Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Poslední komentáře

INSIDE

  • PC 70
Velmi originální počin, který málem nejde komentovat bez spoilerov, ale já to zkusím. Tvůrcům se povedlo stvořit zajímavé dobrodružství, které se doslova dostává pod nehty a to až do nepříjemné hloubky. Prostředí je bezkonkurečně depresívní, beznadějné a neskutečně chladné.

Celou hrou mne uchvacovala interakce prostředí a neskutečně dokonalá animace, která navozovala dojem absolutní autentičnosti. Nikdy předtím jsem neviděl ve hře dosáhnout takovou úroveň dokonalosti a to ani v AAA titulech.

Dobrodružství více méně cílí na intuici jako na inteligenci hráče, hádanky jsou intuitivní, méně intuitivní a některé aj trocha přitáhlé za vlasy, ale stále docela uvěřitelné a nápadité.

Možná, že se divíte proč hodnotím "jenom" 70% když vše chválím... Je tu jedno ale... Já hry hodnotím v prvním radě na základě zábavnosti a tu ten gameplay je do značné míry nezáživný (repetitivní), hra je více "umělecké dílo" jako "zábava". To nič nemení na tom, že gamesu doporučuji zkusit, není moc dlouhá a to v tomhle případě je také +.

Pro: neskutečné animace, interakce, depresivní prostředí, drsný - nemilosrdný

Proti: jedna cesta řešení, hádanky nevyžaduji vyšší dávku inteligenci

+14

Life is Strange: Before the Storm - Episode 3: Hell Is Empty

  • PC 85
I třetí epizoda byla pěkná, uznávám, že děj tu až zbytečně zrychlil tempo, a kdyby se třeba hodina obsahu ještě přidala, tak by epizoda klidně mohla být rozdělena na 2 plnohotnotné poloviny. Ale v konečném důsledku to není nijak špatné, nastavená laťka zůstala vysoko.

Opět tu bylo plno pro svět Life is Strange typických "relaxačních momentů", které mám prostě strašně rád, hraje při nich krásná hudba, kamera zabírá Chloe z různých úhlů a hráč si s Chloe pěkně utřídí myšlenky. Samozřejmě mě opět potěšila dějová linka na skládce, která je středobodem celého dění i tady (lidé si možná myslí, že hlavní lokace napříč LiS a LiS BS je škola, ale je to opravdu skládka, kde se dějí zásadní momenty, které formují postavy).

Co mě malinko zklamalo, tak to, že v této epizodě nebyla žádná nestandartní věc, jako v předešlých epizodách Dungeons and Dragons a účast v divadelní hře, ano sice je tu opět možné hrát Dungeons and Dragons, ale to je jen pokračování z první epizody, i když mě to samozřejmě bavilo i tady. Jo a taky mi v rámci příběhu úplně neseděla postava Eliota, jeho role na konci je vyšinutá z příběhu a to doslova :)

Líbil se mi i konec, protože to není takový doják, jako v první sérii, ale i přesto je velmi silný a ve hrách nepříliš obvyklý.

Celá hra je prostě hrozně fajn, jak už jsem psal v předešlých komentářích, tak je hodně osvěžující, že tu nejde o herní náplň v podobě klišé o záchraně světa, nebo honění ega nějakými skvělými výsledky. Je tu prostě představen "relativně normální" lidský příběh s uvěřitelnými a silnými postavami s velmi zajímavými scenériemi a skvělou hudbou. Bylo také fajn, že hra nepředchází přímo původní hře, ale odehrává se s dvouletým předstihem a je tak do značné míry nezávislá. Dokonce si nyní myslím, že je celkem jedno, kterou z těchto her si zahraje člověk dřív, protože obě jsou super a obě se dají hrát bez znalosti té druhé. Jen se tedy přiznám, že jsem v této sérii párkrát rozhodoval na základě znalosti budoucnosti postav, takže je možná i vhodnější hrát nejprve tento prequel, ale já jsem psal, je to skoro jedno.

Celkově se mi tedy hra moc líbila, původní sérii řadím sice o kousíček výš, ale to jen z toho důvodu, že jsem jí hrál dřív. Doufám, že i LiS 2 bude podobně dobrý zážitek, ač se tedy trochu bojím, že to bude něco trochu jiného, protože už nepůjde o "nás děvčata" :D Život je zvláštní, a tak to má být.

Pro: Chloe a Rachel, graffiti, relaxační části, příběh

Proti: trochu vyšší tempo než v předchozích epizodách, Eliot

+21

The Need for Speed

  • PC 80
Nejsem si jistý, jestli série Need for Speed přinesla do herního světa nějakou revoluci, ale minimálně pro mě platí, že když se řekne: "Závody na počítači", vybaví se mi automaticky právě NFS. Celkem si i vzpomínám na dobu, kdy jsem hrál jedničku poprvé. Byl jsem nadšený především z grafiky, kterou jsem si často užíval i tak, že jsem nechal soupeře ujet a přitom jsem pomalu projížděl trať a kochal se (obzvláště most v druhé části trati Alpine je fakt hezký). To platilo výhradně pro úsekové tratě, protože zde byla i jiná auta a hlavně policie. Jízda na okruzích mě zde nikdy moc nebavila.

Z dnešního pohledu má hra celou řadu neduhů. Grafika už vypadá hodně zastarale (ale zmíněný most je pořád cool :) ), ovládání je těžkopádné, nedá se vyjet mimo trať, policie honí jen mě, na soupeře kašle, AI soupeřů je přizpůsobivá, takže je těžké jim ujet, ale dohnat 10 vteřinovou ztrátu je otázka chvilky, atd. Hře se však nedá upřít to, že má stále své nostalgické kouzlo a tak jsem si těch pár hodin s ní opět užil a zavzpomínal na staré časy.
+17

Ori and the Blind Forest

  • PC 95
Ke hře jsem se dostal, když jsem ve všech herních médiích slyšel ódy na Ori and the Will of the Wisps. Tak proč si tedy předtím, než se na tenhle skvost vrhneme, nezapnout jedničku, že?

A ještě, že jsem tak udělal. První Ori mě naprosto a bezpodmínečně uhranul...a to již od první minuty. Plošinovky nehraji, jsem typický mainstream konzument odkojený na těch největší značkách, ale tohle byla naprostá fantazie. Již od začátku cítíte v těle takové ty příjemné vibrace z toho, jak je to všechno vlastně roztomilý a cool. Pak vám do toho tvůrci vrazí smrt a vy se sami sobě divíte, odkad se berou z vašich tváří ty slzy. Ale pryč s emocemi, pojďme na fakta.

Na prvním místě musím vynést do nebes rozhodně hudbu. Je možná na první pohled pochybné, když si na hře nejvíce ceníte zvukového doprovodu, ale kdo prvního Oriho hrál, dá mi rozhodně na pravdu. Mnohdy jsem byl sám naštvaný, že ty nejlepší hudební scénky si pro nás autoři připravili v pasážích, kde se člověk potí, aby je na desátý pokus zvládl. No nic, už se těším až na tenhle skvost najdu na Spotify. Lokace - další obrovské pozitivum celé hry. Svět kolem vás je opravdu variabilní. Tvůrci si pro hráče připravili opravdu velké množství různých prostředí, které každé má svoje vlastní specifika. Podíváte se do vzduchu, do vody, život vám bude znepříjemňovat vítr i oheň - prostě paráda.

