Hledat Nabídka
Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Nejlépe hodnocené komentáře

Všechny PC PS1 PS2 PS3 PS4 PS5 PSP Vita Xbox X360 XOne XboxX/S NES SNES N64 NGC Wii WiiU Switch GB GBC GBA DS 3DS VBoy SegaMS SegaMD Saturn Dreamcast SegaGG At2600 At5200 At7800 At8bit AtST Jaguar Lynx Odyssey2 Intelli Coleco TG16 CDi 3DO NeoGeo WSwan Amiga ZX81 Spectrum C64 C16 AmstCPC AmstPCW Apple II TRS80 BBCMicro PC88 PC98 MSX MZ800 FMT SAMC PMD85 IQ151 Ondra Maťo Mainframe Arcade Quest iOS Android J2ME Symbian NGage WMobile WPhone BBerry Playdate Browser Stadia

Skunny Kart

ViRusViRus
Dohráno
  • PC 85
Jóó, s touhle věcičkou jsem si užil mega zábavy. Nostalgicky zatlačím slzu když si vzpomenu, jak jsem bratrovi, dělíce se o jednu obrazovku i klávesnici, sestřeloval balónky na motokáře a v případě jednotlivých závodů porážel toho zatraceného čipmanka nebo veverku (titulního Skunnyho), který měl první pozici jaksi předplacenou ´no matter what´. A pokud se nedařilo, klávesnice úpěla pod mými údery a sousedi prchali před strašlivým rykem (nesoucí se v duchu sloganů o z**rvené kuně).

Nejradši jsem jezdil za krokodýla, ale zkoušel jsem i hrocha, který mi trochu špatně bral zatáčky. Otázka je, jestli nešlo o optický klam, protože se mi zpětně nechce věřit tomu, že by měl každý z motoristických živočichů (záměrně říkám živočichů, protože jedním z jezdců bylo i slunéčko sedmitečné – vidět ty červené krovky před sebou bylo potupné, indikovalo to špatnou, nemedailovou pozici) své specifické nastavení.

Tratě nebyly jen tak na sucho, byly nápadité (tropická dráha, ledový koridor...) dalo se na nich najíždět na skokánky, zrychlovat, skrze projetý fialový budík ubírat čas (a tím lámat rekordy), přes červený jej naopak zhoršovat, chytat smyka na olejové skvrně nebo sbírat rakety a pálit je po soupeřích (nejčastějším terčem byl právě věčně první Skunny).

Jednoduché, skvěle hratelné a výtečné na odreagování. Na hru vzpomínám opravdu rád.

Pro: děcká zábava, hratelnost, balonkový multiplayer

Proti: každý závod má stejné závěrečné pozice

+11

NHL 2003

JumasJumas
Dohráno
  • PC 70
Po dvou vynechaných ročnících NHL jsem se od ročníku 2000 dostal k NHL 2003, které jsem dohrál sice jen jednou, ale přesto mělo pár inovací, kterými se lišilo od předchozích her, patřících do této hokejové série.

Jednou z oněch funkcí je například poslední minuta základní hrací doby, protože i když máte nastavenou kratší dobu jedné třetiny, odpočítává se v reálném čase, což dělá konce zápasů daleko dramatičtější. Stejně tak se prodloužili i přesilovky/oslabení, kdy již dvě minuty, po které má jeden z týmů pouze čtyři hráče, neuběhnou za pár sekund, ale za více než minutu. Dá se tak docílit více gólů v přesilovkách, popřípadě v oslabení.

Další novinkou je upravený systém úniků. Klasický systém nájezdů zůstal zachován, ale jakmile jste se během hry dostali za všechny hráče soupeře a jeli jste sami na brankáře, sám od sebe se změnil pohled kamery, všechno ztichlo a slyšet byl jen tlukot vašeho srdce. Tento systém mi vůbec nevyhovoval, protože mě rozhodil a málokdy se mi při takovémto úniku podařilo dosáhnout branky. Jsem proto rád, že se v dalších ročnících už neobjevuje.

Jelikož se série NHL stále vyvíjí, tento díl si nejspíše už nikdy nezahraji, přesto ale přinesl pár vylepšení, se kterými se setkávám i v novějších ročnících, takže zbytečná hra to určitě není.

Pro: reálná poslední minuta základní hrací doby, delší přesilovky/oslabení, je to NHL

Proti: systém úniků

+11

Ugh!

hellhouse99hellhouse99
  • PC --
Samotná hra má jednoduchý princip, který postupným zdoláním úrovní nabývá na obtížnosti. Na obrazovce máte několik jeskyní, které jsou umístěné v různých výškách. U těchto jeskyní bývá cedule s římskými číslicemi a každý obyvatel, který z ní vyjde se u ní zastaví. Násleně v komiksové bublině oznámí na jaké patro se chce dostat. A dostáváme se do role samotného hráče. Budete ovládat prehistorický šlapací vrtulník, který převáži z mezipater místní jeskyní obyvatele. Hra má sedmdesát úrovní, což je dost velká porce zábavy. Samotné převážení pasažerů není těžké. Překážkami jsou například stoupající hladina vody, kdy budete muset co nejdříve odvozit pralidi z prvních pater, nebo létající pterodaktyl a další. Navíc má vrtulník pouze určitou odolnost, takže se musíte kontrolovat, zbytečně nenarážet a přistávat opatrně. V patrech můžete také naložit kámen, který potom z vrtulníku spustíte na strom a z něj vypadne ovoce, které dobíjí energii. Vcelku zábavná a chytlavá hra s vzrůstající obtížností.

