Hledat Nabídka
Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.
Vietcong
Vietcong
84

Komentáře

Všechny PC PS2 Xbox X360
Napsat vlastní komentář
JohnCZJohnCZ
Dohráno
  • PC 90
„Kdyby tady měli těžkej kulomet, byli bysme v prdeli…“

Vietcong je další česká legenda, na kterou mám mnoho krásných vzpomínek. Poprvé jsem tuto hru okusil u bratrance, který v té době dostal nový PC. Měl tam sice jen demoverzi, ale i tak jsem této hry nemohl nabažit a hotovej jsem byl už z hnedka úvodní animace: „Všem stanicím: Vážka Šest je dole, máme vrtulník někde dole v džungli!“

Po dlouhé době jsem si Vietcong zahrál znova a snad poprvé jsem si všímal i větších či menších chyb. Předem doporučuju zkusit výcvik, protože tenhle je jeden z mála, který dá i něco navíc, než jenom procvičení ovládání. Originalitka!

Příběh hry je na válečnou střílečku skvělý. Mise na sebe jakž takž navazují a střílení doplňují výborné animace. Dabing je velmi silnou stránkou hry a hra je plná různých hlášek a památných dialogů. Ve hře je 12 rozsáhlých misí a každá je něčím originální. Není to jenom o tom „jdi vpřed a střílej“. Hráč si pokaždé vyzkouší něco malinko jiného. Mnohými proklínané tunely mám velmi rád, protože by se v nich atmosféra dala krájet. Právě proto, že hlavní hrdina, Steve R. Hawkins, situaci neustále komentuje a přesně je tu vidět, jak to pomáhá ke sžití se s hlavní postavou (takže žádnej Gordon Freeman). Tentokrát jsem rozehrál na střední obtížnost (dřívě jsem hrál pouze na lehkou) a docela mě překvapilo, jak je to hra těžká. Stačí blbě vykouknout a už nám Steve žere hlínu. Přesto ale Vietcong nefrustruje,pouze se snaží vyždímat z hráče trochu taktiky. Dále musím pochválit zvukovou stránku, protože ta je jednoduše geniální – tu kvákají žáby, tu zase cvrdlikají cvrčkové atp. Soundtrack je rovněž pečlivě vybraný.

Na výběr je veliké množství zbraní. Ty jsou graficky vcelku provedené, ale animaci dobíjení bych u některých trošku povylepšil. Grafika jako celek jinak působí dobře, ale engine moc odladěný není – dokonce i dnes mi na některých místech docela znatelně klesalo fps. Jinak slušná AI se neustále o něco zasekává a i já jsem měl občas problém se odněkud dostat. To je docela škoda, protože to docela kazí špičkový válečný požitek. Zajímavostí je, že právě ta část, která byla v demu, vypadá o několik tříd lépe než zbytek hry. Hra světel a mlhy v této misi je moc hezká i na 8 let starou hru.

Verdikt: Vietcong je originální střílečka a výborným dabingem a chytlavou hratelností, která se i navíc snaží hráči nenásilnou formou sdělit nějaké zajímavé informace o tomto období. Ta hra je prostě vyjímečná. U málokteré FPS se bavím pokaždé tak skvěle, jako právě u Vietcongu.

„Psst, zásobníka do kalach, Charlie ztratil...“

Pro: originální pojetí, charaktery a jejich dabing, humor a hlášky, hudba a zvuky, výcvik, mnoho památných herních momentů - tunely v čele; deník, informace o konfliktu a popisy zbraní

Proti: někdy grafika, někdy trochu nudí (hlavně při čekání na ostatní tupé kolegy, kteří se zasekli o kus větve), technické bugy, neodladěný engine

+58
JumasJumas
Dohráno
  • PC 85
Když jsem vybíral hru, ke které napíši svůj čtyřstý komentář, podíval jsem se na své předchozí jubilejní počiny a stanovil si tři následující kritéria. Musí se jednat o akční hru, mé hodnocení musí být vyšší, než osmdesát procent, což neuděluji kdejaké kravině a daný titul musím mít dohraný. Jakmile jsem narazil na Vietcong, už nebylo co řešit.

Ihned se mi vrátily vzpomínky na to peklo ve vietnamské džungli, které jsem v kůži seržanta Hawkinse zažil. Hlášky, které zněly od výcviku až do konce hry a navíc ve skvělém českém dabingu, neměly chybu. Exceloval v nich velitel výcviku, kulometčík Hornster, a především pak vietnamský stopař Nhut (po nechtěných zásazích), kterého jsem si z celého týmu oblíbil nejvíce.

Mise byly různorodé a často jsem se musel brodit bažinou, přelézat padlé kmeny a dávat pozor na pasti, jež byly dobře maskovány a nejednou mě zabily. Když jsem měl zachránit zajatého vojáka, jet džípem nebo se probít ruinami, bylo to super, ale udržení nějaké pozice po určitý čas (mise Rádiová přenoska), bylo pro mě utrpení. Poslední mise, která je také o bránění, je ale vynikající.

V tunelech jsem na rozdíl od spousty dalších hráčů nebloudil potmě, ale instinktivně jsem rozsvítil baterku pomocí klávesy L, která však možná úmyslně v manuálu nebyla uvedena. Potěšily mě i maličkosti, jako je deník, informace o zbraních nebo mapa, v níž jsem se po chvíli dokázal docela obstojně orientovat.

U multiplayeru jsem se bavil podobně, jako třeba v Medal of Honor: Allied Assault, ale měl jsem možnost ho vyzkoušet jen na chvíli. Hra samozřejmě není dokonalá a obsahuje pár nepříjemností, mezi nimiž vyčnívá zasekávání členů týmu o překážky i o sebe navzájem, avšak zas tak moc to celkový dojem z hraní nekazí. Nedávno jsem sehnal originálku i s datadiskem, tak se někdy v budoucnu nejspíše do Vietnamu vrátím, jestli hru tedy zprovozním.

Pro: džungle, dabing, výcvik, Nhut, různorodé mise, pasti, deník, mapa

Proti: mise Rádiová přenoska, zasekávání členů týmu

+43
AdieuAdieu
Dohráno
  • PC 90
Před půl rokem jsem Vietcong po letech znovu dohrál, snad již počtvrté. A mám chuť ho rozjet opět, heh. Co vím, neexistuje lepší singleplayerová střílečka, jež by tak umně spojovala realističnost s hratelností; Vietcong v tomto ohledu představuje jin a jang, je to onen Kurtzův slimák plazící se po ostří břitvy. Vietnam byl obzvlášť v době vydání naprosto neotřelý setting a ostatně dodnes mnoho kvalitních titulů z této neslavné války není.

Pterodon udělal velmi dobře svým výzkumem lokalit! Tvarosloví fauny dnes působí již značně kubizujícím dojmem, ovšem přes technologické limitace jsem často musel smeknout klobouk nad elegantní a jednotnou tvarovou analýzou, díky které je v džungli vidět až určitý rytmus a harmonie, a dohromady s krásnými zvuky - ať už je to právě příroda nebo snad štěkot kalašnikovů - a sympatickou obtížností nabízí Vietcong fantastickou atmosféru.

Pokud se nemýlím, prvně se tehdy v FPSkách objevilo sklonění zbraně při přiblížení k překážce, což imerzi prohlubovalo, obdobně jako intermezza na základně, kdy si můžete zajít cvičit na střelnici, ale i studovat dokumenty, poslouchat rockové rádio či jen leštit bambus nad sbírkou medailí. V terénu pak sbíráte i rozličný intel, skrz který se dozvídáte další zajímavosti, což akci dodává kontext, obdobně jako samotný narativ seržanta Hawkinse a jeho spolubojovníků ze základny Nui Pek.

Co mě ale nemile překvapilo, respektive jsem si na to již nepamatoval, byla někdy velmi zvláštní AI a její problémy s pathfindingem, včetně defacto naskriptované trasy stopaře. Hrál jsem tentokrát ovšem s Vietcong Starterem, který mj. poskytuje podporu pro moderní systémy, tak nevím, zda ten s tím nemá co dočinění.

AI, občasné bugy a schopnost nepřátel vidět přes husté foliages jsou ale asi tak to jediné, co bych vytknul. Pochopitelně bych ocenil, kdyby tvůrci byli poněkud odvážnější ohledně nějakého hodnocení toho konfliktu, protože tady když se použije napalm, tak určitě ve správnou chvíli a ne pro body count, avšak vyžadovat obdobnou ambivalenci by ve století konzumních attention spam Call of Duty sraček bylo značně přísné.

S odstupem mohu říci, že za mě je Vietcong určitě jedna z TOP 5 českých her.
+42
DinesDines
Dohráno
  • PC 100
Vietcong je nejen další ze srdcových záležitostí mého života, ale i hra s naprosto úžasným multiplayerem, u kterého jsem s nadšením vydržel několik měsíců. Vietcong bych charakterizoval jako jednoduchou FPS válečnou akci se super příběhem, který dokonale vtáhne hráče do hry. Jako válečná hra Vietcong plně vyhrává - prostředí, atmosféra a celkový vzhled džungle je překrásný, neuvěřitelně dlouhé klaustrofobické tunely úchvatné, zbraně, technika a jiné věci perfektní a žlutí "rejžožrouti" parádní.

Tak, jak to u českých her bývá, má i Vietcong naprosto skvělý a professionální dabing. Hlášky typu "rozstřílím ti prdel zmrde" jsou silné a jazyk vietcongů zajímavý. Hlavní hrdina má občas také zajímavé hlášky, stejně tak zbytek jeho týmu. Zejména kvůli spoustě vulgárních slov se Vietcong chlubí nálepkou 18+.

Některé mise jsou nezapomenutelné, stejně tak bláznivé putování úzkých tunelů s baterkou a pistolí s tlumičem. Už hned první mise, kde vesnici napadne nepřátelský sniper je chváli hodná. Vietcongu nechybí ani záchrané a utajené akce, většinou se však většina misí bude zabývat "najdi a znič" - čili bezhlavé střílení "žluťáků" v džungli.

