Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Nejlépe hodnocené komentáře

Hand of Fate

  • PC 80
Velice zábavná karetní rogue-lite hra s příběhem a akčními souboji. Srdečně doporučuji.

Líbilo se mi:
* Zajímavý motiv a rozhovory s kartářem.
* Velké množství karet (setkání a vybavení), které lze najít a odemknout.
* Slušná znovuhratelnost díky nekonečnému režimu, touze odemknout všechny karty, případně úspěchy (achievementy).
* Vhodné jak pro krátké 15minutové zahrání, tak pro celovečerní zábavu.
* Hra se automaticky ukládá po každém kroku.
* Lze koupit bez DRM.

Nelíbilo se mi:
* Kamera během soubojů.
* Nízká grafická kvalita postav (často je těžké rozlišit bosse od běžného nepřítele) a efektů (některé efekty je těžké vůbec zaregistrovat, jen trocha poblikávání tady a tam).
* Náhodná přepadení v obchodech, které vám nic nepřinesou, jen na nich ztratíte čas.
* Nepřeskočitelné reklamy při spouštění.

Celkové hodnocení: Výborná

(Komentář byl původně zveřejněn v roce 2017 v angličtině na Steamu).
+12

Sniper: Ghost Warrior Contracts

  • PC --
CI Games se z té své podprůměrnosti snad nikdy nevyhrabe. Tuhle hru jsem měl rozehranou už snad někdy od dubna minulého roku a několikrát už málem letěla z disku.

Alfou a omegou je umělá inteligence. Vzorce chování nepřátel vůbec nekorespondují s tím, jak bych selsky očekával. Pokud není vyvolán alarm, všichni jsou tak nějak slepí a i když na mě kouká týpek s dalekohledem na 100m, nevidí mě. Jakmile je nalezena mrtvola, spotteři přecházejí do režimu "mám rentgenový voči a nebojím se je použít" a začínají mě identifikovat i na velké vzdálenosti a to i přesto, že vůbec nemůžou vědět, kde se schovávám. A jakmile mě detekují, celá základná je během vteřiny na nohách a veškerá palba je soustředěna mým směrem a to i z útočných pušek, u kterých se panáci vůbec nemusí zaobírat nějakým větrem nebo vzdáleností, zatímco já musím propočítávat výstřel i na 50m...

Novinkou je ukazatel větru a odchylky přímo v optice, takže je snajpování opravdu hodně lehké, bez možnosti tuhle berličku vypnout. Nikoho nezajímají zničené kamery nebo automatické střílny a zabitý kamarád je problém jen na chvíli, než pokračují v hlídkování na své původní trase. A jestliže v "klidovém" režimu můžu instakillovat nepřátele hozeným nožem do batohu, tak při poplachu už nůž nemá žádný efekt, ani když se trefím do oka.

Hromady glitchů, problémy s pohybem v terénu (v pokleku přes koleje prostě nepřejdete) nebo nefungující šplhání, resp. fungující, ale jen na přesně daných místech. Pohyb je často přerušen škubnutím, což má zřejmě spojitost s přechodem do nového sektoru mapy, občas mi přestalo fungovat naprosto zásadní tagování nepřátel. Těch je tady odhadem asi tak miliarda a je až k neuvěření, kolik lidí s maximální výbavou může chránit jednu zídku...

Cryengine vypadá krásně, mapy jsou hezky nadesignované a rozlehlé (a to tak moc, že se autoři rozhodli tady přidat i Fast Travel). K dispozici je jich pět a každá z nich poskytuje několik možných cest postupu, přičemž herní doba se u každém může pohybovat i přes dvě hodiny. V rámci jednotlivých map je pak možno plnit vedlejší úkoly a výzvy, za které hráč dostává body k odemykání schopností a lepší výbavy. Nemůžu říct, že bych se u hraní nudil a pokud má někdo rád snajpení, asi nemá moc jiných možností. Jen je potřeba sem tam přivřít nějaké to voko. Nebo rovnou vobě.

Hodnocení: ✰✰
+12

The Order: 1886

  • PS4 70
The Order: 1886 měla být bombastickou ukázkou možností nové konzole a nevyšlo to. Je příliš krátká, obsahově toho moc nenabízí, půlku herní doby tvoří filmečky a hratelnost také mohla být nápaditější (na QTE lepší rovnou zapomenout). Ale ta prezentace! Přestože jde o jednu z prvních velkých vlašťovek pro PlayStation 4, dodnes jde o jednu z nejnádhernějších her konzole (a celé téhle generace konzolí vůbec). Jistě, herně člověka The Order: 1886 neodpálí. Ale z formy alternativní historie z viktoriánského Londýna, kde hráče na boj s Vlkodlaky vyzbrojuje Nikola Tesla, stále padá brada na zem.
+12

Little Misfortune

  • PC 80
Jednoznačně je třeba se podívat na popis hry a nejen na obrázky. Hra na první pohled působí jako nějaká veselá point-and-click adventura, ale přitom je to temný interaktivní příběh, ve kterém počátek příběhu, smrt hrdinky, visí jako Damoklův meč nad každým vaším rozhodnutím a malým výrokem a kde skoro trnete, co zase Misfortune odhalí o svém životě.