Hra se ovládá směrovými šipkami. Ve Windows xp jsem nemusel použít dosbox, hra se spustila ale bez zvuku. V DosBoxu jde vše, tak jak má i se zvuky. Navíc lze hru hrát i s gamepadem.

článek s obrázky

Pro: originální nápad, ovládání, milá gfrafika

Proti: ovládání

+11

Mass Effect 2: Arrival

DoomCZEDoomCZE
  • PC --
Jako poslední DLC je Arrival docela zklamání. Po Lair of the Shadow Broker jsem tak nějak čekal mnohem více. Je vidět, že už se autoři soustředí na třetí díl.

V první půlce jsem se musel do hraní vyloženě nutit. Sice se dala projít stealth způsobem, ale prostředí bylo snad nejhorší, co jsem v ME2 zatím viděl. Druhá půlka to trochu napravila a věci jako obrana proti nekonečným vlnám nepřátel a řízení drona zaváněly snahou přinést něco nového.

Příběhově se hra taky skoro neposunula, akorát se potvrdilo to, co už všichni vědí a autoři si připravili půdu pro cestu na Zem v třetím díle. Herní doba je jenom zhruba hodinu a půl, spíš ještě méně.
+11 +12 −1

NHL 07

JumasJumas
Dohráno
  • PC 65
Po vynechání patnáctého dílu NHL jsem se dostal k ročníku 07. Ten se od verze 2005 moc nelišil, ale úplně stejná hra to také není, což popisuji v dalších řádcích mého komentáře.

Nejdříve je třeba podotknout, že je zde poprvé obsažen český komentář. Ten odříkává Robert Záruba, kterého mám ze všech hokejových komentátorů nejraději, a tak jsem rád, že byl namluvením českého komentáře pověřen právě on. Navíc ho vtipně doplňuje Petr Vichnar, který měl již v ročníku 2000 úvodní slovo před každým zápasem. Jasně, dabing není dokonalý a oba komentátoři mají problém hlavně se skloňováním jmen jednotlivých hráčů, ale ke hře mi prostě sedí. Oba muži podle mě museli namluvit neskutečné množství slov, protože i když se po deseti zápasech některé fráze opakují, stále se objevují fráze nové.

Další novinkou, která mi v sérii NHL chyběla, je česká extraliga. Konečně si mohu zahrát za jakýkoli český nebo mnou vytvořený a dosazený tým celou sezónu. To jsem také několikrát učinil, kdy jsem hrál nejprve za Karlovy Vary, a poté za mnou vytvořený tým Hradec Králové, který jsem dosadil místo Sparty. Samozřejmě došlo i na sezónu za tým z NHL, přičemž se jednalo tuším o můj oblíbený Vancouver.

Sečteno a podtrženo, v NHL 07 sice nedošlo k zásadním vylepšením, co se týče například grafiky, ale přibyla česká extraliga, která mi v této mnou oblíbené herní sérii dlouho chyběla a jako bonus přibyl i český komentář od předních českých hokejových komentátorů.

Pro: česká extraliga, český komentář, soundtracky

Proti: téměř žádná vylepšení, chyby v českém komentáři

+11

NHL 09

JumasJumas
Dohráno
  • PC 50
NHL 09, jakožto zatím poslední ročník známé série vydaný na PC, mě velice zklamalo. Nečekal jsem přehršel novinek, protože již v předchozích ročnících jich mnoho nebylo, ale velmi jsem se těšil na herní mód "Be a pro", což se nakonec ukázalo jako veliká chyba.

Mód "Be a pro" je totiž v počítačové verzi ochuzen o spoustu možností, které se, jak jsem vyčetl z recenzí, nacházejí ve verzích konzolových. Princip je sice stejný, kdy hrajete za jednoho vámi vybraného hráče a s ním bráníte, přihráváte nebo střílíte, přičemž stále střídáte, takže nehrajete po celou dobu zápasu. Nejvíce mě ale mrzí, že místo namísto konzolové verze, kde začínáte od mladíčka v AHL a postupně se propracováváte do vyšší soutěže, kde nejprve hrajete třeba jen pár minut v každém zápase, až se z vás nakonec stane největší hvězda a opora týmu, která bude mít lví podíl na zisku Stanley Cupu, si zde musíte vybrat již existujícího hráče a hra vás rovnou hodí do kolotoče jménem NHL, přičemž se nastavené tempo nedá vůbec stíhat. Proto jsem si v tomto módu zahrál asi tři zápasy, a pak šly od něj moje ruce nadobro pryč.

Dalším prvkem, který mě hodně zklamal, byl multiplayer. Ten hraji ze všech nejraději, ale tady se mi prostě zošklivil. Líbilo se mi sice, že pravidla a délku třetiny už mohl nastavovat jen hráč, jenž hrál za domácí tým (tzn. ten, co založil hru), ale proč se hrálo se sestavami, které měl tento hráč nastaveny u sebe, mi hlava nebere. Vždyť už v předchozích ročnících se hrálo se sestavami, jenž měl každý hráč nastavené na svém počítači, tak proč došlo v tomto dílu ke změně opravdu netuším. Nic na tom nemění ani volně stažitelný patch, který zmíněný problém dokáže vyřešit, protože tuto chybu nemělo NHL 09 vůbec obsahovat.

