbavit hlídkujícího Trolla, no přece zapálit mu kalhoty).

Postavy se při rozhovorech snaží gestikulovat, ale taková symfonie realističnosti jako třeba v Kyrandii to není.

Od půlky hry, kdy se všechny hratelné charaktery sejdou je hra o něco víc zábavnější. Zejména pak jejich interakce. Od této chvíle můžete (vlastně musíte) mezi postavami přepínat. To samozřejmě rozšiřuje možnosti hratelnosti. V jedné části si dokonce budete moci vybrat, za jakou postavu budete následující problém řešit. Podle toho, kterou vyberete, se liší i postup dosažení cíle (ten je však vždy stejný).
Postavy jsou, podle očekávání, slušně nadabovány.

TBoUT opravdu těží hlavně ze svého humoru, i když jsem spoustu vtipů už slyšel, tak nějakým zázrakem si zde udržují svou vtipnost. Může se pochlubit krásnými lokacemi, které jsou správně různorodé a graficky příjemně zpracované do pohádkova.

Hra je co do obtížnosti velmi jednoduchá, asi vás nečeká žádný zákys. Z důvodu, že možností co dělat je tak málo, že se není kam ztratit. Obsahuje klasický inventář, (který se zobrazí najetím kurzoru do spodu obrazovky) a i vedení rozhovorů.

Objevují se tu i mini hry. První až po dlouhé době je o přípravě elixíru, která je celkem zábavná. Další je cestování prstem po mapě a poslední taneční mini hra. Podle počtu s nimi autoři počítali spíš jen jako s menším spestřením.

Hratelnost je normální point and click. Místa k interakci, která jsme použily, mizí což je super. Ve hře neuvidíte žádné skládačky, posunovačky ani puzzly, jen poctivou základní adventurní práci. Když postavě nějakou akci zadáte, už nejde přerušit. To mi dost vadilo, (protože každý se může ukliknout). Když s postavou delší dobu nic neděláte, začne se na vás v pravidelných intervalech otáčet a civět na vás. (Což mě upřímně trochu děsilo)

Herní doba se pohybuje okolo 12 - ti hodin, což je na novější adventuru výborná doba.

Konečná animace je stejně jako celá The Book Of Unwritten Tales humorně epická a dělá tak správnou tečku za tímto interaktivním dobrodružstvím.

Pro: Humor, grafika, ústřední trio, herní doba

Proti: neoriginalita, Critter, jednoduchost

+11

StarCraft

FreecamperFreecamper
Dohráno
  • PC 100
Ke Stracraftu jsem se dostal už jako malý. Tehdy to hrál můj taťka a do této hry a celkově do tohoto světa jsem se zamiloval na první pohled páč miluji Sci-Fi. Tehdy jsem sotva vyhrál pár misí a dál jsem nedošel. Ale po několika dalších letech jsem dokázal vyhrát celou hru a nepřestává mě to bavit do teď. Furt mám chuť si to někdy zahrát. Je to ještě stará klasiky, kde si nemůžete vybrat optížnost počítače, která je tady prostě dána. Dále se tu rychle umírá oproti jiným hrám. Jednotka má sotva 100 životů. Není to jak ve Warcraftu III ve kterém je 1000 HP pohoda :D. Kampaň je pěkná i s filmečkama. U hodně misí se musí i plánovat celkem dopředu a připravovat se. Nemůžete jít prostě na nepřítele pohlavně to by jste ak rychle prohrály. Multiplyer je jiné maso oproti kampani, protože musíte být rychlý a pokud už nemáte brzy nějaké jednotky tak se můžete rozloučit :D. Pěkné rasy, ale nejradši mám Protosy pak Terrany a nejmíň rád mám Zergy, protože podle mě mají nejrychlejší start a navíc mě to za ně nikdy nějak nešlo. Rasy jsou vyvážené. Všechno má své pro a proti. Terrani umí opravovat. Jsou středně na tom s životy, silou útoku, brněním a cenou jednotek. Zergové neumí opravovat, ale pomalu se ji léčí vše (budovy i jednotky). Jsou levní, ale početní to je u nich hlavní síla. Protosové ti zase neumí opravot a ani léčit. Mají štíty. Jsou drazí a silní a méně početní. Prostě vše má pro a proti a to už záleží jenom na tom co má co radši.