Grafika je skvělá, nicméně stále obsahuje neuvěřitelně mnoho bugů, zejména co se postav týče. Zbraně a technika jsou na špičkové úrovni, to samé se dá řici o džungli a ostatním herním prostředím. Nicméně tak či tak, grafika určitě potěší.

Příběh je zajímavý, poutavý a dokonale válečný. Popisuje příběh amerického zpravodajského seržanta Steve R. Hawkina a jeho misích na táboře Nui Pek. Před každou misí předchází povedenné briefing, ve kterém si můžete přečíst podrobnosti o nastávající misí nebo si zastřílet, vyzkoušet a vybrat zbraně. Téměř ještě před každým briefingem hru obohacuje video, ve kterém se dozvíte informace o misi.

Vietcong je perfektní válečná hra, díky nijž jsem se tak jako někteří fanoušci začal o válku ve Vietnamu více zajímat. Vietcong mě uchvátil, překvapil a neuvěřitelně dojal - celkově jde o téměř bezchybný český zázrak, který sice trpí až příliš mnoha bugy, ale skvělý dabing, hlášky a prostředí vše dorovnávají.

Pro: Dabing, grafika, prostředí, hlášky, arzenál, příběh ...

Proti: Bugy, AI ...

+40
DEUDEU
Dohráno
  • PC 95
Vietcong pro me neznamena jen hru. Jde o srdecni zalezitost, o legendu, u ktere jsem stravil stovky hodin a na kterou mam spustu krasnych vzpominek. Zejmena se mi vybavuje pocitacova ucebna, kde jsme po skonceni vyucovani travili cas hranim. Autori z Pterodonu spolecne s Illusion Softworks byli mezi lety 2002-2003 na vrcholu a po prvni Mafii vysel druhy cesky herni klenot, ktery budeme jeste dlouho opevovat. Hra je po vsech strankach vypiplana temer k dokonalosti. Autori se sice nevyhnuli drobnym chybickam a bugum, nicmene v celkove atmosfere hry drobnosti jako obcasne zaseky o stromy a podobne naprosto zanikaji. Stejne jako Mafia je hra tvorena vyhradne srdcem a s maximalnim smyslem pro detail, coz je vic nez patrne.

"Tamhleten chlapek vam da munici. Co je k***a s vama? Jdete si vzit tu munici nebo vam kazdymu narvu do zadku par zasobniku!!!"

Dodnes jsem v zadne jine hre nevidel tak detailne zpracovany a v pripade zvoleni nejtezsi obtiznosti skutecne pekelne tezky single player. Uz jen pritomnost zakladniho vycviku (v nemz jste se minimalne seznamili se zakladnim ovladanim hry), kdy na vas vygumovanej zelenej velitelskej mozek fanaticky sproste rve dokaze navnadit paradni valecnou atmosferu. Zacinate na opici draze, kterou je treba dle instrukci velitele, ktery si behem vaseho behu neodpusti tuny sprostych a misty i nechutnych nadavek, zdolat. Pote se presunete na strelnici, kde si vyzkousite strelbu z Tommy Gunu na staticke a nasledne pohyblive terce. Treti cast je bunkr z nehoz budete odpalovat miny claymore, strilet z kulometu, hazet granaty a na zaver navigovat palebnou podporu. Posledni cast vycviku se odehravala na bojisti, kdy jste v arene podobne paintballove museli prezit a zastrelit vase protivniky. Osobne jsem se behem vycviku nekolikrat neudrzel a cholerickemu veliteli bud Tommy Gunem ustrelil kebuli, nebo jeho smerem hodil granat. Hlaska "Zmrde, ja te kurva zabijuuu!!!" me jeste dnes vhani slzy smichu do oci.

"Jo, obcas se to holt po**re, ale alespon to mel rychly. Kulka z akcka ho trefila primo do hlavy. Byl mrtvej driv nez padl na zem."

Po absolvovani vycviku jdeme na kampan. Mam rad vyzvu, a proto jsem ihned zvolil nejtezsi stupen Vietnam. A slo o opravdovou vyzvu. Dosud a ani pote jsem nehral tak tezkou hru proti AI. Stacila jedna dobre mirena rana a bylo po vas. V lepsim pripade jste byli tezce raneni a jakykoliv dalsi zasah se rovnal smrti. Vasi kolegove sice vydrzeli mnohem vic, ale nesmrtelni nebyli. I jejich smrt a nebo napriklad vybuch granatu se rovnal jistojiste opetovnemu nacteni posledniho quicksavu. A aby byla hra jeste tezsi, meli jste k dispozici pouze ctyri moznosti prave quicksavu behem jednoho useku dane mise (s vyjimkou automatickeho ulozeni zejmena pri zmene cilu mise nebo podavani hlaseni vysilackou). Dodnes nevim jak, ale hecnul jsem se a hru po stovkach loadovani dohral. A uprimne, kolik nervu me staly zejmena mise, kdy jsem musel solo prchat drzungli radeji ani nechci vedet. Ale pocit po dokonceni celeho singlu se neda popsat. To uz dnes nemate sanci zazit, jelikoz dnesni hry jsou i na nejtezsi stupen ve srovnani s Vietcongem neuveritelne jednoduche. Jakozto Steeve R. Hawkins jste preveleni do tabora CIDG na kopci Nui-Pek, kde nahrazujete zabiteho velitele Douglase. Spolecne s tymem, do ktereho se pridate plnite ruzne pruzkumne a bojove mise. Vasimi kolegy jsou Le Duy Nhut - stopar, Vietnamec, ktery zbehl z Viet-Minh k LLDB, Hornster - kulometcik, Crocker - zdravotnik, Defort - radista a Bronson - zenista.

"Nazerte se olova rejzozrouti za***ny!!!"

Samotne mise se vyrazne lisi svym obsahem. Jednou se plahocite dzungli k vesnici mistniho vesnickeho kmene, pote se v tabore branite utoku mistnich partyzanu Vietcongu, osvobozujete zajate kolegy, dobyvate kopec, vyhazujete do vzduchu most za ucelem zpomaleni postupujicich nepratel, prolejzate sirokou sit tunelu a podobne. Krome mapy a kompasu nemate k dispozici zadny zpusob navigace, cili rychlost a spravnost postupu je jen na vas. Tehdejsi hry vyzadovaly i logicke uvazovani a nevedly vas za rucicku jako mala decka. Nepratel je cela rada, casto se zajistuji kryci palbou, behaji, kryji se, vykukuji a opet se schovavaji. K jejich odstraneni nestaci jen slepe strilet, ale i takticky hazet granaty, obchazet je, cilene se v nekterych mistech i plizit a predevsim byt hodne trpelivy. A granat jste museli sami nejdrive odjistit a az pote hodit. Behem postupu jednotlivymi misemi casto celite i typickym pastem jako jsou punji nebo vystrelovaci bodaky. Kazda z misi vam zabere peknou radku minut a chvili bude trvat, nez si ji osvojite. Autori hru vypiplali do detailu. Svedci o tom jednak briefinky pred misemi, kdy se vase parta spravne hecuje, navnazuje a nesetri humorem, ale i velitel tabora, ktery s chladnym klidem zejmena vecne nespokojeneho kulometcika Hornstera castokrat vtipne usadi. Dale vase "cimra", ve ktere hraje v radiu dobova hudba od skutecnych zahranicnich autoru hranych v dobe vietnamske valky, zpravodajstvi z fronty, a ktera casem obrusta vsemoznymi zabavenymi suvenyry. Ke konci kampan graduje, spravne houstne a vy z pozice hrace pomalu ale jiste zacinate tusit nevyhnutelny a trpky konec.

"Vic Vietcong!!!"

Po dohrani kampane mate moznost zahrat si tzv. Rychlou bitku. Jde o vycisteni zvolene mapy od vsech VC. Muzete si nastavit stranu, mapu, zdali pujdete sami, kdo vsechno vas doprovodi, kolika budete celit nepratelum a jako obtiznost budete hrat. Na nejtezsi stupen se jedna o hotove peklo, kdy castokrat dostanete jednu ranu ani nevite odkud a je po vas. Nicmene jako trenink presnosti a postrehu neni spatne si tento mod vyzkouset.

"Dalsi Charlie!!!"

Multiplayerove radeni je ve Vietcongu paradni. Na vyber mate hromadu map (me nejoblibenejsi byly NVA Base, Arroyo a Halong Port) a hernich modu (CTF, Deathmatch, Team Deathmatch a dalsi). Mohli jste si vybirat z velke skaly povolani. Napriklad vojak mohl mit vsechny strelne zbrane s vyjimkou kulometu a odstrelovacek, zdravotnik jako jediny umel lecit, zenista doplnoval munici a sniper vladl vsem odstrelovacim puskam. Hra byla ve sve dobe velmi popularni zejmena v Cesku a na Slovensku a temer vzdy jste se na bojisti setkavali s krajany nebo vychodnimi sousedy. Multiplayer zabavil na stovky hodin. Jedinou vytkou je, ze neexistoval system levelovani a hodnoceni, jako dnes.

"Hawkinsi, tebe dneska zase cekaj hajzliky!!!"

Suma sumarum, Vietcong je pro me spolecne s prvni Mafii nezapomenutelnou hrou, kterou si jeste dnes z nostalgie rad zahraji. Hra vas nejen pobavila, ale i jste se neco dozvedeli o vietnamske valce jako takove. A famozni dabing, ktery hre poskytli skutecni cesti daberi (napr. Svatopluk Schuller, Libor Hruska, Martin Stransky, Jan Maxian a dalsi). Jejich hlasky vas casto dostanou do kolen a rovnez hlasky jich i spojeneckych vojaku, kdyz do nich strilite. Priznam se ze jsem parkrat opakovane po dobu nekolika desitek minut strilel do kulometcika na vrtulniku, protoze jeho hlasky: "Blbce, co to delaaas???!!!" nebo "Nestrilej do me!!!" a predevsim zpusob, jakym byly pronaseny, me opakovane odrovnaval. A myslim, ze jsem nebyl jediny :D

"Aaa pozor to jsem jaaa!!!"

