Poslední komentáře

League of Legends je pro mě již srdcová záležitost. Utopil jsem v tom moře času i nemalé množství peněz, a vzhledem k tomu, že nyní pracují na eseji, která se zabývá monetizací League of Legends, napadlo mě – proč k tomu nenapsat i komentář na databází?

Samozřejmě, hodnotit nějak objektivně League of Legends je štreka. Je to vlastně nemožné. Hra vypadá naprosto jinak než před dvěma roky, natož před deseti lety. A kdo ví, co tu bude za dalších deset let. Proto tento komentář zkusíme trochu jinak. Vyhnu se hodnocení toho, co je špatně, co je dobře a nebudu se příliš zaměřovat na herní mechaniky. Zaměřím se spíše na trochu historie a celkový dojem.

Mezi svátky jsem příhodně psal komentář k World of Warcraft, kde jsem zmínil, že Warcraft III zůstane v srdcích hráčů na věky. Už jsem však nezměnil, že tato nenápadná fantastická strategie naprosto změnila tvář herní scény. Nejen, že se z ní zrodil žánr MMO tak jak ho známe dnes, ale také dal život žánru MOBA. Ano, mluvím zde o první DoTA.

Když kdo se trochu vyzná v herní historii ví, jak populární to bylo a jaké tahanice byly následkem. Nechci říct, že by MOBA nikdy nevzniklo nebýt Warcraftu, ale jeho podoba a vůbec všechno okolo by zřejmě bylo velmi odlišné. Tak či tak, dětmi první DoTA jsou tři sourozenci. Podobní, přesto tak odlišní. DoTA 2, Heroes of the Storm, a právě League of Legends.

S nadsázkou se dá říct, že LoLko je největší solitér mezi nimi. DoTA 2 totiž kopíruje velmi styl původní DoTA a Heroes of the Storm zase pracuje s hrdiny Blizzardu. Oba dva jsou tak blízko Warcraft III, ačkoliv vlastním způsobem. League of Legends šlo ale vlastní cestou, což je jedna z věcí která mu velmi prospěla. Vlastní šampióni, vlastní lore, vlastní styl.

Ještě za třicet let tu budou vášnivě debaty, který z těchto sourozenců je lepší. Asi stejně jako diskuze, jestli PC nebo konzole (jakože my všichni víme, že PC, ale víme jak). Já budu navěky bojovat za názor, že LoLko je všechny strčí do kapsy, a to kvůli jedné zásadní výhodě – vyrovnanosti.

Fanoušci DoTA 2 mají v jedné věci pravdu. Ta hra je těžší. Je velmi těžká. Je to snad ale záruka kvality? Jsou hry lepší, protože jsou obtížnější? Já si to nemyslím. DoTA 2 je tak moc obtížná, že nakonec udrží jen skutečné nadšence, nebo hráče, kteří se nakonec moc nestarají o tabulkovou sílu své postavy a sází na štěstí.

V jisté jednoduchosti League of Legends je zkrátka síla. Stále je nutné přemýšlet, uvažovat nad předměty, pořadím schopností, i runami. Ale není nutné ve zlomku sekundy vykalkulovat tisíce věcí, a je tak čas na maličkost, kterou považuji u her za poměrně podstatnou – zábavu.

Heroes of the Storm mají paradoxně opačný problém. Jsou naopak příliš snadní. Předměty zde nenajdeme vůbec, a vrchol složitosti je větvený strom schopností. Nepomůže, že zápasy jsou nesmírně krátké a tak je tam tak trochu pocit, že na ničem nezáleží.

League of Legends tak pro mě nabízí vyrovnanou hratelnost, zdravou soutěživost, přiměřenou délkou a tunu zábavy. Více než kterákoliv jiná MOBA.

Jak jsem zmínil, tak od první chvíle šlo LoLko tak trochu jinou cestou. Má pro sebe jedinečnou grafiku i lore, což se všechno neustále mění. Stará historie o Polích spravedlnosti už neplatí, hry jsou non-canon, ale zase to Riotu umožnilo tvořit lore světa Runettery mnohem ucelenějším způsobem.

Ale pokud vás nebaví hlavní svět, tak nevadí. Hra nabízí bezpočet AU. A tohle další zajímavé plus. Ty AU jsou dobré. Ačkoliv se jim hra často nevěnuje více než musí, tvoří zajímavé a živé motivy které skrz skiny dodávají vašemu šampionovi nový, a jedinečný pocit.

A jen u toho nezůstává. League of Legends zraje jako víno, ačkoliv by s tím jistě mnoho veteránů nesouhlasila. Hra se zlepšuje, úsilí ve skinech zvětšuje, tvoří se fiktivní skupiny, živé koncerty, soundtracky mající povahu válečných bubnů, výroční videa, příběhové eventy, a neustále nové postavy.

Poslední dobou se ozývají hlasy, že Riotu už o hráče nejde. Že se zajímají jen o peníze. No, jako každé velké firmě jim o peníze samozřejmě jde. Ale nevěřím, že jim nejde o komunitu a hru kterou stvořili. Občas udělají přešlap, jistě, ale jejich cílem je nám dát úžasnou hru, kterou je stále free-to-play, ačkoliv nevyužít kosmetiku je dneska už dost škoda.

Ve zkratce, League of Legends je dnes jedna z neúspěších online her vůbec. A není to nepravém. Není to prefabrikát pro masy. Jedná se především o velmi high fantasy, které dovede zaujmout velké množství lidí a nabízí neustále nové zážitky.

A proč by to mělo být probohy špatně, že?

Třetí epizoda Song of Horror donutila pár hráčů, co jsem vypozoroval, dát hře nízké hodnocení. Nedivím se, ačkoliv to nepovažuji za adekvátní. Obtížnost se opět zvýšila, a nyní nejen samotné hry, ale i hádanek. Přežití se stává obtížnější a cesta za vysněnými achievementy těžší. Už to není tak úplně casual hraní, ale drsná klasika na úrovni polární krajiny.

No kdo by to nemiloval?

Třetí epizoda se odehrává primárně v prostorách univerzity, a je velmi specifická tím, že máte možnost hrát za Daniela, dvě nové postavy, plus policistu z minulého dílu, pokud jste za něj již hráli. Což většina hráčů spíše nebude, a tak se jednu o epizodu s nejmenším počtem defaultních postav.

Jedná se také o jedinou epizodu, kde je možnost v určité chvíli beze smrti postavu vyměnit. Přijde mi stále zajímavé, že hra občas představí nějakou mechaniku, která se již nikdy nevrátí. Nedovedu se rozhodnout, jestli je to dobře nebo špatně, ačkoliv příběhově by ta výměna dávala smysl je zřídka.

Dále nabízí třetí epizoda dvě asi nejtěžší ale zároveň nezajímavější hádanky ve hře. Tento názor možná ještě pozměním po epizodě pět, ale zatím to tak vypadá.

Zkrátka, třetí epizoda je takový bod zlomu, v kterém zjistíte, jestli série jako celek stojí za to nebo ne. Otázka však je, jestli případné odvrhnutí je skutečně z objektivních důvodů. Nakonec, je zvyšovaní obtížnosti stejný hřích jako falešná reklama?