Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 70
Trilogie Mass Effect je pro mě jeden z nejmilejších videoherních počinů. Je to ohromně dlouhé vesmírné dobrodružství, které svým nabitým obsahem ani na chvíli nenudí. A i když ani jeden z dílu nemá kdovíjak originální story, jsou to právě malé příběhy a ucelený a komplexní lore, který dělá trilogii tak atraktivní. Pokračování s podtitulem Andromeda jsem od začátku nebral jako další díl trilogie a snažil se na něj skutečně nahlížet jako na spin-off, který bude dělat řadu věcí jinak. A přesto, nemůžu se zbavit jistého pocitu zklamání.

Tohle zklamání pramení především z kvality questů. Už dopředu jsem sice očekával, že tentokrát bude vítězit kvantita nad kvalitou a mému vnitřnímu astronautovi by to ani tak nevadilo, kdyby Andromeda byla skutečně o průzkumu neprobádaných světů. Na mnohými zmiňované skenování cizorodých kytiček a zvířátek jsem se naopak velmi těšil a proto mě mrzí, že tenhle prvek "objevování něčeho nového" jsem ve hře pociťoval jen v úvodní misi a poté je již naprosto upozaděn. Coby Pathfinder jsem navštívil hrstku planet, které jsou moc pěkné na oko, ale nic zajímavého a mimozemského v podstatě neobsahují. Remnantská technologie působí při první návštěvě vaultu cool, ale poté rychle omrzí. Občas se objeví jisté náznaky něčeho cizáckého (tvorové žijící pod ledem na Voeldu, ztracená angaranská AI, obří červ v poušti nebo zřícená remnantská loď na Eladeenu), ale ty nejsou vůbec rozvedené do nějaké uspokojivé podoby. Právě ta bohatost lore a nápaditost jednotlivých mikropříběhů je úplně tatam a i ty nejzajímavější lokace jsou většinou jen kulisy pro stále stejné přestřelky a co do originálního obsahu osekané na úplnou dřeň. Ve výsledku mi Andromeda připomínala spíš offline MMO looter shooter. Docela kvalitní a zábavný looter shooter, ale to hlavní gró Mass Effectu tu absentuje.

Na druhou stranu samotný gameplay je i přes určitý stereotyp dost chytlavý a průzkum prostředí baví. Nejlepší na celé hře jsou nejspíše huby (Nexus, Tempest, Aya), kde hráč pobíhá v civilu a prokecává NPC. Hlavně proto, že jsou to malé uzavřené lokace s nahuštěným obsahem, který je kvalitou sice pod úrovní původní trilogie, ale nijak výrazně. Planetky jsou naoko pěkné a jejich průzkum také na chvíli zabaví a ani mi moc nevadilo, že ty questy na nich většinou za moc nestojí. Problém nastal, když jsem je měl už prozkoumané křížem krážem a hra mě i v pozdějších částech hry posílala zpátky a následně sem a tam a to třeba i 3x v rámci jednoho questu jen abych prokecnul jednu NPC. Přesun mezi planetami je uroben dost efektně a všechny ty vesmírné animace a FTL skoky jsem si dlouhou dobu fakt užíval, ale jakmile člověk potřebuje rychle přeskakovat tam a zpět, všechny ty "zbytečné" nepřeskočitelné animace začnou najednou strašně vadit. A v pozdějších fázích hry jdou tvůrci hry i do takového extrému, že mě posílají na jednotlivé planety jen za účelem zhlédnutí jedné krátké animace či rozhovoru. Každou další hodinou tedy ve mě spíše převládal pocit, že hra úplně postrádá nějaký core obsah a místo toho jako kurýr pendluju mezi planetama abych někomu něco předal nebo abych se podíval na filmeček. Hra si, podobně jako třeba Mafia 3, které se ME: Andromeda v lecčems podobá, absolutně neváží času hráče, který do ní investuje.

Jen bych chtěl upřesnit: mnoho hráčů si stěžuje na fakt, že Tempest "znenadání" pro FTL skoky nepotřebuje mass relay. Což není pravda. Tempest totiž necestuje napříč galaxií, ale celá hra se odehrává komorněji v rámci jedné hvězdokupy a tudíž mass relay není pro skoky mezi systémy potřeba. Jak to však chtěli tvůrci pořešit do budoucna, aby se hráč mohl podívat i mimo Heleus cluster... těžko říct. Nejspíše skrze remnantskou technologii či jinou kličkou...

Grafika vypadá spíš průměrně, někdy je pěkná, ale někdy taky pěkné hnusná a vykreslování prostředí je plné glitchů a nedodělků. Některé planety (a vesmír zejména) vypadají parádně, některé spíš jako z nějaké nedodělané beta verze. Animace jsou divné. Slečna Ryderová běhá jak najebaný kačer, nehledě na nulovou snahu odlišit ji od svého bratříčka, takže se v řadě cutscén chová jako chlap. A pak je tu onen profláklý problém s mimikou u lidí, ale to je pro mě problém spíše ten méně důležitý. Více mě mrzí, že jsou animace u rozhovoru často osekané jako celek a místo dynamických filmových střihů je kamera naopak lacině staticky umístěná za záda postavy. Absurdní je fakt, že hra při spuštění rozhovoru nevycentruje kameru na postavu, se kterou hráč hovoří, ale prostě staticky zazoomuje dopředu a hře je úplně u prdele, že NPC stojí někde úplně jinde. Obecně je hra podobných nedodělků plná a z pomalu každého koutu na mě koukala naprostá technická ojebanost a odfláklost. Opět si tvůrci vzali ohromné sousto, které naprosto nezvládli ukočírovat a výsledkem je dost vyprázdněná a statická hra.

Samotný gameplay ale dost baví. A i když mně osobně více seděla komornější a taktičtější cover-based akce z původní trilogie, dynamičtější přestřelky jsou na tenhle formát hry určitě ku prospěchu věci. K dispozici je hromada skillů a hráč si může gameplay osvěžovat stále něčím novým. Já su ale konzerva a co jsem si naklikal na začátku, to už jsem až do konce moc neměnil. Hlavně proto, že inventář je podobný looter shooter bordel jako v původní ME jedničce a snažil jsem se v něm trávit co nejméně času.

Co dodat závěrem? Mass Effect: Andromeda je fajn akční střílečka s povětšinou vcelku sympatickými postavami, ok dialogy a v pěkných lokacích. Jakýmsi záhadným způsobem jsem se po práci každý den těšil, až tam zase pár hodin utopím. Nový lore je však příliš mělký a zapamatováníhodných momentu je velmi málo na to, abych ho mohl nazývat dobrým Mass Effectem. Zatímco trilogii jsem dohrál s chutí 3x a určitě si ji zase někdy třeba za 10 let zopakuji, znovuhratelnost Andromedy je pro svou zdlouhavost, roztahanost a přemíru generického contentu pro mě prakticky nulová.

Herní doba: 102 hodin, konečný lvl 61

Pro: většinou vizuál, akční stránka hry, sympatická posádka, ok writing dialogů, zábavné prozkoumávání planet

Proti: Liam se fakt nedá poslouchat, mělký lore a celková absence nějaké příběhové hloubky, neuspokojivé a repetitivní questy, osekanost a hromada technických glitchů a nedodělků, neustálé pendlování mezi planetami, absurdní loadingy

+50
  • PC 70
Čtyři roky, čtyři dlouhé roky jsem já a hromada mých Biodroních kolegů očekávala nový přírůstek do rodiny, jenž je úžasná série/trologie Mass Effect. Tentokráte ale tvůrci původní trilogie a Kotoru z Edmontonu předali těžké otěže zodpovědnosti na bedra mladého studia Montreal, jenž doposud dělal pro Edmonton dodatečné práce. Nebudu se vám tady znovu svěřovat, co pro mne Mass Effect a Bioware znamená, vy, drazí kolegové, jenž mě znáte víte jak na tom jsem a proto přejdu rovnou k tomu důležitému. Protože jsem pozitivní osoba, tak začnu od toho nejpozitivnějšího a skončím u toho nejhoršího.

To nejpozitivnější je pro mne bezesporu soubojový systém, jenž z velké části měla na starost banda chlapíků, jenž stvořila gameplay keKingdoms of Amalur: Reckoning. A podobně jako v Amaluru je i zde skvělý. V kostce je to rychlý, dynamický, flexibilní a hlavně zábavný systém, jenž se z větší části oprostil od defenzivního a statického "covercentrického" stylu. Nyní vaše postava vlastní jet-pack, jenž vám dovoluje provádět věci, které doposud v Mass Effectu byly jen zbožným přáním. Uhýbání, vznášení, manévrování ve vzduchu je s kombinacemi schopností a variabilními zbraněmi parádní zábava. Krycí systém je dynamický/chytrý - říkejte si tomu jak chcete - a funguje parádně. Nikdy jsem nebyl vlhký z tohoto typu systému, jelikož je velmi nevyzpytatelný a tím pádem ne příliš spolehlivý. Ovšem zde jsem neměl absolutně žádný problém. Stalo se mi jen jednou, že jsem v chaosu bitvy (multiplayer) ztratil přehled a skončil jsem na druhé straně krytu. Navíc to dopomáhá jedné velké maličkosti a to té, že již vše s ovládáním spjato, není nadefinováno na jedno tlačítko. Zní to jako malichernost, ale ve výsledku to neuvěřitelně nakopává dynamiku a pohodlnost při ovládání. Na trhu není hra, která by to dělala lépe a již ted vím, že se vracet k "lepidlovému" coveru z trilogie budu vracet velice nerad.

K tomu všemu tu je nespočet bojových, tech a biotických schopností, jenž se dají libovolně kombinovat, poněvadž nejste limitováni danými třídami. Funguje to opět velmi podobně jako v Amaluru. Můžete si vybrat jakoukoliv schopnost z již zmíněných tří skupin. Dle toho, do jakých schopností vkládáte body, se zpřístupňují příslušné - takzvané "profily" jenž se dají považovat za klasické třídy/klassy. Ty však můžete libovolně přepínat. Tyto profily se stále vylepšují v závislosti na tom, zda vkládáte body do určité oblasti. Takže pokud budu investovat bodíky do zbraní a techniky odemkne se mi profil "sentinel" Vyšší level profilu výrazně posiluje/boostuje efekty schopností a dodává exkluzivní bonusy. Např. profil průzkumník při úhybném manévru dovolí procházet hmotnými objekty. Tento systém vám v podstatě dovoluje si přirozeně vytvořit svou vlastní classu, která vyhovuje vašemu hernímu stylu. Některé classy podporují pohyb a útočný styl, některé jsou naopak defenzivnější a více využívají cover systém.

Aby toho nebylo málo, tak tu máme kraftování zbraní a brnění. Ve hře je něco přes 50 zbraní, každá z nich má unikátní vzhled, vlastnosti, ozvučení, žádný laciný reskin. Na tyto zbraně můžete nakupovat augmentace, které natrvalo znění vlastnost zbraně a navrch je můžete vylepšovat modifikacemi, které se dají měnit. Na pušku se dá přidělat granátomet, z pistole se dá udělat brokovnice či plamenomet, z brokovnice granátomet, odstřelovačka může střílet projektily, které se odráží od stěny. Připočtěte si různé typy munice, elementární, technická a biotická destruktivní komba, zbraně na blízko, groundpound a vznikne vám něco unikátního. Propracovaný, chytrý a zábavný combat. Ian Fraizer a spol si zasluhují potlesk ve stoje. Jediný "problém" jenž přisuzuji vybalancování hry a též možná i konzolím (ovladačům) jest ten, že nemůžete rozkazovat vašim společníkům, aby užívali schopnosti. Protože jednotlivé schopnosti mají samostatný cooldown, tak si jistě dovedete představit, jaký ohňostroj by to byl, kdyby jste mohli komandovat i své druhy. Je to subjektivní, mě to nevadilo. Co mi ale vadilo je nemožnost dávat svým space amigos jiné zbraně. Opět dokážu pochopit proč to osekali, vzhledem k tomu, že je do hry zabudovaný craft systém. Škoda. Opravdu jen probná kanka na jinak krásném a komplexním papíře.

Souboják mi dobře nahrává na mupliplayer, který je stejně jak v ME3 survival coop modem s různorodými úkoly. Z logiky věci je MP díky dynamice a souboji parádní zábavou, která se jen tak neomrzí. Veliký rozdíl mezi příběhovým putováním spočívá ve třídách, které jsou stejně jako v trilogii dané. Roster momentálně čítá 25 class z několika ras. Tyto třídy se odlišují nejen počtem HP a síly štítů, ale také unikátními schopnostmi. Je nezbytně nutné spolupracovat, aby jste přežili všech 7 kol, využívat správné schopnosti a zbraně, komunikovat a být hlavně v pohybu.

Je však nutné poukázat na jednu věc. Tím jsou mikrotransakce. Nebudu zde obhajovat tento styl...tuto vyžírskou modu, podle mě to do žádné full prize hry nepatří. Avšak, pokud je progresivní systém fér, nemám s tím osobně problém. A naštěstí mohu říci, že level/progress a celkový systém odměn je fér. Neustále jste vy a vaši spolubojovníci odmněnováni credity a zkušenostními body. I za předpokladu, že vaše mise selže. Za rychlejší plnění úkolů dostáváte více peněz a čím těžší obtížnost máte, tím rychleji "expýte" a dostáváte peníze. Za ně si kupujete balíčky různých cen a cenností. Pokud dostanete postavu či zbraň vícekrát, tak se automaticky ona postava či zbraň vylepší, ergo nikdy se nestane, že by jste nevyužili něco, co jste s balíčku vyhráli. Upřímně vám říkám, vyzkoušejte si to. Přijdete opravdu o hodně pokud budete MP v Andromedě ignorovat.