Pro: Parádní grafika a svět, hratelnost, rychlost, kampaň není na krátkou dobu ( neplatí pro cheatery :D)

Proti: nic prostě supr hra

+11 +15 −4

Duke Caribbean: Life's a Beach

MartinezZMartinezZ
Dohráno
  • PC 85
Tak až čtvrtý rozšiřující balíčko-datadisk se vrací takřka plně k odkazu prvního Duke 3D - nápady a i humorem. Duke si takhle odjede na dovolenou, ale to máte jak s Herculem Poirot nebo Jessicou Fletcher, kde jsou oni, jsou i mrtvoly - v případě Dukea zase ti otravní emzáci a havěť kolem nich a s nimi spřažená. A tak si Duke zas naleští bicepsy a v tropickém ráji jme se dělat brajgl, žádnej 'Limbo Time'!

Už od začátku je jasné, že autoři si přihnuli tu přesně správně odměřenou dávku, aby Dukeovi vytvořili tu správnou atmosféru. Jsme na pláží u móře před hotelem, brunetka nám s hrdostí předvádí aplikovanou fyziku za pomocí svých předností a zpoza rohu se na nás řítí nám starý známý emzák - v lehkém letním bílém kvádru. Mrchu jednu emzáckou spravíte ze světa pár dobře mířenými ranami z vodní pistolky a za svou dobrotu slíznete pár nevzhledných fleků od dotěrného racka. A ten rozhodně není jediný, kdo je tu dotěrný. Lepí se na tu na vás i lepé děvčicy v bikinách, uhranuté Dukeo... vašimi svaly! Prasátka mají fešné havajské košilky, levitující chobotničky sluneční brýle a ostatní poletující a střílející havěť si tu válí šunky v nafukovacích kachničkách.

Veškeré téhle verbeži můžete dát za vyučenou třeba i vodní brokovnicí, voodoo prstenem, vybuchujícími ananasy a dalšími, speciálně pro tuhle dovolenkovou verzi upravenými zbraněmi. Vlastně všechno, krom tlačítek, je tu upraveno tak, aby by to sedělo do onoho tichomořského ráje, včetně klíčových karet :)

Samozřejmě je to jen odpočinková variace na jsoucno zachraňujícího původního Dukea a s osmi levely i trochu krátká, ale se zábavně vypadajícím okolím a proprietami, zábavně žvatlajícími NPC (ano, jsou tu NPC postavy :), je to celkem zábavná chvilka a vy si ty blbosti užíváte. Na druhou stranu je fakt, že si ty blbosti (v dobrém slova smyslu) užíváte jen po určitou chvíli. Čím více se blížíte konci, tím je to vše poněkud stejnější a upravený vzhled předmětů a nepřátel už není tak '"haha" ani "hihi", jako prostě ''hmm". Ke konci už mi to prolézání začalo lézt trošku na nervy, což ale připisuji spíše na vrub ohranosti Dukeova konceptu, protože jsem pár dní po sobě sjel jak Duke Nukem 3D, tak i Plutonium Pak, D.C., Zimu i právě Karibik.

Ačkoliv byly levely jendodušší ve smyslu nezásekovosti, občas ten zákys přišel a já se zas motal, nevěda co dál. Takové to vracení se přes půl mapy někam, odkud jsem vyšel, abych něco zmáčknul a zase šel do kelu, odkud se zas budu vracet po čase zpátky, si mohli autoři odpustit. Asi podobně jako drobnosti typu 'použil jsem červenou kartu a stále mám červenou kartu' nebo 'odkud se za mnou stále objevují nepřátelé, když nemají odkud', 'proč je to tlačítko vidět jenom z poloviny' či dokonce 'Duke břichomluvcem aneb stejná replika odříkávaná dvakrát přes sebe, jen jedna s mírným časovým posunem' :) Ale to už jsou ve výsledku jen úsměvné hlouposti, které nijak nepokazí ten správný závěrečný datadisk ani zaslouženou Dukeovu dovolenou.

"It's time to limbo!"

Pro: Návrat k Dukeovskému humoru; vtipné úpravy zbraní, vzhledu, předmětů, prostředí i nepřátel; stylová hudba :)

Proti: Pro některé levely aby si člověk fakt dělal mapky s vysvětlivkami; co by čtvrtý datadisk už trochu 'ohraný' koncept; zatracení racci :)

+11

Lost Planet 3

GarretGarret
Dohráno
  • PC --
Protože příběhově předchází první dva díly, není potřeba se zaobírat nějakými návaznostmi. Pryč jsou mongoloidní charaktery i patetické rozhovory, dokonce i samotný příběh vykazuje mnohem větší kvality, než první dva díly dohromady. Při posledním fightu jsem sice musel vypnout zvuk (ty kecy se prostě nedaly poslouchat), ale jinak jsem víceméně spokojen.

