Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Nejlépe hodnocené komentáře

Life is Strange - Episode 5: Polarized

  • PC 95
Včera jsem měl tu čest dohrát emoční dílo zasazené do herního světa. Bezpečně mohu podotknout, že kvalitou příběhu lze celou hru postavit bez okolků vedle skvostů jako je Bioshock Infinite. Nápad se ovšem snoubí ještě s provedením a herními mechanismy a Vy budete dlouho vzpomínat na takový prožitek. S menšími úpravami bych pojal toto dílo, beze strachu z výdělku, jako film nebo seriál.

Skvěle napsané postavy, perfektní dabing, inteligentní způsob využití časových rovin, jeho přetáčení a cestování v něm, jsou jako perfektně namazaný stroj, který šlape. K tomu originální, bezpochyby krásná grafika (i když můj stoprocentní šálek kávy to nebyl) a máte ve výsledku, po dohrání, blažený pocit, že Váš koníček opravdu není pro malé děti.

Hra vybízí k diskuzi, člověk nad ní musí přemýšlet a rozhodně nezapadne v propadlišti herních dějin. Svým způsobem i nastavuje kladný pohled na epizodické hraní (nemám ho rád), protože zde smysl má.

Každému nemusí sednout zasazení do prostředí dospívající dívky, ale věřte, že to velmi rychle překonáte. Vřele doporučuji a těším se na další počin studia!

http://hrac0.webnode.cz/
+14 +15 −1

Dust: An Elysian Tail

  • PC 70
Herní výzva #10

Dust: An Elysian Tail asi každého zaujme na první pohled svým skvělým grafickým zpracováním připomínající interaktivní animovaný film. Ze začátku mě velmi příjemně potěšila i hratelnost, hra ubíhá bez větších prodlev... ale časem se objevilo několik vad na kráse.

Pravděpodobně jde hlavně o můj problém, ale v plošinovkách žánru metroidvania preferuju, když do mě hra pořád nehustí nějaký svůj pokus o příběh a nechá mě hrát a objevovat. Dust jde ale jinou cestou a dost často přerušuje gameplay dialogy a cutscénami, které mě bohužel děsně iritovaly. Příběh Dustu jsou ta nejhorší fantasy klišé, která si dovedete představit, hlavní hrdina je totálně nudný, jeho sidekick je na zabití, ostatní postavy jsou nezajímavé a příběhový tón skáče mezi uvolněnou srandou pro nejmenší děcka a melodramatem, kde zvířátka umírají po stovkách. Asi v třech čtvrtinách hry mi došla trpělivost a začal jsem všechny dialogy přeskakovat, čímž bych chtěl autorovi Dustu poděkovat, že do hry tuto funkci implementoval.

Naštěstí gameplay byl dost poutavý, aby mě u hry udržel po celých 12h, i když to není ta nejpropracovanější metroidvania pod sluncem. V podstatě všechny herní prvky jsou tak jednoduché, jak to jen jde - RPG prvky se omezují na přidělování bodů do čtyř kategorií, výbava má striktně lineární progresi, upgrady postavy jen odemykají další cesty lokacemi a nic jiného, skákání je trochu nepřesné a občas vede k frustraci, na to, jak moc se hra soustředí na souboje, chybí jakákoliv složitější komba a tak dále - ale dohromady to všechno tvoří příjemnou, nenáročnou zábavu. Je ale fakt, že Dust je po všech stránkách kompetentní, ale v ničem není výjimečný - nemá tak dobrý platforming jako Ori and the Blind Forest, tak dobré souboje jako Guacamelee!, tak dobrou exploraci jako La-Mulana... ať vás zajímá jakákoliv část hry, vždycky najdete lepší alternativu.

Na druhou stranu, hra vypadá a zní opravdu skvěle. Po již zmiňovaném Orim jde asi o nejhezčí plošinovku, kterou jsem kdy hrál. Lokace jsou krásně barevné a variabilní, plné detailů a efektů... radost pohledět. Hudba je taky na jedničku, jedinou slabší částí audia je dabing některých postav.

Podtrženo shrnuto, pokud toužíte po nenáročné plošinovce s krásnou grafikou, dejte Dustu šanci, možná se vám třeba bude líbit i ten příběh. Pokud jste ale už pár metroidvania her hráli, asi vás Dust v ničem nepřekvapí.

Pro: grafika, hudba, příjemná hratelnost

Proti: příběh, přílišná jednoduchost

+14

American McGee Presents: Scrapland

  • PC 65
Na Scrapland jsem narazil čistě náhodou při prokrastinačním brouzdání po internetu a když jsem to začal koumat trochu pečlivěji, tak jsem si vzpomněl. Vždyť jako děcko jsem u kamaráda hrál demo! Musel jsem si tedy oživit vzpomínky a po roce zde zas přibylo hodnocení, což mě překvapuje... To na hru každý zapomněl jak já?

