Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Nejlépe hodnocené komentáře

Call of Duty: Black Ops III

  • PC 55
Asi takto není to nejhorší hra na světě, ale v rámci příběhové kampaně mi to přijde jako nejslabší díl. Řeší se zde roboti, virtuální realita a simulace situací, umělá inteligence a je to takový mišmaš od všeho trochu, co ve finále působí podivně. Stejně tak i postavy a hráčovi parťáci jsou taky slabší a nejsou moc k ruce při boji.

Je sice fajn, že hráč má k ruce tři různé větvě schopností od hackování robotů, nadlidské síly a schopností, možnost oklamat nepřátele a způsobit paniku a chaos. Jenže je to jen takové občasné zpestření, kdy hlavní střelba je pro misi dána vždy výběrem hlavní a sekundární zbraně předem, a ty levelují. Ano je dávno pryč doba, kdy si hráč mohl sbírat nepřátelské kousky. Tady se sice dají zlepšovat jejich vlastnosti nákupem vylepšení po dosažení určité úrovně.

Co se týká grafiky, tak zde je zajímavé pokud máte starší a slabší grafickou kartu, tak hra Vám nabídne jen minimální grafické rozhraní a navíc bude i hra vypadat podstatně hůře a hýbat se taky dost pomalu. Při vyzkoušení novější grafika hra vypadala nesrovnatelně lépe a o generaci dál než tomu bylo předtím.

Jsou tu i dobré momenty kdy jsem se bavil a některé mise byly opravdu slušné, jenže tu byly i takové kdy jsem si říkal proč to tam sakra dali. Dívám se na tebe virtuální realito!!!

+16

The Crew

  • PC 80
Měl jsem to štěstí, že jsem se k The Crew dostal až s velkým zpožděním. Podle všeho totiž hra od svého vydání urazila dlouhý kus cesty a patrně se o dost zlepšila. Hru jsem dostal od Ubisoftu zcela zdarma, a byť v základu bez přídavků, jsem docela nadšen.

První ujeté kilometry byly, tak jako to je u Ubisoftu zvykem, docela zmatené. Chaotické uživatelské prostředí plné zbytečných informací, mapa zacpaná hromadou ikonek, z nichž polovina slouží jen jako reklama na DLC. Aby toho nebylo málo, ve hře levelujete prostřednictvím několika různých bodových stupnic a do toho všeho tady existují rovnou dvě měny. Je to guláš, ale po chvíli se člověk zorientuje.

Pojďme ale k pozitivům. Herní mapa je obrovská. Fakt obrovská. Aby ne, když to jsou vlastně celé Spojené státy. A to je prostě super. Líbí se mi, že jsou ve hře reálné lokace. Rád objevuju, rád se kochám. Herní svět je hodně rozmanitý, města jsou rozličná, krajina a podnebí taky. Obecně nesnáším příliš velké mapy, tady to ale výjimečně nevadí. Zásluhu na tom má taky neuvěřitelně rychlý a flexibilní “fast travel” (na čemž má možná zásluhu SSD, ale stejně). Přemístit se z jednoho konce mapy na druhý zabere maximálně několik vteřin.

Grafika. Často se říká, že zaostává za konkurencí. Já si nemůžu pomoct, ale přijde mi naprosto, ale naprosto v pořádku. U závodní hry není potřeba tolik detailů, když okolí vidíte stejně jen z rychlíku. Podstatná jsou hlavně auta - a nad jejich vizuálním pojetím jsem se nejednou rozplýval blahem. A když vezmu v potaz obrovský rozsah herního světa, je to prostě paráda.

Závody s příběhem. Z počátku zajímavé, a byť jde o klasický béčkový námět, je fajn pozorovat rozhovory a animace. Po čase už je ten příběh ale pořád stejný a nemá více méně cenu ho řešit. Škoda jen, že každý závod neustále nesmyslně končí jakýmsi smykovým zastavením vašeho vozidla. A to i v okamžiku, kdy následně akce příběhové mise pokračuje rychle jedoucím autem s pronásledovateli za zadkem. Podobných nelogičností se ve hře najde více, ale to je fuk, vždyť to jsou jen závody.

Aut je tu tak akorát dostatek. Zvláštní je způsob upravování jednoho modelu auta do různých specifikací - závodní, terénní, výkonné... Ale proč ne. Potěšující je potom fakt, že třeba okruhové auto se mimo cesty nechytá. Díky tomu mají úpravy pro různé použití opravdu smysl. Samozřejmě je to arkáda jak vyšitá. Se svým BMW X6 za jistých okolností předjedu třeba Lamborghini (ano, i taková kombinace aut se může na startovní čáře sejít). Jízda zasněženými serpentinami s RUFem je slast! Auta se chovají různě, řízení je příjemné, zábavné a dostatečně adrenalinové. Tuning ve hře moc volnosti nedává. Vylepšování výkonu je více méně dáno jen množstvím odjetých závodů, vylepšování vzhledu je hlavně o barvě a hnusných polepech.

Online mutiplayer. Obecně nemám rád multiplayery. Jednak proto, že nemám kamarády. A hlavně proto, že multiplayery pořád padají, jsou plné dementů, mají zdlouhavé načítání atd. Tady mě ale online mulťák příjemně překvapil. Hrál jsem ho tedy jen bez těch kamarádů ve veřejných lobby (nikoliv příběhovou část), ale i tak je docela svižný, je funkční, je návykový a je hodně zábavný. Některé multiplayerové disciplíny jsem v závodech dosud neviděl - dost mě baví “koruna”, což je vlastně hra na honěnou, a taky “dojezd do skórovací oblasti”, což je něco na pomezí závodu a curlingu. Hraní online je tady skoro povinností, neboť jinak se pořádné prachy vydělat nedají.

Mám rád auta. Mám rád automobilové závodní hry. Líbí se mi reálné lokace. Celé je to zábavné a funguje to dost dobře. Takže proč nemít rád The Crew.

