Hledat Nabídka
Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.
Syberia
Syberia
81

Komentáře

Všechny PC PS2 PS3 Xbox X360 XOne XboxX/S Switch DS iOS Android WMobile
Napsat vlastní komentář
RomcaTRomcaT
Dohráno
  • PC 75
O Syberii jsem slýchávala mluvit svého manžela, který si jí moc pochvaloval. Měla jsem dojem, že se hra bude odehrávat někde na Sibiři kde budou mamuti. 

Proto mě dost zaskočilo, když jsem se ocitla jako právnička v podivném městečku, kde bylo více mechanických stojů než lidí. Trvalo mi celkem dlouho, než jsem se ve hře rozkoukala. Jsem zvyklá na adventury, kde na téměř každé obrazovce kliknu a něco seberu nebo se něco dozvím. Taky byla spousta obrazovek, kde se nedělo nic a dokonce se ani dít nezačalo. Říkala jsem si, že mě to nebude bavit. Ale dala jsem tomu šanci, snažila se vymanit z toho začátku, kdy jsem pořádně nevěděla, která bije, a pak se to pěkně rozjelo. 

Je to jedna z těžších adventur. Někdy jsem musela být opravdu kreativní a bez mučení se přiznám, že jsem se na pár místech podívala na návod. Přišlo mi komické, jak Kate chodí pomaloučku do schodů. To jsem se jí vždycky posmála, aby náhodou neupadla. Oskar je borec, línějšího strojvedoucího jsem neviděla, ale má bezvadné hlášky. Docela jsem Kate obdivovala kolik s ním má trpělivosti. 

Příběh je pěkně promyšlený, grafika a hudba dělá velice příjemný zážitek ze hry. I když mi trochu vadilo, že při mnoha rozhovorech byla najednou hudba nesmyslně nahlas. 

Jednu maličkost zde musím zmínit. Když Kate odjíždí z Valadilene nechá si zavazadlo v hotelu. Což je tedy nesmysl, měla na to času dost, zavazadlo si ani nevybalila, takže ho stačilo čapnout a jelo by se. Načež v jedné scéně je patrno, že náhradní šaty s sebou měla. Takže na to asi tvůrci zapomněli. Je to škoda, určitě by kde komu potrápilo hlavu, proč Kate nemůže odjet, že si musí vzpomenout na zavazadlo na hotelu. 

Hra se mi líbila a plánuji si brzy zahrát i pokračování.

Pro: hudba, grafika, příběh, délka hry, vtipy

Proti: občas nelogické postupy, zapomenuté zavazadlo

+12
SchuSchu
Dohráno
  • PC 75
Syberia je jedna z těch her (sérií), kterou jsem si v hlavě nosila jako neodpustitelný rest. Po X letech odkládání jsem se tedy do této velmi známé série pustila a konečně se seznámila s Kate Walker.

Ačkoliv první dojmy byly velmi pozitivní a já byla nadšená, to sednutí si na zadek z opěvované adventury nenastalo. Atmosféra byla ze začátku skvělá, postupně se ale Kate dostává do více ponurých míst a ta fantasknost vyprchala. Stejně tak i automatony byly hodně vidět v první půlce hry, potom už těch udělátek na klíček tolik nebylo a už tedy nenastával i ten wow efekt. Stále vnímám Syberiu jako velmi dobrou adventuru, nemůžu ji ale hodnotit výš kvůli mým dvěma "problémům" s ní.

První problém byla právě změna lokace a extrémní oklika z původní cesty, který mi byl představen. Na Sibiř se tu nepodíváme, z mamutů jsem viděla jen kostry a místo toho se člověk potýká s psychopatem na polorozpadlé sovětské stanici.  A ono by to ani tak nevadilo, kdyby některé úkoly nebyly velmi frustrující. To je právě ten druhý problém, který byl velmi palčivý hlavně v Barrockstadtu, kdy Kate musí pendlovat mezi několika osobami, aby získala pár hroznů na odehnání hejna ptáků. A já si říkala: je tohle myšleno vážně? Nemohla tu být jiná "hádanka" a na ptáky přidat někde šutr? Nebudu lhát, nápovědu jsem musela použít ve více případech, hlavně kvůli rozsáhlým lokacím ve kterých jsem se, se svým mizivým orientačním smyslem, velmi lehce ztrácela.

Možná můj komentář vyznívá spíš negativně, ale takový dojem ze hry opravdu nemám. Zkrátka a dobře má očekávání byly až moc vysoko. Hraní za Kate mě ale bavilo, byla jsem ráda, že se její charakter v průběhu hry vyvíjí a ona začíná být více sebejistá. Mít kolem sebe takovou skvadru, jaká Kate věčně volá, mobil by už dávno letěl z okna automatonového vlaku.

Ve výsledku jsem si Syberii opravdu užila a těším se, až se pustím do druhého dílu. Teď je jen otázkou, jestli se do toho pustit znovu s francouzským dabingem nebo zkusit ten anglický.
+17
Londo MollariLondo Mollari
Dohráno
  • PC 80
Syberii mám zapsanou jako jednu z trojice "nové vlny" adventur spolu s The Longest Journey a Runaway: A Road Adventure. Není bez zajímavosti, že je to jediná hra z této trojice, kterou jsem kdy dohrál, a to hned někdy v roce 2006, krátce poté, co hra vyšla v Levelu. V paměti jsem ji měl zapsanou jako jednu z těch "dokonalých", stoprocentních her, ale prakticky nic jsem si z ní nepamatoval. A jak během oněch 18 let od prvního dohrání (a bezmála 23 let od vydání) na hře zahlodal zub času? Bohužel poměrně významně, a tak jsem poprvé během svého pobytu na DH uvažoval o vynechání číselného hodnocení. Výsledných 80% je nakonec jen "aby tam něco bylo".

Syberia je road trip americké právničky Kate Walker, jejíž úkol, převzetí francouzské továrny na mechanické hračky americkou megakorporací, se úmrtím majitelky továrny značně zkomplikuje. Rodina Voralbergů totiž skrývá tajemství, jímž je fingovaná smrt Hanse, mladšího bratra majitelky továrny Anny. A hledání bratra je i cílem této hry.

Z technického hlediska je hra dokonalá. Kate prochází po nádherně graficky vymodelovaných obrazovkách, do toho hraje hudba, ze které jde člověku mráz po zádech. Po příjezdu do Valadilene prší, následně je všude mokro a na cestě leží kaluže. Nostalgie je slovo, které nás provází celou hrou. Ve hře potkáme jen minimum postav, až na výjimky zaujmou svým vykreslením a hloubkou. A to včetně hlavní hrdinky! Hra si hraje s našimi emocemi a outro takřka vymáčklo slzu z mého oka. Atmosféra a příběh Syberie je takřka na 100%, je to opravdu jako ve filmu. Přesto se jedná spíše o pohádku a zážitek se na vážnější adventury typu Gabriel Knight: Sins of the Fathers či Quest for Glory: Shadows of Darkness nechytá.

Problém Syberie je však samotná hratelnost. V úvodním Valadilene jsem postupoval rychle vpřed. Postupně se přede mnou otevřelo nějakých 20 obrazovek a najednou přišel fatální zákys - někde jsem prostě něco musel vynechat. A následovalo dvoudenní peklo, kdy jsem několikrát krouživým pohybem projel všechny obrazovky kvůli interaktivnímu místu a... nic! Vzdal jsem to a nahlédl do návodu. Tam se píše: "Teď jděte do dveří vzadu." O jakých dveřích je to krucifix himmel donner vetter fagot laudon řeč? A skutečně, pozadí jedné obrazovky skrývalo miniaturní dveře, které nějak odolaly mému zkoumání všeho všude. Následně jsem hladce pokračoval, ale při dalších zákysech jsem neměl chuť prohledávat obrazovky a hraní jsem tu i onde na několik dní přerušil. Nepamatuji jinou objektivně tak kvalitní hru, u které by se mi toto stávalo.

Když jsem zmiňoval propracované postavy, mluvil jsem o výjimce a tou je Barrockstadtská univerzita, jejíž akademická obec působí směšným dojmem a i konečné pozadí příběhu ohledně hledání Sauvignonu patřilo spíše do nějaké humoristické adventury á la Sam & Max Hit the Road, ne do syberijské melancholické atmosféry. Ony i samotné rozhovory jsou problematické. Během rozhovoru klikáme na tlačítka s tématy, aniž bychom věděli, co vlastně Kate řekne. Ne že by na tom záleželo, protože se hovory nijak nevětví a hráč na ně nemá sebemenší vliv. A tak hráč prostě proklikne všechna tlačítka a užívá si nádherně namluvené rozhovory. Některé akce změní obsah témat v rozhovoru. Bohužel probraná témata se od změněných nijak barevně neodlišují ani (opět na výjimky) nemizí, a tak si mnohdy zopakujeme již vyslechnuté. Naštěstí jdou rozhovory v případě potřeby rychle proklikat.

On vlastně celý Barrockstadt mi přišel celkem slabý. Oproti tomu úvodní Valadilene je atmosféricky dokonalé a i postsovětské lokace Komkolzgrad a hlavně Aralbad propojené démonickým Sergejem inspirovaným Fantomem Opery a Tajemným hradem v Karpatech mají své čaro.

Netuším, jak článek o první Syberii uzavřít. Je to skvělý atmosférický kus umění, ale do hraní jsem se musel nutit.

Pro: Road trip o hledání sebe sama. Jako film dokonalé - propracované postavy, atmosféra, grafika, hudba.

Proti: Barrockstadt. Jako hra to rozhodně dokonalé není.

+26
CrisBentonCrisBenton
Dohráno
  • PC 85
Tak jsem se k tomu konečně dopracoval, ne po několika letech, ale kupodivu poprvé a musím říct, že jsem byl velmi mile překvapen. Měl jsem očekávání od této adventury a zklamaný jsem rozhodně nebyl.

Hned úvodní minuty hry mě přesvědčily o tom, že se budu velmi bavit. Hned první, co mě praštilo do očí, tak bylo grafické zpracování. Když si vezmu kolik let od vydání jsem tuto hru hrál poprvé, tak je to pro mě hotový zázrak. Graficky hra vypadá skvěle i od doby vydání. Super.