Jako robot jménem D-Tritus přicházíte do města Scrapland, které je obydleno pouze roboty a všichni jsou téměř nesmrtelní, jelikož za život se zde platí. Je vám přiřazeno zaměstnání reportéra, ale brzy se začnete věnovat vyšetřování vraždy. Příběhově to je spíš takové béčko, ale na hru solidní. Seznámíte se tak s pár roboty, se kterými jste po celou dobu v kontaktu, dostanete loď a dobrodružství může začít.

V roce 2004 museli být hráči asi nadšení. Vlastně i já byl tehdá nadšený. Robotické GTA! Otevřené město, ve kterém místo aut na silnici lítají lodě vzduchem, máte naprostou volnost kam letět a kdy co udělat. Jenže... co z toho, když tam krom plnění misí nejde nic dělat? Můžete si maximálně koupit novou loď a vytunit ji. Město je sice plné života, všude se střílí, interiéry jsou přeplněné roboty, ale přesto je vlastně mrtvé. Nikde není nic, nad čím byste se pozastavili, co byste si prohlédli, co by vás jednoduše zaujalo. Roboti chodí od ničeho k ničem jak stádo tupých ovcí a to je vše. Můžete si s nima sice promluvit nebo je vyzvat na závod, ale velmi brzy zjistíte, že všichni říkají to samé a peníze z vyhraných závodů neni moc za co utrácet, je jich vždycky dost.

Samotná náplň hry je velmi prostá a bez nápadu. Celé vyšetřování spočívá v tom, že hledáte stopy a k těm se dostanete samozřemě přes určité roboty. Aby vám je dali či vás k nim navedli, chtějí vždy, ale opravdu vždy protislužbu. A ty jsou neustále dokola. Zabij tamtoho, získej tamto, vyhraj závod nad tamtím a promluv si s tímhletím. Jediné, co tyhle stereotypní činnosti oživuje, je převtělování se do jiných robotů a využívání jejich schopností. Tohle je docela originální nápad. Jen škoda, že typů robotů není zrovna nejvíc. Vedlejší úkoly jsou povětšinou stejné.

Největším lákadlem pro české a slovenské hráče je především český dabing. Ten je na zahraniční hru velmi dobře zvládnutý a nebál bych se ho označit i za nejlepší. Navíc i když hra působí dětsky, tak nadávky, i když vypípané, lítají poměrně často a "kurva" nebo "hajzl" opravdu není to nejsilnější, co zazní. Snaží se to být i vtipné, ale ne nějak extra přehaným způsobem. Pracuje to se stereotypy, satiricky reaguje i na dnešní společnost. Víceméně tedy potěšující, párkrát jsem se usmál.

Ve výsledku fajn zábava, která je sice nevyužitým potenciálem a začíná být časem stereotypní, ale příběh si pravděpodobně užijete. Osobně jsem rád, že jsem si po takové době zahrál plnou verzi, přestože jsem mírně zklamný z přehnaného očekávání. V dětství jsem byl holt asi nadšený i z mála. :)
+14

Strider

  • PC 80
Novou verzi Stridera bych označil za reboot. Původní hra byla akční plošinovka, verze z roku 2014 tak zpočátku sice také vypadá, ale po chvíli už se spíše jedná o metroidvania-like hru (postupné získávání schopností/předmětů, vracení se do dříve nepřístupných částí již prošlých levelů, vylepšování hlavního hrdiny).

Na dříve nepřístupná místa je možné se dostat pomocí nových schopností (skluz, dvojitý skok, směrovatelný plazma skok) nebo pomocí vylepšování výbavy. Kybernetická katana postupně používá čtyři typy plazmatických útoků, které mají různou účinnost na různé typy nepřátel (různá plazma jim ubírá zdraví různě rychle), sekundární účinek (nepřátele je možné zapálit nebo zmrazit, po zmražených je například možná skákat) a v neposlední řadě otevírají různé typy dveří. Hrdina také disponuje postupně se vylepšující vrhací zbraní (opět je možné ji používat v souboji i pro otevírání některých dveří) a speciálním hákem, díky kterému je možné šplhat po téměř každém povrchu (level-design je tomu krásně uzpůsobený).

Kromě toho ve hře existují power-upy, natrvalo zvedající maximální velikost zdraví, energie (ta se používá pro speciální útoky) a rychlost regenerace energie. Postupem času je také nutné najít roboty-hologramy, kteří slouží pro přemisťování mezi levely a je možné je taktéž použít v boji.

Díky obrovské variabilitě vylepšování všeho možného jsou boje velmi nápadité (nepřátele lze ve vzduchu zmrazit a pak po nich šplhat nebo z nich naopak viset na háku a sekat katanou ostatní), stejně jako hraje roli velká sovoboda při prozkoumávání původně nepřístupných oblastí. Nechybí místa s obrácenou gravitací, protivětrem nebo spalujícím plamenem. Speciální kapitolou jsou bossové. Je jich poměrně hodně, ovšem jak mě s nimi v málokteré hře boje baví, tady jsem si je těžce užíval. Může za to zejména precizně nastavená obtížnost, kdy Normal je skutečně Normal a ne dnes moderní Very Easy (nebo naopak retro Very Hard).