Herní mechanismy jsou minimalistické (jdi vlevo, vpravo a házej třpitky) a hrací doba na odehrání jednoho příběhu je malá. Avšak přišlo mi to vhodné pro formát hry a její cíl, kdy ji lze skoro odehrát na jedno sezení jako interaktivní film. Kdokoliv, kdo má rád interaktivní zajímavé mysteriózní příběhy by myslím Little Misfortune mohl zkusit.

Pro: příběh, atmosféra, dialogy

Proti: zrádnost prvotní prezentace

+12

This War of Mine

  • PC 75
Zahrál jsem si dva plné průchody hrou a užil jsem si to. Ale asi už nebudu v hraní pokračovat, protože denní aktivity jsou strašným žroutem času. Kdyby to bylo implementováno aspoň o trochu lépe (např. by se dal zrychlit čas), tak by jedno zahrání mohlo trvat polovinu doby a byla by to mnohem větší zábava. Aktuálně ale denní aktivity ale vaším časem strašně plýtvají a uměle prodlužují délku hry.

Informace k vypíchnutí:
* Výroba (crafting) je zásadní součástí této hry. Pokud nemáte tento aspekt v hrách rádi, tak to zvažte.
* Máte za úkol přežít válku. Neočekává se, že se vám to povede hned během prvního zahrání. Naopak hraním a selháváním odhalujete herní mechaniky, abyste se v další herní seanci mohli zlepšit.

Líbilo se
-----------

* Temná, pochmurná, dospělá atmosféra.
* Pěkná symbolická grafika.
* Těžká rozhodnutí.
* Vysoká znovuhratelnost. Je zde množství dostupných postav, a během jedné hry můžete mít pouze pár z nich. Zároveň je zde množství zařízení/vybavení, které můžete sestavit, různé strategie k přežití, a hodně různých míst k navštívení.
* Multiplatformní a dostupné bez DRM.

Nelíbilo se
--------------

* Systém ukládání. Nemůžete si uložit hru ručně, hra se sama uloží na konci každého dne (což je cca 15 minut hry). Nelze uložit, ani když chcete hru ukončit - musíte si těch 15 minut zahrát znovu. Vývojáři asi nemají potomky či jiné okamžité povinnosti.
* Hra se rozbíjí, když se pomocí Alt+Tab přepnete pryč a zase zpět. Podpůrná fóra jsou zaplavená stížnostmi, ale zdá se, že to vývojáři nehodlají opravovat.
* Denní aktivity se nedají urychlit. Neskutečně to plýtvá vaším časem.
* Jeden průchod hrou (přežití války se skupinou postav) trvá dost dlouho, klidně 8 hodin. To by nebyl problém, pokud se by se dalo normálně ukládat. Ale jelikož nemůžete, tak se člověk zdráhá experimentovat a zkoušet nové postupy. Pokud se experiment nevydaří (a fatální selhání jsou v této hře na pořadu každého dne), tak vám to snadno zničí celou existující hru, a jelikož se nemůžete vrátit k žádné předchozí uložené pozici, tak přijdete o hodně investovaného času (a budete muset opakovat spoustu základních startovacích činností opět dokola). Takže místo experimentování se člověk raději podívá na instrukce na nějaké herní wiki. To samozřejmě hodně ubere na radosti ze zjišťování si věcí sám. S nočními aktivitami není problém, ty jsou zábavné. Ale denní aktivity jsou jenom otravné práce co uměle navyšují herní dobu (viz bod výše) a měly být vyřešeny jinak (ne tak zdlouhavě).
* Neexistuje tutoriál.
* Chybí klávesové zkratky. Všechno se musí ovládat myší.

Celkové hodnocení: Výborná

(Komentář byl původně zveřejněn v roce 2017 v angličtině na Steamu).
+12

Test Drive Unlimited

  • PC 80
Narvat beton? Nevadí.
Narvat v půjčeným autě soupeře? Nevadí.
Najet na trávu? Jóó, to vadí, to vadííí

Na TDU jsem slintal ještě dřív, než jsem v roce 2008 dostal svůj první PC (teda PC... notebook). A když jsem ho dostal a zjistil, jak se stahují z těch internetů hry, musel jsem ji mít. No... co si tak pamatuju, tak Ati 3650 Mobility vypotila v 900p v průměru asi 33 FPS (bez HDR, ale jinak na max, protože pop-in je na všechny jiné úrovně nastavení hrozivý). A já to hrál na volantu a přišlo mi to strašně hustý. Samozřejmě bez všech asistentů, takže jsem každý závod dal tak na podesáté... tehdy jsem to ale nedohrál, protože to bylo období, kdy jsem do každý hry ďobnul a pak ji odložil...

