Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Nejlépe hodnocené komentáře

Alien Shooter TD

  • PC --
Hrál jsem na Androidu, ale předpokládám, že kromě grafiky a monetizačního modelu jsou hry stejné (jen dodám, že na Androidu lze hru dohrát kompletně bez jakékoliv finanční investice, pokud vám nevadí si na trénování vojáku počkat, vyšší úrovně trvají až celý den).

Nějaké tower-defense hry jsem již hrál, dohrál jsem jich již méně, takže expert na TD v tuto chvíli nejsem. Líbila se mi rozmanitost vojáků, každé povolání má velmi specifickou zbraň, která se hodí na jiné situace a jiná umístění v úrovních, stejně tak jejich dovednosti jsou rozumně odlišné (jeden hází granáty, dalšímu se automaticky doplňuje munice a tak dále). Obtížnost byla také relativně rozumně odstupňovaná a za oněch 40 úrovní jsem se zhruba 3x musel vracet ke starším úrovním, abych je dohrál na vyšší obtížnost, získal více financí a mohl vylepšit vojáky či jejich zbraně.

Příběh snad vůbec neexistuje, což je maličko škoda. Úrovně, ač se hra snaží o jakousi změnu prostředí, si jsou podobně jako vejce vejci, kromě měnících se tras nepřátel a pozic vojáků. Design nepřátel je v pořádku, bohužel druhů není příliš, takže až na výjimky velmi rychle zjistíte, co na koho platí. Hrál jsem bez zvuku a případné hudby, takže ty nehodnotím :) Obecně jsem se ale těch zhruba 14 hodin rozumně bavil, takže za mě dobré.

Pro: Povolání, obtížnost, zbraně

Proti: Příběh, variabilita úrovní, počet nepřátel

+12

Harry Potter and the Philosopher's Stone

  • PC 85
Když se Harry Potter poprvé objevil, příliš mě nezaujal. Byla jsem už starší a zrovna jsem hrozně "žrala" Pána Prstenů. Ale časem jsem si k němu našla cestu, přečetla knížky, shlédla filmy a zahrála jsem si hry. První hra je veselá hra plná skákání a jednoduchých puzzlů, které jsou cíleny na menší děti, ale i dospělý si je může užít. Což platí i o hře.

Pro: svět Harryho Pottera, dobře vykreslená atmosféra

Proti: linearita, bugy

+12

NBA Playgrounds

  • PC 70
Achjoooo to by časy, kdy můj Sega Megadrive neznal nic jiného než NBA Jam!! NBA Playgrounds mi tuto krásnou nostalgii jen připomněl.
NBA Playground = NBA Jam jen v novém. Opět hrajete dva na dva, předvádíte všemožné ale hlavně nemožné dunky. Střílíte z půlky, strkáte do proti hráčů a snažíte se naplnit boost co nejrychleji aby jste dostal výhodu ve formě střeli odkudkoliv, dvojnásobek bodů za dunk nebo nekočnenou staminu atd.
NBA Playground má plnou licenci NBA, nejen že si zahrajete za současné hvězdy ale i za hvězdy minulých let. Hráče je potřeba získat, formou balíčku s kartičkami jednotlivých hráčů. Takže se může stát, že za celou dobu hraní nezískáte vaše oblíbené hvězdy. Jako mě, LeBrone kdesi??? Ještě, že ho zastoupila pravá ruka Michaela Jordna Scottie Pipen!!!

Verdikt: NBA Playgrounds není pro širokou veřejnost, pokud vám nic neříká basket a neznáte NBA Jam nemá cenu ani zapínat. Mě NBA Playground nasadil nostalgickou notu, která mi vydržela pár dní, za tu dobu jsem stihl dohrát turnaje. Teď ho se vzpomínkou na své basketbalové začátky a paření NBA Jam odinstaluji a moc nevěřím, že se k němu ještě vrátím..

Pro: Licence NBA

Proti: Vydrží chvíli

+12

Tyrian

  • Android 80
Po více než 20 letech jsem se k Tyrianu opět vrátil a dohrál hru na tabletu. Dotykové ovládání sice není ono, a člověk si musí zvolit nižší obtížnost, ale do MHD ideální. A Tyrian je i po letech stále pecka. Příběhový i arkádový mód, spousta zbraní a dalších upgradů, zábavné mechaniky, úžasný soundtrack. Příběh asi začnete brzy přeskakovat, ale boj proti korporaci MicroSol pobavil (a to byl rok 1995).

V mládí jsem s Tyrianem strávil spoustu času, ať už ve hře pro jednoho hráče nebo v kooperaci. Tehdy bych dal hře určitě 90%. Dnes už musím trochu klesnout, ale ne o moc. A stále mám v plánu zahrát si ještě rozšířenou verzi Tyrian 2000, tentokrát už pořádně na myši a klávesnici.

