Nejlépe hodnocené komentáře

Druhý díl Medal of Honor mě v hlavě moc neutkvěl, snad jen tím že mě to nebavilo. Není divu, druhý díl je průser jak prase, ve kterém tvůrci vyhodili všechno zajímavé z jedničky a přidali absolutně dementní snahu o realismus.

Přitom příběhově by to nebylo špatné. Jsou tu filmové sekvence střídané s dokumentárními scénami, čtveřice hlavních hrdinů s Vámi jde celou hrou. Je to sice klišé (všechny ty řeči o bratrství, vtípky, ukazování fotek milé) a kýč (americká vlajka na konci!) a hojně si to půjčuje s Pearl Harbour i Bratrstva neohrožených, ale čert to vem. Horší je, že narozdíl od jedničky v podstatě o nic nejde, prostě dobýváte nějaké bezejmenné ostrůvky uprostřed ničeho.

Graficky je to už horší. Ani jednička nebyla úplně zázrak, dvojka vypadá víceméně stejně a v konkurenci dalších 3D akcí roku 2004 vypadá jak chudý příbuzný.

Velkým průserem je samotná hratelnost. Ale začnu pozitivně tím co se mi líbilo. Neustále máte po ruce jednotku ve které je medik, který Vás párkrát za misi uzdraví a když máte štěstí tak i vyléčí. Členové jednotky můžou být zraněni, ale medik je dá dokupy, takže se o ně díkybohu nemusíte starat. Jednotka má občas světlé, občas horší chvilky, ale většinou se o sebe postará a nemáte pocit, že celou vesnici čistíte sami.

A moc se mi líbil nápad se skrytými úkoly a hrdinskými činy, na základě čehož Vám přibývají medaile a památeční předměty, o to více mě naštvalo, že celá mise Guadalcanal je zabugovaná a z 8 splněných vedlejších úkolů se započtou tři.

Horší je samotné prostředí, většinou jdete pořád tou samou džunglí, kterou střídají chatrče a ve finále se podíváte pro změny mezi zákopy a ruiny. Ani stopa po rozmanitosti prostředí jedničky či nedejbože zajímavých úkolech, z 99% budete prostě ničit.

A naprosto zásadní průser je samotná akce, kterou zabíjí nedomrlý pokus o realismus. Takže unesete jen dvě zbraně a když si tvůrci usmyslí, tak strávíte půlku jedné celé kampaně s naprosto nepoužitelnou puškou. Většina zbraní má hned pryč zásobník, ale nepřátel je hodně a zatímco NEKONEČNĚ dlouho přebíjíte, vrhnou se na Vás japončíci ze všech stran s bajenoty.

A především netrefíte ani vrata od stodoly! Než se dostanete stabilně k samopalům, budu se Vám stávat, že zaměříte puškou nepřítele, budete ho mít v kříži, vystřelíte a nic. Když už jsem netrefoval pomalu ani na dva kroky, popadlo mě zoufalství a začal jsem likvidovat nepřátele bajonetem. Nefungují ani ostatní věci - zaměřování přes hledí Vám zakryje zbraní půlku výhledu, stacionární zbraně jsou ještě nepřesnější než ty obyčejné a navíc se při palbě bůhvíproč rozostřuje obraz. Navíc nepřátel je opravdu hodně, zhusta se respawnují, v džungli nejsou většinou ani pořádně vidět a tak místo na své schopnosti budete často spoléhat na jednotku a hlavně na medika.

Aby to nebyla nuda, tak první mise (útěk z Pearl Harboru) je jiná, ale je to totální chaos, navíc jeden z vedlejších úkolů je sestřelit 60 Zer (a realismus dostává pěknou sadu). A pak si pro změnu vyzkoušíte pilotování letadla (jako mariňák, realismus je definitivně v prdeli), se kterým máte třeba potopit křižník a letadlovou loď. Špatně se to ovládá a se 4 bombami a torpédem se mi to ne a ne podařit a tak sem si asi po 100 pokusech odletěl do dáli a začal pálit kulometem, aby zničil otravné věžičky - a najednou asi po minutě je loď v plamenech!! Chachá, prej realismus.

V druhé půlce se dostanete k samopalům a ke konci to zaměřování nějak zázračně začalo fungovat (nebo jsem si zvykl), takže mise na Guadalcanalu a hlavně celá poslední brutální řežba na Tarawě mě celkem bavily. Ovšem i přes pár zajímavostí je dvojka jen slabým odvarem prvního dílu s naprosto nefuknčním bojem.

Po dohrání většiny ze série King`s Questů jsem se pustil znovu do dalšího dobrodružství - série Space Quest. Místo pohádek se tahle série soustředí už podle názvu na sci-fi, půjčuje si, paroduje i oslavuje různé slavné filmy i náměty a v hlavní roli je nenapravitelný looser Roger Wilco, vesmírný uklízeč.

