Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Nejlépe hodnocené komentáře

Polda 4

  • PC 80
Pankrác si užívá dovolené se svou milovanou Mucovou. Jednoho večera se vrací do hotelového pokoje. V tom je Pankrác vyrušen neznámým útočníkem, kterého Mucová zneškodní. A tady případ začíná. Kdo byl onen záhadný a proč chtěl Pankráce zabít?. V pořadí již čtvrté dobrodružství s Pankrácem v hlavní roli. Ale co všechno čtvrtý díl přináší? Vezmu to hezky popořadě.

Uplně první novinkou, bijící do očí je grafika. Ono to vyjádření "bijící do očí" není zas tak od věci. Pravdou je, že přechod na pseudo 3D Poldovi pro mě moc nesvědčil. Jsem zvyklý u takovýchto humorných adventur hezky malovanou a ulítlou grafiku, přesně takovou jakou přinášely předešlé díly. Vůbec se mi ztvárnění Paříže nelíbilo, nelíbila se mi ani krkolomná mimika postav. Prostě šeď a bída. Jenže chyba lávky! Ona ta hra má něco do sebe! Jakmile Pankrác poprvé odcestuje pomocí stroje času do Paříže roku 2011 (tedy v době, kdy je nad Paříží zatáhnutá železná opona Sovětů) začíná hra nabírat na zajímavosti a zábavnosti. A právě ztvárnění těchto lokací začalo hru řádně roztáčet. Od původní nechutě (lokace před použitím stroje času) mě hra začala bavit. I když ještě pro mě nestravitelné části hotelu nebo pláže (proboha ten soudruh Dubov rozpláclej na pláži, grafický hnus první jakosti, neříkejte že to nešlo udělat lépe - jinak) mě motivovaly k tomu, abych se ujal dalšího postupu ve hře. A to se vyplatilo. S Pankrácem jsem se koukl do pravěku a hlavně také do Paříže v době velké revoluce - nejlepší pasáž hry. Tady mě hra chytla za pačesy a nepustila. Od rozhovorů, ztvárnění prostředí, zápletku až po hudbu v pozadí. Přesně v této pasáži hry jsem byl rád, že jsem u ní vytrval.

Další zajímavostí je, že tento díl nepatří mezi ty "nejvtipnější", což mi v úvodu hodně vadilo. Humor tu je, ale je ho daleko méně. Polda 4 je spíše takovou detektivkou s nádechem humoru. Celkově jsem měl v úvodu hry pocit, jakoby i ten Luděk Sobota u dabingu spal. Žádné emoce. Když už jsem zmínil ten dabing. Strašně rád poslouchám postavy dabované Stanislavem Fišerem. Ten člověk, respektive jeho hlas, mě prováděl už od útlého dětství a tak jsem byl moc rád, že propůjčil svůj hlas několika postavám ve hře. Ozvučení ve hře je vcelku přijatelné, jen mi hra občas tzv. "zvukově zakřupala" ale to dávám za vinu spíše Windows 7, na kterém jsem Poldu hrál.

Taky bych rád zmínil, že nemám rád adventury, ve kterých můžete umřít. To je pak nakrásno vystřízlivění když si s Pankrácem vylezu z kanálu a... kde mám save? K sakru zas o nějakých 15 minut nazpět. Pankrác už věci okolo nekomentuje toliko vtipnými hláškami jako v předešlých dílech. O to víc nabral na vážnosti. Hra má také několik miniher jako skládání kulis v divadle nebo třeba hraní logické hry se šamanem (připomíná dosácký Hexxagon).

Neodpustím si rovněž i odkazy, které se ve hře vyskytují. Třeba na náhrobcích jsou jména tvůrců hry. A v divadle je plakát od skutečného muzikálu Into the Woods, který mě svým jménem zmátl a už už jsem tu viděl odkaz na filmovou prvotinu Raimiho :-) Mno a to outro hry bylo zatím nejukecanější a nejzdlouhavější ze všech předešlých dílů... vlastně... jak dopadla jednička? Vzhůru na ni!

