Nejlépe hodnocené komentáře

Co to sakra bylo :-D Taky jste na konci nechápavě kroutili hlavou, jak mohli sjetí blizzardíci škrtnout plán na CGI závěrečného souboje mezi Illidanem a Arthasem a místo toho dali jako animačku "nudný" pochod Arthase a nasazení helmy? Jo, bylo to dost dobrý, ale mohli to udělat ještě lepší! Anebo tu ingame animačku udělat pořádně. Tak a teď, aby byla zachována sendvičová metoda, bych měl uvést nějaké klády. Třeba ta moje má velký klad.

Mise za Maiev byly fakt hustý. S jejím blinkem (teleportace) se dají dělat skutečně psí kusy a někdy na jeho dobrém použití závisí i splnění nepovinných úkolů - třeba nalezení skrytých ostrovů, sbírání úlomků mocného artefaktu a další. Obecně kampaň za (temné) elfy mi přišla nejnápaditější a nebál bych se říct, že jsem si ji užil nejvíc; pak tedy přijde kampaň za (krvavé) elfy, která je ale spíš lidská (tady je právě vidět počátek blizzardí zhulenosti, o které jsem mluvil na začátku). Ta je docela v pohodě, člověk sem tam hraje za Illidana, kterej se občas může díky své ultimátce proměnit na největší bestii pod sluncem. Teda s výjimkou Arthase, ten je nejlepší. Jo! No a poslední kampaň za nemrtvé v čele s Arthasem je skoro tak dobrá, jako za Temné elfy. Ono sledovat další osudy bývalého člověka, jak zápasí se svým vlastním tělem a postupnou ztrátou moci (velice dobré využití snižování úrovně hrdiny), to by zamávalo i s Darth Vaderem. Možná by pak měl Luke ještě dalšího sourozence. Star Wars Ep VII comming soon. Škoda, že v poslední misi se mi hlavní enemy Illidan bugl, takže s armádou Nagů jen chodili v kruhu a stačilo se mu vyhnout, jinak by mi asi dala víc zabrat.

K dokončení sendvičové metody musí zákonitě přijít kritika. Málo CGI! Proč Reign of Chaos mohl mít 7 animaček a Frozen Throne jen 2? No jo, já vím. Hledám chyby na prdeli ryby.

S příjemným pocitem "tam dole" chci ještě vyzdvihnout přidanou hodnotu jednotlivým rasám v singleplayeru. RTS mi moc nejdou a Frozen Throne i na normální obtížnost pro mě byla občas pekelně těžká, protože můj styl hraní se orientuje na dělání těch nejsilnějších jednotek, přičemž než se k vůbec první dostanu, tak už jsem kaput. Nejlepší jsou mraziví wyrmové, hehe. S 3/3 upgradem. Jo a s mrazivým dechem, ten dělám napřed. Asi abych si sám sobě mohl, než mě vykostí první emzák, zastavit na pár vteřin produkci následujícího wyrma. Pointa je v tom, že se mi líbí upgradovat jednotky. Všem všechno, upgrady budov, nošení dříví do lesa (teda z lesa), štíty pro pěšáky, třebaže jsem rekrutnul tak možná deset pěšáků celkem a počet zapnutí tohoto štítu se rovná průměru ročního počtu koitů uživatelů samozřejmě jiné databáze + 2 (jednou jsem se překliknul, no), tak jsem byl fakt nadšenej. Upgradů od původní hry dost přibylo, jedna dvě jednotky pro každou rasu, + rasa Nagů (dodělaná asi jako obličej Michaela Jacksona pět let před jeho smrtí, budiž mu země lehká) a jeden nový hrdina.

Frozen Throne představuje pro mě jednoho z posledních zástupců pravých datadisků, kdy datadisk byl datadiskem a ne jen větším DLC, kdy vydavatelé nebyli krutí a nestíhali hráče útrapami. Neklidem nezmítaní Blizzardi zrodili hrdinu. Byl jím Frozen Throne. Mocný datadisk, zocelený v žáru Mrazivého smutku. Síla, vášeň, Arthas. Jeho intenzivita změnila svět.

Aby vesmír nevybouchl a Einstein se neobrátil v hrobě, rozdělím tento komentář na dvě části, stejně jako je rozdělena samotná hra.

Escape from Butcher Bay

Drsňák Vin Diesel, který se představil už ve třetím Max Payneovi, tentokrát přilétá v roli zajatce nepříliš podařeného charakteru Johnse do věznice, která se chlubí tím, že (by) z ní neutekl ani jistě nevinný Jirka Kajínek, neboť advokát to posral. Riddick je však jiná káva a tak se můžete těšit na super mix plížení ve stínech, pěstních soubojů, přestřelek, plnění úkolů pro ostatní vězně, ovládání robotických monster, sbírání krabiček cigaret a v neposlední řadě i jednoduchých puzzlů. Celé to tvoří podobně chutnou záležitost, jakou je Mojito (pro abstinenty doporučuji Mojito Virgin, obzvlášť v letních měsících).

