Hledat Nabídka
Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Nejlépe hodnocené komentáře

Všechny PC PS1 PS2 PS3 PS4 PS5 PSP Vita Xbox X360 XOne XboxX/S NES SNES N64 NGC Wii WiiU Switch GB GBC GBA DS 3DS VBoy SegaMS SegaMD Saturn Dreamcast SegaGG At2600 At5200 At7800 At8bit AtST Jaguar Lynx Odyssey2 Intelli Coleco TG16 CDi 3DO NeoGeo WSwan Amiga ZX81 Spectrum C64 C16 AmstCPC AmstPCW Apple II TRS80 BBCMicro PC88 PC98 MSX MZ800 FMT SAMC PMD85 IQ151 Ondra Maťo Mainframe Arcade Quest iOS Android J2ME Symbian NGage WMobile WPhone BBerry Playdate Browser Stadia

Risen 2: Dark Waters - Treasure Isle

ZeroZero
Dohráno
  • PC 50
Ostrov pokladů přidává do hry jednu novou lokaci (jak se asi bude jmenovat?) a s ní spojený quest.

Hráč má za úkol získat všechny stránky z deníku kapitána Steelbearda a s jejich pomocí nalézt ostrov, kde je zakopán poklad. I když by námět mohl nabízet potenciál k velkolepé výpravě za pokladem plné intrik a hledání ukrytých vodítek, nic takového hra nenabízí. Úkol je striktně přímočarý a nedá se prakticky nikde zaseknout. Vše, co je potřeba vědět, se nachází ve Steelbeardově deníku a není nutné nic složitě luštit nebo si lámat hlavu.

Přesto je hra relativně zábavná a poklad nakonec stojí za to (obzvláště předmět přidávající 10% k získaným zkušenostem). Lehčí nadprůměr.
+11

Black & White 2

FarouShFarouSh
Dohráno
  • PC 85
Jo joooo být bohem je bžunda :-)

Hru jsem si nainstaloval asi proto, že mi připomínala Dungeon Keeper (asi jen tou rukou místo kurzoru nebo já nevím :-D), ale ona je to hra úplně jiná.
To si takhle budujete si na ostrůvku svoji vesničku, dáváte obyvatelům co chtějí, krásně se k ním chováte, stavíte jím domečkýýý a políčkááá a dáváte jim pocit bezpečí, pak je z vesničky městečko, pak město, pak velkoměsto a ostatní malé vesničky v okolí si řeknou, že je príma bydlet někde v civilizaci než kydat hnůj a starat se o svojí jednu vypelíchanou slepici a a krávu která už stejně nedává mléko, no a tak se obyvatelé vydají k vám. Vaše zvířátko pomáhá kácet stromy, a zalévat políčka a vy prostě zkvétáte a zkvétáte a všichni Vás mají hrozně rádi.

No a pak hru dohrajete, s pocitem, že se vaší obyvatelé mají krásně a jdete spát.
Ráno se probudite se špatnou náladou a máte chuť něco zničit, rozbít atd (však to znáte), tak si zapnete Black and White a rázem je z klidného a hodného boha hnusná potvora, která si jde vybít zlost a začnou se dít věci. Ve městě vyroste mučírna, vězení a kasárny, země zčerná, z města se linou místo zpívajících ptáčku zvuky utrpení, pláče a řevu. Vy si vytrhnete kus skály, házíte ji všude okolo, lidé umírají, domy se bortí a obyvatlé utíkají zase do své malé hezké vesničky. To se Vám samozřejmně nelíbí, tak si vykouzlíte ve své svatyni Fireball a pěkně ty nevděčníky spálíte na popel.
Zvířátko....teda teď už krvežíznivé monstrum, pojídá z rozmaru obyvatelstvo, nebo je jen tak ze srandy zašlápne a je z toho hrozně happy a z vašeho mírumilovného městečka se stane obrovské impérium, které zničí vše co mu příjde do cesty.

Tak si vyberte :-)
+11

Diablo: Hellfire

TyraelTyrael
Dohráno
  • PC 85
Dlouhou dobu po dohrání původního Diabla (asi někdy v roce 2006), jsem se dozvěděl o existenci jeho datadisku od Sierry, a jako milovník této hry jsem se na něj ihned vrhl.
Hellfire na mě zapůsobil různorodě a vcelku mě bavil, i když jsou na něm zřejmé známky působení jiných vývojářů.

Datadisk je z těch datadisků, které jsou do hry vloženy (není novým aktem, či kapitolou), s tím přináší velké množství předmětů, kouzel, dvě nové npc, pár questů a nový charakter (po editaci text. souboru další dva).

Hellfire působí spíše jako soubor kosmetických změn, dokud se člověk nedostane do první nové lokace (království slizu). První co mě překvapilo, byli různorodí a velice nebezpeční nepřátele. Na monstra vyskytující se v nových lokacích (krypta a království slizu), nestačí vždy stejná věc. Za mága zkrátka musíte přepínat mezi ohnivými a bleskovými kouzly, za charakter typu Rogue zase musíte neustále unikat. A u válečných charakterů je nutná vysoká defense a rezistence.

Projítí těchto levelů je tudíž určitou výzvou a hlavně solidně pozvedne úroveň Vaší postavy, což je tak trochu chyba, protože po návratu na hlavní linii hry (například do pekla) už nemáte důstojného nepřítele.

Design nových lokací je docela povedený. Království slizu mi sice do Diabla moc nesedělo ale krypta je pastvou pro oči.
Výhodou datadisku je také to, že pohyb vaší postavy po městě, je zrychlen. Člověk si nyní může v každé nové hře zvolit obtížnost. Další projítí za starou postavu se tudíž nestává stereotypem, kdy si musíte dávat pozor až nakonci hry, nýbrž po celou dobu vás ohrožují adekvátní nepřátelé.

Nevýhodou je zase fakt, že hra updatetovaná o Hellfire nepodporuje Battle net.
A datadisk i když je do hry vložen konzistentně, působí na hráče, kteří byli zvyklý na původní hru, až příliš uměle, či nalepovaně.

Většinou hraju spíše hru s tímto datadiskem, protože prodlužuje celou herní dobu, přináší nové věci a hra je náročnější. Avšak absence původních vyvojářů na tomto datadisku je znát až moc. I tak je to ale pěkné zpestření pro milovníky této hry a aspoň máte šanci bojovat s dalším silným démonem. 85%

Pro: Zpestření, prodloužení hry, novinky.

