Nejlépe hodnocené komentáře

Kdysi dávno, v roce 2008 v americkém Andoveru dostalo jedno ze studií Rockstaru za úkol přenést již tradiční principy Grand Theft Auto do školního prostředí. Nápad, který mi připadal při nejmenším hloupý. Vždyť tohle přece nemůže fungovat. To přece nemůže nikoho bavit. Vývojáři se ale tohohle úkolu zhostili na výbornou. No, možná na A-.

Inspiraci jasně hledali v béčkových středoškolských amerických filmech, proto hlavní příběh není nijak oslňující a občas mi přišel připitomělý. A musím říct, že některé předměty jsou opravdu těžké. Například angličtinu, kde vytváříte slova z písmen, která máte k dispozici, jsem dělal s návodem v ruce. Podobně u zeměpisu, kde přišpendlujete vlajky na slepých politických mapách různých částí světa, jsem se několikrát podíval na skutečnou politickou mapu. V GTA hrách běžně platí rčení že „opakování je matka moudrosti“ tady to platí dvojnásob. To nejen ve školní lavici, ale i v klasických misích.

K misím mám jen jednu drobnou poznámku. Na mapě jsou všechny označeny hvězdičkou a vy tedy nevíte čeho se úkol bude týkat. Tedy můžete se toho dovtípit podle umístění na mapě. Pokud je hvězdička v oblasti, kde bydlí bohatá vrstva obyvatel Bullworth town, nejspíše půjde o něco se zbohatlíkama. V klasických GTA jsme zvyklí na rozlišení ikon a tady je zřejmé proč tomu tak je. Několik vedlejších misí jsem kvůli tomu minul. Ony se sice začnou opět odemykat po dohrání hlavního příběhu, ale to nijak neřeší pointu toho, na co ukazuji. I když Bullworth town není tak obrovský, jako je mapa San Andreas, pořád se mi zdálo, že mohl být i o kapánek menší. Hře by to jistě nijak neuškodilo. Největší zábavu si člověk beztak užije přímo ve škole.

Jako nezletilý nemůžete řídit auto. Hlavní aktér Jimmy dostane do rukou velmi brzy skateboard. Později i kolo a v zábavním parku můžete vyhrát Skútr. U toho ale pozor. Jak policie, tak prefekti neradi vidí, když jedete na skútru a nemáte helmu.

Protože jste student musíte dodržovat rozvrh. To je docela problém. Hra vám sice řekne že vyučování je rozdělené na dopolední a odpolední a od kdy do kdy probíhá. Nikde se ale nedozvíte, jaká hodina bude následovat. Takže se nevyhnete občasnému nahánění ze strany prefektů, protože už začala hodina a vy nejste ve třídě. Den je tu hodně krátký. Mezi jednotlivými hodinami nemá smysl plnit nějakou misi, pokud se tedy nechcete z hodiny tzv. ulít. Jestli jsem to vysledoval dobře, pak jedna minuta ve hře je jedna vteřina skutečného času. To mělo za následek, že tlačítko pro rychlý pohyb prošlo zkouškou ohně. Tři, nebo alespoň dvě vteřiny na jednu herní minutu by byly lepší. Nutnost chodit na hodiny nicméně odpadne, jakmile splníte všechny předměty a času na mise máte pak dost. Ačkoliv povinnost dodržet večerku zůstává.

To je všechno, k čemu mám výhrady. V ostatních ohledech je to špičkový sand box, který nejen zabaví, ale hlavně pobaví. Kdo by odolal a nestrčil občas nějakého spolužáka do skříně, nebo odpadkového koše? Co takhle sníst banán, hodit slupku na zem a čekat až po ní někdo uklouzne? Nebo hodit po prefektovi sáček s kuličkami, aby si dřepl na zadek? Takhle samostatně to zní fádně, ale jde to kombinovat. Představte si situaci, kdy se dostanete do školní bitky. Jednoho oponenta strčíte do koše, druhého zmlátíte a plivnete mu do obličeje. Zahlédne to prefekt, který vás chytí. Vy mu dupnete na nohu a začne honička. Abyste se ho zbavili, hodíte po něm sáček s kuličkami, po nichž hodí záda. Takové vtipné situace nastávají velmi často, nevyjímaje v misích. Jimmy se snaží zapadnout v nové škole, ale příběh se netočí jen kolem jeho vztahu k spolužákům a spolužačkám. Setkáte se i s kuchařkou, které hygiena nic neříká, učitelem alkoholikem, a v prvé řadě sekretářkou, která je přímo posedlá ředitelem školy.

Prospěch v hodině hra odměňuje nějakou schopností. Třeba že když políbíte studentku, vyléčí to vaše zdraví, nebo že nemusíte slečnám dát dárek, aby vás políbily. Stejně tak sbírání předmětů je odměňováno. Co takhle rozbít zahradní trpaslíky v celém městečku? Odměnou může být i rozšíření šatníku o nějaký nový kousek, nebo nové kolo.

Postavy na vás reagují a pokud jsou členy nějaké skupiny, pak je jejich vztah k vám definován vaší reputací v dané skupině. Někdo vás tak může pozdravit a postěžovat si, jak je nějaký učitel hloupý, nebo do vás začít strkat až vyvolat bitku. A takoví šprti, když u nich máte špatnou reputaci, jsou skutečně komičtí.

Mimika a gesta ve hře mi přišla až podezřele podobná těm v The Sims 2. To přidává „feel“ komickým situacím.

Bully je jakousi kombinací knih Marka Twaina, postavy Barta Simpsona a nějakého středoškolského filmu s Emmou Roberts. Možná zvláštní kaše, ale výsledek mi chutnal.

Nejsem si ale jistý, na koho je hra mířená. Neumím si představit, že když bych byl stále školou povinný, že bych chtěl do školy chodit ještě ve videohře. A pro nás, kteří máme školu za sebou, je nemožné projít herními hodinami bez pomoci návodu. Hra by určitě mohla mít ještě lepší hodnocení, ale nějaké ty chybky má. Nedivím se, že Rockstar chtějí pokračování. Místo pro rozvoj tu stále je.