Hledat Nabídka
Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Nejlépe hodnocené komentáře

Všechny PC PS1 PS2 PS3 PS4 PS5 PSP Vita Xbox X360 XOne XboxX/S NES SNES N64 NGC Wii WiiU Switch GB GBC GBA DS 3DS VBoy SegaMS SegaMD Saturn Dreamcast SegaGG At2600 At5200 At7800 At8bit AtST Jaguar Lynx Odyssey2 Intelli Coleco TG16 CDi 3DO NeoGeo WSwan Amiga ZX81 Spectrum C64 C16 AmstCPC AmstPCW Apple II TRS80 BBCMicro PC88 PC98 MSX MZ800 FMT SAMC PMD85 IQ151 Ondra Maťo Mainframe Arcade Quest iOS Android J2ME Symbian NGage WMobile WPhone BBerry Playdate Browser Stadia

Rise of the Tomb Raider

MustafaMustafa
Dohráno
  • PC 90
Graficky perfektní, atmosféra dokonalá. V některých chvílích sice děj poměrně předvídatelný, jindy naopak. Trochu mi vadí podobnost příběhu/děje s předchozím dílem a trochu divný systém respawnů, nicméně jako celek musím hodnotit velmi pozitivně.

Předchozí díl mi přišel trochu více fantaskní, tady se sice autoři podobnému scénáři také nevyhnuli, ale scénář pro mě nebyl až tak ujetý.

Co musím hodnotit pozitivně jsou zbraně a jejich tunning. Sice došlo k drobným změnám oproti předešlému dílu, zejména k zesložitění ovládání, ale po chvilce si člověk zvykne a vše běží jako po másle. Souboje jsou perfektní a protivníci nejsou až tak tupí, takže v tomto ohledu také vládne spokojenost.

Systém campů zůstal defacto nezměněn, což potěší zejména sběrače truhel, artefaktů apod., jako jsem já. Není problém se kdykoli vrátit a zónu vybrat ze 100 %. Samozřejmě to lze i po konci hlavního příběhu.

Pokud tedy máte rádi pěkné ženy, gradující atmosféru, strhující příběh a téměř filmové zpracování, mohu jen doporučit. Rozhodně si užijete pěkných pár hodin skvělé zábavy.

Pro: Atmosféra, grafika, ovládání, hádánky, jednoduchá hratelnost

Proti: Občas předvídatelný příběh, podobnost s předchozím dílem

+13

Mass Effect: Andromeda

MustafaMustafa
Dohráno
  • PC 80
Sérii Mass Effect hodnotím jako jednu nejlepších, kterou jsem hrál. Kvalita se, z mého pohledu, s každým dílem zvyšovala, věcí, které mě štvaly, ubývalo. Tempo bylo rychlejší, hry byly plné akce, propracovaných postav a vyjma pár momentů nelze než hodnotit pozitivně.

I proto jsem čekal od ME: Andromeda další porci skvělé zábavy, přestože jsem předem věděl, že nepůjde přímo o čtvrtý díl.

Plusy
Ovládání a zejména souboje jsem si doslova užíval. Zejména použití jetpacku byl výborný nápad. Grafika lokací je skvělá a celkově se mi vizuálně hra, s výjimkou pár animací pohybu postav a trochu toporných obličejů líbí. Scénář také docela ujde, hra je poměrně citlivě a zajímavě zakomponovaná do událostí předchozích dílů. To je možná tak vše, co se o příběhu dá říci, protože při podrobnějším pohledu je poněkud toporný, ale budu ještě pod dojmem čerstvého dohrání hry méně kritický.
Nové rasy jsou skvělé, zejména angara mě překvapila svou propracovaností. Romance s dalšími postavami zůstaly zachovány, v tomto směru za mě taky plus. Osobní questy postav z týmu jsou taky docela zábavné. Jinak je ME:A relativně jednoduchá, pokud budete plnit i boční questy, tak se klidně dostanete na slušné desítky hodin.
Další poměrně zajímavý fakt je strategický prvek, kdy si díky získaným bodům uvolňujete lidi z oblasti vědy, armády a financí a díky nim získáváte přístup k lepším cenám v obchodech, surovinám apod. Je na každém, co preferuje. Určitě by to šlo rozvinout více, ale ME:A je přeci jen akční RPG a ne strategii. Podobným prvkem je i použití speciálních jednotek na plnění misí, kdy lze použít jak virtuální jednotku, tak odehrát misi v multiplayeru. Využíval jsem pouze první variantu, takže jako zpestření fajn, nicméně hodnotím neutrálně.
V neposlední řadě musím zmínit zbraně a jejich tunning, včetně využívání speciálních nábojů. Není to doména jednoho či dvou povolání, může si je dovolit každý. Ono ostatně povolání se dá vytvořit opravdu tak, jak člověk chce, protože lze body investovat do bojových, technických i biotických dovedností. A že je co investovat. Skill bodů je opravdu hodně, ve finále se snadno dostanete k tomu, že máte body i tam, kde je vlastně nepotřebujete, protože hádám většina lidí stejně použije 3 až 4 schopnosti, na které je zvyklá. Lze samozřejmě využít profilů a nastavit si několik variant, ale přepínání profilů mi přišlo příliš toporné. Třeba to ale někomu sedne. Poslední položkou, kterou bych zmínil v plusech, jsou comba. Právě díky možnost výběru schopností z různých směrů lze využít i jiná comba, než ke kterým by se člověk dostal pouze při možnosti např. biotických schopností.

Mínusy
Ve hře je řada chyb, které někdy nemají přímý vliv na hraní hry, ale pro perfekcionisty mého typu jsou frustrující. Za všechny bych zmínil nemožnost dotěžit některé zóny, přestože jsem je projel opravdu křížem krážem. Druhý podobný nedostatek je badge ikona u inventáře apod., která svítila, přestože jsem poctivě prošel všechny itemy v inventáři.
Občas je taky otravný respawn NPC pořád dokola, ale chápu autory, svět by pak byl po jedné návštěvě příliš prázdný. V tomto směru mi vadila nemožnost střílet z vozítka Nomad, nebo alespoň zabít otravné brouky přejetím.
Po pár hodinách už je to trochu nuda, když je hra defacto pořád jen o projetí mapy, splnění podobných questů a vytěžení surovin.

Neutrální
Neutrálně pak hodnotím možnost researche a developmentu. Možnost získat plány, vynalézt si vlastní zbraň a zbroj je celkem fajn, ale... V první řadě to nabourává nutnost research bodů, které jsou nerovnoměrně naškálovány. Těch "cizáckých" je hromada, lidských málo. Alespoň ze začátku. Nicméně hráč ani není nucen něco vyvíjet a vyrábět. Když už tak učiní, nemá to z mého pohledu přehnaný efekt a navíc se řada z vyrobitelných věcí dá najít v lootu. Hodnotím tedy neutrálně, jako prvek ve hře fajn, ale něco tomu chybí. To něco je důvod, proč to dělat. Já si ho našel v N7 armoru, ale to bylo tak jediné.