Menším problém mi dělala obtížnost celé hry. Ori má ve vínku mnoho zvláštních schopností, které si v průběhu boje osvojujete a které vám pomohou zdolat stále zapeklitější překážky. Někdy je ale všechny schopnosti velmi těžké zkombinovat a mnohokrát se mi stalo, že jsem některé pasáže zkoušel překonat více než hodinu. Nebýt streamerů (Dík Agraelus), tak se obávám, že bych je nikdy neporazil. Nicméně je dost možné, že za vše může moje nezkušenost s hraním těchto typů her.

Škoda také byla, že po finální scénce jsem se nemohl vrátit zpátky do hry, abych si prošel neobjevené lokace. Moje putování hrou tak skončilo na 76% a dvou neodemčených schopnostech.to

Já i Ori jsme to tedy naštěstí zvládli a já se rozhodně vrhnu i na nejnovější druhý díl. První Ori, se však bude překonávat jen velmi těžko. Byl to jeden z největších zážitků, který mi za poslední roky videoherní průmysl zprostředkoval.

Pro: Impozantní hudební doprovod, přenádherné lokace, příjemný nádech v průběhu celého hraní

Proti: Místy vyšší obtížnost

+17

Minoria

  • PC 85
I když zatím nemám dohranou sérii Momodora, pustil jsem se do tohoto duchovního nástupce. Hratelnostně jde o klasickou metroidvanii, stejně jako poslední Momodora. Svého předchůdce hra nezapře ani grafickým stylem. Ten je samozřejmě nový, ale rukopis autorů je jasný. To platí i pro souboje. Minoria to nijak nepopírá a pro vlastníky a hráče předchozích her obsahuje nejen narážky, ale dokonce zbraně z původní série. Než jsem našel vhodnější, tak jsem tuto milou pozornost celkem využíval. Obecně je grafika moc pěkně nakreslená a i styl světa se mi líbí.

Obtížnost je příjemně nastavená a souboje jsou zábavné. Běžní nepřátelé jsou celkem klasičtí a ani bossové nejsou originalita sama, ale jsou zpracování perfektně a každý souboj je jiný. Od začátku do konce jsem se nenudil. K žánru také patří průzkum prostředí a hledání cesty. Přítomno je dostatek tajných prostor a sběratelských položek a ani po svém pomalém hraní nemám nalezeno vše. Dohrání s trochou průzkumu navíc mi trvalo asi 9 hodin a kompletaci odhaduji tak na 80%. Pochválit musím i levelování postavy, které sice přináší malá zlepšení, ale je hezky svižné a tak je postava neustále ve vývoji. Ani v pozdějších fázích není problém udělat level za slabou čtvrthodinku.

Nakonec musím hru pochválit a doporučit. Jde o zábavnou záležitost v podstatě bez výhrad. Nedá se samozřejmě srovnávat s velikány žánru, především rozsahem jde o menší projekt, ale to vůbec nebrání tomu si hraní užít. Já určitě hře ještě nějaký čas dám a zkusím dohledat další tajemství.
+18

Song of Horror - Episode 1 - Husher Mansion

  • PC 80
Se Song of Horror budeme mít asi trochu komplikovaný vztah. Po první epizodě můžu říct tolik.

Atmosféra je vážně parádní. Prostorné sídlo uprostřed noci, tuhá záhada, krásné filmové úhly, pod kterými vás sleduje kamera, nádherná grafika, ambientní zvuky... 100%. K tomu je příběh správně tajemný a jeho odhalování baví a táhne někdy až moc (zase jednou hra, díky které jsem zaspal).

Logické hádanky jsou většinou tak akorát složité, víceméně návodné, žádné extrabuřty, přitom ale stále výzva. To bohužel přestane platit k samotnému konci epizody, kde se vývojáři pomátli, asi se zalekli trochu kratší herní doby a rozhodli se uměle konec natáhnou prachsprostým "goal huntingem".

Mechanika perma-death, po které se střídají postavy s rozličnými atributy, je sice hrozně super, ale jen dokud se zdá být fér. Když jste totiž celou dobu opatrní a pozorní a držíte si díky tomu svou první postavu (tak možná druhou, jedna mi vypadla z okna), a hra vám ke konci najednou přepne nepřátelskou AI na turbo a sebere vám jasný cíl, tak to není dobrý. Když mi i při druhém průchodu umřely skoro ve stejné chvíli všechny postavy až na jednu, zbaběle jsem si našel walkthrough. Tohle velmi laciné protahování herní doby mi zkazilo do té doby skoro perfektní zážitek. Přitom kdyby si hra udržela tempo a kvalitu, tak s těmi velmi zábavnými cca 2 hodinami bych byl vlastně dost spokojený a dal vyšší hodnocení než za 3 hodiny a frustraci.

Stalo se. I přes horší finální pasáž jsem zůstal nabuzený na další epizodu a hned se do ní vrhnu. Snad nebude opakovat stejné hříchy.

Pro: atmosféra, grafika, tajemno, mechaniky

Proti: gamedesign závěru epizody

+13

Gothic 3

  • PC 20
Pamatujete na úkol v Extrémní jízdě v Mafii jedničce "voběhni blok, udělej tři dřepy, vem bednu, polož bednu, vem si to auto a vypadni"? Tak Gothic 3 je takovej celej. Než ale "započneme dobrodružství" jak říká dumbass tutoriál na začátku hry, je třeba tomuhle katastrofálnímu vyvrcholení trilogie přiznat nějaký kredit.

DOBRO

Grafika: Je to něco jako Crysis RPGéček (holt Němci si s technikou rozumí). Krásný modely creep (až na Stínovou šelmu, která vypadá jak zmutovanej krtek), naprosto fenomenálně zpracovaná flóra - skutečně trojrozměrné koruny stromů, maniakálně přesný textury (třeba ty platany!). Písek, spadané listí, sníh na zemi i vločky ve vzduchu; odlesky světla na čepeli zbraně, animace magie, ksichty a hadry NPC - je to pastva pro oči - vidět běžet smečku vlků plavými skoky šelmy po travnatých útesech Myrtany. G2 byl ve svý době taky fajn, s velkým důrazem na grafiku a art přírodních scenérií, ale textury a modely byly ještě moc hranatý. Tady je těch polygonů daleko víc se správnou proporcionalitou objektů (bez roztáhlých a plochých textur) a bohatou! škálou barev.
Unikátní kousek.