Audiovizuál. Andromeda běží na Frostbite enginu, čehož hra využívá do míry značné. Světelné effekty jsou boží, dohlednost úctyhodná a částicové efekty nadupané, i když se jeden pán pracujícím na tomto aspektu svěřil, že musely onen efekt značně regulovat, jelikož by hráče postihl příkladný případ epilepsie. Prostředí je skvělé a místy nádherné. Lesní planeta s obřím plynným obrem na obzoru S Luminiscenční florou a měsíční září, jejíž paprsky protínají koruny stromů, červený les s bílými skálami, pouštní planeta..měsíc obklopen hejnem asteroidů mě málem vyhodil ze židle. Na prostředí pracovala většina lidí zodpovědných za DAI prostředí, takže zde žádné překvápko. Prostředí též podporuje dobrá práce s texturami a výborné ambientní ozvučení. Každá planeta je zajímavá, obrovská a členitá i za faktu, že se zrovna nacházíte na vyprahlé poušti. Můj vnitřní astronaut byl velmi uspokojen. Drobné detaily jako stopy v písku, bahně, sněhu a zašpiňování Nomadu a brnění jen zážitek umocňují.

Lidské postavy vypadají jako oživlé manekýny, jenž prodělali mozkovou mrtvici. Alieni vypadají velmi dobře, Krogané, Salariané a Turiané nikdy nevypadali lépe. Což je divné. Jako by na začátku produkce začaly modelovat a animovat alieny a na lidi jim pak nezbyl čas...

Questy jsou mimo ty hlavní a loyality mise koncipovány jako ty z DAI s tím rozdílem, že mají smysl z příběhového hlediska. Každý sebemenší quest má kontext k příběhu, který je jasný. Vy, jako pathfinder, najít a osídlit několik planet. Najít mimozemské vaulty, vyčistit planetu od špíny, změnit atmosféru planety atd. Na rozdíl od inkvizice tento koncept funguje dobře a já mám pocit, že to co dělám má nějaký význam. Mnoho lidí toto nemusí bavit, ale vzhledem k tomu, že mám explorer duši Jurije Gagarina, tak mě všechny ty odbočky, skenování a pátrání a ježdění v Nomadovi prostě bavilo. Nonad se ovládá suprově, jen tak mimochodem.

Než se dostaneme k tomu nejpodstatnějšímu problému, tak bych rád řekl něco o hudbě. Tu složil John Paesano, jediný skladatel ke score. Původní trilogie využívala služeb více než dvou hudebníků. Hlavní hudební motiv je skvělý. A celkově je z celého soudracku cítit Mass Effect, problém však je, že ve hře ji skoro neslyšíte. Na Nexusu ani Tempestu, nebo když přistáváte na planetě. Chápu, zvukaři chtějí, aby se jejich ambientní dílo nepřekrývalo s music, ale pokud jde o implementaci hudby do akce, tak jsem docela zklamaný. Je to jedna z věcí, kde se ukazuje nezkušenost/špatná režie týmu.

Dabing je další věcí zklamání. Ač je většina dialogů zahrána přesvědčivě, tak sem tam se najde opravdu prapodivná chyba v Matrixu, kdy herci jakoby neměli dostatek kontextu k dané scéně, což je asi zapříčiněno tím, že se povaha Rydera a tedy i jeho věty mění v závislosti na tom, jaké odpovědi vybíráte. To musí být ve výsledku neskutečné množství práce a herci musí vyloženě na Rydera reagovat do jedné věci desetkrát. Celkem dobrý nápad, ale absolutně se nehodí do hry s namluvenými hrdiny, kvalita dabingu v tomto případě utrpěla. Neberte mě špatně stále se ve hře najde několik výborných momentů, ale i přes to celkově Bioware podprůměr. Caroline Livingstone již od Jade Empire odvádí naprosto precizní práci, ale nyní musel přijít při produkci dabingu problém nebo dva.

Ted se dostáváme k reaperovi Mass Effectu Andromeda. Tím je příběh a celková kvalita scénáře. Ano, jsem si vědom toho, že hra trpí animačními problémy, postavy často trpí tiky, epileptickými záchvaty a mrtvolným pohledem Marilyna Mansona, což se překvapivě - a budu se opakovat - netýká alienů. To může někdy naprosto zničit velmi citlivou scénu, kterou nebudu vyzrazovat. Ta scéna byla velmi přirozeně zahrána a skvěle nadabována, ale když se na vás najednou s parkynsnovým synrodem Ryder svým prázdným pohledem čumí do kamery, tak si musíte bušit kladivem do čela. Paradoxně animace v boji jsou naprosto plynulé a přirozené.

Každopádně story. Nemastné a neslané, se zajímavou premisou, avšak málo důležitých rozhodnutí, chudý konverzační systém, který se omezuje většinou na dvě možnosti (opět dan za ten nápad s osobností Rydera) a navíc ne kdovíjak zajímavé. Doufal jsem v rozčíření systému Dragon Age: Inquisition který vlastní nejlepší konverzační systém, jaký kdy bioware mělo Parádně vás nechal vybudovat si svůj vlastní charakter. např naprosté trpasličí hovado s napoleonským komplexem.

Postavy jsou takový mix mezi blbými a dobrými. Např. Liam mi přijde jako úplný retard, ale má známá ho zase miluje. Mě se líbí Jaal a Vetra, někomu se zase zamlouvá PeeBee. Celkově se nedomnívám, že je Andromeda scenáristický antikrist, ale co se Bioware standartu týče, hluboko pod normou. Já si myslím, že hlavní scénárista, který před tím pracoval na Halo 4 tomu opravdu moc nepomohl a jsem si jistý, že pod jeho vedením nastala hromada problémů (zřejmě důvod proč rok před vydáním vysmahnul) ostatní pisálkové jsou zkušení a talentovaní lidé. Mnoho z nich pracovala na SWTORu a další dva Mass Effect veteráni, jako např. John Dombrow zodpovědný za Wrexe, Garruse, Javika v ME3, Overlord DLC, a hlavně za lead pro Citadel DLC, takže ano, věřím, že chyba byla ve vedení, ale na tom teď již nesejde.

UI je naprostý bordel, horší než měl první mass effect. Zcela naprosto nepochopitelné nevyužívání prostoru pro text, neskutečné moc zbytečných obrazovek a zbytečných tlačítek, nedostatečné vysvětlení mechanik, naprosto nepohodlné nakupování, nudné skenování planet..jako by člověk, jenž navrhoval tento shit nikdy v životě nehrál žádnou hru.

Andromeda je nejhůře hodnocená hra Bioware historie, což mě samo o sobě docela ranilo. Ten fakt, že Mass Effect je "jen" lehce nadprůměrná hra je pro fanouška jako já lehce skličující. A ten naprosto šílený hate bandwagon tomu také moc nepomáhá. Pokud jde o mě, mohu konstatovat jedno. Mass Effect Andromeda není špatná hra, je to titul s velkými ambicemi a to je asi ten hlavní problém. Nové studio si napeklo až moc velký dort, který nestačili sníst dříve než se začal kazit. Je vidět ambice a talent, ale málo zkušeností. Nezlobím se na EA ani na bioware, že nesplnili očekávání a ani nelituji utracených peněz. Jen mě mrzí, že série, která mi změnila pohled na vyprávění příběhu ve hrách a otevřela mi dveře zájmu do scifi žánru, najednou dopadla tak, jak dopadla. Prostě mě to jen mrzí. Celej ten tyjátr se mohl ušetřit. Značka jakou je mass effect si zasluhuje daleko víc.

Doba hraní 45h 28min 55% complete.


Pro: Výborný soubojový systém s promakaným progressem postavy a MULTIPLAYER, Krásné světy k prozkoumání, Nomad, questy se vážou na hlavní příběhovou linku, ozvučení a celková grafická prezenzace, mnoho obsahu.

Proti: Průměrný scénář, některé hloupé postavy, jednoduchý dialogový systém, nekonstatní dabing, příšerný user interface.

+41 +42 −1
  • PC 80
K ME:A jsem přistupovala s menší obavou a velkou opatrností, protože jsem věděla, že se to spoustě lidem nelíbilo a bylo nemálo věcí, které jim vadili. Ovšem musím říct, že jsem nakonec byla vlastně příjemně překvapena a hra mě hodně bavila. Sice stupeň zábavnosti trochu klesal ke konci, ale i tak si ze hry odnáším kladné pocity a alespoň pro mě to nebylo tak strašné, jak jsem to čekala.

Ale začnu spíše negativně. Už od třetího dílu jsem pozorovala zvláštní chování některých postav, kdy jsem z nich měla pocit, že snad četli námět daného dílu, a tak ví, co se bude odehrávat a dle toho se i, pro mě nelogicky, chovali. Zde to bylo ještě častější. Třeba hned na první planetě Habitat-7. Je nám ukázáno, že helmu lze opravit omni-toolem, ovšem v další scéně, kdy dojde k poškození helmy a kdy umře otec Ryder, tak se o opravu hlavní postava ani nepokusí, protože nějak ví, že to nejde a sám otec se nesnaží zachránit ani sebe, ani potomka třeba tím, že by těch pár minut, než by přiletělo plavidlo, si vyměňovali jednu helmu a sdíleli tak jeden kyslík. Ne, oba prostě ví, že smrt otec je nezvratitelná a podle toho se oba chovají. Nebo třeba Ryder starší vidí cizí stavbu na cizí planetě (Habitat-7) a hned tuší, že když v ní cosi udělají, tak to možná udělá něco se zdejší atmosférou. Přitom tvůrci mohli trochu přidat na uvěřitelnosti tím, že se postavy budou někdy mýlit nebo zkusí něco, co nevyjde.

S tím, že všichni všechno ví, až na hráče, souvisí i to, že plno věcí není vysvětlených nebo jen velmi špatně. Když jsem viděla při zaparkování archy plné 20 000 obyvatel, ať už té naší lidské nebo jiné, že je tak strašlivě malá oproti Nexusu, tak jsem si říkala, proč se vlastně nedá žít na něm? Z pohledu z okna jsem viděla, že jsou tam snad i stromy, budovy v dálce, ale v kodexu stálo, že na celé té monstrózní stavbě bydlí jen pracovníci Nexusu. Přitom to na mě působilo dojmem, že zde může bydlet třeba milion obyvatel. Jiným případem je pak příběhová část, kde Archon aplikuje do Ryder nějaký implantát. Tak nějak jsem čekala, že se budou členové Tempest zajímat, co to vlastně dělá, že to třeba budou chtít odstranit. Ale ne. Nikoho to nezajímá a nikomu to ani nedělá starost. Nechápu.

Ale co, aspoň jsem si mohla užít cestování na cizí světy a navštívení zdejších planet, i když mě mrzelo, že jsem nikdy nebyla. A musím říct, že tato část hry se opravdu povedla. Planety jsou skoro všechny nápadité (ovšem zase zde musely být dvě písečné planety jak v Dragon Age: Inquisition) a bavilo mě po nich jezdit. Už tomu chybělo k naprosté kráse jen střídání počasí. S planetami souvisí i vozidlo Nomad, se kterým jsem se opravdu hodně najezdila a i ke konci hry mě to pořád bavilo. Navíc po pár vylepšených dokázal občas vyjet i velmi strmé kopce či hory podobně jako vozítko Mako z prvního dílu.

Velmi jsem si chválila také soubojový systém, který mi přišel nejzábavnější v celé ME sérii. Dovedností je opravdu hodně a bodů, které hráč obdrží v průběhu hry také. Je proto trochu škoda, že mohu používat jen tři dovednosti naráz. Zvýšit to tak o jednu či dvě, tak by mi to vůbec nevadilo. Naštěstí lze mezi dovednostmi vcelku rychle přepínat a nastavit si bojové profily. Zábavnosti soubojového systému napomáhá i Jet pack, díky kterému se moje postava stala velmi pohyblivou a mohla jsem si užít některé části i vertikálně. Také oceňuji, že se postava při skoku dokázala docela spolehlivě chytit za okraj a já tak byla ušetřena četných pádů do hlubin.

Postavy mě bavily, i když i zde autoři vykrádali sami sebe (viz níže). Myslím, že na to, že jsme je měli tu šanci poznat jen v jednom díle, tak byly zpracované dobře. Bavilo mě poslouchat, jak si postavy mezi sebou povídají, když jsme někam jeli nebo šli. Jenže dost často jejich hovor přerušil SAM s nějakou další informací úplně k ničemu a neměla jsem pocit, že by se postavy automaticky k dialogu vracely, jak to bylo v Dragon Age: Inquisition, pokud se nemýlím. Samozřejmě i zde se našly postavy, které jsem na mise brala hodně málo. A tou byl Liam, kterého jsem vzala na jednu jedinou misi, pokud nepočítám začátek a jeho osobní misi. Neskutečně nesympatický, otravný člověk a nejraději bych ho vyhodila v záchranném modulu do vesmíru. Ovšem jeho osobní mise byla zábavná, ale zároveň byla tak úplně jiná od zbytku hry, že se mi do ní příliš nehodila. Naopak jsem měla ráda Coru "By the Book" Harper, kterou jsem často brala s Peebee, protože ty dvě měly spolu veselé dialogy. Podobně fajn dvojicí byla Vetra a Drack.

Co mě ovšem vůbec nebavilo, tak byl antagonista hry, Archon. Vypadal směšně, ne hrozivě, a mluvil ještě více směšně. Ty jeho monology opakovaly to stále stejné dokola a už jen kvůli nim jsem ho chtěla zabít. Docela mi ten zajímavý příběh o vaultech a jejich vlivech na atmosféru planety kazil i s tou svojí rasou. Naopak druhá mimozemská rasa už byla zajímavější a stejně tak i jejich zástupce v podobě mého společníka na lodi.

Přijde mi, že se autoři ME:A snažili až moc přiblížit původní trilogii, aniž by si ovšem uvědomili, co tuhle sérii dělá tak dobrou. Andromeda postrádá hlubší, propracovanější a více uvěřitelnější svět. Je tu jen jedna nová rasa, se kterou se dá navázat přátelský vztah, ale tu poznáváme jen skrzy datapady a terminály (a občas i dialogem), které jsou rozesety po domovské planetě angarů. Chyběly mi úkoly, které by mi více umožnily poznat jejich svět, kulturu, způsob života a tak podobně. To jsem sice měla sděleno v kodexu tak jako plno jiných věcí, ale přesto bych ocenila, kdybych se mohla seznámit se světem Andromedy i skrze originální a zajímavé úkoly. A protože se tvůrci neuměli přiblížit k původní trilogii skrze vystavění světa, tak jen vykrádají sami sebe, několik příkladů třeba ze společníků: asari zajímající se o dávnou civilizaci, dva lidští společníci - biotik a více military typ, kroganský válečník či Turiani s podobnou povahou. Jak kdyby měli tvůrci pocit, že když to udělají podobně, ale trochu jinak, tak že to bude automaticky úspěch.