článek s obrázky

Pro: méně humoru, grafika, cestování časem, dabing

Proti: méně humoru, grafika

+16

Depth Hunter

  • PC 40
Ať se ta hra tváří jakkoliv, tak je to arkáda bez příběhu :) Nevíte, kdo jste, co jste pod vodu přišli dělat - prostě vás na začátku plácnou do vody a lov ryby... Hm, zábava... Bohužel to je tak všechno, co ve hře děláte... Ale pozor, ve hře jsou žraloci - takže by to mohla být zábava - no, jenže není, protože když na něj chcete vystřelit, vače herní ego zařve něco ve smyslu, že to nejde a máte po ptákách... Po žralocích... Takže si prostě lovíte malý rybičky, hlídáte aby se vám nepřetrhnula šňůra od harpuny a... A to je asi tak všechno... Vlastně ještě jednou za čas musíte něco vyfotit, najít starou vázu apod... To je ještě horší, než chytání ryb... Jediné pozitivum hry je její grafika - sice jsem se nikdy nepotápěl, ale věřím, že takhle nějak to v moři vypadá... Jo, grafika je fajn... Od hry jsem nic nečekal, takže mě ani nemohla zklamat... Ale během hraní mě napadlo asi padesát věcí, v čem by hra mohla být lepší a zábavnější - možná příště... 4/10 - pokud bych nehodnodil grafiku tak 1,5/10

Pro: Grafika

Proti: Všechno ostatní

+16 +17 −1

Black Mirror III

  • PC --
Jsou to přesně dva roky a dva dny od doby, co jsem dohrál Posla Smrti II. Třetí díl je jiný než druhý. Temnější, ale uspěchanější. A všeobecně nejhorší z celé trilogie.

Líbilo se mi chování Adriana při posednutí Mordredem (mám všeobecně rád záporné charaktery), líbila se mi atmosféra druhého chapteru a vůbec celý druhý chapter. Ale ve finálním, šestém, chapteru jsem se ocitnul až příliš rychle a jeho tempo bylo až příliš pomalé, s frustrujícím řešením hádanek. K tomu není moc s kým kecat, NPC postav je coby na prstech jedné ruky jednoho nešikovného dřevorubce napočítal a lokací je ještě méně – vše se odehrává dost komorně na recyklovaných místech z minulých dílů.

Celé rozuzlení příběhu sice dává svým způsobem „smysl“, je ale až příliš překomplikované, děravé, založené na náhodách a dosti těžko pochopitelných věcech. (šestý smysl Valerie, Darren nepamatující si své dětství, meč Mordreda schovaný ve zdi čajového salónku…).

*/5

Poznámka na závěr:
Tempo adventur by se mělo postupem času zrychlovat, někteří tvůrci ale dělají přesný opak, což mě osobně neskutečně sere.
+16 +17 −1

Mutarium

  • PC 75
Já vím, že obouvat se do ostatních komentářů není zrovna nejkorektnější, ale nějak mi to nedá... Co jste to za bačkory? Jaká téměř nehratelná obtížnost? První level je trochu tuhý - pravděpodobně jej neprojdete napoprvé - a později se taky najde několik, které je třeba nejprve trochu natrénovat, ale o tom to je. Jaká nehratelná obtížnost, kde že...

Souhlasím, že grafika byla slabší, ale na hratelnosti, výrazně odlišné od C&C té doby, to ale také neubralo. Zvuky to mělo, pro mě dodnes charakteristické pro Mutarko.

Pro: kompletace vlastních robotů, herní tempo, obtížnost

Proti: grafika

+16

Need for Speed: The Run

  • PC --
UPOZORNENIE:
Hru som hral vo verzii pre XBOX 360, myslím však, že okrem ovládania, grafiky a iných drobností by medzi jednotlivými verziami nemali byť žiadne rozdiely.

Po nečakane dobrom Hot Pursuite som sa rozhodol pustiť do pokračovania. Trailery a všetok ten humbuk okolo naznačovali, že pôjde o trochu iný druhý zážitku oproti predchádzajúcemu dielu, napriek tomu to vyzeralo nádejne.
A potom to prišlo. Relatívne krátko po vydaní som sa pustil do hrania PC verzie, ktorá ma odradila nepraktickým ovládaním (doteraz som neprišiel na to, ako ho mám upraviť k obrazu svojmu) a jazdným modelom, ktorý mi po Hot Pursuite prišiel akýsi, „zvláštny“. To bol posledný kliniec do rakvy s názvom The Run.
O čosi neskôr sa mi nejakou náhodou opäť podarilo dostať ku XBOXovej verzii (nie, nebolo to vďaka Warezu), vďaka čomu teraz (možno) čítate tento komentár.