Jenže v prvním díle moc z toho co si pamatuju není. Roger se probouzí po proflákané směně v údržbářském kumbále na lodi Arcada a zjistí, že zákeřní Sarieni povraždili celou posádku a ukradli Star Generator, stroj který může zničit celou planetu. A tak jako hrdina proti své vůli musí uniknout z lodi, projít planetu Kerona a dostat se na Sarienský křižník Deltaur, kde Star Generator je. Po splnění nás čeká pěkná gratulačka s předáním vyznamenání.

Oproti King Questům je ovládání celkem snadné, nejsou tu žádné vražedné schody atd.. umírat tak budete spíše při setkáních s nepřátelskými tvory či strážnými. Problém je spíše v tom, že některé předměty nejsou vůbec vidět (střep u lodi) a ve většině případů netušíte vůbec co vlastně napsat, abyste se dostali dál (např. u mříže ve ventilaci). A když už kouknete na návod, zjistíte že hra je vlastně velice krátká.

Je tu jeden hezký odkaz Mos Eisley ze Star Wars, dvě minihry (automat, jízda ve vznášedle) a ke konci dostanete bouchačku. Grafika mě přišla o fous horší, než u ve stejném roce vydaném King`s a ten mě i přes frustraci s časovým limitem bavil přece jen o něco více, takže Space Quest 1 více jak 65% nedostane.

Třetí díl mě zatím bavil nejvíce. Opět navazujeme tam kde skončil předchozí díl - Roger je unášen vesmírem únikovým modulem a dostává se na starou odpadkovou loď ovládanou roboty. Poté co opravíte a získáte loď můžete zkoumat několik světů (lávovou Ortegu, pouštní Phleebhut a vesmírný mekáč Monolith Burgers) s cílem dostat se na Pestulon a zatnout tipec jedné softwarové společnosti Scumsoft vedené teenagerm Elmo Pugem.

Příběhově je to tentokrát slabší, chyběl mi pořádný záporák, o co jde se dovíte v půlce. Zato zakončení bylo parádní Roger zachrání dvojici programátorů, černou dírou proletí k Zemi, kde programátoři nastoupí u Sierry :) a protože uklízeče nikdo nepotřebuje, letí dále. Hra obsahuje i pár hezkých animací, grafika vypadá taky o fous líp (zhruba na úrovni King Quest 4).

A hratelnost? Obtížnost šla dolů, na většinu věcí by šlo přijít i bez návodu i když je tu pár brutálních podrazů jako neviditelné cesty či spínače (vypnutý most). Hra obsahuje něco málo humoru (zejména při umírání)i dost odkazů TIE Fighter či Enterprise, plakát Arakisu, po krku Vám půjde terminátor. A především je tu pár miniher - zatímco arkáda s přistávajícím kuřetem je neskutečně otravná (a musíte ji vyhrát, abyste se posunuli v příběhu), bitva mechů na konci je super. A navíc je tu poměrně komplexní ovládání lodi - můžete vzlétnout i přistát, skenovat okolí, nastavovat kurz a dokonce je tu i vesmírná bitva s přepínáním štítu, zaměřováním lodí a jejich ničením.

Zkrátka díl od dílu je tahle série lepší, ale přece jen už se těším na díly s VGA grafikou a ovládáním kurzorem.

Takže po Space Questech a King Questech jsem se pustil znovu do další Sierácké série. Musím říct, že celý Larry je ze všech sérií asi mým nejmíň oblíbeným, už jen proto že narozdíl od pohádek, sci-fi, hororů, fantasy či policejních příběhů je tohle tak nějak... o ničem.

Larry je tragéd, osmatřicetiletý panic s mrňavou postavou, prořídlými vlasy a zkaženým dechem a jednoho dne se to rozhodne změnit. A tak ho čeká noc, kdy se pokouší sbalit nějakou holku, přičemž k příšerné vizáži přidává i příšerné balící hlášky. Kupodivu na to jak je líčen v dalších dílech to nedopadne úplně špatně jedna holka ho sice ukázkově využije, obere o všechno a sváže, další si při balení vzpomene na přítele (story of my life :D) Ale jinak zvládně ojet prostitutku a na konci mu holka skočí do postele víceméně sama

A jak se to hraje? No v podstatě máte jen pár lokací (bar, diskotéka, obchod, kasino) mezi kterými projíždíte taxíkem. Ten stojí peníze a ty se vydělávají v kasinu a bacha na to, přijít o prachy znamená konec. Ve většině lokací nemáte tušení co dělat, protože i při prohlédnutí okolí se spousta věcí nehlásí (kondom), životně důležité předměty nemusíte získat, protože jsou podmíněny tím že se někdo v lokaci objeví (jablko). Je tu i pár úmrtí, pár vtípků (co probíhá při restartu, telefon na Sierra linku), ale většinou mi humor přišel dost trapný a to i když jsem hru hrál prvně někde před 100 lety. Navíc se nějakého zajímavého záběru fakt nedočkáte, i "akce" je odbytá černým čtverečkem censored.

Každopádně sérii jsem kdysi projel celou a protože tenhle díl si pamatuju nejvíce a z úcty k tomu jak je to starý a jaká to ve své době musela být pecka 60%.