Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Poslední komentáře

9:05

  • PC 75
Vzhľadom na to, že rád skúšam nové a pre mňa netypické žánre, rozhodol som sa trochu ponoriť do sveta textových adventúr. Tie ma vždy celkom lákali a pripadali mi zaujímavé. Nastal teda čas vyskúšať si nejakú na vlastnej koži. 9:05 som zvolil preto, lebo ho miestny expert na textovky Artran na svojom profile odporúčal ako ideálny kúsok pre začiatočníkov.

Spočiatku som ale mal dosť problém sa v hre vyznať. Nešlo o jazykovú bariéru, všetkému som rozumel, ale tak úplne som nechápal základné mechaniky a to, ako to vlastne v textovkách chodí. Zadával som príliš krkolomné a zložité príkazy, ktoré systém nerozpoznal, netušil som, že predmety môžem aj bližšie skúmať (napr. otvoriť peňaženku), neskôr som sa zasekol v kúpeľni a nedokázal som sa dostať do sprchy, hoci som si šaty vyzliekol.

Až vďaka návodu som zistil, že oblečenie si nestačí vyzliecť, ale treba ho aj položiť. Skrátka mi dosť trvalo, kým som si na toto všetko zvykol. Keď sa tak ale stalo, tak som si hru dosť užil. Nechtiac sa mi dokonca podarilo dosiahnuť tri rôzne konce (havaroval som a zomrel, na druhýkrát som ušiel z mesta a až na tretí raz som dosiahol koniec, ktorý autor zamýšľal).

Príbeh sa mi páčil, jednoduchá situácia, veľmi pekne vykreslená a na záver fajn zvrat, ktorý som nečakal. Hra vo mne vyvolala túžbu siahnuť aj po ďalších textovkách, čo je asi najlepšie vysvedčenie, ktoré jej môžem udeliť. Ako isté negatívum by sa mohlo brať, že je to naozaj len jednohubka, ktorá slúži primárne na zoznámenie sa s týmto žánrom. Mne to ale neprekážalo.
+7

This Bed We Made

  • PC 70
Tato hra mě zaujala originálním konceptem – hrajete za služebnou, která se sice ráda prohrabává věcmi hotelových hostů. Celkově jsem si hru užila, ale bohužel mnoho momentů nešlo přeskočit, což pro mě snížilo její znovuhratelnost. Vedlejší postavy byly zajímavé a na začátku si můžete vybrat pomocníka, který vás doprovází celou hrou. Přestože se chovají víceméně stejně, mají jiné zájmy. Hra nabízí více konců, takže záleží jen na hráči, jak si s ní pohraje. I když jsem nedosáhla toho "nejlepšího" konce, byla jsem spokojená. Doporučují uložit hru po cinkání výtahu, pak si můžete lépe hrát s různými konci.
+3

LumbearJack

Hell is Others

  • PC 50
Jelikož snadno panikařím, je pro mě hra skoro nehratelná. Nápad se mi líbí, ale pro mě osobně, protože nejsem god-player, je to převážně jen frustrace.
-2

Battle Circuit

  • PC 80
  • Arcade 80
Battle Circuit je nejnovější klasická beat 'em up od Capcomu a na mnoha prvcích je to vidět. Osm středně rozsáhlých úrovní a pět hratelných hrdinů je pěkně nakresleno a rozpohybováno. Samotný bojový systém je svižný, s mnoha možnostmi a nejvíce připomíná ten z Alien vs. Predator. Postavy jsou dostatečně odlišné a za každou se hraje jinak. Nejvíce jsem si nakonec oblíbil růžového pštrosa...

Zasazení je sice sci-fi, ale značně šíleně podané. Není to něco co bych vyhledával a právě atmosféra tak pro mě nebyla nejlepší. Nakonec je to také největší výtka, kterou k této jinak dobře vyladěné hře mám. Obtížnost je celkem standartní, až na několik soubojů s bossy. Tam právě hodně pomohla volba postavy, pštros má se svým "létáním" často slušnou výhodu. Tentokrát má smysl také sbírat všechny ty peníze, protože je možné za ně zlepšovat postavu a získávat nové schopnosti. Celkově jde o velmi dobrou beat 'em up a pokud vám sedne prostředí, tak Battle Circuit rozhodně nevynechávejte.
+12

Kingdom Come: Deliverance – A Woman's Lot

  • PC --
DLC jsem dostal darem od Guldyho (člen Warhorse a již neaktivní člen DH) hned po vydání, ale šetřil jsem si ho až na druhý průchod. 