Pro: Zábavné ježdění, rychlý fast travel, multiplayer, lokace, velká mapa

Proti: Pár nelogičností, slabší tuning, trochu chaotické a přeplácané, příliš vnucuje DLC

+16

Mafia III

  • PC 90
Tak čo povedať. Asi sa tu so mnou veľa ľudí nezhodne, ale pre mňa Mafia III bola naozajstná jazda. Áno, hra sa stretáva s mnoho bugmi, glitchmi a podobnými srandami a sem tam má ťažkopádne ovládanie, ale to ma od hry neodradilo. Rovnako ma neodradil ani fps lock v prvé tri dni (mimochodom na mojej GTX 760 som aj tak nikdy nevytiahol 60 fps :P a väčšinu času som sa pohyboval na 29fps - 50fps). Veľa ľudí hre vyčíta, že je repetitívna - no mne to tak neprišlo. Vedľajšie misie sú v takom množstve, aby nikdy neotravovali. Hru som si skutočne užíval, príbeh hry je naozaj PERFEKTNÝ a verte či nie, Lyncolna ako bývalého vojaka z Vietnamu "chápem" (v tej dobe sa vojakom po vojenských misiách neprideľovali psychológovia čo malo obdobné následky, ak nie horšie). Jediné, čo sa mi trošku nepáčilo, bolo to, ako v niektorých momentoch stvárnili postavu Vita Scalettu (ktorý sa niekedy naozaj správa ešte horšie ako buran Burke) a ešte aj fakt, že v meste nejazdil vlak, ktorý tam mal koľajnice :(. Keďže nie som Hard-Core hráč, umelá inteligencia nepriateľov mi prišla primeraná, no v niektorých momentoch som si všimol, že nerozmýšľajú normálne :D.
Čo sa mi ale najviac páčilo, boli odkazy na druhý diel ako napríklad ku koncu hry keď sa objavila veľmi podobná postava, ktorá vyzerala presne ako JOE z Mafia II. Takže ak si spomínate, ako skončila Mafia 2, možno budete prekvapení :) .
Ja peniaze, ktoré som vložil do Mafia III neľutujem a 29 hodín ktoré som pri hraní strávil som si nadmieru vychutnal (a to mám iba 60% achievmentov :P). No dúfam, že vývojári sa poučia z chýb, ktoré spravili a nebudú ich opakovať. Rovnako by si do svedomia malo stúpiť ako 2K, za to čo poslednú dobu predvádzajú. A čo povedať na záver? Pokojne ma tu "vymínusujte", ak so mnou nesúhlasíte, no vedzte, že sto ľudí - sto chutí ;-)

Pro: Príbeh, skryté odkazy na Mafiu 2, krásne mesto

Proti: Glitche, umelá inteligencia potrebuje viac inteligencie :D

+16

Firewatch

  • PC 75
Závidím všem přítomným, kterým hra přišla jako všechno, jen ne výzva. Pro mě, osobu s takřka naprostým orientačním nesmyslem, byla myšlenka na pohyb pomocí mapy a kompasu menší hrůzou a samotná praxe potom hrůzou větší. A když se pak chudák Henry musí orientovat s pomocí vykutáleného technického zařízení? Snad bude stačit, když řeknu, že pípání mi znělo hlavou ještě div ne týden.

Abych si ale jen nesypal popel na hlavu, těch osm až deset hodinek u Firewatche mi zůstane s popraškem příjemného zážitku. Noční výpravy mě příjemně znervózňovaly, ty denní mě naopak nutily neustále zírat do krajiny (snad proto delší herní čas než u ostatních) a když jsem zabloudil, tak jsem se aspoň hezky prošel. A že jsem se OPRAVDU hezky prošel. Že toho po příběhové stránce mnoho neovlivním, mi došlo takřka hned, a proto jsem se jen nechal příjemně nést skrz mysteriózní story a pokoušel se flirtovat s Delilah natolik, abych zvedl mému hrdinovi již tak dost pošramocené sebevědomí (úvodní hra s textem měla za následek, že mi ten kluk fousatá přirostl k srdci opravdu hned) a milé operátorce abych zachránil zdravý rozum. A ano, balil jsem ji, přiznávám se, ten hlas měla dokonalý, tak nelžete, že vy jste to nezkoušeli.

Přiznám se, že nerad hraji mysteriózní hry, protože u hraní se ze mě stává malý kluk a hlavně strašpytel, který se bojí podívat se za nejbližší roh jeskyně, lesa či cestičky. Část, kdy mě (ne)čekaně někdo praštil do hlavy ve chvíli, kdy jsem čekal, jestli se u jezera nakonec vážně neobjeví toho času zmiňovaný medvěd, mě tedy z křesla zvedla rychlostí průměrně zdatného geparda.

Jinak mě ale celé pátrání bavilo a byť některé součásti celého tajemství přinesly tolik otazníků, na které relativně triviální řešení zkrátka z logiky věci stačit nemůže, šlo mi spíše o atmosféru, o poselství celé hry. Tady se totiž vyprávělo o samotě, o místě v životě a klopýtnutích na osudových křižovatkách. S těmi se, myslím, dokážeme ztotožnit všichni.

Pro: Postavy, dialogy, atmosféra

Proti: Dlouhá trasa z jednoho konce mapy na druhý, logické otazníky plynoucí ze závěru

+16

BlackSite: Area 51

  • PC 70
Tenhle typ her mi nějakým způsobem sedne. Výplach, odpočinek. Tady nemusíte dumat nad sofistikovaně kreativními nápady designérů. Žádný design tady totiž není. Jen rovná cesta dopředu. Nemusíte tady dumat nad novátorskými nápady. Žádné tady nejsou. Jen střílení nabíhajících nepřátel a pohodový, klasický, konspirační příběh.

Samotná akce je super. Výborný pocit ze střelby. Je nutno počítat z balistikou na pohybující se cíle. Destrukce prostředí a výbuchy tomu dávají šmrnc. Je to pěkné ozvučené. Atmosféra cizího, záhadného nepřítele je taky slušná. Jen škoda, že zbraní je málo. Celou hru jsem si vystačil prakticky jen ze samopalem. Trochu mě naštvala ta futuristicky vypadající brokovnice.

Hře se bohužel nevyhnuly chyby. Občas se zasekne skript z nutností načtení hry. Naštěstí se nezasekávají parťáci. Pěkně šlapou. Akorát ten systém zadávání rozkazů je až moc zjednodušený a nešikovný. Asi to byla, v té době, taková móda. Mít sebou parťáky. Hodně her z konce roku 2007 je využívá. Při prvním zabitém jsem se lekl zapnutého vibrujícího gamepadu na počítači. Konzole jsou tady hodně znát. Fakt hodně. Třeba už jenom nastavením grafiky. Kde nešlo nastavit skoro nic. Proč mi sakra nešlo zapnout vyhlazování hran?

Hra příjemně odsýpá a docela pěkně graduje. Bavilo mě to po celou dobu hraní. Bylo to ale extrémně krátké. A taky to mělo dost useknutý konec. Jako v jedničce. Asi už na to nezbýval čas ani peníze.