Pro: Systém soubojů, nové rasy, grafika lokací, zvuk a hudba

Proti: Občas toporné animace a grafika postav, nuda v pozdější fázi hry, chybový a příliš komplikovaný UI

+13

Halo Wars

Jack_DarkJack_Dark
Dohráno
  • PC 70
Halo Wars vyšla již v roce 2009 na Xbox 360 dělali na ní Ensemble Studios tvůrci série Age of Empires. Nyní se dostává po letech i na PC ve své vylepšené verzi, aby předvedla konflikt který se stal ještě před události prvního Halo.

Příběhová kampaň tudíž nevyžaduje nějakou velkou znalost série a lze hrát bez problému i když hráč třeba žádné jiné Halo nehrál. Kampaň má docela různorodé mise, nejde jen o postavení základny a převálcování protivníka. Někdy jsou k dispozici jen jednotky a je potřeba se někam dostat nebo uniknout pryč. Bránit určité oblasti či evakuovat civilisty, zachránit obklíčené jednotky apod... Autoři si s misemi docela vyhráli a až na ty nepříjemné časové limity je zábava je hrát.

Jinak je to klasická RTS kde se suroviny dostávají z budov které generují zdroje, tudíž se spíše zaměřuje na boj, vylepšování jednotek čím získávají nové schopnosti či lepší zbraně a výdrž. Jede se na klasický koncept kámen,nůžky a papír to znamená, že jedna jednotka je dobrá proti pěchotě, další proti vozidlům, jiná na letectvo. Každý kdo už hrál nějakou klasickou RTS tu bude jako doma.

Halo Wars: Definitive Edition lze s klidem doporučit nejen fandům Halo série, ale i hráčům co hledají nějakou RTS na odreagování, a která se spíše drží tradice starší strategické školy.
+13

Darkest Dungeon

Old BranchOld Branch
  • PC 70
Darkest Dungeon mohla být "malá milá hra", něco jako třeba Kings Bounty. S tím se ovšem její tvůrci nechtěli spokojit a rozhodli se, že vytvoří monstrum a kromě toho i "legendu"... což se jim částečně povedlo.

Mechanismus je takovýto: nabíráte dobrodruhy, posíláte je do dungeonů (bez možnosti si hru zasejvovat) a když se pak, šílení a nemocní, přece jen vrátí, oberete je o vybojované cennosti, kopnete je do zadku a naberete nové adepty. A tak pořád dokola. Hrdinům, kromě ztráty hitpointů, přibývají i bodíky stresu, což je dle mého názoru velice zajímavý koncept. Největším problémem najednou nejsou zranění z boje, ale přibývající stres a s ním spojené duševní nemoci. A samozřejmě ještě nemoci jako takové, nemoci těla: tetanus, mokrý kašel, syfilis, a tak dál, při procházení dungeonů si prostě jeden užene kdeco. Nemoci jdou sice léčit a stres je možné snížit, ale stojí to hodně peněz. Ekonomická stránka hry je prostě příšerná.

Velice se mi líbí grafické pojetí, zařazující hru někam do druhé půle 18.-tého století (cca 1775, žejo, samozřejmě plus mínus). I mechanismus bojů mi vyhovuje. Máte 4 postavy, 2 vepředu kydlí krátkometrážními zbraněmi a 2 vzadu jsou buď střelci nebo podpora (léčí, případně brnkáním na citeru snižují stres spolubojovníků). Ve hře je minimum magie, kromě té léčivé už veškerá žádná. Žádné fajrbóly, žádné icebally, což také hodnotím kladně.

Největší problém hry tkví v nemožnosti si hru zasejvovat, což je spojené s přestřelenou nahodilostí. V jednu chvíli padají kriťáky vám a ve druhé zase enemákům - a ve druhém případě se ani nenadějete a vaši miláčci se briskně odebéřou na hřbitov, kde zůstanou už navždy (šest stop pod zemí). Ano, ve hře je i virtuální hřbitov.

Dovolte mi jednu "veselou příhodu z hraní". Hru jsem poprvé rozehrál na na přelomu let 2015/2016. Jedno z mých děťátek mělo na DD early access a o vánocích 2015 mě pustilo na svůj STEAM účet. Tehdy se rozebíhala ostrá verze, po pár dnech naskočila i čeština - a byl to hotový luxus. I tak ale hra, kdykoliv jsem ji spustil, pořád cosi "aktualizovala", klidně i několikrát za den... DD jsem se tehdy věnoval asi týden, určitě tak 20+ hodin. Po několika pokusech a omylech jsem vypracoval dokonalou strategii: vepředu jsem měl dva kydliče, na třetí pozici kašpárka a na čtvrté léčitelku. Točil jsem pořád dokola jednu a tu samou partu, díky kašpárkovi se z dungeonů vraceli svěží, veselí a plni optimismu. Až jednou, když jsem hru spustil a naběhla až po dlouhé "aktualizaci", jsem partu poslal do zcela banálního dungeonu. A tam, ve zcela banální bitvě se zcela banálními potvorami, šli do kytek... a pod kytky. Jednoduše proto, že moji hoši a děvčata se v dlouhé sérii netrefovali, zatímco enemákům padaly samé kriťáky...

Najednou jsem měl utkvělý pocit, že "tam někde venku" kdosi sledoval moji dokonalou strategii a nelíbila se mu. A tak mi - na dálku - celou družinu zlikvidoval. A opravdu, když si nevypnete příslušnou volbu, tak vás někdo "anonymně" sleduje a sbírá o vašem hraní data... což není paranoia, ale holá skutečnost. I když se domnívám, že takhle to funguje pouze na STEAMU...

Po záhubě družiny jsem DD proklel a hru jsem odinstaloval s tím, že se k ní už nikdy nevrátím.

No ale teď jsem si pořídil GOG verzi, u které mám jistotu, že se mi v ní nikdo nebude hrabat na dálku a měnit pravidla za chodu. Tahle novější verze mi připadá "vyměklejší", v nastavení můžete pozapínat (povypínat) různá omezení a hra je rázem o něco přívětivější... a HLAVNĚ můžete ze hry kdykoliv vyskočit a zazálohovat si aktuální pozici (klidně i během bitvy). Takže - i když je tenhle postup docela opruz - máte vlastně i funkci SAVE (i když nevím, jestli je tahle možnost i na STEAMU)... Tímhle způsobem je už hra hratelná jako celkem standardní erpégéčko.
+13

Wolfenstein - Blade of Agony: Chapter 2 - Shadows of the Reich

GarretGarret
  • PC --
Druhá epizoda obsahuje opět 6 levelů + 1 tajný, herní doba je ale tentokrát přes 12 hodin, tj. dvojnásobek první epizody. Jednotlivé levely jsou opravdu monstrózní, což si žádá vysokou daň v podobě velkých poklesů framerate. V některých momentech až k 15ps a i když se většinou jedná o chvilkové škobrtnutí, dojem z plynulé akce to dokáže nepěkně zadupat do země. Vypl jsem vše, včetně textur, ale hra jela stejně mizerně. Jedná se o jasný limit enginu, který pravděpodobně není schopen s tak velkými mapami pracovat.