Pokud tedy vezmu všechna pro a proti, vyjde mi průměrný hokejový simulátor, protože normální zápasy se hrát ještě dají, a i když lze hrát multiplayer až ve dvanácti hráčích (6 na 6), ta jedna sezóna, jenž jsem zde odehrál, zůstane nejspíše osamocena a než vyjde další díl na PC, zůstanu u starého dobrého NHL 08.

Pro: multiplayer až pro dvanáct hráčů, nastavení pravidel a délky třetiny v multiplayeru, klasické zápasy jsou stále hratelné

Proti: mód "Be a pro", sestavy v multiplayeru, zatím poslední NHL na PC

+11

Rise of the Argonauts

IsairIsair
Dohráno
  • PC 30
Rise of the Argonauts nezapře jistou inspiraci novějšími tituly od Bioware corp., proč mě tedy vlastně, na rozdíl od nich, tak bavil? Inu, pravděpodobně spoustu lidí, kteří příliš nemusí ony Bioware tituly, určitě potěší, že se v prvé řadě nejedná o takovou nudnou "telenovelu":). Společníci si nevylévají srdéčka, neotravují s každým svým sebemenším problémem, nýbrž diskutují povětšinou k věci, tj. dané problematice, ději. To samé naštěstí platí u rozhovorů s „běžnými“ občany. Ty vás nenudí svým životním příběhem a kecáním o počasí, nýbrž jdou opět ihned k věci, přesto však nejsou rozhovory nijak strohé. Stejně tak každý obyčejný sedlák vás neotravuje nějakým nudným, poslíčkovacím úkolem. RotA se nesnaží hráče udolat pod nánosem tuctových, vedlejších questů, nýbrž nabízí pouze 4-5 questů na lokaci (bohužel též nepříliš povedené, nicméně alespoň nejsou zdlouhavé) a hráče se snaží držet především u hlavní linie.

Co se level desingu týká, jedná se vlastně o jeden velký koridor, za nějž by se ani leckterá FPSka nemusela stydět, naštěstí vás po cestě zpravidla čeká spousta různých „překvapení“, pročež přestože lineární, není putování nudné. Samotné prostředí je pak vcelku pěkné, především díky zasazení do mytologického starověkého Řecka, které, dovolím si říci, není ve hrách hojně využívané a oproti tuctovým fantasy je to příjemné osvěžení. Navíc pro starověké Řecko mám celkem slabost.
Soubojový systém je opravdu zábavný, hezky se na něj dívá, ale čekal jsem větší variabilitu, ať už co se týká nepřátel a způsobu jejich likvidace (nepřátel by se dalo spočítat na prstech jedné ruky a na všechny bohužel povětšinou stačí stejná taktika), tak i v používání nějakých těch „božských sil“, z nichž drtivá většina je bohužel pasivních, či se „spouštějí“ automaticky, pročež i když úderů máte k dispozici hned několik, po čase začnou být souboje krapet repetitivní a to i přestože jich ve hře není mnoho.

Bohužel trochu zamrzí osekání, či lépe řečeno nedotažení některých rpg prvků. Samotný vývoj postavy není až tak hrozný (znám spoustu horších;)), k dispozici máte 4, vcelku opravdu rozsáhlé stromy dovedností, nicméně schopnosti jsou si povětšinou dosti podobné a navíc 90% z nich je, jak už bylo výše řečeno, pasivních. To samé se týká výzbroje hrdiny, kdy si prakticky měníte pouze zbroj a 3 druhy zbraní, nemáte možnost výbavu nakupovat či prodávat. Naštěstí jsou veškeré předměty svými schopnostmi dostatečně zajímavé a rozdílné a není jich přehršel, čili jsem po dlouhé době opět zažil tu dětinskou radost ze získání předmětu nového:).

RotA je nicméně přesto skutečně zábavná hra, která si myslím, může zaujmout jak příznivce Bioware RPGček, tak ani neurazí ty, kteří jim moc neholdují. Navíc putování po boku slavných hrdinů Heraclea a Achiella je nezapomenutelný zážitek, který vám nabídne málokterá hra:).

Pro: Hudební doprovod, zasazení do starověkého mýtického Řecka, zábavné souboje a slušné dialogy.

Proti: Nedotažené RPG prvky, možná až příliš koridorovité.

+11

Krematórium

IndianIndian
Dohráno
  • PC 15
No sakra to byla ale chujovina. Nejsem si vůbec jistej jestli to má cenu komentovat :-D. Mini adventurka o čtyřech obrazovkách, opravdu, ale opravdu jednoduchém příběhu o ztracených klíčích od plynu a malém výletu do útrob kadiboudy :-). Těch pět minut to mu ale obětovat mužete, víc to opravdu nedá.

Pro zájemce znova postnu link na stažení: Krematorium

Pro: krátkost a námět

Proti: bez zvůků a hudby, šílená grafika, poslední minutu mě to už sralo :-)

+11

Desktop Dungeons

DrolinDrolin
  • PC 50
Na doporučení zdejšího odborníka na žánr rogue-like, Bodkina, dostalo se mi na harddisk množství kvalitních, a i méně kvalitních her tohoto žánru. Ale ten, který jsem spustil prvně, a sliboval dokončení do deseti minut, se nakonec ukázal tím pro mě prozatím nejhratelnějším. Netřeba znát nic z pravidel a systému, hra totiž rychle seznámí s principy, které jsou vystavené na pro mnohé tvůrce těžko najitelné balanci mezi snadnou přístupností a hratelností.