Terezinu část jsem si užil mnohem více, protože je od hlavní hry oddělená a přináší větší výzvu. Je potřeba otáčet každý groš a finální noční střety s Kumány ve skalických kopcích s umírající Terezou byl větší survival, než kdejaký rezident ývl. Líbí se mi, že autoři využili oblast kolem Skalice, která v hlavní hře nedostala tolik prostoru. Je fajn potkávat zpětně všechny NPC a znovu nasát tu atmosféru smradlavé středověké venkovské pohody. Upocené selky dřou jako divé, sedláci funí do korbelů a mlátí pěstí do stolů... a Tereza? To je snad nejlepší charakter v celé hře. Ani ten ňouma Jindřich si ji nezaslouží!

Oproti tomu příběh Johanky a jejích halušek s pannou Marií je sled několika vedlejších úkolů v rámci hlavní hry, které vedou k dlouhému soudu a jednomu ze tří konců. Protože jsem příliš dobrý a udělal vše správně, dostal jsem ten nejlepší, ale upřímně mi přišel nejzajímavější ten špatný a ten ještě špatnější - víc emotivní a ponurý. Tak nějak mi to k Johaně více sedělo. Člověk pro ní dělá první poslední přesně tak jak si přeje, ale ona dokáže tak maximálně být protivná a házet klacky pod nohy. Když mi zadávala nejzábavnější a zároveň nejotravnější úkol v DLC (Cesta pokání), nemohl jsem se nesmát nad jejím pokrytectvím. 

Nový skill psovoda jsem v hlavní hře nevyužíval, naopak při hraní ze Terezu byl opravdu k užitku a díky jeho schopnosti odlákat nepřátele mi několikrát vytáhnul trn z paty. Než ale začne být čoklík užitečný Jindrovi, je potřeba mu aktivovat několik perků a do té doby bude hlavně překážet a blokovat dveře. Z technických problémů byl nejhorší vynechávající český dabing krejčířovi ženy, která toho tady namluví docela dost a většinou jí ten pant mlel naprázdno. Pozitivní je, že videosekvence v DLC jsou fixnuté a netrhají se, tak jako v původní hře.
+18

My Time at Sandrock

  • PC 85
V mnoha ohledech stejné jako Portia, v mnoha ohledech lepší, tedy těm, kterým se líbila původní hra, bude se dozajista líbit i pokračování. Kromě hezčího grafického kabátu mi přišla pohodlnější a plynulejší i hratelnost a stejně tak na zajímavosti pobraly nové postavy a příběh, jež se dočkaly i nějaké té vrstvy a vyššího rozměru (čili zatímco v Portii mi např. bylo jasné za koho se provdám prakticky hned, tady už to bylo složitější). Samozřejmě ale i tato hra pořád naráží na ty samé zápory, které k žánru chtě nechtě vždy budou patřit, tzn. po čase se dostaví repetitivnost, i když celou řadu úkonů lze postupem zautomatizovat, a při své monstrózní délce 100+ hodin jsem - přiznávám bez mučení - posledních pár dní/týdnů prospala, pokud nebyla k dispozici vyloženě hlavní mise, úpěnlivě vyhlížejíc konec, jež ne a ne nastat. Každopádně jako celek jsem si Sandrock užila a opět se jednalo o příjemný, odpočinkový výlet. Určitě si pořídím i další pokračování.

Pro: relax, příběh, postavy, svět, audiovizuál

Proti: repetitivnost, možná mohlo být o pár hodin kratší

+12

Last Train Home

  • PC 75
Již po vydání byly mé zraky upřené na tento titul. Jelikož jsem ale měl rozehrných několik jiných her, LTH putoval do seznamu přání na Steamu a čekal jsem na slevu. Nakonec jsem se po dohrání většiny rozehraných her z konce minulého roku nechal zlákal letní slevou a zakoupil rovnou edici včetně DLC. A rozhodně nelituji. V krátkosti jde o RTS ve stylu Commandos v kombinaci s dalšími strategickými prvky například ze hry XCOM. Primárním cílem je dostat partičku legionářů zpět do nově vzniklé Československé republiky. Má to ale háček. Kvůli vývoji na frontě se nelze vrátit zpět na západ, ale budete se muset proklestit celým Ruskem na východ až do Vladivostoku na poslední trajekt, který vás odveze domů. Toto vše za doprovodu kapitána Langera, kterého ztvárnil český herec Karel Dobrý známý například z role Adalberta ze středověkého filmu Jménem krále. Hra je poctou československým legionářům, přestože není zpracování historicky naprosto přesně.