I přes ta negativa jsem se u hry bavila a vlastně mi ani tak nevadilo, že některé věci nejsou dotažené či třeba udělány jinak. Je škoda, že příběh Andromedy nejspíš nebude rozvíjen dál a že tato moje zastávka v téhle galaxii bude asi jen jedna.

Pro: planety a průzkum, Nomad, soubojový systém, společníci, Nexus, hudba

Proti: nepřátelé včetně jejich vůdce, všichni všechno ví, občas otravný SAM, u loadingů se dá přečíst kniha (to je možná i plus)

+41
  • PC 80
Andromeda mi připomíná třetí Mafii. Další pokračování v legendární sérii po mnoha letech. Nové neověřené vývojářské studio. Katastrofální technický stav při vydání, slabé recenze, poškozená reputace. I přes to všechno jsem byl rozhodnut dát Andromedě šanci, protože mám rád sci-fi space opery (a univerzum Mass Effectu obzvlášť) a na trhu není zrovna přetlak her tohoto typu. Ale bylo moudré rozhodnutí počkat si na opravenou verzi, takže greatest hits bugy z Crowbcatovy fantastické kolekce jsem již nezaznamenal. Pár se jich tam sice stále našlo, ale nic zážitek rozbíjejícího.
Ale k samotné hře. Nejdříve nedostatky:

- místy hodně cringey scénář a postavy (sitcom in space?). Místy vyloženě nesmyslný scénář zasluhující facepalm. Ale jako celek je to sice slabší než původní trilogie, nicméně silné momenty se také najdou a většinu času mě to neuráželo.

- stále slabé animace. Hlavně těch obličejů. Můj defaultní male Ryder občas vypadal velmi.. zhuleně, což předpokládám nebyl kreativní záměr. Bije to do očí. Dialogy obecně jsou dost downgrade oproti trilogii, nejen animacemi, ale i tím že spousta dialogů vůbec nepřepíná kamery a jen sjede Ryderovi za rameno. Dva roky po třetím Zaklínači a deset let po prvním Mass Effectu to působí velmi lacině.

- ohromné množství laciných fetchquestů jen na zabití času bez přidané hodnoty. Skenování kytiček, kamínků, mrtvůlek, krabiček..pokud vás ve třetím Zaklínači ze všeho nejvíc bavilo mít zapnuté witcher senses a skenovat okolí, tak neváhejte ani vteřinu, v Andromedě (a Horizonu) se vyblbnete do aleluja. A ani tady k tomu není žádné zajímavé příběhové pozadí, které by vás zdržovalo. Ale vážně, tyhle low-effort questy měli střihnout. Místo 80 hodin by měla Andromeda 60, ale jen by jí to prospělo. Ale ano, jsou samozřejmě volitelné.

- Liam.
- Liam.
- Ne, vážně, Liam. To je tak odporně nesympatická postava že na mě jde husí kůže jen si na něj vzpomenu. Ty jeho kecy, ten jeho dabing...ugh. Zlatej Jacob "Mr. Boring" Taylor z ME2.

- vedlejší postavy mají kvalitu modelů někde na úrovni Oblivionu z roku 2006. Potato people.

- absence kvalitního soundtracku. Skladba v menu je velmi povedená, pak ještě skladba na galactic mapě a ten popík v titulcích. Ale zbytek byl generickej mišmaš co nijak nezaujal, nemluvě o tom, že nezanedbatelnou část herní doby nehraje nic a atmosféra tím trpí.

To by bylo k nedostatkům. Ale stejně jako u té třetí Mafie, i přes ně jsem si Andromedu dost užil, bavila mě až do konce a považuju jí za skvělou hru. Proč konkrétně:

Mass Effectí atmosféra. Je pořád tam. Planet a míst k prozkoumání je tu docela dost, pěkných, ručně designovaných. Některá slabší (Voeld), některá silnější (Elaaden, Kadara..).
Nomad je lepší vozítko než Mako a bavilo mě s ním brázdit povrch planet.
Souboje jsou skvělé. Asi nejlepší v trilogii, Ryder je velmi mobilní, jetpack a dodge přidává nový rozměr, bavilo mě kombinovat schopnosti a několikrát jsem si Rydera respecnul, abych mohl otestovat nové. Cover systém funguje výborně. Skoro bych řekl, že combat v Andromedě je možná lepší, než ve spoustě dedikovaných 3rd person akcí.
Hlavní questy a primární sidequesty (loyalty mise + hlavní konflikty na planetách, např. Sloane vs Charlatan) jsou výživné, zábavné a připomínaly mi to nejlepší z původní trilogie.
Postavy jako Drack, Vetra, Jaal a i ta Peebee mě bavily a dialogy s nimi taktéž.
Graficky je Andromeda nádherná, až na ty výše zmíněné vedlejší postavy a facial animace, a je to velmi dobře optimalizováno (jako obvykle u Frostbite enginu).

Andromeda je slabší než původní trilogie, ale na druhou stranu je rozsáhlá zhruba jako první dvě hry dohromady. Je ambicióznější, i když se ty ambice ne vždy podařilo naplnit. Ale narozdíl od Dragon Age Inquisition mě Andromeda chytla a bavila až do konce. Škoda, že její vydání bylo tak katastrofální a značku uložilo k ledu - rád bych si zahrál (pokud možno lépe napsaný a bez filleru) datadisk a následné pokračování.
Předpokládám, že se dočkáme nejdřív tak za pět, možná deset let.

Pár screenů

http://abload.de/img/masseffectandromeda_2ivutg.png
http://abload.de/img/masseffectandromeda_2khqxy.png
http://abload.de/img/masseffectandromeda_25gq8r.png
http://abload.de/img/masseffectandromeda_2bgs36.png
http://abload.de/img/masseffectandromeda_2qhjfs.png
http://abload.de/img/masseffectandromeda_21hj8d.png
+37
  • PC 60
Slabá. Rozriedená. Tieto slová by som použil, ak by som chcel jednoslovne opísať túto hru. Ona totiž v základe nie je zlá. Predstavte si Váš obľúbený dezert alebo koláč. Autori hry zdedili recept, podľa ktorého je robený, ALE dali do neho o polovicu menej ovocia, miesto dvoch poschodí s plnkou je tam len jedno, miesto kvalitnej 80% čokolády použili na polevu nekvalitný kakaový prášok, cesto je dvakrát hrubšie ako plnka a aj do toho cesta použili výrazne viac múky než iných surovín a ono sa to teraz celé drobí, rozpadá...

Základný recept nie je zlý - nová galaxia, nové planéty, nové misie a questy a hlavne nové zápletky a nové rasy. LENŽE, tá galaxia nie je až tak odlišná od tej našej: miesto Citadely máme menšiu citadelu Nexus, staré známe rasy z Mliečnej dráhy sme si pretransportovali do Andromedy a nové rasy stretneme len dve. Miesto Normandy dostaneme...no, ehm vlastne novú Normandy, ktorá sa volá Tempest. Členovia posádky až na jednu výnimku pozostávajú zo známych rás. Väčšina posádky však rozhodne patrí k tomu najlepšiemu, čo táto hra ponúka a to i napriek tomu, že takmer nikto z nich sa nedoťahuje na tých z pôvodnej ME trilógie. No a nesmú chýbať artefakty po zmiznutej, technologicky vyspelejšej civilizácii. Je to extrémne premárnený potenciál pre niečo nové.

Bioware sa rozhodlo hru poňať ako simulátor spasiteľa. Tisíce odborníkov v rôznych oblastiach sa rozhodnú cestovať do galaxie Andromeda, ale iba Vaša postava je jediná schopná niečo naozaj urobiť a všetci čakajú, kým to za nich vyriešite v oblasti prieskumu, cestovania, vedenia projektu, diplomacie, exobiológie, výstavby infraštruktúry, strategického plánovania, boja, psychológie, filozofie, baníctva atď.. Ono je to extrémne otravné, ak organizácia čítajúce desaťtisíce spolieha len na jednu osobu. Budete sa tak cítiť ako superman, ktorý sa dostal do sveta z knihy Deň Trifidov - plného slepých ľudí, ktorí nezvládajú základné princípy prežitia a uvažovania. Pochopiteľné máte nejaký výcvik a ako veľkú novinku vlastnú AI. Je však úsmevné, že Vaša AI SAM je počas celej hry i tak najčastejšie potrebná len na matematické operácie, porovnávanie vzorov a symbolov a na brute-force hackovanie...

Fantázia autorov je jedna z vecí, ktorá tejto hre extrémne chýba. Veľmi z nej dýcha tá snaha urobiť ďalšiu Mass Effect hru bez toho, aby mali nejaké poriadne nápady/plán, prečo to urobiť (okrem peňazí) a na čom to vôbec príbehovo postaviť. Príbeh je až smutne jednoduchý a dal by sa zhrnúť do dvoch krátkych viet. A ak očakávate zvraty, tak asi dva tam existujú, ale asi každému prídu už vopred jasné, prípadne ak si myslíte nejaké svoje teórie, tak takmer stopercentne sú vaše teórie zaujímavejšie ako to, čo sa v hre reálne stane. Nehovoriac o tom, že v Andromede budete mať ešte menší vplyv na dej než v pôvodnej trilógii. Je to takmer vždy jedno, odpovede sú len kozmeticky podfarbené inou emóciou. Kde sú tie časy, keď mali Bioware dialógy pozitívne, negatívne a správne a nesprávne odpovede.

Vaša posádka sú asi jediné NPC, ktoré majú vôbec nejakú rozvinutú osobnosť. Viaže sa na nich aj celkom príjemný humor. Predstavitelia andromeda initiative sa Vám predstavia na začiatku, no následne sa charakterovo nikam neposunú. Velitelia z planét ako vodkyňa rebelov alebo vodkyňa kroganov vám dajú jedne dlhší a jeden kratší dialóg, bez toho, aby ste dostali nejaký ten hlbší obraz ich charakteru a motivácii. Veľkým sklamaním bol pre mňa aj súrodenec Vašej postavy. Tak veľký potenciál a využitie tej postavy je takmer nulové a to som si najprv naivne myslel, že bude členom mojej posádky. No a Angara, Angara majú dve osobnosti, jednu ženskú a jednu mužskú. Nie, to fakt nie je vtip. A ako bonus majú taktiež len dva modely postáv, ktoré vyzerajú ako mashup turianov a twi'lekov zo Star Wars. Kett pre zmenu vyzerajú ako variácia na Collectorov a darkspawn z Dragon Age.

Ako plus nutno uznať, že prostredie hry pôsobí aj tri roky od vydania stále veľmi pekne a na veľkých otvorených mapách miesto koridorov, si hráč vychutná aj pekné výhľady. Smutné je, že väčšina questov a misii je stereotypná MMO výplň - oskenuj 18 kameňov, oskenuj 10 potvor, roznes 3 lekárničky, pozbieraj 4 zásoby. Poriadne sidequesty s príbehom ani neexistujú. Aby to bolo ešte viac strojové, množstvo takýchto úloh dostanete formou textu emailom alebo z terminálu. A aby náhodou nedošlo k nejakej socializácii, tak aj tie, ktoré Vám veľmi stručne zadá nejaké NPC sa automaticky splní tým, keď dané veci pozbierate alebo zistíte, či je osoba x nažive bez toho, aby sa sa vrácali za zadávateľom questu. Aby ste však nemali málo chodenia, tak questy Vám hra nezadá do jednej oblasti naraz, ale bude ich dávkovať postupne, s mottom čím viac loadingov, tým viac zábavy... Naozaj slušné questy/misie sú len loyalty missions vašich členov tímu (čiže 6 misii) a niekoľko hlavných príbehových misii a questy súvisiace s archami ostatných rás (čiže 3 questy). Z vedľajších questov mali vôbec nejakú slušnú zápletku možno tak 3. Väčšina (aj hlavných) questov je navyše doslovných a priamočiarych - to znamená, že zadávateľ vás pošle niečo urobiť, vy to urobíte a hotovo. Okrem pár q itemov si v hre za celú hru nepotrebujete nič kúpiť, peniaze sú Vám zbytočné a predmety predávate len preto, aby ste mali miesto v inventári.

Plusom a mínusom zároveň je aj boj. Ten je s jetpackom a slušným zoznamom schopností veľmi svieži a príjemne akčný, avšak dizajn väčšiny lokácii ho nenecháva vyznieť a nedáva mu priestor byť až tak zaujímavým. To platí aj pre väčšinu nepriateľov, Smutné je, že aj rádoby autentické príbehové situácie opakujú rovnaké herné mechanizmy až príliš (vaulty). Veľmi dávno sa mi už nestalo, aby nejaká hra obsahovala úplne identické boss fighty. To čo je po prvý raz naozaj zaujímavé, je opakovane len sklamaním alebo vyslovene otravou.

Očakával som, že 3 roky po vydaní by hra mohla byť opatchovaná. Hra je však naozaj zle optimalizovaná a napriek splneniu odporúčaných požiadaviek som som musel riešiť fps dropy medzi 70 a 5 fps pomocou konfiguračných tipov, ktorých je našťastie plný google, čo tiež svedčí o technickej stránke hry. I tak má hra množstvo bugov: hlavy postáv, ktoré sa počas dialógu otáčajú ako hlava sovy, kŕčovité grimasy, postavy stojace mimo obraz počas rozhovoru, nepriatelia, ktorí na vás útočia v t-pose alebo a-pose (andromeďácka fauna na vás útočí ako drevený húpací koník), prípadne sa spawnú alebo zaseknú v stenách. Nemiznúce informácie o zobranom loote, zisku XP, či postava dvojhlasne (!) hovoriaca dve rôzne repliky naraz. Náhodné prepadnutie cez terén a zaseknutie sa v animácii padania, riešilo len loadnutie hry. Taktiež sa mi náhodne stávalo, že cez animáciu letu vašej lode ako skrytého loadingu niekedy animácia skončila, ale hru to nezobrazilo. Pomohlo len ctrl+alt+del. Iróniou je, že najmenej problémové bolo veľmi pohodlné jazdenie Nomadom - oveľa funkčnejšiou a príjemnejšou náhradou za nemotorné Mako z jednotky.