Proti: Absence původního vývojářského týmu, trochu extravagantnější

+11

Cryostasis

Kosi..Kosi..
Dohráno
  • PC 80
Survival horor Cryostasis se může pochlubit opravdu mrazivou atmosférou a já neváhal se do ní na dva večery ponořit:

Příběh se točí okolo zamrzlé ruské lodi, jejíž útroby prozkoumáme. Do děje hráče autoři vrhnou bohužel téměř bez informací a tak je člověk musí postupně odhalit. V průběhu celé hry je tak nezbytné neustále se vracet zpět v čase do okamžiku havárie a v různých inkarnacích se snažit o minimalizaci škod a ztrátách na životech. Zajímavé potom je, že místo healthů je zde nutno hlídat si tělesnou teplotu, což působí tak nějak atmosferičtěji, než zaběhlé úžívání lékárniček (ale funguje to v podstatě stejně).

Graficky je na tom hra dobře, akorát pravolevé pohyby zbraně mi přišly tak nějak trhaný (nevím, jestli je chyba u mě?). Souboje s mutovanými nepřáteli (posádka lodi) mají svůj náboj, nicméně zamrzí, že se kulky občas odráží od neviditelných rohů a zábradlí. Jinak to tak nějak odsýpá, dokonce jsem se párkrát i slušně leknul.

No, myslím, že by hře prospělo, kdyby se děj odehrával prostě jen v "přítomnosti" a hrdina by se snažil zachránit normálně (najít vysílačku atp.) než aby člověk neustále měnil minulost a ztrácel tak přehled své pozici a o stavu hry vůbec. Neustálý haluze a vidiny už mě vyloženě sraly. Závěr potom hru příjemně obměnil (Chronos) ale tak nějak to tam nesedlo, jak by mělo.

Nejedná se o špatnou hru. Na dva večery zabaví, ale přesto nemůžu říct, že by mě tenhle titul nějak výrazně zaujal.

80%

Pro: Zima, prostředí zamrzlé lodi, horror, řešení zdraví pomocí tělesné teploty

Proti: Délka, neustálý vidiny a jiný rušivý elementy, linearita, příliš jednoduché

+11

The Lord of the Rings: War in the North

RedfieldRedfield
  • PC 25
Hledáte kvalitní RPG s dobrým příběhem, kvalitními dialogy, propracovaným soubojovým systémem, nezapomenutelným audiovizuálem, které je zasazené do promyšleného světa? A navíc s coopem, abyste si ho mohli užít i s partou přátel? Tak to hledejte dál, protože War in the North takovou hrou rozhodně není.

Hra možná vyšla v roce 2011, ale i Half-Life 2 vypadá v porovnání s War in the North lépe. Opravdovým unikátem jsou především obličeje postav a mimika, která je na úrovni vycpaných muzejních exponátů.

A za zmínku také stojí, že engine je nejspíše z doby raného paleolitu, takže nastevní vyššího rozlišení než 1280x720 logicky neumožňuje.

Pokud někde září, tak to určitě nebude po příběhové stránce. Skupinka dobrodruhů je vyslána na výpravu s cílem odlákat pozornost od prstenu, zkrouhnout skřetí populaci na polovinu a zničit každout bednu a vyrabovat každou truhlu po cestě. Jestli po všech těch předchozích hrách ze Středozemě nerotoval Tolkien v hrobě, tak teď už nejspíš ano.

A vůbec, proč neposlat do Mordoru místo původního Společenstva rovnou tohle komando. Sauron by pravděpodobně co nerychleji utekl do exilu a odpadla by spousta nepříjemností.

Skvělým příběhem vás War in the North bude týrat prostřednictvím úděsného dabingu a ještě horších dialogů. Jakýkoliv pokus o odpor je marný (snad kromě vypnutí zvuku).

Pokud lze něco říct o soubojovém systému, tak určitě to, že není obtížný na pochopení. Veškerý boj na blízko se skládá z drcení jedné klávesy, dokud hra sama neupozorní, že se vyplatí stisknout i druhé. Občas se vyplatí udělat úhyb, nebo vypít lektvar. V případě extrémní lenosti pak počkat, dokud vás parťák nebo AI nezvedne.

Ve specifických chívlích se taky vyplatí použít bojovat na dálku (většinou ne, protože až na výjimky většina nepřátel vydrží víc, než dva týdny starý bochník chleba a boj na blízko prostě dá míň práce). K dispozici jsou luk pro hraničáře, kuše pro trpaslíka (první exemplář ve středozemi, o kterém vím) a Teal'cova tyčová zbraň pro elfku. Docela mě potěšilo, že šípů do luku a kuše je omezený počet, ale stejně se jich válí po zemi stovky, takže to nehraje větší roli. Celkově boj na dálku není úplně marný, ale oproti např. Hunted je takový "bez efektu".

Co se týče designu levelů, tak s tím se vývojáři moc nenadřeli. Aréna za arénou, občas nějaký spojovací koridor. Za zmínku stojí, že se aspoň pokusili do hry zakomponovat tajné lokace po vzoru některých starších her, ale k tajným mají opravdu daleko. Větší práci dá je přehlédnout, než najít.

War in the North také nabízí i coop, místní obdoba hardcore módu. Už jenom přesvědčit další lidské duše, že War in the North stojí za vyzkoušení je výzva sama o sobě. Přinutit pak hru, aby coop vůbec fungoval je ještě těžší. A navíc, jak se ukázalo, byla snaha stejně k ničemu, protože jediný zábavný prvek, který coop umožňuje, je leda tak odpalování sebevražedných skřetů poblíž vlastních přátel. Těch, které jste pracně přesvědčili, že War in the North stojí za vyzkoušení.

Celkově bych War in the North mohl doporučit maximálně jako zákeřný dárek pro někoho koho chcete potrápit (podobně dobře funguje i Dear Esther). Jinak se War in the North vyhněte co možná nejširším obloukem.

Pro: boj na dálku, tajné lokace... celkově ale nic nevybočuje z (pod)průměru

Proti: grafika, příběh, soubojový systém, menu...

+11

Assassin's Creed IV: Black Flag

pajmičpajmič
Dohráno
  • PC 80
Ahoy! Tak jsem opět tady abych vás potěšil dalším ze svých (ne)profesionálních komentářů. Komentářů jenž slovo interpunkce neviděl ani z čínské stíhačky ale budiž.

Ze začátku vám povím jeden kratičký příběh: Na AC4 jsem se netěšil a po pro mě katastrofální AC3 jsem na hru nechtěl sáhnout ani štětkou záchodní. Ale co se nestalo ta hra nějak u mě skončila doma a já ji nainstaloval. To by bylo asi vše k ne příliš záživnému úvodu.

Já mám rád piráty, mám rád lodě, sličné děvy a pirátské písně. Nemám rád rum, je mi po něm blivno, ale to je momentálně zcela irelevantní informace vážení přátelé. Atmoška je pro mě zcela největším kladem AC4. Ta je totiž cítit jako rumový opilecký ranní opar a neskutečně dokáže na hezkých pár hodin pohltit a přikovat k židli.

