Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Nejlépe hodnocené komentáře

F.E.A.R.: Perseus Mandate

  • PC 60
Tento datadisk by bol oveľa lepší keby prvý datadisk F.E.A.R.: Extraction Point nikdy nevyšiel. Jeho nepodarenosť a recyklácia pôvodnej hry ma totiž strašne ubíjala. Leveldesign majú totiž pôvodná hra a aj datadisky (takmer) identický. A čo je raz sranda, druhý raz rutina, je tretí raz otrava.

V porovnaní s Extraction Point, ale Perseus Mandate berie celú záležitosť tak trochu z iného pohľadu - nielen čo sa postáv a príbehu týka, ale aj náplne. Je samozrejmé, že zas ide o striedanie (nie už tak efektných) prestreliek a mysterioznych častí, ale mierna odlišnosť príbehu, nejaké tie nové zbrane a nepriatelia, pravidelnejšie strety s parťákmi a nepriateľmi + pár dalších momentov, spríjemňuje toto varenie z vody.

Ako som spomenul na začiatku, keby to bol prvý a jediný datadisk, bolo by aj vyššie nadšenie/zábava a z mojej strany aj hodnotenie. Takto však sa cítim tou recykláciou už pomerne vycicaný, i ked som sa miestami celkom zabavil.

Pro: iný uhol pohľadu, príbehovejšie než prvý datadisk, boje sú stále fajn

Proti: zas ten leveldesign, recyklácia, recyklácia, recyklácia,

+12

CyberMage: Darklight Awakening

  • PC 75
Tak jsem zase oprášil jednu fosílii z dětství. Coby mládě jsem Cybermage dost žral, páč hned v několika ohledech se mi trefil do vkusu a zároveň se dost lišil od stříleček na build enginu (Duke, Blood, Shadow Warrior), které jsem v té době považoval za vrchol bambitkového žánru. Za prvé mě Cybermage dostal komiksovým nádechem, Třináctka ani Comix Zone to sice není, ale své kouzlo rozhodně má. Za druhé je tu můj oblíbený systém sbírání duší vypadlých z nepřátel, jenž nutí člověka bojovat aktivně, ideálně tváří v tvář (jako například u Trona či Painkillera). A za třetí je tu zlepšování základních vlastností (jako... jako u spousty stříleček, ale tahle byla první kde jsem to viděl). I když jde jen o životy a manu, člověka potěší, když vidí svojí postavu sílit. Upgrady taky slouží jako další motivace k prohledávání každého koutu úrovně, no však to znáte. Na svou dobu musím pochválit technickou stránku hry, jak grafiku, tak hudbu a zvuky (dabing).

Dnes už se mi Cybermág hrál hůře. Design úrovní působí dost old school, na rozdíl od dnešních stříleček se hráč babrá s každým čudlíkem na stěně, nejen že jsou titěrné a záludně schované (a pokud je přehlédnete, máte zaděláno na adventurní zákys), ale nalezením čudlítka úkol teprve začíná, poněvadž po jeho aktivaci musíte vždy oběhnout půlku úrovně, aby jste zjistili, kde se co otevřelo. Je ale pravdou, že některé levely jsou vydařené a například v kruhovém patře s kancelářemi Sarcorpu jsem běhal sem tam jak pometlo několik hodin a ani mi to moc nevadilo (páč jsem problém vyřešil ještě před fází "teď si dojdu pro kladivo/klávesnice stála jen pár stovek"). Dále mi hru znepříjemňovali drobné nedotaženosti a nevybalancovanosti, jako příklad uvedu problém v misi se vznášedlem: nejen že se nemotorně ovládá, navíc jsou nepřátelské hlídky několikanásobně obratnější a tak nezbývalo, než přistát a pěkně po svých je po jednom lákat a sestřelovat. Vlastně celé ovládání je mírně klávesnicolomné (kladivo je v tom nevině), ale to je možná o zvyku.

Já si dám nostalgických 75%, ale z dnešního pohledu: Nehrát.
+12

Split/Second: Velocity

  • PC 90
konecne zase arkada, ktera by me opravdu zaujala a to uz se nekolik let nestalo

mozna ze me to tolik zaujalo tim, ze od zacatku jsem se snazil prekonavat v ruznych modech s kamaradem, mozna proto, ze se mi ta hra zda opravdu dobra a tak i v dobe, kdy jsem uz ji hral sam a on mi nestihal, tak stejne a stejne jsem ji znovu spoustel a snazil se prekonat sam sebe, nedokazu presne urcit, proc, ale tato hra me proste dostala a zatlacila me do kresla a ja ji hral a hral a hral a hral :)

nekterym z vas se nelibi nerealisticnost at uz vybuchu ci destrukce aut ci okoli, ale ja rikam, ze je to arkada, kdo si chce zahrat superrealisticky hry s perfektnim poskozenim a fyzikou, tak nehledejte arkady, tato hra je o adrenalinu kdyz hrac je na prvnim miste a nevi co se deje za nim a zda stihne dojet do cile driv, nez vedle nej neco vybuchne nebo naopak o snaze trefit spravnej okamzik, kdy odpalit jakoukoliv utilitku a dostat se o pozici vys a to si myslim, ze vyvojari zvladli perfektne, muzete jet cely zavod na prvnim miste a v posledni otacce vas sestreli barel, ktery vypadl z vrtulniku a vy nakonec dojedete skoro posledni a stejne tak muzete dvy tesne pred koncem sestrelit 2-3 soupere a sam si tim pomoci k vyhre, kazda sebemensi chybka muze rozhodnout o restartu s zavodu znova a znova, ale i presto vas to bude bavit a vy budete to jezdit znova a znova a snazit se stahnout jeste jednu sekundu a vyhrat