Začínáte cestou kousek od Moskvy, kterou jsme si mohli vyzkoušet už v demoverzi hry. Kromě jednotlivých misí se budete muset starat i o váš vlak. Zde si autoři skutečně vyhráli a do hry zakomponovali všemožné serepetičky. Během hry totiž dostanete možnost nejen vylepšovat například vaši lokomotivu, nebo si ji někde v nádražním depu vyměnit, ale rovněž budete moci vlak doplnit například o zdravotnický vagon, kuchyňský vagon, nebo dokonce dělostřelecký. V každém z daných vagonů budou vaši legionáři moci vykonávat danou práci dle typu vagonu. Ve zdravotnickém léčit zraněné a nemocné kolegy, v kuchyňském vařit jídlo a v dělostřeleckém pálit po nepřátelích v misi jako dělostřelecká podpora. Kapitolou samou pro sebe jsou pěchotní vagony. Těch je potřeba mít dostatek a co nejdříve je vylepšit na maximální kapacitu, abyste měli dostatečnou rezervu na naložení všech legionářů, které potkáte. Toto jsem v úvodu podcenil a hru musel restartovat od začátku. O zateplení vagonů ani nemluvě. To je nutné také provést zavčas, jinak se váš průjezd Sibiří stane nemožným. Dalším faktorem je sběr materiálu a komponentů. Ty je sice možné čas od času koupit u obchodníka, ale ve velmi nevýhodném poměru. Tak či tak bude někdy nutné něco dokoupit a jiné komponenty prodat. Naštěstí jsou během putování poblíž trati tzv. body zájmu, kde se dle jejich typů onen materiál nachází. Jelikož je ale výprava pod tlakem času, budete se muset i rozhodovat, které body zájmu navštívíte. Ve hře jsou navíc zabudované algoritmy, kdy vaše vyslaná četa může najít buď nadstandardní počet plus další, ale spíš pobere minimum a někdy vůbec nic. Toto se dá ovlivnit prospěšnými vlastnostmi někerých vojáků a naopak i negativně. Některý voják se může zranit, napadne jej prase, nebo chytí nemoc. Vojáci se v bojích zlepšují a učí se i nové dovednosti. Jsou poté všestrannější a mohou vypomoci, kde vás aktuálně tlačí bota. Čím vetší všestrannost, tím lépe. Hra je v tomto vypilaná skutečně detailně.

Ozvučení a zejména dabing je samozřejmě na velmi vysoké úrovni. Legionářům propůjčili hlasy známí čeští a slovenští dabéři a ozvučení je dle situací nadmíru autentické. Protivníci mluví samozřejmě rusky. Dobová hudba se také povedla, jak během putování vlakem, tak i v misích. Hudba v nich se mění dle aktuální situace, kdy zpočátku je v klidu, ale když graduje bitva, hudba je rychlejší a dramatičtější. Stejně tak ozvučení střelby, jezdících aut a podobných zní jako skutečné zbraně a vozy a ne komicky. Samozřejmostí je krytí vás i vašich nepřátel za určitými překážkami. Pak se přestřelky stávají delšími a abyste příliš neplýtvali municí, doporučuji použít proti nepřátelům jako argument granát. Putování je rozděleno na několik kapitol ve kterých budete plnit i celou řadu zajímavých misí. Tu budete pomáhat tamním farmárům proti rudým, kteří budou drancovat jejich vesnici, zachraňovat katedrálu, ničit nepřátelské továrny, dělostřelecká stanoviště, pevnosti a další. Čas od času vám spadne strom na koleje a bude na vás, zda jej prorazíte nebo odstraníte a dřevo si necháte. K interakcím bude docházet i na bodech zájmu a čas od času budete muset udělat rozhodnutí, která ovlivní morálku vašich vojáků. Někdy budete čelit špatným rozhodnutím a budete si muset vybrat to méně špatné. Pro doplnění morálky vojáků na vysokou, která je nutná, aby nedošlo k dezerci, můžete popít v nádražních hospodách nebo individuálně každému členovi výpravy morálku doplnit spotřebními předměty. Stejně tak i chybějícíc kondici. Mikromanagement výpravy bude hrát během vaší cesty zpět domů naprosto klíčovou roli. Jak budete postupovat, bude proti vám protivník víc a víc agresivnější a objeví se i faktor hrozby. Ta, pokud překročí určitou mez, stane se skutečností a nepřítel vás bude nalétávat například letadly. Hra se dá naštěstí behěm hektických pasáží mikromanagementu zpomalit nebo úplně zastavit, abyste neplýtvali drahocenným časem a vše si důkladně promysleli.