No a teď nastal ten okamžik zahrát si to znova. Na max, ve vysokém rozlišení a s vysokými FPS. Začnu asi technickou stránkou věci. PCgamingwiki zmiňuje, že hra funguje blbě nad 90 FPS. Co už ale nezmiňuje je to, že hra vypadá plynule jen a pouze při 90 FPS (samozřejmě za předpokladu, že na 90 Hz běží i monitor). Googlil jsem a našel jsem jen jedinej příspěvek na nějakým fóru, kde někdo zmiňuje něco podobného. Prostě když hru pojede v režimu 60 Hz na 60 FPS, nebude plynulá. Nechápu proč, protože Afterburner ukazuje framepacing konstatntní, ale prostě tak to je. Nevadí, jel jsem v 1440p90Hz90FPS. A kruci, ta hra předběhla dobu. Vemte si, jak tehdy vypadala konkurence! Ten pohled z kokpitu s funkčními zrcátky a vystínováním? No bomba! Ne vždy je textura úplně pěkná a taky krom otáčkoměru a rychloměru jsou všechny budíky jen namalovaný, ale stejně... navíc když se vám na displeji v autě reálně zobrazuje navigace, vypadá to super. Ano, ta navigace, co při rychlé jízdě řekne pokyn většinou až za odbočkou...

Dostáváme se k ježdění. Jezdil jsem s pidivolantem na ovladači a jízdní režim jsem nechal výchozí. A díky tomu jsem hrou proplul víceméně bez problémů. Začátek je super, na mapě je spousta různých závodů, k dispozici je víc a víc aut. Vlastně to má všechny předpoklady být to ultimátní závodní hra.

Proč není? Když se odprostím od technického stavu z druhého odstavce a bugů v podobě neviditelných nebo divně se chovajících aut, vyloženě průser jsou ty kostrbaté silnice. Já to nechápu, vždyť přeci těch polygonů tam nemůže být zdaleka tak málo, jako bylo ve starých Test Drivech nebo třeba v NFS 5. Tak proč je to v tak velké části mapy spíš letecký simulátor? Auto, kterému adheze skáče z nuly na 100 %, se prostě ovládat nedá. Je to obrovská škoda, protože právě kopcovité úseky by si člověk s pořádným sporťákem nejlíp užil. Takhle se dá pořádně jezdit jen po rovinkách. Bezkonkurenčně největší průšvih celý hry.

Druhým problémem jsou některé herní mechaniky. Něco jsem nastínil v úvodní písničce. Další věcí je na sílu dodělaná policie, která je tam vysloveně nadbytečná a ne příliš zábavná. Nejvíc ji oceníte po nárazu do neviditelného vozu. Paráda.

Třetí problém je fáze, kdy najednou na mapě nejsou žádné závody. A vy je musíte začít hledat. Ano, na té mapě, co má bambilion tisíc kilometrů. No, nakonec jsem to dal a hru tak považuju za dohranou, protože jsem závody odjel opravdu všechny. Ale že by mě to bavilo hledat, to tedy moc ne.

Suma sumárum, tohle mohla být ulimátní nadčasová závodní hra a v podstatě klenot. Není kvůli pár blbým chybám, který nechápu, jak mohly projít přes kontrolu kvality. Bylo by to na 90 %, s přihlédnutím k problémům dávám 80 %. Čili navzdory možnému vyznění komentáře je to furt super hra, jen tam člověka vysloveně bolí ten zahozený potenciál.

Pro: Pohled z kokpitu a možnost nastavení si sedačky, skladba vozidel, rádio s klasickou hudbou, jízdní model, zábavnost

Proti: Viz výše, tj. hlavně a zejména kostrbaté silnice, jízda po trávě demoluje auto víc než náraz do betonu, závody je nutné hledat na absurdně velké mapě, hra je skutečně plynulá jen při 90FPS+90Hz, motorky (na ty je potřeba kompletně přenastavit citlivost ří

+12

Duck Hunt

  • NES 85
Opravdu mě překvapilo, že tato hra nemá ještě žádný komentář.
To nás snad bylo tak málo, co jsme jako malí kluci seděli s pistolí u televize a sestřelovali kachny? Princip této hry je opravdu jednoduchý - každé kolo vyletí z křoví jedna nebo dvě kachny a s každým dalším kolem letí kachny o něco rychleji. A vy po nich střílíte. Pokud se vám podaří kachnu zasáhnout, spadne, a pes, který sedí před vámi v křoví, ji přenese. Pokud se však netrefíte, pes pouze z křoví vykoukne a začne se vám smát - a nejhorší na tom je, že v tu danou chvíli střílet nemůžete. :D Hru jsem nikdy nedohrál, ale dočetl jsem se, že je možné postoupit až do 99. levelu. Ve své době jsem si u hry s bráchou užil spoustu legrace, a proto hodnotím tak vysoko. Jinak jde o opravdu jednoduchou až stereotypní hru.

Pro: střelba pistolí na televizi

Proti: časem stereotypní

+12

Desperados III: Money for the Vultures - Part 2: Five Steps Ahead

  • PC 90
Milovaná Isabelle a její voodoo shit se vrací v dle mého názoru nejpovedenější části DLC Money for the Vultures. Kromě již zmiňované šamanky se totiž vrací i Louisiana, která v základní hře hostila jedny z nejvíce oku lahodících misí a zdejší bavlníková plantáž není výjimkou.