Strider neobsahuje žádnou podstatnou chybu, spíše několik menších. Boje mohou být speciálně ke konci hry celkem nepřehledné (a i trochu repetitivní, zejména ve spojení s možností/nutností vracení se do již prošlých oblastí). S leckterým bossem si zabojujete dvakrát na dvou různých místech (boje jsou i přesto odlišné, takže to zase tolik nevadí). A s portem se nikdo příliš nemazal, klávesy ve hře nenastavíte (jde to ne úplně jednoduše přes editaci ini souboru) a na Alt-Tab zapomeňte (hra se zasekne).

Strider je podle mého velmi slušná metroidvania s parádní stylizací (komu se líbil Blood Dragon, tak ví o čem mluvím) a obrovskou variabilitou. Herní doba je zhruba 6-9 hodin podle toho, jak moc se člověk zabývá hledáním power-upů.

Pro: stylizace, obrovská variabilita, skvěle vyvážená obtížnost

Proti: ke konci už trochu nepřehledné boje, kvalita portu

+14

Far Cry 3

  • PC 75
Dovolte mi ujasnit jednu věc: Far Cry 3 je přeskinovaný Assassin's Creed (dále jen AC). Musím lézt na věže, tak jako jsem v AC lezl na chrámy či kostely, abych si odhalil mapu. Jenže na rozdíl od AC, ve Far Cry 3 je to celkem nuda. Stačí hledat texturu lana svěšeného z kraje. A pak zmáčknout mezerník. Můžu tiše likvidovat nepřátele jedním tlačítkem. Když se chci schovat, neschovávám se mezi davy lidí, ale v trávě, princip je však stejný. Můžu dělat postranní úkoly, kterých je paradoxně možná víc, než příběhů v hlavní linii - zabíjení lidí, zvířat či různorodé Česká pošta úkoly (najdi a přines). Můžu osvobozovat tábory. Musím vylepšovat zbraně a dovednosti.

Hlavní kampaň ve Far Cry 3 je velmi krátká a herní dobu "zachraňuje" omáčka kolem. Je to jako bych přišel do Dobré jídelny, kde mám za 80 Kč polévku, hlavní jídlo, moučník a čaj. Zní to skvěle, že? Jenže pak vidíte, že polévku přenášejí v desetilitrových bílých plastových kýblech, ve kterých já doma vytírám podlahu. Tuhé maso vám připomene krušné časy obědů na základní škole a o bramborové kaši podobné konzistence vám vyprávěl své zážitky z vojny už váš děd. Všechno je to zalité litrem UHO. Na obalu od moučníku je informace, že pochází z Polska a na hrníčku s čajem je jasně viditelný otisk červené rtěnky. Čaj samotný je ovšem v pořádku.

Já ten oběd klidně sním. Dohrál jsem i Far Cry 3. Je to zábava a zároveň nuda. Chtěl jsem více střílení, více přímočaré akce a ne absolvovat šílený quick-travel fest, abych mohl krocnout divočáky, jen abych unesl více nábojů. Nechci koukat na "return to mission area otherwise mission fails". Chtěl jsem víc Vaase!

Vaas je obrovský klad této hry. Charismatický šílený záporák mě vždy navnadil hrát dál a byla škoda, že umřel tak brzo. Poker s Hoytem byl taky super.

Hru jsem dohrál na 100 %. Splnil jsem všechny postranní úkoly, nalezl všechny skryté předměty, vycraftil vše na max. Byl jsem však zklamán tím, že jsem za to ve hře nedostal skoro nic. Ve hře jsem strávil 21 hodin čistého času. Far Cry 3 bych doporučil si zahrát všem fanouškům Assassin's Creed, se kterým to má společného nejvíc. Holt Ubisoft. Bavil jsem se, ale replayabilita je, obávám se, téměř nulová.

Pro: Pocit ze střelby, možný stealth postup, hezká grafika, charismatičtí záporáci

Proti: velká podobnost s AC sérií, nulová replayabilita, krátký hlavní příběh

+14 +20 −6

Prince of Persia: The Two Thrones

  • PC 90
Herní výzva 9

Jubilejně první komentář na DH (i v životě)

Tento díl Prince se mi nějakou dobu vyhýbal a vždy mě lákal. Nakonec se mi to podařilo a zahrál jsem si ho. Nejdříve, když jsem začal hrát jsem si říkal, kde jsou souboje z Warrior Within, kde protivníka rozseknete na dvě půlky, useknete mu hlavu. Tyto komba nezmizely, ale byly umírněny, aby nevypadaly tak drsně. Novinkou byla stealth akce, která mě ze začátku příliš neoslovila, ale postupem hry jsem si na ni navykl a častokrát mi pomohla. Přišlo mi, že oproti Warrior Within zde přibylo nepřátel při souboji.