Uplnym zaverem jen hromada slz, ze dnesni FPS uz nejsou takto detailne vypiplane a vicemene kopie jedna druhe.

Pro: atmosfera, detailne propracovana hra, na dnesni dobu nevidane propracovany single, famozni soundtrack a zejmena hlasky vojaku ve hre, obtiznost Vietnam je hotove prave vietnamske peklo

Proti: neexistuje levelovaci system a tabulky, jinak vubec nic

+39 +40 −1
Le0nidasLe0nidas
Dohráno
  • PC 90
Český herní průmysl prožíval na počátku tohoto tisíciletí svůj dosavadní vrchol a Vietcong bezpochyby patří mezi vůbec ty nejzářivější kousky, co v našich končinách v té době vznikly. Jako malému klukovi se mi líbil hlavně skvělý dabing s nesmrtelnými hlášky, nyní po opětovném dohrání musím konstatovat, že hra má i další nesporné kvality.

Především se mi líbí, že hra má duši a není to jen ledajaká tupá střílečka, kterých je na trhu spousta. Ať už během briefingů nebo v průběhu misí postupně poznáváte své spolubojovníky, z nichž každý představuje jedinečnou osobnost. Je pravda, že jejich nesmyslné poskakování, přelézání překážek tam a zpátky nebo zasekávání se o nejrůznější kořeny občas leze na nervy, přesto jsem si tuhle partu oblíbil a byla radost s nimi vyrážet na mise do skvěle zpracované vietnamské džungle.

Ač i zde nechybí několik rambo misí, kdy sám hlavní hrdina daruje olověnou pochoutku nespočtu nepřátel, celkově se Vietcong tváří poměrně realisticky, především pak na těžších obtížnostech stačí opravdu málo a je tedy potřeba postupovat opatrně a na plno využívat krytí za překážkami. Ve hře pak k dokreslení atmosféry najdeme i deník psaný hlavním hrdinou, ve kterém zmiňuje i mimoherní události.

Přestože se jedná o poměrně jednostranně zaměřenou záležitost, hra díky rozmanitosti jednotlivých misí a změnám prostředí nenudí. Vietcong je zkrátka výjimečnou FPS, která má dnes již právem status legendy a jedinou její vadou na kráse je nepříliš povedená AI, což občas vede k docela kuriózním situacím.

Pro: příběh, postavy, atmosféra, zasazení, dabing, hlášky, smysl pro detail

Proti: AI spolubojovníků a nepřátel

+35
IsairIsair
Dohráno
  • PC 60
Velice kvalitní střílečka z celkem herně zanedbávané vietnamské války.

Už po několika prvních krůčcích ve hře mě uchvátil kvalitní český dabing, ve kterém se to vtipnými hláškami jen hemží. Hra se vůbec pyšní celkem kvalitním zvukovým a hudebním doprovodem. Grafika je už na tom trošku hůře, označil bych jí zhruba za průměrnou, i když má svoje mouchy (například nízký dohled, díky čemuž jsem často nerozpoznal pařez od nepřítele a vypálil tak zbůhdarma několik desítek nábojů), tak džungle byla kupodivu zpracována vcelku pěkně, tuhle letí papoušek, tamhle zase hopsá žába a celkově tak prostředí působí velice živým dojmem. Obličeje postav (a především té hlavní postavy) jsou bohužel zpracovány špatně. O moc lépe na tom nejsou ani světelné efekty a i u daleko starších her jsem viděl mnohem lepší, ovšem to jen tak na okraj, hře to na lesku tolik neubírá.

Na hře se mi líbí spousta zajímavých a originálních prvků, jimiž je například možnost se před každou misí vybavit podle svého uvážení ve zbrojnici, či možnost pročíst si svůj vlastní deník ve svém bunkru (do kterého se po každé úspěšné misi vracíte), nebo si jen tak pro zábavu zapnout rádio. Mise samotné již originalitu postrádají, většinou dostanete to, na co jste zvyklí z jiných válečných her (najdi, znič, ochraň, vyhoď do luftu a občas si zastřílíte jako bonus z vrtulníku). Zábavnost misí je navíc velmi kolísavá, u některých jsem se opravdu velice bavil a bylo mi téměř líto, že je mise už u konce, jiné jsem zase naopak procházel se znuděným výrazem na tváři. Naštěstí těch lepších je přeci jen daleko více. Délka hry je vcelku standardní jako u jiných FPS (tedy žádnou závratnou délku nečekejte). Ukládání hry je uděláno formou checkpointů + máte možnost si během hry 6x uložit pozici quicksavem, zajímavý systém, ovšem quicksave jsem použil jen minimálně, neboť je hra vcelku jednoduchá. Výpravně je hra též na velmi dobré úrovni, a i když neobsahuje kdovíjaký bestsellerový příběh (jak už to bývá u válečných first person akcí zvykem), táhne vás hra pořád dál, čemuž napomáhá i množství charakterů, kteří vás provází celou hrou (i když jim mohl být poskytnut větší prostor).

Nejvíce hru ovšem podkopávají všudypřítomné technické nedodělky (jako jeden z příkladů bych uvedl: při rozhovoru dvou vojáku jeden stojí k tomu druhému zády), sice na hratelnosti nijak neubírají, ale celkový dojem ze hry to trochu kazí. Dementní AI ke kvalitě taktéž nijak nepřispěje. Ovšem i přes tyhle nedostatky, se jedná o jednu z těch lepších akcí, navíc s celkem lákavým (ve hrách méně využívaným) tématem vietnamské války.

Pro: Dabing, Zvukový doprovod, Několik originálních prvků, NPC.

Proti: Technické nedodělky, AI, některé slabší mise.

+32 +35 −3
Danny 77Danny 77
Dohráno
  • PC 95
Dnes už kultová hra, ktorá v svojej dobe zpôsobila hotový boom. Už len úvod v helikoptére za zvukov pesničky Hey Joe v podaní Deep Purple je dosť výrazný moment tejto hry. Ako Steve R. Hawkins - člen zelených baretov sa budete pretĺkať džunglou a plniť tie najblážnivejšie záškodnícke úlohy. K dispozícii máte tím svojich vojakov a každý je vám na niečo užitočný. Veľkým kladom tejto hry je aj dosť dlhá herná doba. Aj keď napríklad jeden neslavný level kde preliezate labyrint tunelov je dosť o nervy a niekedy vám môže trvať dlho ho prejsť. Okrem záškodníckých misií tu napríklad dobýjate opevnený kopec či zachraňujete zajatca, či na úplný záver bránite vlastný tábor pred hordami NVA. Aby som nezabudol, počas rôznych videjí tu hrajú staré dobré rock´n´rollové pecky z 60tých rokov. Kde som sa bavil najviac tak to bola jednoznačne rychlá bitka. Aj keď máte v rychlej bitke k dispozícii len málo máp, tak sa budete baviť královsky a občas si aj zanadávate, pretože vaša životnosť je tu krátka a musíte dokonalo využívať terén. Na české pomery je to hra skutočne monumentálna. Úžasne spracované prostredie džungle, vysoká umelá inteligencia protivníka, kvanta rôzných zbraní, nezabudnuteľný český dabing, ktorý je na vysokej úrovni a hlavne suprové hlášky (mrdám tě hajzle olovem!, ratatatata kurva ratatata, komouši jsou prasata!). Nehovoriac že tu hlasy obstarala česká dabérska elita (Svatopluk Schuler, Libor Terš, Filip Švarc, Libor Hruška, Jan Maxián, Petr Burian atď.). Ani 10 rokov, ktoré už uplynuli od uvedenia tejto hry na trh nič nemení na tom, že Vietcong je kultová hra. A pre mňa osobne veľká srdcovka. Češi môžu byť na tento herný klenot právom hrdí, je to totiž bezpochyby jedna z najlepších hier, ktoré sa kedy v ČR urodili.

Pro: zbrane, džungla, hlášky, geniálny dabing, muzika, Vietnamci

Proti: trochu nepríjemné bugy

+32
pajmičpajmič
Dohráno
  • PC 80
Tento komentář začnu moudrými slovy klasika "Ta hra je rozbitá" Možná mi to v minulosti nevadilo, ale spíše se Vietcong stal obětí času a čas si vyžaduje patche. No, a jak už to bývalo, a bývá, jeden patch něco opraví a tři věci s prominutím posere.
Zlatá edice, a VCStarter pro funkčnost na Win7. Vše šlape jak jsi pamatuji. Super dabing, úžasná atmosféra, parádní pocit ze střelby. Ale něco se stalo s AI. Ta vždy byla, a ruku na srdce, docela blbá. Jenže teď je nefunkční. Spolubojovníci jsou zcela nepoužitelní. A to mluvím jak o boji, tak o stopování. Pamatuji jsi, že vždy po ukončení mise byl počet zabitých nepřátel týmu dostatečně vyvážený. Nyní, naprosto vždy, jako šampion vedu. Kolegové mě nedohánějí ani v součtu. (Možná, že už nejsem taková lamička, ale pochubuju)
Nhut, náš přátelský, ex-komunistický stopařský sympaťák na 85% nevidí nepřítele a on nevidí jeho. Někdy zase jde jako terminátor chůzí a stylem rambo jde a kosí žlutáky. Script zodpovědný za AI Nhuta jsi asi myslí, že stopař stále stopuje a není schopen ho přepnout do bojového modu. Parťáci skoro vůbec neposlouchají příkazy, čas od času se sami napíchnou na dvoumetrové bodáky trčící ze země.
Poprvé v životě jsem byl rád za samostatné mise.

Vietcong - ta hra dokázala vybudovat atmosféru války ve VIETNAMU jako žádná jiná.
A pochybuju o tom, že se to někomu povede překonat. Ač je samotná džungle lineární, tak její design a ozvučení mě i dneska dokážou pohltit. No schválně, u jaký hry se plácáte za krk při pocitu, že vám na něj přistál komár? Hádám......u žádné? Ozvučení je opravdu excelentní, at už jde o velice slušný dabing, ruchy džungle nebo zbraní.