Jak je již zmíněno v popisu, hra sází na desetiminutové dungeony na jedné obrazovce, plné nepřátel na různých úrovních až do desáté, na niž je samotný boss. Mimo to se ale ve hře nachází řada dalších módů hry (Snake Pit, pro veterány speciální kampaň a další), které je nutno nejdříve odemknout. Stejně pestrá je i nabídka povolání a ras dobrodruhů a dobrodružek.

Princip je jednoduchý, hrdina začíná na první úrovni a postupně získává zkušenosti nutné k postupu na další level ničením potvoráků z většiny případů úrovně stejné. K tomu mu pomáhá i magie, jiné předměty jenž lze nakoupit a především průzkum nových políček, který doplní zdraví a body magie.

Hlavní předností je tedy hratelnost, podobná známémé větě, další dungeon, a už končím. Ono totiž dotáhnou jednu mapu není vůbec snadné, jak se na první pohled zdá, a je nutno systematicky využívat všech drobností a dovedností hrdiny, a mít štěstí na hratelně poskládaný dungeon.

Desktop Dungeons jsou zatím ve vývojí, konkrétně ve verzi 0.15, takže je pravděpodobné, že ještě dozná mnoha změn. Už nyní jde ale o velmi inovativní projekt, hodný pozornosti.

Pro: hratelnost, inovativní design

Proti: x

+11

Alexander

ViRusViRus
Dohráno
  • PC 50
RTSka od vývojářů COSSACKS, to se mi musí líbit, říkal jsem si. Věru ale nelíbilo. Nebo ne mnoho...

Animace jsou zde řešeny chaotickými prostřihy z filmu Olivera Stonea ALEXANDER VELIKÝ, s Colinem Farrellem v ústřední roli (hru tak i podle obalu lze brát jako licenční produkt, s filmem má ale hra společného jen pramálo – postavu a Vangelisovu hudbu) a mimo to “oplývá“ otřesně vedenými in-game cut scénami, které nabízí téměř strnulý pohled na izometricky vyvedené jednotky hovořící mezi sebou a textové provedení rozhovoru. Je to velmi nudné a bez nápadu.

Samotná izometrická grafika a provedení jednotek i budov patří k tomu lepšímu ve hře. Jednotky jsou verbovány do patřičně masivních formací (jako u COSSACKS), ale chybí tomu něco navíc (“Kozáci“ měli do formací bubeníka s důstojníkem, tak proč u jednotek Alexandrových šiků taky nepostavit zvýrazněnou figuru?).

Celá hra je vedena spíše stylem tunelového tažení. Ve větším množství misí se ani nestaví, ale jen postupujete s armádou, která vám byla dána do počátečního vínku. K tomu se obyčejně řadí některá “osvícená“ jednotka, která nesmí podlehnout. Tento přístup by snad ani nevadil, kdyby každý pochod nebyl tak pevně nalajnovaný a k uzívání fádní. Hra se navíc nedá zrychlit, takže často jen pozorujete jak jednotky táhnou z jedné strany obrazovky na druhou a v opačné serpentýně zase zpět. Otřesné je toto zpomalení především u loďstva, naštěstí si ho tu moc neužijete. Bitvy potom probíhají tak, že se stohlavé šiky seběhnou do jednoho mlýna a tam potom probíhá mazanec na druhou, totální změť bez potřeby taktizace. Vítězí ten, kdo má vícero panáčků... Udílet pokyny v takové holomajzně je potom nemožné (v mlýnu se ztratí i katapulty, kterých je z nějakého neznámého důvodu možné vyrobit jen 5 kusů). Špatně se označují i jednotlivé jednotky a nezřetelně působí i ukládání do skupin nebo zjišťování stavu nepřátelských budov.

Dost mne pobavila mise, u které jsem měl jízdou zlikvidovat osly s nákladem, mířící všemi směry z opevněného města. Jezdil jsem dokola jak blbec, likvidoval skupinky hlídek (ty se pak znovu zjevovaly jako při zázraku) až mi došla trpělivost a dal jsem cheat na odkrytí mapy. A ejhle ho, oslíci se točí v klubku na jednom místě uvnitř hradeb... Ale já katapulty dostanu až ty proklatá zvířata pobiju! Hmm, toš to by nevyřešil ani Alexandr Veliký... Následuje cheat pro vítězství v misi.

Hra už v době svého vydání nebyla konkurenceschopná a právem zapadala prachem zapomnění...

Pro: masivnost, ze začátku Vangelisova hudba

Proti: beznápadný klon Cossacks, frustrující v několika směrech, ke konci Vangelisova hudba

+11

New Robinson

DrolinDrolin
Dohráno
  • PC 60
Jedna z prvních point n click adventur, které jsem jsem si zahrál a více než užil. Nový Robinson se ke mně dostal skrze magazín Herní výběr, který většinou nabízel nepříliš lákavé kompilace (demoverzí a her zdarma) nebo méně známé tituly. Ruská adventura Nový Robinson mě ale v trafice zaujala až tolik, že jsem si ji po návštěvě lékaře od maminky vyprosil.

