Nejlépe hodnocené komentáře

Několik let jsme se v Assassins Creed posouvali v čase neustále dopředu, nyní konečně nastal čas podívat se úplně na začátek. V Origins vás ještě nečekají asasíni ani templáři, nýbrž jejich předchůdci v podobě Skrytých a Řádu Prastarých, které vidíme na počátku dlouholeté války, jež začala necelých padesát let před naším letopočtem v Egyptě. Hlavní zápletkou je již tradičně pomsta, což je asi nejsnazší způsob, jak vybudovat nějaký děj. Do rukou se nám tentokrát dostává hrdinný Bayek, kterého kromě pomsty žene ještě čest a touha po spravedlnosti.

Naneštěstí je Bayek snad jedinou více propracovanou postavou, což je u Assassins Creed docela neobvyklé. Záporáci, hrdinové ani historické postavy nemají žádné větší motivace a nedostává se jim ani moc prostoru. Jedinými postavami, které uvidíte častěji jsou Aya a Kleopatra, které ale nejsou příliš dobře napsané, obě byste navíc nejradši uškrtili. První AC sice také neměl kdovíjak propracované padouchy, ale aspoň vám byli představeni jako řádné svině, které vraždí, mučí a týrají bezbranné obyvatele Jeruzaléma. Zde Řád v akci moc nevidíme, pouze nám civilisté popisují své trable a my ony pleticháře vystopujeme a v mžiku zabijeme. Hlavoun Řádu se dokonce objeví víceméně těsně před koncem, přičemž nevíme nic o jeho plánech.

Slibovaná pasáž v přítomnosti také není kdovíjak skvělá. Tvůrci nám tvrdili, že nás čeká obdobná akce jako v AC3, přičemž zde máme jen pár ani ne pětiminutových scének. Vedlejší úkoly v minulosti jsou pak tradičně udělané jako přes kopírák a nabízí vám z několika scénářů: velký zlý člověk stojí za problémem ve městě, ztracený člen rodiny nebo výběrčí daní. To i Unity mělo podnětnější příběhy, přičemž vycházely ze skutečné historie.

Abych jenom nekritizoval, což by bylo divné vůči mému vysokému hodnocení, tak musím pochválit zpracování světa, které je přímo skvělé, tohle je něco, co Ubisoft prostě umí. Egypt působí opravdu věrohodně a máme možnost prozkoumat každý kout a vyšplhat téměř na cokoliv. Alexandrie a Kyréna mě naprosto ohromily, přičemž jsem si užil mnoho krásných výhledů po celém Egyptě.

Oproti předešlým dílům jsme se dočkali opravdu velké změny v hratelnosti, kterou tvůrci z většiny převzali z třetího Zaklínače, což nebylo vůbec naškodu. Proti kopírování prvků nic nemám, když něco funguje, přece to nemůže zůstat na jednom místě. Krapítek mi sice vadilo, že tvůrci opustili od klasického orlího pohledu a nahradili jej "zaklínačským smyslem" a "dronem", ale v rychlosti jsem si na to zvykl. Právě díky hratelnosti jsem si hru opravdu užil a mapu jsem pročistil, co to jen šlo. Ve volných chvílích jsem navštěvoval hippodrom, kde byli velice povedené závody, přičemž aréna mi naopak přišla opravdu nezáživná. Stejně tak mne nebavily ani námořní bitvy, které tým v předešlých hrách zvládl na jedničku.

Hra vyniká také v maličkostech, které jsem u Ubi opravdu nečekal. Živý svět jsme tu sice měli vždycky, ale kdo by čekal funkční písečnou bouři, která se žene krajinou nebo několik typů fata morgány. Funguje zde také zvířena, která se chová přesně jako ve skutečnosti. Ptáci se při přiblížení hned vyplaší a vzlétnou, dravci pak zase nahánějí bezbranné býložravce. Před pár dny jsem si také všiml skutečnosti, že Ubisoft při tvorbě velblouda udělali MoCap skutečného tak, že jej navlékli do tradičního černého oblečku s pinpongáči.

Jak jsem již zmínil, hra se jako tradiční AC příliš nechová, pokud tedy nepočítáme skryté vraždy nebo zápletku s naháněním tajemných osob. Abych se tedy přizpůsobil onomu RPG stylu, vyměnil jsem klasickou bílou róbu za brnění, které navíc k Bayekově Medžajskému postu hezky sedlo. Většinu hry jsem pak strávil s vybavením z Final Fantasy úkolu, který rozhodně patří k tomu nejlepšímu, co tahle hra mohla nabídnout.

Nyní jen musíme počkat na oznámení, v jakém prostředí se bude příští hra odehrávat, a jestli zůstane u RPG stylu nebo se vrátí ke kořenům. U onoho RPG by mi nevadilo pokračování ve starověku, vláda Čingise ani doba vikingů, přičemž klasický AC by se nejvíce vyjímal v době vlády Rudolfa II. To by bylo k mému postoji ke hře a budoucnosti AC asi už vše. Na konec bych jenom zmínil můj malý objev - Caesar=Babiš.