Nejlépe hodnocené komentáře

S hrou jsem skončil a za mě jsem ji prostě "dohrál". Přes primární zklamání a druhotné poznání, že to není zas tak špatné, jsem přes terciální znudění dospěl až ke kvartální apatii. Ti, jež si rvou vlasy v případě, kdy někdo jako dohranou označí a ohodnotí ne v plné její délce a možnostech odehranou hru, si mohou zvesela začít leštit svoji pleš.

Prima:
"To myslí autoři vážně? Převést na PC hru vytvořenou pro mobily? To už je na tom herní PC scéna tak špatně, že se nejen portují konzolové, ale už i mobilní hry? Codemasters klesli až tak hluboko? Vydřiduchové, materiální penězozaslepenci, zloději, zlosyni, zlý ošklivá věc." Tak asi tohle všechno v jedné pikosekundě mi proběhlo mozkovými závity ve chvíli, kdy jsem spustil hru, od které jsem čekal nikým nijak nikde a nikdy propagovanou další hru ze série zesnulého závodníka, hry, která byla tak akorát simulace a tak akorát arkáda pro můj automobilový um a herní oddych od všedního světa. Dostal jsem se totiž do menu, odpovídajícímu dotykovému ovládání pro slepé s možností nastavit +/- prd. Celý úvodní hejt mi probleskl kebulí ještě jednou ve chvíli, kdy jsem se dostal do závodu a v roce 2015 (dobrá, resp. 2014) na mě vykouklo něco jako CMR 2.0 - placatí lidé, placaté okolí, všude stejný výskot, placaté stromy, placaté keře, doslova mobilní jednoduchá grafika, kouř, stíny, prach... Vydat tohle na PC a navíc ne za zrovna malý peníz při úvodním vydání, to chtělo od distributora buď odvahu nebo separaci půlky mozku. Auta jaksi plavou, ale budiž, to jde ještě po chvíli cviku zvládnout a osvojit si, ale že zase v roce 2015 (jasně furt, 2014 to vyšlo, vím) se dostáváme k tomu, že náraz do papírového (?) checkpointu vás zastaví a vysklí auto, ale jindy se jen odrazí a jindy jím dokonce projedete, že náraz do mladého malého stromku, jež by auto bez potíží srovnalo s prachem australským, vás zastaví, vysklí a ještě vám urve kus přední kapoty... to stejné některé keře - jsou průjezdné nebo vás zastaví, některé velké stromy jsou průjezdné, jiné ne, atd., nemá smysl to dále rozebírat, udělat představu si můžete z videí.

Sekunda:
Nicméně po nějakou tu dobu se to překousnout dá a pokud si dokážete na jednoduchost a řekněme určitou lacinost vzhledu hry zvyknout a za krátko si vžít nutné ovládání plovoucích lodí, to řezaní prašných a asfaltových zatáček vás i baví. Auta nijak nemůžete ladit, lze je jen jednou za dvě etapy opravit, na což máte přidělen určitý počet minut a každá část opravy vám určitou část z časového rozpočtu sebere - je tedy nutné volit priority. Auta jde sice slušně zničit, tedy vysklít zcela do průhledna, urvat přední část kapoty, pomačkat karosérii a zničit (asi) tlumiče, převodovku a motor, protože auto pak ztrácí rychlost, slyšitelně sýpe a v zatáčkách plave ještě víc. A jak postupujete prvními závody, sice se opakují jednotlivé trasy v daných lokalitách a jedete je od začátku do konce a od konce do začátku a pak zase znovu, tak po chvíli přejdete na Korsiku s rašelinou (či co to je za humus) a poté zase do Řecka na asfalt a šutry a... pak to přijde...

Tercie:
Pak přijde ta nuda, protože jak je hra tak poplatná mobilní verzi, nic víc ani pořádně nenabízí. Jsou tu jen 4 auta, postupně odemykaná za vyhrané závody. Takže po většinu času jezdíte jen se třemi. Jsou tu jen 3 lokace a to je na tom to úplně nejhorší. Nejen, že mi chyběl déšť a zima, které tu vůbec nejsou, ale jezdit to stejné furt dokola je na mašli. Jakmile totiž dojedete hlavní závody v jednotlivých lokacích, kdy už tak jste jednotlivé trasy odjezdili sem a tam tolikrát, že je vám z toho špatně, dostanete se k dalším třem velkým závodům, kdy musíte odjet všechny trasy mnohokrát zase znovu- nejdřív celou Austrálii křížem krážem sem a tam a zase a zase a pak znovu, posléze se dostáváte k dalšímu velkému závodu, kde je krom Austrálie snad ještě i Korsika a ve třetím... nevím, tam už jsem se totiž nedostal a poslední vůz si také neodemknul. Přestalo mě totiž bavit po milionté jet na té stejné trase tu stejnou jízdu proti fiktivním rivalům, kteří jsou najednou rychlejší při startu i během jízdy a já, nemoci si auto nijak upravit, jen začínám mít nervy z každého blbého keře, který zrovna nejde projet, čímžto ztrácím drahocenné desetiny, Začínalo mě to nudit a odemykání nějakých ečívmentů ve Steamu mi nebylo dostatečným impulsem k pokračování, vědom si toho, že i kdybych vyhrál a dostal se dál, otevře se mi jen další závod, kde budu jezdit zase to stejné sem a tam a tam a sem a dokola a kolem...

Kvarta:
Nastala apatie a mě ta hra po nějakých 6 hodinách souhrnného hraní přestala bavit, ba mě začínala štvát svoji omezeností možností, placatostí, plujícími auty ve stále stejných placatých prostředích a hovadskými nezničitelnými keříky, checkpointy a mladými stromky. Navíc k tomu soupeři, kteří už na startu startovali rychleji než MIG. Začínal jsem si jen tak jezdit, nehledě na čas a ignorujíc svůj propad tabulkou, nemělo to smysl. Zjistil jsem, že hře je úplně jedno, pokud nejedu po trase, ale přímo před lidmi to beru zkratkami mezi stromy, na skocích to beru čtverným Tulupem z několika metrů, abych skončil náhodou zase na kolech, aniž by se mi cokoliv na autě poškodilo nebo auto ztratilo rychlost. Zjistil jsem, že auto nejde zcela odepsat a že i po mnoha nárazech, pádech, kotrmelcích a záměrných pokusech o sešrotování stále dávám na rovince, byť sýpajíc, osmdesát v hodině.

A tak jsem to během jízdy v Austrálii (ZASE V AUSTRÁLII, ZASE!) prostě ukončil a vypnul. Nevím, jak je to z rozcházením Colinů 2, 3, 4 a 5 na moderních strojích a Windows, ale pokud cokoliv z toho jde nějak rozchodit, vykašlete se na tuhle mobilní věc a jděte do starších Colinů, kteří toho i přes svá nesporná léta nabízí tisícekrát víc a lépe. Tuhle hru nedokážete dát na jeden zátah, na to to ježdění trvá moc dlouho a takovou dávku jednotvárnosti neskousne organizmus žádného tvora, ale pokud si budete hru ordinovat postupně a s přestávkami, máte možnost ji dohrát. Musíte ale počítat s tak neuvěřitelnou dávkou jednotvárnosti, že to leckteré dokáže i položit - dříve, než oni odloží hru. Nějaké tři hodiny odpočinkové hry, dvě hodiny nudy v čekání, zda se to zlepší, a hodinu poslední apatie, neschopen si přiznat "Lepší už to nebude, vzdej to." mi totiž stačily. Mělo to zůstat na mobilech, pro dobro jména herní série.