Bohužel se dostáváme k tomu, co mě zklamalo a nebylo toho málo. Ve hře jsem našel zásadní bug, kdy na konci třetí kapitoly mi od vstupu na železniční most nefungovalo zabití granátem. Na výbuch zemřel ze skupiny vojáků pouze jejich velitel přičemž podřízeným se nestalo vubec nic. Dalším bugem je padání hry při načítání uložených pozic. Šest pádů za nějakých šedesát hodin není extra moc, ale jsem názoru, že dobře optimalizovaná hra by rozhodně takto padat něměla. O absenci klávesy pro Quickload nemluvě, jak na takto důležitý prvek hry mohli tvůrci zapomenout?! Dále mě zarazila nerealistická umělá inteligence, která naprosto ignoruje mrtvé kolegy na zemi a podivně reaguje na například vaše odhalení. Očekával bych, že se na vás vyrojí soudruzi ze širokého okolí a začnou oblast pročesávat jako například v prvních Desperados: Wanted Dead or Alive. Vám stačí utéct o 100 metrů, skrýt se v křoví a během pár sekund je klid. Pro posílení hlídek nepřítele musí být vyvolán alarm samotným nepřítelem. Obtížnost hry mi přišla neuvěřitelně lehká snad jen s výjimkou poslední mise. A to jsem prosím hrál na Velitele. Stačilo si průzkumníkem kamenem nalákat jednoho po druhém ke křoví a pak jej picnout. Hlídky jsem obvykle vyřazoval granáty a pejsky výpadem s bajonetem. Spíš je šance, že se zaseknete protože vám dojde palivo ve vlaku nebo kvůli podcenění situace skončíte bez jídla nebo umrznete. Správa vlaku je zejména při nasazování čet a starání se o konkrétní legionáře otravná. V oknech je nutné se posouvat pomocí posuvníků, kdykoliv vysíláte do terénu dvě a více čet a pokud potřebujete konkrétního legionáře vylepšit, uzdravit nebo mu doplnit modrý i žlutý bar doplna. Stačilo by hlavní okna správy čet zvětšit a podokna naopak zmenšit, aby se vám do hlavního okna vešly tři čety aniž byste museli okno posouvat dolů. Toto budete proklínat zejména ke konci hry, kdy budete vysílat do terénu klidně i 4 a více čet a vylepšovat desítky vojáků. Hra v tomto všem bohužel v mých očích zbytečně klesá. Nebýt těchto nedostatků a jednoduchosti v misích, byla by to minimálně devadesátková hra. Tematika československých legionářů je ve hrách neprobádaná a LTH se toho nebál a i tak uspěl. Rozhodně jde o titul, který projdu vícekrát. Já totiž na Sibiři nikoho nenechám a ješte se chci podívat jak vypadá severní cesta!

Pro: pocta českým legionářům, dabing Karla Dobrého doplněný dialogovými a filmečky, faktor rozhodování se v situacích, stoupající obtížnost mikromanagementu, nutnost vylepšování vašeho vlaku

Proti: bugy v podobě nefunkčních granátů, padání hry během nahrávání pozic, nelogicky a neagresivně fungující AI, lehká obtížnost misí i na Velitele, příliš mnoho posouvání se nabídkami

+16

Ve stínu havrana

  • PC 65
No dobrá, jdu pokračovat ve své spanilé jízdě českými adventurami.

Následoval Stín Havrana s Lábusovým dabingem. Nejsem si vědom, kdy naposledy jsem tuto hru hrál, protože už to bude zřejmě hodně dávno. Každopádně jsem si šel tuto opět oprášit a zjistit, jak je na tom.

Dabing, jak jsem již řekl byla Lábusova práce, což nebylo vůbec špatné, stejně jako graficky. Co mi ale dělalo obrovské problémy, tak byly minihry. Přes minihru na lodi jsem se nemohl za žádnou cenu dostat a musel jsem zkrátka najít mechanismus, jak k tomu dojít. A samozřejmě ta minihra úplně na konci. Tyto dvě minihry si mohly klidně odpustit, poněvadž jsem se prostě nemohl pohnout dále.

A bohužel se mí místy i zasekávala postava, když jsem třeba chtěl popojít do jiné lokace, tak jsem musel až třikrát kliknout, než se mi postava pohnula tam, kam jsem chtěl.

Nakonec jsem ovšem uspěl a hru dohrál, ale musím uznat, že jsou i lepší české adventury, než je tahle. Byť jsem si ji užil, to je pravda, tak mi tam asi opravdu něco chybělo.
+22

Rememoried

  • PC 20
Nápad na hru zní zajímavě udělat surealistickou hru o snových prostředích, kde hráč na to, jak se dostat dále musí přijít explorací a intuicí. Reálný produkt už bohužel nefunguje. Hra je z hlediska náplně po většinu času nudná a nezábavná. Intuice často nefunguje, kvůli hroznému designu. Divým se, že jsem hru vůbec dohrál. Poměrně často jsem se na to chtěl vykašlat. Hra nepřináší z hlediska vizuálního zážitku nic moc zajímavého, respektive to mohlo být zkratka výraznější lepší a víc šílenější. Takhle slabý pocit jsem u hry dlouho neměl. Radši se tomu vyhněte.