Pro: akce, destrukce, atmosféra neznámého nepřítele, gradace

Proti: občas chyby, málo zbraní, hodně krátké, nemastné zakončení

+16

Through the Woods

  • PC 80
Původní motivací, která mě přiměla se do této hry pustit, byl trailer. Obyčejný, ničím nevybočující trailer, kde mladá žena prochází s baterkou temný les a hledá svého syna. Už od počátku to vše vypadalo na další tuctovou hru, kde matka prochází nějakou krajinu a hledá svého syna. Zdánlivě podobný pokus tu už byl u The Park, nicméně s tím se Through the Woods nedá ani zdaleka srovnávat.

Hra začíná tak, že se mladá žena se svým synem ocitá u jakési obytné chaty kdesi v přírodě. Očividně tu má ona klid na práci a kluk prostor pro hraní. Hru zahajujeme v roli chlapce, kdy máme možnost obhlédnout okolí. Už v tuto chvíli mě pozitivně oslovilo vizuální zpracování. U málokteré hororové procházečky jsem měl pocit, že se nacházím opravdu v přírodě. Detaily postav, objektů a vůbec okolní krajiny jsou propracované tak, jak to u tohoto typu her nebývá často zvykem.

Jak už tomu děj napovídá, jednoho dne se mladý Espen vydá hrát ven a už se nikdy nevrátí. Zoufalá matka se ho vydá hledat a to ještě netuší, jaká cesta ji čeká. V tuto chvíli to netuší ani hráč, protože velmi záhy se hra začne ubírat poněkud netradičním směrem. Směrem, kdy se zdejší pověsti stávají realitou, realitou s poněkud nejasným, ale hlubokým a hrůzným kontextem.

Matka se vydá pátrat po svém synovi vstříc neznámé přírodě. V tuto chvíli hra začne hráčovi postupně dávkovat nejen pěkné vizuální provedení, ale také počátek příběhu. Ono synovo zmizení není až tak úplně náhodné a matka s hrůzou postupně začne rozkrývat cosi, co za zmizením jejího syna stojí. Starostlivá žena nachází jakési opuštěné středověké stavby, místy sbírá útržky z deníků a následuje stopy, které ji její syn při svém úprku zanechal. Postupně jak hlavní postava putuje krajinou, mění se okolí a den střídá noc. Pozornost nad pátráním po klukovi střídají vlastní myšlenky a pochyby nad svou vlastní minulostí.

Velice pozitivně krom samotného vizuálu působí soundtrack i samotné okolní zvuky. Místy hráč narazí na vylidněné vesnice, uvidí oběšené postavy nebo bude konfrontován s jakýmisi bytostmi, kterým je lepší se vyhnout. Jak hráč postupuje hrou, skládá střípky příběhu jak toho, o co tu jde, tak toho, proč se tohle všechno asi děje.

Přestože hra může z obrázků působit nudně, opak je pravdou. Ještě jsem se nesetkal s hororově motivovanou procházecí hrou, která by prošla takovou pečlivostí s ohledem na jednotlivé aspekty hry. Nečekejte žádné lekačky, spíše atmosférickou procházečku na pomezí naší reality, mysteriózna a "oživlých" pověstí. Příběh se mi moc líbil, stejně jako jeho vyústění. Jak nezáživně a nudně podle upoutávek hra působila, opak se ukázal být pravdou. Po nějaké době jsem narazil na příběh, který jsem si užil a u kterého mohu říci, že tohle se mi opravdu líbilo.

Pro: Příběh, vizuál, celkové ztvárnění, hudba a zvuky

Proti: Zanedbatelné vizuální nedostatky

+16

Paradise

  • PC 70
Benoît Sokal vytváří hry (a nejen ty), do kterých vkládá svůj osobitý styl. Ať už se jedná o úchvatný vzhled, mechanické přístroje či vyprávění příběhu, vždy lze poznat, že dané dílo má na svědomí právě tento spisovatel, výtvarník a vývojář v jedné osobě. Ani Paradise není výjimkou, a i když je znát, že na hře již nepracoval zkušený tým Microïds, stále se jedná o kvalitní adventuru.

Do hry jsem byl vhozen jako do ledové vody, ale vzhledem k počátečním událostem je to pochopitelné a lépe jsem se tak mohl vcítit do pocitů hlavní hrdinky. Zajímavý nápad je hra za černého levharta, když nastane noc, ale jeho ovládání je bohužel vyřešeno trochu nešťastně a často jsem se zasekával o různé překážky.

Při hraní jsem narazil na jeden bug, který způsoboval, že kdykoli jsem vyšel nahoru po schodech z lázní, Ann okamžitě sešla znovu dolů. Zkoušel jsem si nahrát pozici, kde chůze do schodů fungovala normálně, ale jakmile jsem se dostal do určitého bodu, bug nastal znovu. Už jsem si chtěl najít savy na netu, ale pak mě napadlo spásné řešení, že po zdolání schodů zmáčknu Esc, abych se dostal do menu a tento nápad naštěstí zafungoval. Přijít na něj mi ale trvalo asi hodinu.

Potěšil mě častý výskyt automatů, které se podobaly těm z první Syberie, ale naopak mě zklamala vesnice Molgravů, která je příliš rozlehlá a nepřehledná, podobně jako vesnice Youkolů v Syberii 2. Fauna v čele s boxerem žabím, který je na konci vtipně využit k bubnování, krásně zapadá do afrického prostředí a doplňuje častá herní videa.

Pro: lokace, automaty, příběh, levhart, boxer žabí, herní videa

Proti: bug se schodištěm, vesnice Molgravů, ovládání levharta

+16

Dishonored

  • PC 95
Naprosto chápu to že tahle hra dostávala vysoký hodnocení protože byla fakt skvěla. Několik možností jak projet jednotlivé mise jak zlikvidovat svůj cíl a otevřenost misí z teto hry dělají fakt unikat, ale jako největší klad beru to že nemusíte zabíjet a i hlavní cíle kterých se máte zbavit tak můžete třeba uspat a vypálit mu na obličej znak kacířství a tím přijde o své vysoké postavení nebo se spojit se zloději a požádat je o to by vašemu cíly vzali peníze z jeho trezoru, a noho dalšího. Jako další se mi líbí příběh který umí být dojemný a někdy i vtipný, schopnosti které má Corvo tak si můžete vylepšovat já jsem nejvíce používal mžik a temný zrak protože hru jsem projel na na nízkou úroveň chaosu abych měl dobrý konec. Postavy jsou skvěle napsané postavy a dabing postav třeba princeznu Emily dabuje herečka Chloë Grace Moretz, a tím se taky dostávám k jedinému záporu hry to že hlavní hrdina Corvo nemluví ale ve dvojce by už mluvit měl, a na dvojku se hrozně těším.