Andromeda je slabým odvarom ME trilógie - nielen preto, že sa nevedela odtrhnúť od pôvodných hier a prísť s niečím novým, ale i preto, že opakovaním už videného a slabou technickou stránkou sotva nadchnea určite by jej prospelo, keby bola tak o polovicu kratšia. Odporučiť ju tak môžem len naozaj skalným fanúšikom série, ktorí pôvodnú trilógiu už poznajú naspamäť.

Pro: grafika, boj, členovia posádky, nomad

Proti: technická stránka hry, príbeh, stereotyp a mizerné questy, slabý odvar pôvodnej trilógie

+36
  • PC 80
Už ma to neprekvapuje, že mám na hry mierne odlišný pohľad od toho, čo práve letí. Pre mňa Andromeda je návrat k tomu lepšiemu, čo táto séria predviedla, t.j. k jednotke. Dvojka, trojka to ťahala smerom k FPS a okamžitému zážitku, kdežto v Andromede je sa k 'zážitku' treba dopracovať.

Najlepšie aspekty Andromedy by sa dali zosumarizovať na to, že sa jedná konečne o RPG a nie o FPS 'with a twist'. Tvorba postavy je ďaleko rozsiahlejšia, väčšia sloboda výberu a pohybu, neporovnateľne viac postranného contentu, celé to skôr pripomína, že Bioware sa zbláznil a rozhodol sa zariskovať tým, že to skúsi zahrať na Gothic/Risen sériu. A skutočne, v mnohom Andromeda prípomína štruktúrou práve Risen 2 a 3. To ako sa hlavná dejová vinie pomedzi postranné misie a nepovinné planéty a celkový dojem z levelovania a vylepšovania postavy mi prekvapivo pripomenulo práve Risen. Okrem toho, teda nejak takto chcel asi vypadať aj Elex, Andromeda má však fantastický combat a ďaleko pokročilejšiu grafiku.

Dejovo je takisto veľký posun. Znovu Bioware sa asi museli zblázniť (v tom dobrom význame) a opustiť od svojich blockbusterových dejov, kde super namakaný macho zachraňuje celý vesmír. Dej je tu ďaleko komornejší, postava sa snaží nájsť pohostinné planéty, kde by si ľudstvo malo vybudovať svoje kolónie. Samozrejme k tomu ide mierne nahlúpla zápletka so záporákom, ale inak veľký krok vpred. Toľko kritizované animácie mi v princípe až tak nevadili, skôr som vnímal pozitívne, že nie všetky postavy vypadali ako mr/mrs universe tak, ako je už v PC hrách zvykom.

Čo sa dá vytknúť, ako aj celej sérii, je star-treková komickosť ostatných rás. Neviem, či existuje reálny astronóm (nemýliť s astrológom!), čo by takto uvažoval, ale pravdepodobnosť, že vo vesmíre stretneme ďalšie humanoidné rasy s dvomi rukami a nohami s jediným rozdielom, že majú divne predĺženú bradu alebo inak natočené uši, je približne rovnaká tej, že ma, ako tu teraz sedím za PC, trafí kus nefunkčného satelitu z obežnej dráhy, kým dopíšem tento komentár. To sa netýka len ostatných rás, nejak som nepochopil, že aj zvieratá a rastliny sú takmer rovnaké, a to nie len, že sa podobajú so zemou, oni sú na vlas rovnaké navzájom medzi sebou na odlišných planétach v úplne inej časti galaxie. To, akože v galaxii Andromeda vyevolvovalo (to je určite správne slovo) rovnakých 10 druhov zvierat na rôznych planétach v rovnakú dobu? To už sa rovná pravdepodobnosti, že, ten satelit, čo ma prizabije bude 'Made in Slovakia' (t.j. aspoň v jednom paralelnom vesmíre z triliardy triliónov na trilión sme to dali!)

Celkovo však super hra, prvá po dlhej dobe od Bioware, pri ktorej sa nedá povedať, že by som trpel - možno miestami počas kapku nudného miningu. Zrejme to bude aj posledná hra tohto druhu, Bioware to asi bude hrať viac na istotu. Nevadí, keď človek nemá očakávania, môže ho aspoň len milo niečo prekvapiť. Presne ako Andromeda. Satelit ma zatiaľ netrafil, tak môžem s kľudným svedomím konštatovať, že možno v inej dobe, pod iným názvom, by ju aj ostatní hráči viac yí8"4áčyí
+35 +36 −1
  • PC 60
Herní výzva 2017: "Právě vychází"

"And Now for Something Completely Different."

Po dohrání Andromedy jsem přemítal, proč nefunguje jako díl série. Čím si srdce hráčů získaly předchozí díly. Určitě ne mimikou, některé hry nemají žádnou. Došel jsem k názoru, že se jedná o sympatického hlavního hrdinu, drajv příběhu, dobrou hudbu a znovuhratelnost. V Andromedě je z toho…hm…nic?

Protagonista zaujme tak maximálně skutečností, že u posádky nemá žádnou autoritu, což vyústí v několik komických situací. Častý pocit beznaděje, prostoupený v předchozí trilogii, zde není. Nepřítel má válečné lodě, vy ne. To je celé. A kdyby mi někdo pustil soundtrack, asi bych se zeptal: "Z čeho to je?"

Andromedu táhne jediný element, explorace. Explorace otevřených "neprobádaných" světů. Tím narážím na skutečnost, že jako Pathfinder byste měli vkročit na světy jako první, ale protože se vaše loď opozdí, téměř na všech, již někdo byl. Tím se z vás stává spíše řešitel problémů. Zbylá náplň hry sestává z dialogů a boje. Toho si díky ultra rychlému respawnu užijete až až. A pokud jste completionist, tak vám nezávidím. Co by tudíž mělo motivovat k druhému či třetímu dohrání? Po odečtení explorace (tedy vámi již probádaného) a dialogů (které budete nejspíše přeskakovat), jen boj. Což je i na 60-90 hodinovou hru dost málo.

Pro: otevřené světy se spoustou úkolů, new game+

Proti: nepřeskočitelné animace, klady předchozí trilogie se šly klouzat

+29 +31 −2
  • PC 40
Jaal: I hate it here.
Ryder: Why don't you just wait on the ship?
Jaal: I'm afraid of missing out.

Práce na Andromedě byly zahájeny někdy v roce 2012 a až do roku 2014 panoval v Bioware optimismus. Ředitel Gérard Lehiany měl sen o stovkách procedurálně generovaných planet, na kterých bychom mohli přistávat ručně pilotovanou lodí. Posléze ale studio opustil jak Casey Hudson, tak sám Lehiany a celý projekt šel takříkajíc do kopru. Chyběli lidé a jasné vedení, nepoddajný herní engine Frostbite představoval past vedle pasti a nový ředitel a veterán série Mac Walters viděl věci prostě jinak. Hra, tak jak jsme ji měli možnost poznat v roce 2017, z drtivé většiny vznikla během posledního roku a půl vývoje. Andromeda byla ušita velmi horkou jehlou a je to na ní želbohu patrné.

Nedomrlý, blbý design prostupuje celou hrou. Namátkou: zdlouhavé skenování planet, kdy musíte létat od jedné planety k druhé a protrpět se zdlouhavými animacemi, ty jdou sice nově zčásti přeskočit, ale jen zčásti; životu nebezpečné podmínky na planetách, kdy vám vyprchá „life support“ uprostřed přestřelky a vy se musíte běžet schovat do vozidla; těžba surovin, která funguje na chlup stejně (špatně) jako v prvním dílu série, akorát netěžíte z oběžné dráhy, ale přímo na povrchu planety, celou minihru pošlete k šípku asi tak po pátém umístění těžební sondy; R&D, nepřeberné množství zbraní a zbrojí, každé zvýšení úrovně znamená, že danou věc musíte znovu vyrobit a znovu do ní ručně vložit ta samá rozšíření a ty samé moduly, nakonec ale stejně nevíte, kde co máte, a jen se topíte v bažině mikromanagementu; ekonomika, stejně blbá a neužitečná jako ve většině RPG her, všechno potřebné najdete nebo si vyrobíte, zbytek prodáte nebo rozložíte na materiály, nabyté kredity si můžete strčit leda tak za klobouk nebo utratit za úkolové předměty v jednom z x fetch questů…

Ano, jednotlivé planety jsou posety nepřeberným množstvím hloupých a nudných úkolů z kategorie „naskenuj tři mrtvoly“, „aktivuj tři konzole“, „znič pět zařízení“, a to se prosím tyto „mrtvoly“, „konzole“ a „zařízení“ v některých případech, radši se posaďte, náhodně generují, takže jezdíte jako pitomci sem a tam a doufáte, že na něco z toho narazíte. Že by? Tak nic. Snad příště.

Běžný vedlejšák pro změnu vypadá tak, že si s někým promluvíte, ten či ta vás pošle na to či ono místo (zatím dobrý), kde něco naskenujete (postopáté) nebo vystřílíte (postošesté), a aby toho nebylo málo, musíte se nakonec vrátit za zadavatelem a osobně ho zpravit o výsledku. Dálkové komunikátory v této galaxii halt nefrčí (třebaže vaše e-mailová schránka přetéká jedna radost).

Nutnost neustálého přemisťování v rámci jednoho úkolu z místa na místo, z planety na planetu, abyste jen s někým prohodili pár slov nebo něco naskenovali a posunuli se zase o krok dál, je pro hru symptomatická. Mrhání vašeho času je cena, kterou musíte zaplatit, chcete-li ze hry vidět to lepší, a toho věru příliš mnoho není. Takto otravně začínají i všechny loyalty missions, které jsou nakonec celkem zábavné, vezmou vás na nová místa a dozvíte se něco o své posádce, nejprve budete ale muset trpět.

Bolest vám přivodí i hlavní dějová linie, která na tom není o moc lépe a důvod je pořád víceméně stejný – hloupý, nedomyšlený scénář a ještě hloupější dialogy: „Addison: My face is tired from dealing with everything.“ Nebo je-li libo nějaký ten teenage humor: „Peebee: Buy me a drink sometime. Who knows what will spill out of my mouth.“ Uf.

Dá se hra za něco pochválit? Moc toho sice není, ale je pravda, že výtvarné zpracování planet je výtečné. Některé scenérie na Voeldu či Elaadenu mi vyrazily dech. Velmi se povedly i souboje. Ty jsou díky jet-packu a bohatému a funkčnímu skill setu dynamičtější a na rozdíl o jiných aktivit vás jen tak neomrzí. Na škodu budiž možná jen to, že je nelze pozastavit a rozdat rozkazy parťákům. Ti jsou tak plně v režii chaotické umělé inteligence a je jen na nich, kdy a jestli vůbec použijí tu či onu schopnost. V důsledku jim nevěnujete tolik pozornosti a je obtížné se zpětně rozpomenout, kdo s vámi byl na té které misi. V kombinaci se skutečností, že jim nemůžete upravovat, vylepšovat výbavu, je i vaše emocionální vazba o poznání slabší, než tomu bylo u předchozích her.

Po 127 hodinách a splnění všech questů (99 %) na sobě začínám pozorovat příznaky stockholmského syndromu. Cítím, že mi tahle partička (Dracku! Jaale!! Vetro!!!) začíná chybět, přitom moc dobře vím, že to, co na mě Bioware spáchali, je neodpustitelné. Obecně příznivější recenze z řad odborné kritiky (Metacritic: 72/100 vs. 4,9/10) si mimo jiné vysvětluji rychlejšími průchody hrou. Výmluvným příkladem budiž redaktor serveru Hrej.cz, který chtěl v posledních minutách svého Let’s Playe ukázat divákům přistání na planetě (hru měl již dohranou). K tomuto účelu si vybral náhodnou planetu v náhodné soustavě a dlouhé minuty se divil, jak to, že na ní nemůže přistát. Prostě si za těch pár hodin, co tomu dal, nestačil uvědomit, jak mělká ta hra je.

Mass Effect: Andromeda je iritující, nablblá, odfláknutá hra, která si neváží času, který do ní investujete. Mrzí mě to o to víc, že původní trilogii stále chovám ve velké úctě. Temný věk Bioware se tímto myslím započal.
+26 +27 −1
  • PC 80
Mass Effect: Andromeda - nový začátek. Takto vývojáři proklamovali svoji novou hru. A proto jsem s hru přivítala s menším očekáváním (byť sem se na ni velmi těšila). A ve zkratce... byla sem mile překvapena.

Jen se dokončilo 42% stahování nutných ke spuštění, zapla sem hru a naskočilo menu s nádherným soundtrackem. Naskočila mi husí kůže. Pustila sem se s chutí do editoru své Ryderové. Po třech hodinách piplání a zjištění, že obličej je z profilu moc placatý sem se vrátila k defaultu... No a pak to začalo.

Nádherná grafika, jakou jsme u BioWare ještě neviděli. Hned z počátku bylo jasné, že cutscény opět hrají prim. Studio se očividně poučilo z negativního feedbacku na Inquisition a byť Andromeda stojí na stejných pilířích (obrovské lokace, vysílání jednotek, navyšování vlivu, budování oganizace...), výsledný pocit je úplně jiný.

Gameplay je plný možností a nekonečných kombinací. Což napomáhá znovuhratelnosti. Novinka - jetpack vás snad nikdy neomrzí. Vše je plynulé, jakmile si zvyknete na nové ovládání.