Pro: Nápad

Proti: Náplň, nezáživnost, naznačení jak se dostat dále tu často absolutně nefunguje, level design, vizuální zážitek nefunguje

+2

The Amazing Spider-Man 2

  • PC 70
Hra mě bavila hlavně kvůli gameplayi, který stanovil první díl. Druhy díl nepřinesl nic moc nového. Docela zajímavá je změna vystřelovaní sítí při pohybu ve městě. Už to není jenom na jedno tlačítko, ale na dvě kdy každým se zhoupnete sítí z jiné ruky. Možná to zní jako blbinka, ale byla to do docela osvěžení. Podobně na tom jsou občasné dialogové vybíraní na co se některých postav zeptáte. Blbinka, ale líbilo se mi to. Co nejvíce zamrzí je, že grafika se ani trochu neposunula ba naopak některé věcí působí vizuálně hůře než jednička. Hra má dobré a různorodé bossfighty. Je jenom škoda, že jsou z většiny situované až do poslední třetiny hry. Celkově jsem bavil, jenom jde cítit, že hra byla dělaná asi na rychlo, aby se stihlo vydaní okolo premiéry filmu.

Pro: Zábavný gameplay, pohyb po sítích na dvě tlačítka, dialogové možnosti, boss fighty

Proti: Málo výraznějších změn nebo novinek, grafika, příběh, zvláštní rozložení bossfightů

+2

Marvel's Midnight Suns

  • PC 75
Velkou část hry tvoří konverze s ostatníma postavama a pak jsou tahové souboje prostřednictvím karet. Souboje jsou zajímavé, da se v nich dobře taktizovat a vizuálně jsou útoky hezké na pohled. Jediné co mě u soubojů hodně výrazně štvalo bylo, že ve hře je poměrně hodně málo druhů nepřátel. V druhé části hry chodíte po ostrovním opatství a konverzuje s dalšími hrdiny snažíte se s nimi spřátelit, vybíráte věci pro výzkum, hledáte klíče na odemčený truhel atd. Můj trochu problém ze hrou je, že je až moc výpravná, jelikož na to nemá tak dobrý příběh. On sám o sobě příběh není zase špatný, ale pro hru, která na něm vyložené staví by měl být zkratka lepší a silnější. Technicky je hra pěkná z hlediska grafiky prostředí, ale u postav je to takové rozporuplné. Třeba Doctor Strange nebo Blade vypadají docela dobře tak třeba Tony Stark nebo Peter Parker vypadají o dost hůře. Celkově mě hra bavila, ale jde cítit, že to mohlo být lepší.

Pro: Souboje, karetní systém útoků, design opatství, pěkná grafika prostředí, dabing postav

Proti: Málo druhů nepřátel, až moc příběhové, příběh pro takovou hru mohl být lepší, různorodá kvalita zpracovaní postav

+2

Captain Commando

  • PC 70
Druhá hra ze série Capcom Beat 'Em Up Bundle se tentokrát přesouvá do budoucnosti, kde máme v kůži Captaina Commanda nebo jednoho ze tří jeho společníků za úkol vymlátit duši ze zločinců futuristického města Metro City.

Hratelnost je prakticky stejná, jako u předchozí hry Final Fight. Postupně jsem si vyzkoušel hrát za každou ze 4 postav, abych poznal jejich specifické útoky. Asi nejvtipnější hratelnou postavou bylo Baby Head, čili dítě sedící na robotovi, který rozdává rány nepřátelům. Nicméně nakonec jsem hru dokončil za základního kapitána. 

Zajímavou novinkou je možnost nasednout do mecha, díky kterému by měla být likvidace nepřátel snadnější. No bohužel jsem v něm obvykle nevydržel moc dlouho. Celkem mi udělala radost jedna úroveň, která spočívala v jízdě na vodním kluzáku s nutností útočit na nepřátele takto za jízdy.

Jinak je to z většiny stejná bojovka, jako její předchůdce, jen ve futuristickém prostředí. Možná mi přišlo, že jsem během hraní méně umíral, což jsem si ale vynahradil u finálního bosse, kde jsem naopak dával continue jak na běžícím pásu.
+8

Kulivočko 1. kapitola

  • PC 70
Taková rychlovka, kterou jsem zkusil na doporučení kamaráda. Hra zabere na nějaké ty dvě hodinky!

Hlas Kulivočka je skvělý. Velmi dobrý nápad. Příběh příjemně pohádkový, což je super. Rozhodně skvělý nápad. Tak jsem si ke hře sedl a byl jsem příjemně překvapen. Byť je ještě na Vánoce poměrně brzy, tak atmosféra na mě takhle působila, bylo to velmi příjemné. Graficky se mi to líbilo také.

Ale je škoda, že zatím není pokračování, byl bych za něj rád a určitě by mi to zpříjemnilo další hraní. Byť toto byla taková rychlovka, tak ji hodnotím dobře.