je uplne jedno, zda budete zavodit sam a litat na vas bude okoli, rakety z vrtulniku ci barely z kamionu ci budete zavodit se souperi a litat na vas bude to co na vas hodi ostatni, pokazde si ten zavod uzijete

jediny nevyhody ktere bych zde videl je malej pocet trati a s tim spojena delka hry, casto opakujici se trate obvykle nevadi, protoze bavi stale, ale nic se nema prehanet a kdyz po cca 5 hodinach je dohrana hra na prvnim miste a i s vetsinou kreditu, tak je to docela skoda :)

Pro: vybuchy, adrenalin, hratelnost, grafika

Proti: delka hry, pocet trati

+12

Penumbra: Overture

  • PC --
Přidávám svůj komentář, abych potvrdil děsivou atmosféru.
Hrál jsem pouze demo, takže jsem potkal jen dvě potvory. Ale celou dobu mi tlouklo srdce a u každého rohu jsem strávil alespoň čtvrt minuty.

Nic nevím, jen že mohu čekat odkudkoliv něco děsivého. Nemám zbraň. Skoro všude je tma nebo šero a baterce tak rychle dochází šťáva. Temná hudba a často zvuk bubnů ohlašujících nebezpečí, které nepřichází a nepřichází. Rozmazané okolí. Žádná zbraň. Ponuré prostředí. Skutečné příšery. Krev.

Jako FPS nemohu nakouknout za roh, aniž bych nevystrčil hlavu, tudíž projít chodbou, která párkrát zatáčí zabere čas. Ovládání myší je těžkopádné, takže není spoleh na rychlé reakce. Když se objeví akutní nebezpečí, utíkám bez ohlížení hodně daleko a schovám se do rohu za bedny.

Tyto dva odstavce mají nastínit, proč je atmosféra hry tak tísnivá.

Jinak okolí je plně interaktivní - se vším se dá pohnout, hodit či odtáhnout. Je třeba stále hledat zdroje světla. Není tu ukazatel zdraví, takže hráč neví, jak na tom je ani jak moc mu pomůže lékárnička v inventáři. A z komplexu se brzy stává bludiště plné chodeb, dveří a šachet.

Update: Nehrál jsem demo Overture, ale Penumbra Tech demo 20006. (Ačkoliv to více méně je demo k Overture.) Takže tento komentář patří hře Penumbra

Pro: Velmi hustá atmosféra, žádné zbraně (tedy žádná střílečka, nýbrž schovávačka).

Proti: Nedotažené ovládání, které svou nevstřícností přidává na dojmu hustoty hry.

+12

Return to Castle Wolfenstein

  • PC 100
Naprostá klasika v sérii Wolfenstein.Graficky trochu horší než nový Wolfenstein 2009, ale za to herní variabilnost, scénář a režie je ok.Více prostředí s více variabilními monžnostmi.Dobrá Audio stopáž, po hudební kreativní stránce.Přesně vystihuje atmosféru.Akčně dobré, zaujme !!!
Nemám nic, co bych vytknul, snad jen opět přehnané roztříštění těla na mraky po zásahu kulometu.
Jinak Super !!!

:-)

Pro: Režie, scénář, variabilnost, atmosféra doprovázená dobrou Audio stopáží, akčnost, strach.

Proti: Nic

+12 +13 −1

Medal of Honor: Airborne

  • PC 40
Nečekal jsem zázraky a do poslední chvíle věřil, že kritizující povídačky nebudou až tak pravdivé, ale realita mě vyvedla z mého pozitivního očekávání velmi rychle. Na této FPS je špatné snad úplně všechno. Oceňuji snahu přijít s něčím novým - seskok padákem a možnost vybrat si kde začne mise, ale že to bude takto primitivně zpracováno a hlavně k ničemu, to jsem nečekal. Ať člověk přistane kde chce, téměř vždy se spustí okamžitá přestřelka, která nekončí dokud nesplníte všechny úkoly. Velká škoda. Myslel jsem si, že autoři do hry vloží aspoň nějaký stealth prvek, který by aspoň trochu odůvodnil seskok padákem. Takto je to pouze odlišně zpracovaný začátek mise na efekt, nic víc.

Inteligence nepřátel není úplně zlá, docela mě překvapilo, jak se skopčáci pořád někam přemisťují a někdy bylo obtížné je sejmout. Jindy zase naběhnou rovnou vstříc smrti jak japonské kamikaze. Náplň úkolů je pořád stejná, postrádá nápad, variabilitu a vůbec všechny mise vypadají tak nějak stejně. O výpravě či nějakém příběhu nemůže být ani řeč. Právě v tomto ohledu mě hra zklamala snad nejvíce. Jen jsem tak hrál a vůbec netušil co dělám, proč to dělám a proč bych to měl dělat. Atmosféra je na bodu mrazu a často jsem si říkal, proč to vlastně hraju. Asi ze zvědavosti, jestli se to časem třeba nezlepší. Nezlepšilo. Mise jsou krátké a je jich velmi málo. Už ani nevím kolik času jsem pro dohrání potřeboval, ale víc jak 5 hodin to podle mě nebylo.