Celkové hodnocení: Nářez (v době vydání) / Výborná (v současnosti)

Pro: zábava, upgrady, hudba, verze pro android

+12

Blobby Volley

  • PC 70
Svého času jsem neskutečně hodin trávil v multiplayeru u nesmrtelného Arcade Volleyball. Blobby Volley je v podstatě úplně identická hra, která disponuje novější grafikou a gumovými panďuláky, jež jsou zde namísto skákajících nosatých hlav.

Znovu jde o to, kdo dříve dosáhne skóre patnáct a stejně jako předchůdce, je i Blobby Volley nejzábavnější proti živému oponentovi. V dnešní době už se k těmto druhům her moc nedostanu, ale určitě je nezatracuji. Až děti trochu povyrostou, tak si podle mě užijeme s virtuálním volejbalem ještě spoustu zábavy.

Pro: gumoví panďuláci, multiplayer, jednoduchá hratelnost

Proti: nezabaví na dlouho

+12

Port Royale 2

  • PC 65
V této strategii, zaměřené především na obchodování pomocí převážení zboží z jednoho přístavního města do druhého, popřípadě na přepadávání těchto obchodních lodí a následné zpeněžení získané kořisti, jsem se rozhodl stát se poctivým kapitánem a ne pirátem či bukanýrem.

I když mě ta druhá možnost do jisté míry také lákala, likvidace těchto zloduchů ukojila mé choutky dostatečně. Bohužel lodní bitvy lze provádět jen s jedním plavidlem, a tak je třeba větší a dostatečně vyzbrojené galeony s početnou posádkou.

Určitě se nejedná o špatnou hru a především obchodování s všemožnými komoditami je zde vyřešeno opravdu parádně. Bitvám se dá většinou vyhnout, takže nepřichází frustrace ze zbytečné ztráty lodí. Navíc her tohoto typu není nikdy dost, takže napnout plachty a vzhůru na moře.

Pro: obchodování, volba mezi poctivostí a okrádáním, likvidace pirátů či bukanýrů

Proti: bitvy jen s jednou lodí, po čase se dostaví stereotyp

+12

Need for Speed

  • PC 45
Jako já jsem v pohodě s arkádovým modelem. Sice je to jako ovládat mýdlo, ale jsem s tím v pohodě. Čert vem to, že každou zatáčku se vyplácí točit jen driftem. Koule mi trhá ta příšerně nevkusná hudba a cringe cutscény. Ty jsou fakt extrémně hloupý. Každý se snaží být rádoby cool a přibližně 10x za filmeček Vám řeknou, že jste jejich "cool bro". Neřeknou to jen ve filmečkách. Pěkně Vám to i zavolají. Nejlépe během závodu. To je panečku pak radosti, když se derete na první místo a jeden z Vašich "cool bro" Vám chce sdělit, že jste super a musíte se ukázat v dalším závodu. Protože filmečky na to jednoduše nestačí. Dobrý, ne?
Hlavní game breaker byl pro mě bug. Od vydání se na určité sestavě stane při jednom závodu, že prostě spadne hra. Nenašel jsem na to žádné řešení. Popravdě jsem za to celkem rád. Další cringe cutscénu bych asi nezvládl.
Nutno ale dodat, že tuning je opravdu vymazlený. Můžete si udělat pořádně nevkusnou RX-7 a cápci Vám ještě řeknou, že jste jejich "cool bro". Sice má ta RX-7 zvuk jako vysavač v posledním tažení, ale potunit si ji můžete. Vlastně i ta jízda je celkem zábavná, když přistoupíte na to, že je to totální arkáda. A hrajete v podstatě za kostku mýdla.
Nebýt toho bugu, tak bych asi i hru dohrál. Takhle jsem se z toho vykroutil celkem dobře. Už znovu fakt ne.

Pro: tuning, vozový park

Proti: bug, soundtrack, jízdní model, postavy, příběh, cutscény, dialogy

+12

18 Wheels of Steel: Across America

  • PC 60
Osmnáct kol z oceli: Napříč Amerikou je jednou z mála her, v níž jsem se ocitl za volantem kamionu, který mám dopravit z místa na místo a pokud možno při tom nepoškodit náklad. S náklaďáky jsem jezdil ještě v Truck Racing by Renault Trucks a sérii GTA, ale co si tak vybavuji, tak snad jen v San Andreas jsem s nimi plnil pár podobných misí.

A to bude asi hlavní problém, proč z mého prvního setkání s titulem od českých vývojářů SCS Software nejsem zrovna dvakrát nadšený. Zatímco v San Andreas šlo jen o minimalistickou vložku, která byla pouze jednou z nepřeberného množství možností vyžití, jež otevřený svět nabízí, zde jde o jedinou herní náplň.

Ano, později dostanu lepší zakázky, které ale pocítím snad jen v peněžním ohodnocení a mám možnost vylepšovat si svůj současný tahač, popřípadě koupit nový, daleko lepší, ale stále je to jen o tom, dojet z místa na místo s minimálním poškozením a v někdy šibeničním časovém limitu. Útrata výdělku za lepší stroj pro mě vlastně byla tou největší motivací, ale to nestačí. Mě určitě ne. Další díly ani zkoušet nemusím, abych věděl, že řidič náklaďáku (ani ten virtuální) ze mě nikdy nebude.