Další věcí je hudba. Neustále se opakuje, ovšem to mi též vůbec nevadilo. Později mi totiž došlo, že hudba naznačuje určitý posun ve hře. Toho jsem si všiml asi po hodině hraní. Ovšem dramatická hudba mi zde místy naháněla husí kůži a to já mám rád. Drama v adventurách je věc, která je pro mě jedna z největších topů, co může být. Prostě už jsem si zvykl a baví mě.

Příběh je též vyjímečný a velmi zajímavý. Hlavně tím mohu vypíchnout postavu automatu Oskara, který se prostě povedl! Většina lidí ho asi moc rádo nemá, ale mě rozhodně bavil.

Takže na to, že jsem Syberii hrál vůbec poprvé, tak si ji už nyní velmi chválím. Bavila mě. Ještě dnes přidám komentář o dvojce.
+22
berry1009berry1009
Dohráno
  • PC 85
V této adventuře ze začátku roku 2002 se v kůži mladé právničky Kate Walkerové vydáte do malebné vesničky Valadilene za zdánlivě jednoduchým úkolem: získat podpis jediné vlastničky obří továrny na automatony a tím předat firmu do rukou obří hračkářské společnosti. Jak je ale zřejmé, tak jednoduché to nebude.

Hned v úvodním minifilmečku jste totiž svědky prapodivného pohřbu, kdy "roboti" nesou pomalým tempem rakev, a vy později zjistíte, že s osobou uvnitř rakve jste se měli setkat. Co tedy dále? Pátrání po dědici začíná!

Hned ve zmíněné úvodní sekvenci na vás dýchne melancholická, až snová nálada a hra vás uvede do atmosféry velmi milé adventury. Z hlediska tématu se nejedná o klasicky humornou hru, ale atmosférický kousek s pohlcujícím příběhem. S Kate se velmi rychle sblížíte a toužíte ji provázet na její cestě vedoucí do neznáma. Sama protagonistka si oproti prvotní nechuti začne cestu užívat čím dál více, a stejně tak by to mělo platit i pro hráče.

Co oceňuji nejvíce z hlediska hratelnosti je to, jak hra pracuje s inventářem. Nenachází se v něm žádné zbytečné předměty. Po celou dobu ani jeden! Pokud předmět využijete a již ho nebude potřeba, prostě z inventáře zmizí. Pokud budete potřebovat předměty dále, hra si poměrně přirozenou cestou poradí s tím, abyste je v lokaci nezapomněli. Nečeká vás typické zkoušení všeho na vše nebo nesmyslné kombinování předmětů v rámci inventáře. Vše je jednoduché, logické a dá se vyřešit. Menší pixelhunting hráče bohužel nemine, jelikož aktivní předměty v lokaci nejdou zvýraznit. Nejedná se naštěstí o nic závažného.

Vezmeme-li v potaz rok výroby, grafika je velmi stylová a skvěle doplňuje celkovou atmosféru hry. Designéři si dokonce v některých lokacích dali tu práci a posloupnost úkolů navrhli tak, abyste nemuseli zbytečně chodit z jedné strany mapy na druhou. Pokud už s místem či předmětem nemůžete interagovat, máte veškeré úlohy s ním spojené vyřešené.

Mám-li něco vyčíst, bude se jednat o technický stav související se stářím hry. Přesto, že jsem hru spouštěl přes steam, dvakrát mi spadla. V situaci, kdy nemáte k dispozici autosave a nějakou dobu jste si neukládali, budete lehce frustrovaní jako já. Může to souviset i s tím, že jsem si ke hře stáhnul (částečnou) češtinu včetně dabingu. Stačí hru průběžně ukládat a tolik to nezabolí.

Pokud se tedy chcete vydat na příjemný výlet s milou hlavní hrdinkou plným emocionálních momentů a příběhů, rádi čtete text a řešíte středně obtížné, ale vyřešitelné hádanky, neváhejte a vydejte se na cestu do Syberie.

Pro: atmosféra, práce s inventářem, postavy

Proti: Hra může padat

+32
kobereckoberec
Dohráno
  • PC 80
Je to k nevíře, ale tuhle hru jsem naposledy hrál před více než 10 lety. Patří mezi ty, které jsem vždycky řadil do svých TOP 10 nejoblíbenějších her. Nevím, jestli je fér hodnotit první díl zvlášť, přeci jen moje vzpomínky jsou na oba díly dohromady. Vždycky jsem je považoval za jednu hru.

Opakovaný zážitek nikdy nebude jako ten první. Kouzlo prvního dohrání se tak neopakuje, ale i tak jsem byl velmi mile překvapen, že hra je stále perfektně hratelná dnes, a většinu svého kouzla si zachovává. Díky verzi z GOG, která si zřejmě už nějakou úpravou pro moderní systémy prošla, jsem musel před spuštěním řešit jen pár drobných nedostatků, které ale bude umět vyřešit každý, kdo se rozhodne takto staré hry hrát.

Většina herních mechanik je na úrovni, která nevyvolává v hráči návaly vzteku. Najde se tam pár nedokonalostí, třeba ta fóbie ze schodů, kterou hlavní hrdinka nepochybně trpí. Občas mi také přišlo, že jsem strávil zbytečně moc času sledováním, jak Kate po těch schodech jde, ale zase na druhou stranu mě zarazilo, že když už se ve hře objevila lokace se schody, která byla nádherná (mamuti před univerzitou), tak pohled na ni zase rychle zmizel. Většinou ale dávají tvůrci možnost řádně se kochat všemi přítomnými úchvatnými stavbami, stroji, i krajinou kolem. Někdy možná až příliš, ten počet neinteraktivních obrazovek, kterými si musíte projít, abyste se dostali k cíli, může být až absurdně mnoho. Nakonec se ale většinou ukáže, že tam nejsou jen pro kochání. Neříkám, že hra potřebuje remaster, ale kdyby existoval, tak jedna z příjemných změn by mohla být měnící se doba trvání animací vcházení do dveří a vycházení schodů – při první návštěvě lokace by trvala déle, ale s každým dalším průchodem by se zkracovala. Neměl bych pak tak časté nutkání konzultovat návod pokaždé, když mám tušení, že řešení je vzdálené deset dvojkliků.

Trochu jsem nepochopil, proč na mě ten obejda z hotelu ječel, že za žádnou cenu nesmím automatonům říkat roboti, když pak tato dvě slova místní burani pořád zaměňovali, včetně samotné Voralbergové. Někdo by ho měl vyvěsit na r/gatekeeping.

Hádanky jsou příjemné, nijak otravné. Systém dialogů bohužel nezobrazuje, která témata nabízí nové možnosti, ale možná je ta jednoduchost lepší. Na těchhle starších hrách se mi strašně líbí ta téměř statická pozadí, vyzařuje z toho takový klid. Nemám rád moderní adventury, kde se pořád mění úhel pohledu při konverzaci, a na pozadí se neustále něco odehrává.

Nenarazil jsem na žádné minihry ani jiné zvrhlosti, což bude jeden z důvodů, proč na Syberii vzpomínám tak pozitivně. Uvidím, s čím přijde druhý díl.

Hra spadá pod žánr 2.5D point&click adventura s grafikou bez přehnané stylizace, což je bohužel dnes již mrtvý žánr. Podobné hry sice vznikají – např. vynikající Unavowed – ale pixel art nebo cartoon stylizace mi prostě na zážitku ubírá.

Na hrách Benoita Sokala se mi moc líbí, jak jsou zasazeny do reality, ale přeci jen se od ní zvláštním způsobem odlišují. Všechny ty automatony, lokace, a i chování postav na první pohled vypadají jako naprosté bláznovství, jako kdyby se člověk nacházel ve snu. Přesto má všechno svou logiku a řád. Skoro jako by se celý příběh odehrával v mysli mentálně zaostalého člověka, který žije v reálném světě, má spoustu skvělých nápadů, ale jeho představa o jejich fungování je velmi dětinská :)

Pro: příběh, kvalitní dabing, většinou příjemné ovládání, možnost kdykoliv zapauzovat hru

Proti: schody jako zhouba amerických právníků, discount Poirot, nesnesitelné telefonáty

+27
Han22Han22
Dohráno
  • PC 80
Už dlouho jsem si nezahrál nějakou starší, tradiční adventuru a dlouho jsem měl chuť se vrátit právě k Syberii. Vím, že jsem nedojel desítky alternativnějších kousků z 90. let, ale nějak jsem měl náladu spíše na něco klasického.

Syberia je ve spoustě ohledů úžasná. V příběhu sledujeme mladou právničku Kate Walkerovou, která se vydává do zapadlého francouzského městečka Valadilene podepsat smlouvu o prodeji staré továrny na hračky. Nejsou to ale ledajaké hračky, jsou to automatony, geniální stroje na klíček, které zastávají nespočetně funkcí, od těch nejjednodušších jako razítko až po překrásný mechanický vlak a jeho strojvůdce. Prodej komplikuje fakt, že majitelka továrny Anna Voralbergová zemřela a její bratr je neznámo kde. A tak se Kate pouští napříč Evropou po stopách Hanse Voralberga, muže který díky nehodě v dětství nikdy nepřestal být "jednodušším" a přes spoustu vynálezů nikdy nepřestal snít dětský sen - najít mamuty.

Příběh je fantastický - hrabání se v rodinné historii doplňují mini příběhy postav, které Kate potkává - vysloužili kosmonaut, zestárlá operní zpěvačka, či ješitný, urážlivý a pedantský strojvůdce Oskar, který má v sobě na automatona více emocí, než spousta postav z jiných her. A nejlepší je samotná Kate. Uťáplá holčina, která si nechá kálet na hlavu od kdekoho a její svět definují 4 postavy na telefonu. Majetnický a sobecký přítel, povrchní kamarádka, panovačný šéf a přehnaně pečovatelská matka. V průběhu hry se Kate mění v sebevědomou ženu, která se vypořádá s povrchními vztahy a v krásném finále volí dobrodružství před jistotou. Ano Syberia končí v půlce, to všichni kdo dohráli vědí, ale není to cliffhanger, je to uzavření jedné etapy a začátek druhé.