Co se technického zpracování týče, dobrý pocit mám jen ze zvuků a animací obličejů, které konečně mají pořádný výraz ve tváři, když se něco děje. Dokonce i dnešní hry bych řekl, že takto povedenou animaci ksichtů nemají. Ostatní aspekty grafického zpracování jsou šedý průměr. Level design je šílený, každá mise je vlastně jakousi arénou a člověk vůbec nemá pocit, že kolem je něco víc. Je to jako být zavřený v nějakém akváriu. Hodně mě překvapila absence skriptů, které by aspoň trošku dali prostor pro filmové sekvence, ale nic takového tam není. Je to jako 10 let stará FPSka v lepší grafice. A i ta je šedivá a obyčejná. Tohle se nepovedlo. Vůbec.

Pro: Zvuky, hudba v menu, animace obličejů.

Proti: Vše ostatní.

+12

Original War

  • PC 100
Pro mě osobně, bezkonkurenčně, nejlepší příběh, který se kdy v herní branži objevil. Promakaný, plný otázek a odpověďí (i když otázek přebývalo). Nakonec mě ty odpověďi vcelku mrzeli, ale také jsem se snažil samotnou hru dohrát nejlépe jak to šlo, abych těch odpovědí získal co nejvíce. To se mně vlastně nikdy nestalo. Stále dokola jsem hrál a hrál, dokud jsem to nedohrál tak, jak se mně to nejvíc líbilo. Nápad se kterým tehdá přišli je totiž nápadem obrovský a hráč u něj zůstane na hodně dlouhou dobu. Klobouk dolů a díky kluci, že jsem si mohl užít stovky hraní hry, která mě i po stovce hodin upřímně bavila a nutila mě dozvědět se něco více. Takové vtáhnutí do příběhu už asi nikdy nedostanu. A že je to nejlepší strategie co jsem kdy hrál? O tom snad netřeba povídat víc.

Pro: geniální příběh, perfektní zpracování, originalita absolutní

Proti: vůbec ale vůbec nic :-)

+12

Posel Bohů

  • PC 90
Jedna z těch nejúžasnějších českých adventur, která se v naší malé zemičce zrodila. Pravda, že příběh na úkor kvality v jistých ohledech trošku strádal, ale ty nádherné kreslené scenérie, ty se z hlavy nikdy nevytratí. Jsem rád, že jsem byl součástí doby, kdy vznikala jedna kreslená adventura za druhou. Stálo to za to. Dnešní 3D adventury už mě tolik jako tehdá nezaujmou, a když jo, tak už je co říct. Na tyhle klasiky prostě nikdy nezanevřu. A to i přesto, že pro současné hráče takové kreslené adventury vypadají spíš směšně, než nádherně. Já jsem na nich odkojenej, a budu na ně vždy vzpomínat s úctou.

Pro: nápaditý příběh, nádherně nakreslené scény

Proti: konec, těžké puzzle

+12

GUN

  • PC 85
Divoký západ je pro mě rajón, který mě, co se týče filmů, absolutně nebaví. Jenže jakmile se dostane do her, tak to nějak funguje a v tu ránu se ho nemůžu nabažit více. Gun je jedna z těch prvních westernových akčních her, které přišli s velice zajímavým nápadem. Kombinací divokého západu a GTAčka. A to se mně velice líbilo. Ze začátku jsem si to užíval a popravdě projížděl každičký kousíček vcelku veliké mapy. Po chvíli mě ale mrzelo, že je hra ve skutečnosti šíleně krátká a když si uvědomím, kolik nápadů do ní dali, tak mě o to více mrzelo, že je víceméně perfektně odfláklá. Nalákají nás na tisíc možností, ale příběhově po pěti hodinách dá GUN sbohem. A co, že pak můžu ještě jezdit s koníkem po pláni...já si chci užít právě ten příběh, který v tomto případě měl sílu, jako málokterý jiný. I tak ale právě na tuhle hru nezanevřu a to i přesto, že mezi ostatními hrami vcelku zapadla, což je ohromná škoda.

Pro: jízda na koni, mise jsou velice různorodé, perfektní příběh, scenérie

Proti: velice krátká herní doba, svět spíše malý než velký

+12

Need for Speed III: Hot Pursuit

  • PC 85
Když tak nad tím přemýšlím, tak nejvíce času jsem u série Need for Speed strávil právě u tohoto, třetího dílu. Líbil se mi hlavně fakt, že jsem na internetu našel celou řadu různých aut, které jsem si stáhnul, nahrál do hry a pak tam s nimi jezdil. Bavilo mě to a právě proto mám největší vzpomínky právě k Hot Pursuit. Všecky ostatní co následovali jsem sice hrál, ale nakonec se mi tak splývají, protože nedokážou nabídnout nic tak výrazného, jako tehdá dokázala trojka. Pro mě osobně nádherný herní zážitek, na který nikdy nezapomenu.