Zastávka v sídle Magnuse DeVitta, které si v ničem nezadá ani se zámkem pana Darcyho, však oplývá i vnitřní krásou a několika nečekanými osvěženími. Tvůrci mě tady tak trochu vodili za nos, a když jsem se opájel představou, že jsem misi dohrál v rekordním čase, čekalo mě (vlastně příjemné) zjištění, že jsem jen v její polovině. Civilisté zde poprvé nejsou v roli uřvaných kažišuků. Vzhledem k jejich nezáviděníhodnému údělu naopak ocení, když jim oslizlého desperáta popravíte přímo před očima. Dokonce občas přidají i užitečnou radu.

Kolem a kolem se mise Five Steps Ahead určitě dostala do mé TOP 5 z celých Desperados III a ty hromady mrtvol si do místních bavlníkových keřů rád někdy poschovávám znovu.
+12

Ghost of Tsushima

  • PS4 85
Open world hry mají dle mého zpravidla problém s expozicí, kdy se snaží spíše ukazovat svět a jeho okolí než aby nám chtěly přiblížit hlavní postavu. Tomuhle syndromu se myslím dobře vyhnula jen Mafia (ano, i trojka) a Sleeping Dogs (i mnou adorovaný "nejlepší open world vůbec" Zaklínač 3 to úplně hladce nezvládl a chvíli trvá, než hráče zaháčkuje). Ghost of Tsushima začíná také příliš rozmáchle, chce ohromit měřítkem, zahltí nás postavami a hrdina je zpočátku jaksi vedlejší. Ale jakmile si všechno sedne, začne z toho být nádherná jízda. V prvé řadě je třeba vychválit level design. Není originální nebo něčím výjimečný, ale je čistý a dá se na něj spolehnout. Což vlastně platí pro celou hru. Prakticky všechny prvky už jsme někde viděli, někdy možná i lépe, ale borci ze Sucker Punch to celé sešili moc pěkně dohromady. Herně se to přirozeně začne opakovat, ale výborně napsané příběhy vedlejších questů motivují a je radost vyzobávat všechny body na mapě. Proč tedy "jen" 85? Vyjma zmíněného úvodu a občasné "rutiny" (liška je poprvé extrémně cute, po dvacáté už ta samá animace spíš prudí) je tu sporné využití japonského dabingu. Je dobře, že tam je, protože bez něj by byl zážitek poloviční. Ale nechápu, proč - i vzhledem k naturelu hry - je mimika postav šitá podle angličtiny. To vážně v Sucker Punch vnímali anglicky mluvící země jako ty klíčové pro úspěch? Během hraní mě nesynchron jazyka (japonštiny) a tváří postav (angličtiny) nejednou nepříjemně vytrhl ze hry. A to je prostě ohromná škoda. P.S. Za ty "neexistující" nahrávací časy i na stařičkém "štíhlém" péesku by měli vývojáři dostat metál.
+12

Turok 2: Seeds of Evil

  • PC 85
Herní výzva 2021 - 3. "Remaster" (Dohraj remaster nebo remake jakékoliv hry.)

Turok 2: Seeds of Evil je jedna z těch her, které musely pořádně uzrát, abych je docenil. Hrál jsem kdysi původní port na PC a byť mě bavily zbraně a dinosauři, za chvilku jsem nevěděl, kam dál a co dělat, takže jsem si chvilku hrál pomocí cheatů, než mě to omrzelo.

Dlouhodobě mě moc nebaví bludišťově stavěné FPSky a Turok 2 je asi to nejbrutálnější bludiště vůbec. Extrémně rozsáhlé nelineární levely plné podobně vypadajících chodeb a teleportů, nutnost hledat celou řadu předmětů a backtrackovat (resp. víceméně každý level projít dvakrát)...

...ALE - zase to hráče vede k ostražitému hraní, které se odmění jiným typem zážitku než u lineárních koridorovek (byť situace, kdy nějaký průchod přehlídnete a pak trávíte hodinu hledáním jednoho klíče, jsou frustrující, wtz).

Navíc se Turok 2 může pochlubit dobrou, nestárnoucí grafikou (jakkoli omezenou možnostmi N64, pro které původně vznikl), kreativními zbraněmi, které je radost používat a humorně - brutálními animacemi zmírajících nepřátel.

Remaster od Nightdive navíc dodává dvě zásadní quality of life featury - vysokou dohlednost (hra je pak přehlednější a působivější na pohled) a vyznačení důležitých předmětů (to do značné míry eliminuje zákysy z pouhého přehlédnutí nějaké páčky nebo objektu, do nějž je možné střelit). Puristé si samozřejmě tato vylepšení mohou vypnout, ale v případě této hry jsem se za jejich využívání nijak nestyděl a rozhodně se nedá říct, že by ji učinily lehkou.