Pro: řízení kamionu, nákup lepších vozů, realistické zpracování

Proti: stereotyp, časový limit

+12

Call of Duty: Infinite Warfare

  • PC 85
Takže, abych začal tento větší komentář, musím použít známou a neotřelou fázi: Tak tentokrát jsem to vážně nečekal. Nemyslel jsem si, že budu tento díl vůbec hrát, přeci jen nejsem kdovíjaký fanda do Sci-fi, nicméně po Advanced Warfare (dále AW) jsem tomu dal šanci. Po tříleté pauze je to znovu díl od Infinity Ward, kteří to na rozdíl od Treyarchu umí … no byl jsem lehce překvapen, jak jsem to začal hrát. První mise a hned první zklamání … byla to nuda, fakt jsem počítal s tím, že to vypnu a odinstaluju … jenže jsem se mýlil, a to docela dost … první mise je vlastně takový úvod do příběhu a to pravé začíná až později (a k tomu se také až později dostanu).

Takže po pár desítkách minut jsem si už v duchu říkal, že pro AW tento díl nebude konkurencí. Říkal jsem si to ještě pár dalších desítek minut, poté jsem už však konečně pochopil, o čem to vše je a hra mě doslova připoutala k židli a jel jsem, jel jsem vlastně až do konce, který však přišel bohužel, jak je to u série CoD zvykem, na mě až příliš brzy. Přesneji už po cca 8 hodinách.

Nečekal jsem, že mě Sci-fi hra, a ještě k tomu ze série CoD dokáže takto zaujmout. V tuto chvíli, pár desítek minut po dohrání kampaně, mohu s klidným svědomím říct, že je tohle pro mě druhé nejlepší Call of Duty co se týče singleplayerové kampaně (za nepřekonatelným prvním Modern Warfare). Opravdu jsem nečekal takový zážitek, příběh tak emotivní, že i během závěrečných titulků posloucháte a přemýšlíte, co se to vlastně stalo. Nemohu si pomoci, ale ten konec opravdu nebyl jeden z těch nejšťastnějších. Tak, teď se přesuneme k tradičnímu rozboru hry.

Příběh se odehrává v neurčené (vzdálené) budoucnosti, kdy na planetě zemi docházejí suroviny a lidé jsou tak nuceni těžit suroviny po celé sluneční soustavě. K tomu se navíc přidá nebezpečí v podobě vzbouřenců, kteří se snaží podmanit si planetu zemi a zejména nerostné bohatství vesmíru.

V této budoucnosti se již však (na rozdíl od ostatních titulů série CoD) neodehrávají (ve většině případů) boje na naší planetě, nýbrž ve vesmíru. Jmenujete se Nick Reyes a nešťastnou náhodou se stanete velitelem jedné z poslední vesmírných lodí, které mají Spojené národy planety Země k dispozici. Váš úkol je jasný; pomocí různých tajných misí, sabotáží nebo přímých útoků porazit skupinu vzbouřenců a nastolit v naší galaxii mír. Jestli se Vám to povede, to už je jen na Vás.

Původně jsem chtěl hru lehce srovnávat s AW, nicméně po chvíli jsem pochopil, že je dělaná jinak. AW na to šel víceméně přímočaře, jedna mise následovala další, mezi nimiž byly cutscény. Zde je to více podobné třetímu dílu Black Ops, jelikož zde hra funguje na principu, že jste velitelem lodi a na můstku si vždy vybíráte z několika nabízených misí. Mise jsou hlavní a vedlejší. Infiltrace na nepřátelskou loď a splnění úkolu a vesmírné souboje pomocí malých stíhaček, které pilotujete, přičemž cílem je vždy zničit nepřátelské lodě, jsou mise vedlejší, které víceméně jen vyplňují ty hlavní, příběhové. Navíc, podobně jako v Black Ops 3, se vždy po dokončení mise můžete procházet po lodi, navštívit kapitánskou kajutu či briefingovou místnose a další jiné prostory. Taktéž si před misí můžete navolit, které zbraně chcete do mise vzít. Zbraní je ve hře dost, na chuť si přijdou víceméně všichni. Jsou tu jak zbraně klasické, které střílí kulky, tak i zbraně energetické, které střílí výboje, nicméně fungují víceméně na stejném principu. A samozřejmě nechybí ani specialitky jako raketomet, laserová zbraň či pulzní zbraň. Zbraně jdou taktéž upravovat a vylepšovat, takže si každý může zbraň upravit dle libosti.

Jak jsem již tedy zmínil na začátku, hra se víceméně kompletně odehrává ve vesmíru a v interiéru vesmírných lodí a základen. Graficky to tudíž nebylo tolik náročné na zpracování, jako když se příběh odehrává na zemi. Abych pravdu řekl, hra jela v pořádku stabilně na 60FPS, vypadá docela pěkně a zní pěkně. Nemám, co bych u grafické stránky vyzdvihl nebo zkritizoval, je to prostě taková CoD klasika jako vždy, i když si myslím, že starší Advanced Warfare vypadalo ještě o něco lépe.