Pro: příběh, atmosféra, prostředí, grafika, možnosti jednotlivých misí, postavy a jejich dabing, schopnosti.

Proti: Corvo nemluví.

+16

Clustertruck

  • PC 85
Clustertruck som si vybral do Hernej výzvy 2016 ako hru, ktorá vyšla v roku 2016.

Hráčovou úlohou v tejto hre je skákať po kamiónoch a dostať sa do cieľa. Niekomu sa to môže zdať jednoduché a ten kto si to myslí je na veľkom omyle. Káždým ďalším levelom je čoraz ťažšie prejsť. A nefunguje tu ani žiadna taktika, ktorú by ste na dokončenie levelu použili. V hre sa rušia všetky fyzikálne zákony, vodiči riadia kamióny ako keby boli na drogách a vy len musíte dúfať, že skočíte na ten pravý. Nepomôže vám ani čakanie na jednom kamióne, lebo vždy sa môže niečo pokaziť. Niekedy zomrete skôr, než sa o to pokúsi hra a to už je čo povedať.

Level desing je výborný a všetko je len na náhode. V hre je 9 svetov (desert, forest, winter, laser,.... a dokonca aj hell) a v každom z nich je 10 levelov. A najťažší bol pre mňa posledný, ktorý bol taký finálny bossfight v pekelnom svete. Trvalo mi približne 2 hodiny, kým som ho konečne splnil. Trochu ma to aj prekvapilo, že do hry kde je hlavnou úlohou skákať po kamiónoch dajú vývojáry bossfight. V hre sú aj schopnosti, ktoré sa delia na aktívne a pasívne. Mne najviac vyhovoval jetpack spolu so spomalovačom času. Ale môžte využiť aj doublejump, grapling hook, alebo aj zamrznutie všetkých kamiónov a dokonca aj SUPERTRUCK, kedy hra bude fungovať ako veľmi známy SUPERHOT. Po dokončení levelu sa zobrazila tabuľka, v ktorej ste svoj výkon mohli porovnať s celým svetom alebo len s priateľmi na Steame.

Našťastie ma vždy ukludňoval soundtrack s elekro hudbou, ktorá bola v každom svete iná a bola výborná. Aj titulky po dokončení hry som si pozrel, len kvôli hudbe. Grafika nebola najlepšia, ale ani najhoršia. Skôr išla takou zlatou cestou priemernosti. Ovládanie bolo jednoduché, ale zo začiatku mi robilo problém preskakovanie, kým som sa ho naučil.

Celkový dojem z hry je kladný a bola zábava skákať po kamiónoch a vyhýbať sa prekážkam, len škoda toho posledného bossfightu, ktorý mi do hry veľmi nepasoval.

Pro: Úrovne, soundtrack, grafika, schopnosti, obtiažnosť, ovládanie.

Proti: Bossfight.

+16

Silence

  • PC 90
Silence je voľným pokračovaním ručne kreslenej adventúry The Whispered World. Tvorcovia z Daedalicu sa ku značke vrátili po 7 rokoch a novú hru z tohoto sveta spravili tak, že si ju užijú aj hráči nedotknutí prvým dielom.

Znovu sa jedná o rozprávkový svet, v ktorom cítiť inšpiráciu hlavne Miyazakiho filmom Spirited Away alebo nemeckou fantasy klasikou The NeverEnding Story. Na Silence pracoval Marco Hüllen, ktorý bol hlavným dizajnérom a ilustrátorom aj pri The Whispered World. Príbeh sa odohráva o pár rokov neskôr a ponúka nové postavy, ale vracajú sa aj tie hlavné a dobre známe (malá formovacia kreatúra Spot alebo klaun Sadwick).

V príbehu sa chopíte súrodeneckej dvojice, malého dievčaťa Renie a skoro dospelého chlapca Noaha. Obe postavy majú rozličné povahy a ich príbehy sa odohrávajú buď na tých istých miestach ale trochu inak alebo v úplne iných lokáciách. Spracovanie príbehu je moderné a plné filmových animácií. Inšpiráciu tvorbou štúdia Telltale je vidieť, ale dovolím si tvrdiť, že Daedalic ide tentokrát v prepracovanosti animácií ešte o kus kvality ďalej. Perfektná mimika postáv, veľa detailov, plynulé rozpohybovanie postáv a žiadne kolízie textúr (narozdiel od Telltale).

Vizuálna stránka hry je krásna a jedná sa celkovo o jednu z najkrajších adventúr, ktorá má asi tie najprepracovanejšie animácie postáv, aké som v tomto žánri videl. Obrazovky sú namaľované do posledných detailov, všade sa niečo hýbe, má to pekné farby a vidieť za tým kus veľkej roboty. Vidieť, že sa na tejto hre pracovalo dlho a tvorcovia ju nechceli vydať, kým si neboli istý, že každú jednu časť spravili najlepšie ako vedeli.

Prejdenie príbehu mi trvalo 7 hodín, čo mi príde trochu málo. Vadili mi aj dlhšie a časté nahrávacie časy alebo oproti predchodcovi výraznejšie jednoduché hádanky (ten ich mal ale niektoré naozaj ťažké). To je však asi všetko čo mi na hre vadilo. Inak sa jedná o dobre napísanú, krásnu a zaujímavú hru. Za mňa jedna z najlepších adventúr a príjemné prekvapenie roka. Dúfam, že za ten investovaný čas, inovatívne nápady a kopec roboty, ktorú na hre vidieť, bude Daedalic náležite odmenený. Dúfam, že to bude po komerčnej stránke úspešná hra a inšpiruje do budúcna aj iné herné štúdiá. Bojím sa však, že tento herný klenot ostane vo veľkej miere neobjavený a oproti masovým predajom Telltale hier to bude neúspech. To by bola veľká škoda.

Pro: Nádherný vizuál, animácie postáv, humor, príbeh, postavy, Spot, záver

Proti: Trochu kratšie ako by som si želal, dlhšie nahrávacie časy, jednoduchšie hádanky

+16

Phantasmagoria

  • PC 70
Roberta Williams asi začala být frustrovaná Kings Quest ságou a všemi pohádkovými bytostmi a tak tu od ní dostáváme FMV hororovou adventuru, a věřte že se rozhodně nejedná o špatnou hru.