Nakonec musím nad remasterovaným Turokem 2 vyjádřit velkou spokojenost. Jde o překvapivě příjemné osvěžení mezi moderními FPSkami, které už jsou zkrátka pojaté jinak.

Pro: atmosféra, grafika, brutalita, nelineární design, zbraně

Proti: backtracking a bloudění, hledání primagen keys

+12

SiN Episodes: Emergence

  • PC 30
Tedy, tak tohle bylo hodně slabé, většinu hry bojujete dokolečka s jedním druhem, později dvěma druhy panáků pomocí třech druhů zbraní, v nehorázně strohých, nezajímavých, stejně vypadajících lokacích. Nepřátel je asi tak desetkrát více, než by hře slušelo, nadto občas využívá debilní Call of Duty like respawn mechaniky (dokud nepřekročíte určitou neviditelnou hranici, nepřátelé prostě z těch dveří donekonečna vycházejí).
Celý gameplay vypadá asi takhle- vejdete do místnosti (často nějaké skladiště či kancelář), ze všech stran a ze stropů se do místnosti začne hrnout desítky stejných vojáků, zlikvidujete dvě-tři-čtyři vlny, pokračujete dále, do totožně vypadající místnosti, kde si to celé zopakujete, šup dále...load screen, healing station a zase nanovo, občas proložené pasáží, kdy čekáte než se vám deaktivuje silové pole/otevřou dveře a tu chvilku si vyplníte opět likvidováním desítkami vojáků rojících se ze všech stran... vlastně nic moc jiného se ve hře ani neděje, nápady autoři nehýří, snaha alespoň občas obměnit gameplay v podstatě nulová (jen v jedné části likvidujete místo dvou druhů vojáků, dva druhy mutantů), skriptů a zajímavějších sekvencí je pomálu a ani nejsou příliš zábavné, mozek si můžete nechat v šatníku, vrcholem oněch všude zmiňovaných „logických hádanek“ je rozstřelení kusu dřeva k uvolnění traverzy, která prorazí cestu dále, hra je striktně lineární, byť obsahuje i nějaké ty secrety, nesecrety. I přesto, že vám zabere maximálně nějakých 5 hodin, mi přišla ke konci už dost natahovaná, což asi není dobře.
Přitom to na první pohled vypadalo jako slušná Half-Life 2 like FPS (ten posun a inspirace oproti předešlému dílu je značný) na skvělém Source enginu... jediným kladem tak nakonec zůstává možná tak Jessica a Elexis a občas hezký výhled na město "Freeport" :)...no nic, absence dalších epizod rozhodně litovat nebudu.
+12

CARRION

  • PC 80
Carrion je indie titul, ktorý ma zlákal svojím spracovaním ale hlavne možnosť hrať za rôsolovitú hmotu, ktorá požiera všetko „humanoidné".

Príbeh je prostý, vlastne ide o to, že ako monštrum sa musíš rozliezť po celom vojensko-výskumnom stredisku. Hra je úplne bez dialógov a ani nepotrebuje nič vysvetľovať, lebo koniec hry je pre každého pochopiteľný,

Ovládanie monštra možno pôsobí trocha krkolomne ale časom sa do toho určite dostanete. Predsa musíte uznať, že nieje jednoduché ukočírovať XY chapadiel. Môžem sa však zaručiť, že časom sa určite dostaví ten slastný pocit z ovládania, keď to monštrum zmáknete a budete to mať úplne pod kontrolou.

Prostredie sa môže zdať trocha jednotvárne a možno niekomu to voniať nebude, ale za to je celkom dosť interaktívne a reaguje na vaše pohyby. Takže pocit z deštrukcie je skvelý, Kľudne môžte vytrhnúť dvere a niekoho s tým umlátiť až k smrti.

Ako som písal trochu vyššie cieľom hry je rozliezť kde sa dá. Na začiatku začínate ako „baby" monštrum a postupne ako získavate DNA a požierate ostatných výskumníkov, tak rastiete. Na každej úrovni má tento „hlien" iné vlastnosti, a tak sa bude bežne stávať, že dobrovoľne-nasilu budete zmenšovať alebo zväčšovať, aby ste mohli prekonať danú lokáciu. Sem-tam narazíte na nejaký puzzle, čo pekne spestrí hru. Stealth sa tu hojne využíva a nieje niekedy rozumné sa postaviť nepriateľovi čelom.

Možno ako jedinú nevýhodu beriem absencia mapy (odkedy príšery používajú mapu však?). Občas sa stane, že hráč bude dezorientovaný a nebude vedieť ako ďalej a to jednotvárne prostredie tomu taktiež neprispieva, avšak to nieje nič čo by sa nedalo prekusnúť a kazilo zážitku z hry.

Hra je skvelá oddychovka, na pár hodin, pokiaľ niekde neskystnete. Na opakovateľnú hratelnosť to moc však nevidím, keďže tu absentuje akýkoľvek endgame content. Možno ak tak na speedrun alebo gameplay, ktorý je dosť chytľavý, keď to dostanete pod ruku.