Jako je to u mě obvyklé, ke konci ještě musím zmínit pár chybiček, na které jsem narazil, které se však mohou lišit PC od PC (konzole nemám, nemohu hodnotit).

Prvním z problémů, s kterým jsem se setkal, byl zvuk. Během misí i cutscén se zvuk velmi často lagoval, vypadával, sekal a opravdu to nebylo příjemné. Nicméně po chvíli guglování jsem zjistil, že jednoduchý a účinný fix je přepnout hru do Borderless režimu. A světe div se, fungovalo to.

Druhým, trošku obdobným problémem, nicméně na opačné straně barikády, bylo pomalé načítání textur, kdy někdo trvalo opravdu dlouho, než se načetly ostré textury, někdy se nenačetly například vůbec (to se mi stalo naštěstí jen jednou).

Nicméně po vyřešení problému se zvukem a vlastně ignorací problému s texturami jsem, hodně překvapivě, na této hře žádnou zásadní chybu nenašel. Jediné, co trochu štvalo, je klasický styl od IW, kdy nestačí zmáčknout F pro potvrzení akce, ale musí se držet asi 2 sekundy, dokud si konečně neuvědomíte, co vlastně děláte za akci. Po AW to bylo docela nepříjemné zjištění.

Ke konci bych chtěl ještě zmínit, že se mi líbilo, že byla většina hlavních postav (nebo dokonce všechny) vymodelovány detailně podle reálných postav, přičemž mezi asi nejznámější patří Kit Harington (známý z Game of Thrones).

Navíc, mě jako zapáleného automobilové fanouška potěšilo cameo Lewise Hamiltona jako lodního mechanika Carla Hamiltona. A abych pravdu řekl, nadaboval ho opravdu povedeně.

Nechtěl jsem, opravdu nechtěl, psát takto dlouhý komentář a je mi stejně jasné, že většina z Vás k této větě vlastně nikdy nedojde, ale nedalo mi to. Chtěl jsem se podělit o vše, co se mi ještě nestačilo vykouřit z hlavy.
A hlavně, jak jsem již řekl, pro mne je to druhý nejlepší díl CoD série po první Modern Warfare a to si myslím delší komentář zaslouží. Hodnotím pěknými 85%.

Pro: Parádní mise, vesmírné letecké souboje, zbraně a jejich customizace, postavy a jejich zpracování, emotivní až filmový příběh ...

Proti: ... na konci až moc srdceryvný, Grafické a zvukové bugy, herní doba

+12

Call of Duty: Modern Warfare 2

  • PC 80
* HODNOCEN POUZE SINGLEPLAYER, CO-OP ANI MULTIPLAYER JSEM NEHRÁL*

Modern Warfare 2. Co k tomu říct. Kdybych nevěděl, že hraji jinou hru, myslel bych si, že jen pokračuju v prvních Modern Warfare. Graficky ani zvukově se to zásadně nezměnilo, jen ten příběh trošku poposkočil. 5 let od událostí prvního dílu se vracíme zpátky na moderní bojiště, kde se opět potkáme se starými známými Pricem a MacTavishem, doplněné jejich novými kolegy jak z řad SAS, tak z řad US Army Rangers. Zdůrazňuji kolegy, neboť se jich na Vaší obrazovce vystřídá během hry vícero.

Příběh se odehrává, jak jsem již zmínil, 5 let po konci prvního dílu, kdy je v Rusku Imran Zarkhaev oslavován jako národní hrdina a mučedník a v jeho stopách se snaží jít další, stejně potrhlý padouch, Vladimir Makarov, aby vrátil Rusko na výsluní. A jak to udělat lépe než vyvolat vojenský konflikt, ve kterém by Rusko ukázalo svou sílu.

To se mu podaří během dnes už legendární mise “No Russians“, ve kterém jeho banda, ve které jste v přestrojení i vy, vyvraždí celé moskevské letiště (pojmenované právě po Zarkhaevovi). Vy jste nasazen k nim právě proto, abyste ho dostali, jenže tento plán dostanu jednu velikou trhlinu, kdy to Makarov narafičí tak, aby to vypadalo, že za útokem stály Spojené státy.

Během několik málo okamžiků je vedena drtivá ruská invaze do spojených států, kde již přebíráte roli vy a bráníte města, bojujete ve Washingtonu D.C. o bílý dům, a hlavně se snažíte vymínit Rusáky zpátky na Sibiř. Válka mezi USA a Ruskem se právě rozběhla a je na Vás, abyste to zastavili a vysvětlili. Jenže nic není tak růžové, jak se jen zdá. A mohu jen prozradit, že v tomto díle se Vám to ještě nepovede. Více už k příběhu prozrazovat nebudu.
Ve hře je celkem 18 misí, ve kterých se podíváte vlastně po celém světě. Podíváte se např. do Ria de Janeira a jeho slumů, do Ruska, do mrazivé Arktidy, do krásné přírody Ázerbájdžánu, a hlavně na východní pobřeží USA, kde budete bojovat v malých městečcích o každý dům. Ačkoliv by se mohlo zdát, že bude příběh dlouhý, když se podíváme na tolik míst, opak je pravdou. Hra uběhla až neuvěřitelně rychle, a i když jsem hrál na třetí ze čtyř obtížností (a některé pasáže docela často opakoval), k závěrečným titulkům jsem se dostal už po necelých 5 a půl hodinách čistého herní času, což je skoro o 3 hodiny méně než u prvního dílu Modern Warfare. Docela zklamání, abych pravdu řekl.