Pro: možnost implementace jiných aut, tehdá revoluční závody aut

Proti: neničení vozidel

+12 +13 −1

Medal of Honor

  • PC 65
Tak jo. Potřetí jsem s vrtulníkem narval pytel raket do blbého obdélníčku a výsledkem mi bylo mission failed. A tohle nebylo poprvé. Orientace v podobných situacích v MoH je otřesná. Aby to nebylo málo, skriptovanost celé hry dosahuje absurdních rozměrů - situace, kdy nelze někam jít nebo něco udělat jen proto, že jste se k tomu dostali o pár vteřin dřív, než "designér" zamýšlel, se tu objevují jak na běžícím páse a poštěstilo se mi i zůstat trčet za neviditelnou zdí, zatímco zbytek týmu odbíhal kamsi v dál.

Ty skripty navíc ani nejsou bůhvíjak zajímavé, nebo alespoň líbivé, navíc graficky je hra vyloženě hnusná - třebaže mám všechno na maximu, výsledkem je cosi, čemu by se nízká nastavení detailů v dnešních hrách mohla škodolibě vysmívat. Prostředí je většinou tak jako tak docela neatraktivní a když už se náhodou objeví nějaká ta zajímavá lokace (svítání v horách má určitě potenciál), jednoduše ji pohřbí mizerná úroveň detailů čehokoliv. Animace - důležitá to složka her stojících na skriptovaných momentech, jsou vedle Modern Warfare směšně ubohé: Vzdálenější nepřátelé se občas na nějaké běhání vybodnou úplně a mezi kameny vesele slajdují, panák na začátku hratelné části nevytáhne zbraň "někde z dola", ale prostě se najednou objeví ve výhledu. Grafické stránce hry prostě kompletně chybí smysl pro detail, nehledě na to, že v podstatě není na co valit oči. Je to nuda. Je to nepřehledné. Je to zabugované, je to hnusné, protože je to odfláknuté.

Hudba. Ta orchestrální je ok, ale mnohem víc jsem si všímal jakéhosi srance poslepovaného z rocku, rapu a bůhvíčeho vlastně, prostě doprovod ve stylu "America, Fuck Yeah!" a to od tvůrců považuju jen za další formu týrání.

Vybavuju si jen dvě pozitiva: Nemusel jsem sáhnout na defaultní rozložení kláves (blbost, ale výjimečná). Druhým pozitivem je pak situace herní, kdy se skupinka vojáků uvnitř opuštěného domku brání nekonečným přívalům Talibánců, zatímco jí pomalu dochází munice a zdi - to byl pro mě jediný kvalitní moment v novém Medal of Honor.

Kdyby tohle byla ruská budgetovka, moc bych toho nekritizoval, možná bych i něco pochválil. Jenže - bavíme se tu o EA, značce Medal of Honor a rádoby AAA hře/konkurenci Modern Warfare. A v tomhle kontextu je MoH jednoduše naprostý fail.

Pro: jeden památný moment, jedna celkem pěkná lokace, díky bohu je to aspoň krátké

Proti: bugy spojené s mizerným skriptováním, zastaralá grafika, často nepřehledné, nechtuně lineární - hra vám občas nutí i kam se dívat, nebo jak rychle běžet, prostě odfláknutý šmejd je to

+12 +16 −4

Medal of Honor

  • PC 60
Ta hra je prostě průser. Všichni čekali jak nakope řiť CoD a místo toho vedle ní vypadá jak beta nějaký budgetovky.

Grafika je na dnešní poměry hnus. Všemožný blur už dneska vážně nikoho neohromí a v první misi jsem několikrát vlezl do nastavení, jestli jsem opravdu nepřehlídl high nastavení. Pravda, slušně se to hýbe, ale grafiky je to možná ještě pod první MW.

Ovládání stojí za prd, postava chvilu chodí pomalu, chvilu rychle, celkově je nějaká neohrabaná a míření připomíná hraní fps po třech a více pivech. Je možné, že se autoři snažili nějak nasimulovat váhu zbraně, nicméně mi to celé přijde optimalizované pro gamepad. Nechápu třeba, jak může být při normálním držení manipulace se zbraní pomalá, ale při pohledu přes mířidla se to celé zrychlí, že má člověk problém zamířit. Vrcholem pak je, když vám hra kecá do toho, kam se můžete dívat zaměřovačem velkorážové sniperky nebo laserovým značkovačem. Pokud se podíváte kousek od protivníků, tak vám pohled sám sjede zpátky na Afgánce.

Nejen grafika, ale i prostředí je nějaké hnusné. Furt ten samej Afganistán rozhodně není žádnou pastvou pro oči a nějaká změna prostředí by rozhodně nevadila. Rychle se okouká. Užší tunel jsem ve hrách snad ještě neviděl. Přjde mi, že se hra ani nesnaží alespoň o iluzi prostoru, co je širší než to tří metrový údolí, ve kterém se hraje. Zbraně jsou docela fajn na jejich modely se dá dívat a chovají se uplně stejně jako v MW1 a MW2. Nepřátelé připomínají nabuzené Japonce z druhé světové. Respawnou se a ve stylu banzai si běží pro kulku. Hra se navíc nějak nesere s jejich spawnováním a párkrát jsem byl svědkem toho, jak se ve vzduchu zhmotňuje jeden Talibanec za druhým. Nicméně MoH to zvládá i opačně. V jedné misi jsem těsně před příletem záchraného vrtulníku mířil na nepřítele a než jsem stihl zmáčknout spoušť, tak se pustil vrtulníkový skript a Talibanec zmizel.