Každá planeta je rozsáhlá a unikátní svým podnebím, které vám lecos znepříjemní (skvělý způsob, jak se vyhnout "problému ala Hinterlands"). Prozkoumáváte je proto, že vás zajímají. Ne proto, že vás někdo nutí. A taková Aya, hlavní planeta nové rasy, je dokonalým pokladem, který prolezete odzhora dolů a zpátky hned několikrát a stejně jí nebudete mít dost (tedy pokud zbožňujete kodex). Podobně jsou na tom remnantské rujny. Vzpomínáte, když jsme v ME2 procházeli vnitřkem neaktivního Reapera, při hledání IFF? - přesně takový pocit ve vás nejednou toto prostředí navodí. Popravdě sem si jednou málem kákla do gatí a zanadávala něco o tom, jak nesnáším horory.

A když už sme u Ayi... nové rasy jsou dvě (vlastně tři, ale pššt) a - teď pozor - dává to naprostý smysl! Celou hru se pohybujeme v jedné hvezdokupě a Andromeda nemá žádné mass relé ani nic podobného. Tudíž je zcela normální, že potkáme max 2 inteligentní rasy. Tak, tím sme zavřeli pár nevymáchaných pus, co neustále prskají okolo.
Angarové jsou až doslova "krásnou" rasou. Plní emocí, lásky, míru. Dokonalý kontras oproti Kettům, kteří se zdají oškliví a zlí. Avšak tady ta černobílá končí, zbytek hry je mnohem komplexnější a víc šedivý.

Samozřejmě, nebyl by to Mass Effect, kdybychom neměli plnou loď skvělých parťáků. Každý má své TOP oblíbence, ale s klidem můžu říct, že sem si postupně oblíbila všechny (kéž by to jen Liam občas nepřeháněl... no co, tak si aspoň občas moje postava zakřičí). Můj TOP? Jaal, Peebee, Vetra, Drack, Kallo. Mimozemšťani opět vítězí.
Upřímně (a velmi mile) mě překvapilo, kolik "vstupů" vývojáři věnovali každé z postav a také všem hlavním romancím. Možná se to může zdát ne úplně mnoho v porovnání s obsáhlostí hry, ale porovnejte to s jakýmkoliv dílem z trilogie a je toho opravdu hafec.
Zajímavé postavy ale najdete i mezi více či méně důležitými NPC a není jich úplně poskrovnu. Charaktery jako Kesh, všichni Pathfindeři, Reyes apod. by se dali přirovnat k postavám jako byli Anderson, Aria, Rada atd.

A teď k druhé věci na které Mass Effect stojí - příběh. Držela sem se zpátky, protože sem neměla dohráno, ale ještě jednou uvidím něco ve stylu #jakštakšpříběhujde a dotyčného nakopnu do zádele.
Hlavní linka je emotivní, napínavá, epická a plná zvratů a záhad! Spoustu jich v tomto díle ani nevyřešíme a jsou skvělou přípravou pro další dobrodružství této série. A přesně odtud se bere velké plus oproti Inquisition, které bylo svým koncem spíš pro smích.
Ve vteřině, kdy jsem hru dohrála, sem měla okamžitě potřebu nového DLC/dalšího dílu a to přesto, že jsme dostali uzavřený konec se vším všudy. To je pocit, který ve hrách hledám.

A teď bych mohla hru ohodnotit 95%... ale bohužel, Andromeda není ani zdaleka dokonalá.
Pravdou je, že animace jsou opravdu místy tragické (nemám žádný patch). Hra má občas na Tempestu a v pár cutscénách o obrovské propady FPS. A v pár odlechčenějších momentech je scénář přes čáru (dívám se na tebe Liame!).

MP: Pro mě vždy bonus. Stejně zábavný jako v ME3 (ne-li víc), ve kterém jsem strávila stovky hodin.

Pro: příběh, postavy, nové rasy, grafika, level design, MP, vedlejší questy, jetpack, Nomad

Proti: propady FPS, ošklivé animace, soundtrack ok - ne však ikonický, zbytečně složitý crafting

+25 +27 −2
  • PC 65
Původně jsem nějaký koment k Andromedě měl těžce v paži, ale mám vám včil jakous štíplavou chuť cosi sepsat, a lepší materiál pro ukojení této chutě momentálně satanužel nemám.

Hned zkraje předesílám, že až na vyjímky budu ME:A trhat zcela jako samostatné dílo, bez většího ohledu na původní trilogii a tím pádem i jakýkoliv výraznější faktor zklamání. Ale párkrát si popíchnu, né že ne. Sama o sobě je Andromeda taková...neškodně anti-působivá. Nic na ní není celkově vyloženě úžasné, stejně jako na ní není nic celkově vyloženě odporné. Prostě takovej ME:H.

Jo, ty pysky jsou děsný, je to šílená ostuda, a žádný růžobrejloun to pádně neobhájí. Ale člověk si zvykne, v takhle dlouhý hře se to ostatně okoukat musí. Co na tom, že to projednou znamená pozitivní změnu!

Writing není kolem a kolem zas o tolik horší, než v jiné tvorbě (včetně předchůdců, m'áno). Problém ale je, že když už je špatný, tak je špatný tak kurevsky mega, že to prostě člověka totálně vytrhne, a při následném rozjímání si právě tyhle incidenty člověk pamatuje, že. Jako třebas tuhle, když jsem se zeptal doktora, jak jistá osoba zemřela, a doktor na to "Jako hrdina!"...z toho se i mně ten ksicht ňák unavuje. Teď už věhlasný první kontakt s novými emzáky ani nezmiňuju. To samé platí i pro voice acting - většinově oukej, a pak najednou někdo jen tak z prdele zašišlá. M'kay.

Příběhově to ohyzdně kopíruje sebe sama, a ještě se to líně vyhýbá dříve stanoveným pravidlům (jaktože lodě můžou najednou svištět mezi jednotlivými clustery BEZ mass relé? asi medžik, mno). Ale ke konci to má pár světlých momentek, třeba takové finále linky s fotrovými vzpomínkami mě vyloženě pohladilo po ledvince. Bylo to předvídatelné, ale zpracovali to pěkně. Postavy si více méně nepamatuju - nejvíc utkvěl Liam coby největší a nejnudnější šulin, a zároveň majitel toho zdaleka nejlepšího questu ve hře. To museli udělat naschvál.

Gameplay -> souboják = monstrózní prdel v mulťáku, ale v singlu jsem si občas dost zazoufal. Proč jen tři skilly? Proč jsou pryč týmové rozkazy? Proč ooouplně smazali týmovou kustomizaci? Proč v podstatě vzali ty nejzákladnější komba z předchozích dílů, a zrobili z nich hlavní fokus? :C ...ale když, Ryder má jetpack, soubojům přibyla vrstva vertikálnosti, a v kombinaci s dynamickým krycím systémem a přehazováním kamery mezi rameny to prostě fakt vytváří pompézní podmínky pro zábavné fajty. Fakt že jo. Ale kdybych do toho zároveň mohl upravovat svoje komrády a dávat jim rozkazy, umf!

V ostatních směrech to je vesmírná Inkvizice. Krásné, ale zbytečně velké světy, a na nich generická explorace. Pár dobrých nahodilých questů, většina ale vyložený busywork. Narozdíl od onoho fantasy protějšku se tu naštěstí člověk může po těch planetách prohánět v Nomadu (s čímž je úzce spjata moje vůbec nejoblíbenější momentka - projížďka po H-047C, to jsem nad tou atmosférou vyloženě slintal), takže se z toho nikdy nestává taková pruda. Narozdíl od onoho fantasy protějšku to ale naneštěstí dělá i hafo věcí hůř - od otřesné tvorby postavy přes hrozivě neuspokojivý crafting až po to absurdně zprasené UI.

Takže tak. Vrazil jsem do toho cca 75 hodin (z toho takových 10 šlo do mulťáku), prej jsem dokončil 94% hry, a...nemůžu úplně říct, že tý koupě lituju, ale že bych se za ni poklepal po rameni a dal si high5, to by taky byl kec. Prostě takové neškodné, neurážlivé meh.

Pro: Audiovizuál; soubojizmus; po četných upgradech je Nomad boží; H-047C!!; pár fajných questů; obstojný smysl pro humor

Proti: Lidské ksichty; většina questů; brutální lagy v konzistenci kvality writingu a VA; příběh; většinově generický obsah

+25 +26 −1
  • PC 40
"Alergici pozor: Může obsahovat stopy dobré hry" Toš co toto je Bioware. 5 dlouhých let, 50 milionů dolarů a dostaneme tohle?! Série Mass Effect má u mě zvláštní místo. Dodneška vzpomínám jak jsem poprvé nastartoval jedničku, a strávil hodiny pročítáním si informací o různých rasách, technologiích, a podobně. Tenhle vesmír je neskutečně dobře vytvořený. I přes trochu zmatený závěr trojky jsem si to celé strašně užil a strašně jsem se těšil na další díl. No, ani v nejdivočejších snech mě nenapadlo že to dopadne takhle. Celý můj zážitek s ME: Andromeda, od vypuštění prvního traileru, by se dal popsat pomocí fází smutku.

Fáze 1: Popírání
Ne, tohle není tak strašné, koukněte se, ta grafika je krásná! A vsadím se že za pár hodin ten příběh začne dávat smysl! No a co že tahle animace obličeje co všichni všude hážou je strašná, určitě to opraví patchem!
Fáze 2: Agrese
Proč sakra nejde v téhle hře vytvořit normálně vypadající obličej? PROČ JSEM MRTVÝ, VŽDYŤ JSEM BYL V KRYTU, JEN TEN JEJICH AUTOMATICKÝ SYSTÉM KRYTU TO NEPOZNAL?! Proč je tu tenhle plot twist vyloženě zkopírovaný z původní trilogie? A PROČ TEN PŘÍBĚH UŽ NEZAČAL DÁVAT SMYSL?
Fáze 3: Smlouvání
Prosím, EA, vy máte strašně rádi DLC, vydáte nějaké co tu hru překope? Možná když si začnu craftit vlastní zbraně tak ten combat přestane být tak otravný?
Fáze 4: Deprese
Tohle je fakt celej příběh? A to si dovolili použít jako end credit song od mojí oblíbené zpěvačky? Ach jo, proč musí dneska ty hry všechny stát za houby.....
Fáze 5: Smíření
ME Andromeda určitě není dobrá hra. Přinejlepším je ta hra podprůměrná, a to mě jako fanouška série dost mrzí. Hra se přesunula z mléčné dráhy do nové galaxie a spoustu věcí tak museli nechat za sebou. Bohužel za sebou nechali veškeré kouzlo původních her, a to se na téhle hře těžce podepsalo. Designy nových ras, jejich brnění a zbraní jsou naprosto šeredné. Taktický gameplay z dřívějších dílů, kdy jste mohli svým společníkům rozdávat rozkazy, je ten tam. Místo toho jdou s vámi dvě tupá NPC která náhodně používají schopnosti, a na vás tak zbývá sundávat štíty z nepřátel. Tohle se vývojáři pokusili vyřešit systémem, kdy máte přístup k jakékoliv schopnosti z předchozích her. Všechny vypadají skvěle, nejvíc ale vynikají biotické schopnosti, kde si chvilkama můžete přijít jako rytíři Jedi. Bohužel ale můžete mít u sebe jen 3 schopnosti. Lze sice mezi těmito sety schopností přepínat, pokaždé ale spustíte jejich cooldown, což gameplay ještě víc zpomaluje. K tomu všemu to ještě jede na Frostbitu. Všechno vypadá jak kdyby to pokrývala tenká vrstva mastnoty, od kovových obleků po obličeje postav. Velmi mě to mrzí, ale tuhle hru nemůžu dobře ohodnotit. O to víc mě mrzí že tu vidím stopy dobré hry. Mulťák je docela dobře udělaný, sice je to v podstatě zkopírovaný MP z trojky, ale funguje dobře, a přidává vám do singlu materiály. Některé postavy mají zajímavé příběhy, a všechno ohledně prastaré civilizace jejíž stopy jsou všude kam se podíváš. Planety jsou sice nudnější než koridory z předchozích dílů (v životě jsem nevěřil že něco takového řeknu), ale zato vypadají nádherně a jednu jsem si doslova zamiloval. Ach jo, jak jste to mohli chlapci takhle pokazit. No, doufám že to nedopadlo tak špatně aby to zabilo Mass Effect úplně, ještě bych se rád někdy vrátil, ale takhle ne. Takhle ne

Pro: Schopnosti, některé planety, něco málo z příběhu

Proti: Všechna brnění a zbraně co přinesla nová galaxie, mimika postav, art direction obecně.

+25
  • PC 65
Těžké, opravdu těžké zklamání. Nevěřila jsem, že by to mohl být takový propad a fail a stále jsem si udržovala chladnou hlavu. Když jsem se však konečně dostala k Andromedě, pochopila jsem. Facelift nálož by postavy potřebovaly jako sůl. Doufám, že tenhle výbuch supernovy EA pořádně vzbudí a tu zaraženou fanouškovskou špicu boty ze zadnice hned tak nevyndaj. Pět let v tý nejhlubší díře...z téhle frašky se bude Pathfinder dostávat velmi těžko. Navzdory všemu jsem přesto pro další pokračování, naivně věřím, že druhý díl Ryderovic rodinky bude stát za to. Bavily mě inovace, planety i některé charaktery. Krom toho ústřední hrdina je víc lidský. Ale jakoby tvůrcům došel po pár hodinách dech, nuda, zkratkovitost, ořezanost a nerozvinutost důležitých aspektů hry i repetetivnost. Závěr zas pořádně nakopli a nakonec mi přišlo, že byli rádi, že mají tu divokou jízdu za sebou.