Samotný příběh by byl k ničemu bez grafiky a tady se tvůrci vytáhli. Kate se objevuje ve 4 lokacích - městečku Valadilene, německém Barrockstadtu s univerzitou, pozůstatku sovětského průmyslového šílenství Komkolzgradu a lázních pro papaláše Aralsbadu. Všechny místa jsou nádherně nakreslené, skoro liduprázdné, vyzařuje z nich smutek, deprese a opuštěnost a všechny působí, jako by se v nich zastavil čas, jako by ani nebyl rok 2002. Obrovitá socha ruského úderníka vypadá i po letech děsivě. Úžasnou grafiku doplňuje překrásná hudba a naprosto fantastické animace, které většinou zobrazují fungování nějakého automatonu, nebo znázorňují cestu dále na východ.

To vše by bylo na 100%, ale Syberia není film, je to hra a hratelnost po letech vázne. Ano hra netrpí žádnými neduhy 80-90. let. Žádné dead endy, time limity, objevování se aktivních míst, šílenými kombinacemi. Práce s inventářem je jednoduchá, stejně jako průzkum a až na pár výjimek tu není ani pixelhunting. Většina věcí co uděláte je přísně logická.

Bohužel každé místo má desítky prázdných obrazovek, které slouží na to, abyste se kochali a nic se v nich nedá dělat. Jen úvodní Valadilen je v tomhle otřesný, na každém místě jsou dveře, které nejdou otevřít, ulice jsou liduprázdné, než se dostanete z jedné lokace do druhé, projdete deset úplně zbytečných obrazovek. A protože netušíte, jestli na té konkrétní obrazovce něco není, tak zpočátku pečlivě prohledáváte, ale časem pozornost otupí a pak si nevšimnete aktivního místa a zákys je na světě.

Ne Syberie není těžká hra, do návodu jsem nakoukl jen dvakrát, ale ta prázdnota byla občas ubíjející. Dovedu si představit, že kdyby mě nechytla grafika a příběh, kdybych neměl nostalgické vzpomínky, šel bych jako prvohráč s hodnocením asi i níž. Takhle dávám herně možná trošku nezasloužených 80%.
+40
EllissabethczEllissabethcz
Dohráno
  • PC 85
Tuto hru jsem si vybrala kvůli herní výzvě. Z ukázek mě zaujala. Přesto, když jsem ji začala hrát, tak jsem několikrát uvažovala, že toho nechám a nedohraji ji. Ovšem po vypnutí, jsem zjistila, že jsem již odehrála 2,5 hodiny a protože by mi to přišlo jako ztráta času, dala jsem hře ještě jednu šanci.

Jsem ráda, že jsem to udělala. Hra vás neskutečně vtáhne do děje. Je to moc krásný příběh a hezky se hraje. Celá hra je stylově vytvořená. Už jen to menu. Detaily hry. Hra mě celou pohltila. Po dokončení jsem si hned nainstalovala druhý díl.

Hra má spousty nedostatků. Vadí mi kurzor sám o sobě, i když asi znázorňuje technický kroužek, matku - něco takového. Což je stylové. Vadí mi, že když kliknu na místo kam chci jít, často jdu někam jinam. Když chci projít rovně, musím jít jinudy. Vadí mi občasné "nelogické" úkoly. Bylo mi ovšem řečeno, že tato hra jich má opravdu minimum.

Ovšem kladů je o moc více. Krásně vytvořená hra. Ani ne tak graficky, jako srdečně, přírodně i technicky...

Hru vážně doporučuji, je zasazená tak nějak do podzimu a tak je pro ní ideální doba. Kdo ji ještě nehrál zkuste ji, stojí za to.

Pro: krásný emotivní příběh, hezky propracované

Proti: nepřesnost kurzoru, občas je hudba hlasitější než rozhovor

+29
KarasmanKarasman
Dohráno
  • PC 80
Herní výzva 2020 - 9. Základní kameny

Přestože jsem dvojku měl dohranou, protože jsem na ni kdysi psal návod, jedničku jsem v dávných dobách jen načal, ale nedokončil. Od toho je tu ale Herní výzva a já tak díky ní odškrtávám další renonc z pomyslného seznamu restů...

Musím uznat, že příběh je opravdu krásně napsaný a v kombinaci s malebnou hudbou mě vážně pohltil. Možná se někdey znovu pustím do dvojky, protože mě doopravdy mrzelo, že už to skončilo.

Technickému zpracování nemám moc co vytknout. Vše funguje, jak má. Na hře už je sice zub času podepsaný, což je nejčastěji znát na celkem prázdných lokacích, ale jinak se mi to graficky líbilo. Technických problémů je co by se za nehet vešlo a jsou to spíše drobnosti, jako pomalá chůze po schodech nebo občasné nereagování Kate na dvojklik pro běh apod.

Syberia je opravdu krásná a povedená adventura a v kombinaci s dvojkou nabízí emotivní a originální příběh, logický postup hrou (žádné designérské hrůzy a zkoušení všeho na všechno) a příjemnou hratelnost v hezké grafice. Pokud je tohle váš rest, jako byl do teď můj, určitě si na tuhle klasiku někdy najděte pár večerů. Nebudete litovat...

Pro: Příběh; atmosféra; rozmanitost lokací.

Proti: Několik technických mušek.

+30
adam.kulhanekadam.kulhanek
Dohráno
  • PC 80
Vždy, když si vzpomenu na své první hraní Syberie, vybaví se mi především dojemný příběh starého geniálního mechanika Hanse Voralberga, který se celý svůj život snaží splnit svůj dětský sen a především Kate Walker a její odhodlání dořešit případ dědictví, kdy jede společně s automatem Oskarem mechanickým vlakem přes půlku světa, aby se nakonec v úplném finále na nějaké dědictví vykašlala a vydala se s Hansem za jeho dobrodružstvím. To vše doplněné o krásný vizuál dané doby a skvělou hudbu. To vše jsem si nyní prošel znovu a musím říct, že hraní je i po letech skvělou zábavou. Avšak ne všechno je tentokrát tak krásné a zábavné jak jsem si ve svých vzpomínkách vybavoval.

V prvé řadě je tu tedy příběh, tomu prostě není co vytknout. Moc se mi líbí, jak je do toho zavlečený osobní život Kate prostřednictvím telefonátů od matky, snoubence, kamarádky a šéfa, které ve výsledku vedou de facto k rozchodu Kate a Dana. Osobně nejvíc se mi ale líbily rozhovory s Oskarem a jeho byrokratickými postupy s jízdenkou a vízem. O to méně na mě zapůsobily ostatní postavy, kterých Kate ve výsledku ani moc nepotká. A když už, tak jen opravdu na chvíli. Další nepříjemností na příběhu je jeho otevřený konec. Z dnešního pohledu to, ale není nic hrozného, protože druhý díl je snadno dostupný a tak na něj není třeba dva roky čekat.

Co se týče scenérii, opět není co vytknout. I dnes všechno vypadá krásně ponuře, což skvěle podporuje atmosféru daných oblastí. Malým záporem je však to, že většina oblastí jsou herně prázdné a slouží jen k průchodu. Ano, při prvním průchodu jsem se kochal, ale když danou oblast musím proletět po páté, po šesté, po sedmé, to už moc ne. V určitých částech mi to přišlo už spíš jako walking simulátor, ale to už asi přeháním. Úplně nejhorší to bylo na konci Barrockstadtu, kdy jsem musel kapitánovi do vína přimíchat prášek z hub. Ten jsem neměl, takže jsem se musel přes nějakých 20 obrazovek vracet pro onen prášek do univerzitní laboratoře a následně přes těch samých 20 obrazovek zpět. A to ještě bylo štěstí, že jsem si vzpomněl, co hledat. Kdybych to měl kompletně prohledávat, tak to dělám asi doteď. :) Moc tomu nepřidají pomalé pohyby Kate (otáčení se, pohyb po schodech, apod.), ale naštěstí umí po dvojkliku běhat (ale sem tam se mi stalo, že u nějaké akce běžet nechtěla).

Zapomenout také nesmím na hudební doprovod. Ten sice hraje méně často než bych chtěl, ale jeho motivy se velmi dobře poslouchají a byly doby, kdy jsem hudbu ze Syberie poslouchal jen tak při práci na příjemný poslech.

Co říci závěrem? Herní zážitek ze Syberie je stále skvělý, obzvláště pro pamětníky, kteří hru hráli v době vydání. Je mi jasné, že dnešním hráčům by mohlo vadit zpracování, které není tak propracované, jak je na dnešní dobu zvykem. Je však potřeba tyto výtky brát samozřejmě s rezervou, je to přece hra z roku 2002, kdy byly 3D enginy tohoto typu ještě v plenkách a ne všechno bylo vychytané jako dnes.

Pro: Příběh, hudba

Proti: Opakované procházení oblastí spíše nudí

+28
Johny2005Johny2005
Dohráno
  • PC 95
Adventura Syberia je pro mne vlastně takový začátek třetí etapy adventur.

První etapa, kdy jsem s adventurami začínal, se datuje na úplné začátky 90 let a patřil tam například legendární Monkey Island, ke kterému jsem již komentář psal a dále adventury, které vyšly v tomto období. Bylo to ještě to slavné období těžších adventur, kdy jsme kolikrát museli klikat na vše a spojovat vše se vším. Kdo hrál tak ví, o čem píši. Prostě některé věci byly dost nelogické, ale i tak považuji toto období za mé nejoblíbenější.
Za druhou etapu považuji adventury točící se okolo Broken Swordu, kdy se to vše posunulo jak v grafickém hávu, tak v samotném zpracování. Bylo to okolo roku 1996-1997, kdy se tak trochu změnil styl a většinou vše začínalo být více intuitivní a odpadalo tak to slavné proklikávání úplně všeho.
Třetí etapa adventur pro mě začíná právě hrou Syberia. Dalo by se tedy napsat, že se mi ty 3 etapy krásně rozdělují po cca 5-7 letech.

