Nejlépe hodnocené komentáře

Space Rangers je hra opravdu nevídaná. Zpočátku mi moc nebyla po chuti, ale nakonec jsem se do ní takříkajíc zažral. Proč?

Příběhem to snad ani tak nebylo. Klišé s mimozemskou invazí se Space Ragers nevyhnulo. Klissané, jakožto obří armáda z dalekého vesmíru, přiletěla do naší galaxie a začala nemilosrdně devastovat planetu za planetou, systém za systémem, sektor za sektorem, galaxii za gala...dobrá, nechal jsem se unést. Jednoduše Klissané válcují vše živé i neživé a aliance pěti ras se snaží nějak jim v tom zabránit.

Hráč začíná jako Space Ranger, což je taková obdoba "týpka s lodí na volné noze". Původně měli Rangeři jaksi pomáhat vojenským silám, zkoumat slabiny Klissanů, plnit vládní mise a příležitostně si přivydělávat, ale jsou i taková individua, která okrádají obchodní lodě, nebo terorizují přepravníky. A teď se pomalu dostáváme k tomu, co je na této hře tak zvláštní.

Největším lákadlem je totiž velice živý vesmír. Jsou tu obchodní lodě, které se honí za co největším výdělkem, pirátské lodě, které neváhají oloupit i vojenskou loď. Jsou tu i vesmírné "autobusy", diplomaté, různé vesmírné stanice...to dodává pocit, že v té hře to opravdu žije. Prolétávající lodě se s hráčem jednou za čas neváhají spojit a při přátelské konverzaci doporučit výhodný obchod na té které planetě. Pirátské lodě zase mohou chtít daň za průlet jejich prostorem a pokud se hráč nedá a zaútočí, pirátovi přispěchají na pomoc jeho kolegové. Jakákoliv loď si může za dostatečný peníz pořídit parťáka (pokud tedy ten vyvolený chce). Je toho spousta. Největší zábavou je pak přílet invazní flotily Klissanů a jejich obřích organických lodí. Náhlá nouzová volání a prosby o pomoc s tou kterou lodí opravdu dokážou vtáhnout do hry a to nemluvím o úprku z bitvy se zničenou lodí, když vám za zadkem letí celá invazní flotila a z nádrže vytéká palivo potřebné ke skoku :)

Popis vesmíru by zabral hrozně moc času a proto se posunu o něco dále. Jako každý člověk, i Ranger potřebuje peníze na opravy, nové lodě, nové zbraně (těch je opravdu požehnaně), nebo vylepšování stávajících komponentů. Ty získává mnoha způsoby. Může se dát na obchod, může být pirátem a nebo může plnit jakési vládní mise. Je nutné poznamenat, že ne na každé planetě je povoleno obchodovat se všemi druhy zboží, ne každá rasa je vyloženě proti pirátství a vládní mise určitých ras může znamenat například zničení civilní lodě na mírové misi. Situace se pak může krásně zamotat, když hráč přiletí do systému a ze tří nepřátelských planet najednou vystartuje letka válečných lodí jdoucích si pro jeho skalp, protože vládní mise jedné planety byla zaměřena proti druhé. Krásným zpestřením jsou také textové mise, které mají zpravidla nádech logické hádanky a některé jsou opravdu oříškem, nicméně zábavným.

Zapomněl bych na to, že veškerý pohyb ve vesmíru se odehrává v duchu tahové hry. Každý tah má hodnotu jednoho dne a za tento den může každá loď například jednou vypálit z každé zbraně. Pak je tu ale další část hry, která se naopak odehrává v reálném čase. Při přeletu mezi systémy musí loď skočit hyperprostorem, no a v hyperprostoru mohou číhat piráti. V případě, že číhají, hra se přepne do Real-time módu a Ranger musí v jakési aréně porazit několik hyperprostorových pirátů. Otrava, říkáte si, ale ono je to zábavné. Z pirátů potom navíc mohou vypadnou různé vzácné věci jako například Tranclucátor (obdrživší první místo v kategorii nejhorších jmen pro pomocného bitevního robota :)) ).

Je možné, že vyvstane otázka - jaká je motivace k dalšímu hraní hry? A já mám odpověď: každý měsíc je vyhlašováno TOP umístění rangerů. No a já osobně jsem prostě chtěl být na vrcholu :)). Za protoplazmu vypadávající z Klissanů pak dostáváte body, pomocí nichž si zlepšujete různé vlastnosti, za zničené Klissany dostáváte hodnosti a za hodnosti dostáváte dárky od armády. Krása, že? :) To by asi k popisu hry bylo vše. Je na čase zhodnotit grafiku.