Se skvělou atmoškou souvisí několik věcí. V první řadě to jsou lodní bitvy a loď a voda jako taková. Plout po božsky roz animované vodě, poslouchat zpěv posádky a šum vody je super, tak super že jsem se někdy nechtěl vrátit na pevninu. Lodní bitvy byli skvělé už v AC3 ale tady to hře vyloženě pasuje a já si vzpomněl na dobu kdy jsem hrál Pirates od Sida Meiera a říkal jsem si "sakra, jak by bylo super kdyby to někdo v budoucnosti udělal promakaný a já měl na postavou plnou kontrolu" nuže, to se mi s AC4 splnilo.... tedy alespoň částečně.

Žubisoft se totiž rozhodl k "brilantnímu" kroku. A to jest vydávat a ždímat značku každý rok. Což shledávám velice debilním ale jak se říká, pro prachy všechno. Proč nevyužít všechny ty prostředky a tisíc lidí k vypilování prvků jejichž chyby se opakují v podstatě od začátku serie? Stačil by jen rok produkce navíc.

Můžu třeba začít se soubojem- V základě se jedná o nepovedený a nedotažený systém z Batman Arkham. Taktéž si tu vystačíte se třema tlačítkama a tlačítko pro protiútok tu funguje stejně. Ale na rozdíl od Batmana tomu chybí dynamika a přehlednost. Proč? Nuže, protože a jelikož kamera je naprosto stupidně postavená a hlavně při soubojích na lodi jsem nevěděl kde jsem, (obrazně řečeno) kameru jsem si musel ručně jako debil nastavovat aby mi nějaký anglický pán v rudém kabátu nevrazil svoji nabroušenou šavli tam kde to před vynálezem jisté toaletní pomůcky obzvláště smrdělo. Navíc se základními zbraněmi jsou nepřátelé odolnější než terminátor a klidně snesou rány do mečem do hlavy jako by jste jim na xichtě plácali mouchu plácačkou. Animace jsou moc fajn ale nepřátelé jsou tupý a opravdu málokdy se mi stalo že mě napadli více než dva vojáci. Někdy se mi stalo že mě někdo zabil zkrz 60 cm trup lodi nebo Edward z ničeho nic nereagoval na mé klikání myši. Souboje nevyžadují prakticky Žádný skill, jediné co pro úspěch stačí dělat je mačkat tlačítko myši a mít průměrný postřeh, ale jak jsem již psal kamera se (snad úmyslně) stará o to jste to tak easy neměli. Combat desingnéři jsou vskutku kreativní šikulové.

Stealth je jiné kafe, ano jistě, nepřátelé jsou opět naprosto dementní a chodí po předem vyznačených trasách a při vašem odhalení se stačí schovat do půl metru vysokého konopí (nebo co to bylo) a vojáci vás neuvidí. Zkrátka chování UI jako v prvním commandos. Teď si možná říkáte, to je herní mechanika ani ta hra nebyla frustrující a těžká. Ano, ale ve výsledku je to stejně jedno, protože pokud jste odhaleni stejně vybijete sami celou armádu za použití zbraní. I přes to všechno mě likvidování zmetků bavilo, animace zde pořádně vynikli a já se cítil jako mocný assasino pirátský vochmelka.

Svět je v AC4 opravdu rozhlehlý, plný měst a ostrůvků k prozkoumání, jsou tu vedlejší aktivity ale zase jich není tolik aby vás dokázali na celou dobu zabavit a zároveň se nestali stereotypní. Grafické ztvárnění onoho světa je krásné, voda jak už jsem psal je boží, efekty počasí a modely postav a jejich mimika precizní. Města jsou živá a mají atmosféru, lidé opět mluví jazykem kolonie která ostrov okupuje, v hospodě se zpívá a je to fajn. Ostrovy jsou jednobarevné a dost brzy mě prozkoumávání omrzilo. Opravdu škoda že se zde neprezentovalo více prostředí, jelikož některé lokace vypadají velice pěkně a jsou rozlehlé.
Optimalizace je o 300% lepší než u AC3 ale stále to není ono, hra mi běžela na max nastavení maximálně 50 FPS A minimálně 22 při zatížení frapsem. Každopádně krok dopředu, v tomto aspektu.

Teď budu upřímnej a řeknu že příběh mě až na AC2 a Brotherhood nikdy nezajímal a AC4 nebyl vyjímkou, i když je pravda že ke konci byl příběh zajímavý a chvílemi i emotivní. Scénář je solidní, spousta postav mi připadala zcela zbytečná a nezajímavá a pokud byli zajímavé a dobře napsané, jejich potenciál byl zcela nevyužit. Např. Blackbeard nebo James Kidd AKA Mary Read. Edward je klasický pirátský nezbeda, úplně obyčejný týpek, co umí hrozně rychle šplhat a vybít četu po zuby ozbrojených rudokabátníků. Je ale tak 100x lepší a charismatičtější než cikán Connor. (omlouvám se fanouškům Connora)

Hudba je skvělá a přesně taková jakou jsem od pirátské hry očekával, dabing je stejně
tak výborný.

Obsahově rozsáhlá a místy velmi zábavná hra se skvělou atmosférou ale nevyužitým potenciálem. Přeci jen jsem od Next-Gen čekal více. Byl jsem ale příjemně překvapen a pokud někdo Ubi vytluče tu idiocii z hlavy bude AC skvělá série. Pokud ne tak papá Assasine, skončíš stejně jako COD a to by bylo smutné, poněvadž tuto sérii chci mít rád!

Pro: Atmosféra je vynikající, velký svět, lodní souboje a vše ostatní s lodí spjato, grafika, hudba, dabing, některé postavy, stealth, animace

Proti: Příšerná kamera, některé postavy, nudné hraní mimo animus, příběh, jednotvárné úkoly.

+11 +12 −1

Marathon 2: Durandal

PavelUPavelU
  • PC 70
Marathon 2 Durandal mi byl do června 2011 zcela neznámý a nevěděl jsem tedy, čím se před mnoha lety blýskli vývojáři známé série Halo. V podstatě lze říci, že jde o naprosto typickou first person akci své doby. Design map je poměrně spletitý, mise jsou adekvátně rozsáhlé, vzory textur pestré, atmosféra tajuplně ponurá, nepřátel opravdu dost a obtížnost přímo pekelná! Zkrátka vše tak, jak to mám v tomto žánru nejradši. Umožňuje mi to dopodrobna prozkoumat různá zákoutí, vyzkoušet několik postupů likvidace potvor, posbírat vše, co se dá a k tomu dosáhnout satisfakce z úspěšného projití úrovně. Není ale všechno zlato, co se třpytí, jak vyplynulo po mém letmém vyzkoušení a následném hraní.