Zbraně jsou kapitola sama pro sebe. Pocit ze střelby, animace nabíjení a přebíjení (hlavně u pušek je přebíjení doslova sexy) a již zmíněné ozvučení. Každá zbraň má svůj zcela specifický zvuk a vlastnosti. Při střelbě v otevřených prostorách se zvuk rozléhá, a v tunelech jsou výstřely hlasitější. Pro maximální požitek doporučuji si zcela vypnout HUD, protože pak jsem počítal každou kulku a kryl se za každým kamenem a pařezem jako posránek, ale hlavně jsem měl z každého zabití velký pocit zadostiučinění.

Vietcong je těžký, Vietcong není COD. Některé mise jsou opravdu tuhé (obrana radiové stanice, brrrr), zároveň jsou i dost dlouhé, zejména ty solo mise. Nikdo se tu s váma nepáře, dvě až tři rány na normal obtížnost a jste kaput. Proto Vietcong nemohl mít každý rád. Jednoduše tato FPS není pro každého. Hra už sice nepadá každých 30min. Na druhou stranu se tu objevily chyby s AI, které prostě nedokážu odpustit ač jsem velký vlastenec.

Nejoblíbenější část hry: Noční útěk džunglí před pronásledovateli, a následné bránění sebe sama a čekání na vrtulník.
Původní hodnocení:80%

Pro: Atmosféra (!!!), dabing a hlášky, pocit ze střelby, bohatý zbranový arzenál, ozvučení.

Proti: Umělá demence, bugy, padání hry.

+32
miCHALupkamiCHALupka
Dohráno
  • PC 80
Herní výzva 4
Varování, tento komentář obsahuje plno sprostých slov, krve a potu. Proto není určen pro lidi se slabým srdcem, pro lidi, kteří se složí kdykoliv vidí krev a pro děti.
PS: Tento komentář si tito lidé mohou přečíst pouze po poradě se svým lékařem nebo pod dohledem další osoby.

Konečně jsem se dostal do Vietnamu. Přišlo mi, že to trvá celou věčnost, a že už se tam nikdy nedostanu. Naštěstí se mi to povedlo...

Tato česká hra mě minula, když jsem byl ještě malým capartem, a je to trochu škoda. No nic méně jsem to teď napravil a docela jsem si to užil možná i o trochu více.

Letím vrtulníkem nad Vietnamskou džunglí. Tady asi nebudu moct chodit na procházky.Vedle mě sedí Hornster, můj první přítel na této základně. To jsem ještě nevěděl, že je tak šílený...

Hra určitě není procházka růžovou zahradou, ale drsnou realitou, kde každičký zásah zabolí a může znamenat vaši smrt. Pokud si myslíte, že to bude něco podobného jako "Call of Duty" nebo "Medal of Honor", tak na to okamžitě zapomeňte.

Konečně jsme přistáli a já se setkal s velitelem, který mi ukázal můj nový dům. Nebo to byl byt? To si nejsem jistý. Jisté ale je, že je to díra. No nic, pak si to tady vyzdobím pár plakáty s nahými krasotinkami...

Grafika je i na dnešní poměry velice kvalitní. Je zde všude hodně zelené, ale to je snad jasné každému, když jsme v džungli. Ale nebojte se lokace jsou velmi různorodé, takže se nemusíte bát jednotvárného prostředí, to tady nehrozí.

Vydal jsem se na svoji první misi, kde jsem se seznámil se zbytkem svého týmu. Le Duy Nhut bude můj stopař, Joe Crocker doktor, PJ Defort radista, Thomas Bronson, zásobič a posledním členem je CJ Hornster, se kterým se už znám. Já mám být jejich velitelem. No uvidím jestli to zvládnu...

Zvuk a hudba jsou v této hře naprosto famózní, a skvěle dokreslují atmosféru misí. Nejenom zvuky zbraní, ale i hudba na pozadí jsou opravdu dobře udělané a vybrané.

Moje první mise nedopadla podle mých představ, ale nakonec jsme to nějak zvládli. Teď mám aspoň chvilku na odpočinek a potom hurá zpět do víru bitev...

Hratelnost na tu dobu určitě na vysoké úrovni. Dnes mi trochu vadilo pomalé přemisťování se za Nhutem, který šel strašně pomalu a stále zastavoval a čekal na ostatní, ale bez něj by se člověk v této džungli ztratil. Postavy se neustále o něco zasekávali. A nejhorší bylo, když se zasekli sami za sebe, nebo vás zasekli ve dveřích. Mise byly opravdu rozmanité a většina z nich byla i zábavná, především, když jste byli sami, protože vás nikdo nezdržoval.

Dnes jsme nalezli díru do doupěte Vietcongů, já mám za úkol to tam vyčistit. Tak snad to zvládnu a ještě se někdy uvidíme. Jinak jsem se zapomněl představit. Jmenuji se Steve Hawkins.

Pokud jste to dočetli až sem, smekám klobouk (kdybych nějaký měl). :)

Pro: Grafika, hudba, společnost při misích

Proti: Umělá (ne)inteligence spolubojovníků, mise v noci

+31 +32 −1
malarkeymalarkey
Dohráno
  • PC 90
Vietcong je hrou, která mně osobně přidala celou řadu nádherných herních vzpomínek. Ale začnu od počátku...Pamatuju si, jak mi tehdá kamarád přinesl originál s tím, že si ho ale potom, až půjde domů, musí vzít, protože hra běží pouze s CDčkem. Když jsme hru asi čtyři nebo pět hodin v kuse mastili, bylo mi hrozně líto hru vypínat, tak jsem počítač prostě nechal zaplej. Takhle mi na jedný hře běžel asi necelej tejden a já doufal, že nevypnou proud nebo nepříjde máma, která mi ráda a často plno věcí v počítači zkurvila :) (ale komu ne). A na rovinu Vám povím, že to stálo za to. Užil jsem si totiž fantastický týden v džungli, který se mi už nikdy v životě nezopakuje. Ten pocit, kdy se procházím ať už džunglí a nebo vietnamskými tunely je prostě absolutně nezapomenutelný. Byl jsem z toho tak nadšený, že jsem každého vojáka, co jsem zabil, prohlížel, jestli u sebe nemá nějakou fotku, nějaký náznak, který by ve mně vyvolal citové napětí a já se do příběhu jedné vojenské jednotky v džungli pohroužil ještě více. Užíval jsem si to, počítač běžel o sto šest, grafika řvala bolestí, ale já si to užíval. Nakonec jsem hru dohrál a v poslední misi mě hrozně mrzelo, že hra končí, že má také nějaký konec...Vždyť já si na tu četu tak zvykl, na ty hnusný zelený liány, který trčely skrz na skrz herní obrazovkou. Nedokázal jsem si to odpustit, a musel jsem si hru sehnat, abych si jí zahrál znova a znova...a znova. Až jsem se pustil i do multiplayeru, který jsem také hodně dlouhou dobu mastil. Konečně jsem viděl protivníka, který myslí a nepobíhá po mapě bezcílně, což byl možná jediný problém celé hry (pokud nebudete brát v potaz fakt, že grafika taky žádný zázrak nebyl). To mě ale utvrdilo v tom, že hru s kvalitní grafikou v žádném případě nepotřebuju. Když mě vtáhne do sebe, a nepustí, tak má vyhráno a já si s radostí užiju svět, do kterého se nikdy nedostanu, a do kterého bych svým způsobem ani nechtěl. Jenže kluci z Pterodonu i přesto, že bych do hnusně slizký džungle nikdy nechtěl, na věc měli jiný názor a vytvořili jednu z českých herních legend!

Pro: džungle, dabing, výborný příběh s parádní konstruktivní atmosférou, soundtrack!

Proti: AI, slabší grafika

+30
H34DH34D
Dohráno
  • PC 80
Chvíli poté, co se se střílečkami z druhé světové války roztrhl pytel, se parta Brňáků rozhodla dobýt svět něčím trochu jiným – prvním opravdovým „simulátorem“ války ve Vietnamu. Simulátor řečeno v nadsázce, nicméně označení hardcore FPS je přiléhavé. Vietcong se od prvního momentu snažil působit dojmem, že jste opravdu „tam“ a nutno přiznat, že se mu to dařilo. Hráč začal neotřele sprostým výcvikem a okamžitě poznal, že procházka Vietcongem rozhodně nebude procházka růžovou zahradou… Tedy pokud se růžovou zahradou nemyslí zkurveně hustá džungle plná otravného hmyzu, smradu z napalmu, nastražených kopí a poloneviditelných rákosníků, jejichž zaměřovače mají tuze rády jedno konkrétní místečko mezi vašima očima.

Vietcong není snadné k něčemu přirovnat, ale napadá mě Medal of Honor, který taktéž nectil zběsilou akci a snažil se vás občas vybídnout k taktice, popř. rozptýlit nějakým náznakem o infiltraci. Vietcong však u mě MoH překonává při nejmenším v atmosféře. Herní prostředí šlo krásně ruku v ruce s herním stylem, kdy bylo opravdu třeba postupovat obezřetně, dobře se rozhlížet, věnovat se týmu… Zkrátka jako v opravdové džungli, kde nebezpečí číhá na každém rohu. Na vyšší obtížnosti bylo až frustrující, že zbloudilá kulka mohla přiletět téměř odkudkoli, umělá inteligence viděla skrz listy lépe než vy. Vietcong byla v rámci možností realistická hra.

Jak to tak bývá, české studio není Electronic Arts, a tak se do hry vloudila řada drobných chybiček, či bugů, které mohly hráčům pořádně znepříjemnit hru. Pamatuju si, že jeden můj spolužák musel určitou misi hrát u mě, protože doma mu vždy v jeden moment hra crashla. Mezi záležitosti, které nedokáže spravit ani patch, patří umělá inteligence vašeho týmu. Není to nic hrozného, pouze platí, že Vietcongu musíte jít naproti, nesmíte se snažit hru „přechytračit“ a to jednoduše proto, že se vám to může podařit a něco se rozbije. Vzato kolem a kolem, první Vietcong byl jedinečný zážitek a hra, kterou nebylo snadné napodobit. Válku ve Vietnamu simuluje dle mě lépe než o rok mladší Battlefield Vietnam.
+30
FatalityFatality
Dohráno
  • PC 80
28. 12. 2014

Nemůžu tomu uvěřit. Od mého posledního záznamu v deníku uběhla už téměř polovina století, přesněji 46 let, 11 měsíců a 21 dní. Sice si už nepamatuju, co jsem měl předevčírem k obědu, ale tohle nikdy nezapomenu. Nikdy nezapomenu na válku ve Vietnamu. Nemohu.