Útěk z takovéto věznice má svá úskalí, všude jsou kamery a obranný systém v podobě věžiček, takže kontraband v podobě kdesi splašeného obušku bude okamžitě po zásluze potrestán. Naštěstí kamery nezachytí malé předměty, jako je boxer nebo střep v ruce. Pěstní souboje nejsou zrovna lehké, nepřátelé se dobře kryjí a naopak vaše rány vykrývají a vrací je zpět s přesností mladého zubního chirurga (záleží na zvolené obtížnosti). Samozřejmě pokud má chlapík jen pěsti a vy v rukou svíráte ocelovou tyč, z mladého zubaře se stává bezbranný bezdomovec v parku a třesavkou navrch. Riddick uskutečňuje jeden pokus o útěk za druhým a dokonce v rané části vloží svou DNA do centrálního počítače a získá tak přístup k automatické pušce strážných, vyzkoušíte si tedy i palné zbraně (pak však Riddicka opět zajmou, odstraní jeho DNA a převezou do přísněji střežené části věznice). Můžete plnit i úkoly pro své spoluvězně, některé jsou nezbytné pro postup vpřed. Depresivní prostředí ještě umocňují některé cut-scény či pasáž hry, kdy musíte pro Papa Joe dojít do podzemí pro rádio. V podzemí se to ale hemží pochybnou existencí, světlo na pušce nevydrží věčně a brzy se utopíte ve tmě (to ještě v části, kdy Riddick v ní nevidí). To jsem se i bál :)

Jak už jsem zmínil výše, dostane se i na přestřelky v "kůži" robota, kdy se z vás stává nepřemožitelná bestie a tyto levely si jen užíváte. No a ještě bych měl zmínit nepřátelská zvířátka, která rozhodně si do terárka nedáte, a jestli ano, dobrou noc. Dojem ze hry maličko kazí poslední čtvrtina hry, která už se neodehrává ve věznici samotné, změní se prostředí a nezapadlo to celkově do prostředí temné vize věznice, ze které nelze uprchnout.

Co se týče ostatních aspektů hry, zvuky i grafika jsou OK, vyzdvihl bych snad jen dabing, především Riddicka (Vin Diesel) a Hoxieho (Dwight Schultz). Naopak body pro verzi v Assault on Dark Athena strhávám pro chybějící mód developer, kdy hrajete hru a cestou vás provází komentář vývojáře, proč kde co udělali. V podání Starbreeze Studia to byl velice naučný mod a jsem rád, že v původní hře jsem měl možnost si ho užít. 85 %

--------------------------------------------------------------

Assault on Dark Athena

Kurňa, ten Riddick nemá štěstí! Po fascinujícím útěku z Butcher Bay se opět dostává do problémů a hrdě tak může aspirovat na titul Nejlepšího kamaráda, který nezkazí žádnou srandu. Jeho únikovou loď zachytí povedená partička žoldáků vedených ženou Revas. Pro Riddicka tedy neplatí neštěstí ve hře, štěstí v lásce, ani náhodou.

Tentokrát nebudete stát jen proti lidským utlačovatelům práv, ale i robotickým humanoidům (drone). Nevýhodou je, že při jejich likvidaci neuslyšíte uspokojivé KŘUP vazu, ale to nahrazují tím, že na pravé ruce mají pušku na tlak (taky se v tom ztrácíte?). Padlé tělo nepřítele tak můžete využít k tomu, abyste jeho kolegy vyrušili v pauze na cigárko. Už od začátku vám hra ukáže, kudy se bude ubírat nastolený trend. EFBB byl rok 2004, tohle je 2009, všechno je akčnější a drsnější. Hned na začátku tak budete mít přístup k Ulaksům (vypadají vážně drsně, že?) a zanedlouho poté i omračovací zbraň, která je podle mě nejlepší zbraní ať už v původní hře, tak i tady. Můžete s ní totiž rozstřelovat světla a tím pádem se může Riddick směle postavit do plejády hrdinů, kteří jsou ve tmě neviditelní. Příběh hry se v této části odehrává zcela na již zmíněné žoldácké lodi, která se jmenuje, chvilka napětí, Dark Athena. Není moc co prozradit, žádný zvrat se (zatím) nekoná a tak není žádný velký spoiler ani překvapení, že Riddick se z lodi snaží uniknout.

Zhruba v polovině hry se mu to povede, ale zároveň zjistíte dvě věci. Zaprvé kdo se směje naposled, se směje nejlíp pořád platí, a zadruhé že strč prst skrz krk nemusí být nutně smrtelné, a to ani pokud místo prstu strčíte skrz krk něco jiného, já nevím, třeba kudlu a to se silou Riddicka. Každopádně druhá polovina hry začíná na malé planetce Aguerra Prime a průzkumem její vesničky (ne, nejedná se o eufemismus popisu první noci po čtyřech večeřích se sousedovic Alčou, vlastně i když...) a zde se naplno projeví krásná grafika, která vás provázela od šedivého Butcher Bay až pro prosluněnou Aguerru, interiér zde vypadá naprosto úchvatně.

Pak najdete SCAR gun. Původní tempo rozvážného valčíku se změní ve zběsilost profesionálů salsy, k nepřátelům se přidá i smrtonosný Spider (stačí chvilka nepozornosti a jste mrtví) a také Big Fucking Drone, který na dálku střílí rakety a na blízko používá rotační kulomet. Stejně jako v Escape from Butcher Bay, i zde si budete moci vyzkoušet nejen zabíjení těchto velikánů, ale také zabíjení těmito velikány. Je to zábava. Konec však přijde velice záhy, což je poněkud škoda. Vesnice na Aguerra Prime je úžasná, schovávání se ve stínech stále ještě funguje (pořád jsem rozstřeloval světla a hrál spíše stealth, takže bych neřekl, že druhá část to zkazila. Jen vám dá na výběr ke stealth postupu i Rambo styl. A to se mi líbí.). 80 %.