Po přidání do DH jsem měl chuť ohodnoti hru velmi vysoko, přeci jen vzpomínky na ni mám jen ty nejlepší. Ostatně román Robinson Crusoe patřil mezi mé nejoblíbenější dětské knihy a hra od ruské Nikity dokázala zprostředkovat podobnou atmosféru, jaká byla v knize D. Defoea. Logické problémy si pomatuji dodnes, ať už jde o výrobu balónu z kaučuku nebo o stavbu vlastního příbytku společně s počátečním problémem nalezení potravy. Nicméně ve zpětném zrcátku to bylo trochu jinak, a kvalita v pomyslném zikuratu adventur je spíže v nižších patrech, ovšem titul mé první adventury Novému Robinsonovi nic nevezme, proto řadím právě tento klenot z Herního výběru (vedle například Croc 2 a Crusaders of Might and Magic) k mým nejoblíbenějším.

Pro: český dabing, příběh, adventurní hádanky, atmosféra

Proti: poměrně krátké

+11

Vlak

Marty McFlyMarty McFly
Dohráno
  • PC 85
No jasně, kdo by potřeboval vědět jak vytvořit dokument Word, když jsem v Office v té době dělal už pár let. Osnovy informatiky na přelomu 90./00. let opravdu nechápu.

Hra skoro tak populární, jako Prince of Persia.A stejně tak hraná. Ač jednoduchá, tak je to jednoduchost takzvaná "geniální". Jako malý jsem se dostal tak do půlky. Nedávno (rok-dva zpátky) se mi povedlo sehnat java verzi na mobil (věrná reprodukce, vše stejné jako na počítači), kde jsem Vlak dohrál. Stálo to za to. Ke konci jsem už skoro ani neumíral.

Ke konci je to slušná výzva, ale první levely jsou tak jednoduché, že jsem paradoxně umíral častěji, než v těch koncových - umíral jsem nudou. Ale tak hru znám celý život, není se co divit.

Pamatuji se, jak jsem čučel na ty dvou (nebo tří?) políčkové animace různých tripoidních zboží co jde naložit a říkal si: "Němečku, jseš génius.".

Pro: Jednoduchost, výzva

Proti: nic moc

+11 +12 −1

World of Warcraft

Marty McFlyMarty McFly
  • PC 40
Napsat záporný komentář k WOWku se tu skoro rovná sebevraždě. Ale budiž, svůj názor chci říct. A vy všichni co předem odsuzujete Worlf of W. - je na něm dost dobrého, tak prosím slepě nedávejte zápory, aniž byste to znali nějak lépe, do hloubky.

Nejsem hráč (hrál jsem to jen pár dnů, neleveloval jsem, spíš jsem se procházel po kraji a trochu zabíjel), nemám rád MMORPG a tak mi ani WOW moc k srdci nepřirostlo. Ale vím o něm dost, rád ho z povzdálí studuji, pouštím si sem tam videa, čtu si příběhy a sleduji vývoj.

Příběh je totiž dokonalý, do extrémních podrobností dovedený příběh z ostatních Warcraft her (kde na to nebylo tolik místo, nejblíže se přiblížil snad Warcraft 3, W1 a W2 jen tak bruslili kolem). Ohromné stavby a architektury co dokáže engine vykouzlit, to mě dokázalo nadchnout.

Grafika se mi ale nelíbila. Komisy mám rád, ale na WoW mi zkrátka něco nesedí. A také hratelnost - všechny ty věci co člověk musí dělat. A už jen fakt, že je to hra na "doživotí", nedá se dokončit, stále je co hrát, to mi vůbec nevyhovuje.

Proto jí také nehraji.

EDIT:

Je fakt, že k MMORPG (a onlineovkám obecně) nemám moc dobrý vztah. Už jen ten koncept placení WoW, mě to zkrátka nesedí. Mohl bych hrát třeba LOTR a nebo Runescape, ale tady zas narázím na nechuť k tomu hrát donekonečna.

Pro: Příběh, vizuály

Proti: Grafika, něco čemu říkám wowkovitost (systém hry)

+11 +18 −7

Mortal Kombat II

ViRusViRus
Dohráno
  • PC 90
Pokračování brutální bojovky může v očích osoby neznalé nepřinášet nic nového. Opak je ale (částečně) pravdou. Samotný koncept, či přímo základní stavební kámen, zůstal nezměněn. Stále je to ta výborně hratelná, krvavá záležitost, plná useknutých končetin (ne zřídka i té koule na krku), a stále jde také o nepokořeného krále tohoto žánru. Také je to jedna ze dvou her, okupující ve své době 7 (!) kusů disket (a běda, jestli měla některá z nich chybu integrity dat).

Ke změnám tady patří líbivější grafika a o něco lepší zvukové podaní. I animace pohybu doznala změny k lepšímu a celkově je hra stabilnější. Příběh, rozehraný v předchozím díle, tady pokračuje, i když v době mého prvního hraní této hry byl pro mne zbytečnou složkou, které jsem začal věnovat pozornost snad až se stejnojmenným filmem.

Z mého pohledu bylo zde nejzajímavější změnou přidání nových postav. Hlavní devizou hry potom ovšem zůstávají fatality, ke kterým přibily ještě babality a friendship.

Hra si svou zábavnost zachovává i dnes. Chuť, zahrát si za mou oblíbenou postavu Sub-Zera opět pár kol, zůstává prakticky konstantní.