Druhá epizoda je stále pořádně zábavná a poctivá modeřina, ačkoli těch klopítnutí v některých designerských rozhodnutích je tady docela dost. Otravný side-kick, který je sice nesmrtelný, ale taky neprůchozí a při vycouvávání s přestřelky si můžete být jistí, že vám kryje záda (a blokuje ústupovou cestu). Save-load shitstorm kvůli sniperům v mlze mi připravil nejeden rage-quit a pokud bych měl vypíchnout tu největší hovadinu všech dob, byl by to tajný level. Opět se jedná o plnohodnotnou misi, tentokrát ale natolik otravnou a idiotsky řešenou, že jsem měl sto chutí s tím praštit. První půlka si ještě hraje na dobrodružnou notu s hromadou skákhopsání, mačkání tlačítek a skákání do pastí, přičemž jeden zoufalý zákys jsem musel konzultovat s yt a jsem si naprosto jistý, že bych na řešení nepřišel snad nikdy. Co se stane v druhé polovině je ale naprostý voser. Sice originální přesun do vesmíru, ale s opravdu mizerným level-designem minimálně do chvíle, než hráč dojde do New Berlinu, resp. Headleys Hope. Nedostatek munice mi komplikoval postup na každém rohu a nezáživný level-design tomu taky moc nepomohl. Prostě pokud můžete, tajnému levelu se vyhněte (stačí neodevzdat poslední mayský artekfakt tomu skopčáckému vědci).

I přesto přezevšechno můžu Chapter 2 s klidem doporučit. To ukrutné množství práce, vášně a potu tady stříká ze všech stran. Jen doufám, že ve třetí epizodě autoři zůstanou při zemi s těmi svými kreativními záchvaty a přehnanou představivostí.

Herní doba: 12hod
+13

Bound by Flame

RemixSvKRemixSvK
Dohráno
  • PC 75
Úvod do deja
Ocitáme sa vo Vertiele, svete v ktorom posledné zbytky ľudí a elfov pokúšajú poraziť ľadových pánov a ich armádu nemŕtvych. Do tejto vojny zasiahneme v koži žoldniera Vulcana, člena Slobodných čepelý, ktoré majú za úlohu ochrániť Rudých učencov ktorý sa pomocou rituálu snažia zničiť ladovch pánov. Rituál sa ale zvrtne a do nášho hlavného hrdinu sa v telí démon. A práve tu sa začína cesta za zničením nemŕtvych a odhalením zámerov démona.

Plusy hry:
➤Príbeh: Dej hry ma veľmi bavil ale pripadalo mi to že som ho už niekde videl
➤Crafting: V hre možnosť craftovania, či už pascí, lektvarov alebo možnosť najdenia a vylepšenia zbraní a brnenia
➤Spoločníci: V hre môžete mať až 5 spoločníkov, pritom priamo s vami môže bojavať len jeden, každý z nich má
svoj štýl boja a hlavne svoj vlastný príbeh. ( So štyrmi z nich sa dajú nadviazať aj romantické vsťahy ale vôbec sa
nedajú porovnávať so vsťahmi zo Zaklínača alebo Mass Effectu )
➤Démon: Vo svete Vertielu nikto nevie čo slovo démon znamená, a to je na tom to zaujímavé. Neviete aké má váš
vnútorný spoločník zámery. A na tom sa zakladajú aj rozhodnutia či necháte démona meniť vás, tým pádom vám
prepožičia aj svoju si alebo môžete démonové prednosti odmietať. ( Tieto rozhodnutie majú vplyv na koniec hry )
➤Final Boss: Asi najlepší boss v celej hre a určite aj najnáročnejší. ( Keby som pri sebe nemal 50 Health Potionov tak neviem ako by som ho porazil )

Zápory hry:
➤Prostredie: Ničím nezaujímavé, opakujúce sa prostredie, ktoré kvôli questom budete musieť 2-3 krát preisť
➤-Vačšina NPC: Taktiež ničím nezaujímavé. Z NPCčiek som nemal pocit že sa nachádzam vo vojne v ktorom je
polovica sveto zničená pretože vačšina z nich len stála na mieste, zavadzala a tupo civela ( tento problém som
postrehol hlavne v druhej lokácií )
➤Nepriatelia: V hre sa nachádza stašne málo typov nepriateľov a po pár bojoch s nimi ma to už presávalo baviť
➤Bojové štýly: V hre sa dá bojovať dvoma spôsobmi: mečom alebo dýkami. Obidva štýli sú nudné a neponúkajú
skoro nič viac ako úder a vykritie. (pokial viete kedy súpera vykriť tak máte hru vyhratú )

Zaverečné zhrnutie:
Bound By Flame určite stojí za skúšku ale nečakajte od toho žiadny trhák v bodobe Zaklínača alebo Dragon Age. Je to jednoduchá hra s vydareným príbehom na ktorú ale po určitom čase zabudenete.

➤Čas strávený v hre: 15 hodín

HODNOTENIE-75/100%

Pro: príbeh, crafting, spoločníci, démon, final boss

Proti: prostredie, vačšina NPC, nepriatelia, bojové štýly

+13

Transistor

Jack_DarkJack_Dark
Dohráno
  • PC 65
Transistor zaujme na první pohled, díky své unikátní stylizaci města podbarvenou výborným soundtrackem, za doprovodu pobrukování Red hlavní hrdinky která přišla o hlas. Ale získala Transistor což je meč, který dokáže pohlcovat schopnosti z padlých nepřátel.

A první který byl pohlcen Transistorem se stává vypravěčem a komentátorem veškerého dění, a celou cestu je pro Red hlavním společníkem a bez něj by těžko mohl být tento příběh vyprávěn.

Když Red neprochází městem, nečte si události z terminálu nebo nesleduje události v okolí, tak je hlavní náplní boj s nepřáteli. K dispozici jsou různé útoky a schopnosti, které se postupně získávají. Díky zvyšování levelu, se pak otevírá více energie pro jejich použití, pasivní sloty či sekundární pro přidání dalšího efektu.

Jejich různé kombinace, měnění stylu či slotů se tak stává důležitou složkou hratelnosti. Bohužel pro mě tato náplň hry byla méně zábavnou, boje se stali jen překážkou pro posunutí se dál ve městě a příběhu. Jen několik typů nepřátel, nutnost být v ohraničené oblasti a jejich četnost mě zkrátka neoslovili.

Přesto jsem ale hru dohrál, díky zmíněným dobrým vlastnostem. Zde ale rozhodně vyhrála forma nad obsahem, kdy vlastní hratelnost nebyla to co by mě táhlo dál.
+13

RollerCoaster Tycoon

VMaVMa
  • PC 90
RCT jsem hrál již před docela dlouhou dobou a sem tam se k němu vracím (narozdíl od TTD, které jsem vyměnil za Simutrans, který více splňuje má očekávání simulace dopravy).

Na začátku chvilku trvá než se člověk naučí používat některé prvky jako jsou vstupní fronty. Ale když už člověk hru hraje poněkolikáté, je start parku pokaždé o něco snazší.