Vžijeme se tu do role Adrienn která se čerstvě nastěhovala spolu se svým manželem do obrovského starého sídla o kterém kolují povídačky že tam straší. Ze začátku v domě probíhá idylka ale to by nesměl manžel Don mít za manželku ženu průzkumnici, která ihned začne po domě šmejdit až otevře malou skříňku v tajné místnosti a v tem moment to začne. V domě se začnou objevovat podivné úkazy a Don se začne chovat jak psychopatický maniak.

Příběh na poli hororového žánru není nic extra to ale neznamená že vás nebude zajímat ba naopak. Díky tajemnému a útržkovitému stylu vyprávění o historii minulých obyvatel domu vás příběh bude až do samotného konce zajímat. Dokonce na poměry hororových her se jedná o neskutečně propracovaný titul až mě samotného to zarazilo. Doporučuji každý den pořádně prohledat dům aby jste o žádné zajímavé informace či detaily nepřišly, a nebojte smrt při exploraci domů vám nehrozí, to hlavně z důvodu opravdu nízké obtížnosti. Ano nevěřím že o nějaké adventuře Roberty Williams prohlašuji že je jednoduchá, ale tady tomu opravdu tak je. Hru opravdu není problém projet bez koukání do návodu a žádné vlasy trhající puzzle se tu také nevyskytují. Více se jedná o takovou průzkumní adventuru, kde více než řešíte puzzly tak prozkoumáváte přilehlé lokace. Samozřejmě tu pár záseků může být, jako třeba šestkrát kliknout na postavu aby vám něco sdělila či prozkoumávat místnost tak dlouho dokud za vámi někdo nepřijde ale nic více vám mám pocit nehrozí. Dokonce v poslední kapitole jsem si všiml jisté ochrany aby nikdo neměl problém s dohráním, ono totiž když zapomenete vzít špendlík z truhly v té místnosti která byla zadělána dřevem, nebo začnete od sedmé kapitoly tak v dětské místnosti můžete před honičkou najít kus skla kterým se můžete říznout do prstu místo píchnutí špendlíkem. Abych neošidil o inforamce i ty co spoiler číst nechtějí tak zmíním herní možnost naskočit do jakékoliv kapitoly chcete což mi přišlo vhod když se mi uložené pozice záhadně smazaly (Jakoby tvůrci mysleli přímo na mě :O) Obtížnost je tedy opravdu nízká a chápu že to některým adventuristům vadí.

Teď se přesuneme k často největšímu problémů mnohým FMV adventur a tím jsou herecké výkony, které tady jsou na skvělé úrovni. S žádnou z postav jsem neměl problém a všechny mi přišly zahrány důvěryhodně. Za zmínku hlavně stojí představitel Dona který se ze začátku může zdát jako takový tuctový herec co hraje manžílka, to co ale předvede v poslední části hry mě doslova překvapilo. Nejenže ve vás skvěle dokáže vyvolat strach ale i pocit veliké nejistoty. Celkově poslední část hry stojí na něm a díky tomu je i sedmá část pro mě ta nejlepší a nejvíce atmosferická, opravdu skvělý výkon dle mého skromného posudku. Hlavní hrdinka je každopádně také hezky zahraná.

Postavy jsou každopádně napsané dobře a s nikým jsem problém neměl a to ani s tou šílenou starší dámou která má syna.

Soundtrack je skvělý a už ho opět poslouchám mimo hru, opravdu skvělá práce.

Grafické zpracování už je na tom poměrně hůře, teď se na to nechci dívat svým pohledem jelikož mě ta grafika vůbec nevadí ale chápu že jiné hráče může odradit. Celé prostředí místy vypadá dost podivně, tedy vnitru domu to vypadá skvěle, bohužel když jste v přírodě tak to celé působí podivně a ne moc pěkně, což může některé dnešní hráče odradit. Každopádně dům a celé přilehlé okolí je zpracováno skvěle a atmosfericky.

Tak co říci na závěr ? Jedná se o kvalitní hororovou adventuru která moc strašidelná není až tedy na poslední chapter, při něm jsem se bál docela často. Jinak se jedná o poměrně povedenou adventuru která sice nenabízí kdovíjak úžasný děj ale za to vás zase překvapí hromadou příjemných detailů či povedeným hereckým obsazením. Nejedná se ale bohužel o nic více než krátkou zajímavou jednohubku, která je skvělá pro začátek s FMV adventurami a to už jen díky své délce.

PS: Titulky tu nejsou ale hlasy postav jsou vcelku srozumitelné.

Pro: Atmosféra,soundtrack, představitel Dona, honička v posledním chapteru, herecké výkony a příjemné detaily

Proti: Velice nízká obtížnost, pro někoho grafické zpracování či absence titulků

+16

Dragon Age: Inquisition – The Descent

  • PC 60
Trpaslíky (až na Varrica )v Dragon age nemám rád. Nemám rád jejich kulturu, nemám rád jejich vzhled a už vůbec nemám rád jejich přechytralé kecy. A ano, uvědomuji si, že je to ode mě dost rasistické, ale k tomu jsem se již veřejně přiznal v komentáři na DA:O. A ještě k tomu všemu fakt nemám rád Hluboké cesty, i přestože musím uznat, že v předchozích dílech měly dost dobrou atmošku. Tudíž k tomuhle DLC jsem přistupoval s přivřeným okem. Hlavní dějová linka je však vcelku zajímavá, byť se mi to uvnitř těch temných síní příliš nelíbilo, přesto hra dokázala udržet mou zvědavost z toho, co vlastně je příčinou oněch nepřirozených otřesů, a to mimo jiné postupem do stále temnějších a hlubších míst. Ze začátku jsem dost trpěl. Lokace nezajímavé, souboje těžce průměrné a dva trpasličí průvodci typicky trpaslicky otravní. Jistý zlom však náhle přichází asi v půlce, kde však přichází totálně nadupaná a úžasná soubojová část, kterak máte za úkol zlikvidovat několik skupinek zplozenců bez možnosti uložení. A musím říct, že to byla jedna z nejlepších a nejtěžších bitek nejen DLCčka, ale i původní hry. I následná druhá půlka je lepší, Z části protože jeden z těch průvodců zajebe, chachachá! lokace dostanou zajímavější nádech a atmoška taky nabere grády. A ten zavěrečný souboj celkem ujde.
Trevor Morris mimo jiné složil další fantastický hudební theme, jenž je určen právě pro toto DLC, a které mi právě teď při psaní komentáře hraje v hlavě. A odvedl tu dobrou práci.