Z mého pohledu byly některé mise opravdu lahůdka, v hodně misích byl kladen důraz na pomalý a tichý postup vpřed, což se mi moc líbilo, v některých zase rychlý postup vpřed, na druhou stranu se mi zase hodně misí nelíbilo vůbec, zejména mise na vystřílení celého letiště (která jde naštěstí před začátkem hry přeskočit). Abych pravdu řekl, tak polovina misí byla parádní, ta druhá ne tolik, některé byly doslova nudné.
Stejně jako v předchozím díle, i zde jste měli k dispozici velký počet ručních zbraní, včetně mnoha ne tolik známých kousků jako je odstřelovací puška Walther WA 2000, automatický Glock 18, lehké kulomety MG4 či L86 LSW nebo odstřelovací puška CheyTac Intervention. Na výběr toho bylo opravdu spoustu a myslím, že si každý přijde na své.

Hratelnostně se od minulého MW prakticky nic nezměnilo, jak jsem říkal, je to velmi podobné prvnímu dílu MW. Jedinými malými novinkami jsou tak například těžké štíty, za kterými se můžete krýt a které jsou opravdu nápomocné nebo optické zaměřovače s termovizí, které se hodí prakticky vždy.
Abych pravdu řekl, během hraní jsem nenarazil na žádné bugy ani glitche, ani jsem nenarazil na něco, co by mě vyloženě zklamalo a musel bych to uvést jako velký zápor. Možná bych vzal jako malé mínus možnost u sebe nést skoro 900 kusů střeliva, což je opravdu extrém i pro sérii Call of Duty a na realističnosti vůbec nepřidá. Ale to je jen taková drobnost.

Jediným tak větším mínusem jsou tudíž jen zmíněné nudné, a ne moc zábavné mise, kterých nebylo málo. Na druhou stranu to však vyvažují mise, které byly naopak hodně hodně dobré, celková hratelnost, obstojná grafická a zvuková stránka a také ty lokace po celém světe. Příběh je tak něco mezi, není špatný, ale je ukončen otevřeně, takže pro dokončení příběhu si musíte zahrát i třetí díl.

Závěrem už jen vyřknu hodnocení, 80%, což ho řadí po bok např. Advanced Warfare.

Ne vlastně, ještě než to ukončím, musím ještě něco uvést na pravou míru. AI je opravdu příšerná. Vaši spolubojovníci klidně stojí metr od nepřítele a nic nedělají. Stejně tak když stojí za vámi a když si myslíte, že Vám kryjí záda, tak se vlastně úplně pletete a rychle to zjistíte tím, že Vám hra načte poslední uloženou pozici. AI nepřátel mi tak hrozné nepřišlo, snaží se Vás po celou dobu prostě zabít a někdy jim to jde až moc dobře, skoro bych řekl víc než dobře. Nicméně, tohle už se na hodnocení nijak neprojeví, neboť je to neduh většiny her ze série Call of Duty.

Pro: + Zbraně (a hlavně neokoukané kousky) + Lokace misí po celém světě + Příběh je docela zajímavý … + Některé opravdu parádní mise + Návrat starých známých postav

Proti: - Herní doba - AI spolubojovníků - Příběh končí otevřeně - Některé vyloženě nudné mise

+12

Freak Out: Extreme Freeride

  • PC 55
Extrémní lyžování jsem nikdy nepochopil. Nechat se vysadit na nějaké zasněžené hoře, pokusit se ji bez nějakých větších karambolů sjet, přitom se vyhýbat odhaleným skaliskům a pokud možno nestrnout lavinu, to je podle mě hazard nejen s vlastním životem, ale v případě té laviny i se životy mnoha dalších lidí. Proč si ale nevyzkoušet tuto aktivitu virtuálně.

Hra Freak Out: Extreme Freeride mi to umožnila, ale pokud ji srovnám s tituly, které se jí v určitých aspektech alespoň trochu podobají, tedy sérií skateboardových simluátorů Tony Hawk, pak si Freak Out moc neškrtá.

Triky jsou sice efektní, ale moc jich není, takže je často musíte opakovat. Osm postav je podle mě dostačující a nevadil mi ani malý počet párů lyží či omezený výběr oblečení. Horší to bylo s tím, že jsem se u sjezdu a provádění triků na lyžích moc nebavil, určitě ne jako u Tonyho. Celkově mi tento titul přišel jako chudý příbuzný známé série, podobně jako třeba Mat Hoffman's Pro BMX a vracet se k němu už určitě nebudu.