Zajímavou alternativou se stala hra za temného prince, který byl již ve druhém díle, ale zde už měl vlastní zbraň a schopnosti. Jeho zbraní byl řetěz, díky kterému mohl princ doskočit mnohem dále a točit s ním nad hlavou a rozbourávat všechny nepřátele okolo. Jeho jedinou nevýhodou bylo, že mu neustále ubýval život a museli jste pro něj stále nacházet nové písky, aby jste nezahynuli.

Novinkou byla i jízda s koňským povozem. Tato jízda byla zpestřením hry a nebylo jí ve hře málo ani hodně. Vždy to byla zběsilá jízda plná naprosté akce.

Tento díl se stal kvalitním zakončením trilogie o perském princi, který tuto sérii nijak nezahanbil ani nepoškodil. Čím dále hra ubíhala, tím se mi zdála zábavnější a napínavější.

Pro: stealth akce, nepřátele, bossové, videoanimace

Proti: občas kamera

+14

Firewatch

  • PC 80
Jmenuji se Henry a stal jsem dobrovolnou hlídkou před požáry. Proč jsem odešel od civilizace do přírody a opustil společenství lidí, se dozvíte brzy. Zde v strážní věži, která se stala mým novým domovem, sepisuji na svém psacím stroji veškeré události. Mým jediným společníkem a hlasem je má nadřízená Delihla. Stala se jediným kontaktem s člověkem, rádcem a jistotou.

I když zde, v přírodě není nic jisté. Dravá zvěř, riziko nehody a najednou i podivné události co se stali včera. Musím to ještě prověřit, jelikož si nejsem jist co si o tom mám myslet. Co to vše vlastně znamená, napíši zítra do svého deníku.

Firewatch staví svoji atmosféru na těchto tématech, a hraje si hlavně s hráčovou představivostí, který si teprve skládá obrázek života v této divočině. Je to opravdu nevšední zážitek, i když nemusí být pro každého. Mě ovšem dostal a potěšil svým stylem.
+14 +16 −2

Grow Home

  • PC 85
Robot BUD (Botanical Utility Droid) byl vyslán na neznámou planetu, aby prozkoumal zdejší faunu a flóru a našel semena gigantické květiny, která by mohla nasytit jeho domovskou planetu. Za tímto účelem musí pomoci této gigantické květině, která jakoby vypadla z pohádky o kouzelné fazoli, vyrůst až do vesmíru a na jejím kmeni se tak dostat zpět ke své kosmické lodi. Název hry tedy přesně odpovídá tomu, co máte udělat. Květina bere energii k růstu z porůznu se ve vzduchu vznášejících ostrůvků, k nimž z hlavního kmene květiny vyrůstáte šlahouny, pomocí nichž se s nimi květina spojí a zase o kus povyroste.

BUD je skvělým horo(kytko-)lezcem. Autoři doporučují ke hře použít gamepad, já jsem hru ovládal klávesnicí a myší. Klik levého tlačítka myši ovládá uchopení levou BUDovu rukou a pravého pravou, takže sami určujete, kde se jak zachytí, kde přitáhne... Cestou nahoru BUD potkává všemožné plovoucí ostrovy rozměrů menších až gigantických. V jejích zákrutech i útrobách BUD hledá přesně sto krystalů, pomocí nichž vylepšuje své dovednosti. Zprvu tak jenom poskakuje, pak skáče a nakonec pomocí raket doslova létá.

Svět je hodně barevný, střídá se den a noc a je radost ho prozkoumávat a hledat každý ukrytý krystal. Za nedlouho se pod vámi otevírá několika stometrová hlubina a široký výhled. Čas od času zažijete adrenalinový zážitek, kdy jen o kousek nedoskočíte ke krystalu na druhé straně propasti a pak horko těžko hledáte pevnou plochu, kde se zachytit - obvykle se navigujete pomocí raket a časově omezeného padáku, až najdete konečně úchyt po pádu o několik stovek metrů níže. A někdy také nenajdete a zřítíte se někam do moře. BUD ale neumře, prostě začne od posledního teleportu, které si postupně cestou vzhůru odemyká.

Hra není přehnaně dlouhá a po několika hodinách zábavného prozkoumávání vertikálně orientovaného světa, postupného BUDova vylepšování a prostého plachtění pro radost, BUD konečně dosáhne mateřské lodi a hra skončí právě tak brzo, aby vás bavila a neomrzela.

Pro: Zábavné prozkoumávání světa, hravá hudba, šplhání a létání se sympatickým robotem, akurátní délka

Proti: Jaksi nevím :-)

+14

Aliens: Colonial Marines - Stasis Interrupted

  • PC --
Naprosto tragické DLC, které dělá všechno špatně. První dvě mise ještě jakžtakž OK, ty další dvě už jsou neuvěřitelná pitomost. Nejen souboje s humanoidy, ale hlavně dokola se respawnující alieni, absolutně pakoistická AI Hickse a frustrující face to face bitky v jeskynním systému. Ztráta času a peněz.