Pro: inovace, Ryder rodina, úžasné planety, soundtrack, vesmírné sudoku :D, jetpack, sympaťák SAM, humor, potitulkové zakončení, Nomad

Proti: nerozvinustost a neoriginalita charakterů a děje, nelogičnost vedlejších questů, otřesný user interface, moc jednoduchý soubojový systém, nezajímavá a hnusně uhňácaná rasa Angarů, dlouhé načítání přeletů na planety, které nejdou přeskočit, menu

+24
  • PC 80
Úvod do deja
V koži veliteľa Rydera a jeho posádky sa pokúsime pomôcť pri kolonizácii galaxie Andromeda

Plusy
➤hlavná postava: po skvelom Shepardovi zo základnej trilogie sme dostali do rúk nového protagonistu menom Ryder. Dal som prednosť mužskej verzii, a aj ked som si ho neobľúbil až tak ako Sheparda, tak si myslím že nie je na zahodenie. Na výber bolo z niekoľkých profilov (špecializácii), z ktorých každý mal svoje schopnosti a niekoľko druhov zbraní.  Nakoniec som skončil s inžinierskym profilom, hlavne kvôli turrete a s brokovnicou a sniperkou. Hlavnú postavu a jej možnosti hodnotím veľmi pozitívne a nenaštval by som sa, ak by sme sa ešte raz stretli.
➤spoločníci: Bioware hry vždy vedeli vytvoriť skvelých spoločníkov, ktorých si niekedy obľúbite viac ako vašu postavu. V Andromede neboli možno taký úžasný ako v prvej trilógii, no užil som si ich aj tak. Niektorých som využíval menej, Liama či Vetru, iných viac, Peebe či Dracka. Hra nás postupne pripravovala na takzvanú filmovú noc, od ktorej som očakával niečo podobné ako DLC citadel z tretieho Mass Effect. Proste oddych, zábavu a bližšie spoznanie posádky. No čakalo ma sklamanie v podobe krátkeho sledovania evidentne nudného filmu. 
➤príbeh: nápad s osídlením novej galaxie oceňujem. Nepriateľska rada bola samozrejme prítomná tiež a na boji s ňou sa zakladá podstatná časť deju. Nejedná sa teda o nejaký úžasný počin, no našťastie je v hre prítomný systém volieb, ktoré ovplyvňujú často príbehovú časť. 
➤planéty a lokácie: planéty či lode sú veľmi pekné a je zaujímavé sa po nich prechádzať a spoznávať ich. Je len škoda že poväčšine boli prázdne a ničím moc zaujímavé. Našťastie sme mali na každej planéte inú faunu a flóru. 
➤Tempest: loď v ktorej sa budete po celú hru pohybovať a premiestňovať sa v nej. Je pekne zariadená a každý člen posádky ma na nej svoje miesto. Občas bol problém niekoho špecifického nájsť ale vždy si človek našiel cestu. Najviac ma ale. Štvalo lezenie z vrchnej paluby na spodnú po rebríku. 
➤vaulty a ich schopnost meniť počasie na planete: veľmi sa mi páči nápad v ktorom nejaký mimozemský objekt dokáže meniť počasie a klímu. A to rave dokázali Vaulty na jednotlivých planétach. Ich sprístupnenie bolo v celku jednoduché, ale keďže ste chceli postupovať v príbehu, tak ste ich museli navštíviť všetky. 


Mínusy
➤načítavanie obrazovky: neustále odletove a priletove cutscény boli stale viac a viac únavnejšie. Nechcem ani vedieť koľko mi zobrali času z celkového náhraného. 
➤nepriatelia: za mňa nezaujímavý a hlavne neustále sa opakujúci. Dokážu vo väčších množstvách sem tam znepríjemniť život. Ja osobne som v hre nezomrel veľakrát. Oceňujem ale boss súboje, to už výzvy občas boli. 
➤prázdne planety: pokiaľ ste splnili všetky aktivity na planéte tak sa z nej stala zrazu len jedna veľká, prázdna oblasť na ktorej sa raz za čas objaví nejaký ten nepriateľ. Ocenil by som možno nejaké náhodné udalosti či skryté lokácie. No človeka hra vôbec neťahá niečo preskúmavať. 
➤neskorší stereotyp: príbeh bol výborný, no hra je dosť dlhá a vôbec by som sa nedivil, ak by u veľa ľudí nastal neskôr stereotyp z neustáleho strieľania nepriateľov. Mne sa to našťastie nestalo. 



!! Záverečné zhrnutie !!
Po veľmi dlhej dobe som konečne dohral Mass Effect Andromedu, a po ešte dlhšom dopísal komentár. Pri prvom prechode som hru prerušil, lebo ma veľmi nezaujala, no pri druhom ma vďaka bohu naplno chytila. Príbehovo hra úplne neodbočuje od pôvodnej trilógie. Tentokrát ale primárne skúmame novú galaxiu a bojujeme proti jej agresívnym obyvateľom. K tomu máme k dispozícii skvelú loď Tempest a skupinu spoločníkov, ktorý možno nie sú taký úžasný ako v prvej trilógii, no vedel by som si s nimi predstaviť aj ďalšie časti. Hlavná postava tiež nie je úžasná a Shephard je určite o pár levelov vyššie ale nakoniec som si k nej, teda k nemu našiel cestu a užíval si to. Horšie sú na tom ale nepriatelia. Sú nudný, jednoduchý, otravný a stále sa opakujú. Pokiaľ to spojíme s častými súbojami a dĺžkou hry, tak sa môžeme dostať k možnému stereotypu. A to môže byť tiež príčina zlých hodnotení. Primárne sa pohybujeme na planétach. Sú rozmanité a celkom rozsiahle, no prázdne a nič ma nemotivuje ich prehľadávať. Vyššie nespomínam zbrane, keďže ich neviem zaradiť ani do plusov, ani mínusov. Typov je mnoho ale ja som po celú hru používal len brokovnicu a snajperku. Ako posledný mínus z mojej strany by som uviedol strašne dlhé načítavacie obrazovky pokiaľ ste prechádzali z lokácie do lokácie. Celkovo ale hodnotím Andromedu veľmi pozitívne. Určite sa nevyrovná pôvodnej trilógii, no úprimne dúfam že časom by mohlo vzniknúť pokračovanie. Polovina komentáru je dopisovaná po dlhej dobe od dohrania hry.

➤Čas strávený v hre: 42 hodín
➤Achievementy: 35/55

HODNOTENIE: 80/100%
+24
  • PC 80
Herní výzva 2017: "Právě vychází"

Upozorňuji předem na možné spoilery. Na ME:A jsem se velmi těšil, protože původní trilogie je jedna z nejlepších (ne-li nejlepší) herních sérií, které jsem kdy hrál. Proto jsem se moc nedíval na propagační trailery a gameplaye. Jen na launch trailer se skvělou hudbou Human. Ke hře jsem se dostal dva měsíce po vydání a došel jsem někde do poloviny hry. Po třech dalších měsících jsem se ke hře vrátil a za tři dny dohrál. Nejsem fanda her, kde musím plnit vedlejší úkoly, není čas a ani mě to nebaví, proto jsem ve hře strávil méně než ostatní. Hrál jsem pouze příběhové mise a jednu loyality misi pro Vetru, a je dobře, že jsem ji hrál, jelikož planet/meteor na které se odehrává má úchvatnou atmosféru. Co mě po vydání dost zarazilo, bylo, že si téměř všichni stěžovali na mimiku obličejů a tím hru strhali do hlubin zapomění a hejtu. Nevím jak většina hráčů, ale kdyby se o tom nepsalo nevšiml bych si toho. Hraju často staré hry (např. NOLF, Rogue Trooper) nemají vůbec žádné emoce v mimice a nevadí mi to. Sice je pravda že to nevypadá nejlépe, ale to neznamená, že to všichni pak vnímají jako odpad (tu hru). Hrál jsem neopatchovanou verzi, takže vím o čem mluvím a ta mimika a animace nejsou tak špatné, jak všichni jiní tvrdí.

Tento díl zůstal věrný předchozím a tak 80% času jsou dialogy a přesuny a 20% je akce. Na začátku si vytvoříte postavu a jdete rovnou do akce. Jdete osídlit planetu, tak není na co čekat. Intro perfektně vtáhlo do děje a elektrická planeta byla fakt boží. Následovala písečná planeta, zimní, džungloidní, nepřátelská loď, starobylé město a nakonec to nejlepší, Meridian (planeta naruby; velmi mi to připomnělo prstenec v Halu nebo ve Vanquish až nato že to byla planeta vtažena do sebe). Pestrost prostředí je tedy velmi rozmanitá a lepší ani být nemohla. ME:A je RPG střílečka a tak nesmí chybět ani tyto prvky. Postavu si můžete vylepšit skill pointy a ty investovat do zbraní, biotiky a techniky. Dále si můžete vylepšit, či koupit brnění, zbraně, zkoumat nové a dokonce si je i craftit. Jakmile jsem si koupil sniperku Black Widow 2 a pistol Carnifex 3, tak jsem byl za vodou a lepší nepotřeboval, hrál jsem totiž za infiltratora. Hratelnost je jedním slovem skvělá, dopomáhá k tomu jet-pack aktivní systém krytí, spelly a perfektní pocit ze střelby. Nepřátelská AI se kryje a umí vpadnout do zad. Přátelská AI také ujde a oživovat jsem je musel asi jen ve 2 případech. Hrál jsem na střední obtížnost a párkrát jsem zemřel, to bylo ale způsobené hlavně nejsilnějšími nepřáteli typu Destroyer a početní převahou nepřátel. Velmi se mi líbili přesuny mezi planetami, kdy v první osobě svištíte vesmírem. Multiplayer jsem nehrál.

Nejsem angličtinář a hodně věcí co se týče příběhu mi uteklo.Základní příběhovou kostru jsem ale snad pochopil. Vy jako neohrožená Pathfinder (Průzkumník?) Ryder se vydáváte ve šlépějích vašeho otce najít svět, který by se dalo kolonizovat. Tak nějak se brodíte planetami, vás z nějakého důvodu chce zajmout záporák Archon. No a více říkat nebudu, nechci spoilerovat. Archon jako záporák mě ale zklamal. Hlavně svým tuctovým vzhledem, a klišoidními plány. Nejvíce mě však naštvalo, že ho za celou hru uvidíme tak 3x-4x, takže se k němu ani žádný vztah vybudovat nedá.

Dostávám se k postavám. Vaše posádka se sestává z 10 členů. Oblíbil jsem si pouze turianku Vetru (něco na způsob Garuse v ženském provedení) a angarana Jaala, který svou neznalostí byl vtipný. Ostatní jsem moc nemusel, piloty lodi máme dva, ale na Jokera z původní trilogie nesahají ani po kotníky. Škoda, že se ve hře neobjeví Quariáni nebo že Salarián není v útočném týmu, je pouze jako pilot. Ve hře máte také sestru/bratra, ale ta/ten je v 99% hry na lůžku (dokonce si za ni/něj v tom 1% zahrajeme). Nové rasy tady máme dvě a to nepřátelské Ketty a přátelské Angarany. Škoda, že postavy nedabují známé tváře. Není zde Martin Sheen, Lance Hanriksen nebo Seth Green, jak v původní trilogii, ale dabing se i tak povedl.

Docela mě zklamala hudba. Ani ne tak zpracováním, ale její nevýrazností během hry, byla tam ale téměř jsem si ji nevšímal (jako by tam nebyla), což nebyl případ druhého (epická hudba při útěku na konci) nebo třetího dílu, kde hudba byla asi nejlepší a líbilo se mi mnoho tracků (zásluha 7 skladatelů mezi nimiž byl i filmový skladatel Clint Mansell), jinak u Andromedy se mi líbil hlavní motiv v menu a hudba v závěrečných titulcích (Under The Star - Aurora), která mě dost překvapila a byl jsem z ní nadšen (naposledy jsem byl u credits nadšený u Wolfensteinu New Order). Zvuky jsou ale naopak perfektní. Grafika je velmi povedená a hra je i slušně optimalizovaná. Je ale škoda, že tvůrci nepřešli z Unreal Enginu 3 na Unreal Engine 4. Autoři v něm už uměli pracovat a možná by nedocházelo právě v problémech v mimice a ostatních bugů. Když už mluvím o bugách, pár jsem jich měl. Ten největší byl, že se mi nesčetněkrát objevoval kurzor myši uprostřed obrazovky během gameplaye, stačilo ale 2x stisknout ESC a problém zmizel. Občas blikalo osvětlení a stíny. Jednou postava byla mimo Tempest ve vesmíru a chodila jako by se nic nestalo. No a jednou, když jsem vypnul hru tak se PC 10x zpomalil a musel jsem ho restartovat, i přesto že ve správci úloh už nic neběželo. Štvalo mě ještě, že jsem musel držet E pro akci (holt konzolovka) nebo že mohu mít jen 3 aktivní skilly (holt taky konzolovka). Nevím přesně, ale myslím si, že rozhodnutí nemají téměř žádný vliv na vyvíjení příběhu, a loyality mise též nemají vliv na přežití posádky, jak tomu bylo ve druhém díle. Konec se mi zdá taky, že je pouze 1 pouze s drobnými nuancemi.

Hodně jsem si v této recenzi stěžoval na různé věci. Hra ale hladce plyne, hratelnost to táhne nahoru a příběh má pár zvratů. Musím ale uznat že tento díl je rozhodně nejslabší. Možná až výjde čeština, tak hodnocení změním. S češtinou si dohraju celou hru znova a dokončím všechny loyality mise. Ve slevě za 500,- ale není nad čím váhat a lepší scifi akční rpg v současné době asi neexistuje.

Pro: audiovizuální stránka, hratelnost, rozmanitost prostředí

Proti: nevýrazná hudba, bugy, některé postavy (hlavně záporák)

+20
  • PC 65
S Andromedou se začalo blýskat na horší časy, bohužel se stala velkou stopkou pro celou sérii. Což je velká škoda, protože Mass Effect universum toho má opravdu hodně, co může ještě nabídnout. Megalomanský rozsah Andromedy, související náklady, očekávání a odezva. Být to jiná hra, která nenavazuje na takovou trilogii, jakou je "ME", nebylo by to tak krušné. Vzhledem k okolnostem se však nelze divit, že Bioware nakračuje kolem dalšího "ME" projektu, jako myš kolem pasti se sýrem. Další lehce nadprůměrná hra, by byl jen další Epic Fail - pravděpodobně by kompletně odstavil celé universum, alespoň ve formě her.

Andromeda disponuje rozsáhlou paletou herních prvků, které uspokojí chtíč po akci. Nádherný prostor pro kombinace skillů, tentokrát napříč všemi třemi třídami.
A jednotlivé typy zbraní, které konečně odpovídají svému účelu (útočná puška neřeší vše, brokovnice získala pořádné uplatnění nablízko, a čepele se kterými vražedný biotik nadělá solidní masakr).