Zpestření ve formě použití techiky je spíš na obtíž. Člověk je vytrženej z kontextu a než zjistí co a jak, tak zbytečně chytá kulky. Slavné čtyřkolky si mohli odpustit úplně. Ostřelovaní Barrettem pak místo reálné střelby připomíná spíš Moorhuhn, balistika je tam zhruba na stejné úrovni. Stealth mise stály za prd. Autoři si všimli Černobylské mise v CoD4 a tak tu podobný postup narvali skoro do půlky hry. Připadal jsem si jak nesvéprávný, když mi furt kdosi kecal do toho kdy se hýbat, kdy stát, kdy střílet, kdy si můžu prdnout... Stejně tak snaha o filmový feeling MoH moc nejde. Až příliš často se avatar potácí omráčený z nějaké exploze, kdy je zachraňovaný a buzený NPCčkem, který mu rve do ruky samopal s tím, že se okolí hemží nepřáteli a ať pomáhá s obranou. Když k tomu připočtu to, že hráče musí NPCčka tahat na každej druhej šutr... no musí z něj mít v týmu opravdu radost (ale tak alespoň mají nějakou zábavu, vzhledem k tomu, že jsou nesmrtelní, si té srandy moc neužijou).

Co mě totálně dostalo, tak muzika. Klasický ambient mi nevadil, na podkreslení atmosféry dobrý, ale když mi začali behěm akce hrát nějací Linkin Park like šmejdi, tak jsem jen čuměl s otevřenou hubou, jestli to myslí vážně.

Jak jsem říkal na začátku, když přihlédnu k tomu, co se od hry čekalo, tak výsledkem bude zklamání. Pokud od toho ale člověk nečeká nic super a MW zná nazpaměť, tak to klidně prubnout může, na chvilku to zabaví a akcí odehrávajících se v součastnosti zase tolik není. Navíc jde o docela nenáročnou zábavu, která ani na nejtěžší obtížnost nepřínáší žádnou výzvu.
+12 +16 −4

Rise of the Argonauts

  • PC 70
Opět se potvrdila má doměnka že hra která je recenzenty opomíjená, hodnocena lehce nadprůměrně a některými dokonce za hranici podprůměrnosti, má nezměrné kvality a ukrývá solidní proci zábavy.

Rise of the Argonauts je příběh Jásona a jeho Argonautů za výpravou pro zlaté rouno a pomstu. Hlavní problém proč hra sklízela jen lehce nadprůměrné hodnocení, je že je posuzována jako RPG. Byla sice prezentována jako RPG, ale lepší přirovnání je pro ni akční adventura. Proč? Jelikož hodně času strávíte u dialogů které jsou základem příběhu a mají zde opravdu velký prostor. A jsou napsány velmi dobře.

Potom zde máme vynikající souboje s antickými potvorami které jsou ztvárněny opravdu na výbornou. Boje jsou opravdu atmosférické a skvěle se u nich odreagujete, a také jsou opravdu drsně zpracovány. Hodně dobrá je taky celá atmosféra hry přeci jen takovéto bájné prostředí není viděno každý den ve hrách a ještě v takovéto kvalitě.

Atmosféru navíc dokresluje opravdu nádherná grafika, která dokáže uchvátit až se budete procházet v Mykénách kde na vás budou dýchat dějiny, a nejen zde tak to je okamžik hodný zapamatování. Nebo setkání s bájnými titány které působí dosti emotivně zanechá v hráči hodně silný dojem a budu si ho hodně dlouho pamatovat.

Bez solidní hudby a dabingu by byl zážitek ze hry poloviční, což zde naštěstí nehrozí. Za excelentní hudbou stojí uznávaný Tyler Bates který své kvality již prokázal například ve filmu 300. K dabingu není co vytknout je v angličtině zní věrohodně a přesvědčivě, k dispozici jsou české titulky.

Závěrem dostáváme kousek který byl z nepochopitelných důvodů recenzemi schazován a nedoceněn. Hra je to vskutku originální s naprosto pohlcující atmosférou, výbornými souboji a spoustou dialogů které hru obohacují. Nyní jen doufat že hra budeme mít nějaké pokračování které by rozhodně nebylo na škodu. Jak je vidět i z použitých screenů spoustu toho autoři ve finále do hry nedali a některé postavy a potvory úplně vypustili. Tak snad na ně dojde příšte.