V komentáři na původní hru jsem nezmínil ještě jeden bug, který se se hrou na Steamu táhne. Po jejím vypnutí totiž dochází k opětovnému puštění. Původně jsem si myslel, že se jedná o problém na mém PC, ale když jsem viděl v rohu obrazovky vyskakující několikanásobný pop-up spuštění hry jednoho známého, bylo mi jasné, že v tom nejsem sám. Ostatně proč to opravovat, že jo...
+14

Wanton Destruction

  • PC 65
Tohle bylo o trochu lepší, než minule. Hru jsem začal na druhou nejlehčí. V nějaké čtvrté misi se mi ale nezjevil miniboss. Ano, ta známá chyba. Donutilo mě to tedy hru začít hrát znova na třetí obtížnost. Teď trochu lituji, že jsem to takhle nehrál celé. Dalo se to zvládnout v pohodě a mělo to mnohem větší grády. Asi už jsem byl přivyklý na styl hry. Vzhledem k malé rozloze úrovní totiž stačí do každého okna a za každý roh nasázet pár granátů. On tam vždycky někdo bude.

Nepřátelé změnily design. Bohužel ani trochu vlastnosti a palebnou sílu. Takže nic nového. Design stále stejný. Tentokrát jsem ale neměl takové problémy při hledání dalšího postupu. Prostředí je trochu rozmanitější. Grafika pořád stejně ošklivá. V misích je mnohem více tajných míst. Dokonce by tady měli být i dva secret levely. Ty zůstaly mnou neobjevené. Moc neholduji hledání secretů.

Žádná nová zbraň. Je to kratší, než minulý přídavek, ale celkem zábavnější. Pořád je to staré dobré maso s pěknou hudbou, humorem a klíči. Jen ten hlavní boss tady byl zdaleka nejlehčí.

Pro: bug ztíží a zlepší hru, nový design některých nepřátel

Proti: nic nového, trapný hlavní boss

+14

BLACKHOLE

  • PC 95
Hra od českého štúdia Fiolasoft, ktorá sa môže na prvý pohľad zdať nezaujímavou. Ale opak je pravdou, táto 2D HARDCORE plošinovka je veľmi fantastická hra. Je výborne prepracovaná, má dobrú grafiku na to že je to plošinovka. Hru dabujú českí aj slovenskí youtuberi, ktorí si na dabingu dali záležať. Niekedy povedia vtipné hlášky, ktoré vás rozosmejú. Mne osobne sa najviac páčil dabing Skeleta/Matina Roti. Každý level sa líši od druhého. S každým členom posádky ste boli v inom prostredí, ako je džungla,púšť atď. Je to výborná hra na váš rozum, lebo čím ste ďalej v hre, tým sú levely ťažšie a hra vás donúti rozmýšlať niekedy aj desiatky minút, ak teda nepoužijete nejaký ten návod. Občas hra spadne, ale to nevadí, lebo za pár sekúnd máte hru znova zapnutú. Hra sa ľahko ovláda. V hre môžete zbierať psie známky a čierne skrinky ku ktorým sa len tak ľahko nedoatanete a spestrujú tak hratelnosť. Doporučujem každému, komu nevadí rageovanie. Ale pozor niekedy môžete rozbiť svoju milovanú klávesnicu alebo celý stôl obliať nejakým drinkom. Na záver iba podotknem že táto hra je naozaj hardcore. Myslím to vážne. A zabudol som podotknúť že hra má výborný soundtrack.

Pro: Dabing, grafika, hratelnosť, spracovanie levelov a postáv, soundtrack

Proti: Občasné spadnutie hry

+14 +15 −1

The Simpsons Arcade Game

  • PC 70
Jo tohle byla nostalgie. Kdysi dávno ještě v době automatů, jsme po koupání zamířili do jedné hospůdky kde kromě automatu na Tekkena byly i Simpsnovi. A tam jsme v této mlátičce hráli a řezali pohůnky Burnse a snažili se zachránit Maggie a diamant.

Hratelnost byla jednoduchá vymlátit co se dalo, a porazit vždy bosse úrovně a jít dál. Přesto to tenkrát právě na to vyblbnutí stačilo. Ve finále se dá i hra dohrát za hodinu času.

Často jsem se k ní pak vracel i na PC, ale tam ten port nebyl ideální. Přesto jsem v této mlátičce nechal v dětství až možná příliš hodin, těžko na ni zapomenout. Ale dneska už to hratelný jak tenkrát rozhodně není!
+14

Lumino City

  • PC 80
Hra se odehrává v miniaturním městečku, které její tvůrci celé vyrobili z papíru (klobouk dolů!). Prostředí je opravdu kouzelné a vyhráli si s ním do nejmenších detailů, navíc ho doplňuje neméně okouzlující hudba. Celá hra se pak skládá ze spousty opravdu originálních hádanek, u kterých se mnohdy zapotíte.

Hře schází možná jen hlubší příběh, na druhou stranu v ní jde především o řešení hádanek, a tak se dobře obejde i bez něj. Někdy taky může být na obtíž to, že je všechno tak strašně mrňavoučké, a vy pak snadno přehlédnete věc, kterou jste měli sebrat.