Modernizovaná hratelnost: Pohyb je bez nadsázky work of art. Hejbete se všema směrama (i do postele si leháte jako Geroj Steroid První) a je to perfektně synchronizovaný s nezávisle ovládanou kamerou, kdy můžete lítat 360 stupňů jako zběsilý a von vám plynule přešlápne do směru - TOHLE je největší pokrok od fixní kamery a parkujícího auta předchozího enginu. Větší pokrok než šílená grafika a to je zkrátka skvělý. Dál konečně normální inventář s kategoriemi a akční rychlonabídkou; příjemný featury jako rozdíl v bedně jestli je plná nebo vybraná podle barvičky (dobrý příklad non-intrusive pomocné mechaniky) a HUD je v pohodě. Asi je taky dobrý, že střelba není zalockovaná, ale nijak zvlášť jsem z toho nadšený nebyl.

Hudba: V tomhle půjdu proti proudu a řeknu, že se mi víc líbil doprovodný ambient jedničky (Old Mine Theme např.). Ony ty orchestrální výšky live hrám nepřerušovanýma dramatizací moc nesluší, protože vás to nevyhnutelně začne po hodinách hraní srát. Líbezná brnkačka Faring se mi líbila nejvíc a hrozně mě naopak štvala To Battle, což přiznává i sám autor Kai Rosenkranz, že tady mu to ujelo. Teoreticky je silná plačtivá ve Vengardu, ale jak někde slyšim ženský chorály smrdící mainstreamem, hudba jde v nastavení na nulu. Skoro to nevypadá, že se jedná o plus.

ZLO

První velký problém vteřinu po tom, co vás překvapí ladnost pohybu je, že z přijatelného casual melee combatu 1,2 tady udělali primitivní upižlávání bez pořádnejch komb i blokování. Má dva režimy: experimentální rozprostírání hořčice a šmidly šerm v lehkym útoku, a těžkej útok, kterej ale v praxi využijete výjimečně. Nejpraktičtější je únavnej lehkej útok ve kterym tlačíte protivníka pořád před sebou ve stunt locku nehledě na staminu. AI jenom čumí a ustupuje. Orky takhle v defaultním 1v1 boji dáte jak prd, zato smečka vlků má rychlejší animaci útoků než vy a jdou po vás všichni, takže vás ukousaj. Na hru, která je oproti svým kořenům v sérii najednou zaměřená na akci je to tristní chyba, jež musí vadit i těm, kteří berou změnu konceptu jako danou.

Ok, teď k těm humusárnám. Vůbec nechápu, že si Hoge nechal od Jowoodu svoji práci takhle zdevastovat. Panuje přesvědčení, že hra byla vydána nedokončená (a to samozřejmě byla), ale já mám obavy, že už od počátku nabrala produkce špatný směr. V kontrastu s faunou a flórou je G3 co se týče urban designu totiž dost fádní. Všechny města v Myrtaně sou malý a kdyby nebyly na různej kopcích sou v podstatě zaměnitelný. Vyniká jedině Faring, jinak je to artem nuda. Vengard je prťavej (má to vypadat jak Kings Landing v GOTHu ne tohle) a i citadela Starého Tábora měla větší efekt. To samý na severu. V poušti je aspoň Beliárův Chrám v Bakareshi, ale stejně nic moc. Když mluvíte o nejslavnější aréně legendárních gladiátorů tisíců let v Mora Sul; když to má být největší knihovna světa v katakombách Klášteru mágů Ohně v himalájských výšinách Nordmaru you better deliver. No a bez pořádnýho prostředí, který už by rozhodně za nějakýho půl roku přepracovat nedokázali, není pořádný děj dámy a páni - Gothic 3 je OBZVLÁŠŤ vzhledem k předchozím, roky promýšleným dílům, příběhově hromada generickej, odporně nudnejch sraček.

95% úkolů a dramaturgicky neexistující hlavní dějová linie s Xardasem jsou "vymyšleny" následovně:

-"Nebudeš tomu věřit, ale potřebuju pytle s pšenicí na severu, sudy s mlíkem na západě, cukr z dolů na východě a hulení z hulibaru na jihu. x Oukie doukie. Přijdu za měsíc....Za měsíc: x Tady to všechno máš. - Díky, tady jsou peníze."

-"Hlavně potřebujem zásoby. Přines 100 krumpáčů, 50 pil a 80 kladiv. To by ti mělo vystačit na celou hru."

-"Tak jak se daří? x Ale znáš to. - Uvažujete o povstání? x Na to bychom potřebovali hrdinu. - Chápu. x Taky vybavení. - Jaké vybavení potřebujete? x Řekněme 30 balíků zbraní a 20 lektvarů zdraví. - Přinesu to."

To vše prosyceno dialogy typu: "Pochází z jihu. Tam pouště netvoří led, ale písek.", "Vypadáš jako zloděj. Chceš být zlodějem?" A hrdinovou nejoblíbenější frajerskou hláškou: "Co budeš dělat teď?".

Je to scénáristicky natolik sterilní, že je to až parodie:
Ukázka z Cimrmanovské hry Němý Bobeš (Gothic 3):

"Prof. Fiedler (Mike Hoge) však pouze na základě údaje, že spolu mají
hovořit chalupníci Kruge (Diego), Schmied (Milten) a Wolf (Gorn), napsal tento dialog:

KRUGE (Diego): Včera jsem se byl podívat u švagra. Má to tam hezký.
SCHMIED (Milten): Já jsem si zašel včera do mlejna.
WOLF (Gorn): Já ani nevím, kde jsem včera byl.
KRUGE (Diego): A co dělá vaše žena?
SCHMIED (Milten): Je doma.
KRUGE (Diego): Moje je taky doma.
WOLF (Gorn): Moje žena je taky doma.

A tak to pokračuje další čtyři stránky (a tak pokračuje celej Gothic)."

Questy jsou bez jakýhokoli pořádnýho kontextu, postavy nemají osobnost ani minulost a i jejich modely sou generický (představený mág Kláštera Ohně vypadá jak mlynář). Je to hrozně do očí bijící účelovost: Ve Varantu máte dát dohromady klíče ke chrámům abyste dostali tamdlencto pro hlavní linii a 4/5 klíčů ukradne nějakej random otrok. Všichni vám všechno hned vysypou: "Ohnivý Mágové mě sem vyslali pro Ohnivý Kalichy a koukej, ty vole, kterýho v životě vidim prvně, tady jeden mám. Doneseš ho mágům prosimtě za mě viď, dík moc. Zduř." Žádný pikle, žádná fikční logika. Třeba na začátku jsem si naivně myslel, že by asi nebylo úplně košer promenádovat se v Orkama okupovaný Monteře v Rebelskym brnění, ale to sem se přepočítal. Města osvobozujete tak, že je prostě celý jak robot vykydlíte v nehoráznejch masakrech 200 na vás a pět nesmrtelnejch NPCéček. Žádný úplatky, žádný písemnosti ze kterých si můžete něco domyslet o machinacích v jednotlivých městech nebo i mezi nima - třeba poštvat Orky proti sobě kvůli gládiátorskejm hrám. Města nemají vězení, kam by vás mohli zavřít a dočasně restartovat build ani třeba slabý místa v opevnění pro noční přepadovku nebo něco takovýho. Co třeba všechny z vrchního velení otrávit falešnou dodávkou cinklýho piva. Co náročnější použití magie - třeba telepaticky ovládat Orka a otevřít Rebelům postranní branku k baště. Všichni jenom čekaj na to co uděláte vy, žádný diverzní akce Rebelů, kterých byste se mohli zúčastnit, ani potom co osvobodíte město se nic neděje - nulová dynamika okupovaný země. Na Nordmar už si ani nepamatuju, jel sem na automat. V hlavě mi uvízla leda další brilantní konverzace:

Mezitím v Klášteře: "- Hledám artefakt. x Jaký artefakt? - Prsten. Byl přinesen z pouště před tisíci lety. x Hmm, o takovém jsem nikdy neslyšel."