Isometrická grafika nabízí spoustu přehlednosti i při stavbě poměrně složitých tvarů některých horských drah, přestože v mnohých případech by se hodil i prostý půdorysný pohled, který je částečně nahrazen zvýrazněním políčka, kde se právě nachází stavba (ať už nad podvrchem, či pod ním).

Na každé mapě jsou k dispozici jiné atrakce a to dělá hru zajímavější, i když je to i trochu škoda, neboť na některých mapách by se stavba některých atrakcí více nabízela. Ale budiž. Horší je spíše velká nevyrovnanost map. Některé jsou až příliš velké a některé naopak zbytečně malé - a cíle neodpovídají dané mapě.

Někteří zvukovou stránku vyzdvihují jako jeden z kladných prvků této hry. Já však nesouhlasím. Hudba je, bohužel dosti otravná a zvuky nejsou zrovna nejlépe seřízené. Bohužel, nastavení umožňuje oboje maximálně tak vypnout - u zvuků bych však byl raději, kdyby se přehrály např. jen tehdy, když vyberu nějakou atrakci atp.

Ke hře existuje i čeština. A možná ne jedna. Ale ta, kterou mám k dispozici já, je natolik příšerná (protože obsahuje tolik chyb - jako např. mymo), že je lepší hrát s angličtinou.

Dobrovolně se přiznávám, že:
1. nikdy nedojdu dále než k Evergreen Gardens, kterou hraji nejraději - jako jedna z úvodních map poskytuje spíše snadný cíl, dostatečně velkou plochu pro stavbu a přitom velký výběr atrakcí.
2. nejraději mám bobovou horskou dráhu

Pro: grafika

Proti: (krásný) žrout času, hudba a zvuky, čeština

+13

13 duchů

JumasJumas
Dohráno
  • PC 65
Příběh Třinácti duchů mě zavedl do tajemného domu na břehu Labe, kde se podle legendy nachází recept na výrobu Becherovky. K jeho získání jsem ale musel vyřešit třináct rébusů, které mi postupně zadávali neživí strážci karlovarských pramenů.

Některé rébusy byly vcelku jednoduché a vyřešil jsem je během několika minut (puzzle), pár z nich mi ale dalo opravdu zabrat a strávil jsem u nich třeba i hodinu (žárovky nebo pyramidy), přičemž nezáleželo na jejich pořadí a po těžkém rébusu přišel na řadu třeba jednoduchý a naopak.

13 duchů je kvalitní logická hra, která určitě stojí za vyzkoušení a i když občas zazlobí ovládání, dokáže hráče upoutat natolik, že nevnímá nic jiného. Patří k těm titulům, u kterých si řeknete "Ještě jeden rébus a jdu spát.", ale protože nejde o nic extra dlouhého, tolik to nevadí.

Pro: příběh, rébusy, chytlavost

Proti: občas zlobí ovládání

+13

Plants vs. Zombies

YarwenYarwen
Dohráno
  • PC 70
Pro mě důkaz, že nezáleží na grafice či áčkovosti titulu, nýbrž hratelnost je tím základním stavebním kamenem hry. A já se u kytek a zombíků bavil velmi dobře.

Pro: hratelnost, rozmanitost kytek i zombií

+13 +15 −2

Rise & Shine

RonikRonik
Dohráno
  • PC 65
Rise & Shine nejdřív nadchne promakaným vizuálem jak vystřiženým ze stránek nějakého lepšího komiksu, pak překvapí nečekaně vysokou obtížností, pak potěší snahou neustále ozvláštňovat gameplay představováním nových herních mechanik, zakomponovaných do soubojů i do puzzlů... a pak skončí. Ani ne za dvě hodiny.

Je to škoda, protože ty dvě hodiny působí jako solidní rozjezd pro něco většího a kdyby to pokračovalo dál, tak tomu odpustím i pár těch hluchých míst, jednoduchost puzzlů a blbý příběh stoprocentně spoléhající na reference na jiné hry (a dělat si v roce 2017 srandu z Gears of War je už trochu pasé), ale takhle to je fakt akorát intro nějaké tak třikrát delší plošinovky, která ale neexistuje. Pokud to byl záměr autorů a chtěli udělat něco jako akční Limbo, prostě krátkou, zážitkovou hru, v tom případě vůbec nevychytali herní tempo a nic nenasvědčuje tomu, že by to mělo skončit v momentě, kdy to skončí. Jako jeden příklad za všechny může být to, že předposlední level je kolekce miniher, takže v jednu chvíli jste na střelnici, pak hrajete basket s granáty a pět minut na to jste v souboji s posledním bossem. He?

Když si vezmete, že za v téhle cenové hladině můžete mít plošinovky jako Hollow Knight nebo Super Meat Boy, je chtít 15€ za tohle demo skoro až drzost, ať už vypadá graficky jak chce. Pokud se to k vám dostane v bundlu, tak proč ne, samostatně by to bylo drahé i v 75% slevě.
+13

Mafia II: Zrada Jimmyho

TyraelTyrael
Dohráno
  • PC 35
Co říci k tomuto dlc, snad jen že jsem zklamaný. Jimmyho zrada výborně kontrastuje se základní hrou. Defacto kompenzuje nedostatky základní hry, naopak tu absolutně absentují jakkékoli příběhové prvky/charaktery, které pozvedaly základní hru.

Mafia 2 (základní hra) by si zasloužila vyplnit prostor mezi úkoly nějakou vedlejší činností. Jako v první Mafii, hráč tam postupně nakradl/dostal alespoň 12-15 aut v rámci úkolů Luca Bertoneho. V jedničce je to vítané zpestření po dobře odvedené misi, ale pokud si představím, že bych všechna ta auta kradl v jedné misi, byla by to otrava. Změt krkolomných úkolů, ty auta bych si neužil. Neměl bych prostor si je odzkoušet, jako to je v jedničce, protože to nové ukradené auto, je minimálně pro další misi topka.

Jimmyho zrada je změtí stereotypních úkolů, bez hlubšího provázání, kdy herní dobu nastavuje zbytečná obtížnost, absence rozumných checkpointů, či neustále belhání z jednoho konce města na ten druhý.

Přitom se mi postava Jimmyho libí (teď nemyslím jeho osobnost, není pořádně rozvinutá), takto si přestavuji správnou mafianskou postavu, před kterou je lepší se radši klidit. Je to drsňák, který by stál za řeč i jako hlavní/vedlejší postava základní hry. Narozdíl od spousty gangsterů s nevyrazným vzhledem, Jimmyho bych si pamatoval.

Toto dlc, podle mně nejslabší ze všech vydaných, je možná průměrnou hrou po vzoru GTA. Ale tohle má být Mafia, první hra vystavěla svoje renomé na vyváženém poměru akce, příběhu a atmosféry. Jimmyho zrada je takovou extrémní jízdou, ale ta se absolvuje jenom z hecu, pro těch pár ztřeštěných aut, prostě z rozmaru :D . Toto dlc ten správný poměr nemá.

Kéž by obsah této hry byl zakomponován do základní hry, úkoly mohly být správně rozloženy, ale tahle placená arkáda jen vrhá špatné světlo na původní Mafii.