Pro: lyžování, postavy, hudba

Proti: málo triků, málo lokací, stereotyp

+12

Offspring Fling!

  • PC 65
Hra Offspring Fling! Byla vydána asi o měsíc a půl dříve, než jsem se registrovala na DH, a proto jsem se rozhodla, že si ji zahraji. Vypadala jako retro hra přímo pro mě, protože mě baví plošinovky a mám ráda logické hry. V tom jsem se také nespletla. Ovšem zarazila mě obtížnost hry. Opravdu často jsem se dost nahlas vztekala a několikrát jsem byla nucena kouknout se na video na Youtube.

V každém kole jsem měla za úkol posbírat moje dětičky a dopravit je i sebe bezpečně do domečku. Hrála jsem za takovou žlutou potvůrku, které jsem kvůli podobnosti říkala Pikachu, někdy, hlavně když se mi nedařilo, tak dostala jadrnější přezdívky. Ovládání se zdálo jednoduché. Šipky obstaraly pohyb, X se skákalo a C sloužilo pro chytání a házení dětiček. Ale zařídit, aby Pikachu skočil, v letu chytil svoje dítě a pak ho ještě hodil na nějaký určitý bod, to byl oříšek, který jsem opakovala snad 100x než se zadařilo.

Původně jsem si myslela, že hra má cca 50 kol, ale pak jsem zjistila, že jich je rovná stovka, což mě dost vyděsilo a po 47 kole jsem zanechala hraní na více než tři měsíce. Nemohla jsem se dokopat k dohrání. Nakonec jsem se odhodlala a dohrála jsem celou hru za pár dní. Je to jedna z věcí, kterou si sice znova určitě nepustím a nemám ani touhu získat všechny achievementy, protože si s tím nechci dávat tu dřinu, ale docela mě hraní bavilo a musím uznat, že to bylo zase něco jiného než na co jsem zvyklá.

Hudba byla energická, což vybízelo k tomu, zahrát každé kolo co nejrychleji to jde, za což jsou udělovány různobarevné kytičky. Za dohrané kolo modrá kytička, za rychle dohrané kolo žlutá kytička a za superrychle dohrané kolo duhová kytička. Přiznám se, že duhovou kytičku jsem získala jen jednu a to kupodivu ve finále.

Pro: nápaditost

Proti: délka, obtížnost

+12

BufoStorch

  • PC 30
V arkádách už jsem měl na mušce slepice, upíry, tučňáky, vosy, bandity, prasata, kachny a kdo ví, co ještě. Proč tedy nepostřílet taky pár čápů.

Stejný časový limit, stejné bodové ohodnocení za zastřelení ptáků a stejné ovládání, jako v předloze. To je BufoStorch. Mimo čápů, kterými se obrazovka jen hemží, snad jde sestřelit jen letadlo nesoucí odkaz na stránky vývojářů, ale jinak nic. Zvuky zní jak nahrané někde v tunelu a zobrazovaná oblast je značně nepřehledná.

Kterýkoli z výše zmíněných klonů Moorhuhnu se mi zdál lepší než BufoStorch, snad jen Virtuelle Pinguin Jagd na tom byl stejně špatně. Když budu mít chuť postřílet pár kusů zvěře, určitě si nepustím tento titul od BUFOprojectu.

Pro: střílení čápů

Proti: málo možností, po chvíli omrzí

+12

Anomaly Korea

  • PC 85
Anomaly: Warzone Earth v Kórei. Vizuálny rozdiel je minimálny a nevadí to, ale herne je to trošku zaujímavejšie. Misií je 12 a oproti AWE sú síce menšie, no prišli mi viac taktické.

Nová jednotka je len jedna, ale stojí za to, Horang tank. Má slušnú výdrž a špeciálny útok nabíjaný zo zničených robotov.

Na nepriateľskej strane je zmien viac: nová je sakra nepríjemná plameňometná veža. Má dobrú výdrž a po zapálení tanku chvíľu trvá, než tank vyhasne. Nepríjemnejšia je aj hackovacia veža. Dokáže poškodzovať niekoľko tankov naraz (v AWE nevedela ničiť tanky, iba ich ovládať a poslať na svojho veliteľa) a ešte je aj nutné naťukať číselnú kombináciu. Na druhú stranu chýba obrovský Behemoth. Autori si asi uvedomili, že síce je veľký a silný, ale je pomalý a pomocou návnady (Decoy) sa dal ľahko oklamať a zničiť.

Keďže tentoraz odpadol veliteľ, tak je zbieranie bonusov jednoduchšie, stačí na ne kliknúť myšou a nie je nutné pre ne chodiť.