Závěrem: Moc hezká a milá hra. Pokud si rádi lámete hlavu, neváhejte.

Pro: spousta originálních hádanek, okouzlující prostředí, humor, hudba

Proti: absence příběhu

+14

Keep Talking and Nobody Explodes

  • PC 90
Jeden hráč má před sebou bombu, druhý zas manuál k tomu, jak ji zneškodnit. První sleduje, jak se odpočet neúprosně blíží nule, a zoufale se snaží nechápajícímu spoluhráči vysvětlit, jak ta zatracená bomba vypadá, zatímco druhý panikaří a pokouší se v třicetistránkovém manuálu najít správné řešení. U manuálu se opravdu zapotíte, občas možná budete chtít jeden druhého uškrtit, každopádně nudit se určitě nebudete :)

Pro: nutnost vzájemné spolupráce, zábava, logické úkoly

Proti: nutnost přemýšlet pod tlakem :D

+14

Life is Strange - Episode 5: Polarized

  • PC 95
Pamatujete si někdo Twin Peaks? Sovy nejsou tím, čím se zdají být? Bobby? Bílej kůň? Ha?! Ne?! Jo?!!
Ať je odpověď jakákoliv, tak při rozhodování si musíte odpovědět pouze na jednu otázku. Máte rádi zajímavé příběhy, které jsou zaměřené na postavy a děj s občasným řešením hádanek? Pokud ano, tak není nutné dále váhat a mazejte si hru na steam ihned pořídit. Rozhodně však chcete vědět, proč LiS sbírá všude velmi vysoké hodnocení. Dle mého je to převážně díky scénáři, který se povedl nadmíru a vytvořil tak vysoce kvalitní adventuru, jejiž ustředním tématem je dospívání. Spracované však jiným způsobem, než je zvykem. Převážně díky postupnému vývoji hlavní postavy si všímáte, že téma hry je okatě podáváno se stupňujícím upozorněním na samo sebe. Vytváří to tak okouzlující pojetí, které je střihnuto Twin Peaksovskou tajemností. Takové to "děje se něco víc, než jde vidět" je patrné na každém kroku a velmi rychle vám to LiS po částech ukazuje. Dávkování, v podobě epizod, je zvoleno dobře a ač jsem koupil až hru v celku, tak si dokážu představit nervozitu při čekání na další díl.
Herní mechanika je kreativně vytvořena pro řešení různých hádanek. Nejsou to kdovíjak hlavolamové skvosty, které by připomínaly staré point n click, ale rozhodně je to správný krok kupředu narozdíl od nejmenované firmy, která rozpoutala boom okolo těchto her psst...Telltale!. Postupným vývojem hlavní mechaniky řešíte o něco složitější překážky u které je zábavné sledovat několik možnosti, které se stanou. Mě osobně tento přístup zaujal.
Graficky je hra laděná spíše do telltaleovek, ale se svým stylem a méně komiksové. Díky tomu sedá zakrýt spousta grafických nedodělků a ve výsledku hra vypadá slušně. Rozhodně to není nějaký grafický skvost, ale dá se na to koukat. Díky tomu však hra není ani náročná. Rozjedete ji v podstatě i na bramboře.
Okouzlující soundtrack dotváří celkový dojem pochmurnosti a tajemna. Celkově pak atmosféra působí ještě silněji a vytváří tak v hráči emoce a nátlak při rozhodování. Vlastní zpívaný soundtrack mám prostě ve hrách rád. Dodává to pocit realističnosti a vymezuje se z plastičnosti.
Co s týče postav, tak povětšinou jsou to jedinečné osoby s vlastním charakterem, který není sice úplně propracovaný, ale rozhodně není špatný. Jen mi přijde moc jednoduchý.

Trapně občas působí lip sync s kterým si mohli autoři ještě vyhrát. Dabing je totiž na vysoké úrovni, tak to kazí trochu dojem, když někdo hovoří a postava jen tupě zírá. Stalo se mi to však takhle na plnou hubu jen jednou. Dá se to přežít, ale všimnete si toho.
Více mi však vadila animace postav, která pusobila prostě tupě. Přílišný ragdoll pocit mě dokázal vrátit zpět do realita a u takové hry v dnešní době to podle mě není těžké urovnat. Působí to jako zpíchnuto horkou jehlou. Mohlo to dodat pocit ještě větší realističnosti. Takhle díky pohybu postav a výrazům v tváři působí v tomho LiS dosti primitivně a trochu to kazí dojem.
Ač je příběh strhující, tak si spousta lidí stěžuje na konec děje. Má však svůj důvod a hodlám se s ním vykecat do spoileru.
Všechny vaše předešlé volby neměly podle mě nikdy ovlivnit tolik děj hry, jakožto vývoj vás samotných společně s Max a dotvořit tak její charakter, aby jste si konečné rozhodnutí mohli jasně zdůvodnit. Hra je přeci o dospívání. Max je v takovém věku, kdy se nejvíce emočně rozvíjí a často v dospělosti čelíte voleb ze dvou špatných situací. O to ve hře jde. Vybrat tu méně špatnou podle vás. Na volbách záleží, protože se díky tomu Max a vy vyvíjíte. O to v LiS podle mě jde
Pokud chcete zažít tak trochu jiný příběh, který se zpočátku zdá díky zasazení jako Beverly Hills, tak neváhejte a mějte alespoň trochu trpělivosti. Také oči otevřené. Nic není tím, čím se zdá být.