--XXX--
+9

Žhavé léto 3 ½

  • PC 70
No panečku, tak to byl masakr, řekl jsem si, že prostě budu sedět tak dlouho dokud to nedohraji. Nakonec se to po obrovském boji povedlo.

Po jedničce a dvojce jsem poprvé kouknul i na další díl a musím říct, že je úplně někde jinde, než předchozí díly, a tím jinde bohužel myslím hůře. Je pravda, že Cardův dabing mě mile překvapil, ale na Izera to ještě zdaleka nemá, ale to se dalo evidentně čekat.

Ale co mi opravdu vadilo, tak byly problémy s ovládáním, to bylo něco strašného, bohužel, no a samozřejmě se zde ukázaly i nějaké ty minihry a některé mi teda vadily, to teda jo. To byla vyloženě frustrace.

Na druhou stranu ale kromě dabingu tak bylo k vidění velké množství postav, většinou i zvláštních a navíc oproti předchozím dílům je tento díly trošku delší.

Ale ze všech dílů mi bohužel tento díl přišel nejslabší.
+12

Horké léto 2

  • PC 80
Tak jsem to zvládl, po jedničce jsem stihl i dvojku! Musím říct, že po těch letech se mi dvojka ovládla o hodně krát lépe, než jednička, což mě mile překvapilo. Měl jsem dojem, že to tehdy bylo opačně, ale jsem už hodně zestárnul.

Graficky vypadá dvojka samozřejmě výrazně lépe, což jsem předpokládal, úkoly byly výrazně zábavnější a hlavně Zdeněk Izer opět perfektní práce.

A vzhledem k tomu, že je to adventura, tak tam přišel klasický moment, kombinovat všechny možné předměty, když nevím, kam dále. I v tomto díle se mi to pochopitelně stalo.

Zítra se podívám ještě do dalšího pokračování, od kterého nevím, co čekat, poněvadž to bude má premiéra, tak uvidíme. Jsem zvědavý.

80%
+17

Mass Effect 3

  • PC 100
Hodnocená verze - Legendary Edition 

Roky jsem nezažila u hry pocit, že si jí tak moc užívám, že jí vlastně nechci dohrát. Už jsem skoro zapomněla na tu prázdnotu, která se po dohrání může dostavit. Na posedávání a zírání do prázdna jako Pablo Escobar bohužel nemám tolik času, ale kdybych ho měla, tak bych přesně tohle po dohrání Mass Effectu 3 dělala. Při prvním dohrání, kdy hra vyšla, jsem z toho tolik odvařená nebyla, jelikož konec byl mírně řečeno odfláknutý a nechával za celou trilogií nahořklou pachuť. V Legendary edition je konec notně vylepšený a konečně je to důstojná tečka za epickým Shepardovým dobrodružstvím. Druhým důvodem je má schopnost asi lépe docenit kvality hry, zejména vynikající úroveň scénáře a veškerých textů, budování atmosféry a tempa hry. 

Vyústění příběhu alá „Já jsem vám to říkal“ skvěle reflektuje náš reálný svět, kde by se tohle v politické sféře při mimozemské invazi do puntíku opakovalo, a navíc by ještě vzniklo hnutí za práva Reaperů. Nejen hlavní příběhová linka, ale i ty vedlejší jsou úžasně napsané a zakomponované do hry, že mi ani jako vedlejší nepřipadají. Shánění pomoci, kde se dá, v rámci settingu dává naprostý smysl. 

Skvěle napsaní společníci bývali biowaří devízou, která bohužel s ME3 skončila (s přivřenejma očima je Cole v Inquistion výjimka potvrzující pravidlo). Jeden je lepší než druhý, jedna hláška je lepší než druhá a největším dilematem je výběr, koho vzít na misi a s kým je kecat na Normandii. Potkávání bývalých společníků krásně hraje na nostalgickou strunu a i slzičky můžou klidně ukápnout při naplňování jejich osudů. 

DLC, která jsou součástí edice, jsou povedená a ráda jsem si je konečně zahrála. Pominu-li otázku, jestli měly nebo neměly být už součástí základní hry, tak na nich nemůžu najít v podstatě žádné zápory. Nový parťák je super týpek, Omega fajn akční vyblbnutí, Leviathan nevyužívá svůj maximální potenciál, ale i tak se mi pátrání líbilo a konečně Citadel…od začátku do konce fan service na 200%, ale naprosto super. 

Akční pasáže a střílení jsou o něco lepší než v předchozích dílech. Jak samotný gunplay/schopnosti, tak i dávkování nepřátel (Snad kromě nekonečného finálního koridoru, ale tím trpí většina her.). Hraní za Vanguarda bylo neskutečně zábavné a skill Biotic charge, který dává instakill, mi hodně zpříjemnil postup celou hrou. 