Teď již k samotné hře.
Pamatuji si, jak na mě po spuštění okamžitě dýchla atmosféra hry, která poté zůstala po celou dobu hry na velice vysoké úrovni. Je to celé takové zajímavě tajemné a velice pochmurné. Lokace, ve kterých se pohybujete, se do hry velice hodí a troufám si říct, že i samotné postavy včetně Oskara. Automat Oskar, neplést s robotem, to by Vám u Oskara asi neprošlo, mi ve hře přijde naprosto úžasný. Jede si prostě neustále to své, a i když si myslíte, že ho nějak změníte, nemáte moc šancí. I když přeci jen u jeho postavy nakonec dojde k určitému vývoji, ale to nebudu napovídat, zahrajte si a uvidíte. Jediné co ještě prozradím, že občas hlavní hrdince (Kate) pořádně cuchal nervy a to i přesto, že ho má ve své podstatě moc ráda.

Ve hře se stáváte v podstatě takovým vyšetřovatelem, v tomto případě vyšetřovatelkou, která musí najít ztraceného chlapce Hanse Voralberga, který se stal jako jediný dědicem továrny na hračky (automaty) a on jediný může rozhodnout o prodeji této továrny. Já si celý ten příběh i spolu s hlavní hrdinkou (Kate), která je ve skutečnosti právnička, moc užíval a hledání ztraceného Hanse mi přišlo velice nápadité. Ve hře se dále seznámíte i s historií celé rodiny Voralberů a celý ten příběh se dotkne i samotné hrdinky, která začne přehodnocovat i své osobní věci a vztahy. Dále budete prozkoumávat spousty krásných lokací a setkáte se, se spoustou automatů, kterými se to ve hře jen hemží a o nich to vlastně celé je.

Velice podstatná část hry jsou puzzle, kterých je ve hře požehnaně a některé dokážou celkem pocuchat nervy. Je to ale vyvážené a k nějaké velké nelogičnosti, jak jsem již psal v prvním odstavci, nedochází. I hudební doprovod doplňuje hru na výbornou a do té krásně pochmurné atmosféry se velice hodí.

Hru jsme dohráli spolu s kamarádem již na počátku jejího zrodu, ale poté jsem se k ní opět vrátil někdy v roce 2017 s přítelkyní a v podstatě se mi oprášily vzpomínky. Ta atmosféra na mne zapůsobila úplně stejně a to samé platí o přítelkyni, kterou hra velice nadchla. Přemýšlíme, že bychom si ji zase někdy zahráli.

Pro někoho, kdo hru ještě nehrál a libuje si v agenturách je tato hra naprostá nutnost a za sebe ji jednoznačně doporučuji. Jedinou menší výtku spatřuji v občasné zdlouhavosti, kdy kvůli jediné věci, která je již naprosto jasná, musíte projít celou lokaci tam a zpět.

Pro: Atmosféra, prostředí, puzzle, lokace, příběh, automat Oskar

Proti: Občasná zdlouhavost

+28
PlutoPluto
Dohráno
  • PC 90
Belgický tvůrce komiksů Benoit Sokal pronikl na pole počítačových her již na sklonku tisíciletí, kdy se podílel na adventuře Amerzone. Mnohem větší slávu mu však přinesly až následující tituly, v čele s dnes již legendární Syberií.

Když vydali v roce 2002 Microids první díl Syberie, bylo to jako zjevení. Klasická 2D point and click adventura s nádhernou grafikou, propracovaným dobrodružným příběhem a hlavně neskutečnou atmosférou všech míst, která při této dobrodružné cestě navštívíte. A to vše stále funguje i nyní, bezmála po dvaceti letech...

V roli americké právničky Kate Walkerové přijíždíte do zapadlé alpské vesničky Valadilene vyřešit banální převod jedné krachující továrny do rukou nového investora. Smrt hlavní majitelky však jednoduchou transakci komplikuje a tak Kate nezbývá než vypátrat dědice, který by byl schopen tuto smlouvu podepsat. Valadilene je horská vesnice obmotaná kolem místní továrny na mechanické hračky. A s úpadkem prodeje těchto hraček upadá i život v obci. Právě ponurá a osamocená atmosféra horské vesnice prošpikovaná spoustou roztomilých mechanických hraček a udělátek je to první, co hráče uchvátí. A s postupujícím příběhem, kdy se Kate a tudíž i hráč seznamují s pohnutou historií rodiny i sourozeneckého vztahu, začne se měnit i přístup samotné Kate k životu. A začne pátrání po geniálním, leč duchem prostším vynálezci Hansi Voralbergovi.

Hra je koncipována spíš pohodovějším stylem, ve hře není skoro žádná větší akce, naopak se vše odehrává v poklidu a nabízí tak ideální příležitost vychutnat si celé prostředí, genialitu jednotlivých mechanických hraček i vývoj samotného emotivního příběhu, ve kterém pátráte po Hansi Voralbergovi a sledujete, zda se mu podaří naplnit jeho sen. Ve hře je několik zajímavých puzzlů, při jednom z nich si vyrobíte i vlastního společníka - automata jménem Oskar. A přestože se jedná o mechanickou hračku, i u něj můžete v průběhu celé výpravy sledovat jeho emocionální vývoj.

Při výpravě za tajemnou Syberií však nebudete jen ve Valadilene, ale zamíříte i na řadu dalších míst, kudy v minulosti prošel Hans Voralberg a zanechal tam kus ze svého génia. A přestože je každé z těchto míst diametrálně odlišné, všechny mají svou vlastní specifickou atmosféru, která hráče drží v napětí i motivaci podívat se zase dál.

Sokalovi se podařilo vytvořit mistrný kousek, který bezesporu patří do zlatého fondu adventur. Napínavý, emotivní a místy i smutný příběh rodiny Voralbergů, specifická atmosféra dýchající z každého místa, které navštívíte i roztomilé mechanické automaty jsou hlavními klady, proč si tuto hru zahrát. Je jen škoda, že kvůli rozsáhlosti byli tvůrci nuceni v průběhu vývoje rozdělit hru na dvě části, a tak první Syberie, i když svým rozsahem odpovídající standardům, je v samotném finále jaksi neukončena.
+43
ghostghost
Dohráno
  • PC 90
Herné začiatky majú svoje neopísateľné kúzlo, ale trpia aj svojimi panicovskými nedostatkami. Sme vtedy málo kritickí, pretože nie je s čím porovnávať. Jednoduchá logika.

Stačí povedať slovo Syberia a v hlave sa mi začne prehrávať veľmi dojemné, melancholické a upršané intro a ešte niekde ďalej v pozadí “počujem” v hlave šum otáčajúcich sa ozubených kolies automatonov. Keby som mal zostaviť rebríček najlepších herných úvodov, tak Syberia by v tom rebríčku bola !

Možno to bolo tou adventúrnou neskúsenosťou, možno som mal vtedy len také pomalšie obdobie, ale mne pomalosť Syberie ani trošku nevadila. Každá sekunda v hre bola ako balzam na dušu a keď sa začalo pomaly odkrývať pozadie príbehu, tak som nevedel prestať. Rodinné typy mi asi dajú za pravdu, že chudák Hans to mal v živote ťažké a kto s ním nesúcitil, ten musel mať srdce minimálne z kameňa ak nie z diamantu.

Príbeh ako taký je jednoduchý, ba doslova banálny. Atraktívna právnička Kate Walkerová (áno, prečo nepriznať jej krásu) má zabezpečiť odkúpenie továrne na hračky. Bodka. Nuda ? Ani náhodou. Keby Kate vedela, že sa začína dlhá cesta s originálnym spoločníkom, tak by možno cinkla April Ryanovej, ktorá má s dlhými cestami (taktiež s originálnym spoločníkom) dobré skúsenosti.

Celkovo je to klasické adventúrčenie v rôznych kútoch sveta a riešenie klasických hádaniek, ktorých obtiažnosť je nízka a hranie je preto bezproblémové. Hra nekladie polená pod nohy, ale aj tak sa oplatí byť pozorný ako v každej inej adventúre.
Iba sa musíte pripraviť na schody. Ach tie schody. To, čo som pri prvom hraní nevnímal, lebo som si užíval každú sekundu v hre, mi robilo pri opakovanom hraní vrásky na čele (august 2015):
Najviac mi vadili 2 veci:
1. SCHODY. Akonáhle som niekde videl schody, tak mi bolo jasné, že ma čaká zdĺhavé vychádzanie a schádzanie, ktoré sa nedá preskočiť. V hre je kopec zbytočných animácií, ktoré ma zdržovali pri hraní.
2. Zbytočný prechod cez veľa prázdnych lokácií, resp. miest, na ktorých som nič nerobil. Netvrdím, že musím všade niečo urobiť, ale pendlovanie prázdnymi miestami ma otravovalo.

S obomi bodmi dnes súhlasím, ale vždy záleží aj od aktuálneho rozpoloženia. Raz mám chuť, aby hra odsýpala, inokedy si rád počkám, nasávam atmosféru a zdĺhavosť mi nevadí.
Syberia je v každom prípade úžasná hra. Skvelé spomienky mi už nikto nezoberie, ani opakované hranie (hodnotenie 70 %), ani podľa mňa horší druhý diel a najmä nie katastrofický tretí diel, ktorý zatiaľ úspešne ignorujem.
Pozdravujem Kate, Oscara, Hansa a Benoita Sokala za jeho výbornú prácu na grafickej stránke hry.
+33
BystrozrakýBystrozraký
Dohráno
  • PC 80
Syberia je dobrodružné fantasy, kde se hlavní hrdinka Kate Walker(ová) vydá do kouzelného městečka Valadilene, aby uzavřela smlouvu o odkoupení továrny na hračky. Avšak vše se komplikuje smrtí majitelky a tomu všemu nasazuje korunu skutečnost, že dědic je stále naživu, jenže nikdo neví, kde přesně je.

Úvod ve Valadilene je podle mě dokonalý. Městečko má správně tajemnou atmosféru a díky skvělé hudbě a přítomnosti automatu působí až pohádkově. Poodkrývání backstory rodiny Volarbergových a prozkoumávání městečka mě bavilo. Avšak po odjezdu z alpského městečka mi přišlo, že se ono záhadno a kouzlo rázem vytratilo a Syberia tak sjela do obyčejné, avšak stále kvalitní adventury. Občas mi ale některé momenty přišly až moc přitažený za vlasy. Hlavní dějová linka je obohacena i vedlejší, která se týká hlavně Kate a jejího osobního života. Celá probíhá přes telefonní hovory s jejími známými. Tato linka mi asi tolik nevadila, ale přišla mi velmi předvídatelná.

