Nejlépe hodnocené komentáře

První díl Drakana je jedna z mých nejoblíbenějších her mého mládí. Byla to první hra, která mi nabídla akční prolézání kobek ve stylu DrD a zároveň létání na zádech draka a smažení skřetů z nebe. Co víc si přát! Druhá hra bohužel vyšla exkluzivně pro PS2, a já vyrostl jako PC master race, takže jsem se o její existenci dlouho ani nedozvěděl. K jejímu zahrání jsem se dostal až teď, o 17 let později, díky emulátoru. A porodní bolesti byly velké. Gamepad už jsem v ruce párkrát držel, ale mám nezlomné přesvědčení, že gamepad patří ke skákačkám a arkádám, a ovládání kamery pomocí joysticku ve 3D světě je jen o stupínek příjemnější než trhání stoliček. Ale protože Drakan je moje srdcovka, tak jsem vytrval, naučil se s tím ovládat a hru i dohrál (názor na vhodnost her pro gamepad mi to však nezměnilo).

Drakan 2 mi přijde extrémně věrný originálu, ačkoliv po těch letech mám samozřejmě jen mlhavé vzpomínky. Všechno je větší a lepší. Více schopností (ať již při boji, střílení či magii), různorodější nepřátelé, více prostředí, rozsáhlejší mapy, více questů, a dvojnásobná herní doba. Pokud bych hrál druhý díl krátce po dohrání prvního (ideálně s klávesnicí a myší, v paralelním vesmíru), tak se domnívám, že bych byl unesený. (Teď se to samozřejmě již hůře srovnává, za prvé jsem starší a zkušenější, a za druhé se technologie i herní design od té doby výrazně posunuly. Hru jsem se snažil hodnotit s přihlédnutím na dobu, kdy vyšla, a ne aktuální rok.) Ke hře mám samozřejmě spoustu připomínek, ale část z nich by platila i pro první díl, protože se to odvíjí od stáří hry.

Takže zásadní připomínky:
- Kolizní systém je naprosto tragický, zejména při létání drakem. Zasekáváte se o neviditelné bariéry kolem budov, a průlet kolem stromů je hotové peklo. Ale to myslím bylo v prvním díle podobné.
- Průchod většinou hry je silně naskriptovaný (což by mi běžně nevadilo), do té míry, že boří logiku světa a křičí to na vás "jsem hra!". Dávno zabití nepřátelé se znovu objeví, pokud se to hře zrovna hodí. Při vchodu do místnosti se zavřou dveře a odnikud objeví nepřátelé, po zabití se dveře zase samy otevřou. Někde to samozřejmě vysvětlit lze (temný mág si s vámi na dálku zahrává, byla to magická past, atd), ale ne když je to co pár minut (zejména ke konci hry). Tento systém návrhu světa je dnes dost přežitý.
- Po světě se povaluje velmi malé množství zbraní, vaše aktuální zbraň se hodně rychle ničí, a váš inventář je *extrémně* limitovaný. Což má za efekt, že neustále žijete ve strachu, že vám odejde zbraň a nenajdete žádnou náhradu. Za opravu zbraně u kováře jste penalizovaní snížením odolnosti, což vás ještě víc nutí žít na hraně. Situace je ještě horší v pozdějších částech hry, kde nalézáte (téměř výhradně) pokročilé zbraně vyžadující hodně bodů buď na blízko nebo na dálku, a pokud jedete univerzální bojovnici (což je nejvýhodnější), tak je nemůžete často použít. A odnést si je do města na později je problém kvůli malému inventáři.
- Ovládání. Teď se snažím oprostit od toho, že nejsem zručný s gamepadem. Ale i tak mi to přijde silně nedoladěné, což je možná důsledek toho, že Drakan 2 měl být původně PC hra a Sony vývojáře koupili až v průběhu. Hra využívá gamepad komplet, zcela všechny tlačítka. V boji musíte mačkat všechno kromě pravého joysticku (takže levý joystick, d-pad, akční tlačítka, oba triggery, oba shouldery). Časem to přejde do ruky, ale učící křivka je strmá. Zároveň je velmi nepříjemné míření (luk, hlava draka), protože joystick. V podstatě mě to přinutilo soustředit se hlavně na souboj mečem, protože volné míření u luku je pro mě nepoužitelné (a s lockováním nepřátel nedostřelíte tak daleko). Třešničkou na dortu je, že i s tím mečem standardně sekáte o chlup výš, než je výška většiny barelů ve hře. Nepochopím.
- Loot. Dvě třetiny lootu najdete ve stovkách barelů, které musíte rozsekat. Bohužel v 99% případů to znamená lahvičku života, lahvičku many, nebo pár zlaťáků, protože ve hře o moc víc zajímavých předmětů není. Peníze potřebujete, ale abyste se k nim dostali, znamená to dost únavné sbírání zlaťák po zlaťáku barel po barelu. Po zabití velkého nepřítele dostanete občas zbraň (co se vám může nebo nemusí hodit), ale slušný poklad nikdy, opět jen pár zlatých. Sbírání malých čísel ve velkém výskytu mě dost unavovalo.
- Magie. Vypadá sice strašně stylově, že pro vykouzlení kouzla si musíte pamatovat a poté nakreslit rukou ve vzduchu správný obrazec, jenže to takto musíte udělat opravdu pokaždé (nebo jít přes menu, což v boji nechcete). Quickslot neexistuje. Zároveň musíte vždy předem schovat zbraň (což není záležitost jednoho tlačítka). Nemůžete kouzlit v běhu. Pokud chcete rozbít barel, tak musíte zrušit připravené kouzlo, vytáhnout meč, rozbít barel, schovat meč, a znovu obrazcem připravit kouzlo do ruky (a barelů je hodně, viz výše). Pomohlo by, kdybyste tím kouzlem mohli barel rozbít (mana se doplní sama), jenže u kouzlení není volné zaměřování jak u luku. Magie je tudíž hodně otravná používat.

Ačkoliv jsem některé aspekty hry hodně zkritizoval, část z nich je technologická a část z nich beru jako limitace cílové platformy (gamepad na tohle prostě není určen. Strašně rád bych si v Drakanovi 2 zalétal s myší a freelookem, ale to se mi bohužel nepovede). Celkově jsem se u hry dobře bavil a dávám jí slušnou známku. Samozřejmě to může být způsobeno i nostalgií z prvního dílu. Souboje s nepřáteli byly (po pár hodinách tréninku) odměňující a tak akorát obtížné, RPG prvky byly ucházející, člověk stále má škodolibou radost, když se může jen tak proletět a usmažit skřety pod sebou, prolézání kobek mělo vše potřebné (nepřátele, pasti, občas logickou hádanku nebo skákačku, skrytá místa, odměnu na konci). Pokud jste fandové prvního dílu a nemáte problém s ovládáním na gamepadu (nebo jste ochotni to překousnout), tak doporučuji vyzkoušet (v případě emulátoru si nezapomeňte hru renderovat ve 2K nebo 4K, místo originálního nekoukatelného rozlišení). Je mi moc líto, že se Drakan stal exkluzivkou pod Sony, ale i tak jej považuji za důstojné pokračování původní hry.

Celkové hodnocení: Výborná