To nejpodstatnější jest fakt, že na počátku (přibližně v první polovině) hry neválčíte sami! V zákopech to bouchá, přes vysílačku komunikují vojáci, často potkáte velkou skupinu spolubojovníků, kteří "zajištují" oblast, občas to okoření naskriptovaná animace nebo nějaká exploze. Zkrátka je dlouho překvapivně rušno, což jest pravý opak Dooma 3, který na základnu v prvních minutách vypustil chaos a zbytek hry nastal pocit izolace. Quake 4 má atmosféru válečnou a o nic méně hustou. To se trochu mění jen tehdy, když jste odděleni od své jednotky či jste rovnou sami posláni splnit úkol, pak se ze hry stává "Doom3 s odlišnýma bouchačkama."
K smrti mě nudila ochrana konvoje, který je pohyboval 2km/h a venkovní pasáže v tanku jsou zase zbytečně zdlouhavé. Proklamovaná "Quejkárizace" je dnes spíš úsměvná a její "benefity" taktéž - v podstatě máte jen stále zapnuto "always run" máte trochu vyšší výdrž a můžete číst Quejgáří hatmatilku. Jinak to celé nějak ztratí náboj a ona válečná vřava v první půlce hry jaksi vyšumí do prázdna.
Zbraně nejsou nijak originální, ale mají solidní kopanec a je jich poměrně dost.
(Vždy se pousměju nad tím, jak si Ravensoft myslel, že vystřelit černou díru o velikosti hlavy znamená přicucnout k sobě pár quejgárů, načež onen nejničivější objekt ve vesmíru udělá malé *boom*. Takhle to fakt nefunguje.)
Jinak je Quake 4 pořád celkem fajn, ikdyž zestárnul jako ryba a dnes spíše vypadá jako tuctová Užgorodská budgetovka, která se ale stále solidně hraje.
Pozn. po dlouhé doě jsem vyzkoušel český překlad a dabing.
"This is corporal Kane, one certified badass"
Překlad:"To je desátník Kane, certifikovaný hlupák"
Ty vole, nasrat!
Pro: První polovina hry, pocit ze střelby, atmosféra, rozmanitost nepřátel, main theme.
Proti: Druhá polovina hry, pasáže v tanku, je to krátké.