Kate Walker je sympatická postava, bavila mě. Avšak to samé bohužel neplatí pro vedlejší postavy, které ve srovnání s Kate byly opravdu fádní. Tedy až na Oskara, který i přesto, že je automat, má více osobnosti než ostatní vedlejší postavy.

Syberia je po grafické stránce opravdu úchvatná. Kreslené lokace jsou krásné, až ve mně vyvolávají potřebu si na nějaká podobná místa zajet na výlet. Modely postav a animace mi přijdou na decentní úrovni. Soundtrack je ale lehce chudý, neříkám, že není dobrý, naopak! Soundtrack vždy skvěle doprovází lokace, ve které se nacházíte, je emotivní a celkově příjemný k poslouchání i mimo hraní hry. Ale po pravdě celá hra si vystačí defacto se čtyřmi skladbami, které se dokola opakují.

Pokud hodnotím hratelnost, musím konstatovat, že Syberia je snad ta nejjednodušší adventura, kterou jsem kdy v životě hrál. Předmětů v inventáři moc nemáte a hádanky jsou povětšinu času vždy logické a férové. Budete-li pozorní, budete-li si vše číst a poslouchat, co vám postavy říkají, tak vás řešení hádanek vždy napadne. Díky tomu příběh rychle odsýpá. Ovšem i já jsem na nějaký ten zákys narazil. Ale vždy to bylo kvůli tomu, že jsem něco přehlédl. Třeba jsem čtvrt hodiny bloudil po lokacích a hledal, co mám kde udělat, abych si uvědomil, že jsem u jednoho předmětu přehlédl lehce přehlédnutelné tlačítko. Jednou jsem si nevšiml vstupu do nové lokace, protože ho hra prostě jasně nenaznačila.

Ovšem jak svižné jsou hádanky a puzzly, tak zdlouhavé je vše okolo. Jak jsem zmínil, lokace jsou krásné a je jich zde hodně, ale účel většiny lokací je pouze ten, aby vás vizuálně uchvátily. Takže když se chcete někam dostat, tak předběhnete přes šest obrazovek, během toho pravděpodobně půjde Kate do schodů, tak sledujete, jak šlape do schodů, některé lokace jsou i obsáhlé, takže přes ně Kate i nějakou dobu přebíhá. Když jsou před dveřmi schody, tak Kate vyjde do schodů, dojde ke dveřím, zjistí, že je zavřeno, tak se otočí a jde zase ze schodů. Jindy vám hra ukáže, jak postava, se kterou jste se bavili odchází z lokace a kamera ji doprovodí klidně i do dalšího okénka. Je to šíleně otravné, ale přijde to vhod v momentě, když máte potřebu během hraní povečeřet. Kate jsem poslal, aby někam došla a já u toho spokojeně jedl.

Když vše shrnu, Syberia je krásná a úchvatná hra. Její kouzlo tkví ve vizuálu a ve hravosti fantazie přetvořeného do umění. Bohužel mi přijde, že již tak krátká herní doba se natahuje přecházením přes množství lokací, chozením do schodů a zbytečném sledování postav, jak odcházejí. Hádanky jsou ale jednoduché a záseky hrozí v momentech, kdy přehlédnete nepatrnou věc, což se vám bude stávat často. Syberii přesto hodnotím jako nadprůměrnou adventuru.

Pro: Grafika | Hudba | Úvod v městečku Valadilene | Atmosféra

Proti: Hromada prázdných a zdlouhavých lokacích | Zdlouhavé přecházení a chození do schodů | Pixelhunting

+31
georgieMT82georgieMT82
Dohráno
  • PC 95
Toto nemôžem hodnotiť objektívne, pretože sa jedná o totálnu srdcovku. Benoit Sokal vytvoril alternatívny svet, do ktorého by som sa pozrel asi najradšej zo všetkých herných svetov. Takmer každá z lokácií by sa dala použiť ako tapeta na pozadie, prípadne rovno ako tapeta v celom mojom byte. Mechanické hračky, ľudia, exteriéry, to všetko láka k návšteve. Univerzita v Barrockstadte je pre mňa osobne tou najkrajšou, "najfotogenickejšou" a najatraktívnejšou lokáciou, s akou som sa doteraz v hernom svete stretol.
Musím sa priznať, že som dvakrát musel konzultovať návod a celkovo by som chcel vidieť borca, ktorý toto prešiel bez návodu. Hneď prvá časť vo Valadilene poskytla také zákysy, že nebyť možnosti návodu, tak tam trčím snáď doteraz. Zúfalstvo však nikdy nemohlo minimalizovať to nadšenie, s ktorým toto milovník adventúr rád podstúpi. Takmer hororová časť v Komkolzgrade mierne moje hodnotenie znižuje, pretože sa celkovo do konceptu hry podľa mňa nehodila. Našťastie Aralbad to opäť vykompenzoval.
No a záver. Pre mňa emotívnosťou prekonáva mnohé kórejské romantické filmy. Slzy na krajíčku, chudák starý Hans s mentalitou 9-ročného dieťaťa podpisuje papier o predaji fabriky, sedí na lavičke vo svojich kožušinových handrách a ja som rozsekaný na padrť.
Až raz úplne zabudnem riešenia hádaniek, nikdy nebudem mať problém sa k hre vrátiť. Už len kvôli kochaniu sa exteriérmi.

Pro: Lokácie, príbeh, emócie

Proti: Pár prehnane náročných hádaniek.

+23
JohnCZJohnCZ
Dohráno
  • PC 60
Je mi jasné, že tímhle komentářem tu asi mnoho lidí nepotěším. Ale přesto musím říct, že Syberia je jedna z nejrozporuplnějších adventur, co jsem kdy hrál.

Po Sinking Island je Syberia druhou hrou, kterou jsem hrál, se kterou má co dočinění jméno Benoit Sokal. Hned po spuštění jsem se cítil jako doma. Originální prostředí ve stylu art deco mixnuté steampunkem, troška tajemna a především zajímavě vypadající příběh. Úvodní lokace městečka Valadilene je moc pěkná a příběh startuje velmi zajímavě. Hlavní hrdinka Kate Walker tak trochu jako správný stalker nakukuje pod pokličku zámožné rodiny s pohnutou minulostí a postupně za pomocí různých dopisů zjišťuje, co se na tomto podivuhodném místě stalo. Osobní příběh jak má být. Dosud paráda.

Zlom nastane v momentě, kdy Kate Walker odjíždí z Valadilene. Hlavní příběh se jakoby zastavuje a následuje várka výplňových epizodek, které s hlavním dějem zas až tak nesouvisí a které působí až příliš za vlasy přitaženě. Já přeci pátrám po ztraceném dědici a nechci řešit generála, co si plete pařez s jezdcem na koni, nechci řešit úchylného velitele opuštěné sovětské továrny, co touží po světoznámé zpěvačce. Já prostě chci pokračovat v načrtnutém příběhu. S tím se také váže další problém hry. Ano, je to celková roztahanost. Hra obsahuje desítky přechodových obrazovek, které tam prostě jsou jen proto, že je někdo nakreslil. To by ani tak nevadilo, kdyby alespoň šlo na co klikat. Ne, Syberia je velice neinteraktivní adventura, kde se dá kliknout jen opravdu na to nejpodstatnější. A tohle vidím jako docela zásadní problém. Osobně velice rád zkoumám každou blbost a poslouchám, co mi k tomu postava, za kterou hraji, povídá. To má i další důvod než jen dialogy navíc – rozvoj charakteru. Jelikož je prostředí neinteraktivní, Kate Walker mlčí a o její postavě se hráč dozví jen velmi málo. Vlastně jediné, co se tam hráč pořádně dozví, je fakt, že její přítel je děsný kretén. Jediné, co tedy postavu rozvíjí, jsou mírně otravné telefonáty s rodinou, kreténem a kolegy a nějaké úsměvné slovní přestřelky mezi Kate Walker a jejím průvodcem Oskarem. Tohle všechno by mi třeba nevadilo, kdyby příběh táhnul tak, jako táhnul v úvodní lokaci. A tomu tak bohužel není.

Obtížnost není naštěstí nikterak vysoká, hádanek a předmětů je minimum, ale výše uvedené výtky způsobují další problém – občasný pixelhunting a velmi lehké přehlédnutí důležitého předmětu. Poměrně často se mi stávalo, že jsem prostě přehlédl nějaký malinký klíč schovaný v jedné z těch 30 jinak prázdných lokací. Občas tedy nebylo k zbytí a nakouknutí do návodu jsem se nevyhnul. Vizuálně je hra moc pěkná, ale aktivní předměty často velmi lehko splynou s okolím. Díky bohu, že byli tvůrci alespoň benevolentní ve velikosti aktivních oblastí okolo oněch předmětů, takže to není ten pixelhunting v úplně tom doslovném slova smyslu.

Samotné dialogy jsou ale napsány dobře, často docela vtipně, ale ve většině případů velmi decentně a možná někdy až trochu suše. Kate Walker není zrovna charismatická postava, ale aspoň není otravná, jak ta kráčmera z prvního dílu Secret Files. Interface také není navržen úplně šťastně – od mizerného značení východů z lokací, přes nezvládnuté dělení dialogů, jejichž nabídka je statická a hráč tak netuší, kdy a jestli se dialog změní a kdy se má pořádně na co zeptat. Hra je v tomhle naštěstí docela logická a dá se to odtušit. Nevyhnul jsem se ale momentům, kdy jsem prostě musel proklikat všechna témata rozhovorů jen proto, abych se ujistil, že náhodou najednou postavy nezačnou žvatlat o něčem novém. Ale jak říkám, naštěstí se to dá často odtušit. Také bych vypíchnul i podivné rozdělení předmětů v inventáři na předměty klasické a na dokumenty. K čemu vlastně?