35%
+13

Project-X

zxretrosoftzxretrosoft
  • PC 100
Zatím jsem tuhle Amiga klasiku nedohrál, ale snažím se o to. Je to jedna z nejtěžších stříleček, kterou jsem poznal, ne-li nejtěžší vůbec.

Hra vzbuzuje takové smíšené, rozporuplné pocity, avšak v tom je možná její kouzlo. Je to totiž tak nehratelné, až to člověka láká to hrát a někam se prokousat. Udělat jedinou chybičku je takřka konečná. Neboť ztratíte zbraně a bez nich se ve hře nedá skoro vůbec pohybovat. Než je zase naberete, není to jen tak. Tohle pokládám za slabinu hry - kdyby při ztrátě života to šlo se zbraněmi jen o úroveň dolů, bylo by to pořád těžké, ale aspoň hratelné pro běžného smrtelníka.

Bosové jsou opět nesmírně tuzí parchanti, mají nekoordinované pohyby a musí se to tvrdě vytrénovat, aby je člověk aspoň elementárně předvídal.

Ve druhém levelu jsou např. už různé kameny trčící ze země a stromy, které sahají běžně do poloviny obrazovky a nesmíte do nich narazit. Tam je někdy těžké se jen vyhnout potvorám (neboť všechny nelze postřílet a navíc většinou něco vypouštějí). Tohle vyhýbání se je obvykle o milimetry. Ve třetím levelu navíc (kromě toho všeho) padají krápníky a další věci.

Mezilevely mě upřímně moc nebavily a podle mě tam ani nemusely být.

Jinak atmosféra hry je božská, provedení a pohyby, vesmírné prostředí, hudba, prostě nádhera. Ta pracovitost a trpělivost, kterou do toho hráč musí dát a má pak radost z nějakého posunu, je taky hodně neobvyklá. Za to vše dávám 100 %. (Trochu mi to mimochodem připomíná F.I.R.E. od F. Fuky na ZX Spectru.)

Rozhodně to není hra pro každého a v podstatě myslím si, že ani do dnešní uspěchané doby, kde se musí všechno tak nějak zalíbit "na první dobrou". Kdo si ale najde dost času a píle, tak se může těšit na neopakovatelné pocity, které u jiné střílečky stěží zažije.

Pro: atmosféra, provedení, hudba

Proti: astronomická obtížnost, podivné mezilevely

+13

Dungetris

miCHALupkamiCHALupka
Dohráno
  • PC 75
Herní výzva 2017 - číslo 2. - Právě vychází

Jelikož nemám zrovna silný počítač, nemohl jsem tedy vybírat žádnou AAA hru, protože bych ji neutáhl, musel jsem tedy lovit v indie hrách. Zde jsem od někoho získal klíč (myslím, že to byl ZX Atari), a jelikož to byla první hra, kterou jsem získal z letošního roku, šel jsem do ní.

Hra je to celkem zajímavá, když si vytváříte vlastní věžičku, z náhodně se generujících bloků, jako v tetrisu. Jenomže v každém bloku je nějaký nepřítel, nebo nějaké překvapení v podobě truhličky, kašny. V truhličkách nacházíte životy, kartičky, materiál nebo klíče. Klíče slouží k odemykání lepších truhel, ve kterých můžete najít i dvojitý život. Narazit můžete i na obchodníka, od kterého můžete nakupovat, za zlaťáky, které padají z truhliček. Také můžete potkat smrtku, u které si můžete zakoupit druhý život (pokud zemřete, znovu obživnete u smrtky s polovičními životy).

Na kartičkách můžete nacházet ochranná kouzla, nebo útočná. Můžou zde být i prsteny, které vylepšují vaše schopnosti např. 50% šance na kritický zásah. Jsou zde také lepší zbraně, které máte po určitý počet úderů.

Jediným mínusem hry, je stereotypnost úkolů, které se začnou opakovat, jako například zabij 25 elitních nepřátel. Poté je to nevyvážená hratelnost, kdy musíte levelovat svou postavu, abyste byli schopni přes danou věžičku projít, což se projevuje hned na začátku hry (někoho může odradit).

Pro: Zajímavý koncept stavění věže, kartičky

Proti: Nevyvážená hratelnost, stereotypnost úkolů

+13

Gobliiins

playerplayer
Dohráno
  • PC 80
Adventura s velmi pěkným grafickým zpracováním. Hra sazí na tři postavičky s rozlišnými schopnostmi jako The Lost Vikings . Hra je velmi zábavná a i poměrně obtížná tím, že není moc na začátku každého levelu jasné co máte udělat (pokud nemáte po ruce návod) a některé úkony,které máte provést nejsou občas moc logické a zdřejmé. Gobliiins je velmi vydařená adventura, která má na dobu svého vzniku velmi kvalitní grafiku a neomrzí ani po tolika letech.

Pro: Grafika,zábavnost

+13 +14 −1

Risen 2: Dark Waters

Kosi..Kosi..
Dohráno
  • PC 75
Nedávno jsem se prokousal prvním dílem, celkem se mi to líbilo, nainstaloval jsem pln očekávání dvojku. Stejný bezejmenný bojovník pokračuje ve svejch hrdinskej skutcích! Vnitřně jsem tak ignoroval své minulé spojenectví s donem Estebanem a zkousnul tak, že hra musí někde navázat - tak jsem holt teď s inkvizicí - beru.

Graficky se hra viditelně posouvá dále. Prostředí je tak nějak působivější a více realistický. I modely a pohyby NPC (a naštěstí i hlavního protagonisty) jsou o něco přirozenější (jump) a ani při rozhovorech už to nepůsobí tak směšně jako v jedničce.

Prostředí tropickejch ostrovů je v RPG branži jaksi neokoukaný a celkem se jejich zpracování povedlo. Co je však vyloženě odporný, myslím si, jsou jeskyně a dungeony. Díky všudypřítomnejm svítícím krystalům to tam vypadá jak v pinnballu. Svítící různobarvený osvětlení mají všechny dungeony do jednoho (takže vypadají opravdu všechny stejně).

Počasí se chová podivně, někdy jen hřmí a blejská se bez deště. Pokud se už jednou rozprší, zpravilda to trvá 3 i více herních dní. Blesky uhoděj nejmíň každou vteřinu. Brzo jsem se bouřky nabažil začal ji nesnášet. Stále se taky bohužel nepodařilo odstranit jev, kdy každej oheň (dávno opuštěný tábor) vesele plápolá. To třeba v pralese za silnýho deště působí přinejmenším hloupě a bortí to atmosféru opuštěné temné noční džungle. Podobné je to s loučemi v jeskyních a hrobkách.

Zvukově došlo k nějakému zlepšení. Muzika je srovnatelná s pvním dílem, ovšem lepší mi nyní přišlo ozvučení prostředí. Dabing je myslím vcelku profesionální, byl jsem spokojen (EN). Rozhovory jsou napsány košatěji (někdy dokonce až moc).