Pro: Mýtický svět, hrdinové a solidní a originální protivníci, hratelnost a grafické pojetí

Proti: Hardwarové problémy, některé pasáže trošku matoucí

+12

Vietcong: Fist Alpha

  • PC 80
Oslavoval jsem, když jsem zjistil, že Vietcong čeká datadisk. Ale bál jsem se, jak se s tím kluci poperou a jak dlouhý tento opětovný zážitek s džunglí bude. Opětovně. Datadisk je totiž velice krátký a já se celé hry pořádně nemohl nabažit. Na druhou stranu mi ale vypráví příběh o tom, co se stalo ještě před začátkem základní hry a přináší celou řadu neméně zajímavých misí. Pravda je, že si pamatuju, jak jsem se jednou v džungli seknul tak, že asi dvě hodiny jsem hledal tajný vchod do podzemí, ale i přesto všecko se to dohrálo tak žalostně rychle, že jsem nestihl ani mrknout. Každopádně pořád díky alespoň za datadisk, který se v podstatě velice povedl...kromě té délky

Pro: soundtrack, rozvinutí příběhu, zajímavé mise

Proti: velice krátké

+12

Polda, aneb s poctivostí nejdřív pojdeš

  • PC 60
Priznávam sa bez mučenia, aj ja som sa pri Poldovi svojho času dokázal pobaviť. Lenže kedy to bolo? Keď som mal 11-12. Nuž a o tom je aj celkovo humor. Niektoré veci mi prišli už vtedy riadne trápne a na niektorých som sa fakt bavil. Lenže ako tak býva, rokmi sa chute a nároky menia a Polda ma tak v súčasnosti láka viac skrývať tvár do dlaní, než sa smiať.

Čo je však pomerne dobre zvládnuté, je zobrazenie klasickej malej obce, spolu s klasickými československými archetypmi obyvateľov (ale áno, oni takí policajti, susedia, zvedavé tetičky atď. naozaj stále behajú po svete, teda aspoň po tom lokálnom). Zároveň treba pochváliť aj dabing - Sobota a predovšetkým Lábus a Nárožný dokázali tejto hre vdýchnuť život, vyťahujúci ju medzi nadpriemer. Teda aspoň v mojich očiach. Samotné adventúrne riešenia sú mnohokrát viac absurdné než logické a taktika používania všetkého na všetko sa vypláca. To malo byť asi pre ďalšie humorné účely, no nevydalo, ale miesto toho to splodilo len zákysy. Každopádne ďalšie diely Poldu už len klesali a klesali. A ak sa teda práve pomalým krokom nechystáte ešte len do puberty, asi by som Poldu nedoporučoval.

Pro: dabing, zobrazenie "sedláckej" obce, priemerne 1 z 10 "vtípkov" ešte jemne pobaví

Proti: trápnosť a primitívnosť humoru, nelogické adventúrne postupy

+12 +16 −4

Penumbra

  • PC 40
Jak autoři sami uvádějí, jedná se spíše o "technologické demo", čili většina z mého hodnocení jde na vrub právě grafickému a zvukovému zpracování, kteréžto je na freeware poměry nebývale povedené.
Atmosféra je samozřejmě také velice slušná, byť některé lokace působí poněkud chudě a odfláknutě.

Hra samotná je poměrně krátká a bohužel neukončená, nicméně i během té krátké doby si trošku provětráte mozkové závity, i když většina "hádanek" je zpravidla jednoduchých.

Nu celkově je Penumbra vlastně docela dobrá a na nějakou tu chvíli zabaví, takže pokud se i vám toto "technologické demo" líbí, pak vřele doporučuji zahrát si komerční verzi hry, která už plně rozvinula všechny (zde ještě nedodělané) prvky.


Pro: Technické zpracování, Atmosféra

Proti: Krátké, Neukončené

+12

Crysis Warhead

  • PC 85
Tak jak nám dopadnul přídavek pro veleúspěšnou Crysis? Nadmíru dobře jelikož přinesl příjemné osvěžení.

Zde se staneme postavou Psycho který je nám již z nám z původní hry, ale sledujeme zde zcela odlišnou dějovou linku a s Nomádem se ani osobně nesetkáme. Po dobře vyvedeném intru se pouštíme do zběsilé akce jejíž cíl je získat důležitou bednu kterou vlastní nepřátelé. Že to nebude snadné je jasné.

Hlavní citelnou změnou je že po příchodu mimozemšťanů, se všichni příslušnící ozbrojených jednotek KLDR nezmění v rampouchy, ale budeme s nimi bojovat až do konce hry a nadále nám budou znepříjemňovat život společně s nově příchozími. Což je vítaná změna jelikož už to není jen prostí boj jeden na jednoho ale všichni proti všem.

Oblek zůstal beze změn, zato arzenál dostal obměnu. Objevují se zde dva šikovné samopaly které lze nahradit za klasické duo pistolí, miny, claymory,výbušná munice do zbraní, nová experimentální puška…

Další novinky přišli i ze strany vozového parku v podobě obrněních vozidel a transportérů, nové vznášedlo a projíždka v obrněném vlaku. A vetřelci dostali k dispozici taktéž nové potvory.

Grafika je stále na skvělé úrovni a hudební doprovod nemá chybu. Jen škoda že tato jízda skončí již po 6 hodinách.

Pro: Zběsilá akce, nové vozidla, zbraně a nepřátelé, drží úroveň původní hry

Proti: Krátká herní doba

+12 +13 −1

Arcania: Gothic 4

  • PC 60
Arcania je taková tragikomická záležitost. Skoro ve všech směrech je totiž naprosto otřesnou hrou, z nějakého důvodu ale dovede být hratelná.