Moment který mě nejvíc potěšil a připomínal původní sérii byly 3 Černý Rhobary na půdě stodoly. Nejzábavnější bylo lovit krávy a (velmi) plaché jeleny přes půl mapy, protože byli součástí zacyklenýho úkolu (ulov plaché jeleny a pak tě naučim tichý lov, ale bez tichýho lovu to nedáte).

Z hlavní dějový linie, pokud se tak tomu dá říkat, mě fascinovalo setkání s králem. Má geniální plán nechat Bariéru zaplou, dokud to s Orkama nevyřešíte:

"I've been expecting you and now...save everything. Im just gonna be here and stick to my brilliant waiting for you to come up with something. Thank you for stopping by. Yours Rhobar II."

A konec s Xardasem. Jdete s nim tou nejdelší možnou cestou (protože je nejmocnější čaroděj v dějinách, co si vodí i Beliara na vodítku, tak tam jdete pěšky) k nějaký náhodný skále do kreativního nobraine nápadu "Neznámé země". Obecně je zakončení trilogie ubohou pohádkou:
"Well now...Was that all of them? Weľl see. Only one thing is certain. All is fucked and this story is total garbage."


HOVNO

Náhodnej design se projevuje i v expení, který je nelogický a strojový. Za kdejakej nákupní seznam dostanete 10 000 xp, ale když najdete Xardase a splníte první fázi hlavního questu je to pouhých 1200 (RPG koncept a motivace k hraní v prdeli, což se projevuje i tím, že je tam málo itemů a jsou vobyčejný). Za nějakými random lupiči obilí u Montery objevíte OHROMNOU jeskyni s nemrtvými, kostlivci a dokonce i draky!, který vám hodí 500 expů. Kde se tu do piče vzali draci?! Co to je proboha za jeskyni?!

Lockpicking a zlodějina fungovala v ručním designu. Náhodně generovanej musí aspoň odpovídat prostředí - v truhle hodné korunovačních klenotů za Titánem v Tartaru nemůžu najít 12 pochodní a osm Vstavačů polních, protože mám malou úroveň. Uprostřed řitě nemusí být ale truhla vůbec. Normální věci si nakoupíte ve městě nebo ukradnete u každýho co jeho jest - farmář má cenný dokumenty a hadry, otrok dvě jabka, elitní Ork zdobený lebky a zbraně.

Hnusný Main Menu - třikrát fuj.

6 let trvalo než to bylo plně hratelný.

Opravy fanoušků nemají smysl, protože infrastruktura je slabá. Raději hrajte Historii Khorinisu.

Pro: Grafika, ovládání.

Proti: Gothic 3: Sluha Ben potřebuje svojí lopatu - 3D

+28 +30 −2

Unravel

  • XboxX/S 85
Nejdříve jsem hrál Unravel Two na Switchi a když se mi doma objevil XSX tak proč nezkusit i jedničku žejo. Je to skvělá zábava, akorát mi do toho dítě pořád kecá a radí :)

Logická hopsačka, základní průchod je většinou snadný, najít bonusy (a dostat se k nim) už je horší.
+1 +6 −5

ABZU

  • PC 70
Od Abzu jsem před hraním čekal klidný pohodový průchod, něco jako meditační zážitek a přesně toho jsem se dočkal. Poznávání různého podmořského prostředí, zkoumání mořské fauny a flory, to vše dělá hra znamenitě. Byl jsem i docela rád, že tady nejsou nějaké hádanky, kde bych si namáhal mozkové buňky, jen sem tam otevřít nějakou tu bránu, ale vše se dalo v poklidu najít. I hudba je klidná a do takové hry se náramně hodí.

Co mě moc nenadchlo byla překvapivě stylizace, raději bych něco trochu reálnějšího, něco jako třeba Dear Ester pod mořem, možná nějaké to vyprávěrní o prostředí nebo tvorech ke kterým se můžete i přichytnout a nechat se trochu povozit. Ještě bych zmínil ovládání, které je na klávesnici s myší poněkud kostrbaté, takže kdo má gamepad, raději bych to vyzkoušel s ním.

Dvě hodinky hraní utekly jako voda a jsem rád, že jsem si mohl Abzu konečně vyzkoušet, ale pro druhý pokus nevidím moc důvod, za mě je to spíš taková meditační jednohubka.

Pro: Pohodová hratelnost, podmořské prostředí...

Proti: Stylizace, ovládání...

+21

No One Lives Forever 2: A Spy in H.A.R.M.'s Way

  • PC 85
Pokračování povedené žánrovky, která krásně vystihla atmosférku špionážných bondovek a podobných kousků v rámci 70-80. let. Hlavním hrdinou není agent s mohutnou bradou typu Seana Conneryho, ale lepá děva v uplém oblečku, která nezná slitování.

Spousta špiónských vychytávek ve smyslu třeba zapalovače, který se dá sestrojit do mini svářečky, hromada dalších gadgetů hru obohacuje a nedělá z ní tuctovou střílečku, stejně jako rozmanitost úkolů, spousty zbraní s různým typem munice - dum dum kulky nebo uspávačky třeba, proplížení se kolem vojáků bez spuštění alarmu apod.

Tento díl má u mě povedenější příběh, samozřejmě grafika se hodně posunula a bavil jsem se daleko víc, jediná věc, která otravovala, bylo neustálé prohledávání šuplíků, kdy to trvalo na můj vkus moc zbytečně dlouho, ale jinak mě to bavilo, skvělý hlášky nejenv indickém prostředí a ani neva, že hrdinou je zlobivá holka - 85 %
+25