Trochu zamrzel žartík v poslednom leveli, keď už mal boss polovicu HP dole a hra mi spadla. Aj s opakovaním levelu som v poslednom leveli strávil cca 2.5 hod. Taký "dobrý" som ja taktik, ale zase nenechávam po sebe žiadnych nepriateľov :)

Oproti AWE je tu navyše art of war: 6 malých bonusových máp, na ktorých je nutné veľmi presne používať špeciálne schopnosti. Ako spestrenie je to fajn, ale radšej by som prijal viac máp.
+12

Train Valley

  • PC 75
Takúto „blbinku“ som pre deti (a nielen pre ne) zháňal už dlho. Hra spĺňa presne to, čo sme chceli: jednoducho postaviť trať, pridať vláčiky a hu huuu, môžeme vyraziť.

Základom hry je kampaň s úlohami. Niekto by možno povedal, že je to pre deti, ale už na 2.strane knihy je nutné začať premýšľať. Najmä ak chcete splniť všetky úlohy. Nehovorím, že ide o Dark Souls medzi vláčikmi, ale mozog bude určite pracovať. Kniha má 4 strany, piata pribudne neskôr a na každej je 6 máp s 3 úlohami.

Druhú časť hry tvorí sandbox, kde sa dá vyblázniť do sýtosti. Jediné mínusy vidím v tom, že v sandbox móde nie je možné začať stavať na zelenej lúke, ale je nutné si vybrať jednu z existujúcich máp aj s jej prekážkami v teréne. Hre by nezaškodilo pridať aspoň nejaký dôvod na vozenie vláčikov zo stanice do stanice (na tomto už zapracovali v pokračovaní) a posledný level v Japonsku je dooosť závislý od úvodnej generovanej pozície staníc.

Graficky je hra vydarená, neplýtva sa tu polygónmi ani špeciálnymi efektami a napriek tomu vyzerá hre dobre a milo.

Je to príjemné jazdenie s vláčikmi zo stanice do stanice a vďaka jednoduchému princípu sa do hry dostanete prakticky okamžite.

Pro: výborné na relax, príjemná grafika, sandbox

Proti: kampaň by si zaslúžila nejakú zmysluplnejšiu myšlienku, malé mapy, sandbox len na existujúcich mapách z kampane

+12

Asghan: The Dragon Slayer

  • PC 90
Dnes už takéto rozprávkové hry nevychádzajú, hráči už na také neletia, ale Asghan je fajn. Je to akčná adventúra v pravom slova zmysle. Nepriateľov je len zopár, ale každý stojí za to. Stačí chvíľa nepozornosti a loadujete hru. Ogrovia, kostry, rytieri, ale aj obri, stará dobrá klasika. Hádanky nie sú ukrutne ťažké, ale človek nad nimi chvíľu popremýšľa. K dispozícii je kamarátka víla Fiona, ktorá Asghanovi radí formou piesne, ktorá sa našťastie zapisuje do denníka.
Všetko v hre má svoje miesto, ničoho nie je nikdy priveľa. To bolo radosti, keď som získal 10.000 peňazí a potom prišiel vtípek s pádlom za 9.999.
Ja som si túto hru kedysi výborne užil. Ovládanie pomocou klávesnice malo ďaleko ku ideálu, ale s trochou cviku som to zvládol.

Túto hru som odohral v dobe, kedy sme najprv 100x prešli demo a až kto mal to šťastie, tak sa dostal aj ku plnej verzii. Nádherné časy.
+12

Persona 4: Dancing All Night

  • Vita 85
Opět se setkáváme s postavami z Persony 4, tentokrát ale v úplně jiném kabátku.

Pokud hledáte klasickou rytmickou záležitost, tak tady upřímně můžete lehce naletět. Já sám jsem si totiž myslel že příběh tu bude odsunut na vedlejší kolej a hlavní budou taneční části. Šeredně jsem se ale spletl, tedy ne že by to něčemu vadilo, ale je to úplně jiný druh hudební hry, než na jaké jste zvyklý.

Háček je totiž v tom že celá hra je koncipovaná silně příběhově, takže je to vizuální novela která občas obsahuje taneční části. V praxi to znamená že čtete 35 minut a hrajete tak 5, což mě osobně nevadí ba naopak. I když samotné taneční "minihry" jsou geniální a skvěle dělané. Při mačkání daných tlačítek opravdu máte pocit že to děláte do rytmu a skvělá hudba, která spočívá jak z remixů známých skladeb tak i nových, umí skvěle nabudit.

Příběh na kterém to celé stojí je příjemně Mysteriózní jak je u čtyřky zvykem a staré známé postavy se chovají přesně jak by měli. Jediné co ale lehce zamrzí je fakt že ke konci začne být příběh poněkud stereotypní, a poslední dvě hodiny jsou jen čisté natahování.

Pokud jste fanoušci Persony 4 tak tohle je must buy.

Pro: Gracivká stránka, příběh, dialogy, dabing, taneční minihry, soundtrack

Proti: Ke konci začne příběh působit stereotypně.

+12

Black The Fall

  • PC --
Vybrat si plošinovku a vyprávět jejím prostřednictvím zrod revoluce, to není úplně snadný úkol. Autoři ze Sand Sailor Studio se toho nebáli a podařilo se jim vytvořit vcelku působivý platformer se zaměřením na řešení hádanek.