Abych to shrnul. K Syberii jsem tak trochu zbytečně přistupoval jako k velké klasice žánru a z toho nejspíš pramení i mé zklamání. Není to špatná hra, vlastně je to mírně nadprůměrná adventura. Má atmosféru, má pěkně nakreslené lokace, ale řada věcí mi vadila natolik, že jsem si hru až tak moc neužil. Po skvělém začátku to má dějově velice sestupnou tendenci - hra naláká na něco, co nakonec nepřijde (možná ve dvojce?), díky čemuž jsou výše zmíněné nedostatky o to výraznější.

Pro: pěkné lokace a celkový art design, místy atmosféra, vše co se týká prostředí i historie Valadilene, dialogy, vynálezy

Proti: prázdnota lokací, natahovanost a zdlouhavost, otravné záseky, dějový úpadek, hra běží ve velmi nízkém rozlišení

+37
JumasJumas
Dohráno
  • PC 90
Syberia je překrásné dílo, které mají na svědomí francouzští vývojáři Microïds, a hlavně pak spisovatel a výtvarník Benoît Sokal. Jedná se o parádní kousek, kde jsem s právničkou Kate Walker procestoval půlku světa, abych našel dědice továrny na mechanické hračky.

Pamatuji si, že když jsem hrál Syberii poprvé, občas jsem se někde zadrhával, ale teď se mi to stávalo jen výjimečně (míchání koktejlu), a to je něco kolem deseti let, kdy jsem tento překrásný příběh prožíval poprvé. Nyní mi vše přišlo zcela intuitivní.

Všechny lokace mají něco do sebe, protože jak městečko Valadilene, tak univerzita v Barockstadtu i důl Komkolzgrad oplývají zvláštní mystickou atmosférou. Procházení prázdných lokací navozuje pocit samoty, což umocňuje již tak skvělý příběh, který doplňují také videa spouštějící se po aktivování zvukových cylindrů nebo při pokračování jízdy vlakem.

Většinu hry mě doprovázel automat XZ-2000 neboli Oskar, který byl sice hrozně otravný, kvůli jeho lpění na předpisech, ale často mě také pobavil svými strojovými odpověďmi, jako například - Kate: "Ty myslíš na všechno Oskare." Oskar: "To ne, třeba na vodní sporty nemyslím vůbec."

Syberia není dokonalou hrou, o čemž svědčí bug u robota v Komkolzgradu, díky kterému mi zmizel kurzor (vše opravil Service Pack), a zvláště pak vcelku krátká herní doba. To však nic nemění na tom, že hlavní aspekty jako je příběh a herní mechaniky zde fungují dobře, a tak se s tímto titulem určitě nesetkávám naposledy.

Pro: příběh, automaty, lokace, videa, Oskar, hudba

Proti: bugy, krátká herní doba

+24
DrakenovecDrakenovec
Dohráno
  • PC 85
Příběh Syberii je pěkný. Celkově se mi líbil svět Syberii, hlavně automatoni, které hráč potkával poměrně často. Cutscény jakž takž dobrý, ale mohlo jich být víc. Bohužel tohle je asi všechno, co bych mohl na Syberii chválit.

Co mi nejvíce vadilo, byly pusté lokace a jejich počet. Mně by ani nevadilo, kdyby jich bylo hodně a byly rozmanité se spoustou věcí na zkoumání a ták. Tímto způsobem by se hráč lépe dostal do příbehu. Bohužel v Syberii jsou všechny lokace strašně prázdné s minimálním počtem aktivních předmětů (ve spoustě lokací nejsou třeba žádné). Já osobně rád v adventurách zkoumám všechno možné i nemožné. A tady mně to zkrátka chybělo.

Co se ještě týče těch lokací, tak bylo dost nepříjemné, že musel hráč dost často chodit z jednoho konce lokace přes dalších 1000 lokací, dokud nenašel nějaký předmět, který musel zase přinést zpátky. Kvůli tomuto jsem se musel často dívat do návodu, abych neskončil tak, že budu pořád jenom bloudit a hledat, kam že to vlastně musím jít.

Při hraní Syberii hlavní postavě Kate Walker dost často někdo telefonuje. Uznávám, že občas byly ty telefonáty důležité (telefonát s matkou Kate Walker kvůli Heleně), ale většinou byly úplně zbytečné a mě osobně nebavily a snad ani pořádně nezajímaly. Právě naopak mě ty telefonáty rušily při hraní. Teď si nejsem úplně jistý, jestli šly přeskočit, tuším, že ano, ale i tak bych se bez nich obešel úplně.

Také jsem si všimnul, že při rozhovorech se často neshodovaly titulky s tím, co říkaly postavy. Paradoxně mi tohle vadilo asi ze všeho nejmíň, protože významově to bylo stejné a anglicky umím, takže mně osobně to nedělalo problém.

Během hraní jsem si všimnul takového malého bugu. Když jsem byl ve vlaku v místnosti s kufrem, tak pokaždé po kliknutí na odchod z té místnosti se Kate otočila kolem své osy a až potom se teprve uráčila odejít. Vypadalo to sice vtipně a ze začátku jsem se tomu jenom usmál, ale po několikáté už je to spíš otravné. Stejného bugu jsem si všimnul ještě několikrát někde jidne, ale naštěstí se to neopakovalo nějak extra často.

Můj celkový dojem na Syberii je takový rozpačitý. Na jednu stranu pěkná adventura s dobrým příběhem a jejím koncem, na druhou stranu na mě působí, jako by nebyla hotová na 100%. Těžko říct, jestli autoři už neměli peníze na dodělání těch lokací, resp. aktivních předmětů a míst nebo byl takový záměr už od začátku. Dávám relativně dobré hodnocení jenom z toho důvodu, že ke konci hry už byla hra lepší, než na začátku a příběh byl dost zajímavý. Každopádně bych zrovna tuhle hru nikomu asi moc nedoporučoval, já osobně ještě musím zvážit, jestli se pustím do dalšího dílu.

Pro: Příběh, automatoni, cutscény

Proti: Všechno ostatní

+14 +15 −1
TeriiTeriiTeriiTerii
Dohráno
  • PC 90
Upřímně se musím podivit, jak je možné, že mi tato adventura unikla a teprve nedávno jsem si jí měla tu čest zahrát.. Ano čest! I když se jedná o starší hru, vůbec jí to neubírá na zajímavosti. Hra mě přímo vcucla do děje-do malé vesničky Valadilene, která je proslavena mechanickými hračkami, které se pohybují, některé dokonce mluví i myslí a které obdivují lidé po celém světě. Ocitla jsem se tedy "Na samotě u lesa" někde ve Franc.Alpách v kůži Kate Walker, která má za úkol vyhledat majitelku továrny a následně jejího dědice. Odtud začíná neuvěřitelné dobrodružství jedné mladé nadané právničky, která se rozhodne dědice za každou cenu najít. Během cesty naráží na spousty mechanických strojů, stroječků, hraček, sbírá informace o mystickém a tajemném dědici, který se jeví čím dál tím víc zajímavějším a zároveň prožívá osobní rozvoj a změnu svého soukromého života. Na cestě jí dělá později společnost jeden z mechanických vynálezů automat Oscar, kterého si člověk musí oblíbit hned na začátku.nebo jej nenávidět za neustálé komplikace :-)
Hra je zajímavá a tajemná, plná vynálezů a zajímavých míst, o kterých by vás ani nenapadlo, že se tam podíváte. Líbí se mi, že hlavní hrdinka je opravdová a na nic si nehraje, čímž vám okamžitě přiroste k srdci. Doporučuji všem adventuristům! :-)

Pro: Zajímavost, různé lokality, tajemnost, vynálezy, příběh.

Proti: Možná jen špatné značení přechodu obrazovek a pomalé přecházení

+30
DaymondeuXDaymondeuX
Dohráno
  • PC 0
Valadilene je mestecko pod Alpami, o kterem byste nikdy neslyseli, kdyby v nem nesidlila firma vyrabejici nejlepsi mechanicke roboty, pardon, automatony. Tedy, bejvavalo. Toho casu zbyla z drivejsi tovarny na plechove sny jen vzpominka a suplik plny nezaplacenych faktur v kancelari posledni majitelky, Anny Vorarlberg. Vstrelit umirajici fabrice posledni financni transfuzi do zil prijizdi az z ju-es-ej fesna pravnicka Kate Walker. Misto svatby z rozumu mezi investorem a Vorarlbegrovou tovarnou ceka Kate naopak pohreb pani Anny a odpaleni adventurni rozbusky prectenim zaveti, ktera odhali existenci dedice. A tim neni nikdo jiny, nez retardovany genius nebo genialni retard, Annin mladsi -mrtvy-ale-ne-tak-docela- bratr Hans. A to by v tom byl zakopany mamut, aby se veci jeste vic nezamotaly...

Tot uvodni vizitka Syberie, obecne povazovane za jednu z nejlepsich klasickych adventur. Da se s tim souhlasit? Rekl bych, ze tak napul. Do zlateho fondu klasickych adventur urcite patri, mezi nejlepsi ji ale osobne zaradit nemuzu. Ale pekne postupne...

Syberia umi zapusobit prvnim dojmem. Grafika je velmi pekna i dnes, atmosfera Valadilene vas vtahne a pribeh se pomerne rychle zajimave zamota. Clovek, lacny poradneho dobrodruza, dychtive prochazi lokace, povida s lidmi, prozkoumava predmety, resi hadanky, odhaluje dalsi stripky skladacky... Nebo ne? Problem je, ze se brzy dostavi pocit jakesi podivne sterilnosti, ktera vsak pranic nesouvisi s faktem, ze se budete pohybovat v prevazne zelezo-betonovem svete. Ten pocit souvisi s tim, ze je to svet prazdny (a tragicka anti-hudba tento dojem jen podtrhuje). Po te, co prejde ruzova vlna prvniho dojmu si clovek uvedomi, ze hra postrada zakladni stavebni kameny kazde skutecne zabavne a dobre adventury. Postav je zoufale malo a v nejlepsim pripade vam davaji stale stejne odpovedi na asi 5 temat ve vasem denicku. S predmety je to jeste horsi. Obvykly pocet predmetu je 1-2, vyjimecne jich mate vic. Kdyz uz nejaky najdete, vetsinou ho pouzijete bud na stejne obrazovce, nebo hned te vedlejsi. Nemuzete, a to je celkem fascinujici, prozkoumavat okoli a ruzne veci a predmety kolem vas. S trochou prehaneni lze rict, ze kazda obrazovka ma tri aktivni mista: Misto, kam muzeme odejit, misto, kde je predmet a misto, kde tentyz predmet pouzijete. Zjistujeme tedy, ze Syberia je velmi jednoducha a pro zkusenejsi hrace nepredstavuje zadnou vyzvu. Logicke hadanky prakticky neexistuji. Jedina moznost zakysu muze nastat, kdyz kvuli zoufale pomalemu presouvani mezi lokacemi stihnete zapomenout, co jste vlastne chteli udelat. Bohuzel je nutne konstatovat, ze z adventurniho pohledu je Syberia neco mezi tutorialem a interaktivnim filmem. Takovy Beyond: Two Souls roku 2002. A to je skoda, protoze potencial byl urcite mnohem vetsi, byt po hrichu zejmena diky technickemu zpracovani a jakesi neotrelosti sveta, ktery jemne balancuje na pokraji zname reality a mystiky.