NEW GAME
Hra začíná skvěle - na Caldeře, má to zajímavou atmosféru, smutnou muziku - vize apokalypsy. Bez přílišnech zdržovaček mě posílaj na tajnou misi - proniknout mezi piráty. Nenásilně tak člověk přichází o oblečení (bohužel ne o výbavu) a musí začít od začátku. První dvě lokace (Tacarigua, Mečové pobřeží) mě vyloženě bavily, plesal jsem jak autoři dokázali ozvláštnit starej koncept, využívají kolonizační atmosféru i domorodé kmeny.

Vystřízlivění přichází přesně v okmažiku, kdy jsem získal (přesněji byl nucen vlastní frakci ukradnout - vybojovat od nich) loď s posádkou. Od té doby pro mě hra ztratila prvotní kouzlo. Z hlavního protagonisty se stává pirátskej kapitán (na inkviziční lodi) a to mě osobně příliš nesedlo - přišlo mi to jako taková fraška. I tak jsou některý Q celkem zábavný a ostrovy jsem tak prozkoumával nadále celkem počlivě. Škoda, že obsah truhel byl generickej a nezajímavej, což mou motivaci k tomuto příliš nepřiživovalo.

Konec hry je potom řešen jaksi vlažně, do ztacena - tedy nikdo už nikam nespěchá, Mara vlastně nikoho nijak neohrožuje a i když mám artefatky, nezdá se že by mě nekdo tlačil k nějaké akci - je to jakoby na mě. Autoři evidentně už ke konci nevěděli, co by vymysleli, aby herní dobu prodloužili a tak poslední lokace - Ostrov mrtvých - je doslova vrchol dementnosti. Proč do toho míchat podsvětí? (snaha přiblížit se pirátům z karibiku, asi) - tam jsem měl pocit, že si nechali kluci s Piranha poradit od specialistů z Bethesdy.Questy, co zde plním jsou jednoduchý přímočarý, nudný a trapný. Ihned po této odpuzující tečce, po které zhořkne celá předchozí pouť přichází hlavní boss - taky řešeno podivně, zbrkle a samotnej chrám vody prakticky hrdina ani nenavštíví - já čekal nějakej finální labyrint - lokaci včetně NPC - doupě titánskýho lorda!

SOUBOJOVÝ SYSTÉM
Boj v jedničce byl boj udělanej dobře - byl obtížnej a člověk se musel postupně učit chvaty a sám si je potom osvojovat. Mělo to něco do sebe. Zde se však objevují střelné zbraně a přestože jsem to zprvu považoval za super nápad, není to dotažený, bohužel. Už v době kdy člověk obdrží první mušketu s bajonetem, stává se prakticky neporazitelným.

Opravdu bez sebemenších potíží jsem potom likvidoval vše, co mi přišlo do cesty zcela jednoduše. Úskok střela, úskok, střela, výpad, dorazit pistolí, hotovo. Fungovalo to na všechny. Když jsem později získal dvouhlavňovou variantu, nic už mě nedokázalo ohrozit. Meč jsem tak zhruba od půlky hry ani nenosil. K čemu? Proč se s nima pižlat? Toto bortí i mnohé souboje (třeba v aréně, ale i s Marou samotnou) - nepřítel postává s mečem, jde pomalu za mnou. Já couvám a krmím ho olovem. Lehnne po 20 vteřinách a ani se mě nedotkne.
Navíc, když už něco takovýho implementuju do hry, udělám to pořádně! Nabíjení je řešeno POUZE časovou prodlevou mezi výstřely - hloupost. Taky to "zaměřovací kolo" bylo odporný, ke všemu ještě měnilo barvu na zářivou oranžovou.

Hra celkově se později stává jaksi linárnější, snazší a čím dál víces projevujou designerské nedostatky:

Questy které nejdou splnit (hráč je splnil v jiném pořadí než bylo autory zamýšleno) visí v deníku - některé NPC postavy nejde vůbec zabít, jen si lehnou na zem a za chvíli zas vstanou a baví se se mnou jakoby nic. Poté, po co napadnu Garciu, podaří se mi utéct z vesnice plné nepřátel skokem z útesu. Opět přicházím a jakoby se nic nestalo - všichni se mnou vesele obchodují.

Levelování postavy jsem plně pochopil asi až v polovině hry, Je to zmatený, divný, jaksi nevyvážený - krok zpět. Inventář je stále řešen jako neomezenej, sběr čehokoli vítán. Mimo to se jej podařilo výrazně znepřehlednit, takže rolování stovkama předmětů (které nelze navíc odložit!) nepotěší, jejich sortování (vše, kořist, vybavení a předměty) je zcela nedostatečný. Samotný itemy přitom vidím v jednom sloupci a 80% obrazovky je nevyužito!

A tak nakonec musím uznat, že Risen 2 (stejně jako předchůce) nedokáže udržet spád hry a atmosféru až do konce. V posledních kapitolách vždy autorům dojde dech. Zde to ale zaskřípalo dokonce i v bojích (což je prakticky hlavní náplň hry), který byly prostě dětsky jednoduchý, nedejbože přidal-li se ke mně (nesmrtelnej) doprovod. Využil jsem ho tak jen zřídka. Stejně tak spád hry se vytrácí - cesta na chrámu vody je vyloženě libovolná. Samy NPC se nechávají slyšet že hlavní BOSS se stáhnul a musí vymyslet novej plán. Zřejmě je to způsob, jak hráče neodvracet od sběru legendárních itemů?

Musím upřímně zalitovat a uznat - moc se to nepovedlo. Osobité jedničce se tato hra jen přibližuje, atmosférou se podobá spíš pirátům z karibiku než Gothicu a celkově se jedná o dost snadnou hru. Hlavní hrdina - namistrovanej kapitán hýří vtipem a drsňáctvím, sráží tak mimoděk závažnost probíhaných dějů často na komedii. NPC (druid nebo speciálně Patty) jsou vyloženě otravní a nesympatičtí, kéž bych mohl cestovat sám bez nich.

75%

Snad to trojka zase spraví.

Pro: Otevřenej svět k průzkumu, zajímavá koloniální atmosféra, některé komplexní Q, dabing

Proti: Snadné, divný vývoj postavy, nezvládnuté boje, malá motivace k průzkumu, pirátsví za každou cenu, závěr hry

+13

Orwell

ShadracShadrac
  • PC 85
Překvapivě velmi zábavné. Mechanika hry spočívá v pátrání. Pročítáte články a získáváte informace o osobách, zatažené do nějaké neplechy. Systém Orwell vám šikovně označí důležité body v článku a je na vás jestli předáte informace vyšší moci nebo si je necháte pro sebe a napomůžete tak určitým osobám. Pěkná a zábavná mechanika, která dává prostor pro až thrillerovou atmosféru s blížícím se koncem hry. Orwell je netradiční zážitek. Máte před sebou morální rozhodnutí, které na první pohled nejsou patrné. To je hlavní kouzlo celé hry. Jakékoliv vaše rozhodnutí může a nemusí ovlivnit budoucnost sledovaných osob. Všichni detektivové tak mohou dosáhnout orgasmického zadostiučinění ať už sledovaných osob nebo vyšší moci. Originální systém hry je propleten docela zajímavých příběhem, který se spíše zaměřuje na konkrétní osoby a jejich psychologické vykreslení než na nějaký meta filozofický příběh. Ten sice ve hře naleznete ve formě morálního ponaučení okolo špehování a dostupnosti informací, ale podle mě hrají prim právě postavy a vaše rozhodnutí.
Trochu zamrzí absence nějakého označení informací, které jsou pro postup v příběhu potřebu. Kolikrát se mi stalo, že jsem chtěl informaci zapřít, ale hra mě nepustila dál. Musel jsem se tedy opět prodírat články s informacemi a hledat, která by mě mohla posunout dál. Nějaký krátký tutoriálek by taky nebyl na škodu. Po několika minutách už sice máte mechaniky zmáknuté, ale to už několik voleb absolvujete.
Za zmínění také stojí ambientní soundtrack, která podtrhává celou atmosféru pěkně konspiračním nádechem.
Za mě velké překvapení. Krátká herní doba vás nenechá na pospas nudě. Pokud vás láká téma okolo myšlenkových pochodů spisovatele Orwella, tak nemůžete se hrou šlápnout vedle.