Osmadvacet levelů funguje na tomto principu, na začátku se vždy zorientovat, zneškodnit všechny, zjistit z dostupných panelů cíl mise a vydat se jej splnit. Úplně snadné to ale samozřejmě zase není. Jelikož možnost ukládat je zredukována na naprosté minimum, skrze jakési ukládací terminály. Běžné lékárničky tu nejsou, naopak dobíjecí automaty ano, nacházejí se roztroušené po okolí. Štěstím je jejich libovolná a opakovatelná využitelnost dle situace. Protože ne každá právě dosažená lokace umožňuje hned ze startu sejfnutí, způsobuje to akorát rozmrzelost z načítání save ze závěru té předešlé, dojde-li mezitím z nějaké příčiny ke game overu ještě před tím, než ke slovu přijde nalezení aktuálních slotů, dobíječů životů a štítů, či olova ke vlastněným kvérům.

Z důvodu převážné dominance zlých sil má řada zdejších zbraní parádní využití, ať už jde o jejich uplatnění prostřednictvím dvou palebných režimů u některých z nich, či neokoukaný vzhled každé z hráčovy výzbroje. Náboje k nim postupem času docházejí a nezbývá než si někde doplnit zásobník jinými, nebo obyčejnou pistoli vyměnit za výkonnější, popř. uplatnit variabilnější kreativitu a po útočníkovi se ohnat třeba mrštnými pěstmi. Herní doba plně dostačující, zdolání celé SP kampaně podstatný čas rozhodně zabere. Stěžejním prvkem tu je plavání s potápěním ve vodě, která též nabízí provázanou síť tunelů, průplavů, dveří.. A i přes chybějící funkci skákání a skrčení slouží pro potopení se do větší hloubky levá klávesa Ctrl, s níž nečiní potíže hlouběji položené oblasti zdolávat.

Spawnování munice, nepřátel a spojenců, v okamžiku příchozího bodu, působí trochu zastarale, navíc pár kroků těsně přede mnou. Na druhou stranu tím ale o sobě dává vědět slušná vybalancovanost, vezme-li se v potaz nejistota vyplývající z nevědomosti toho, co se kdy a kde momentálně objeví nebo přihodí. Pokud jde o ono objevování a sbírání věcí, nebo bojující spojence, nechybí i obvyklejší varianta jejich výskytu na daném místě, ještě před jeho dosáhnutím. Mise nabude úspěšného splnění momentem teleportace, ta probíhá stisknutím aktivní panelové obrazovky, v níž si za normálních okolností lze přečíst užitečné informace, a doprovází ji povedený efekt - jakoby zhasnutí nějakého displeje, v němž byl předtím promítaný obraz.

Vizuálním pojetím pastva pro oči, jíž kraluje přehršel barev ve všemožných odstínech. Od žluté, oranžové, fialové, modré, až k hnědé nebo černé a šedé. Koncept veškerých interiérů a exteriérů upřednostňuje především pravoúhlé ladění, občas proložené mírným zakřivením. Přesto mě grafická stránka Aleph One enginu dokázala oslovit, zřejmě i díky podpoře OpenGL a widescreen rozlišení. Zvuky dobře znějí a skvěle dokreslují nevábnost světa budoucnosti na cizí planetě. Ve výsledku rozhodně zajímavá, na PC téměř neznámá, místy nezáživná, ale stále dobře udělaná doomovka, poskytující i pořádnou dávku výzvy.

Pro: Vizuál, design, atmosféra, neotřelá hratelnost, délka, originalita, obtížnost.

Proti: Způsob ukládání, absence skrčení a skoku, pár pasáží se dá zkazit, frustrace.

+11

Still Life 2

MegastarMegastar
  • PC 0
Všechno špatně.

Na téhle hře je vážně špatně úplně všechno, jelikož asi nemá cenu psát sáhodlouhé elaboráty o tom, jak je hra špatná, uvedu alespoń pár argumentů, proč tomu tak je.

1, Hra vznikla jako náplast na coitus interruptus na konci jedničky - která byla v podstatě uzavřená, ale tvůrci si řekli, proč nevymlátit z toho mrtvýho koně další prachy, a tak se identitu vraha dozvíte až tady. Meh.

2, Zápletka je na začátku dobrá, uprostřed kulhá a na konci je to už prostě jen výsměch. Co je lepší než jeden sériový vrah? Tři.

3, Lokace. Tady je v podstatě jen jedna, za to patřičně roztáhlá. Design děsný, všechny místnosti jsou podivně prázdné, 3D hrozně rychle zastaralo a na hru z roku 2009 je grafika odporná. Kamery jsou statické, přechod mezi nimi divný. Také tu je spousta koridorů. které jsou prázdné a šly by klidně vynechat.

4, Inventář. Proboha. Autora myšlenky omezené velikosti inventáře v adventuře by měli pověsit za koule do průvanu. Pokud máte plný inventář, nemůžete některou z věcí odhodit na zem. Ne. Musíte ji způsobně uložit do nejbližší skříňky, i kdyby jste se zrovna dusili neurotoxinem!

5, Pixel hunting. Alternativou je návod, já to nevydržela a použila jej. Procházet 30 hnusných místností abyste odhalili klikatelnou tečku? Chcípni, level designere.

6, Bugy. Těch je tu opravdu požehnaně. A ne jen nějakých neškodných. Vic prolezla tabulí do zavřené šachty. Vic se zasekne o každý druhý roh a vypadá pak, jak kdyby chtěla obskočit stěnu. Pokud máte smůlu, postava zamrzne úplně, nereaguje na žádný pokyn a musíte začít od nejbližšího savu znova. Vic mluví hlasem Palomy, a to docela běžně.

7, Hra je ve své hrůze neskutečně dlouhá, úmorná, odporná, otravná a prostě dokonale neskutečně přšerná.

Pro: Máte fetiš na špatné hry

Proti: Všechno, hra je neskutečně příšerná

+11 +12 −1

Call of Duty 4: Modern Warfare

StribokStribok
Dohráno
  • PC 85
Jako člověk který se multiplayeru jakožto nejvetšímu žroutu času pro jistotu vyhýbá, jsem onehdá když jsem tuto hru hrál poprvé vyzkoušel jen singleplayer. Musím říct že nic co jsem hrál do té doby na mě nezapůsobilo takovým dojmem a já věděl v čem bude budoucnost akčních her.

Grafika, ta byla ve své době takřka bezkonkurenční a přitom byla hra schopna provozu i na počítačích které už nebyly zrovna high-end. Ozvučení dodávalo realističnosti a skripty dokonle napomáhaly atmosféře, pro mě ovšem přílišná skriptovitost znamená i jeden z mála záporů této hry. Díly co přišly potom se už tomuhle dílu podle mého názoru nikdy nevyrovnaly.
Dnes už se to možná těžko chápe, ale tahle hra byla milník, a při plížení Pripjatí mám i dnes husí kůži.