Jsou tu rozsáhlé světy, je tu mnoho úkolů, je tu mnoho NPC postav. No jo, ale NPC postavy nemají hloubku, ani rozumné interakce. Úkoly jsou ve většině případů triviální a nezajímavé. No a ty světy, ačkoli jejich rozsahu všechna čest, jsou vlastně prázdné. Vše mi to připomíná Sacred z roku 2004. Poměr mezi kvantitou a kvalitou není zdaleka vyrovnaný - a neustálý respawn to nezachrání. Mass Effect 2 dokázal, že kratší lineárnější mise, jsou úspěšnější, než rozsáhlé planety prvního dílu. Pro potenciální druhý díl Andromedy, bude zapotřebí tuto změnu zopakovat.

Bohužel, rozsah hry zdůraznil jednotlivé nedostatky. Díky některým aspektům hry, ztrácí Andromeda na svojí uvěřitelnosti. Hlavní postavy připomínají spíše hrdiny z teeneagerského seriálu, než vyzrálé osobnosti, které budou rozhodovat o osudu lidstva. Mocné síly Kettů pak připomínají hippies demonstrující proti jaderné elektrárně, když se neustále respawnují na stejných místech. Přece by stačilo poslat půlku flotily, aby zničila kolonii třeba na Eladenu. Člověk by očekával, že za obyvatelnou planetu budou bojovat ve větším měřítku. Je rozdíl mezi potyčkou na křižovatce, a frontálním bojem napříč celou planetou.

Andromeda nedostála tomu, co nasliboval trailer. Nová galaxie plná možností, je vlastně velice chudá. Naopak, její menší sestřička - Mléčná dráha, poskytla v předchozí trilogii změť informací a luxusní mytologii.

Všichni jsme si zvykli na filmové zpracování, epické dialogy, kvalitní "družiníky". Předchozí dva díly nás lineárně vedly, přesně vytyčenou stezkou a nikomu to nevadilo. Naopak to bylo příjemně funkční.
A proto další Andromeda nebude dostačující, pokud se nevrátí k cestě, kterou kráčel ME2 a ME3. Andromeda splnila požadavek správně akčního gameplaye. K dokonalosti jí ale chybí emotivní zápletky, kvalitní hluboké postavy a pár filmových klišé. Heleus Cluster je malá oblast, zbytek Andromedy to snad vykompenzuje.

Pro: Funkčí bojový systém, dynamika hry, pestrost vybavení

Proti: Neuvěřitelnost světa, slabé charaktery, kvantita na úkor kvality

+20 +21 −1
  • PC 80
Původní Mass Effect trilogie se mi moc líbila. Hrál jsem ji však už docela dávno a celkově pořádně vlastně jenom jednou a tak jsem z ní mnohé zapomněl, nemohl jsem tak pořádně srovnávat a Andromedu bičovat za nedostatky, které původní trilogie neměla. A asi i díky tomu se mi Andromeda líbila a dokázala mě pohltit natolik, že jsem si užíval každičký její kousek a splnil ji na téměř 100%. Nevím o úkolu, který bych neudělal, přesto jsem něco musel minout, protože poslední save mi rovných 100% neukazuje.

Ten nápad, kdy se hrstka lidí a dalších ras vezme na cestu za poznáním do nové galaxie je úžasný a já minimálně prvních několik hodin dychtil po poznávání toho úplně nového. Skutečně jako bych to byl já samotný a ne postavička z počítačové hry. Vlastně ve mně tato hra probudila takový dobrodružný sen, který si zcela určitě nikdy v životě nesplním. A tak aspoň touto cestou jsem se mohl realizovat.

Prvotní nadšení samozřejmě poměrně rychle opadlo a já se vrátil zpět do reality - tedy k hraní videohry s mnoha vlastními problémy. I přesto, že jsem hrál s nejnovějším patchem a modfixem, ani mně se nevyhnuly bugy a technické obtíže. Nejednalo se však o nic zásadního, vše vyřešilo osvědčené znovunačtení pozice, přesto se jedná o dost rušivý element celkového zážitku a jde vidět, že na technickou stránku jaksi nezbyl čas. Podle toho, co jsem o vývoji Andromedy četl, se vůbec divím, že vzniklo to, co vzniklo.

Z hodnocení hráčů, recenzí a názorů jsem se děsil toho, že se zde opět potkám s herní rakovinou v podobě Ubisoftí šablony a částečně tomu tak opravdu bylo. Z nějakého důvodu mi to tady ale tolik nevadilo. Mnohem více mi vadilo, že v dialozích často nevím, co řeknu. Stejně jako ve Fallout 4 totiž vidíte jen náznak toho, co při zvolení dané možnosti postava pronese. Mnohem důležitější je tak ikonka, která u jednotlivé volby dialogu je. Povětšinou ale člověk vybírá pouze mezi dvěma možnostmi - emocionální náloží (srdíčko) vs chladným (ozubené kolečko) nebo mezi pubertálním vtipem (kulatá spirála) a profesionalitou (hranatá spirála). Dopad rozhodnutí jak v rámci dialogu tak v rámci celého příběhu je však většinou víceméně jen na oko, což si myslím, že v původní trilogii bylo jinak.

V Andromedě je plno skvělých momentů a byla by škoda nechat se odradit. Celková doba hry je dle mého názoru příliš dlouhá, mně to vše trvalo něco přes 83 hodin a ke konci už jsem se k dohrání některých questů musel nutit. Myslím, že kdyby se trochu více zapracovalo na kvalitě a ne na kvantitě, bylo by uděláno lépe, ale to už jsme zpátky u té Ubisoftí šablony. Andromeda dokáže v prvních hodinách skvěle zaujmout a drží si laťku vysoko po většinu herní doby. Dle mého názoru ji nejvíce sráží slovo Mass Effect a srovnání s původní trilogií. Třeba svůj názor na Andromedu po dohrání Mass Effect: Legendary edition ještě změním, ale dnes to nebude. Dnes ji děkuji za skvělý vesmírný zážitek.

Pro: zvuk dolby, dabing, atmosféra, vesmír, objevování, combat, jetpack, dash, Nomád

Proti: technický stav, bugy, animace, občas příliš infantilní a rádoby vtipné, zbytečně dlouhé

+20
  • PC 85
Sice se mi původně k tomu nechtělo psát nic, ale nakonec jsem si stejně nemohla pomoc.
Když jsme slyšela první zmínky o Mass Effect Andromeda, tak to šlo mimo mě, protože jsem v tý době viděla Mass Effect možná tak na plakátě v herním obchodě a za to, že jsem se vůbec pustila do prvního dílu a později si zamilovala celé Mass Effect univerzum vděčím @gordon :D
Ok, ale k věci.
Schválně jsem nesledovala skoro žádné dění okolo, abych na sebe zbytečně nepřenesla zbytečně velký hype a pak byla zklamaná. A vyplatilo se to!
Hned po pár minutách hraní mě zaujaly novinky jako jetpack, který mě celou dobu spolu s využitím dashe hrozně bavil a urychloval pohyb po mapě i na bojišti. Co se mi taky hrozně líbilo, tak animaci při příletu Tempestu k nějaké planetě nebo jiným objektům. Ke konci, když pak lítáte z planety na planetu to ale začíná být lehce otravné a zdržující.
Co se postav týče, mám ráda všechny, což bych u Mass Effect říct nemohla, protože Ashley mi pila nervy už od začátku (RIP). Hrála jsem teda za defaultního Scotta a fakt jsem si ho oblíbila, působí na mě sympaticky a některé jeho hlášky mě rozsekaly. Z posádky mi k srdíčku nejvíce přirostla Vetra, protože turian a protože je prostě naprosto skvělá, taky jsem si hrozně oblíbila Dracka, protože s kroganem je vždycky sranda a můj nový spacebro místo Garra byl jednoznačně Jaal. A samozřejmě Gil, protože s tím měl můj Scott romanci. Což je ostatně věc, o které bych chtěla mluvit. Nelíbí se mi, jak jsou nespravedlivě udělané romance. Stačí porovnat romanci Cory a Gila, zatímco Cora je naprosto výborně propracovaná, Gil je... odfláknutý. Jo, argument, že je pořád více hráčů než hráček a gayů je v herním průmyslu málo je irelevantní a nesmyslný (zkuste si do vyhledávače na tumblr napsat Scott Ryder!) Co se dalších vztahů týče, Turian ask task byl pro mě jeden z oblíbených, protože Avitus zničený z toho, že nemůžou najít turianského pathfindera a ještě k tomu dodal, že "On je pro mě ale něco víc, než jej pathfinder, musíme ho zachránit" aawr, to bylo tak hezký a jako první mě napadlo,
že by bioware konečně přidal do hry i gay turiany.
Jako jednu z nejlepších postal považuju Reyese, který je prostě týpek. A fakt mě hrozně štve, že mi nešlo mít romanci jak s Reyesm tak s Gilem a štvát mě to bude ještě dlouho xD
Co se gameplaye týče, přišel mi zábavný, občas trochu stereotypní, ale to je snad v každé hře, kterou se snažíte projít na co nejvíce procent. Hra navíc trpí "syndromem Mafie", akorát to není jen v rámci jedné mapy, ale v rámci celé Andromedy. Dostanete úkol na Nexusu, abyste jeli na Kadaru, odkud vás pošlou na Eos, kde vás zase pošlou na Nexus a tam zase na Havarl,... No, začne vás to pak pěkně štvát. :D Vedlejších úkolů je tam plná... fakt hodně. Dělala jsem je asi 10 dní v kuse od rána do noci, abych pak v klidu mohla dodělat hlavní dějovou linku, a pořád přibývaly a nechtěly mizet. Co ale dávám jako velké plus tak loyalty missions, každá byla jiná a všechny byly zábavné. Nejvíce jsem se nasmála u Liama. Oceňuji nápad s hraním si s gravitací, to bylo skvělé oživení hry
Navíc je Andromeda hrozně otevřená, co se boje týče. Schopnosti si můžete mixovat jak chcete, výběr zbraní je poměrně velký a brnění si taky můžete vylepšit dle libosti. Navíc je tam ještě dost možností v craftění, takže si myslím, že si nikdo na nic nemůže stěžovat.
Nová rasa- Angara- mi přirostla k srdíčku stejně jako turiani v ME1. Krásná a zajímavá rasa, za kterou jsem hrozně ráda.
Ke grafice nemám žádné připomínky, level design je krásný. Do Havarlu jsem se zamilovala okamžitě, tam prostě chci žít. Jak všichni řeší špatné animace, tak ty mi nevadily a nepřišly mi ani tak špatné, ale hádám, že tohle je hodně subjektivní vnímání.
Dějovou linku bych vůbec neporovnávala s původní trilogií Mass Effect, protože bylo jasně řečeno, že jde o novou sérii. A příběh Andromedy mě bavil, přišel mi zajímavý a užila jsme si ho. (To ale bude tím, že nejsem takový ten "scifař", takže jsem nehrála, neviděla ani nečetla tolik "normálních" a "klasických" sci-fi, abych to dokázala porovnat, jestli jde o klišé nebo ne)
Závěrem, Andromedu v žádném případě neberu jako průměr hru, hrozně mě to bavilo, možností jak hru hrát je spousta a rozhodně bych po Andromedě sáhla znovu.

Pro: Postavy, poměrně velká svoboda pro hráče, hodiny zábavy, prostředí a planety, atmosféra, hlášky, loyalty missions

Proti: Syndrom mafie, po desítkách hodni hraní stereotypnost,

+19
  • PC 85
Mass Effect: Andromeda, byla jednou z nejočekávanějších her tohoto roku. Přinesla opravdu rozsáhlou oblast v galaxii Andromeda, která obsahuje značné množství pochybností, mnoho a mnoho novinek (místy hodně cizích a bizarních). Dohrál jsem ji zhruba po 76 hodinách, a přitom splnil 93% celé hry. V celkovém hodnocení si u mně vybojovala 85%, z toho lze vidět, že celou hru opravdu nepovažuji jako jeden veliký přešlap, právě naopak.

Andromeda mi příjemně navodila pocity, spojené s prvním dílem. Podobností je tu více než dost. Hráč prozkoumává neznámé prostředí, nové charaktery, zákonitosti a do toho jezdí obrněným vozidlem napříč planetou. Stejně jako původní "ME", má Andromeda nejblíže ke klasickým rpg, ať už množstvím skillů, variabilitou vybavení, či "tuctovými" úkoly. V tom vidím, proč Andromeda působí tak odlišným dojmem oproti předchozím dvěma dílům. Fanoušci spíše očekávali tu filmovou akčnárnu, v podobě "ME2" a "ME3".

Od příběhu se samozřejmě očekává nejvíce, a na žánr sci-fi, není tento kousek špatný, ale v kontrastu původní trilogie, docela drhne. S tím, jde samozřejmě ruku v ruce i pojetí postav. Hned na začatku se objevuje opravdu ultimátní postava (která, by se snad mohla rovnat samotnému Shepovi), jediná chyba však spočívá v tom, že za Aleca Rydera si nezahrajem. Myslím, že hra za špatného rodiče, který řeší budoucnost lidstva ale zároveň i ochranu svých ratolestí v nepřátelském vesmíru, by přinésla několik opravdu hutných rozhodnutí a okamžiků. Nálézání cesty ke svým dětem, budování rodiných vztahů, nabízí opravdu velký potenciál (zvláště jako osvěžení oproti klasické romanciú Obě dvojčata docela jdou, ale nebezpečně to začíná připomínat teenagery ze školy čar a kouzel v Bradavicích. I z tohoto důvodu jsem do bojového týmu vybíral jen mimozemšťany. Kromě Suvi, mně žádný další lidský charakter nezaujal. Taky mně, zamrzel fakt, že kromě Angaranů a Kettů, se neseznámíme s žádnou novou rasou.