Paradoxne diky jiste vyprazdnenosti Syberie jako takove pusobi jako prijemne zpestreni zdanliva marginalie - obcasne telefonaty s matkou, kamaradkou nebo snoubecnem. Na jejich pozadi krasne vynikne cesta (a promena) samotne Kate. Ne ta z New Yorku do Francie, ale spise ta ze sveta obchodu, obleku, kapitalismu a povrchnich vztahu nekam, kde jeste ziji sny a lide, kteri za nimi dokazi jit. A tak se drivejsi zivot stava pro Kate jen takovou ozvenou, vzpominkou na film, ktery snad jako by byl o nekom jinem. Zajimave, ze tato promena se mi libila snad vic, nez hlavni hra.

Ale Syberia je uz pro me takova hra plna paradoxu, kristalova studanka bez vody, svet, kudy cas jakoby prosel uz davno pred vami. Ozvena minulosti, kterou si urcite zapamatujete na dlouhou dobu. Jestli pravem nebo ne, na to at si kazdy odpovi sam.
---
Dodatek a vysvetleni k hodnoceni (ktere bylo puvodne 65%): Hra obsahuje bug, umoznujici dostat se do bodu, kdy neni mozne hru dokoncit. Jde o mixovani drinku pro Helenu v kapitole Aralbad. Adventura, ktera umoznuje dostat se do bodu, kdy po provedeni nevratne akce jiz neni dohratelna, aniz by se to hrac dozvedel, si nezaslouzi zadne pozitivni hodnoceni, protoze tim naprosto mari celou snahu cloveka hru dohrat. Takovy epic fail pamatuju jen ve hre Gooka, kde bylo mozne hodit do ohne predmet, ktery vsak hra vyzadovala pozdeji. Nejen, ze to hra umoznovala, ale ani o tom nedala hraci zpetnou vazbu (jako davaji dobra RPG, kdyz napriklad zabijete pribehovou postavu, resp. vetsinou dam to ani nedovoli).

Je mozne, ze jste na tento bug spise nenarazili, protoze zalezi na poradi akci. V kazdem pripade morit se tyden s hrou a lamat si hlavu nad tim, co jeste mate udelat, abyste pak zjistili, ze jste sice nic neprehledli, ale jde o neuveritelny bug, to je u hry (a zejmena adventury) trestny cin, za ktery nasleduje trest smrti. Proto 0%.

Pro: grafika, pribeh, atmosfera

Proti: BUG, hudba, pomale presouvani mezi lokacemi, absence predmetu, postav a dialogu, prilis jednoduche

+14 +18 −4
StarletkaStarletka
Dohráno
  • PC 85
Syberia je po všech stránkách nádherná hra. Příběh, atmosféra, lokace, hudba, grafika, hratelnost, postavy... - vše je skvěle propracované. Když jsem ji před dlouhými lety jako malý prcek hrála poprvé (moje druhá adventura po Poslovi Smrti), byla jsem z ní úplně unešená. Nicméně při opakovaném hraní vyniká utahanost některých částí (Univerzita). I přes to je Syberia jedna z nejlepších adventur jaké jsem měla tu čest zatím hrát.

Pro: příběh, atmosféra, hudba, lokace, grafika, postavy, hratelnost

Proti: místy zdlouhavost

+30
LukaskonLukaskon
Dohráno
  • PC 85
Jedna z nejkrásnějších a nejemotivnějších adventur, jaké jsem kdy hrál. Dobrodružná cesta, napříč originálními, graficky skvěle zpracovanými a rozsáhlými lokacemi, která pomalu mění i hlavní hrdinku Kate Walkerovou. Žánrově se příběh pohybuje spíše na úrovni pohádky, ale nabízí i mnoho otázek k zamyšlení (plnění dětských snů, pomíjivost slávy,...). Za zmínku stojí i překrásná hudba,která zaznívá vždy, když dojde k určitému postupu a i když jsou skladby jen 4, krásně se poslouchají.

Poněkud horší jsou pak charaktery postav. Některé působí bohužel vyloženě směšně, až křečovitě (rektoři, důstojník) a některé naopak nepostrádají patřičnou hloubku a věrohodnost, což je jen dobře. Místa, kterými procházíte na mě působila opuštěně a pochmurně, jakoby byla odříznutá od světa, což vyvolávalo zajímavou atmosféru, jenže tu často kazila přítomnost mobilního telefonu, přesněji častých telefonátů od nejrůznějších známých, které Kate má. Mobil se tak stává jakýmsi spojením s životem hýřícím světem a pocit opuštěnosti se vytrácí.

Syberia je jedna z mála adventur, kterou jsem si při druhém hraní užil snad ještě více. Nestaví totiž na přeplněném inventáři (dokonce ani nedovoluje kombinovat mezi sebou předměty) ale zato obsahuje mnoho "prázdných a vycpávkových" obrazovek, kterými probíháte sem a tam a pokud dopředu nevíte, co dělat dál, můžete se takto zaseknout na hodně, hodně dlouho. Na první (a ještě na pár dalších) pohledů jsou lokace krásné a je na co se dívat, ale když jimi procházíte desetkrát už to není ono.

Nakonec ještě pár slov k herním mechanismům. Obvyklé prohlížení a komentování aktivních předmětů naprosto chybí, takže se jednak nedozvíte nic o okolí a druhak nezjistíte nic o názorech Kate (samozřejmě se dozvíte kupu věcí z rozhovorů ale to je něco jiného). Může se to zdát jako nevýhoda ale má to minimálně jedno pozitivum v rychlejším spádu hry. Jasné negativum však vidím v neoznačených východech z obrazovek, kdy dopředu nevíte, kam se dostanete. Jediné, co vás upozorní na možnost přechodu je rozsvícení kursoru, ale bez udání směru, takže může dojít k tomu, že zkrátka přehlédnete další cestu, když jsou dvě blízko u sebe. Další zápor, i když ne zcela jednoznačný je v neodebírání témat při hovorech. Můžete se za postavami stále vracet a mluvit o tom samém, ale někdy dojde ke změně, kdy stejné téma vyústí k novým informacím, ale vy to nezjistíte, dokud rozhovor nezahájíte.

Podtrženo sečteno - Syberia je adventura na dlouhé večery, která zajistí nezapomenutelný zážitek těm, kteří upřednostňují kvalitní emotivní příběh před spoustou ryze logických problémů.

Pro: emotivní originální příběh, krásně zpracované lokace, hudba, atmosféra, vývoj hrdinky

Proti: občas nevěrohodné postavy, stálá témata rozhovorů, špatné značení východů z lokací

+43 +44 −1
VšivákVšivák
Dohráno
  • PC 90
Nejsem velký vyznavač adventur. Jednou jsem si ale řekl, že bych si mohl rozšířit obzory. Na doporučení švagrové jsem se pustil zrovna do Syberie.

Po prvních pár hádankách jsem docela uvítal, že hra není tak těžká. Místo frustrujícího pocení mozkových závitů se zaměřuje na příběh. Pokud máte rádi dobrodružné bijáky, či romány, je to příběh přímo pro vás. Já jsem si ho například vychutnal až ke konci, který mě naprosto uchvátil.

Docela zvláštní je, že snad polovina lokací ve hře je prázdných. Můžete se v nich alespoň kochat zručností autorů je pěkně vykreslit. Doporučuji použít menší display, na velkých už to dnes není žádný zázrak. Občas hra oplývá i vtipným humorem. Hlavně rozhovory s automatonem strojvedoucím mají takový jemný podtón nenásilného humoru, který vás provází celou hru. Autorům se nedá upřít velká představivost. Lokace jsou hodně pestré, až někdy nečekané. Stroje na kolečka by snad opravdu mohli fungovat.

Hádanky jsou pěkně logické, tudíž nemůže dojít k nějakému nepříjemnému záseku, který by neměl smysl. Atmosféra hry je naprosto skvělá. Výprava do neznáma, z čehož dobrodružství přímo čiší. Do toho vám hraje dobrodružná muzika. Je to prostě fajn. Jediné co mi trochu vadilo byla délka. Musím říct, že po dohrání jsem měl ze Syberie opravdu radost. Bohužel to je tak na víkend intenzivní pařby. Ideální volba pro začátečníky v žánru.

Pro: dobrodružný příběh, atmosféra dobrodružství, fantazie

Proti: hra je až moc krátká

+29
EbbEbb
Dohráno
  • PC 60
Pusté adventúry majú svoje čaro, Sybéria má dobrú atmosféru. Hlavná postava nestojí za veľa, rovnako ako vedlajšie postavy a v podstate aj dej, ktorý je príliš rozprávkový a vyslovene hlúpy. Všetky lokácie po kozmodrome (vrátane), respektíve už po univerzite, boli pre mňa sklamaním po vydarených alpách na začiatku. Ak by sa hra držala sľúbného začiatku, tak by to bolo o inom. Takto je to len podivná rozprávka s veľmi slabou druhou polovicou hry, za to však s celkom podarenou atmosférou.
+5 +9 −4
RedRed
Dohráno
  • PC 45
Syberia měla určitě nadšeného grafika, ale pořád bych Syberii navrhnul jako alternativní trest pro mladistvé. Byli by zavření u počítače a nemohli by dělat nic jiného dokud hru nedohrají. Já se o dohrání fakt pokoušel, ale po každých pěti minutách mi docházela šťáva, tak jsem od Komkolgradu šel na návod...moje utrpení nakonec příznačně přerušil bug a padání. Druhý díl si rozhodně nezahraju.