Ve výsledku se jedná vcelku zábavné DLC, jehož kvalitu hráč ocení asi až v té druhé polovině, která se mu sice bude dost líbit, ale bude nakonec rád, že může z toho podzemí zas vypadnout na denní slunce.

Pro: Hudba, příběh, některé souboje a lokace

Proti: Zprvu dost velká nuda, někdy nezajímavé prostředí a nepřátelé

+16

Pivo's Grand Adventures Episode 1: Pivo Go Home

  • PC --
„Ve tvém vlastním zájmu tě varuji hráči, který jsi nepřipraven a neozbrojen se odvažuješ vstoupit na půdu neznámé tobě pláně o jejímž nebezpečí nemáš ani představy, přičemž šílenství nebo tělesná smrt nejsou ještě nebezpečím největším. Hrůza s níž se zde setkáš, půjde pak s tebou a tobě ztěží bude možno po celý tvůj život uniknout tomuto děsu.”

Tak jsem se kvůli výzvě vrhl mezi nejtemnější vody internetu. Tato hra by měla sloužit jako odrazující případ pro návštěvu deep webu, akorát se nachází volně k dispozici na webu normálním.

Titul se nejvíc podobná dvěma mým oblíbeným hrám. Styl vyprávění je ne nepodobný tomu z Dark Souls. I zde příběh vyprávějí němé postavy a prostředí. Ihned od startovní lokace je zeď připomínající penis, do kterého naráží slečna polonahým avatarem a cílové tlačítko vypadá jako otvor. Hned ve druhé misi dojde na protržení blány do které vnikají hned dva uživatelé, chvíli střídavě a pokud v úrovní strávíte dostatek času, tak i zároveň!

Druhý boss první oblasti je v mých očích podstatě největším chudákem univerza.. protože kvůli zdi se nikdy nedostane k jádru problému. Zde hra trochu trpí nepřeložitelností daného lore, jedná se totiž o idiom "get to the bottom of something" a běžný hráč to bez hluboké analýzy mnoha herních webů nemá šanci pochytit. Tolik je ztraceno v překladu...

Lore jde prostě interpretovat volně mnoha způsoby.

Ačkoliv prostředí jeví typické znaky eukleidovské geometrie, hned spatříte, že se něco šeredně nevyvedlo. Tato blasfemická architektura lze chápat jako zdroj zániku Pivova zdravého rozumu. Zřejmě by cvrlikalo každému, bydlet v takhle navržených ulicích.

Já se však stavím k druhé teorii. Hra je vlastně takový Silent Hill, kde je Pivo již dávno v limbu a prožívá svůj osobní očistec skrze střípky vlastních vzpomínek, které tvarují tento démonický svět plný nástrah do nekončícího boje mezi avatary třejícícmi se o sebe.

Pro: Chyběl jsem zde, když se tyto zvěrstva děly.

Proti: Trochu to zavání šikanou.

+16 +17 −1

ReCore

  • PC 40
Je to typický příběh takové té lásky na první pohled: Už od 1. traileru na E3 2015 jsem si hru zamiloval a přestože se o ní moc nemluvilo, na každé další podobné akci jsem jsem měl oči jen pro ni. Jakmile vyšla mezi lidi, těšil jsem se, až ji konečně poznám blíže, až budeme sdílet své intimní chvíle, ale ostatní o ní začali mluvit jako přinejlepším o průměrné. Trochu jsem zpozorněl. Může být opravdu taková? Přesto jsem pořád věřil, že ostatní nevidí, co já, že nevidí tu krásu, kterou vidím já. Že je ta hra stvořená snad jen pro mě... a proto jsem nakonec bez ostychu udělal první krok, poznal ji a zjistil pravdu...

Je to čubka!
Prostoduchá, zlá, zabugovaná čubka!

Přitom to začíná, jak to ostatně u podobných lásek bývá, docela slibně. Hra baví, působí zajímavě a nemůžete se na ni vynadívat. Jenomže po čase vás začne otravovat jedno debilní vývojářské rozhodnutí za druhým. Předně sebou můžete tahat jen dva roboty ze čtyř. Pravda, pes je po nalezení opičáka k ničemu, ale pořád musíte pro postup hrou roboty obměňovat na tvrdě daných stanovištích, což nemá ve hře jediné rozumné opodstatnění a věřte mi, nic vás nenasere víc, než že se někam pracně proskáčete, abyste zjistili, že máte špatně zvoleného robůtka. Aha, takže zpátky a pak znovu... Fuck off! Jo, musel jsem kvůli tomu párkrát opakovat misi. Stejně jako kvůli bugům.

Ty jsou většinou jen otravného charakteru, jakože vám občas nepřestane bzučet po výstřelu zbraň, nebo nezmizí tutoriálové okno. To se ale stačí přesunout na jinou mapu a většinou je to v suchu. Samozřejmě jsou horší ty bugy znepříjemňující průchod hrou. Pár misí jsem musel opakovat, dva dungy nebyly ani po restartu dohratelné, několikrát mi to spadlo a finální boss se mi i na podruhé na konci sekl tak, že jsem ho nemohl dorazit... Není toho málo, co?

K tomu debilní gamedesign, kdy musíte pro další postup hrou sbírat a získávat prismatické jádra v "dobrovolných" dungeonech, kde "dobrovolně" strávíte půlku hrací doby, nebo hledáním v poušti. A ne, nehledají se zrovna snadno. A takový traveling je kvůli častému respawnu nepřátel taky velká osina v zadku. Všechno to slouží jen k umělému a nezáživnému prodloužení hrací doby, která by bez toho byla vlastně docela krátká, protože příběhových misí hra moc nenabízí.

A pak je tady poslední mise. Místo, kde se má konat velké finále a má vám poskytnout pocit zadostiučinění. Tak to má přece být, ne? Větší designerský fail jsem už dlouho nezažil. Jakoby by si vývojáři řekli, že to hráči ani tak daleko nedotáhnou a úplně na to hodili bobek. Odehrává se ve věži, které má 5 pater. Každé patro vypadá stejně unyle a frigidně (asi zrovna vyhodili grafika, páč si jinak tuhle línou práci nedovedu vysvětlit) a má pokaždé stejný mustr. Přeskočit pár plošinek - aréna - přeskočit pár plošinek - aréna - přeskočit pár plošinek - východ. Zkoušel tam tu hru vůbec někdo? A to jim fakt nepřišlo blbé? A samozřejmě má taky každé patro své nároky na prismatické jádra, a pokud jich nemáte dost, i když Joule prohlašuje, že se bouře zhoršuje a musí proto rychle opravit hlavní jádro, hurá zpátky do světa, aby se ten čas zase natáhl.