Pro: Úžasná atmosféra, hratelnost, příběh

Proti: Možná až přílišná přímočarost, délka hry

+11 +12 −1

Age of Conan: Hyborian Adventures

RawarRawar
  • PC 90
Předem bych chtěl varovat všechny, kteří si můj komentář přečtou, že je to spíše nostalgická vzpomínka na určitou etapu mého života než nějaké obsáhlejší shrnutí kvality, i když i o to se pokusím. Avšak mé hodnocení hry je neaktuální, protože když jsem jí hrál naposledy, psal se právě rok 2008/09.

Vzpomínám si na to období, kdy jsem se rozešel se slečnou a byl jsem nucen si hledat nové bydlo. Zabydlel jsem se v "útulné" garsoniéře a každý večer jsem před jejími osamělými zdmi prchal do pradávné Hyborie v těle Cimmerského barbara s obouručním mečem a věrným ořem. Hrával jsem ještě se dvěma kamarády a jakmile každý jeden z nás pohodily mrzké monterky do kouta, otevřel láhev červeného vína a nasadil sluchátka, vrhli jsme se společně do tajů a krás virtuálního útočiště. V tom tkvělo jedno z velkých kouzel (jak už to obecně u MMORPG bývá) celé hry, proháněli jsme se na koních, útočili jsme ze zálohy na obrovité Vaniry v zasněžené krajině, prolézali společně zatuchlé kobky a utíkali v panice před kostlivými čaroději, vyráželi jsme do boje proti ostatním hráčům v PVP minihrách a do mikrofonu jsme za monitorem chrlili neuvěřitelnou plejádu nadávek a přídavných jmen a nebo jsme společně pomáhali ostatním hráčům, jenž se potýkali stejně jako nedávno my s nějakým těžkým úkolem. Když spolubojovníci nemohli, hrával jsem dlouho do noci sám a užíval si pro změnu krásný hudební doprovod a v myšlenkách jsem plul v oné čarovné říši se svým hrdinou.

Tenkrát to byla skvělá záležitost, když jste měli guildu, pravidelně se chodilo na lov hlavních démonů, spravedlivě se rozdělovala kořist a ve chvílích nouze vždy někdo podal pomocnou ruku, mechanismy celé hry na mě působili neuvěřitelně vyladěně, soubojový systém řešený mačkáním směrových kláves ve správném pořadí byl bezvadný a nový, úkoly byli svěží a neopakující se a grafika byla ( a jistě ještě pořád je ) překrásná. Vždy budu vzpomínat na tenhle kousek v dobrém a i když mi sežral většinu volného času, určitě mi svým způsobem pomohl překonat, sice krátké, ale nelehké období života.

Nikdy jsem nevlastnil datadisk a nevím jak to v Hyborii vypadá dnes, ale možná že se tam jednou vrátím, popravdě už to mám delší dobu v plánu :-) Ale tentokrát ne abych uprchl před realitou...ale abych zase mohl zamávat mečem nad hlavou a vyřknout modlitbu Crommovi. Kdybych neměl ve zvyku u Age of Conan vždy pít jako duha, hodnocení by šlo ještě výš :-)

Pro: Syrová a krutá atmosféra Hyborie, bojový systém, krásná grafika a skvělá hudba, v té době rozmanitost úkolů

Proti: Když jsem hrával já, moc jsem jich neviděl, z dnešního pohledu nemohu soudit

+11

Quake II

IbanezIbanez
Dohráno
  • PC 75
Určitě zajímavá hra ve své době. Příběh byl už dotažený o kus dál než u jedničky, protivníci rovněž kvalitní, zvuk byl zajímavý, právě takový jaký bych si představoval na marsovské základně. Hra mi připadala docela dlouhá. Jediná věc, která mě tak trošku dráždila byla neustálá stereotypnost prostředí, ale na druhou stranu co by šlověk čekal od základny na cizí planetě? Nemůžu si stěžovat přece na něco o čem ta hra je. Multiplayer jsem bohužel nehrál a je to možná škoda, možná bych pak hodnocení vyzdvihl ještě o kus výš, ale i tak si myslím, že si zaslouží solidních 75 - 80 %.

Pro: grafika, protivníci

Proti: místy stereotypní prostředí

+11

Call of Duty: Ghosts

ThundeusThundeus
Dohráno
  • PC 60
HRÁNO NA XBOX360
Activision stále jede na sérii "CoDka", které jim už léta vydělává miliardy. U Ghosts tomu nebude jinak. Kdo si tohle koupí, tak je jeden z naivních!
Každá hra má své mouchy a žádná není dokonalá.

Začal jsem hrát. Vše fungovalo výborně a bavil jsem se. Najednou se stalo něco divného, jakoby se potenciál hry dostal na nejnižší úroveň z nejnižších a já v rozzuřeném stavu pohlédl na svou obrazovku. NECITLIVOU ovladatelnost ve !!!*VESMÍRU*!!! - cože?! Nápad je to fantastický, ale zpracování ostudné. Fyzikálně jim to opravdu nevyšlo a přišlo mi až nesmyslné tam střílet, navíc s tak hloupým ovládaním. Později se to samé vyskytlo v moři, kde to ale spravili kvalitními efekty podmořského života jako jsou ryby, žraloci a ponorky. Ovládání pod mořem opět selhalo! Díky těmto nedostatkům jsem musel mise několikrát opakovat až mě to málem dovedlo k šílenství.

Postavy jsou mi z větší části nesympatické a necharismatické a neoblíbil jsem si nikoho.
Nesympatické:
1. Merrick
2. Hesh
3. Rorke

Sympatické:
1. Logan
2. nikdo
3. nikdo

Ačkoliv jsem narazil na četné nedostatky, co mě nutili hru několikrát po sobě vypnout, hledal jsem motivaci v příběhu, který byl tentokrát jeden z nejlepších od Infinity. Napínavý a hlavně kvalitně odvyprávěný, neseděl mi ten rychlý přechod v čase, ale i tak jsem ti to užil. ZÁVĚR HRY BYL VÍC NEŽ VÝBORNÝ, ČEKAL JSEM, ŽE RORKE JASNĚ UMŘEL! NAKONEC SE TAM OBJEVÍ "POLOMRTVÝ" A SEJME LOGANA... V DALŠÍM DÍLE BY MOHLI UKÁZAT, JAK TO S NÍM DOPADNE. NECHCI, ABY DALŠÍ SYMPAŤÁK UMŘEL :(
Efekty hry se mi líbily. Nějaké to padání z letadla, úvodní panika a oheň a závěr hry byly ty nejlepší okamžiky ze hry.