Pro: vyšetřování, rozhodování, postavy, příběh, dobře zvolená herní doba

Proti: absence české lokalizace, žádné označení článků, které je třeba pro posun ve hře

+13

Quake II

Han22Han22
Dohráno
  • PC 70
Quake 2 jsem si chtěl zahrát hned po dohrání jedničky, ale bohužel už jen rozchodit jej je obrovské umění. Verze z GOG spadla hned po pokusu o zapnutí. Po troše googlení, instalaci modu a kopírování souborů jsem ji sice zapnul, ale zato bez animací, které se během sekundy vyply. Takže jsem to vzdal, stáhl KM Quake z uložto a stále to nebylo to pravé. Brightness se bůhvíproč resetovala po každém vypnutí, Alt+Tab nefungovalo a navíc se mi posral save těsně před koncem jedné epizody - aby se asi po stovce pokusů zázračně spravil.

No ale ke hře. Je to v podstatě totéž co první díl. Grafika je tmavá, v odstínech žluto-hnědé a ikdyž mód vylepšuje co se dá a díky nastavení Brightness lze na monitoru i vidět kam jdu, žádná pastva pro oči to není.

Příběh - v ID Soft se sice o něco pokusili, ale v podstatě jde o to, že na začátku spadnete jako mariňák ve výsadkovém modulu na planetu, pak projdete 9 různých lokací (které vypadají všechny stejně), nakopete prdel záporákovi Makronovi (francouzský prezident musí mít radost) a v druhé a poslední animaci vidíte nanicovatý konec kde hrdina uletí v modulu, aby ztroskotal o kousek vedle.

Hratelnost - tvůrci okopírovali Hexen a tak každá z epizod je takovým propojeným hubem několik misí, které se navzájem ovlivňují. V jednom kole něco najdete, vrátíte se do předchozího, kde to použijete a můžete dál. V podstatě jsou tu něco jako úkoly, akorát spočívající v tom, že někam dojít a zmáčknout velké tlačítko/vzít velký předmět. A bez mapy se z toho stává ke konci trošku nepřehledné bludiště, ale nic co by se nedalo zvládnout.

Jinak je to v pohodě střílečka, která ničím neurazí - nepřátelé jsou tak akorát a rozpadají se v krásně krvavé kousky, zbraně jsou vyvážené a téměř všechny se dají použít. Nechybí tu ultimátní superbrokovnice, výborný rotačák, kterému ale hned dojdou náboje, plazmomet, railgun a dokonce i z DOOMa půjčené BFG. Jedinou podstatnou novinkou je systém itemů, který si můžete schovat pro další použití a například díky nasysleným nesmrtelnostem a Quad Damage byl závěrečný souboj otázkou pár sekund a pár výstřelů z BFG :) A samozřejmě nechybí jako v každé staré doomovce spousta secretů.

Můj problém je ryze subjektivní. Quake 2 jsem kdysi vyhrál a nepamatoval jsem si z něj nic a stejně to bude po tomto dohrání. Není tu totiž nic navíc - grafika, příběh, prostředí, leveldesign, vypečné úkoly nebo mise. Je to jen slušná střílečka, která narozdíl od jedničky není ani tou technologickou bombou. A když si vzpomenu, že v roce 1997 vyšly parádní komediální "dukovky" - hororový Blood, buranský Redneck Rampage či samurajský Shadow Warrior a navíc první 3D/third person kombo v podobě Jedi Knight, tak si Quake 2 více než 70% nezaslouží.

Pro: Slušná střílečka, propjená kola, pokus o úkoly.

Proti: Nanicovatá tmavá grafika, pro mě ve všem průměrné a nezapamatovatelné.

+13

Painkiller: Resurrection

PavelUPavelU
Dohráno
  • PC 30
Resurrection je těžce nezvládnutý add-on ke hře Painkiller. Hraje se fajnově, ale je to ještě primitivnější, jak kdysi v původní hře a prvním datáči. Do hry si lze dát oficiální patch, jeden neoficiální + ještě k tomu nainstalovat Mega Fix Mod 2.0. Ale ani tato kombinace oprav a modů nezabrání výskytu závažných bugů. Na netu jsem dokonce našel záplatu i na QuickLoad, bohužel, již s nefunkčním linkem. Právě rychlé načítání pozic zde vůbec nefunguje, jen z menu, naštěstí to nepostihlo ukládání. Ale to bych lhal. Ve hře se můžou pokazit checkpointy. Pokud hráč neobjeví exit v druhé mapě, po zabití bosse, a půjde dál, následuje další souboj s nepřáteli, stejně jako chybná navigace, kam jít. Exit se zablokuje, šipka hráče zavede znovu ke vstupu do podzemí, jak byl dlouhý tunel. A pomůže jen restart checkpointu a dávání si pozor, aby se již nic nepokazilo. Stalo se nejen mně, ale i jednomu z mých DH přátel.

V některých místech také dochází k probliknutí mimo mapu, to ostatně jde i přímo dosáhnout prostou chůzí. Na startu údolí propadává postava mimo mapu. Identické i se Supernatural 2.0 konverzí. Mapy jsou poměrně rozlehlé, bez nápadu, přemíra přírody, absence architektonických skvostů, zmatený průchod, potvory se objevují zničeho nic, sami zhebnou. V takovém Supernatural 2.0 to ale bylo vše uzpůsobené úplně jinak, odbugované, prostě super. Ale mě samozřejmě lákala možnost hraní té modifikace z roku 2010, víceméně na úrovni velké komunitní záplaty, protože kdo by jinak byl schopen pochybný Painkiller Resurrection hrát, že? Naštěstí je to brnkačka i na Nightmare, s klasickými zbraněmi, ale v map 2 mi došla brokárna. Karty jsem nepoužíval.