Můj deník s největší pravděpodobností shořel při napalmovém náletu po dobytí Nui Peku komoušema. Letos v říjnu mi bylo 75 let a chtěl bych po sobě aspoň něco zanechat. Proto píšu ještě jeden poslední záznam. Nějaké vzpomínky. Třeba na tu skvělou partu, co se nám tam sešla. Starý dobrý Nhut, nejlepší stopař, jakého byste v té době mohli mít, s tím svým vtipným přízvukem. Nebo Bronson, ten mizera, co určitě při tom pokeru švindloval! Vzpomínám si, že jsem do Nui Peku přišel jako náhrada za seržanta, který to koupil venku v džungli, jméno vám už neřeknu, a hned při prvním výjezdu jsme to málem s Crockerem, to byl náš doktor, koupili od komoušskýho snipera!

Pak nás jednou v noci přepadli při briefingu, dokonce nám jeden vlezl přímo do hlavního štábu. Teď už bych tu pušku ani neuzvedl, ale tenkrát jsem zachránil život nejen sobě, ale i kapitánu Rosenfieldovi. Jednou nás poslali do terénu s celým mým týmem, měli jsme prozkoumat nepřátelské tanky, ale byly to jenom starý rezavý francouzský Panhardi. Teď se tomu směju, ale tenkrát člověk to mohl dostat tak rychle, že ani nevěděl jak. Každej den přicházeli noví rekruti a umírali další. Člověk si ani nestíhal zapamatovávat jejich jména.

Rukou mi prošla spousta zbraní, od americké M16 přes AK až po granátomet. Nejradši jsem měl to jejich AK. Spousta nábojů v zásobníku, slušná průraznost, kadence i přesnost. Ten zvuk střelby, ten byl úžasný. A jak jsem tehdy uměl házet granáty, pane bože. Ale třeba s dělostřeleckou podporou to byla hrůza, na výcviku jsme byli Sráč 1 a tohle označení mně zůstalo ještě dlouho. Taky mi říkali Krtek, protože jsem často prozkoumával ty neskutečně dlouhé podzemní chodby. Když už nic jinýho, Kongové byli dost pracovití. Měli tam dokonce i podzemní školu! Slyšel jsem, že některý ty tunely byly dokonce po válce zpřístupněny turistům.

Avšak nejlepší mise byla záchrana jednoho z našich. Musel jsem se proplížit do jejich vesnice a zatímco Hornster odpaloval jeden z komoušskejch baráků, připlížil jsem se až k provizorní kleci, kde našeho kluka drželi, otevřel jsem a zdrhali jsme co nám síly stačily na vrchol kopce. Kulky lítaly všude kolem nás.

Když člověk zrovna nezabíjel Kongy, mohl si vychutnat to krásný prostředí nebezpečné číhající džungle. Vysoké stromy, hučící peřeje, neuvěřitelná flóra, kvákání žab u močálů, to byl náš každodenní orchestr. Když se nic nedělo, byli jsme na střelnici nebo hráli s chlapama poker a při tom popíjeli. Co taky měl chlap dělat takhle daleko vod ženský. Ještě že jsme tam měli rádio. Pamatuju si z něj jeden vtip.

Slyšeli jste, jak pár zelenejch baretů potkalo uprostřed džungle dva vod SEALů? Tak se jich zeptali: "Hej, námořníci, co tu sakra děláte? Měli byste někde plavat!" A jeden SEAL vodpověděl: "Ale né, my nemusíme pořád plavat. My jenom musíme být blízko vody." "Jo ták. A kde je tady voda?", ptal se baret, "Tady kolem je na míle jenom hustá džungle." SEAL se usmál a řekl mu: "Nó, já mám nějakou vodu tady v polní láhvi."


                                                                   Seržant Steve R. Hawkins

Pro: dabing, prostředí Vietnamu, obtížnost, tým, zbraně, ozvučení

Proti: bugy v AI, Vietcong vidí přes křoví

+26
Han22Han22
Dohráno
  • PC 80
Vietcong je bezesporu legendární česká hra. Možná první opravdová česká 3D akce, pokud nepočítám "simulace" jako Operace Flashpoint nebo Hidden and Dangerous. Navíc vyšla v roce 2003, kdy se vyrojilo kolem 14-16 známějších 3D akcí a ve veliké konkurenci vůbec neudělala ostudu. Jen ji sráží pár chybiček.

O příběhu není moc co napsat, prostě sledujete rok života ve Vietnamu jednoho seržanta a kluků z jeho čety. Dá se říct, že tvůrci moc dobře věděli do čeho jdou, měli nakoukáno (Četa) a tak nechybí parádní atmosféra. Ať už jsou méně známé, ale chytlavé rockové fláky 60. let, pekelná džungle, různé vrtulníky na každém kroku, nebo zbytečnost a nesmyslnost celé války. Zatímco ve většině 3D akcí ve finále zabijete bosse a zachráníte svět, tady i přes dílčí úspěchy nakonec končíte zoufalou a marnou obranou vlastní základny.

Atmosféře pomáhá i spousta dalších věcí, jako například to hlavní hrdina rozhodně nedrží hubu a rozhodně se nestydí mluvit sprostě. Kurvama, zrmdama a prdelema se to jen hemží. Pozadu nezůstávají ani ostatní borci z jednotky a ani s nějakou politickou korektností si hra neláme hlavu a tak se Vietnamci a komouši dočkají pár moc hezkých výrazů. Celé pozadí pak výborně dokreslují deník hrdiny, spousta detailů o zbraních či pozadí celé války a brífingy a debrífingy.

Graficky už to zas takový zázrak není, ale tak co chcete vymyslet na džungli. I přes zdánlivě jednotvárné prostředí se autoři snažili a tak procházíte bažiny, říčky, různé vesničky, občas narazíte na chrám a pokaždé ta džungle vypadá trošku jinak.

Samotná hratelnost Vás usadí do židle dá pocit skutečného pekla. Vietnamci jsou v džungli schovaní, útočí ze všech stran, občas narazíte na pěkně nechutné pasti a brzy Vám dojde, že potřebujete tým. A tady funguje co nefungovalo v Medal of Honor: Pacific Assault. Lékař Vás vždy (bez keců) vyléčí, radista Vás spojí s velitelem, kterému realisticky hlásíte většinu změn. Ženista doplní náboje a stopař je základ. Zapomeňte na questovou šipku či byť jen kompas s cílem. Bez stopaře občas nemáte ponětí, kam jít, protože toto rozhodně není koridor a nebýt stopaře, bloudil bych tam ještě teď.

Bohužel tady přichází i obrovská slabina - umělá inteligence těžce hapruje. Tým se umí zaseknout, stopař se občas odmítá hnout a nějakou záhadou se častokrát tým ztratí při přestřelce a pak se najednou objeví až je po všem. Dlužno dodat, že v jiných případech mi dost pomohli.

Mise jsou obrovské, občas něco dobýváte, občas bráníte, někdy něco ničíte, zachraňujete vesničany a ke konci se vždy modlíte za záchranný vrtulník :) Jako zpestření si sednete někdy za volant auta a jindy za těžký kulomet vrtulníku, což funguje bezchybně. A samostatnou kapitolou jsou tunely, které navštívíte dvakrát je to zážitek. Klaustrofobní prostředí bez světla, přestřelky bez možnosti pohybu, obrovská bludiště a úžas (i hrdinův) co všechno ti kongové do tunelů natahali.

Nepřátelé jsou pochopitelně pouze příslušníci Vietcongu a Severovietnamské armády. Není jich zas moc, příliš nevydrží, ale zato jsou rozesetí v džungli, málokdy vidíte odkud střílí a pokud Vás překvapí, udělají s Vámi krátký proces. I pokud hrajete na lehčí obtížnost, když do Vás někdo šíje, tak se zpomalí pohyb a zhorší míření - parádní nápad!

No a zbraně. Vzhledem k otevřeným prostorům a tomu že většinou nepřítele moc nevidíte jsem oželel pušky, brokovnice a sniperku a místo toho používal různé samopaly či kulomety. Tady platí že čím větší zásobník a průraznost tím lepší. Zbraní je přehršel a jsou podle skutečných modelů. Z každého zabitého soudruha něco vypadne, spolu s příslušnými náboji a není problém v misi měnit. Můžete mít teda jen pistoli a těžší zbraň, což mi ale nijak nevadilo. Zbraň Vašeho srdce si samozřejmě můžete zvolit už na začátku ve zbrojnici, což je další fajn nápad. Míření funguje tak napůl, zblízka trefíte bez problémů, na dálku se vyplatí mířit přes mířidla, což opravdu zlepšuje šance trefit.

Zkrátka Vietcong rozhodně neudělal ostudu a je jednou z těch nejlepších 3D akcí roku 2003. Sice už s fádnější grafikou a víceméně stále stejným prostředím, ale iluzi pekla a nesmyslnosti celé války zachycuje dokonale.
PS: A samozřejmě dabing je vynikající!

Pro: Výborná atmosféra, spousta zbraní, napínavé přestřelky, tunely, hodně otevřené prostředí

Proti: Občas zlobí umělá inteligenci kolegů.

+26
BedivereBedivere
Dohráno
  • PC 95
Vietcong je jednoznačně jednou znejlepších českých her. Klukům z Pterodonu a Illusion se povedlo vytvořit vynikající taktickou akci s povedenou atmosférou. To je podtrženo skutečně vynikajícími hláškami. Obzvlášť výcvikového seržanta je radost poslouchat. Členy vašeho týmu si skutečně zamilujete a je vidět, že autoři si tady dali dost záležet.