Lords of the Fallen

  • PC 75
Hra, která je téměř ve všem horší než Dark Souls, ale která rozhodně má co nabídnout.
Nejsem žádný soulslike hráč. Zahrál jsem si jen DS 3 (a dohrál!), takže na tuto hru nejdu z pozice fan tohoto žánru, ale koukám na ni čistě z pohledu casual hráče.
Hra má povedený vizuál. Ačkoliv samozřejmě nejde o kvalitu srovnatelnou s DS, má hra po vizuální stránce co nabídnout. Interiéry jsou pěkné, líbili se mi pohledy do dálky či třeba na obří měsíc. Oproti DS mi hra přijde barevnější, ale nikoliv kýčovitě, což za sebe beru jako plus. Zvuky jsou OK, bohužel hudební podkres jsem téměř nevnímal a to až na závěrečnou pasáž hry. To je trochu škoda, dobrý soundtrack by hru po audiovizuální stránce posunul dál. Herní lokace vypadají velmi pěkně, jsou logicky dobře navržené, ale v zásadě jsou jen dvě a tak je po čase přestanete příliš vnímat.
Hra určitě nestojí na příběhu, který je velmi banální a ničím nepřekvapí. Základní motiv "zastavit invazi démonů" doplňují některé vedlejší postavy, které při průchodu hry potkáte, ale žádná mě nijak zvlášť nezaujala. Trochu nyní naštvu fanoušky DS, kde byl příběh a svět vyprávěn primárně skrze texty u předmětů (duší, zbroje atd.), což mě jako člověka, který do série vkročil až třetím dílem dost mátlo a nijak jsem příběhové pozadí této série nevnímal. Zde je příběh sice jednoduchý, ale srozumitelný a celkem pěkně odvyprávěný.
Základní kámen každé takové hry je ovládání při soubojích. Zde jsem měl trochu problém v začátku, kdy mě pohyb a údery přišly pomalé (i když beru, že jsem hrál na sílu a těžkou zbroj). Postupně jsem si však zvykl a do konce hry neměl se základními mechanikami soubojů problém. Souboje jsou výrazně jednodušší než v DS jednak díky pomalejším nepřátelům a druhak i díky nižším nárokům na váš postřeh. Např. odrážení nepřátelských útoků s cílem otevřít nepřátelskou obranu je zde výrazně jednodušší než v DS. Vidím i jednu nepatrnou přednost oproti DS 3 a sice v lépe vybalancované kameře (jak DS 3, tak LotF jsem hrál na PC).
Rozvoj postavy a styly herního přístupu jsou velmi podobné jako v DS. Hrál jsem na sílu a tudíž soustředil herní body do síly, nosnosti těžké zbroje a do energie pro práci s těžkými zbraněmi. Kouzla mě přišla v této hře jako vedlejší kolej, kterou jsem vlastně ani nevnímal. Chápu sice, že když hrajete na víru a kouzla zhusta využijete asi na to máte jiný pohled, ale mě prostě přišlo, že tato hra nabízí mnohem více těm, kteří se soustředí primárně na silový herní přístup. Zde je nutné vyzdvihnout rozsáhlé množství zbraní a zbrojí, které je celkem radost kombinovat a které i vizuálně dobře vypadají. Naopak oproti DS jsou zde výrazně méně důležité vedlejší artefakty a doplňující předměty (prsteny, různé vylepšující artefakty např. proti ohni atd.). Tím, že si ještě řekneme, že hra je poměrně jednoduchá, tak tyto věci jsem vlastně vůbec nepotřeboval. Také vylepšování zbraní a zbroje pomocí run bylo vzhledem k lehčí náročnosti a dostatečně rozmanité plejádě základního vybavení v podstatě ztrátou času.
Jak už jsem zmínil, hra je co do obtížnosti výrazně lehčí. Ve hře jsem se ani jednou nezasekl či neměl větší problém s průchodem nějaké lokace (jaký to rozdíl oproti DS!). Bossové jsou sice vizuálně zajímavý, ale zoufale předvídatelní a pomalý. Ani řadové potvory vám moc nezavaří, zvláště od druhé třetiny hry, kdy již máte dost kvalitní výzbroje a naexpenou postavu. Všechny bosse jsem dal na jeden či dva pokusy, kromě asi třech, ale ani zde jsem nezemřel více než 5x. A to fakt nejsem gamer. Nízká obtížnost a poměrně krátká herní doba ve výsledku vedou k tomu, že hru prolítnete celkem bez problému za 15-20 h. herního času. To věru není mnoho.
Závěrem mohu říci, že jsem si hraní užil. Hra je ideálním startem do světa souslike her pro nováčky. Ačkoliv jde ve všech směrech o chudšího příbuzného DS, udržuje si však svoji esenci, která rozhodně není špatná.

Pro: Vizuál, přístupnost, hraní na sílu a práce se zbraněmi a zbrojí

Proti: Jednoduché i pro casual hráče jako jsem já, což omezuje nutnost pracovat s mnoha prvky hry (runy, prsteny atd.), příběh nezaujme

+16

Far Cry

  • PC 65
Hra, ktorá mi strašne pripomínala 90. akčné filmy. Drsná hlavná postava a sexi ženská po boku :D

Nemám čo extra k tej hre povedať, graficky pekná, typicky akčná FPS strielačka. Príbeh o tom ako hrdina zastaví zlého vedca. Veľmi mi chýbalo manuálne ukladanie no a mutanti? Na čo? Nemám rád takéto twisty, kde sa celú hru bojuje proti normálnym ľudom a kde tu zrazu, BOOM, mutanti, have fun.

Pro: svižná, akčná hra

Proti: nemožnosť manuálneho ukladania, mutanti

+4 +7 −3

Someday You'll Return

  • PC 70
Tato hra by normálně nebyla u mne v hledáčku, jelikož podobnou tématiku úplně nemusím. Nicméně protože je hra od českých autorů a nezdráhá se zobrazovat lokální reálie, chtěl jsem ji zkusit. Zároveň také podpořit české vývojáře.

První dojem ze hry byl veskrze dobrý, grafika sice občas postrádá detaily (třeba hned první pohled na vozidlo, které opouštíte, tak upravený model jedničky Fabie – kvůli licenci – nevypadá opravdu nic moc, na druhou stranu potěší vtípek na SPZ – 3P0 R2D2 :-) ). Vzhled přírody a míst ale už vypadá ve většině případů velmi solidně. Hlavně když autoři umístili na tato místa QR kódy, která vás po oskenování telefon odkáží přímo na mapy.cz s patřičnou památkou. Hezký a vkusný detail. Zároveň ta místa vypadají dle reálné předlohy, ale jsou upravena tak, aby zapadala do hry. Zároveň nečekejte reálné rozvržení hry, mapu i autoři udělali dle svých představ, a osadili ji (předpokládám) svými oblíbenými místy. Každopádně pohyb po přírodě a zajímavostech mne opravdu bavil. Navigace pomocí turistického značení je bomba.

Pokud jde o hru samotnou, ta se v mém případě dělí na dvě roviny. Hra je psychologický thriller, což je jak jsem zmínil na začátku, téma, které mne úplně nechytá. Celé se to točí okolo hledání ztracené dcery. Pohyb po přírodě, prozkoumávání, hledání stop a míst starých táborových her (jako vodítko k lokaci, kde by se mohla schovávat) mne opravdu neskutečně bavilo, a umím si představit mít celou hru položenou jen na tomto tématu (ale možná jsem moc velký exot, a takových by si nás takovou hru koupilo jen pár). Pak ale nastává druhá rovina, s démonickou tématikou, a tahle část mne už úplně nebere. Dříve jsem podobné hry hrával, ale už se mi to nějak zajedlo. Nicméně to neberte jako výtku hře, autoři ji udělali tak, jak ji chtěli, není důvod, proč ji hanět kvůli osobním preferencím.

Každopádně tato část je taková, jak se dá očekávat. Temná místa, uzavřené prostory, málo světla, bloudění, netvoři, zmatení a nevysvětlené otázky. Čím víc se blížíte ke konci hry, tím víc ubývá „normálního“ světa a přibývá „temného“.