Další mínusové body má hra za příběh a hudbu, respektive jejich absenci. Jo, něco se tam odehrává, ale je to podané tak minimalisticky, že by se beze srandy všechny dialogy vešly na dvě A4. To myslím smrtelně vážně. Většinu času jdete tedy jen za ukazatelem, aniž byste kolikrát věděli, proč vlastně. Žádné zvraty, nic vás nechytne, příběh tam ani nevnímáte. A pak je tady hudba. Z díry leze pomalu obrovské monstrum, náhle se postaví, na obrazovce se nám objeví její jméno a čeká nás boss fight. Já nevím, člověk by čekal trochu dynamičtější hudbu, zrychlení, cokoliv. Tady ale dostanete jen... ticho. Po celou dobu nezahraje jediná melodie a slyšíte jen cvakání a to tedy taky nezní nějak extra. Řeknu oxymorón, ale to ticho v takových chvílích působilo až rušivě. A taková je celá hra. Pár skladeb tam zazní, ale drtivou většinu je jen ticho a to i ve chvílích, kdy se to moc nehodí. Až jsem si kolikrát říkal, jestli to není taky bug, což by mě ani nepřekvapovalo.

Shrnutí: Tahle hra mi zlomila srdce. Nezaslouží si vás čas, ani peníze. V jádru není asi úplně špatná, ale na dno jí sráží nepochopitelné a otravné mechaniky a neustále bugy. Ze začátku se jeví jako docela fajn, ale po čase vás udrží permanentně ve stavu pokročilé nasranosti. Téhle hře by mnohem víc slušela linearita než pseudo open-world.

Pro: Trailer, na který se s chutí čas od času ještě podívám.

Proti: Samotná hra

+16

FIFA International Soccer

  • PC 70
Jeden z prvních fotbalů, u kterého jsme měli tu čest hostit ho na našich PC. Co o něm napsat? Nabízí pouze mezinárodní mužstva, kterých je přesně 48 + 1 výběrový. Oficiální licence ještě nebyla k dispozici, takže na skutečná jména zapomeňte. Malou jakoby záchranou jsou fiktivní jména některých fotbalistů, která alespoň zní dle původu reprezentované země. Je také možnost nastavit některá z těch nejzákladnějších nastavení (délka poločasu, zapnutý/vypnutý offside…).

A jak se to celé hraje? Je to jedna velká arkáda. Balón lítá prakticky jen směrem dopředu. Nějaký smysl, či účel přihrávky do strany, nebo dokonce dozadu zde vůbec nehledejte. Hru tak trochu sráží možnost vstřelení jednoduchého gólu a stačí si při tom akorát nesměle stoupnout před vykopávajícího brankáře. Ovšem záleží jen na Vás, jak často chcete tohoto způsobu zneužívat. Další zajímavostí je, že v určité pozici a to relativně daleko od branky je celkem snadné vstřelit gól, ale v momentech, kdy jste s míčem před brankářem doslova "face to face", tak možnost ke skórování je velmi nízká. Hledat zde logiku v chování hráčů a nebo míče nemá cenu. Obtížnost není vysoká a ani nelze nastavit. Během zápasu celkem citelně chybí časomíra.

Má teda cenu si to zahrát? To ano, rozhodně má! Dobře se na to kouká a celá ta atmosféra okolo působí opravdu fotbalově. Hráči se po vstřelení gólu stylově radují, ochozy působí živě, diváci sem tam zaskandují… A kdo má doma joystick, tak by měl pozvat kamaráda a svést s ním u jednoho monitoru pořádnou fotbalovou bitvu! Tenhle fotbálek si svojí šanci rozhodně zaslouží, protože minimálně na nějakou chvíli dobře zabaví.

Pro: fotbalová atmosféra, pěkně zpracované

Proti: nelogické momenty, absence časomíry

+16

Rise of the Tomb Raider: Baba Yaga - The Temple of the Witch

  • PC --
Po krátké prvotní návštěvě nové lokace Wicked Vale se Lara přesouvá do části Soviet Instalation (část původní hry), kde je potřeba navštívit již prolezlá místa a sesbírat určitý počet ingrediencí. Poté se vrací zpět, řeší jeden krátký hopsací puzzle a skáče přímo do finálního souboje s čarodějnicí. Herní doba +-1 hodina...

Jestliže jsem měl dosud Samorosta 2 jako nejhorší hru s poměrem cena/výkon, toto DLC jej naprosto s přehledem překonává. Za 10€ slabá hodinka hraní, to už je solidní rip off.
+16

Gothic 3

  • PC 80
Předem poznamenám, že k prvnímu a druhému dílu jsem se nedostal, takže nebudu srovnávat. Gothic 3 je i pro mne takovou trochu rozporuplnou záležitostí.

Začnu typicky grafikou a zvukem. Obojí je velice dobré, a i když hra už zažila dekádu, stále se na ní dobře kouká. Hlavně příroda v mírném pásu je příjemně zelená a působí hustě (ve smyslu množství a průchodnosti). Infrastruktura měst a vesnic také působí uvěřitelně, a hráč si snadno zapamatuje, co se kde nachází. Pohyb v Myrtaně jsem si opravdu pokaždé užil a od hry se nemohl odtrhnout, i přes někdy nejasné zadání úkolů (jdi na severovýchod k jeskyni - a kde to proboha je? Člověk to vzal dle mapy cca na severovýchod, a tam pak běhal všude možně a hledal jeskyni). Dobré je, že nemáte daný postup příběhu, můžete si jej hrát relativně dle svého, a dokonce se přidat ke skřetům (já to teda nikdy neudělal). Ale je třeba si dát pozor, jaké úkoly plníte, protože pokud úkoly jsou vysloveně na některou frakcí útočné, tak si je můžete znepřátelit nadobro (takhle jsem si naštval skřety a nemohl jít do žádného města, proto se vyplatí projít si města, vyhnout se úkolům, které někoho naštvou a likvidaci provést až pak najednou). V každém městě se členům frakce musíte zalíbit, jinak se nedostanete ke skřetímu veliteli, nebo k zásadním úkolům pro povstalce. Někdy je docela obtížné to zkombinovat.