Opravdu mě zklamalo intro, tedy počátek cesty. Zarytě jsem odmítal sledování novinek, před vydáním jsem tak neměl skoro žádné informace, nechtěl jsem si nic předčasně vyzradit. Bohužel, jsem tak o některých věcech, snil jinak. Myslel jsem si, že hra začne v průběhu událostí "ME3", popravdě jsem si to představoval asi takto: "Civilizace se bortí, smrťáci ničí vše na co přijdou, poslední vojáci/vesmírná plavidla se snaží vykoupit drahocený čas. V prostorách archy kvíli bezpečnostní alarm, je potřeba jen pár dalších vteřín, během kterých běháte po arše, je potřeba aktivovat poslední panely, skočit do jiné galaxie. Úspěšnou prologovou misi, následuje absolutně epicky filmeček - únik archy, přežití civilizace je zajištěno a poslední obránci umírají s vědomím, že jejich smrt nebude nadarmo Na druhou stranu, všechny deníky, easter eggy a nové zprávy spojené s Milky way, mě velice potěšily. Zvláště volání o pomoc, které zakončuje ten nádherně děsivý zvuk reaperské zbraně

Rozsah Singleplayeru mi přišel tak akorát, zvláště mě potěšil fakt, že ve všech lokacích se objevují nové questy v průběhu celé hry. Prvky jako je vliv životních podmínek, členitost terénu, časová omezenost pro plnění questů v zamořené zoně - to vše zajištuje autentičtější požitek. Opravdu potěší, když se "viabilita" zvedne na úroveň kdy nezabijí radiace, či teplotní podmínky.

Hra přebírá mnoho prvku z Witchera III (možná jsou typické pro všechny nové hry - nevím). Možnost rozsáhlého craftingu, klíčovost surovin, styl mapy. Z mého pohledu to není zlé, na druhou stranu jsem ale vždy byl hráčem, který se těmito prvky nezdržoval déle, než bylo nutné. (víceúrovňová mapa dokáže čas od času zmást, shánění surovin je časově náročné)

Multiplayeru je zapotřebí vzdát hold. Propojit ho takovým způsobem s kampaní, jakým propojený je, byl vskutku mistrovský tah (opravdu málokde jsem hrál a užil si multiplayer, jako tady).

Samotný gameplay je bezpochyby nejlepší stránkou hry. Podobně, asi jako ostatní fanoušci, nevím jak se opět vyrovnám s tou omezeností v původní ME trilogii. Hra zkrátka potřebovala rychlejší tempo, jakmile si hráč poprvé "zablbne" s jetpackem, zjistí jak mu tento prvek chyběl dříve. Vývoj zbraní a modifikace jsou opravdu důležité, co se týka sestavy, poprvé jsem všechen boj netáhl jen přes útočnou pušku ale musel se připravit na proměnlivost situace. Nikdy před tím jsem nepoužíval brokovnici, zde se však ukázala jako nezbytnost. Stejně jako volba speciálních schopností, opravdu to rozhodovalo o přežití, i když jen na obtížnosti Hardcore. Zvláště podoba Tech a Biotic schopnosti, je správně drsná.

Samozřejmě Andromeda obsahuje dost chyb, může být vzneseno mnoho námitek. Všechno je to mnohem výraznější, zkrátka protože je tu kontrast předchozí trilogie.
Ale, já se u této hry bavil, byl jsem dokonale přikován u počítače. Za poslední čtyři dny, jsem naspal asi kolem 16ti hodin. Hra působí cize, přece jsme ale v jiné galaxii (a pro bizarní sci-fi mám slabost hlavně Warbreeds). Nedostatky v grafice, či některých herních mechanismech, nakonec doladí další patche. A všem nedostatkům, které se autoři snaží nyní kompenzovat, se v dalším díle snad vyhnou

85% - bylo by divné, kdyby hra takového rozsahu byla od začátku bezchybná, určitě ale také není záležitostí, jejichž kvality se blíží průměru padesáti procentům.
+18
  • PC 70
Když jsem žasnul nad vizuálem trilogie Mass Effect v Legendární edici, ani jsem si neuvědomoval, o kolik lépe ten uhrančivý vesmírný svět ještě může vypadat… Tedy dokud jsem nespatřil Mass Effect Andromedu! Na první pohled nemusí být rozdíl vždy tak dramatický, ale v Mass Effect Andromedě se skrývá hromada mravenčí práce. Interiéry mnohem lépe prokouknou s novým precizním stínováním a spoustou „reálných“ drobností, které se válí všude kolem. Samozřejmě krásné jsou i pohledy do dáli na planetách, které se chystáte terraformovat. Líbí se mi, že v podstatě každá z nich má nějakou svoji vlastní estetiku. Zatímco jedna vás přenese do filmu Avatar, druhá připomíná Údolí smrti, jiná je zase pokrytá sněhem a ledem apod.

Doslova hypnotizující pro mě byly i první průlety vesmírem z „první osoby“ při meziplanetárním cestováním. Zkrátka prvotní dojmy z objevování nového nejsou v této hře nikdy zklamáním. Zklamáním je až způsob, jakým se Andromeda vlastně hraje. A tím se dostávám k onomu všeobsažnému pojmu „hratelnost“… Hratelnost znamená, že hráče bude bavit plnit úkoly, bude ho bavit střílet a bude se těšit na to, až se dozví další část příběhu. Nic z toho se zde neděje. Střílení bylo vždycky velkou, možná až příliš velkou částí Mass Effect a bohužel to vždycky byl de facto „nejslabší článek“ série. Ne, že by s ním bylo něco špatně, ale byl průměrný. V Andromedě se repetitivnost přestřelek dere více na povrch. Na různých místech se doslova z povinnosti spawnují pořád ti samí nepřátelé. Někdy to působí vyloženě jako pěst na oko. Často je spatříte, jak zdálky nehnutě čekají na svých pozicích a když vystřelíte jejich směrem, všichni se zázračně otočí na vás. Nepřátelé jakoby vás odstřelovali až příliš koordinovaně. Pocit z akce je nepřirozený mimo jiné i pro, že vaši teammati hrají až druhé housle. V podstatě jako by tam nebyli. Sice skoro nikdy neumřou, ale taky vám moc nepomůžou. Speciální vlastnosti a biotika se mi také zdá méně efektivní (nebo méně zábavná?)

Příběh – to, že v něm chybí určitá naléhavost a osudovost může být dáno tím, že Andromeda je trochu více „casual“. Je spíše pozitivně dobrodružná a výpravná, nepůsobí jako intenzivní boj o život. Mám ale podezření, že BioWare záměrně zmrvil postavy tak, aby nikdo z nich (ani vy) nebyl na první dobrou sympatický alfa samec a kočanda, s kterou by bylo radost romantizovat. Nerad to přiznávám, ale jsou v tom cítit mírné woke tendence, které sice a priori neodsuzuji, ale cítím, že jejich důsledkem je můj menší zájem o osudy všech protagonistů. BioWare nejspíš chtěli ukázat, že každý má své chyby a každý je vlastně „reálný“ člověk jako sám hráč, ale paradoxně proces identifikace je zde obtížnější. Některé interakce mi přišly lehce ufňukané a v obecné rovině postavy jsou mírně asexuální. Jen teda Cora měla i přes svůj lesbický účes aspoň fajn figuru. :-) Ovšem mrzelo mě, jak jsou nabízené možnosti v dialozích snad ještě více prvoplánové než dřív. Hra Vám nejprve představí systém, kdy každá z možných odpovědí má rozvíjet váš charakter určitým směrem – empatický, logický, profesionální apod. Ale přitom jsem si nevšiml, že by to mělo jakýkoli vliv na následné možnosti. Tedy žádné přelívání bodů mezi Paragon/Renegade a následné odemykání nových možností řešení problémů. A od prvních interakcí máte u některých postav možnost srdíčka, což u mě jaksi nabourává pocit "přirozeného" rozvoje partnerského vztahu. Kde je pocit nejistoty, vzrušení a romantika? :-)

Hratelnost musí být završena kvalitními questy a v tom Andromeda taky pokulhává. Vlastně mi přijde naprosto zarážející, že ve zkušeném týmu vývojářů s rozpočtem převyšujícím třetího Zaklínače se nenašel nikdo, kdo by dokázal do hry implementovat opravdu dobré nápady. Na každé planetě děláte doslova to samé. Jezdíte sem a tam, děkujete bohu za fast travel a nakonec sestoupíte do nitra gravitační studny, v níž luštíte pořád ty samé hieroglyfy. Musím přiznat, že Andromeda je první hra, u které jsem na pozadí poslouchal podcasty, abych se nenudil.

Jsem zklamaný, ale přesto hodnotím nadprůměrně – jak to? Zvědavost a potěšení z grafického zpracování a vesmírného prostředí mě přeci jen hnala vpřed. Prvních 10 hodin (z celkových 40) pro mě představovalo čiré potěšení, ale pak se ukázalo, že Andromeda je vlastně pořád o tom samém –  pouze v různobarevném kabátku. Průzkum nedokáže bavit sám o sobě, když hra není schopna v hráči zažehnout plamen, který by jej v tom průzkumu podporoval. Fádní hratelnost pak ruku v ruce snižuje i zájem o celkový příběh. Nechci scénář hry kritizovat, ale texty mimo dialogy jsem záhy přestal číst. Je sympatické, že vedlejších úkolů je hromada, přičemž hra vás za jejich ignorování nijak nesankcionuje a umožnuje vám jít poměrně rychle vpřed. Hlavní dějová linka tak dokáže mít spád, ale v závěru si o katarzi Mass Effect 3 může nechat jenom zdát...
+18
  • PC 80
Sérii Mass Effect hodnotím jako jednu nejlepších, kterou jsem hrál. Kvalita se, z mého pohledu, s každým dílem zvyšovala, věcí, které mě štvaly, ubývalo. Tempo bylo rychlejší, hry byly plné akce, propracovaných postav a vyjma pár momentů nelze než hodnotit pozitivně.

I proto jsem čekal od ME: Andromeda další porci skvělé zábavy, přestože jsem předem věděl, že nepůjde přímo o čtvrtý díl.

Plusy
Ovládání a zejména souboje jsem si doslova užíval. Zejména použití jetpacku byl výborný nápad. Grafika lokací je skvělá a celkově se mi vizuálně hra, s výjimkou pár animací pohybu postav a trochu toporných obličejů líbí. Scénář také docela ujde, hra je poměrně citlivě a zajímavě zakomponovaná do událostí předchozích dílů. To je možná tak vše, co se o příběhu dá říci, protože při podrobnějším pohledu je poněkud toporný, ale budu ještě pod dojmem čerstvého dohrání hry méně kritický.
Nové rasy jsou skvělé, zejména angara mě překvapila svou propracovaností. Romance s dalšími postavami zůstaly zachovány, v tomto směru za mě taky plus. Osobní questy postav z týmu jsou taky docela zábavné. Jinak je ME:A relativně jednoduchá, pokud budete plnit i boční questy, tak se klidně dostanete na slušné desítky hodin.
Další poměrně zajímavý fakt je strategický prvek, kdy si díky získaným bodům uvolňujete lidi z oblasti vědy, armády a financí a díky nim získáváte přístup k lepším cenám v obchodech, surovinám apod. Je na každém, co preferuje. Určitě by to šlo rozvinout více, ale ME:A je přeci jen akční RPG a ne strategii. Podobným prvkem je i použití speciálních jednotek na plnění misí, kdy lze použít jak virtuální jednotku, tak odehrát misi v multiplayeru. Využíval jsem pouze první variantu, takže jako zpestření fajn, nicméně hodnotím neutrálně.
V neposlední řadě musím zmínit zbraně a jejich tunning, včetně využívání speciálních nábojů. Není to doména jednoho či dvou povolání, může si je dovolit každý. Ono ostatně povolání se dá vytvořit opravdu tak, jak člověk chce, protože lze body investovat do bojových, technických i biotických dovedností. A že je co investovat. Skill bodů je opravdu hodně, ve finále se snadno dostanete k tomu, že máte body i tam, kde je vlastně nepotřebujete, protože hádám většina lidí stejně použije 3 až 4 schopnosti, na které je zvyklá. Lze samozřejmě využít profilů a nastavit si několik variant, ale přepínání profilů mi přišlo příliš toporné. Třeba to ale někomu sedne. Poslední položkou, kterou bych zmínil v plusech, jsou comba. Právě díky možnost výběru schopností z různých směrů lze využít i jiná comba, než ke kterým by se člověk dostal pouze při možnosti např. biotických schopností.

Mínusy
Ve hře je řada chyb, které někdy nemají přímý vliv na hraní hry, ale pro perfekcionisty mého typu jsou frustrující. Za všechny bych zmínil nemožnost dotěžit některé zóny, přestože jsem je projel opravdu křížem krážem. Druhý podobný nedostatek je badge ikona u inventáře apod., která svítila, přestože jsem poctivě prošel všechny itemy v inventáři.
Občas je taky otravný respawn NPC pořád dokola, ale chápu autory, svět by pak byl po jedné návštěvě příliš prázdný. V tomto směru mi vadila nemožnost střílet z vozítka Nomad, nebo alespoň zabít otravné brouky přejetím.
Po pár hodinách už je to trochu nuda, když je hra defacto pořád jen o projetí mapy, splnění podobných questů a vytěžení surovin.

Neutrální
Neutrálně pak hodnotím možnost researche a developmentu. Možnost získat plány, vynalézt si vlastní zbraň a zbroj je celkem fajn, ale... V první řadě to nabourává nutnost research bodů, které jsou nerovnoměrně naškálovány. Těch "cizáckých" je hromada, lidských málo. Alespoň ze začátku. Nicméně hráč ani není nucen něco vyvíjet a vyrábět. Když už tak učiní, nemá to z mého pohledu přehnaný efekt a navíc se řada z vyrobitelných věcí dá najít v lootu. Hodnotím tedy neutrálně, jako prvek ve hře fajn, ale něco tomu chybí. To něco je důvod, proč to dělat. Já si ho našel v N7 armoru, ale to bylo tak jediné.

Pro: Systém soubojů, nové rasy, grafika lokací, zvuk a hudba

Proti: Občas toporné animace a grafika postav, nuda v pozdější fázi hry, chybový a příliš komplikovaný UI

+13