Ve hře jsou větší negativa než pozivita a celkově se hra nepovedla. Nebudu se tu rozepisovat. Pořád mám šok z těch vesmírných misí! A moc rád bych to hodil za hlavu a na celou hru zapomněl.
60%

Pro: příběh, efekty, závěr hry.

Proti: protivné ovládaní, vesmír, moře, mise, charaktery většiny postav.

+11

SimCity 4

HanzWayneHanzWayne
  • PC 90
Sim City? Pamatuju si když sem to hrával na Win 98 v pixelové kvalitě. Teď?? Super hra... :)

Sice moc nesouhlasím stím, co píše kolega, ale budiš... Já stím, že by město skrachovalo problém nemám :) Chce to jen mít větší mapu atd :)

Pro: Skvělá hratelnost, možnost ovládat vrtulník, auto, loď, vlak, rozjede to i Win 8,...

Proti: Někdy trvá déle než spracuje příkazy

+11

Mirror's Edge

HonzekHonzek
Dohráno
  • PC 70
Takže, začnu asi takhle. Před chvílí jsem měl tuto recenzi už napsanou, dělal jsem na ní nějaké dvě hodinky. Ale co čert nechtěl prostě se mi neuložila. Takže se pokusím rychle jí sepsat znovu i když věřím, že už nikdy nebude taková jaká byla. Není nic krásnějšího než když si přečtete hlášku: Váše recenze nebyla uložena!!!!!

No nic. Recenzi jsem začínal slovy, že jako tato hra, mně ještě nikdy žádná nevytočila, snad maximálně GTA III které ve své době bylo opravdu velmi těžké. Měl jsem tady opravdu pocit že gamepad prohodím televizí, ale pak jsem si řekl, ne, je to Tebou, hrej líp a hrej dál a tak jsem také učinil. Musím ale uznat, že tolik skriptů a linearity jako zde nemá snad ani Call of Duty. A pokud na to nadáváte, tak rychle pryč od téhle pecky. Hra se sice tváří, že můžete zkusit skočit buď tudy, nebo támhletudy, nicméně končíte vždy na stejné římse a pokud nemáte reflexy Terminátora a mysl Jediho, tak budete opakovat stále stejné pasáže dokola, dokud se je prostě nenaučíte zpaměti. I přes všechny moje nervy jsem ale hrál dál a třeba i 30x opakoval jeden skok, abych se mohl podívat, co mne čeká. Navíc, město vypadá opravdu skvostně.

Příběh je sice tuctovka, ale určitě ho zmíním. Hrajete za Runnera jménem Faith, jejíž prací je doručování pošty po střechách domů. Jelikož ve městě vládne neskutečná diktatura, musí člověk svoje psaní doručit různými způsoby a tohle je právě jeden z nich. A všudypřítomné policii se přeci jen tolik na střechy nechce. Všechno šlo jako na drátkách do doby, než na Vaši sestru někdo ušil boudu a je jen na Vás, aby jste jí z toho dostali.

Již zmiňované město vypadá jednak velmi pěkně a za druhé také velmi sterilně. Proč? Protože nehraje příliš mnoha barvami. Za vypíchnutí stojí bílá (ta především), modrá, nebo třeba oranžová, či zelená. Je to takto udělané proto, že body, kterých se můžete chytit, nebo na ně skočit, či na ně dopadnout jsou zvýrazněny barvou červenou, což je dobře vidět a Vás tak nic nezdržuje od skákání. Pokud by jste se přeci jen ztratily, tak je možnost zmáčknout tlačítko a Faith se otočí směrem kterým se máte ubírat. Nicméně to mohlo být vyřešeno lépe a hlavně za běhu. Protože se otočí celým tělem a ne jen hlavou, což jak správně tušíte, končí smrtí. Gamepad má dobře rozložená tlačítka a hra se s ním ovládá velmi pěkně, což se o klávesnici říci nedá, ale výběr je na Vás. Pokud hru ale projdete několikrát a nazpaměť se naučíte veškeré mapy a místa kam se má skočit a kam ne, hru si nesmírně užijete.

Dále bych měl zmínit hudbu která je opravdu skvělá a hodí se sem více, než jsem očekával. Pokud by se Vám hodně zalíbila, tak v hlavním menu v položce extras máte celý OST. Dále tam jsou videa a artworky například.

Pokud by Vás přestala bavit kampaň, máte možnost freeruningu, nebo běhání na čas, což hru opět o něco prodlouží. Což se hodí, protože nepatří mezi ty nejdelší.

Další z věcí jsou protivníci. Je jich tu hned několik druhů. Od řadové policie, po Runnery. Vyplatí se především utíkat, ale pokud máte srdce bojovníka, tak po sobě střílet nenecháte o tom žádná. Navíc, Faith nenosí zbraň, takže si jí musí vybojovat. Funguje to tak, že přiběhnete k protivníkovi, zpomalíte čas, ideálně ve chvíli kdy se Vám snaží natáhnout pažbou, jeho zbraň po chvilce zčervená a to je Váš čas. Zmáčknete tlačítko pro odzbrojení, borce pošlete k zemi a gun si přivlastníte. Potom jsou dvě možnosti, buď se vystřílí zásobník, nebo se zbraň vyhodí. Na nic jiného totiž není. Jednak hrdinku zpomaluje a za druhé s ní není možné skákat. A jako bonus nelze ani sebrat zásobník. Takže to spíše opravdu funguje tak, že pokud Vám někdo stojí v cestě, tak ho odzbrojíte, zbraň zahodíte a běžíte dál.

Pokud Vás tedy recenze zaujala, není nic lehčího než hru zkusit. Avšak zdůrazňuji zde jednu věc, není to pro každého! Pokud Vás například baví borci kteří skáčou ze střechy na střechu a neboji se smrti, nebo mezi ně patříte, potom je tato hra nutnost. Pokud jste pacifista co se rád kochá a má pevné nervy, určitě jí zkuste taky. Pokud jste nervák kterej se vším spěchá a více než pět opakování jedné situace Vás moc nebere, hru raději vůbec neshánějte. Myslím, že obrovský potenciál co hra měla se vypařil, ale ne tak úplně. Nicméně, na cestě by měl být díl druhý, který doufám spraví hodně neduhů.

Pro: - Výborná grafika - Pěkná hudba - Skákání

Proti: - Linearita - Skripty - Krátká herní doba

+11 +12 −1

Gemini Rue

HonzekHonzek
Dohráno
  • PC 80
V dnešní recenzi, bych vás rád nabádal na vynikající hru! Její jméno je Gemini Rue a stvořena byla díky člověku jménem Joshua Nuernberger - kromě hudby a dabingu postav vytvořil vše ostatní. Hra je určena především pro pamětníky starých dobrých adventur. Jednak proto, že vypadá skutečně retro a dokonce se tak i hraje a za druhé má prostě něco do sebe! Ale o tom se už v dalším odstavci.