Pro: postavy, hratelnost, brutalita, stabilnější

Proti: brutalita a pár maličkostí v podobě disket jako medium

+11

Homefront

AppleCoreAppleCore
Dohráno
  • PC 55
Série Call of Duty (především pak Modern Warfare) řádně pohnula herním průmyslem. Tvůrci nám tam předvedli jak efektně převést filmovou řež na naše monitory a za doprovodu monumentálního hudebního doprovodu jsme valili bulvy na ty infarktový momenty. Série Battlefield (hlavně Bad Company 1 a 2) pak všechno povýšila do absolutna fenomenálním ozvučením a destrukcí prostředí. I když se to možná nezdá tak dvě jmenovaný série mají mnoho společnýho.

Homefront by hrozně moc chtělo být právě jako výše zmíněné hry. Příběh, kdy do USA vlítne Korea, nebo jiná válečná mocnost, už je ale sakra ohranej a pakliže se do hry nevnese něco, co by nad onen příběh vyčnívalo, nemá vůbec cenu ztrácet s vývojem čas. Ono první dojem se sice tváří jako ultra drsná realistická záležitost, kde se pár těch nervujících momentů naskytne, ve chvíli kdy si ale všimnete hnusnýho grafickýho zpracování začnete uvažovat, že se někde stala fatální chyba. Když pak navíc zapojíte i sluchový orgán znechucení se pak ještě o něco zvýší. Hudba (která byla v recenzi poměrně chválená) je příšerná (ano, jsem závislej na melodiích Hanze Zimmera a Ramina Djawadiho) a zvuk je zkrátka hrozně herní a málo uvěřitelnej (nulová dynamika). Ale i přesto (že hru trochu kritizuju) se nedá říct, že by to byl vyloženej průser. Hraje se to poměrně dobře, jenom musíte namísto zvuku zapnout pořádnou atmosferickou hudbu a přenést se přes špatnou grafiku. Pak si užijete třeba i tu nedynamickou akci, kde si tupá armádička pobíhá o sto šest, ale vlastně nic zásadního nedělá.

Takže asi tak: Homefront je další hra, která navzdory očekávání absolutně zklamala. Kdyby ovšem vyšla dejme tomu o čtyři roky dřív, možná bych byl v blahu. Jenom mi neni jasný proč se za každou cenu snažit něco napodobit, ale dělat to hůř a bez nápadu. Takhle se skomírající studio na nohy nepostaví.

Pro: Exploze, počáteční atmosféra

Proti: grafika, hudba, zvuk, v podstatě všechno důležitý

+11 +12 −1

Moonbase Alpha

ViRusViRus
Dohráno
  • PC 65
Moonbase Alpha není klasickou hrou v pravém slova smyslu, jde spíš o technologické demo... nebo snad ani to ne... je to prostě takový hybrid mezi simulaci a arkádou (nebo simulace s kapkou arkády). Tak jako je napsáno v popisu hry, vše důležité se vměstnalo do jedné mapy, s jedním hlavním úkolem, v jednom prostředí - na tělesu, ovlivňující mnohé na této planetě, včetně mysteriózních věcí, satelitu naší rodné hroudy, Měsíci.

Je zde možnost splnit zadaný úkol v osamění, což jistě přináší do morku kosti zalézající atmosféru a pocit vyděděnce v neokoukaném prostředí, které je samo o sobě dobře technicky zvládnuté. Ale, podle mého mínění, důvodem proč vlastně tento kousek vznikl, je něco jako snaha naučit hráče vzájemné spolupráci a správné koordinaci, kde i jedna chyba může znamenat smrt kohokoliv z týmu.

Zvolený vedoucí bere tak na svá bedra velkou zodpovědnost, za "podřízené", ať už na úseku svařování nebo ovládání lunárního vozítka, že dokončí svůj úkol včas a bez chyby, popřípadě vypomůžou tam, kde je zrovna třeba. V tom je nakonec opravdu celý vtip této herní miniatury, zvládnout ve spolupráci opravu základny do časového limitu, stále se zdokonalovat a tím se stát nejlepším astronautem.

Pro: vesmír, koordinace, atmosféra, pocit prázdnoty u singleplayeru

Proti: pouze jeden level a úkol

+11

The McCarthy Chronicles: Episode 1

DrolinDrolin
Dohráno
  • PC --
Na poměry freeware adventury vytvořené pomocí AGS výborný počin. Na jednu stranu se The McCarthy Chronicles hraje takřka sám a ani není nijak dlouhý (cca jedna hodina stačí k dokončení), mimo to je ale hra kvalitně zpracována, dokonce obsahuje i povedený dabing. Hlavní předností je ale jistě černobílá grafika s možností nastavení šumu, která vytváří zajímavou atmosféru noirové detektivky.

Co se týče příběhu, točí se kolem prokletí jednoho rodu, konkrétně mladého majitele hotelu jenž je posledním z rodiny kdo ještě nezemřel. Autor si pravděpodobně vzal trochu inspirace z prvního Gabriela Knighta, především co se hlavního představitele týče, a tak tuto krátkou adventuru doporučím právě fanouškům této série.