Ako pri každej závodnej hre, začneme príbehom. Najlepší výraz akým ho môžem pomenovať je „žvást“ (v tom hollywoodskom zmysle slova). Inak povedané, ak sa Vám pri hraní predchádzajúcich „Needov“ od Black Boxu z príbehu ježili vlasy, inak tomu nebude ani tu.
Napriek tomu, celé to príbehové zastrešenie a filmový feeling robí hru výnimočnou (v rámci normy).
Nápad urobť z hry jeden veľký závod sa spočiatku javý ako dobrý, avšak jeho realizácia je už tak bezchybná nie je.

Začnem tým, čo mi vadilo. V prvom rade to bol už ten spomínaný jazdný model, ktorý mi aj po zmene platformy prišiel stále nejak „nedopečený“. Možno to bolo tým, že som mal v pamäti ten z Hot Pursuitu, nemohol som si naň zvyknúť. Vďaka tomu sa mi mnohokrát stalo, že vďaka mnou nečakanej reakcii auta som skončil vo zvodidlách, prípadne v oproti idúcom aute.
Ďalšou vecou bola výmena áut. Ešte nikdy som nezažil závodnú hru, v ktorej by som si nemohol zmeniť auto v menu (prípadne v režime voľnej jazdy). Jediný spôsob výmeny je zájsť si počas jazdy na pumpu a tam vozidlo vymeniť za iné, čím pochopiteľne strácate svoju pozíciu a musíte všetkých zase predbehnúť znova.
A poslednou chybou bola podľa mňa obmedzená ponuka áut. Nemám nič proti tomu, keď sa v nejakej špeciálnej edícií pridajú do hry nové veci. Prečo mi to ale hra vyhadzuje tak drzo na oči? Takto mi väčšina kusov, na ktoré som mal zálusk zostala neprístupná.

Zo zvyškom som bol už spokojný. Herné módy sú viac-menej klasické (akurát sú inak pomenované) a po pristúpení na pravidlá hry (a tiež akceptovaní jazdného modelu) som sa pri hraní výborne bavil. Občas sa zastaví aj stará dobrá polícia, aby trochu „závoďákom pristrihla (prítlačné) krídla“, sem tam prišla stláčacia sekvencia a čo ma zaujalo najviac boli naskriptované wow scény, ktoré sa v autovej hre len tak nevidia.

Aj keď moje písanie mohlo vyznieť negatívne, kladné dojmy prevážili. Hra to síce nie je dokonalá a niektoré veci mohli autori vyriešiť inak, napriek tomu ide o solídnu závodnú arkádu.

Pro: originálne spracovanie, naskriptované scény, stále zábavný gameplay

Proti: jazdný model, výmena áut, ponuka áut

+16

Game of Thrones

  • PC 50
Původně jsem chtěl sepsat komentář plný zášti a rozhořčení, jenomže pak vyplula na povrch největší (a popravdě jediná) síla hry, tak jsem na to hodil bobek a jenom něco sesmolil do diskuze. Nemám ale nic lepšího na práci, takže nakonec přece jenom pár slov i sem. Nebojte, budu stručný.

Videohra o trůny je děsně ukecaná. Děsně. A první půlku hry (cca 10 hodin) to docela solidně prudí, protože se nic moc zajímavého neděje a všechny postavy s nemalou oblibou v jednom kuse melou pořád o tom samém dokola. Pak ale z čistého nebe děj nabírá na šílených obrátkách a druhou půlku hry pak člověk smlsne jedním soustem, přičemž to, co se v tom děje, rozdýchává jen horko těžko.

V tu ránu člověku najednou přestává vadit odpudivá grafika, nehorázně stereotypní hratelnost, nedomyšlený bojový systém, který ani sám pořádně neví, co chce bejt, s tím systémem spojená nevyvážená obtížnost, a doslova nulová variabilita všeho (je úplně jedno, jaké skilly a zbraně používáte, pocit z toho ve výsledku máte dokonale stejný; celou hrou se střídají asi čtyři lokace, které jsou všechny úplně mrtvé - neskutečně promarněný potenciál, který zdrojový materiál nabízel proč mě hra ani jednou nevzala na vrchol Zdi? ;__;; je tu přesně JEDEN druh nepřátel s tím, že v každé lokaci mají trochu odlišné hadry pokryté trochu odlišnými texturami - další značně promrhaný potenciál o Chodcích tu jedou dvakrát padne zmínka, ale ani jednou žádného člověk nepotká, a Stíny se jednou dvakrát kroutí v cutscénách, ale při samotné potyčce se ukazuje, že jsou opět úplně stejný nepřítel, jako všichni ostatní.