Každopádně musím uznat, že hra není založena na „scarejumps“ (byť samozřejmě takové momenty obsahuje, nicméně díky atmosféře to v dané chvíli očekáváte, a není to gró hry). To beru jako velké plus, nemám už rád hry, kde víte, že za rohem na vás něco vyskočí s hlasitým řevem do sluchátek, jen čekáte, kterou vteřinou to bude.

Co mne docela překvapilo, je délka hry. Očekával jsem 2-4 hodinovou jednohubku, ale mám natočeno přes 15 hodin. Snažil jsem se tedy odhalit co nejvíc míst a vedlejších úkolů. To se mi na 100% nepovedlo, ale mám většinu. Kromě sběru 100 papírků od bonbónů, autoři, WTF? Já vím, že to není povinné, a má to být výzva hráčům prolézt každý kout hry, ale neznám nic nudnějšího, než sběr desítek nezáživných předmětů v nezáživných koutech.

Každopádně k příběhu hry, musím říct, že první polovina hry, která se napůl odehrávala v „normálním“ světě, tak ta mne opravdu bavila. Procházel jsem lokace, skenoval QR kódy a prohlížel si reálná místa na mapách. Bohužel tak po druhé polovině hry už začínala převládat ta démonická tématika a čím dál šílenější výjevy a změny prostředí. Tam mne to přestávalo čím dál více bavit a konec už mi přišel úplně šíleně natahovaný. Prolézání od srdce vzpomínek k dalšímu a pak k hodinám se šíleně táhlo. Hlavně mají autoři asi rádi lezení po skalách, které už mne ke konci vysloveně iritovalo.

A co je zcela nejhorší, nejsem žádný sluníčkář, abych vyžadoval od hry konec, kdy všichni se zpěvem skočí na růžové jednorožce a vyrazí směrem ke slunci. Nicméně moc nemám rád hry, kde je prostě špatný konec, kde všechno vlastně přijde nazmar. V tu chvíli si připadám tak zbytečně, že se celou hru snažím, a vlastně ho**o z toho. A tady ta hra to právě servíruje – má vícero alternativních konců – špatný a pak ještě horší. Hledaná dcera spáchala sebevraždu a otec skončí podobně či hůř. Mám trochu pocit, že se autoři inspirovali hrou Vanishing of Ethan Carter – z té jsem měl podobný pocit zbytečnosti. K tomu se přidal ještě pocit z Layers of Fear, kde postupem hry zjistíte, že postava, za kterou hrajete, je nesmírný ko*ot. Kdyby to člověk věděl, tak ho hodí na začátku ze skály a vypne hru, než hrát za takového blba.


Shrnuto, hra mne celkem bavila, až na konečnou fázi. Osobně bych dal přednost tomu, aby byla méně psychedelická a víc „normální“. Ale jak říkám, to je můj osobní pohled. Nicméně asi nemám důvod hru odehrát znova.

Pro: České reálie, odkazy na mapy.cz, grafika, turistické značení

Proti: Psychedelická tématika, závěr hry

+27

Tasty Planet: Back for Seconds

  • PC 75
Znáte pohádku o Otesánkovi? Tak tahle pohádka mě přesně napadla, když jsem začala hrát Tasty Planet. Ten malý shluk buněk, který vytvořili v laboratoři a on se vymkl kontrole, mě bavil. Snědl vše co bylo menší než on a na co jsem mu ukázala.

Nenáročná hra, kde prostě jen dojedu k objektu který jde sežrat a je to. Musela jsem se vyhýbat větším živým objektům, protože při dotyku s nimi se Gray Goo trochu zmenšil. Všech 48 levelů jsem ale projela celkem hladce.

I když hra je na jedno brdo, musím říct, že jsem se nenudila. Jediné co mě mrzí, je to, že jednotlivá kola nemají posloupnost. Tím myslím, že sice začínám jako něco menšího než ta nejmenší bakterie a postupně klidně slupnu i lva nebo dinosaura. Ale v dalším levelu jsem zase maličká sotva pár milimetrů a musím se vypracovat do větších rozměrů. Více by se mi líbilo, kdyby si hra pamatovala u jaké velikosti Gray Goo skončil a navazovala na to v dalším levelu. Nakonec jsem se dopracovala až do vesmíru, a tak kdysi mikroskopická potvůrka nakonec spořádala úplně vše.

Pro: chytlavá a rychlá hra, příjemná hudba

Proti: nenávaznost levelů

+10

Loom

  • PC 70
Další z prastarých adventurek, která pravděpodobně seděla na hard-discích většiny hráčů devadesátek. Nenáročná, místy vtipná, co potěšilo byla logičnost hádanek na rozdíl třeba od Opičího ostrova nebo Indiana Jones, kdy indicie někdy nedávaly smysl a bylo nutné hrabat se v inventáři plném předmětů.

Ve výsledku bych to viděl v lepším průměru i těch 30-ti letech je to hratelné a svět tkalců dokáže zabavit - 70 %
+1 +3 −2

The Keep

  • PC 40
Hra působí jako port z mobilu, ale ve skutečnosti původně pochází z Nintendo 3DS. Na přenosných zařízeních a v budoucnu i na mobilech může jít o ucházející hru, ale na PC s hromadou kvalitní konkurence ji nemohu reálně doporučit.

Líbilo se mi
---------------

* Systém kouzlení - vytváření kouzel z runových slov je poměrně standardní. Ale vlastnoruční umisťování run na šachovnici je úžasné a totálně jsem si to zamiloval. Snažíte se nacpat do mřížky tolik užitečných kouzel, co to jen jde, a v podstatě sami sebe vyzýváte k vyřešení logického problému tím nejoptimálnějším způsobem. Je to velmi přirozené a nemusíte s tím trávit příliš mnoho času, ale pokud chcete, tak si s tím můžete opravdu do detailu vyhrát. Geniální.

Ušlo
------

* Grafika. Je snesitelná, až na několik velmi šedých/hnědých úrovní, kde se na podlaze nedají rozeznat speciální dlaždičky. Nejhezčí úrovní je ta poslední, škoda, že jich tam nebylo takových více.
* Kořist. Velmi omezená, nemáte téměř žádný výběr, ale je to funkční.
* Nepřátelé. Jenom pár odlišných typů, ale mají různé schopnosti, funkční. Přijde mi zvláštní, jak strašně málo (nikoliv typů, ale v celkovém počtu) se jich v úrovni nachází.