Hra vypráví příběh Steva Hawkinse, který se účastní války ve Vietnamu jako velitel průzkumného týmu. V jeho kůži hráč zažije boje v džungli, bažinách a tunelech (ty jsem neměl moc rád). Vyhýbání se zákeřným pastím a nakonec i porážku ze strany Vietcongu. To se mi zvláště líbilo. Myslím, že se Pterodonu povedlo docela dobře vystihnout atmosféru té války. Jenom škoda, že tu není i kampaň za opačnou stranu.

Docela se mi líbila grafika. Na vietnamskou krajinu je radost pohledět. Docela jsem si říkal, jak by to vypadalo kdyby byla hra open-world, ale to je jen co by kdyby.

Pro: Příběh, atmosféra, hratelnost, hlášky

Proti: Tunely

+23
LichtenbergLichtenberg
Dohráno
  • PC 100
Skvostná válečná hra, která se od ostatních odlišuje svým nadhledem a důrazem na postavy. Zatímco u jiných značek je válka brána jako chlapácká věc, zde se kromě vojenského magora Hornstera ve skvěle zpodobněné džungli můžou ostatní členové jednotky podělat strachy. Pro mě jeden z nejsilnějších herních zážitků a jsem hrdý, že vznikl v naší vlasti.
+22
SkrblíkSkrblík
Dohráno
  • PC 85
!! MOJE DOBOVÁ RECENZE PRO SCORPIONS WINCHEATER !!

Poslední dobou Česká Republika dokazuje světu, že není dobrá jen ve spotřebě piva, ale i ve vývoji počítačových her. Český herní průmysl se dostal na nejvyšší špičku, což je pro nás velmi dobrá zpráva. Nejen, že umíme udělat hry velmi kvalitní, ale i lepší než americké, anglické nebo jiné. A to lepší jak graficky, tak příběhově nebo s větší atmosférou. První takovou českou revoluční hrou od nás byl Hidden and Dangerous od brněnské firmy Illusion Softworks. Takové promakanější Commandos ve 3D. Dalším celosvětovým trhákem se stal český hit Operation Flashpoint v roce 2001. Následně pak k němu vyšel oficiální datadisk s podtitulem Resistence, který dokonce vylepšil i grafiku. Před rokem k nám zavítala nejúspěšnější česká hra všech dob - Mafia: The City of Lost Heaven. Největší projekt v dějinách českého herního průmyslu. Hra s dokonalým filmovým příběhem, reálné město, auta i zbraně. Mafia trumfla i takové trháky jako dlouho očekávaný Warcraft 3. A to nejen u nás, ale i ve světě. Na prestižních oceněních získala čestné první místo a to bojovala o titul se všemi peckami co kdy byly. GTA 3, Age of Mythology, Warcraft 3, Unreal Tournament 2003 a další. Rok 2003 - že by se český herní průmysl zastavil?To rozhodně ne.Od tvůrců Mafie k nám míří taktická vojenská akce Vietcong, kterou se budeme v následující chvíli zajímat.

Vietcong
Vietcong vyšel v roce 2003 na jaře. Co by jsme mohli tak od Illusion Softworks očekávat, když v minulosti stvořila jen samé skvělé hry? Každopádně další skvělou hru s úžasnou atmosférou, revoluční? Čtěte dál.

Vietcong je hra válečná, respektive z šedesátých a sedmdesátých let a to konkrétně z války ve Vietnamu. Možná jste viděli nějaký film a tak si atmosféru hry dokážete živě představit. Prodíráte se potemnělou džunglí, už se blížíte k helikoptéře, která vás má odvézt na základnu, slyšíte řev opic, když tu najednou na vás vybafne celá řada Charlíků (Vietnamců) s kalachy. Tak přesně to se vám zde může stát, a jsou i horší věci. Než se ale dostanete do akce, musíte projít základní vojenský výcvik.

Pokud znáte některé americké filmy, kde seržant pořvává na nováčky "jste ta nejubožnější kupa sraček" (v angličtině). Při každém rozkazu vojáci "sir, yes sir". Tak ve Vietcong je to přesně takto. Pokud jste libovali v Mafii nad sprostým slovy a nad nadávkami, ve Vietcongu si jich užijete ještě víc. Nejvíce ale ve výcviku, který je fakt něco. Na prvním tréninku (první den) seržant křičí: "V armádě si říkáme křestními jmény a já se jmenuju seržant. A kdo jste kurva vy? Vy malý mizerní zmrdi?" Po tomto prologu začíná se seržantem opravdová hlína :-) Ještě když na vás tohle řve v perfektním českém dabingu. Při střílení vám klidně řekne: "No, sice střílíte jako slepý ožralý kreténi s polámanejma rukama, ale umíte alespoň mačkat kohoutek. I když i to je pro vás moc." Prostě v tréninku si nacvičíte základní pohyby, střílení, házení granátů a k tomu všemu si ještě užijete spoustu srandy ;-)

Hlavní náplní hry je ale mód, jak jinak pojmenovaný než Kampaň. Je těžká a dlouhá, obsahuje celý příběh hry. Na začátku přilétáte na vojenskou základnu Nui Pek. Jste zpravodajský seržant jménem Steve Art Hokins. Spolu s vámi a piloty také letí Nui Pekský veterán Hornster. Jeho povolání je kulometčík. Vy jste nováček a Hornster vás chvíli provází a zkouší vaše přesnosti ve střelbě. Po ubytovaní ve vašem "apartmá" vás provede po okolí kapitán Rosenfield společně se zdravotníkem (doktorem) Crockrem. Jedete do malé Montaňarské vesničky. Crocker se potřebuje podívat na své pacienty. Zvykem kmene Montaňarů je nabídnout nováčkům a těm, co přijdou rýžové víno. Dle slov kapitána chutná a smrdí jako benzín. Ani neochutnáte a už budete muset čelit útokům vietcongského snipera. Někdy zase budete muset vysvobodit vězně z vietnamské vesničky, jindy musíte udržet Radiovou stanici (jedna z nejlepších mísí). Také se vám stane, že budete muset prolézat tunely.

Tunely jsou ve Vietcongu opravdu dlouhé a nezáživné. Vůbec mi připadá, jako kdyby si Vietnamci dělali podzemní města.V jejich tunelech mají opravdu všechno. Skladiště zbraní, jídelnu, školu a podobné další věci k neuvěření. Kdepak, do tunelů se nebudete chtít vracet. Takový prokapující se komouš s kalachem za vámi, to už něco znamená.

Naštěstí na všechny hrůzné, nehrůzné mise nejsme sami. Už jsme si představili komoušobijce, kulometčíka Hornstra, který při svém zabíjení vydává pěkné hlášky. Zabíjení komoušů ho nadmíru baví, zjevně je to psychopat. Nejvíce vám bude užitečný při nějáké pořádné akci, kterou jak sám říká, miluje. Další představenou a užitečnou stránkou věci je již zmiňovaný doktor Crocker. Takové poranění v akci vyřeší pohotově. To byli jenom dva členi týmu a to je na džungli plno vietcongů poněkud málo. A tak k nám putuje stopař Le Duy Nhut. Je dobré nechat se od něj vést po džungli. Perfektně ji zná a dokáže odhalit pasti a nepřítele. Nhut je bývalý Vietnamec, nelíbil se mu ale východní komoušský režim a tak se dal do LLDB na Nui Pek. LLDB jsou Vietnamci, kteří pomáhají Američanům v boji. Odpůrci komunismu. Spojení se základnou zajišťuje Defort a vy jako zpravodaj podáváte vždy na základnu informace o misi. Zdrojem munice je černoch Bronson. Povolání ženista. Nosí vždy náboje do zbraní, které potřebujete. Je to takový brouk Pytlík :-)

Misí je celkem v kampani 12, to není moc, ale stačí to. Z toho některé jsou kratičké a některé zase příšerně dlouhé. Třeba na 3 - 4 hodiny hraní a to bez zabití. Nejvíce času ve hře strávíme v džungli. A kde taky jinde, když jsme ve Vietnamu? Džungle se skládá asi z 80 % hry. Tento fakt může vést k tomu, že se u hraní budete nudit. Nebudete, ona džungle se dost mění a taktizování, co přesně v nehostinné džungli uděláte, patří mezi priority. Často se musíte krýt za nějakým balvanem, stromem či kládou. Musíte mít také taktiku boje. Pozor, Vietcong není doomovka, je to hra typu Operation Flashpoint a Delta Force. Na nejtěžší úroveň znamená jeden zásah okamžitou smrt. K taktizováni v džungli slouží určité povely pro váš tým jako: rozptylte se, ústup a další. Často se ale budete muset spolehnout jen na sebe.

Do rukou se vám dostane pistol Colt 1911 (známá z Mafie). Sáhnete po kulometu Thompson, po americké brokovnici Remington 870. A teď ty pokročilejší: M16 (v té době ještě nepřesná), velký těžký kulomet M60 (známe také z nového GTA), M1 Grand, dále také C4 a v neposlední řadě jsou tu věci. Toto bylo jen z americké strany a zdaleka ne všechno. Kongové si s vámi pohrají s pistolemi Tokarev a Makarov, z kulometů jmenujme ruské chlouby jako AK47-Kalašnikov a náhražka na americkou M60-ku - kulomet Děgatrjev. Kongové jsou lepší snipeři, proto jim také patří skvělí SVD Dragunov. Nejlepší a nejpřesnější sniperová puška ve hře. Systém zbraní je proveden v duchu Mafie - můžete mít jednu zbraň malou a jednu velkou + nějáké ty věci jako mapu, kompas, C4 a vysílačku. Před každou misí si můžete zajít do skladiště, kde můžete náležitě vybírat. Nové zbraně které získáte se ukládají do dalšího módu hry. Pokud jste čekali jízdu v tanku, tak jste na omylu, alespoň se projedeme v džípu.