Odporúčam!
+12

Never Alone

  • PC 45
První polovina hry byla svým vlastním způsobem zajímavá a okouzlující, ačkoliv plošinkové sekce nebyly zas tak skvělé. Druhá polovina byla však dost otravná, zejména pro druhého hráče ovládajícího lišku (která je nezranitelná a pouze pomáhá prvnímu hráči), a netrpělivě jsme očekávali, kdy už to skončí. To není moc dobrá vizitka.

Z technického hlediska byly některé části rozbité, a několikrát nás hra teleportovala vpřed k následujícímu záchytnému bodu (nestěžovali jsme si). Ve Windows při pokusu přehrát dokumentární video hra zamrzla a museli jsme odehrát část úrovně znovu. Pod Linuxem nefungovaly gamepady a zobrazování stínů bylo rozbité na jiných kartách než od Nvidie - oba problémy se daly triviálně obejít, ale vývojářům oprava viditelně nestála za námahu.

Celkové hodnocení: Nic moc / Dobrá

(Komentář byl původně zveřejněn v roce 2018 v angličtině na Steamu).
+12

Assassin's Creed Rogue

  • PC 95
Zo všetkých dielov Assassin’s Creed, ktoré som po ukončení Black Flag doposiaľ nehral, som sa najviac tešil práve na tento diel. Rogue je akousi vsuvkou medzi dielmi a rozširuje príbeh templárov pred hlavnými udalosťami v AC III a taktiež načrtá začiatok Unity.

Shay Patrick Cormack, assassin, ktorému sa nepáči, ako koná jeho bratstvo v nádeji nájsť artefakty starej civilizácie, sa dá na cestu templárov, aby im v ich činoch zabránil. Ale to ešte netuší aká bude cena v eliminácii jeho bývalých priateľov. Príbeh je krátky, ale dopĺňajú ho vedľajšie úlohy a aktivity.

S Morrigan, Shayovou loďou, sa tentokrát budeme plaviť po severnom Atlantiku a River Valley, kde nás opäť čakajú námorné bitky a pevnosti, a nechýbajú ani legendárne lode alebo misie s vlastnou flotilou. Okrem ostrovov a väčších, či menších oblastí, ktoré sú prekrásne a unikátne, sa pozrieme aj do New Yorku, ktorého štvrte musíme oslobodiť od gangov. Po meste vás však prenasledujú stalkerovia, ktorý vám môžu spôsobiť nejeden malý infarkt.

Nechýba ani dejová linka v prítomnosti, ktorá sa odohráva krátko po tej v Black Flag. Vďaka hackovaniu počítačov a zbieraniu lístkov sa môžeme niečo málo dozvedieť o rôznych postavách z predošlých dielov.

Rogue je po Black Flag druhá AC hra, ktorú sa mi podarilo dohrať na 100%, takže to len naznačuje ako veľmi sa mi tento diel páčil.

TMI: Dvakrát som dohral AC III, ale až v tomto diely som si uvedomil, že Connor nepochoval Achillesa vedľa jeho rodičov, ale jeho ženy a syna Connora.

Pro: Shay, Morrigan, príbeh, postavy, vedľajšie úlohy, lokácie, námorné bitky, grafika, soundtrack, ...

Proti: Stalkerovia

+12

Assassin's Creed Syndicate - The Last Maharaja

  • PC 40
The Last Maharaja je rozhodně nejhorším přídavkem ze všech dostupných DLC k AC: Syndicate. Do hry přidává 10 misí, z nichž většina není příliš zábavných, některé jsou pak vyloženě otravné a i v rámci samotné základní hry, která neoplývá kdo ví jak vytříbeným scénářem či dialogy, se jedná o podprůměr.

Technický stav tohoto přídavku bych označil za katastrofální. Zatímco v základní hře jsem se se zásadními bugy nesetkal, zde mě hra ve 3 z 10 misí donutila těsně před jejich ukončením hru natvrdo vypnout, jelikož se mi po závěrečném dialogu nespustilo okno shrnutí mise a hra tak na místě zamrzla. Naštěstí systém checkpointů je zde benevolentní, takže nebylo potřeba opakovat celou misi. Dalším příkladem špatného technického stavu je vadný lip-sync, což samo o sobě působí značně rušivě.

Samostatně tedy toto DLC nebrat.

Pro: pár misí je zábavných

Proti: ale většina nestojí za nic, technický stav

+12

To the Moon: Sigmund Minisode 2

  • PC 70
Když už jsem si pustil první minisodovku, tak jsem samozřejmě musel i tu druhou. Na tom malém časovém prostoru se toho děje celkem dost. Neni to samozřejmě nic emočně vyčerpávajícího, ale přece.

Obě hlavní postavy na mě v minisodách působily líp než v základní hře, což je určitě klad. Navíc se o nich člověk dozvěděl i něco víc z jejich soukromí. Objevil se samozřejmě i hlavní klaďas celé hry, roztomilý ptakopysk. Konec byl trochu jiný, mysteriózní, až hororový, jsem zvědav, jestli na hry bude nějak navazovat Finding Paradise. Uvidíme.