První mapa v katedrále působila místy zajímavě, prodírat se podzemím, hledat správný směr, lézt nahoru k secretům. Závěr pak už na mnohem přehlednějším a příjemnějším místě. O druhé mapě raději pomlčím, viz výše. Třetí mapa v horách též poukazuje na část předešlého odstavce, ale je tu dost secretů, vyžaduje je úkol pro kartu. Čtvrtý level v ulicích a kanálech je na dlouho, bez karty z levelu 6 nepůjde splnit úkol. Normálně se jde proměnit v démona jen 8x či 9x, ale k deváté proměněně mi chyběla jediná duše. Pátý level v hangáru je obyčejná slaughter fest likvidace v daném čase, ale obecně je ta pětice karet podmíněna opravdu těžkými úkoly, navíc za častého opakování prošlých úrovní. To mi sdělil Lukaskon, byť po dohrání hry nedojde k úrovňovému kolu, pentagramu, kde je možné dokončenou úroveň znovu navštívit.

High Seas je sice na první pohled slušně vypadající mapa, ale ani ona neoplývá nějakou větší celistvostí. Hráč může snadno minout aktivační body s výskytem nepřátel, tudíž nebude poté souhlasit statistika v závěru. I přes to ale lze lokaci přejít, aniž by byli všichni zabití. Podmínkou je akorát zneškodnit dvojici posledních bossů. Úkol pro kartu není tak obtížný, ale stejně se mi napoprvé nepodařil splnit. Asi 300 zlata chybělo. Secrety naproti tomu dokáží zaujmout perfektně. Největší problém je asi vykreslování vzdálených koutů onoho pustého prostředí, působícího dost zastarale. Loadingy trvají v třetím add-onu minimálně tři minuty, pokud je zapnuto V-Sync. V Black Edition ok, v Supernatural též. Absence té funkce může rozhodit snímky na monitoru, čímž o sobě dá vědět efekt lámaný obraz, rozpůlený snímek. Přesto jsem tu synchronizaci vypnul. Načítací časy již byly rychlejší, ale stále bída žalostná.

Z dalších chyb ještě uvedu tu, co způsobuje pády hry v mapě 4. Dojde ke game overu, dáte pravé myšítko k načtení quciksave pozice, najednou se cca v půlce najížděcí stav zastaví, stačí stisknout Esc a hru shodíte na plochu, vypne se. Opětovné spuštění hry ale zaznamená pozici jako funkční a celá se načte. K popisovanému jevu docházelo akorát v té čtvrté mapě. Ještě se vrátím ke konci Resurrection, je úplně jiný, nedotažený, mnohem podařeněji na hráče srší nápady jeho přepracování v Supernatural 2.0. Kde máte fakt pocit mimozemské invaze, přičemž klasické propriety z toho vyplývající pochopitelně nechybí. A i Phoenix mi potvrdil, že neduhy Resurrectionu právě ta ruská konverze z roku 2014 napravuje adekvátně situaci. Od startu levelu 4 odehráno s myší Creative Sound BlasterX Siege M04.

Pro: Bossové, Nightmare obtížnost, dlouhé úrovně, první snadná karta, Mega Fix Mod 2.0.

Proti: Vyžaduje vícero patchů, dost závažných bugů, dlouhé načítání, mizerný level design.

+13

Darksiders

TheHofiTheHofi
Dohráno
  • PC 90
No jak tuto hru nejlépe popsat asi tak že pro ty co jim je líto že série God of War nevychází na pc tak je tahle hra skvělé vykompenzování ba i vyrovnaný konkurent. Mě osobně vždy zajímaly báje a pověsti a Apokalyptičtí jezdci byly mezi nimi, a právě tady z jednoho jezdce hrajete, a je jím Válka ze začátku se mi nelíbil je vzhled a pak jsem pochopil že to musí být takový tří metrový hovado který zabije člověka i když se na něj jen podívá. No, a teď ke kladů to je jednoznačně krásně stylizovaná grafika, která je navíc výborně optimalizovaná a když si k tomu přimyslíte nádherné prostředí tak je to pastva pro oči. Jako další se mi líbí i příběh je to asi tím zasazení také se ve hře najdou i logické hádanky, které občas dokážou i potrápit ale jako zpestření to funguje, skvěle ve hře se také najde vylepšování zbraní a postavy zbraně si upravuje přes obchodníka za duše, které získáváte ze zabitých nepřátel a postavu si upravujete tím, že prozkoumáváte prostředí a hledáte různé artefakty. A jak poslední klad je dabing jednotlivých postav a samotné postavy které si zapamatujete a to je hlavní. A jako zápor je podle mě nevýrazná hudba během soubojů když jen tak chodíte po lokacích a nic se neděje tak je dobrá ale během soubojů to zamrzí a jako poslední zápor jsou samotné souboje s bossy, jako jediný mě bavil jen ten poslední. No a na závěr je to výborná hra u, které zamrzí ta hudba a boss fighty ale jinak je to pecka a poručuji jí všem co je mrzí se si nemohou zahrát God of War na pc to hle je totiž skvělý konkurent 90%.

Pro: Příběh, grafika, optimalizace, prostředí, logické hádanky, vylepšování zbraní a postavy, samotné zbraně, postavy a jejich dabing.

Proti: Nevýrazná hudba při soubojích, nudné boss fighty.

+13
Zobrazit další komentáře

Nejlépe hodnocené komentáře
(za posledních 30 dní)

  • berry1009 Syberia +31
    Napsal berry1009, 20 dní
    V této adventuře ze začátku roku 2002 se v kůži mladé právničky Kate Walkerové vydáte do…
  • Katt Mass Effect 3 +29
    Napsala Katt, 26 dní
    Hodnocená verze - Legendary Edition  Roky jsem nezažila u hry pocit, že si jí tak moc…
  • H34D Mass Effect 3 +28
    Napsal H34D, 18 dní
    Jeden by řekl, že poté, co dvakrát spasíte galaxii, by ten klid a mír mohl nějakou chvilku…
  • Flowerpot Silent Hill 2 +26
    Napsal Flowerpot, 5 dní
    Remake. Silent. Hillu. Dvojky. Sa. Podaril. Nejak tomu stále nemôžem veriť, pretože som…
  • H34D DOOM + DOOM II +24
    Napsal H34D, 14 dní
    Remasterovat původní Doom určitě byla jedna z největších výzev, které doposud masteři…
  • Jumas Dishonored 2 +23
    Napsal Jumas, 11 dní
    Dishonored bylo zjevení. Když jsem se k němu a k jeho rozšířením dlouho po vydání…
  • CrisBenton Ve stínu havrana +22
    Napsal CrisBenton, 25 dní
    No dobrá, jdu pokračovat ve své spanilé jízdě českými adventurami. Následoval Stín…
  • Tainaru Final Fantasy IV +22
    Napsal Tainaru, 17 dní
    Po dlouhém, opravdu dlouhém uvažování, rozmýšlení a rozvažování jsem se pustil do…
  • GameEs Kingdom Come:… +21
    Kingdom Come: Deliverance
    Napsal GameEs, 15 dní
    Hned na začátek musím říct, že Kingdom Come (dále KCD) u mě v hodnocení v průběhu…
  • Avathar Kingdom Come:… +21
    Kingdom Come: Deliverance
    Napsal Avathar, 28 dní
    S touto hrou som to nemal ľahké. Spočiatku som sa do nej nedokázal dostať a z imerzie ma…