Celkově jsem myslel, že mise budou trvat déle, ale s chutí jsem je dohrál za tři dny. No nic, je tu ještě mód Rychlá Bitka. Rychlá Bitka je něco jako Skirmish v Red Alertu 2. Bez ukázek, čistě jen mise. Zajímavosti Rychlé Bitky je možnost hrát za Vietnamce :-) Vietnamec nemůže mít tým a tak se na nejtěžší obtížnost ze hry stává peklo. Skirmish (Rychlá Bitka) obsahuje asi 6 map a na některé jste nenarazili ani ve hře. Nejlepší mapou je asi Holding Port. Zde začínáte v jeskyni s týmem nebo bez a musíte dobýt celé přístaviště. Mise je dobrá jak na ostřelovaní, tak na tvrdou akci kulometem. U každé mise si můžeme nastavit stranu, zbraně, obtížnost a počet nepřátel.

Vietcong má svůj vlastní engine, což je jedině dobře. Většina nejnovějších her jen kopíruje engine z jiných her, jako je například Quake 3, modifikovaný pro: Medal of Honor, Return to Castle Wolfenstein, Star-Wars Jedi Knight 2 Jedi Outcast, Soldier of Fortune 2... Engine je na vyšší kvalitě než Quakův (3) a celá grafika je mnohem hezčí. Sice grafika nedosahuje vyspělosti Mafie, ale za to je rychlá a bezproblémová. Na Vietcong také vystačíte s menšími HW požadavky a hra jede rychle. Vaše postava (Hawkins) má tak trochu "prasečí ksicht". Ale jinak jsou všechny postavy docela slušné. Rozlišení jde nastavit od 640 x 480 po 1600 x 1200. Nastavení detailů a podobných věcí je jednoduché a hra běží velmi plynule. Hudba hry je velmi povedená, titulky jsou nejdelší, jaké jsem kdy viděl.

Vietcong je dosti dobrá hra, česká - hezká. Tak jak ji chceme mít.

Na závěr své recenze bych chtěl dodat, že datadisk ke Vietcongu je tu co nevidět. Již v říjnu 2003. Můžeme se těšit na 6 nových zbraní (bajonet, mačeta), 7 nových misí, nějaké nové stíhačky a vrtulníky. Z dalších českých luhů a hájů k nám dorazí Hidden and Dangerous 2, někdy na podzim tohoto roku a o hororu Bloodline se toho ještě moc neví. Někdy za rok se chystá Polda 5, o grafice a příběhu není zatím zmíněno.

Typ hry: Atmosferická taktická akce
Výrobce: Pterodon Software
Vydavatel: Illusion Softworks
Oficiální web: http://www.vietcong-game.cz
Minimální konfigurace: Procesor 500 Mhz, 256 MB Ram, 32 MB VGA, HDD 1,8 GB
Rok vydání: 2003

Pro: Další kvalitní český přírůstek, Zbraně, atmosféra, mise, Relativně nízké HW nároky

Proti: Málo misí, detaily postav

+22 +23 −1
xxxfuckerxxxfucker
Dohráno
  • PC 80
Vietcong patří jistě k tomu lepšímu, co se českých her týče. Krásně hnusná džungle, povedený dabing (neuvěřitelně sprosté hlášky:) a celkem dobrý dobový feeling (myslelo se i na takové drobnosti, jako nenabíjení plného zásobníku kvůli zasekávání se zbraní).

Mise jsou taky celkem pestré, moc "najdi a zab" se tu neobjevuje. Podzemní tunely jsou sice opruz, ale beru to jako reálii, jejíž opomenutí by bylo horší. Vůbec stavba levelů je povedená. Hra je tunelová, ale při jejím hraní to člověku ani nepříjde. Chválím pasti, nepůsobí frustraci tím, že by nešly objevit, ale i tak člověk musí dávat pozor, protože jdou velmi lehce přehlédnout.

Nejvíc mě ale na celé hře štvala AI. Pathfinding očividně nebyl moc dobře zvládnut, nezřídka se vám stane, že se zaseknete v rožku o spolubojovníka nebo tam zůstane trčet a sám. Nepřátele taky podvádí nemálo. To, že jsou málo vidět beru, ale když vás vidí přes půl kontinentu, tak to akorát frustruje (hlavně v noci je to šílený opruz). Taky mě dost štvalo, že věděli, kam se zrovna díváte. Modelová situace-míříte na padlý strom, za kterým jsou schovaní dva vietnamci, dokud míříte, tak jsou zalezlí, ale stačí se otočit o metr vedle nebo přehodit zbraň a už vykukují a pálí. Dále mě pak iritoval až moc velký heroismus vaší jednotky, kdy samotný voják (samozřejmě že vy) vymlátí půlku větnamský armády (nojo, k OFP to má hodně daleko).

Celkově patří opravdu k tomu lepšímu co si můžete zahrát. Je to asi nejlepší hra z období Vietnamské války. Hodně ostatních her se jí inspirovalo. Sice zápory zamrzí, ale je vidět, že si na ni dal někdo opravdu záležet.

Pro: Pěkné zpracování, zbraně, stavba levelů

Proti: AI

+20
ExenterExenter
Dohráno
  • PC 95
Legendární jednička, kterou hraji doteď, jak multiplayer, tak někdy z nudy a když jsem naštvaný singleplayer,nováčkům poradím, aby si prošli výcvik, dostanete od kapitána pěkně na zadek :D

"Tady máš dáreček hajzle" - Hawkinsovi hlášky jak při bránění rádiové přenosky, tak při obraně Nui Peku jsou skvělé- k tomu zmíním i mise, které jsou skvělě nádherné(nevím jak to vše nazvat), rádiová přenoska, most, kopec Po Tlong Karai(či jak se to píše), ruiny, obrana tábora Nui Pek, no prostě skvělé... Ze hry jsem si ovšem nečekaně oblíbil Hornstera, ty jeho hlášky mě bavili celé hraní a když trolil Bronsona"na to můžeš vsadit svoji černou prdel" anebo Deforta, kde jsem z toho měl akční komedii v hlavní režii C.J Hornstera. To jsme si probrali postavy,které disponují až s neuvěřitelně božsky božím dabingem.
Když bych měl povědět něco o misích, tak mě frustrovalo a nudilo to, jak jsem v některých částech byl Forever Alone, přeci jen, bez munice, nuda, bez doktora, bez stopaře a dokonce i baterka byla někde v háji. Ještě k tomu v tunelu, z toho byl doslova survival horor a né akční FPS z prostředí války. V tunelech jsem občas bloudil někdy až 3 hodiny a pak jsem musel hledat HORDY návodů na to, jakou cestou se vydat. V těchto okamžicích se stávali i zaznamenané bugy, když třeba po mě nepřítel ani nestřílel a tlemil jak přezůvky ve škole(ach ta škola!), k tomu se počítá i AI ...

Džungle je nádherně propracovaná stejně tak i grafika a celkový engin -nemožnost sprintu :'( .. Někdy jsem měl problém dohrát misi, protože tam byli pasti, s kterýma mě doslova "trolili na křesle".

Když jsem zmiňoval ty mise, tak musím ještě dodat, že je tzv.. rychlá bitva, kde můžete hrát za VC(ovšem Forever Alone) a US(celý tým, Forever Alone, poloviční tým). Mě osobně to bavilo, ale když se dostanete k MP, tak to bude nějaké nezajímavé(pokud teda nemáte na PC internet, což pochybuji). Nejvíc mě asi bavili brífingy u Hawkinse v bunkru, příjemně útulný, skvělý poslech rádia, dobová hudba, hlasatel v rádiu, různé dokumenty o zbraních, postavách a deník, který si můžete přečíst(dozvíte se pár zajímavých věcí), pak střelnice, no prostě paráda, odpočinek od džungle, všude klid...
Soundtrack je skvělý, stejně tak jako zvuky prostředí, kde například v noci kvákají žáby, M16 je zvukově reálná a né nějaký paskvil na styl "moderních válek"... vše tomu ale teprve přidává jahodovou šťávu multiplayer, který "hardcore" hráče neomrzí, map je tam až přehršel a serverů habaděj. Musím se přiznat(ač to bude vypadat infantilně), že mulťas hraji dodnes s kamarády.

To je tak vše, hře uděluji 95%

Pro: Multiplayer a single, postavy, příběh, mise,soundtrack a zvuky, prostředí džungle, na tu dobu skvělá grafika, dabing, Hornster, Hawkinsův bunkr, rychlá bitva...

Proti: Někdy až moc frustrující mise FOREVER ALONE a tunely kde jsou muka v hledání cesty, občasné bugy v grafice, mírně slabá AI...

+20 +21 −1
LukaskonLukaskon
Dohráno
  • PC 80
Češi uměli dělat hry, ne že ne. Není v tom žádné vlastenectví, když řeknu, že svého času jsme byli herní velmocí, alespoň po stránce stříleček. Je škoda, že tahle doba už je pryč, ale české herní klenoty pořád nejsou tak staré, aby upadly v zapomnění.

Vietcong je považován za herní klasiku, která jako jedna z mála FPS zobrazuje válku ve Vietnamu a nebojí se do toho jít zostra. Tak zostra, až musí být na krabičce nálepka +18. Takovéto hodnocení samozřejmě nikoho nezajímá a tak VC hrají lidé nejrůznější věkové kategorie. Jenomže… hloupý dvanáctiletý harant, co hraje Vietcong, na něm neuvidí tu ultrabrutálně černobílou tlačenici směrem do zadků USA, ale zbaští tu iluzi boje dobra a zla. Pravda, tu iluzi zbaští kolikrát i dospělí, ale na děti obecně to má větší vliv. A tak na nich hra něco zanechá - minimálně následující představu: ‚Komouši jsou prasata!‘ Mluvím tu i o sobě, neboť tím harantem jsem tehdy byl a považoval jsem Severní Vietnam div ne za semeniště zla. Pamatoval jsem si řadu hlášek hlavních hrdinů a věřil, že nebyly pronášeny jen tak do větru, ostatně o druhé straně mince vám ani učebnice dějepisu nic nepoví. Bože, jaký já byl idiot! Jsem rád, že dnes pro mě není Vietcong hra objektivně a reálně sledující konflikt ve Vietnamu, ale proamerická a antikomunistická podivnost, co bestiím z USA dává nálepku mírotvůrci a zapomíná na všechna svinstva, co tehdy provedli. Tím se nesnažím stranit druhé straně konfliktu, jen říkám, že svinstva se páchala na obou stranách barikády. Většina her vám neukáže USA byť jen v trochu špatném světle, ale to neustálé zesměšňování a kopání do druhé strany je ve Vietcongu mnohem ostřejší než u jiných válečných her, dokonce ostřejší než u ‚made in USA‘ her. Chápu, že hra, kde bude vaším úkolem přijít jakožto Američan do vesnice My Lai, znásilnit ženy a civilisty postřílet, by se těžko mohla v nějaké ‚západní‘ zemi vydávat, ale když už čeští tvůrci tak vehementně plivou na severní Vietnam, bylo by od nich férové říci, že druhá strana nebyla o nic lepší. Takhle autoři oblbují blbce a při vzpomínce na to stádo tupců ze ZŠ musím říct, že dost úspěšně.