Pro: Zajímavý příběh, oba hlavní hrdinové, ptakopysk

Proti: Krátké, není třetí minisodovka

+12

God of War: Chains of Olympus

  • PS3 80
Chains of Olympus je jedna z tých málo hier, pre ktorú bol dôvod si zaobstarať kapesnú konzolu od Sony. Osobne som nikdy ju nevlastnil i ked jedného času sa k tomu schyľovalo. Po čase sa Sony rozhodla vydať kompliláciu psp God of War hier v remastrovanéj podobe na playstation 3. Tieto hry si to rozhodne zaslúžili a určite ich to aj trocha zachránilo pred zabudnutím ako ostatných hier na psp.

Dejovo Chains of Olympus je zasadený ešte pred udalosťami prvého God of War. Dá sa povedať, že je to tak trocha spin-off, ktorý rozširuje univerzum a dejovo obstojí aj sám o sebe. I keď príbeh pôsobí dosť tuctovo a zvratov sa tu moc nedočkáte, tak ako prequel určite obstojí a má svoje pevné miesto v sérií. Síce sa podľa mňa nemôže rovnať hrám z hlavnej dejovej linky, i tak je to v mojich očiach plnohodnotný titul, ktorý sa oplatí vyskúšať.

Dĺžka hry je celkom krátka, ale rozhodne nieje sa na čo sťažovať. Počas hry navštívite grécke mesto Attica potom Héliov palác a nakoniec Hádovo podsvetie. Síce hra je len jeden veľký HacKnSlash koridor, tak sa to skvele hrá a tlačí hru dopredu bez zbytočného balastu.

Horšie je to s technickým spracovaním hry. Celkom dosť často som sa stretával s rôznymi glitchmi alebo občas nereagujúcou A.I. Raz som sa dostal aj jednej na prvý pohľad neriešiteľnej situácie, kde som bol nútený hru znova prehrať od začiatku novej lokácie, kvôli tomu, že som mal nedostatok many a bez nej sa nedali poraziť dvaja mini bosovia. Najprv som si myslel, že to je len môj problém, ale ako som čítal na nete tak nebol som sám. Nikto však nevedel poradiť, takže jediná možnosť bol reset celej novej lokácie. Ďalší neduh hry, boli neviditeľné steny, keď vás monštrá k nej pritlačili, tak bolo občas ťažko úniku s nekonečnej slučky úderov a padania na zem.

Ak má niekto pocit, že hra pôsobí ako psp prívesok k hlavnej sérií, tak sa mýli. Je to skutočne plnohodnotný titul a ak má rad sériu God of War tak by ju určite nemal vynechať. Hra je skvelá aj dnes a rozhodne odporúčam!
+12

Hades

  • Switch 95
K Hades jsem přistupoval poněkud skepticky, přece už jsem hrál Bastion a podle rychlého gameplaye to vypadá na úplně to samé.

Naštěstí to ale dopadlo na výbornou a Hades musím zařadit na pomyslný vrchol toho co jsem měl možnost hrát. V rámci jednoduchá hra, kde budete dělat dokola pořád to samé a to samé a to samé.

Hades v podstatě 'dohrajete' za 30minut a to je skvělá správa pro všechny hráče casual tak hardcore. Dohrajete znamená: projdete jednou celým podsvětím a dozvíte se něco málo ohledně příběhu. Cestou zmasakrujete všechno, co vám přijde do cesty jednou ze šesti zbraní.

A co dál? No dáme si to znovu ale s jinou zbraní a kombinaci skillu a snažíme se splnit tenhle úkol a tuhle výzvu. Získat správné vylepšení od bohů pro vaši oblíbenou zbraň.
A tak pořád dál:) a znova.
Víte co? Ono je to super:)

Někdy se stane, že nedostane TU správnou kombinaci vylepšení pro vaší zbraň a jindy se stane, že už na začátku víte, že tohle je TEN run.

Po x-tém průchodu podsvětím se postupně rozkrývá příběh, který mě postupem času přestal zajímat úplně. Což si myslím je škoda. Na začátku je příběh doprovázen vtipným vypravěčem stejně jako u Bastionu. Vlastně nedokážu říct jestli jsem hru dohrál nebo už hraju nastavení. Ale po 40h a x pokusů a nespočet zabitých příšer (přesné data vám řekne hra samotná) jsem spokojen a půjdu si zase večer dát jeden dva runy.

A když budete cítit, že je tu už moc jednoduché tak si přidáte větší výzvu před startem dalšího runu a rázem máte novou výzvu.

Rozhodně doporučuju.