V podstatě jediná věc, kterou můžu hře vytknout, jsou vesmírné honičky s Reapery. Celá mechanika přivolávání a honění se po galaxii je otravná. 

Po druhém dohrání jsem zvedla hodnocení na 100% a těším se, až si zase někdy trilogii sjedu znovu. U Andromedy to nutkání vůbec nepociťuji. Zřejmě indoktrinace….

Pro: epické ukončení trilogie, příběh, atmosféra, vedlejší questy, společníci, DLC Citadel

Proti: vesmírné honičky s Reapery

+31

Horké léto, aneb Majer v akci

  • PC 80
Když už jsem tu párkrát zabrousil do historie, tak jsem si nemohl odpustit populárního Majera v podání Zdeňka Izera v Horkém Létu, to bylo něco skvělého.

Musím říct, že oprášit si to po těch pár letech mi dalo v některých fázích i docela zabrat. Někdy jsem nepochopil, že se dají zkombinovat předměty, které mi nedávali smysl. To je taková ta typická situace, když nevím, jak dále. Tak prostě kombinuji všechny předměty se všema, pokud se náhodou někde něco nespojí.

Je jasné, že hra je zábavná právě kvůli skvělým dabovaným hláškám Zdeňka Izera, které mě prostě vždycky pobavily a teď po letech se to opakuje. Nakonec po asi třech hodinách úspěšně dohráno!

Hru hodnotím určitě velmi kladně a nyní jdu oprášit dvojku. Dojmy třeba ještě dnes stihnu! :)

80%
+20

Final Fight

  • PC 65
Na hry ze série Capcom Beat 'Em Up Bundle jsem se těšil, protože jsem si žánr arkádových mlátiček v poslední době celkem oblíbil. Až je mi líto, že mě v dřívějších dobách snad s čestnou výjimkou jménem Golden Axe míjel.

Příběh je takové typické klišé jak z devadesátkových hollywoodských akčních filmů, které jsem rád sledovával v době dospívání. Tedy nic nad čím je potřeba nějak přemýšlet, takže se stačí soustředit čistě jen na akci. Postupně jsem si vyzkoušel hru za všechny tři postavy, ale nakonec jsem si nejvíce oblíbil taťku starostu, bývalého wrestlera, se kterým jsem se nakonec promlátil celou hrou. No, promlátil není úplně výstižné slovo, protože jsem po své cestě dostával neskutečně co proto a někdy kolem 10. smrti jsem ty continues už přestal počítat. 

Ovládání postav je celkem jednoduché a jednotlivé postavy umí jen několik pohybů, které je potřeba vhodně a opakovaně aplikovat. Dost mi však chyběly nějaké obranné pohyby nebo úskoky, takže se mi často stávalo, že jsem se dostal do nějakého comba nepřítele, ze kterého jsem se už nedokázal dostat a můj plný ukazatel života se během chvilky obvykle zcela vyprázdnil. Dokud byli nepřátelé jen na jedné straně, tak se to ještě dalo celkem ukočírovat, ale dost často po mně šli z obou stran a to jsem dřív nebo později schytával nepříjemné rány. Jsou zde i zbraně, které souboje trochu ulehčují, ale jejich použití mělo u mě spíš kratšího trvání, protože jsem o ně často rychle zase přišel.

Na konci každé úrovně pak dojde na souboj s bossem, který je obvykle jen odolnější a silnější variantou běžných nepřátel. Nepřátel obecně je ve hře jen několik druhů a v průběhu hraní se neustále opakují, což po čase nudí.

Graficky hra vypadá dobře, zde nemám moc co vytknout. Zaujala mě blikající šipka s nápisem go, která mi i se svým specifickým zvukem připomínala tu z Golden Axe.

Celkově mám ze hry rozporuplné pocity. Na jednu stranu je to fajn mlátička, na stranu druhou je ovládání až moc těžkopádné a toho umírání bylo zbytečně moc. Něco mi říká, že kdybych tu hru hrál na skutečném automatu, tak tam projedu půlku výplaty.
+10

Shadow of the Tomb Raider

  • PC 80
Je to neuvěřitelných 8,5 roku, co jsem dohrál předchozí díl a byl z něj tehdy poněkud rozladěný. Nebyla to vůbec špatná hra, ale jestli mě na Rise of the Tomb Raider něco nechytlo, tak to byl nepříliš zajímavý setting. Druhá věc, která mi na hře vadila, bylo to, že když už tu konečně máme fakt atraktivní západní hrdinku, tak s ní musím prakticky po celou dobu běhat zabalený v bundě. Yo, prostě simple man...