Jako fakt, procházím desítky prázdných lokací odkud akorát můžu odbočovat dál, jediný problém na který narážím je že zapomenu odbočit do nějaký lokace kde je ten klíčový předmět co mám do nějaký mechaniky vložit Jediný zásek před hraním s návodem jsem měl na univerzitě že jsem nenašel lokaci se správcem. No a největším rozptýlením jsou nicneřikající telefonáty s nějakýma jejíma známýma. Po většinu času je holka absolutní suchar a když se vyjímečně pokusí zavtipkovat tak je to takový umírněný konvenční humor který neurazí ale ani nepotěší. Těch málo postav které na své výpravě potká jsou většinou takové neosobní figurky které mají asi tolik života jako mechaniky samotné.

Adventurních prvků je pomálu a přesto jsou absurdní, Například na univerzitě potřebuje holka na žebřík u kterého jsou dva tukani. Jediný postup je takový, že hodinu pobíháte z jedné strany univerzity na druhou (tedy asi 3x15 prázdných lokací) aby jste konfrontovali jednotlivé postavy a obvinili z nelegálního pěstování vína. Potom si můžete dva hrozny odnýst a tím odlákat ty dva tukany (WTF?!?) stejně jako mechanismy nutící hráče udělat všechny věci v dané oblasti Oskar mi řekl že abychom společně odjeli tak mi chybí dva důležité předměty...jako takhle natvrdo jsem to ještě v žádný adventuře neviděl Hudba příliš nevýrazná aby dílo povznesla ovšem co je strašné jsou mechanismy prodlužující délku hry. Kromě nejvýraznějšího a nejnudnějšího faktu existence desítek prázdných lokací jsou to dvě věci - nemožnost přeskočit lokaci přičemž animace postavy jsou dost nemotorné, především chůze do schodů a ze schodů a běh asi naštve i menší netrpělivce jako já. Dále v rozhovorech vám neubývají témata, takže můžete kecat pořád o stejných věcech s nadějí jestli to nějak nepostoupilo.

Syberia je jako Sibiř samotná - krásná ale pustá.

Pro: grafika originálního prostředí

Proti: desítky prázdných lokací, bloudění, humor nic moc, žádné pořádné puzzle/hádanky, animace, rozhovory

+15 +17 −2
herdekfilekherdekfilek
Dohráno
  • PC 100
Vlétne vám oknem do místnosti šutr zabalený v papíru od párků. Sehnete se, rozbalíte ho a místo šutru třímáte v ruce drahokam. Fascinovaně zíráte. Papír vám vypadne z ruky, nepřítomně se na něj podíváte a zjistíte, že je to plánek k nalezení pokladu a ne omastkem prohleněný papír.
Takhle nějak si člověk může připadat při zasunutí DVD Syberia do mechaniky. Poklad mezi hrami.
+6 +10 −4
WalomeWalome
Dohráno
  • PC 95
Kašlete na druhý díl, TOHLE je Syberia. Uzavřený příběh mladé právničky Kate Walker (robotický Oscarův hlas opakující její jméno mi dodnes jasně zní v hlavě), která je typickou občankou vyšší new yorské vrstvy se vydává do syrového a lidskostí naplněného malebného francouzského městečka. Zde to celé začíná a na konci hry to skončí.

Syberia má dvě dějové linky, řeší se tu hlavní zápletka o tajemném majiteli továrny na hračky a osobnost hlavní hrdinky. K tomu sledujeme padající vločky, sněhové spršky a lesknoucí se krápníky, dojímá nás vtírává hudba a laskavost vedlejších postav.

Pro: hlavní charakter, dějové linky, není to ani moc těžké, ani lehké, žádná nelogické hádanka

Proti: že existuje druhý díl

+22
rikuhahlrikuhahl
Dohráno
  • PC 100
Precizně zpracovaná hra, nádherný příběh kombinující fantazii a realitu, krásné grafické zpracování (ač pro mě grafika je vždy až to poslední, co od hry vyžaduju). Dodnes vzpomínám na to, jak jsem tuto hru hrál, a takových her opravdu není mnoho. Pokaždé jsem se těšil na nové a nové vynálezy a automaty, které jsou zcela jistě, to nejhezčí, co lze ve hře vidět.

Nejsem bezbřehý fanda adventur, ale sem tam si nějakou zahraju, no a toto byla dobrá volba. Nechci jen chválit, takže i já musím připomenout občas zdlouhavé procházení lokacemi sem a tam, ale na další zápor si už nevzpomínám. Ke hře jsem se nedávno vrátil, abych si vše zopakoval před hraním dvojky a opět jsem byl unešen.

Pro: příběh, neotřelost, fantazie, krásné obrázky, vynálezy a automaty

Proti: občasné opakované procházení lokací

+48 +50 −2
CanCan
Dohráno
  • PC 100
Jedna z nejlepších adventur co jsem kdy hrál, výborně vykreslený příběh, který vás vtáhne do děje. Krásná grafika, zvlášť na nádraží u university, je radost se na tu hru už jen koukat :) a to nejen na krátké filmečky, což je další plus. Taky jedna z mála her co jsem dokázal dohrát dvakrát. A ta melancholická hudba to celé završuje, pro mě je to krásných 100%.

Pro: Příběh, grafika, hudba.

Proti: Neni nekonečná...

+36 +39 −3
TolisterTolister
Dohráno
  • PC 90
Hru doprovází smutná atmosféra společně se smutnou hudbou a to je jedině dobře, protože to zdobí velkou část hry. Také příběh je krásně propracovaný a některé filmečky byly hodně povedené. Ovládání není složité, je takové jaké má u adventury být. Jediné co mi vadilo bylo pomalé a zdlouhavé chování všech. Ale to není zas tak důležité. V těch nejdůležitějších věcech jako je příběh, atmosféra a hudba Syberia jednoznačně vyniká a to je na tom pro mě hlavní.

Pro: Příběh, atmosféra, hudba.

Proti: Pomalé a zdlouhavé chování všech.

+13
MortimerMortimer
Dohráno
  • PC 90
Autorům se ve hře povedlo vytvořit neuvěřitelně silnou atmosféru - směs nostalgie, smutku, melancholie a ještě nečeho, co se podtónem vlní během celé hry. Spolu s nádhernou grafikou to dohromady tvoří velmi chytlavou směs, která má tendenci nepustit hráče ani po několika hodinách hraní. Rébusy jsou logické, ovládání intuitivní.... Jediné, co mi na hře vadilo, bylo zdlouhavé probíhání mnoha lokacemi, které, zvláště ke konci jednotlivých kapitoly, poměrně dost zdržovalo - člověk kvůli jednomu předmětu musel proběhnout celou dosavadní "mapu" tam a zase zpátky, což dokázalo dost nepříjemně vytrhnout z hraní.
Celkový dojem ale naprosto výborný...

Pro: Atmosféra, příběh, rébusy...

Proti: zdlouhavé probíhání lokacemi

+18
watsonwatson
Dohráno
  • PC 100
Neuvěřitelná hra. Atmosféra jaká se hned tak nevidí, výboně napsané postavy, dechberoucí příběh a nádherná grafika. Spolu s dvojkou tvoří dle mého názoru dokonalou adventuru. Pokud si někdo zahraje tuhle hru a dvojku už ne chápu, že se mu může zdát "polovičatá", nebo roztahaná a určitě je mínus, že hru rozsekli na dvě půlky a nenechali v jednom kuse jak plánovali, ale i tak je to skvost, který by neměl chybět nikomu, kdo má rád kvalitní adventurní příběhy. Pro mne stoprocentní hra.

Pro: Příběh, atmosféra, grafika, postavy, výpravnost

Proti: Občas trošku zdlouhavé

+16
MCZMCZ
Dohráno
  • PC 80
Syberia je hra s výtečnou atmosférou, v mých očích ji ale příliš sráží především roztahanost, kdy neustále zdlouhavě probíháte desítkami prázdných lokací (popravdě mě to docela odradilo od hraní druhého dílu). Také "silných příběhových momentů" by mohlo být mnohem více. S TLJ se tak žel nedá Syberia ani moc srovnávat.

Pro: Atmosféra, postavy, grafika.

Proti: Přespřílišná zdlouhavost a prázdnost.

+13 +14 −1
ještěrještěr
  • PC 70
Hodně specifická věc a odjaktěživa krásnou grafikou se silnými steampunkovými (myslím :)) prvky, které do Syberie sedí jako prdel na hrnec. Proč jsem to ksakru tenkrát nedohrál?

Adventury jako žánr moc nevyhledávám, takže bohužel nedokážu posoudit žánrový kvality Syberky, nicméně _asi_ to bude pomyslná špička ledovce.

+ cool hlavní hrdinka, yeyeyey
-14 +2 −16
Kupte si hru na Xzone.cz

Platformy a hodnocení

Nápověda
  • PC 353 81
  • PS2 0 --
  • PS3 1 40
  • Xbox 0 --
  • X360 1 85
  • XOne 0 --
  • XboxX/S 0 --
  • Switch 1 75
  • DS 1 75
  • iOS 0 --
  • Android 0 --
  • WMobile 0 --

Hodnotit, napsat komentář, diskutovat…

Jako zaregistrovaný a přihlášený uživatel můžete tuto hru nejen ohodnotit, ale také k ní případně napsat komentář, diskutovat o ní či ji zařadit do některého ze seznamů (vlastním, chci atd.).

Poslední hodnocení

Všechna hodnocení

Statistiky

Id hry:
13
Odkaz:
http://dbher.cz/h13
Přidána:
03.05.2008
16 let a 342 dní
Hodnocení:
357 (0-100 %)
Komentářů:
34
Oblíbenost:
Sledovat 51 Chci si zahrát 57
Rozehráno 11 Dohráno 329
Návštěvnost:
68141× (celkem)
1124× (poslední měsíc)
197× (poslední týden)
6× (dnes)
Více