Pro: variabilita, rychlost, hudba, řecká mytologie

Proti: žrout času, skomírající příběh

+12

Hitman

  • PC 80
Jsem jeden z těch, komu se líbil Hitman 5, a to zejména díky zajímavým lokacím a propojení hry navazujícím příběhem. Jediné, co mi v tom dílu chybělo, byla větší možnost stealth a otevřené lokace.
Tvůrci se rozhodli sérii nakopnout starým novým směrem, a proto po tolika letech vydali nového Hitmana, který měl navazovat na původní čtveřici dílů. Už po odehrání první tréninkové mise mi bylo jasné, že tahle hra bude zatraceně dobrá. A to se jen potvrdilo s dalšími misemi. Agent 47 se navrací tam, kde začínal, přičemž je v moderním kabátku, přístupný jak pro nováčky, tak pro veterány, nabízí překrásné rozsáhlé lokace plné různých možností, a dokonce jsou jednotlivé mise spojené zajímavě rozjetým příběhem. Jedinou vadou na kráse je délka kampaně, kterou si ale lze prodloužit různými dalšími cíli na jichž odehraných mapách, a také neukončenost příběhu.

Pro: Lokace, příběh, filmovost, mise, grafika, možnosti

Proti: Potlačení stealthu, uzavřenější lokace, délka kampaně, neukončenost příběhu

+12

Alpha Prime

  • PC 70
Alpha Prime má vše, co zbožňuji na Chaserovi, Exodusu, Mace Griffinovi a podobně. Jen jsem za ty roky úplně zapomněl, jak je to vlastně uděláno. Můžu být rád, že hra oplývá i četnými video sekvencemi, v nichž je příběh zajímavě vyprávěn. Ty patří k těm delším, má to typický rys, jak je již známo od ostatních her. Mé hodnocení této FPS vyznívá nyní trochu odlišně, protože mě hraní zkrátka dost bavilo. Realističnost na úrovni. Arkáda to není, mrzké provedení nikde nevidím. A jeden mod ke hře je.

Když jedu venkovními prostory, ubývá mi kyslík, musím jej proto neustále doplňovat. Jde prostřelit okenní výplně, pády z výšek končí většinou fatálně. Nechybí logické hádanky, ochrana NPC, používání různých přístrojů, terminálů. Dají se hackovat na dálku elektronické věci. To je kolikrát užitečné, neboť získám zásoby, převezmu kontrolu nad nakládačem. Vlak zastaví, dokud není trať uvolněna, nehnu se dál. Dynamika přestřelek je velmi slušná, podněcující mé dovednosti, na oblíbený Hard.

Hře bývá vyšší obtížnost vytýkána, ale beru zohlednění toho, že kdyby byli protivníci ovládání živou osobou z reálu, taktéž by představovali tužší práci. Čímž je každá přestřelka okořeněna opravdu obtížným bojem na život a na smrt. A když je jich více naráz, jde teprve o to pravé. Ačkoli se nezřídka stane, že naběhnu do místnosti a překvapím je, aniž by jakkoli kladli odpor. Tím je demonstrována silná účinnost zbraní, především pak základní brokovnice, ale i těch dalších z mnou nastřádaných.

Procházím komplexy, občas vypadnu na širé nebe, spravuji vedoucí dráhu, bráním se útokům za jízdy. To je obecně oříšek, že po dojetí mám zničený vagón a musím vystoupit. Elitní jednotky rozmístěné na strategických pozicích, dobře je zaměřit a zlikvidovat. Primárně na horních ochozech a schodech. Roboti, dobrý sluha a zlý pán. Implementován systém vyklánění, ten zvyšuje moji schopnost mířit. Skvěle vyřešené uplatňování granátů. Neodrážejí se, trefí, co mají. Podobnost s Doom 3 tu nespatřuji.

Převezmu terénní auto k přesunu na povrchu planety, cesty s nerovnostmi, střídmý pohled do hlubin, vypínání silových polí, hledání alternativního řešení, uchopení povalujících se předmětů, uhýbání před střežícími střílnami. To je můj denní chleba, jakmile nasednu dovnitř vozítka. Poskytuje mi ochranu před nedostatkem kyslíku, nevydrží poškození od min a nepřátelských střel. Popisovaný průběh hraničil s frustrací, kam se vydat, naštěstí disponovala kýžená oblast opět přistavěným vozem.

Než zevrubně rozehráno, ubezpečeno, že ve hře opravdu mám poslední dostupnou verzi modu Dominus Prime. Ten by měl vylepšovat hratelnost, trošku grafiku, opravovat nějaké chyby. Důležité je, že je s ním Alpha Prime již plně kompatibilní. S dřívější verzí jsem měl určité problémy, padalo mi to. Verze 1.3, jak kdysi vyšel ten patch. Vše uvedené aplikováno na původní českou verzi. Bezproblémová snímková frekvence, rozlišení, dojem z hraní jako takový. To potěší. Fakt netřeba nijak strádat.

Herní doba je na stáří hry poněkud krátká. Diskutované minihry zahrnují maximálně dvě části, kde šly uplatnit. Ale na začátku mi funkcionalita nakládacího vozíku unikala, dalo se vyskákat jinudy. Rozměry malá věcička, co se při dálkovém řízení promění v užitečného pomocníka. Stěžejně vyžadován je jedinkrát. Unikátní minihra. Vlastní zájmy postav vyplynou v outru, oplývajícím překvapivě působivými zvraty. Souboj s bossem pohoda, byť předem určený. Závěrečné titulky mají říznou melodii.
+12