A proto začnu hned zhurta a začnu tou největší výtkou, kterou ke trojce mám. Aniž bych nějak více spoileroval: Shadow of the Tomb Raider se odehrává v pro sérii naprosto klasickém tropickém prostředí a tvůrci v Definitive edici poněkud štědře hráče zahrnou množstvím více či méně zajímavých outfitů, což je super. Blbý ale je, že z příběhových důvodů jsou tyhle normální outfity po většinu hry locknuté a tvůrci mě ZASE nutí v oblasti Paititi, tvořící ústřední hub celé hry, nosit příšerné kostýmy - tentokrát jak z Horizon Zero Dawn. Srsly... proč proboha? Já chci své upnuté černé tílko ffs!

Uff, jed je venku a teď už můžu pokračovat více konstruktivně. Možná je to tím, že jsem si dal mezi hrami dlouhou pauzou, možná je to fakt krásnou grafikou, ale hraní Shadow of the Tomb Raider jsem si jinak fakt užil a únavu materiálem nepociťoval. Je pravda, že hra po příchodu do Paititi ztrácí docela výrazně tempo a příběh začne stagnovat a do konce hry se už pořádně nerozjede, ale jestli mě v SotTR něco bavilo, tak to byl exploring a hádanky. Všechny ty kobky a collectibly k prozkoumání mi zabraly slušnou řádku hodin a prakticky až do konce mě neomrzely. Možná i tím, že ústřední huby skutečně žijí a jsou zaplněné NPCčky, což je oproti liduprázdným předchozím dílům posun.

Ale není to až takový posun, abych hru nesrovnával s posledním Uncharted, protože tady Lara ve všech ohledech dost výrazně zaostává. Od trhavých, krkolomných a často glitchujících climbing animací, přes samotný mírně Ubi-like design až po fakt, že i přes všechnu tu zábavu z prozkoumávání kobek, odhalování dávno zapomenutých tajemství a sbírání všeho možného jsem z toho necítil to dobrodružství. Ten pocit z putování, díky kterému je Uncharted 4 tak jedinečný. Ale to je holt daň za to, že zatímco Uncharted je vesměs lineární dobrodružství s důrazem na příběh, survival trilogie Tomb Raider je tak trochu semi-open world metroidvania, kde jednotlivé lokace jsou spíše takové nelogické hřiště na hraní, než-li uvěřitelný svět. A navíc se ta jedna jediná lokace časem okouká. To je důvod, proč doufám, že jestli někdy nějaký další reboot téhle série vznikne, zvolí tvůrci právě spíše více lineární story-driven přístup. Jestli tomuto dílu něco fakt chybí, tak i navzdory mnoha vizuálně pohledným lokacím a hezkým kobkám především jakékoli silnější wow momenty, které by propojovaly měnící se vizuálno a příběh. Tedy, jsou tam, ale tvůrci je vystřílí hnedka v první třetině hry.

Potěšilo mě, že navzdory poměrně robustnímu crafting systému mě hra nenutila zbytečně grindit. Resp. pokud hrajete stylem jako já, že luxujete lokace od všeho, co není přibité, budete i na vyšší obtížnost trpět spíše neustálým přebytkem. Nečekané pro mě bylo velice střídmé množství akčních sekvencí (DLC to celkem vynahrazují), což jsem ale nakonec spíše uvítal, protože akce tu stejně není nic moc. Další věc, která mě vadila úplně stejně, jako v předchozích dílech, byla pevně stanovená místa, kde se sama skriptem aktivuje baterka. Hra mi ale často přišla dost tmavá a docela bych ocenil, kdyby tuhle volbu příště nechali tvůrci hry na mně. Podobných technických hovadin je ve hře poněkud dost. Za zmínku rozhodně stojí podivné design decision, kde hra v nastavení nabízí autentický režim, kdy jednotlivá NPC hovoří vždy svým rodným jazykem. Což zní jako super věc, takže jsem ji s nadšením zapl. Problém je, že autenticky hovoří opravdu jen ta NPC, kdežto Lara na ně žvatlá celou dobu anglicky. Dialogy tedy potom probíhají tak, že si tam každej mele svou řečí, což pochopitelně nedává žádný smysl.

Často mám tendenci ve svých komentářích akcentovat negativa, což může působit dojmem, že mě dané tituly nebavily nebo že je hejtím, ale tomu tak rozhodně není. I navzdory výše uvedeným výtkám je Shadow of the Tomb Raider velmi zábavná akční adventura s tunou obsahu. Velice solidní osmičková hra, u které je jenom škoda, že nedosahuje na ty nejvyšší příčky.

Pro: hratelnost, špičkový sound design, hodně kobek, vizuál, herní doba, chvályhodný DLC obsah, nevyužitá postava Lary

Proti: neuvěřitelně otravné omezení outfitů, od druhé třetiny příběhu absence nějakých větších wow momentů a postupný pád do určité rutiny

+20