Pro: herní mechanika, soundtrack, příběh, volby, ústřední téma, adventurní prvky, vývoj, zakončení

Proti: z počátku zasazení, lip sync, animace postav celkově, zakončení

+14 +15 −1

Castlevania: Lords of Shadow

  • PC 75
Musím uznat, že pro mě jednička byla dost velkým zklamáním, přestože jde v zásadě o lehce nadprůměrnou hru. Nejdříve jsem totiž hrála dvojku (protože hrát to podle čísel je pro lamy), která mě naprosto nadchla. Očekávala jsem proto to samé od jedničky, jelikož pokračování bývají málokdy stejně dobrá. Výjimka okavidně potvrzuje pravidlo.

Bojový systém: Skvělý, úžasný, nemůžu si ho vynachválit. Boj v reálném čase obsahuje spoustu kombinací, které si postupně odemykáte a v kombinaci s dvěma magiemi, dvěma základními útoky a čtveřicí speciálních předmětů se můžete vyřádit. Bossové jsou navíc okořeněni speciálními postupy, díky čemuž je každý větší střet něčím výjimečný. Doporučuji ovšem gamepad. Na klávesnici to budete dávat jen těžko.

Příběh: Příběh a vývoj hlavního charakteru jsou skvělé, ale bohužel jim nebyl dán prostor. Až na poslední kapitolu se vše dovídáme z předčítaných úvodů, které nedokáží zaujmout a rozhodně nevybudují takovou atmosféru, jako video-sekvence, kde hlavní hrdina přímo jedná a mluví. Je to nejzásadnější chyba a to naprosto zbytečná. Na konci je situace trochu zachráněna, ale už je pozdě.

Vše ostatní: Svět je sice arénovitý, ale krásně a nápaditě vytvořený. Otravný byl neovladatelný úhel kamery. Časem jsem si na něj zvykla, z hledání věcí ovšem občas dělal peklo. Postavy měly trochu divné obličeje. Na druhou stranu jejich mimiku a gesta považuji za obzvláště vydařená. Neuvěřitelně lidská a živá, radost je sledovat. Povedený byl také dabing, v němž lze narazit na jména jako Robet Carlyle a Jason Issacs. Dělení na kapitoly a podkapitoly občas příliš násilně segmentuje příběh. Na druhou stranu se díky tomu skvěle dodělávají vyšší úrovně a plní zvláštní zkoušky pro každé kolo. Dát tuto hru na 100 % (nedej bože 110 %) nebude jen tak a chvíli mi to vydrží.

Doporučení: Zahrajte si i dvojku. Věřte mi, pokud se vám docela líbila jednička, budete dvojku milovat.

Pro: grafika, bojový systém, dabing

Proti: potlačený příběh

+14

Alan Wake's American Nightmare

  • PC 65
Extrémně krátký kousek, který vám nabídne přesně ten typ zábavy, který vidíte už jen na obálce. Béčkovost starších hororů a nic zajímavého. Původní díl se mi nadmíru líbil proto mě zklamalo, že se tento "kraťas" vydává cestou akčnosti. Chyběl snad už jen systém krytí.
Pokud bych to ale měl brat jako pouze akční hru s jemně hororovým podtextem, tak to není tak špatné. Převážně rozdílný arzenál potěší.
Příběh by si zasloužil delší herní dobu. Je zajímavý a rozhodně by se dal protáhnout na plnou hru, kdyby se upravil. Hlavně neustálé posunování času mi lezlo na nervy. Nechci prostě hrát stále tu stejnou úroveň. Poháněl mě v podstatě jen příběh.
Bohužel jsem i do těch 3h pocítil stereotyp. Je to převážně level designem, který má sice svůj princip, ale prostě nedokážu se přes to přenést.
Grafika je ještě o něco lepší než v původním Alanovi a náročnost je dost v pohodě. Hezky se na to kouká a nepřijde mi, že hra stárne. V tomhle se odvedla dobrá práce.
Je to jednoduše slabý odvar předešlého dílu, který se zaměřuje na něco naprosto jiného. Přesto oceňuji snahu tvůrců o změny hratelnosti v této značce.