Vážení a milí, grafika je 2D. A vůbec to nevadí. Tvůrci si lišácky ušetřili spoustu práce a mohli se věnovat jiným věcem, které jsem popsal v odstavcích výše. Jako 2D se však grafika Space Rangers jeví jako velice dostačující. Určitě neurazí, jen je potřeba si trochu zvyknout.

Zvuk, to už je možná trochu jiné kafe. Nemám nic proti zvukům zbraní (bžuuum, fžžžž, tututu, poooiiuii - klasika), ale po čase mě velice iritovala hudba. Takže radím - vypnout ono ruské disko trysko a v pozadí nechat hrát třeba oblíbené rádio :).

K záporům bych hlavně zařadil za čas se dostavivší stereotyp. Vládní mise jsou totiž v zásadě podle mustru, kde se jen mění jména planet a výše výplaty, vyhledávání v obchodech je poněkud nedokonalé a nakonec celé to létání ve vesmíru může brzy omrzet. Ano, ten velký vesmír je dvojsečná zbraň. A pozor, na vysokou obtížnost je hra doslova nehratelná.

Space Rangers je však velice dobrá hra. Mix RPG, turn-based strategie a top-down střílečky, to jsem ještě neviděl. To snad muselo vzniknout v Rusku :)). Ale což, klady převyšují nad zápory a já bych Space Rangers doporučil každému, kdo si chce zahrát něco z trochu jiného soudku a zároveň mu nevadí absence téměř jakéhokoliv příběhu.

Red Alert 2 patří mezi moje srdeční záležitosti. A přestože by se mohlo zdát, že výrazně přesluhuje (to už je to 12 let?!), stále je to jedna z her, které mám připraveny pro okamžitou instalaci. Proč?

Red Alert 2 se mi zaryl do podvědomí na mnoha úrovních. Zářným příkladem je příběh. Mohlo by se zdát, že války mezi USA a Ruskem jsou nezajímavé téma. Není tomu tak. Jelikož je hra dosazena do alternativního světa, mohli tvůrci pustit svou fantazii z uzdy a vyřádit se. Hlavním prostředkem pro přiblížení příběhu jsou jistě hrané filmečky mezi misemi, které jsou natolik zdařilé, že se jim to vede na 120% Ještě lepší je potom ta dávka nadsázky, která z každého takového filmečku sálá.

Na výběr jsou hráči k dispozici dvě strany americko-ruského konfliktu. Ano, modří vědí, je to USA a Rusko! Každá strana má jiné jednotky a architektonicky se lišící budovy...a to tak že hodně. A vlastně celkově je pro mě grafická stránka RA2 naprostým ideálem izometrického 2D. Herní plocha hraje všemi barvami, ale ne nějak rušivě, detaily na jednotkách i na terénu potěší a všechno vybuchuje přesně tak, jak má. Obzvlášť to ztvárnění jednotek a budov je prostě skvělé...fantazie zase jednou zvítězila :)

Na zvukové stránce snad ani není třeba hledat nějaké mouchy. Jistě, vojáci se hlásí a odpovídají na jednotlivé příkazy...ale to není to hlavní. Soundtrack od hudebního mága a génia Franka Klepackiho, to je to, oč tu běží. Absolutně každá skladba skvěle vyplňuje pozadí, neruší a přitom tak nějak ladí se vším tím válčením. Nevím, jak to ten chlap udělal, ale soundtrack je prostě geniální. Nemohu ale nevyzvednout určité fenomenální hlášky, které se zaryjou do paměti, takže např: "Helium mix optimal", "Bombadiers to your station", "Scorched Earth", "Never existed" nebo památné Tanyino "Hahahahaha" :))

RA2 přinesl vesměs zajímavé herní prvky. Nejdůležitějším je asi povyšování jednotek, které jsou s každou získanou frčkou čím dál tím silnější. Jeden GI generál zakopaný na kopci potom dokáže s nepřátelskými jednotkami udělat velice krátký proces. Další vychytávkou jsou třeba Prism Towers, které dokáží spojovat svou sílu, nebo ruští Tesla troopeři, kteří jsou schopni posílit ruský Tesla Coil. Důležité je poznamenat, že hra zohledňuje výškový rozdíl mezi útočícími jednotkami: tank na kopci má prostě větší dostřel, než tank pod kopcem. Takhle napsané se to zdá nedůležité, ale ve hře je to nakonec hodně znát.

Jedinou vadou na kráse je nejspíš trochu moc silná Spojenecká pěchota. Je totiž relativně rychlá, a když se zakope na kopci, znamená to nemalý problém...i na takovou situaci jsou ale prostředky.

A to je konec. Red Alert 2 je prostě klasika strategického žánru a souboje s mými bratry přes multiplayer mě v tom před drahným časem ještě více utvrdily. Kdo nezná tuhle hru, jako by nežil. Potenciál potom ještě rozšiřuje datadisk Yuri's Revenge, o tom ale zase jinde :)