Za sebe ale musím říct, že za ten příběh to utrpení stálo. Nasranej jsem ale ještě teď, protože ujat se toho schopné studio, bylo by to patrně mé nejoblíbenější erpégéčko téhlé generace.

Pro: Jeden z nejlepších příběhů, jaký jsem ve hře kdy zažil, excelentní dějová gradace, soundtrack si půjčili ze seriálu, takže se to poslouchá vskutku dobře, pohodlné ovládání

Proti: Víceméně všecko ostatní, imbecilní systém lektvarů, které jsou ale stejně až na jednu dvě vyjímky úplně zbytečné, stejně jako většina skillů

+16 +17 −1

Max Payne 3

  • PC 90
V akci je tahle hra špička. To je jasná věc. Nadchne asi jako ve své době předchozí díly. Ikdyž mě osobně nadchla dvojka, neboť tu jsem hrál už mnoho let zpátky.

Brilantní akci přispívá skvělý bullet-time a zpomalené skoky a super fyzika jenž je stejná jako v GTA 4, ale tady mi to přišlo tak nějak vymakanější, nevím. Asi tím zpomalováním anebo těma stopama na těle po kulkách. Graficky je hra hodně pěkná, ale hlavně - skvěle optimalizovaná.

Takže tak nějak o výtečnou hratelnost není nouze. To hlavní je akce. Velice povedené je z větší části i prostředí a jeho atmosféra. Za všechno mluví favely, které měly potenciál a MP3 ho vyždímal úplně. Dostane se ovšem i na atmosféru původních dílů ve flashbacích. Na starou známou z jedničky a dvojky depresivní atmosféru se moc nedostalo. Hra ukáže Maxe jak si ničí zdraví a propadá depresím, ale myslím, že i když nápad byl skvělý tak se z toho dalo dostat o mnoho víc.

Příběh sám o sobě není tolik zajímavý. Ale to jak je podaný - to zaujme. Max je drsnější, fuckující a naštvanější chlapík a takový tu ještě nebyl. Možná už to není takový básník jako v těch předešlých dílech, ale styl jeho hlášek celkem zůstal a to jak všechno komentuje, tak to zůstalo. Nemyslím si, že vadí, že hra nešla v přesných kolejích předchozích dílů co se týče té atmosféry a vzhledu hlavní postavy. Rovněž mě potěšily takové ty kravinky jako - zůstávající šrámy na obličeji, jak mu hadry zešpinaví, a nebo zpocené tričko. Nakonec pak potěší Maxovo postupné zarůstání a oholení hlavy. Všechno to přispívá k ještě lepší hratelnosti a tu postavu to oživuje. Stejně tak i nošení zbraní, kdy není možné si schovat obouruční zbraň , a tak ji hold musí Max držet buď v obou nebo v jedné ruce, to už z ní ale nemůže střílet. Ten styl filmečků v podobě psaní textů, dávání do okének, není zas tak špatný. Ale to rozdvojování a té kraviny s barvama nemuselo být tak často. Jasně jde o styl, ale fakt toho někdy bylo moc.

Cutscény - těch možná bylo moc, ale jsou z většiny hodně dobré. A pokud člověk pustí hru a chce si dát okamžitě nějakou akci a nechce čekat až ukázka skončí, má na výběr z checkpointů.

Rockstar si ten příběh zkrátka pojali po svém. Pryč jsou noční můry (trochu škoda) a tak nějak ta temnota příběhu. Máme tady realisticky podaný a drsný příběh. Trochu ztracených končetin a dobře ukázaná zapadlost a bída některých ulic. Že by to nezapadalo do série Maxe Payna? To mě nesere. Všechno příběhově dává smysl. A je tam stále hodně věcí, které do série Maxe Payna zapadají. Jen těch odkazů na minulé díly mohlo být klidně více. Hlavně na Monu. Pokud vím dobře, Max se o ní zmínil jen jednou, a to na hřbitově. Edit: Ještě podruhé na hřbitově. Pak je tu, ale skvělý odkaz v podobě main theme a sledovat a poslouchat poslední ukázku Maxovy hry na piáno je naprostá paráda.

Takže abych to shrnul - akce špičková, příběh slušný, Max skvělý, atmosféra perfektní.