Zatímco souboje nakonec na rozdíl od dema vypadají jakš takš odladěně (pořád je to ale jen primitivní klikačka) a i určitý příjemný pocit z prozkoumávání světa tu navzdory jeho relativně lineárnímu designu z původní série Gothicu zůstal, tak pokaždé, když je potřeba s někým mluvit, prostě nevím, jestli brečet, nebo se smát.

Dabing je totiž prostě hrozný. Až sprostě hrozný. A velkou měrou tomu přispívá i obsah dialogů - ten je totiž ukázkou retardovanosti hluboko pod úrovní pohádek pro 4leté haranty a s tím jdou ruku v ruce i naprosto primitivní questy. Jak jsem tak plnil questy na Stewarku, jen jsem si říkal, co všechno by se s nima dalo dělat, ale bohužel - na každém kroku je hlavně vidět jakých hovadin si tvůrci navymýšleli, jen aby nemuseli dávat dohromady komplikovanější skripty než něco na úrovni "panák se přemístí do bodu B, něco tam zabije a změní se mu dialog". Po stránce dialogů a questů je hra prostě totální odpad, až se to pomalu blíží hranici "kvality", kdy ze naprosté sračky svým zvráceným způsobem stává klenot (jistě znáte z ČSFD).

Graficky je Arcania... absolutně vzato ne vyloženě naprosto hnusná a při šťastné konstelaci hvězd dovede engine vykouzlit i docela pěknou scenérii. Relativně vzato je ovšem hra většinu času šeredná jak řiť, Gothic 3 vypadá mnohem líp a i když je G3 známý mizernou optimalizací, nepochybuju o tom, že jeho engine dovede na hráče vyplivnout zmíněné hezčí scenérie při vyšší framerate, protože i když jsem detaily Arcanie docela snížil, ta šeredná svině se pořád škude někde hluboko pod 20FPS. Kdysi jsem na Ati X1600 hrál Oblivion na max. při 13-15 FPS, ale ten aspoň hezky vypadal! Efekty v Arcanii jsou hnusné, textury rozplizlé tak, že bych u některých hledal jejich původ v Gothicu 2 a pak jsou tady modely.Nepřátelská fauna vypadá docela pěkně, s lidma už je to horší: Modely mužů jsou... dejme tomu průměrné, když pominu, že se na nich běžně střídá snad 5 obličejů a to možná ještě přeháním. Ženské modely, to je ovšem... hnus. Opravdu se nepamatuju, že bych někde viděl hnusnější ženské. Jsou vážně odporně tvarované, xichty mají jedině hnusné a jejich variabilita je snad ještě nižší, než u chlapů. Animace obecně pak už docela pochopitelně pokrývají jen nejnutnější pohyby, o nějakých maličkostech pro efekt si můžete nechat zdát.

O vývoji postavy v Arcanii snad škoda mluvit, myslím že i takové No One Lives Forever 2 bylo v tomhle směru ve výsledku bohatší na možnosti. Z toho pak už jen vyplývají absurdnosti, jako že jakoukoli zbraň i zbroj můžete bez problému začít požívat jakmile ji najdete, atd.

Srovnávat Arcanii s Gothicem je skoro až nesmysl, protože Arcania je v lepším případě jen blbější, v horším případě někde úplně jinde (každopádně v kvalitě směrem dolů). Zabijete cokoliv, heal itemů jsou všude mraky, svět je v podstatě (hodně široká) chodba, syslení XP nemá význam a realistické charaktery bez mluvy plné typického fantasy patosu vystřídal zástup retardů na kterých se demence a patos div nesráží. Jestli se v Arcanii podařilo z původní série něco alespoň částečně zachovat, tak je to ten pocit z prozkoumávání, kdy si vyhlídnete nějakou od pohledu zajímavou lokaci, vyrazíte na průzkum a něco zajímavého i najdete. Ale to je v podstatě všechno.

Hudba není vyloženě zlá, třebaže ji většinou úspěšně ignoruju a docela rozumná se zdá ergonomie ovládání, a to je asi tak všechno, o čem se dá říct, že není podělané. Arcania je primitivním a po stránce dialogů/questů/vývoje postavy vyloženě otřesným RPGčkem. Přesto nad ní ještě úplně nelámu hůl - dokud není potřeba s někým mluvit, tak kombinace průzkumu světa a občasného rubání totiž na zabavení funguje celkem uspokojivě. No a "kvalitě" dialogů se dá s Troškou sebezapření zasmát.

Zatím jsem každopádně jen kousek za Stewarkem, tenhle komentář je výsledkem vystavení autora nadměrné dávce Arcania dialogů a taky mám pochyby jak dlouho ještě vydržím pokračovat :)

Proti: skoro všechno

+12 +13 −1

Batman: Arkham Asylum

  • PC 85
S jistým zpožděním jsem přeci jen nakonec si pořídil a dohrál Batmana. Nadšen jsem byl hned po dohrání dema, a plná hra potvrdila své kvality. Je to rozhodně nejlepší hra na motivy tohoto komiksového hrdiny který jako jeden z mála nemá superschopnosti ale pouze technické vychytávky. A co nabídne ostatním hráčům?