Pro: akce, arzenál, grafika, příběh, náročnost

Proti: délka hry, naprosté vypuštění hororu, level design, stereotyp

+14

Alpha Protocol

  • PC 80
Tak trochu nepochopená a neprávem odstrkovaná hra, která má toho mnoho co nabídnout. Každej chtěl být někdy špionem/tajným agentem a nyní se vám to může splnit. Hra připomíná tak trochu sérii s Bournem. Prostě jeden tajný agent proti ostatním. Není to však pouze o střílení/infiltraci. Jde i velkou částí o konverzace a rozdělování bodů. Velmi záleží na tom, jak chcete hru hrát. Ovlivní se tak vaše souboje a celkový postup ve hře. Můžete jít do bojového úmění nebo třeba do útočných pušek. To se samozřejmě dalo čekat.
Nejvíce mě však překvapilo více způsobů, jak misi splnit. Modifikace vybavení také velmi potěšila. Já prostě mám Alpha Protocol rád i když má naprosto vyloženě debilní animace, pochybnou AI a málo výrazný děj, i když je sepsaný fakt dobře. Také jsem nečekal takový důraz na konverzace. Musíte jednat rychle a často instinktivně. Ulehčí vám to popis pouze "stylu" řeči, takže můžete být seriozní agent nebo humorista. To ovlivní vztah s ostatnimi. Překvapilo mě, jak moc byl na tuto část kladen důraz. Dá se z několika situací prokecat a párkrát máte na svých bedrech opravdu těžké rozhodnutí, které mírně ovlivní děj.
Hra je však nedodělaná, co se týče technické stránky. Jde to převážně vidět právě na nepřátelích a animacích. Hackování také není nejšťastněji vymyšlené, ale postupem času jsem si zvykl.
Já jen prostě nechápu, proč Alpha Protocol má často špatné hodnocení.

Pro: konverzace, důraz na rpg prvky, akce, herní postup,atmosféra, scénář jako od Clancyho

Proti: animace postav, AI, některé postavy jsou nevýrazné

+14

Pony Island

  • PC 70
"Ještě jsem tedy úplně nedohrál - tuhle velmi blízko finiši mi hra spadla a zatím jsem neměl chuť to zapínat zpátky (kor protože se tak stalo právě ve chvíli, kdy si se mnou hra konečně začala sama hrát), ale brzo to dohraju."

Když si čtu tenhle příspěvek od j.calling.2bada z diskuze, mám škodolibou radost, že nejsem sám, s kým hra vyjebala takto bravurním způsobem. Nebudu to moc rozpitvávat, abych nespoileroval, ale sakra - tahle hra má pár fakt chytrých a skvěle udělaných momentů! V určitých aspektech je to hodně podobné Undertale a osobně se mi to líbilo ještě o trochu víc (možná kvůli absenci hypu, kdy jsem vlastně nic velkého nečekal), takže je velká škoda, že Pony Island tak trochu zůstal ve stínu této hry.

Hlavní plus je, že tu není žádná "vata", žádné repetetivní souboje či činnosti, neustále se něco děje a hratelnost se mění jak na kolotoči. Nejprve skáčete s poníkem přes překážky, načež se dostanete do velmi dobře udělané hackovací puzzle minihry (škoda že jí nebylo víc!), kde si přidáte "pony laser" a můžete jít likvidovat protivníky. Později se dostanete dokonce i ke starším verzím hry, které satan smazal a můžete se tak projít po výborné textové či (méně výborné) 3D verzi hry.

Hru lze dokončit do 2 hodin, což je pro mě asi jediný zápor. Ani na sekundu jsem se nenudil a chtěl bych víc. A to se mi nestává často.

Pro: skvělé nápady, dynamická hratelnost, stylový audiovizuál, hackovací minihra

Proti: krátké, vypisování textů po písmenkách zdržuje

+14

Assassin's Creed: Brotherhood

  • PC 80
Brotherhood beru jako rozsáhlý datadisk k AC II. Nemá tak epický příběh, Cesare Borgia není tak dobrý antagonista jako Rodrigo a děj se odehrává většinu času jen na jednom místě. Tím místem je Řím.

Řím samotný je však velmi rozsáhlý a pěkně zpracovaný. Celkově grafika série patří mezi mé nejoblíbenější a Koloseum je jedním slovem balada. Díky zaměření na jednom místě, nemusí chodit hráč daleko za jednotlivými úkoly a navíc si může zavolat kdykoliv koně, kterým může jet i ve městě. Největší vylepšení považuji možnost najmou si vlastní skupinku assassinů, kteří za vás mohou zabíjet cíle a sami se zlepšují, díky čemuž mohou mít lepší zbraně a brnění. Ale i samotný boj byl vylepšen tak, že nyní vyřídíte více protivníků rychleji.

Pasáže s Desmondem jsou v této hře akčnější, více lezení a skákání, ale na boj nedojde. Přesto mě konec hry s ním bavil, a proto mě nepotěšil cliffhanger, který mě nutí zahrát si další díl.
Hra samotná není tak revoluční jako AC II, ale jako vylepšené pokračování Eziova příběhu stojí za zahrání.

Pro: Řím, vlastní assassíni, akční Desmond

Proti: Kratší herní doba, slabší příběh oproti předchozím dílům

+14 +15 −1