Ačkoli se během hraní nedočkáte žádného rozhovoru nebo textu, je příběh jasně definován symbolikou. Zoufalá atmosféra, industriální syrovost a bezútěšná totalitní doba je tady zpracována velmi dobře a finále mě vyloženě nadchlo.

Už z obrázků je jasné, že graficky to není žádná hitparáda a audio také neoslní. Ambient je příliš agresivní a místy otravný, jindy zase skoro není slyšet. O to pro mě bylo překvapivější, že vyšel i samostatný soundtrack...

U podobně atmosféricky laděných plošinovek jsou důležité i animace postavy a ty tady dopadly asi nejhůře. Ovládání je nepřesné, k interakci s některými předměty dochází na velkou vzdálenost a panák Black působí velmi prkenně a lacině.

Hra obsahuje pár zajímavých hrátek se světlem a zvukem, ve větší míře jsou ale zastoupeny logické hádanky. Využívání herních mechanik je sice vysvětleno dostatečně jasně, někdy ale dojde k jejich nesmyslné limitaci. Třeba v momentě, kdy jsem se chtěl zachytit pohybující se plošiny. Dlouho jsem tápal a netušil, co dělám špatně a proč pořád padám a umírám, aniž by se postava zachytila. Až z návodu jsem pochopil, že je potřeba plošinu zastavit. Ok, ale proč jsem mnohokrát předtím na pohybující se plošinu doskočit mohl? Stejně tak, pokud v daný moment neudělám ještě jednu důležitou akci, budu na rantlu viset bez možnosti vysvobození a je potřeba prostě zemřít a pokus zopakovat. A dostat hráče do slepé uličky a nedat mu to nijak vědět, to je ukázka špatného game-designu.

Výtky bych měl i k rozesetí checkpointů, které mě nutily opakovat již zvládnuté hádanky znova. BTF je zasazením zajímavá hra, ale místy frustrující a neférová. To co dělalo Limbo nebo Inside dobře, dělá BTF špatně. A naopak...

Hodnocení: ✰✰
+12

F.E.A.R. 2: Project Origin

  • PC 70
Hovorí sa, že 2x do tej istej vody nevstúpiš. Pre mňa to zjavne neplatí, lebo Project Origin som si dal rovno 3x.

Prvé prejdenie bolo tak trošku sklamaním, čakal som niečo oveľa lepšie.
Druhé prejdenie som si dal na overenie, či je to s Project Origin naozaj také biedne. Opäť to skončilo neslávne.
Tretí pokus mi konečne odhalil hlavnú slabinu celej hry, resp. moju slabinu hrania. Prestrelky. Presnejšie ich dĺžka a dávkovanie.

Prvá časť F.E.A.R. je geniálna najmä pri prestrelkách. Nedávno som si ho dal tretíkrát a skvele som si ho užil. Zato druhý diel mi začal pri prestrelkách liezť na nervy. Stále je to fajn strieľaníčko, ale je ho až príliš. Človek strieľa a strieľa a zrazu má pocit, že by to už mohlo skončiť, ale hra naďalej posiela ďalšie a ďalšie jednotky až to nemá konca kraja.

To je ale iba polovica môjho zistenia. Druhé dôležité a veľmi "prekvapivé" zistenie bolo o voľbe obtiažnosti. Prvý diel som nedávno dohral na najvyššej a bolo to super. Druhý diel som dohral len na normal obtiažnosti a v tom bol ten háčik. Súboje boli viac menej nudnou výmenou olova a jediný súboj, ktorý som si naozaj užil, bol ten záverečný. Nejakým spôsobom sa mi podarilo minúť náboje do všetkých zbraní okrem sniperky a HP som mal asi na úrovni 15 %. Vážil som kroky, šetril som nábojmi, scanoval som prostredie, strážil som si chrbát a tak sa mi to napokon podarilo. Bolo to náročné, ale pre mňa to bola najlepšia akčná pasáž hry, lebo to malo tie správne grády. Súboj ale nie je až taký rozťahaný ako ostatné.

Toť moje zistenie z 3.hrania Project Origin. O F.3.A.R. je škoda písať, lebo také zakončenie si nezaslúži žiadna herná séria. Tam už je na nič snáď úplne všetko.
+12 +13 −1

Ratchet & Clank

  • PS4 70
Ratchet je celkem fajn odreagovací hopsačka se zbraněmi na které je kladen velký důraz možná až moc přehnaný. A nutnost je všechny vylevelovat kvůli trofejím pak odhaluje jak jsou některé zde hlavně do počtu.

Rozebírat příběh zde nemá moc smysl, je to přeci jen hra spíše zaměřená na mladší hráče, přesto to docela funguje a vysvětlí to důvod proč procestovat tolik míst a planet. A právě planety a jejich rozmanitost ať už v úkolech či protivnících v tom Ratchet dokáže zaujmout.

Drží se odkazu svého originálu, tudíž i hratelnost připomíná to období ze starších konzolí v tom dobrém slova smyslu a má co nabídnout i novým hráčům.
+12