Jednu hru dohraji za pár minut, ale jsou i případy, kdy se hledání správné kombinace karet protáhne třeba i na půl hodiny. Mluvím zde samozřejmě o nejlehčí obtížnosti, protože střední jsem sice dohrál, ale trvalo to na můj vkus, až moc dlouho a při nejtěžší obtížnosti se mi podařilo dát do kupy jen jeden balíček stejné barvy a už jsem si nevěděl rady.
Jediným záporem je asi stereotyp, ale ten se u mě dostavuje asi až tak po dvaceti za sebou následujících hrách a i proto se s velikou pravděpodobností jedná o hru, kterou jsem dohrál nejvíce krát, protože si nevybavuji žádnou jinou, u které by mi momentálně svítil počet dokončených her 420.
Pro: odreagování, tři obtížnosti, znovuhratelnost
Proti: po mnoha hrách stereotyp