Nelíbilo se mi
------------------

* Příběh. Je příšerný. Nemít žádný příběh by bylo výrazné zlepšení. (V Grimrocku nebyl a nevadilo to ničemu).
* Zákysy. Je zde pár oblastí, kde musíte najít tajný vypínač na stěně, abyste se posunuli dál. Nejde jen o skrytou bonusovou oblast, ne, musíte bloudit obrovskou úrovní, a dokud nenajdete tlačítko, tak jste navěky zavření. Dalším příkladem je páka s dvěma funkcemi, jednou zjevnou a druhou nezjevnou. Opět zákys. A těchto situací je tam více. Při zpětném pohledu některé problémy a řešení dávaly smysl, ale celkově to hodnotím jako velmi špatný návrh úrovní.
* Soubojový systém. Nízký, střední a vysoký sek nemají téměř žádný funkční rozdíl. Provádění diagonálních pohybů je s myší extrémně nepříjemné (což platí i pro magii).
* Vyvážení hry. I pokud investujete některé body do síly a najdete slušné zbraně, tak stejně můžete v pozdějších úrovních způsobovat nepřátelům pouze 1 bod zranění. Velice nevyvážené, hádám, že není možné mít namixovanou postavu - zřejmě musíte jít cestou čistého bojovníka nebo čistého mága.
* Uživatelské rozhraní. Je gigantické (dá se zmenšit, ale je to nezdokumentovaná možnost) a příšerné na ovládání. Některé akce jsou totálně nepochopitelné, jako například těžení krystalů - ani jeden ze zjevných postupů, jak vytěžit na obrazovce krystal, nefungoval. Toto nemohl nikdo externí testovat.

Celkové hodnocení: Nic moc

(Komentář byl původně zveřejněn v roce 2017 v angličtině na Steamu).
+13

Horizon Zero Dawn

  • PC 75
Přiznám se, že jsem byl na Horizon: Zero Dawn hodně zvědavý, přeci jenom se jednalo o hru od brilantních vývojářů série Killzone.

Graficky je na tom perfektně, některé scenérie člověku otevřou pusu dokořán, to samé většina modelů hlavních postav, samotná Aloy je naprosto fantasticky zpracovaná, je krásná, sympatická a ta její mimika je taky někdy poměrně výstižná. To samé platí o většině monster, které jsou zpracované hodně pěkně. Lokace taktéž, jak příroda, tak i pomníky staré civilizace (města). Výtku mám k samotným "bunkrům", které mi připadaly šíleně monotónní a k hraní v nich jsem se vysloveně nutil buď za účelem postoupení v příběhu, nebo získání šance na ovládnutí většího množství zvířat.

Zvukově se jedná o lehký nadprůměr, jsou zde slyšitelné tóny studia Guerilla, které snad člověk pozná všude, dabing je na slušné úrovni a až na jeden okamžik, kdy jsem zachránil muže s hlasem ženy jsem se nesetkal s žádnými problémy. Ozvučení jako takové je také fajn, i když nic výrazného jako v již zmíněné sérii Killzone.

Hratelnost je pro mě osobně lehce nadprůměrná. Zpočátku to vypadá jako originální dílko, kde se budeme pohybovat v dosud nedostatečně probádané podobě světa plného zajímavých questů, událostí a postav, jímž nás bude táhnout perfektní příběh, ale ono to tak úplně není. Brzy jsem zjistil, že i Horizon jede styl série Assassins Creed, i když ne v tak obřím měřítku. Neoznačuji to za vysloveně špatné, to rozhodně ne, ale nejvíce tím trpí samotné prostředí, které mi přijde takové neživé, neuvěřitelné. Sem tam na vás občas někdo zareaguje, něco vám řekne - obdiv nebo nechucenství - ale že by se jednalo o něco vysloveně wow se říct nedá. Bohužel trpí také samotné vedlejší questy (zejména tzv. errands), které spočívají stále v tom samém - dojdi, najdi, zabij, vrať se. A k tomu se pojí otravné cestování napříč mapou, protože cestovat přes celou mapu, abych někomu oznámil, že jsem jeho úkol splnil mi přijde jako zbytečný detail zdržující od dalšího prozkoumávání hry. Ještě, že je tam to rychlé cestování, které mě donutilo projet skoro všechny táboráky, abych jej měl zpřístupněn a pak už jen skoro všude cestroval z jednoho táboráku do druhého. Moc tomu ani nepomáhá fakt, že veškeré stroje jsou nepřátelské, ale proč? Ze živé zvěře je zde jen minimum, a to ještě s naprosto neodpovídajícím chováním, a stroje na vás útočí, jen co vás spatří.
Ano, je možné je všechny pobít, zvláště v pozdějších fázích hry to jde hodně snadno a rychle, ale na druhé straně koho by to bavilo neustále si probíjet cestu, kterou jste před dvěma minutami vyklidili. Vzpomínám, že tento fakt byl často kritizován např. na Far Cry 2, a to už je nějakou dobu staré.
Souboje se zvířaty jsou fajn, hlavně s těmi silnějšími je to super "boss fight", ale s lidmi to je naprostou tragédií. Umělá inteligence uteče z tábora nebo od protivníků ještě dříve, než se vás můžou samotní nepřátelé vylekat, respektive snažit se vás zabít,
A poslední důležitou tečkou jsou bohužel samotné nosné pilíře příběhu, totiž části v "bunkrech", kde se dozvídáte, co, proč a jak se stalo. Bylo by to jistě zábavné, jen mě osobně tyto části bavily z celé hry nejméně a nejednou jsem se přistihl, že dělám místo sledování dialogů něco docela jiného.

Příběh je na solidní úrovni, zvraty v postavách asi příliš nepřekvapí, záporák je nevýrazný a už teď, pár dní po dohrání, si nepamatuju jeho podobu, ale samotný příběh zrodu Zero Dawn je prostě úžasný a nosný pro současnou civilizaci, pro kterou by to mohlo být do jisté míry varováním do budoucna.

Technický stav je docela v pohodě, občas se při soubojích, hlavně s těmi největšími nepřáteli, obraz zasekával, ale to možná není chyba samotné hry.

Shrnutí:
Horizon je fajn hra, opravdu jen fajn. Z trailerů a obrázků toho slibuje hodně, ale ve výsledků se jedná o další klon série Assassins Creed, jen s originálnější tematikou. Tomu nepomáhá ani fakt, že hratelnost není vysloveně excelentní, prostředí chybí uvěřitelnost, postavy nejsou nic extra (krom Aloy), a některé pasáže příběhu také nestojí za moc. Na druhé straně musím přihlédnout k tomu, že se jedná o první podobný počin tohoto studia, které se dříve na open world hry neorientovalo, a musím uznat, že napoprvé to není vůbec špatné. Příběh jako takový je na solidní úrovni, přináší zajímavé poselství, Aloy je perfektní postava, zničitelnost a krása prostředí také stojí za zmínku a jako základ pro budoucí postavení série je to možná ideální díl. I díky tomu, že je stále prostor pro zlepšování.

Pro: Grafika, Aloy, příběh, kovová monstra a souboje s nimi, tematika, poselství, zakončení, prostředí, prostor pro zlepšování

Proti: Souboje s lidmi, UI, pouze nepřátelské stroje, neuvěřitelnost světa, vedlejší postavy, errands, hluchá místa v příběhu

+25

ABZU

  • PC 95
Úžasný zážitek. Vzhledem k tomu, že jsem k o ABZU věděla jen to, že jde o hru kde se potápíte, byla jsem opravdu u vytržení. Myslím že z toho důvodu bude lepší, když toho o průběhu hry prozradím co nejmíň, abych někomu také nezkazila tu narůstající fascinaci.
Můžu popisovat rozmanité druhy rybiček, které potkáte, vířící mezi mořskými řasami. Vizuálně a hudebně je hra opravdu neskonale krásná. A atmosférická. Kromě příběhu a zvědavosti, které vnímám jako silný motiv, je to právě ta atmosféra, která mě dostala. Nebo spíš její proměny. Světlo, radost, bezstarostnost versus tma, tíseň, bezmoc. Naděje přeměněná v sílu.
Každopádně, už jsem napsala dost. Běžte si to zahrát. Jsou tam barevné rybičky!