Tak, tím bych si odbyl pár slov, které jsem zkrátka musel říct a i když si za ně dost možná vysloužím řadu mínusů, je mi to jedno. Zpátky ke hře jako takové. Ta sleduje příběh jistého Steva Hawkinse. Tenhle upovídaný chlapík, co rád komentuje vše kolem sebe, je převelen na základnu Nui Pek, kterážto se stane styčným bodem všech misí, neboť je to místo, kde se zúčastníte brífinků, kde si můžete zvolit zbraně na misi, pročíst deníky a třeba si pustit rádio, odkud vycházejí nejen dobové písničky ale i zprávy o válce (samozřejmě jednostranné zprávy o válce, ale to je vzhledem k Americkému vysílání očekávatelné). VC není hra jen o střílení a nabízí klidné, odpočinkové úseky, jež jsem si velice oblíbil. Vždycky jsem se těšil na pauzu mezi misemi, abych se mohl prohrabat novými stránkami deníku, zjistit, jestli do zbrojnice přibyly nové zbraně, pročíst si záznamy o nové technice a taky abych se ze statistik dozvěděl, jak jsem si vedl v zabíjení nepřátel.

Hra samozřejmě stojí a padá na bojových misích, které jsou poměrně rozsáhlé, je jich celkem dvanáct a povětšinou se odehrávají v nepřehledné džungli. Mise bývají různě dlouhé. Některé v sobě zahrnují jedinou úroveň, jiné jich mají třeba pět. Některé sfouknete za 15 minut, jiné vám zaberou dvě hodiny. Celkem je ve VC zhruba 30 úrovní, což je pořádný nášup. Náplň mise obvykle představuje vyčistit část území od Vietcongu, nicméně jsou tu i promyšlenější mise typu osvobození rukojmí, podminování mostu, jízda džípem, či průnik tunely. Vietcong rozhodně není zběsilou akcí, neboť úrovně jsou mnohdy nepřehledné, nepřátelé jsou dobře ukrytí, hrdina nevydrží mnoha zásahů a korunku tomu nasazují typické pasti. Hráč se tak neustále musí rozhlížet kolem sebe a bedlivě pozorovat okolí, které ani po těch letech nepůsobí vyloženě ošklivě. Vždycky říkám, že hra, která je X let stará, pořád může vypadat pěkně, pokud nemá opravdu hnusnou grafiku a to VC nemá. Označil bych ji za takovou nadčasovku, která v dnešní době sice oku nelahodí, ale když se do hry ponoříte, grafika vám herní zážitek nepokazí.

Co se různorodosti nepřátel týče, tak zde není moc o čem mluvit. Vietnamci mají široký arzenál zbraní, ale protože jsme vázání prostředím a dobou, můžete zapomenout na nějakou opravdu kvalitní výzbroj či výstroj. Polonazí chlapíci je to, co budete potkávat od začátku do konce, a o technice si budete moci jen zdát, ačkoli… sny se vám nakonec přeci jen vyplní.

Až doteď se může zdát, že je VC poctivou propracovanou střílečkou, kterých však tehdy bylo mnoho, jenomže to, co ho povznáší hodně vysoko je přítomnost kolegů vojáků, s nimiž se zúčastníte téměř všech misí. Každý z nich má svůj charakter, je perfektně nadabován (CZ verze) a má řadu nezapomenutelných (pro někoho vtipných) hlášek, které však opakuje nezdravě často. Každý kámoš má v terénu svoji funkci a díky tomu se stávají nepostradatelnou součástí mise. Co zamrzí je jejich časté zasekávání se o překážky a celkově nepříliš vydařená umělá inteligence, která je minimálně u průvodce dost žádaná. Naštěstí se na to dá zvyknout.

Naši hrdinové:
Nhut plní úlohu průvodce, který dokáže upozornit na pasti a nalézt vhodnou cestu k cíli mise. A nemyslete si, že najít cestu je jen tak, protože některé lokace jsou nejen rozlehlé, ale i nepřehledné a ne vždy přesně víte kudy se vydat (a to navzdory mapě). Jak bylo u tehdejších her krásné, když jste mohli zabloudit…

Ve hře sice existuje systém lékárniček, jež jsou navíc přenosné a dají se použít, když jsou nejvíce zapotřebí, ale krom toho se o léčení stará i doktor Crocker. Když je doktor po ruce, je to způsob, jak šetřit lékárny, ale ani on nedokáže vyléčit zranění na max. Ano, pokud hrajete na vyšší obtížnosti, maximální hodnota zdraví se s každým zraněním snižuje a to až do doby než skončí mise. Tahle vychytávka je prostě skvělá a vy si díky tomu nemůžete říct: ‚vběhnu na ně, doktor mě pak dá dokupy.‘ Ne, ne, takhle to prostě nefunguje a to je bod k dobru.

Máme tu dvě základní sady zbraní – Americké a Vietnamské (respektive Sovětské) a protože drtivá většina operací se odehraje na ryze nepřátelském území, můžete zapomenout na to, že v terénu seženete byť jen jeden zásobník do M16 - nikde žádné univerzální bedny, žádné sklady US munice uprostřed tábora Vietcongu, prostě nic. Až vystřílíte náboje, nezbude než se poohlédnout po jiných zbraních, přičemž nijak výrazně netratíte, neboť ani jedna ze stran nemá ve výzbroji přílišnou převahu. Pokud však máte po ruce Bronsona, můžete si zažádat o US munici a tím si hračku západní výroby ponechat o něco déle.

Defort je radista který se stará o spojení jednotky s velitelstvím a protože se VC snaží zobrazovat válku pokud možno věrohodným způsobem, nejste osamělý vlk, ale člen armády a tak máte ne zrovna příjemnou povinnost hlásit každý zajímavý šutr, co cestou minete. Možná to teď zní, že si na tento aspekt hry stěžuji, ale ve skutečnosti mi to přišlo jako hodně dobrý nápad, který sice na jednu stranu zdržuje, ale na stranu druhou to vypadá, že se snažíte přežít a vyhrát válku jako tým, nikoli jen kopat za sebe.

Hornster, to je hrdina tak trochu do počtu, neboť jeho doménou je jen a pouze kulomet, kterým mnohdy netrefí ani náklaďák. Pokud však hrozí boje na menší vzdálenosti, najde své uplatnění.

---

Hráč má tým na starosti a je nemyslitelné, aby některý z hrdinů padl. Možnost volat hrdiny k sobě mě potěšila, je fajn, že můžete kolegům rozkázat, aby se hnali vpřed, za vámi anebo aby ustoupili, ovšem když pak není možné jednotlivé kolegy poslat na nějaké místo a naplánovat tak třeba obyčejný přepad nepřátelské hlídky, je to smutné, neboť je zde jasně patrné, že od ‚obyčejné‘ střílečky k taktické akci stačí jeden jediný krůček. Tenhle krůček nebo spíše skok přinesl až HaD, ovšem VC bohužel ne a to je škoda.

Protože multiplayer v zásadě nehraju, prakticky už nemám o čem hovořit, ačkoli VC přináší jeden zajímavý nápad, kterak prodloužit hratelnost a tím jsou samostatné operace. V průběhu SP odemykáte jednotlivé mapy a zbraně do tohoto modu, který umožňuje vybrat stranu (US či VC), navolit spojence i počty nepřátel a pustit se do boje na mapách, které odpovídají multiplayerovým mapkám. Na chvíli mě tahle možnost zabavila, ale opravdu jen na chvíli.

O VC mohu s klidným svědomím říci, že je to nejlepší akce z Vietnamské války, kterou jsem kdy hrál. Ono jich vlastně moc není, ale i na poměry FPS obecně jde o velmi dobrou, navíc silně atmosférickou válečnou akci, jejíž výsledný dojem v mém případě výrazně kazí pouze ta divadelní opona s pruhy a hvězdami.

Pro: Prostředí, atmosféra, charakter hrdinů (i hlavního hrdiny), spojenci, zajímavé herní prvky (omezené léčení, stopař, podávání hlášení), klidné pasáže na základně, navzdory jedné lokaci pestré prostředí (bažiny, džungle, řeka, chrámy, tunely...), CZ dabing

Proti: Bídná AI spojenců, opakování hlášek, těžká propaganda USA

+20
Zobrazit další komentáře

Platformy a hodnocení

Nápověda
  • PC 637 84
  • PS2 0 --
  • Xbox 0 --
  • X360 0 --

Hodnotit, napsat komentář, diskutovat…

Jako zaregistrovaný a přihlášený uživatel můžete tuto hru nejen ohodnotit, ale také k ní případně napsat komentář, diskutovat o ní či ji zařadit do některého ze seznamů (vlastním, chci atd.).

Poslední hodnocení

Všechna hodnocení

Statistiky

Id hry:
51
Odkaz:
http://dbher.cz/h51
Přidána:
15.05.2008
16 let a 224 dní
Hodnocení:
637 (15-100 %)
Komentářů:
32
Oblíbenost:
Sledovat 45 Chci si zahrát 30
Rozehráno 12 Dohráno 561
Návštěvnost:
76818× (celkem)
162× (poslední měsíc)
43× (poslední týden)
0× (dnes)
Více