Příběh se odehrává ve 23 století na deštěm zmáčené planetě Barracus, kde panuje výborná atmosféra, která se nejvíce blíží například Blade Runnerovi. Vžíváte se do role muže jménem Azriel Odin, jehož prací soukromý detektiv. Přilétá do této soustavy, protože hledá svého ztraceného bratra a pátrání ho zavede do různých ošemetných situací. Pak zde máme druhou příběhovou linku, kde se zmocníte pacienta, kterému je po několikáté vymazána paměť a je nedobrovolně vržen do výcviku se zbraní, aniž by věděl proč se ve středisku nachází. Oba příběhy se buď samy prolínají, nebo máte možnost mezi nimi přepínat samy od sebe. Atmosféra u obou zmíněných protagonistů je vynikající a dopomáhá tomu jistě i dobře napsaný příběh a logický postup vpřed.

To už mě dostává ke hratelnosti, která je velmi old school. To znamená, že zde nehledejte nápovědu aktivních předmětů, nebo jakoukoliv jinou pomoc. Jste na to jen vy a zrak. Nicméně věcí, se kterými je potřeba něco udělat, zde naštěstí není moc a hra se nesnaží vám zničit mozek. Hádanky jsou velmi dobře vymyšlené a musím uznat, že pokud opravdu budete přemýšlet a nebudete nikam spěchat, tak vás bude čekat mnou zmíněný logický postup. Příkladem budiž, když někoho chcete najít, použijete k tomu místní terminál, kde zadáte jeho jméno a následně získáte adresu. Mimo jiné vlastníte telefon, kterým se spojíte kdykoliv a s kýmkoliv - a při pátrání naleznete čísel mnoho - například se svým kolegou, který vás přiveze na zmíněnou planetu a stráží loď. Když už například najdete někoho v databázi a zjistíte jeho adresu, může se stát, že je ubytován v hotelu, kde vám neochotný recepční nechce podat informace. Je tedy možnost si přečíst, čím se zmíněná osoba zabývá v práci a vydávat se za kolegu, nebo zkusit zavolat parťákovi na oběžnou dráhu a dát mu telefon na recepci a on vám už číslo pokoje zařídí. Ke všemu se dá dojít a není k tomu potřeba spojovat drátek s klackem. Vůbec celý inventář se většinou skládá skutečně z minima věcí, ale i tak vám to někdy může zatopit. Musím však upozornit ještě na jednu věc a tou jsou akční pasáže. Někdy je potřeba sáhnout po zbrani a střílet. Ve finále to není nic složitého, klávesy A, D se vykloníte, S se stáhnete do krytu a R nabijete. Interakce tam bude ale mnohem více a do těch už vás zasvětí velmi dobře zpracovaný trénink, alias nápověda, která vás nenuceně bude učit hru ovládat.

Je potřeba říct pár slov i k celkovému ozvučení hry. Například dabing hlavního hrdiny Azriela je skutečně fenomenální a dost se podobal například Adamovi z posledního Deus Ex. Je to sice maličkost, ale dobrý hlas dokáže do hry dýchnout ještě lepší atmosféru. Hudba je potom na velmi dobré úrovni a umocňuje vaše procházení po zmíněném měste. Všemu ještě dopomáhá všudypřítomný déšť. Pokud máte srdce detektiva a nevadí vám retro, dáte mi po rozehrání jistě za pravdu, že jsou to právě malé věci, co z této hry dělají téměř mistrovské dílo. Tohle přátelé, je totiž retro sci-fi jako řemen. Hodně mi místy vzhledem připomínala například The Dig - tento titul také velmi doporučuji.

Povídat bych tady mohl jistě dál, ale to už bych vám jistě kazil zážitek ze hry, protože čím méně toho budete vědět, tím více se do hry vžijete a dotáhnete ji do konce. Ulehčí vám to například čeština, kterou vyrobil jeden z autorů Levelu (kde mimochodem hra vyšla v plné verzi v čísle 235) Lukáš Grygar. Nečekejte žádné filmové animace, až na pár rozpohybovaných obrázku, ani příliš dlouhou herní dobu, na konec dorazíte již za pár hodin, ale to vás jistě o zážitek neochudí. Po dlouhé době jsem narazil na adventuru, která stojí za doporučení a není nic menšího, než abych o tom napsal článek, který jste teď dost možná úspěšne dočetli do konce. Máte mé nejvřelejší doporučení se do této hry pustit, pokud máte srdce adventuristy

Pro: - Výborná atmosféra - Skvělý dabing hlavního protagonisty - Logické postupy - Dobrá hratelnost

Proti: - Kratší herní doba - Grafické zpracování nesedne každému - Akční pasáže by nemuseli být

+11 +12 −1

Viscera Cleanup Detail: Santa's Rampage

GarretGarret
Dohráno
  • PC --
Santa goes berserk! Sbírat nožičky malých skřítků a za zvuku rolniček z jejich bot je házet do ohně, to dokáže vykouzlit správnou vánoční atmosféru. Opět se jedná o parádní sandbox simulátor uklízeče, tentokrát na menším prostoru s mnohem větší koncentrací bordelu.

Autoři si nachystali pár nasíracích překvapení - když už po třech hodinách šíleného uklízení přijel z automatu na kbelíky s vodou dynamit a já ho nestihnul uhasit, tělo uklízeče se rozprsklo po nablýskaném pokoji. Zaměstnavatel naštěstí podobné nehody dokáže zvládat s nadhledem a tak xantovi pošle novou pracovní sílu. Stačí posbírat zbytky předchozího uklízeče a jede se dál bez ztráty postupu...

Co už autoři příliš nevychytali, je zlobivý fyzikální engine. Ten občas pošle některé předměty mimo hrací plochu, ale hra je stále počítá jako bordel. Proto je potřeba si vypomáhat příkazy v konzoli, aby bylo dosaženo dokonalé uklizenosti. To mi takhle mimo pod podlahou skončilo jedno sobí střívko a já s čmuchačem strávil půl hodiny jeho hledáním.

Uklidit Santův bejvák za 2.49€? Hell yeah!

příkazy do konzole:
létání skrz zdi "ghost"
zrušení létání "walk"
+11

Giana Sisters: Twisted Dreams

WidlWidl
  • PC 90
Mně se hra líbí, dýchlo na mě kouzlo "starých časů" a obtížnosti ve hrách. Pokud chce člověk sesbírat všechny bonusy v levelu, dost se zapotí, tady je třeba Rayman: Origins o dost přívětivější. Určitý stereotyp řeším jednoduše tím, že hru nehraji na jeden zátah.