Pro: grafika a dabing, atmosféra, hudba, téma

Proti: puzzly, krátké

+11

Penumbra: Requiem

zemizemi
Dohráno
  • PC 65
Tak ze zvědavosti jsem si Requiem zahrál a musím konstatovat, že kdybych tento díl nehrál, nic zvláštního by se asi nestalo. Ne snad, že bych se vyloženě nudil, ale... Hororová atmosféra klesla přibližně na desetinu oproti původnímu ražení. Absence nepřátel rázem udělala ze hry spíše logickou adventurku, ve které jen hledáte cestu jak postoupit dál. Sem tam klasické zákysy v podobě zavřených dveří, vypnutého proudu, nepřistavené plošiny, atd. Requiem vyžaduje také trochu víc zručnosti ve skákání a správném načasování. Celé je to spíše o zdolávání překážek a zřejmě též o demonstraci dalších vymožeností enginu, které původní hry nepojmuly.

Ačkoliv Requiem již tolik neděsí svou atmosférou jako předchůdci, i zde se najde pár situací, při kterých se člověk lekne, nebo minimálně trochu znejistí. Vybavují se mi teď jen dva momenty a sice zkamenělý červ, když se na něj kocháte pohledem, najednou v něm zapraská a on vydá svůj klasický zvuk... bravo Frictional. A druhý moment, když jdete po dlouhé chodbičce s kovovou podlahou, tudíž slyšíte dobře každý svůj krok, najednou se ozvou kroky navíc, což vás donutí se okamžitě otočit. Vzápětí se vám vysměje tajemný hlas, protože za vámi nikdo není a jde zase jen o jednu z šeredných hříček Clarence... bravo bravo. Co se mi moc nelíbilo, tak v podstatě žádná návaznost prostředí u jednotlivých levelů. Spíš mi to celé připadalo jako zdolávání jednotlivých Penumbrovských arén. Přičemž jedna pasáž se mi jevila, že už nemá s Penumbrou nic společného. Level s elektrickou koulí.
Možná je to záměrně, jako dodatky k jednotlivým částím hry. Každopádně jde tak trochu o slepenec...

Na nic živého, chodícího, lezoucího zde opravdu nenarazíte, nebo se mi to alespoň osobně nepovedlo. Na první pohled vám nikde nic nehrozí. Přesto však trocha opatrnosti není na škodu a vyplatí se, pokud se vám nechce opakovat třeba dlouhou pasáž s nudným skákáním. I zde narazíte na několik nástrah a brzy zjistíte, že zahučení do propasti není jediný způsob, jak přijít o kejhák. A může to být třeba TNT lahvička, pokud s ní nebudete manipulovat opatrně a překročíte určitou mez, škoda že tahle věcička nebyla již v původní hře...

I zde je možnost hledání a sbírání artefaktů, které vám zpřístupní záhadný kód, ale zda-li se to vyplatí, např. kvůli spuštění minihry, to už musí posoudit každý sám. Osobně jsem se tím nezatěžoval.

Takže shrnutí, herně nic moc, zážitek slabší, ikdyž pár světlejších míst by se našlo, dohrál jsem spíše jen z principu.

Pro: Nové úrovně, pár nových prvků, jako dodatek dobré...

Proti: Menší zklamání z atmosféry, po dvou výborných epizodách asi každý čekal trochu víc.

+11

Icy Tower

czKarlosczKarlos
  • PC 90
Příjemná blbost, která (jak už spousta lidí předemnou napsala) zpříjemňuje hodiny informatiky. Ale nejen je! Icy Tower hraji i doma a je to jedna z těch her, kterou hrajete třeba půl hodiny, nejde vám to, naštvete se, vypnete to se slovy: "Už to hrát nebudu!", ale za 5 minut to máte znova zapnutý a společně odříkávátě Perfect! Great! apod. A když spadnete, tak překvapí: Try again!

Dobrá je též Facebooková verze týhle skákačky. Nabízí více věží s více nástrahami i vylepšeními. Například v Disco Tower skáče sám, je to výhoda i nevyhóda... V Jungle Tower jsou plošiny dál od sebe a občas se propadají... Ale zase máte po stranách záchranný houbičky.

Pro: Nikdy není stejná

Proti: Vysoká návykovost (ale to asi není tak úplně proti)

+11

Ultima Online

programosprogramos
  • PC 100
Text komentáře: Ultima Online pro mě vždycky bude dokonalá. Strašně mě mrzí, že v době, kdy tahle hra vyšla, jsem si ještě hrál na písečku s bábovičkama. Zameškal jsem ty určitě nádherné časy, kdy byl plný server a podobně. K UO jsem se dostal zhruba někdy v roce 2003. Možná i mnohem dřív ale už je to tak dávno, že si to prostě nelze přesně pamatovat.

Ukazoval mi to kamarád doma na svém PC, říkal jsem si, že to musí bejt něco hroznýho, takováhle hra... a to odporná grafika... V téhle době jsme ještě měli internet s vytáčeným připojením takže dveře k této hře byli zavřené. Nicméně kamarád ze sídliště a jeho rodiče neplatili paušál za internet, tudíž jim byl internet vypnut a hle-nedalo se kde hrát. V tom jako čirý blesk z nebe buám prásk-týden na to jsme měli DSL 256kb/s a tak začala moje éra UO. Musel jsem logovat kamarádův accout aby mu ho nesmazali, tudíž jsem si k té hře nakonec vybudoval nějakej vztah. Je to jako dřív, kdy rodiče provdávali svoje dcery. Svoje manžely taky nemilovaly, ale časem začaly.