LP3 staví na mírně otevřeném světě, ale ona "otevřenost" je tady pouze v několika titěrných prostorech oddělených loadingem. K dispozici je dokonce i fast travel, který se, vzhledem k pomalosti RIGu, docela hodil. Dost mi vadil omezený pohyb (než aby riskovali kolidování s čímkoli, raději nedovolí se k věcem ani přiblížit), téměř nulová interakce s prostředím a v neposlední řadě i body movement, který je úplně stejně hrozný jako ve Witcherovi.

RIG. Ok, dobrý nápad. Souboje velkých monster s neozbrojeným důlním robotem mají něco do sebe, stejně jako možnost poslouchat v kokpitu hudbu v playlistu (něco jako rádio z GTA). Jenže tahle možnost poslechnout si pár odrhovaček je dost omezená pouze na některé části úrovní bez nepřátel, takže celkový čas poslechu se mi smsrknul asi na 10 minut.

Třetí díl je také ušetřen úchylárny s T-energii a jejím úbytkem. Tentokrát je T-energie použita pouze jako platidlo a to je dobře. Sice za ní, při plnění i vedlejších misí, není moc pořádně co nakoupit, ale hlavní je, že si herní tempo udávám sám.

K prasáckému rozložení ovládání a jeho nemožnosti ho upravit přímo ve hře, bych se nerad vyjadřoval, protože můj slovník sprostých slov by ho nedokázal dostatečně popsat. Naopak příjemné jsou vedlejší úkoly, secrety, nepovinné rozhovory s NPC nebo videovzkazy od manželky ze Země, prohlubující pocit osamělosti na nehostinné planetě.

Některé souboje byly zbytečně frustrující a generické, jiné neuvěřitelně otravné díky hloupě rozmístěným checkpointům a především pak přestřelky s humanoidy jsou na pěst. Autoři se taky hodně inspirovali u Dead Space a vykradli z něj nejen použití interface, ale taky design některých potvor.

Kdyby LP3 dotáhl své nápady do konce, mohl se vztyčenou hlavou konkurovat ostatním, takhle zůstává jen slušnou volbou pro fanoušky sci-fi akcí.

Btw, Jim vypadá jako Nicolas Cage po roce bez holícího strojku...

Hodnocení: ✰✰
+11
Zobrazit další komentáře

Nejlépe hodnocené komentáře
(za posledních 30 dní)

  • raisen Alan Wake +32
    Napsala raisen, 29 dní
    Alan Wake byl můj mnohaletý rest. Zhruba v době, kdy to byla relativně ještě novinka, jsem…
  • berry1009 Syberia +30
    Napsal berry1009, 17 dní
    V této adventuře ze začátku roku 2002 se v kůži mladé právničky Kate Walkerové vydáte do…
  • Zoltan Terminator:… +30
    Terminator: Resistance
    Napsal Zoltan, 28 dní
    Teyon mě překvapil povedeným RoboCop: Rogue City, a tak jsem si vyzkoušel i jejich předešlou…
  • Katt Mass Effect 3 +29
    Napsala Katt, 23 dní
    Hodnocená verze - Legendary Edition  Roky jsem nezažila u hry pocit, že si jí tak moc…
  • H34D Mass Effect 3 +28
    Napsal H34D, 15 dní
    Jeden by řekl, že poté, co dvakrát spasíte galaxii, by ten klid a mír mohl nějakou chvilku…
  • Flowerpot Silent Hill 2 +25
    Napsal Flowerpot, 2 dny
    Remake. Silent. Hillu. Dvojky. Sa. Podaril. Nejak tomu stále nemôžem veriť, pretože som…
  • H34D DOOM + DOOM II +24
    Napsal H34D, 11 dní
    Remasterovat původní Doom určitě byla jedna z největších výzev, které doposud masteři…
  • Jumas Dishonored 2 +22
    Napsal Jumas, 8 dní
    Dishonored bylo zjevení. Když jsem se k němu a k jeho rozšířením dlouho po vydání…
  • CrisBenton Ve stínu havrana +22
    Napsal CrisBenton, 22 dní
    No dobrá, jdu pokračovat ve své spanilé jízdě českými adventurami. Následoval Stín…
  • Tainaru Final Fantasy IV +22
    Napsal Tainaru, 14 dní
    Po dlouhém, opravdu dlouhém uvažování, rozmýšlení a rozvažování jsem se pustil do…