Pro: Stylizace hry, poctivá obtížnost

Proti: Nic zásadního :)

+11

Outlast

PlayboyACEKPlayboyACEK
  • PC 85
poprvé jsem tuto hru viděl jako letsplay u Goga. Tak jsem se to rozhodl zahrát a vida! Super lekací hra je na světě. Atmosféra hry je vynikající tak se teda budete bát. Počet leknutí: skoro pořád. Grafika je docela dobrá až na to že je pořád tma a musíte mít kameru. Hudba je vždycky jen když na vás jde nějaká příšera a je prostě strašidelná. Délka hry není nic moc asi tak 6 hodin teda podle toho když jste chytrý a víte kam jít. Příběh je docela stejný jako u každé strašidelné hry. prostě se ihned dostat ven! Příběh je o tom že jste novinář a jdete dělat reportáž akorát v tom domě je to hroší než jste si myslel! Tak bych to asi schrnul. Konec hry? ha! hrůza budete určitě překvapený a hodně zklamaný ale to už bych prozrazoval. Určitě doporučuji zahrát těm kdo se nebojí. Doporučuji také hrát v noci a sám. Když budete mít doma světlo a budou kolem vás chodit pořád lidi neleknete se vůbec...

Pro: Grafika, příběh , příšery , prostředí, leknete se

Proti: délka příběhu, konec

+11

The Walking Dead: 400 Days

pajmičpajmič
Dohráno
  • PC 70
Velmi krátké, ale dobře provázané příběhy jednotlivých hrdinů. Shelin a Vincovův příběh se mi zdáli nejzajímavější, alespoň z hlediska charakterů. Nejvíce mě prudil Watt. Nechápu na co si tu autoři hráli. Snažili se udělat svou verzi "Silent Evil Dead?"Můžete se pokusit zachránit policistu ale ve výsledku je to jedno, protože se budete šourat poloviční rychlostí 80ti letého Leona Kennedyho bez nohy. Samozřejmě by normálně uvažující i zkouřenou osobu napadlo běžet a neplýtvat municí a hlavně naskočit do auta dřív než vás kámoš odjede a nechá vás svému osudu. Lacině řečeno, jsou tu pořád ty samé chyby a občasně nelogické chování postav, jenž nelze ovlivnit. To už tak nějak ale k tomuto typu her a filmů patří.

Očividně si TT games s těmito postavami něco chystají. Kdy však jejich příběhy budou dále rozebrány? Možná ve druhé episodě? To se můžu dozvědět snadným způsobem....tedy si druhou episodu zahrát!



+11 +12 −1

Tom Clancy's Rainbow Six: Vegas 2

Kosi..Kosi..
Dohráno
  • PC 70
Jedničkou jsme nedávno oživili starej team. Dvojka teda byla jasná volba především z důvodu kýžené kooperační hry.

Celý to vypadá jako předchozí díl. Stejně se to i hraje. Co se zlepšilo je prostředí, který mi tentokrát přišlo jaksi víc atraktivní a taky se podařilo mírně minimalizovat HUD. I kampaň ujde. Příběh Toma Clancyho však vnímám jen jako pouhou kulisu pro přísun nepřátel, ne jako klad. Velmi zajímavý potom je získávání hodností a zkušenostních bodů, za který člověk postupně odemyká vybavení, oblečení a různý jiný serepetičky a tak.

Co se týče obtížnosti, tak na realistic mi dala předposlední kapitola (sám bez teamu) celkem zabrat a celkově by se dala označit za ucházející. UI dovede i překvapit.

Co mě naopak moc zklamalo je fakt, že se dá hrát story-mode pouze ve dvou lidech. Proč kampaň nemá podporu hry pro čtyři hráče jako v díle předchozím je mi záhadou. (Když se hraje ve dvou dostanou hráči navíc k sobě 2 boty).

Náhražkou kooperace pro 4 se tak stává "terorist hunt", jehož kvality pokulhávají, především z důvodu postupného respawnu (pokud jsem si dobře všiml) nepřátel a tak místo postupu vpřed stačí v podstatě své bránit jedno místo. Co potom hraničí s drzostí je prachsprostý okopírování mnoha multiplayerových levelů (aspoň že těch povedených) z dílu Raven Shield a jeho datadisků.

To si autoři řekli, že generace, co si to dávala v roce 2003 již odrostla a nepozná se to?

70% Svižná akce, která neurazí. Škoda toho odfláknutí multiplayeru.

Pro: Zpracování střelby a zbraní, možnost kooperace, hodnosti a postupné odemykání vybavení

Proti: Příliš stejné jako předchůdce, okopírování starých multiplayerových map, kampaň max ve dvou, systém krytí, terrorist hunt

+11
Zobrazit další komentáře

Nejlépe hodnocené komentáře
(za posledních 30 dní)

  • raisen Alan Wake +32
    Napsala raisen, 29 dní
    Alan Wake byl můj mnohaletý rest. Zhruba v době, kdy to byla relativně ještě novinka, jsem…
  • Zoltan Terminator:… +30
    Terminator: Resistance
    Napsal Zoltan, 29 dní
    Teyon mě překvapil povedeným RoboCop: Rogue City, a tak jsem si vyzkoušel i jejich předešlou…
  • berry1009 Syberia +30
    Napsal berry1009, 18 dní
    V této adventuře ze začátku roku 2002 se v kůži mladé právničky Kate Walkerové vydáte do…
  • Katt Mass Effect 3 +29
    Napsala Katt, 24 dní
    Hodnocená verze - Legendary Edition  Roky jsem nezažila u hry pocit, že si jí tak moc…
  • H34D Mass Effect 3 +28
    Napsal H34D, 16 dní
    Jeden by řekl, že poté, co dvakrát spasíte galaxii, by ten klid a mír mohl nějakou chvilku…
  • Flowerpot Silent Hill 2 +25
    Napsal Flowerpot, 3 dny
    Remake. Silent. Hillu. Dvojky. Sa. Podaril. Nejak tomu stále nemôžem veriť, pretože som…
  • H34D DOOM + DOOM II +24
    Napsal H34D, 11 dní
    Remasterovat původní Doom určitě byla jedna z největších výzev, které doposud masteři…
  • Tainaru Final Fantasy IV +22
    Napsal Tainaru, 14 dní
    Po dlouhém, opravdu dlouhém uvažování, rozmýšlení a rozvažování jsem se pustil do…
  • Jumas Dishonored 2 +22
    Napsal Jumas, 8 dní
    Dishonored bylo zjevení. Když jsem se k němu a k jeho rozšířením dlouho po vydání…
  • CrisBenton Ve stínu havrana +22
    Napsal CrisBenton, 22 dní
    No dobrá, jdu pokračovat ve své spanilé jízdě českými adventurami. Následoval Stín…