Proti: ovládání na klávesnici neohrabané

+22

Call of Duty 3

  • PS3 70
Tak ďalší herný rest mám za sebou. Najväčšie výtky mám k technickému spracovaniu hry, ktoré je fakt katastrofálne na to, že to bol ps3 „launch" titul. Hra je strašne zle optimalizovaná a tie prepady FPS sú už fakt na hranici únosnosti. Tak obrovské množstvo rôznych bugov s ktorými sa hráč stretáva doslova ničí zážitok z hry.

Príbeh hry na to, že sa odohráva len v jednotvárnom prostredí francúzskeho vidieku tak bol super. Hráte vlastne za štyri charaktery. Za Amíkov ovládate priváta Nicholsa, ktorého si celkom obľúbite, kvôli jeho partii. Trošku neskôr to strihnete za seržanta James Doyla z united offensive , kde budete bojovať po boku známeho majora Ingrama. Potom za „kosatku" menom Joe Cole a nakoniec za „pšonka" Bohatera. Členovia „squadu" nepôsobia plocho a majú ako také charakterové črty. Náplň misií je typická ako pre iné vojnové hry. Zastrieľate si z tanku, sabotujete nemeckú techniku atď. Škoda, že sa tu nenachádza žiadna pamätný level, na ktorý sa bude spomínať. To je asi tým, že prostredie je strašne monotónne.

Taktiež tu využijete sixaxis prvky, ktoré mi prišly strašne hrozné, zdĺhavé a otravné. Keby ovládanie džípu sa spoliehalo len na sixaxis prvok tak hru nedokončím. Respawn fritzov občas pripomínal Left4Dead, tak obrovské vlny Nemcov som dlho nezažil a hlavne na konci hry. Často som mal pocit, že hra postupne zdvíhala obtiažnosť hry a Nemci boli chytrejší, mali lepšiu mušku a tak, Bol som celkom milo prekvapený, že sa tu nachádza aj trochu fyziky a deštrukcie, čo pozitívne prispievalo k atmosfére hry.

Grafika má svoje limity, celkom často je vidieť jej nedostatky ale aj tak neurazí. Celkový „feeling" z bojov bol pre mňa veľmi dobrý a cítiť ten „next-gen" oproti playstation 2. Hra je dosť založená na „story tellingu", síce žiadny veľký vojnový megapríbeh nečakajte, ale autorom sa celkom podarilo zachytiť atmosféru.

Hru odporúčam skôr hrať na Xbox360, ktorý má oveľa lepší technický stav ako PS3 verzia.
+17

Metro Exodus

  • PC 75
Metro Exoddus je první ze série, kterou jsem se rozhodl zahrát. Asi byste mohli namítat, že předchozí díly jsou celkově povedenější a výborně „simulují“ život pod zamořeným povrchem, tj. že bych si měl zahrát i je (dle názorů, které jsem ke hrám četl). Z jednoho prostého důvodu jsem je (zatím) vynechal – nemám rád hry v uzavřených tmavých podzemních prostorech, takové tunely metra a jeskyně ve Falloutu 3 byly pro mne utrpení, stejně tak jeskyně a podzemní stavby Skyrimu. Nemám to prostě rád, a tak díly odehrávající se právě takto v tunelech jsem vynechal.

Nicméně Exoddus díky úniku na povrch zaujal moji pozornost. Samozřejmě hra stále obsahuje uzavřené prostory, ale díky naředění open-spacem je to pro mne stravitelné.

Začnu asi grafikou hry, která je opravdu krásná. Neřeším RT, neboť tato technologie jde zatím mimo mne, ale i tak je prostředí hry velmi kvalitní podívanou. Hlavně zasněžená města jsou naprosto exkluzivní, ale ani poušť se nemusí za nic stydět. Kouká se na to velmi dobře. Tunely se svojí hrou se světlem představují ideální skrýš pro veškeré nepřátele, kteří tak útočí ze všech možných míst.

Na ozvučení nejsem expert, ale hra mi zní velmi dobře. Jediné s čím mne trápila byly občasné párvteřinové výpadky zvuku u mých LowLatency APTx sluchátek. U žádné jiné hry se mi to ještě nestalo, jen u Metra.

Příběh není strhující, celý se vlastně jen točí okolo úniku z podzemí a hledání země zaslíbené. Dobře ale podbarvuje hráčovo putování a naprosto dostačuje. Co mi možná trochu vadí je jeho předvídatelnost. Co se stane je často hráči již předem dané, a jelikož je hra a příběh poměrně značně lineární, hráč nemá příliš možností ovlivnit zásadní rozhodnutí, a občas se drží za hlavu, jak mohou být protagonisti tak hloupí, že vlezou do úplně jasné léčky. Aby nebyla hra striktně lineární a koridorová, je tu open-space prostor doplněný vedlejšími úkoly a pár místy k prozkoumávání. Není toho moc, ale díky tomu nejste uzavřeni v koridoru a máte nějakou volnost.

Nejsem odborník na střelbu, ale ta mne bavila. Díky nalezeným dílům můžete ovlivnit parametry zbraně svému hernímu stylu. Je libo tichá likvidace alá Hitman – namontujeme tlumič. Máte raději Sniper Elite? Dáme puškohled a dlouhou hlaveň. Či libovolná kombinace. Zároveň je třeba zbraň udržovat – špinavá se zasekává a to se v přestřelce opravdu nehodí.

Nepřátelé na hráče čekají jak lidští, tak různé zvířecí mutace. Někteří umějí být opravdu dost tuzí, ve velkém počtu, a střeliva nemáte vždy zrovna na rozhazování. Hra občas ráda servíruje i lekací momenty.

Co mne trochu zklamalo, byla délka hry, asi jsem zvyklý na velká RPG, ale cca 20 hodin i s tím, že jsem se snažil plnit veškeré doplňující úkoly a prohledával okolí není úplně moc. Bohužel tam je asi trochu problém, protože i když open-space lokace, ve kterých se hráč pohybuje, jsou poměrně rozsáhlé, jsou docela prázdné na aktivity a úkoly. Městské a tunelové části jsou koridorové, tam je cesta dána lajnou a jen občas to rozsekne skrytá místnost.

Shrnuto, hra mne bavila, graficky je to opravdu podívaná, ale zároveň jsem ji měl raz dva hotovou. A pro další rozehrání nenabízí úplně dechberoucí příběh či zábavné vedlejší úkoly k plnění a prozkoumávání.

Pro: Krásná grafika, zajímavá prostředí, slušný nosný příběh

Proti: Kratší herní doba

+13