Pro: Akce, hratelnost, prostředí, atmosféra, bullet-time, skoky, příběh, ale spíš jeho podání a Max Payne.

Proti: Mohlo to být i delší klidně.

+16 +19 −3

X-Men Origins: Wolverine

  • PC 80
X-Men Origins: Wolverine je další z řady her, které bych nejspíše nikdy nespustil nebýt toho, že jsem ji nalezl na DVD příloze k časopisu. Obrázky mě zaujaly dokonce tak, že mě donutily zhlédnout i filmovou sérii, která se mi nečekaně hodně líbila, ačkoli komiksárny moc nemusím. Stejně tak dopadla i hra, jež se řadí mezi špičku mezi herními doplňky podle filmové předlohy.

X-Men Origins je ve své podstatě klasická rubačka z třetí osoby. Již po prvních krocích je patrno, že hra byla dělána primárně na konzole a tedy ovládání na klávesnici nedopadlo nijak slavně. Připojil jsem tedy gamepad, který výsledný dojem z ovládání maximálně pozvedl. Až na drobné glitche kamery bych jinak celé hraní považoval za bezproblémové. Ovládání je zpočátku sice trochu netypické, je potřeba se naučit docela velké množství tlačítek, které v menu nejsou pořádně popsány. Avšak po pár minutách zkoušení přejde ovládání do krve a až dokonce hry je oddělování údů nepřátel od těla jedna báseň. Potěšila mě vcelku nízká obtížnost, která nahoru poskočila pouze v samotném závěru, který mi přišel tak trochu nešťastně řešený. Ne, že by byl nějak extra těžkej. Ale pokořit ho mi chvíli trvalo, protože jsem neustále chcípal docela dementními způsoby a díky situacím, ze kterých nebylo úniku.

Hratelnostně je to na velmi slušné úrovni. Hra je relativně dlouhá a přesto jsem za celou dobu hraní nepociťoval stereotyp. Úrovně jsou docela monotónní, menší krizovku jsem měl zejména v jakýchsi hightech laboratořích, které mi přišly nehorázně nezáživné. Po jejich opuštění ale hra nabrala grády, které jí vydržely až do konce. Líbil se mi postupný vývoj postavy, kde zpočátku není lehké udolat skupinku nepřátel, aby je v závěru kropil Logan po stovkách. Je to sice trochu umělé navyšování „obtížnosti“, nicméně jsem měl pocit, že se zlepšuju a zlepšuju.

Grafika, běžící na Unreal enginu je super. Moc hezky se na ní kouká, zejména na systém poškození hlavní postavy. U filmů mě totiž dost vadila jedna věc – absence krve. Ona totiž filmová série měla nejspíš nižší rating, což způsobilo minimum krve. To nám ovšem herní adaptace plně vynahrazuje. Létají tu hlavy, ruce, nohy. Na Loganově těle se zobrazují díry po kulkách, při výbuchu granátu z něj třeba téměř nic nezbyde. Působí to v rámci hry realisticky a pozitivně to též působí na hratelnost, protože je to jednoduše sranda. Z designu prostředí jsem měl pocit, že je tak trochu natahována herní doba a tak úrovně často vypadají ne zrovna reálně. Avšak pro potřeby hry to myslím stačí, vyřádil jsem se až až, a zároveň jsem neměl pocit, že mě tvůrci honí stále dokola.

Verdikt: X-Men Origins je po všech směrech zvládnutá rubačka a takřka perfektní hra podle výborného filmu. Rozhodně jsem při hraní neměl pocit, že hraju tupou rychlokvašku, která byla splácána za účelem vytáhnout z lidí další prachy. Hra má styl, je zábavná a hezky se na ní kouká. 80%

Pro: hratelnost, bossové, pěkná grafika a super nápad poškození Wolverinova těla, cutscény a povedený dabing

Proti: občas trochu monotónní prostředí - zejména pasáž v laboratořích

+16

Mercedes-Benz World Racing

  • PC 85
Neexistuje moc placených závodních her, které by propagovaly vozy jedné značky. Mercedes Benz World Racing patří určitě k těm zdařilejším, na podobně zaměřený legendární pátý díl série Need for Speed ale nemá.