Tak je tu samozřejmě špičková hratelnost založena na soubojích proti skupině kdy je vždy zapotřebí taktizovat, a vykrývat údery protivníků. Potom situace kdy dojde na přepady ze zálohy, skrývaní se ve stínech a přípravě pastí proti ozbrojeným protivníkům. Speciální kapitolou jsou souboje s bossy které se vždy liší a nabízí odlišný zážitek.

Až na jednu mezihru se specifickým bossem jsem si celou hru užíval. Navíc hledání bonusů k universu o Batmanovi stojí za to, a rozhodně stojí za opětné rozehrání hry.

Grafika je výborná, zvuková kulisa taktéž a vynikající dabing vše podrthuje. Jen co může některé hráče odlákat je absence češtiny ve hře, kompletně v angličtině je celá hra.

Podtrženo a sečteno hra je výborná a patří k málo kouskům za které stojí zaplatit plnou cenu. Toto dílo významně pomohlo Eidosu a práce na druhém díle jsou už veřejně známy, tak jen doufat že se bude úspěch opakovat.

Pro: Souboje, grafika, dabing, bossové, hratelnost, atmosféra Arkhamu

Proti: pro někoho problém a absencí češtiny

+12

S.T.A.L.K.E.R.: Call of Pripyat

  • PC 85
Na prvního Stalkera mám hezké vzpomínky. Druhého jsem kvůli horším hodnocením pominul a vrátil se až k dílu třetímu. Shadow of Chernobyl představil nezvyklé prostředí Zóny a měl výjimečný příběh s morálními dilematy, vše odvozené z pera bratří Strugackých. Call of Pripyat naproti tomu přivádí hráče do již známého prostředí v příběhu obyčejného rozvědčíka a krom bájné Oázy nepředstavuje nového už téměř nic. Prošlapaná cesta činí příběh velmi uvěřitelný, na druhou stranu bohužel taky dost obyčejný, což nebývá něco, co od her čekáme. Dějové zvraty jsem napočítal dva, jeden malý a pěkný v postranním úkolu a jeden typu deus ex machina Nehledě na trapnost typu deus ex machina, Strelok se do role zachránce armády opravdu nehodí. Navíc v případě, že CoP navazuje na konec SoC, kdy Strelok zrušil ve Wishmachine na konci SoC Zónu, by žádné pokračování příběhu typu CoP už nenastalo..

Výbava hlavního hrdiny (oblek, zbraně, detektor etc.) je opět na jedničku. V podstatě nevím v jaké jiné hře je toto provedeno organičtěji. Jedinou výtku mám vůči nočnímu vidění - nezesiluje zbytkové světlo, jedná se pouze o zelený filtr. Dalekohled člověk využije málo, na nepřátele se lépe kouká přes zaměřovač zbraně s namontovaným tlumičem. Zbraně i zbroje mají charakteristiky, které je možno vylepšovat. Nejřív je třeba ale ty dva mechaniky, co potkáte v táborech, vybavit odpovídajícím nářadím.

U hry typu sandbox je velmi podstatné sžití se s hlavním hrdinou. To ve hře dost dře a je tak potřeba dát jí čas, aby hráče začala bavit a neskončila v koutě. Stalker obsahuje, stejně jako každé jiné dobře udělané sandboxové RPG, nezávislé systémy (emise, spawn NPC), jejichž působením se občas vytvoří jedinečná situace. A právě tyto nepakovatelné momenty na sandboxech miluji.

Ze třech oblastí zóny mě nejvíce zaujala třetí, kde konečně začalo jít na normální obtížnost trošku (ale opravdu jen trošku) do tuhého. Z předchozích oblastí se pocit neustálého ohrožení jaksi vytratil. Potyčky se vás netýkají, frakce se rubou mezi sebou. I tak ale umře za den lidí v zóně více, než by bylo reálné. Na sběr artefaktů ze statických anomálií aby si člověk vzal pomalu nákupní košík. Ke zhutnění atmosféry by přitom stačilo málo - když by člověk měl viditelně cenné věci, napadli by ho někdy i ti, které dříve považoval za přátele, banditi by svoji dojnou krávu nedobíjeli, občas by člověk schytal ránu od odstřelovače, občas vrazil do náhodně rozmístěné anomálie. Questů je tak akorát, ani málo ani moc. Některé vedlejší jsou vymyšlené opravdu moc pěkně a je potřeba aspoň na chvíli zapojit mozek. Jako odměnu za splněné úkoly se mimo jiné dozvídáte o skrýších vybavení, které je někdy však až nemožné vybrat, nemluvě o pocitu páchaného zla, při rabování cizí železné zásoby.

I přes některé mé výtky Stalker po několika hodinách začne bavit a nepřestává až do finále. A to je, co se u her počítá. To je kouzlo Zóny, hnusné otrávené místo, ze kterého se člověku nechce z vracet.

Pro: jste Stalker, questy, sandbox, výbava a systém upgradů, nezkonzolovanost, noví mutanti

Proti: nudný začátek, obyčejný příběh, ztráta pocitu ohrožení, chybějící titulky u renderovaných sekvencí

+12