Založil jsem si nakonec vlastní účet a začal prozkoumávat obrovský svět kterej mi hra nabídla(konkrétně na serveru Dark Paradise). Každé nové monstrum, které jsem našel, pro mě byla výzva, každý kout jsem chtěl mít prozkoumaný... Hru mě sice kazili zákeřná PKčka ale nemění to nic na tom, že ve hře jsem potkal ne-jednoho hráče, kamarády, se kterými(ač jsou z druhého konce republiky) vídám dodnes i v reálu. Vzhledem k tomu, že jsou o mnoho starší jak já a v UO jsem se s nimi spřátelil v době své puberty, bylo asi těžké kamarádit se ve hře s náctiletým frackem. Ale chtěl jsem být jako oni, chovat se a přemýšlet jako oni-být dospělým. Díky nim jsem přečkal tohle období s nadhledem a v duši se smál ostatním spolužákům ve škole, že vůbec neví která bije. Chovali se jak hovada a já si připadal strašně dospěle :-)

V dnešní době už bohužel nejsou tací lidé, aby se připojili na UO a řekli- to chci zkusit- a založí si účet. Občas se taky ještě připojím a chvíli si zahraju, zajdu třeba na nějakou výpravu... ale všechno jen díky tomu, že to pořád hrajou kamarádi a mám se ke komu vracet. Dnešní UO svět už prostě není jen o hraní, ale také o přátelství.

Kromě obrovského světa, stovek různých monster, bezvadně vyvinuté PvP(pozn. hráč je defaultně modrý, ve městech je chráněn strážemi-3x zabití modrého hráče znamená "vyhoštění", stáváte se psancem-vstup do města, pokud vás spatří jiný hráč nebo stráže, pro vás znamená téměř stoprocentní smrt) se mi strašně líbilo přijímání do guild. Proces přijmutí do guildy někdy trval i půl roku, či rok... a majitelé si dávali hodně záležet, kdo v guildě bude.
Nesmím zapomenout také na smrt. Dnešní hry typu wow a tak dále se bojí a vlastně vůči hráčům se bojí oprávněně zavést něco jako hardcore smrt či loot. Velký odliv hráčů by byl téměř jistý. Na UO se mi vždy líbilo, že jakmile jste umřeli a někdo našel vaše tělo(než jste se stihli obživit u léčitele a doběhnout si k tělup pro věci) mohl ho klidně vylootovat. Když vás zabije v lese na houbách nějakej PK indián, je téměř jasné, že se můžete rozloučit s výbavou... a pokud ste měli s sebou koně, tak i s koněm.

Já bych mohl o UO psát klidně půl dne, ale myslím že je čas to utnout.

Nuže, všechno časem ormzí a hráče už omrzela grafika, důsledkem je, že na českých serverech je online průměrně tak 200-400 lidí, víc né a všichni jsou rozkouskování na několika serverech.

Dnešní době běží a má ještě nějakou hráčskou základnu:
http://www.endor.cz/
http://www.darkparadise.cz/
http://www.moria.cz/www/
http://auberon.stranky.org/
http://geomw.savana.cz/web/index.php?cont=

UO je pro mě srdcovka, a byl jsem díky ní vychován. 100%

Pro: pvp, hardcore loot, systém guild, gm se opravdu starají o zábavu, pořádek

Proti: v dnešní době už upadá, málo hráčů, nulový příliv hráčů

+11 +12 −1
Zobrazit další komentáře

Nejlépe hodnocené komentáře
(za posledních 30 dní)

  • raisen Alan Wake +32
    Napsala raisen, 28 dní
    Alan Wake byl můj mnohaletý rest. Zhruba v době, kdy to byla relativně ještě novinka, jsem…
  • berry1009 Syberia +30
    Napsal berry1009, 17 dní
    V této adventuře ze začátku roku 2002 se v kůži mladé právničky Kate Walkerové vydáte do…
  • Zoltan Terminator:… +30
    Terminator: Resistance
    Napsal Zoltan, 28 dní
    Teyon mě překvapil povedeným RoboCop: Rogue City, a tak jsem si vyzkoušel i jejich předešlou…
  • Katt Mass Effect 3 +29
    Napsala Katt, 23 dní
    Hodnocená verze - Legendary Edition  Roky jsem nezažila u hry pocit, že si jí tak moc…
  • H34D Mass Effect 3 +28
    Napsal H34D, 15 dní
    Jeden by řekl, že poté, co dvakrát spasíte galaxii, by ten klid a mír mohl nějakou chvilku…
  • Flowerpot Silent Hill 2 +24
    Napsal Flowerpot, 2 dny
    Remake. Silent. Hillu. Dvojky. Sa. Podaril. Nejak tomu stále nemôžem veriť, pretože som…
  • H34D DOOM + DOOM II +24
    Napsal H34D, 10 dní
    Remasterovat původní Doom určitě byla jedna z největších výzev, které doposud masteři…
  • Jumas Dishonored 2 +22
    Napsal Jumas, 7 dní
    Dishonored bylo zjevení. Když jsem se k němu a k jeho rozšířením dlouho po vydání…
  • CrisBenton Ve stínu havrana +22
    Napsal CrisBenton, 21 dní
    No dobrá, jdu pokračovat ve své spanilé jízdě českými adventurami. Následoval Stín…
  • Tainaru Final Fantasy IV +22
    Napsal Tainaru, 13 dní
    Po dlouhém, opravdu dlouhém uvažování, rozmýšlení a rozvažování jsem se pustil do…