Obdivuhodná je rozloha hry, jenže je v tom trochu i problém, jelikož je každému novému městu a místu nutno doběhnout. A že to je často dost dlouhý maratón. A zde se automaticky neotevírá rychlé cestování, je nutno v lokaci objevit teleportační kámen. Nevyplatí se bez něj odcházet, protože pokud je třeba se vrátit, opakujete přespolní běh.

Úkoly jsou relativně rozmanité, takže aspoň že začátku neomrzí. Občas je problém, že se úkol sekne a nelze splnit, prostě bug. A to jsem hrál vždy s Community patchem, moc si neumím představit, jak to fungovalo bez něj. Zamrzí i dlouhý loading, když pro souboji prohráváte, a snažíte se ho zopakovat, dost to zdržuje. A aspoň pro mne je nejhorší, že ačkoli přes všechny výtky jsem si hru v Myrtaně vždy užíval, po postupu do Varantu a následně Nordmaru mne hra přestala rychle bavit, takže jsem ji nikdy kompletně nedohrál. Prostě už mě to běhání mezi úkoly, které následně bylo hodně po pustinách, přestalo bavit.

Levelení postavy a zbraní je celkem v pohodě, to mi nevadilo a bavilo. Jen občas nedostatek materiálů.

Gothic 3 je opravdu dobrá hra, ale dojíždí na svoji epičnost (zdlouhavé cestování, prázdná místa, problémové hledání místa úkolu) a na provázející bugy (hodně hře pomohl Community patch).

Edit: Tak dohráno až do konce a celkem nemám potřebu měnit recenzi. Prostě slušná hra, ale Varant a Nordmar se už celkem táhnul, příliš rozsáhlá plocha a ne až tolik zábavných úkolů k řešení.

Pro: Grafika, ozvučení, velké množství úkolů a lokalit, Myrtana

Proti: Zdlouhavé cestování, bugy, loading time, pustiny

+16

Blue TOP

  • PC 15
Hru Blue TOP jsem si zahrála v rámci herní výzvy 2017 v kategorii her, které jsou na databázi mezi 100 nejhůře hodnocených. Moje hodnocení jí z tohoto zařazení nepomůže. Na hře je pozitivní hlavně to, že je velmi krátká a pak jednoduchost, protože by ji dohrálo i malé dítě bez problémů. Mohla bych pochválit ještě maximálně český dabing, protože byl více k smíchu než k pláči.

Pro: vtip, český dabing

Proti: příliš jednoduché, amatérské

+16

Painkiller: Redemption

  • PC 35
Z této série jsem hrál pouze kdysi původní hru a loni Painkiller: Hell and Damnation. Od datadisku jsem očekával více klasického obsahu. Bohužel tady jde pouze o nudnou nastavovanou kaši. Levely jsou krátké a nenápadité. Ani tajné oblasti nejsou ukryty nijak zajímavě. Nepřátel je na můj vkus až moc. Hrál jsem na prostřední obtížnost, aby fungovaly karty, a měl jsem místy dost problémů. Naštěstí tupost nepřátel často umožňuje najít pozici, kde můžete zlikvidovat velkou část nepřátel relativně bezpečně. První dva levely to byla ještě docela zábava, ale pak se rychle dostavila nuda.

Po konci 6 levelu a zabití bosse následují "závěrečné" titulky a pak se překvapivě odemkly další 2 levely. Byl jsem dost překvapen protože na mnoha místech se uvádí 6 jako celkový počet. Každopádně jsem dokončil i ty 2, které byly překvapivě zábavnější a různorodější. Obsahují zajímavější prostředí a více druhů nepřátel než hlavní levely, počty nepřátel nejsou tak vysoké a obtížnost je tudíž snesitelnější.

Odemkl jsem pouze 3 karty a rozhodně nemám náladu levely opakovat kvůli dalším. Dohrání mi zabralo asi 9h a opravdu obdivuji lidi co to zvládly rychleji. Hru bych doporučil opravdu jen velkým fandům série. Pokud máte náladu na střílečku tohoto typu zkuste spíše Serious Sam: The First Encounter, je rozhodně zábavnější.
+16

The Elder Scrolls IV: Oblivion - Knights of The Nine

  • PC 65
Rytíři devítky mě sice nijak zásadně nezklamali, ale ani nijak závratně nenadchli. Je to podle mě taková standardní příběhová linie srovnatelná s příběhy a úkoly základní hry. A myslím, že série úkolů pro Temné bratrstvo nebo Cech zlodějů, je z hlediska příběhu i mnohem zajímavější, než to co se odehraje zde. Bethesda totiž znovu předvedla, že je mistrem nastavované kaše, protože osm z celkem jedenácti úkolů je vlastně variace na to samé. A když už se zde objeví nějaký prvek, který mě zaujal, tak se zase najde něco jiného, co ho zazdí. (Např. abyste se očistili od hříchů, musíte vykonat pouť po jednotlivých svatyních, které musíte najít podle obdržené mapy a nevede vás k nim žádná šipka. To mi přišlo fajn ovšem jen do chvíle, než jsem zjistil, že mi stačí navštívit jen jednu svatyni, protože u ostatních už jsem náhodou v rámci hraní GOTY edice byl, a to dříve, než jsem aktivoval tento quest. A hra to tím pádem považuje za splněné. Z poutě za očištěním duše se tak stala fraška. Stejně tak kletba, kterou v rámci plnění jednoho úkolu musíte na sebe vzít, má úplně směšný dopad, ačkoliv ostatní NPC se tváří, jaké smrtelné ohrožení mě čeká. Přitom, kdyby ten dopad na vlastnosti postavy byl výraznější, mohlo by to celkem oživit hru.)

Ani nové lokace a NPC přidané v rámci tohoto datadisku nijak nevybočují ze standardů základní hry. Snad jedině finální boss má celkem slušnou damage, ale to je asi tak vše, čím mě zaujal. Přidané předměty a výbava jsou celkem OK, v rámci roleplay jsem se je snažil využívat, použití některých hra dokonce vyžaduje, ale po dohrání, jsem je uložil do truhly a do Shivering Isles je s sebou netáhnu. Takže snad úplně nejzajímavější mi přišly kouzla a magické efekty, resp. požehnání, která se dají během questu získat a zvýšit tak dočasně či trvale některé své vlastnosti.

Závěrem musím upozornit, že hodnotím jen a pouze přídavek Knights of the Nine. Vlastním totiž GOTY edici na Steamu, která ty další pluginy, jež byly součástí krabicového vydání, neobsahuje. Ty jsou obsaženy až v GOTY Deluxe edici, takže pozor, kdyby někdo chtěl kupovat kompletku.
+16