Po pěkném intru následuje vytvoření nového profilu. Poté se zobrazí dost nepřehledné menu. Projet se dá v 37 různých třídách Mercedesů, z toho každá třída obsahuje několik vzhledově identických vozů o různé výkonnosti. Díky jednomu posuvníku se jízdní vlastnosti vozů ubírají buď směrem k arkádě nebo simulaci. Ke zjednodušení ovládání se dá zapnout protiblokovací systém (ABS), systém regulace prokluzu kol (ASR) nebo brzdový asistent. Za jízdy je na výběr z pěti pohledů kamery, hra se dá asi nejlépe užít s volantem při pohledu z interiéru. Vozy mají velice jednoduchý systém poškození, na jejich jízdních vlastnostech se projevuje minimálně. Samotný kolizní systém je velmi podivný, například stojící auta se po prudkém nárazu vůbec nepohnou, při výletech mimo trať se dá projet stromy... Vozy se svým reálným předlohám věrně podobají, interiéry mají taktéž povedené.

Tratě jsou hodně rozmanité a rozhodně patří k největším kladům této hry. Na výběr jich je 117, jsou zasazeny do osmi různých prostředí. Takovým bonusovým okruhem zde je Hockenheim v již moderní, výrazně zkrácené verzi. Grafické zpracování jednotlivých prostředí je na vysoké úrovni, mají moc bohaté okolí, z vozu je vidět do úctyhodné vzdálenosti.

Herních modů je dostatek, hlavní je kariéra obsahující 48 misí. Hra automaticky generuje hráčovu jízdu a přidává či odebírá procenta v tabulce. Například za zkracování trati odebere pár procent ze sloupce fair play, za zatáčku projetou pěkným smykem přidá nějaká procenta do jezdeckých schopností. V kariéře se nejezdí pouze okruhové závody, párkrát se objeví i jízda v terénu, ve které je nutné projet všemi checkpointy za daný čas, nebo také jízda po vysokorychlostním oválu, ve které je za úkol dosáhnout stanovené rychlosti.

Díky pěkným jízdním vlastnostem vozů, překrásné grafice, rozmanitým prostředím i celkem povedené kariéře dávám této hře nadprůměrné hodnocení. Nebýt totálně nepřehledného menu a podivného kolizního systému, určitě bych Mercedes Benz World Racing řadil mezi nejlepší simulátory vozů na počítače.

Pro: jízdní vlastnosti vozů, grafické zpracování, mnoho krásných aut i tratí, kariéra

Proti: nepřehledné menu, kolizní systém

+16

Colin McRae Rally 2.0

  • PC 70
CMR 2.0 je hra, kterou jsem již před lety hrál, nicméně nedohrál. Nyní jsem se k ní vrátil a čerstvě dokončil, takže se s vámi podělím o dojmy.

Tradičně začnu grafickou stránkou. Budu-li srovnávat s Mobil 1 British Rally Championship, pak mi připadá CMR2 přeci jen chudší a ošklivější. Tratě nejsou zdaleka tak rozmanité a nepůsobí tak realisticky. Navrch má CMR v technicky dokonalejších reflexích, což ovšem při pohledu z kokpitu příliš neoceníte. Překvapilo mě, že nebyl žádný problém vynutit antialiasing. Stejně tak mě překvapila "nativní" podpora širokoúhlých rozlišení. Ale ouha! Čím širší rozlišení nastavíte, tím méně toho vidíte. Ano, čtete správně. Nevidíte stejně nebo víc, vidíte míň. Pro podrobnější vysvětlení se podívejte na WSGF. Nu co, po delší době jsem si zahrál něco v 4:3 :-)

Zvuková stránka mi přišla slušná, nadprůměrně nepříjemný byl zvuk pískajících pneumatik, ale po čase jsem si zvykl.

A samotné závodění? Hrál jsem na volantu a hned na začátku poznal, že tahle hra používá fyzikální zákony z jiných končin vesmíru. Měl jsem pocit, jako bych řídil papírovou krabici. Nevidím to u arkádové závodní hry ale jako zásadní minus (podobný pocit jsem měl např. u NFS MW). Upřímně, opravdu nechápu, že zde ostatní označují hru jako mix arkády a simulace. Dle mého to byla čistá arkáda, a to nejen díky jízdnímu modelu, ale také téměř nezničitelnosti auta. Trochu jiný pocit jsem měl akorát v poslední rally v Británii, kde díky velmi úzkým cestám a stromům okolo člověk šlapal častěji na brzdu než na plyn. Tam jsem si opravdu vzpomněl na RBR. Po předchozí Xpand Rally Xtreme mě velmi potěšilo, že při rozbití předního skla a pohledu z kokpitu vás hra neotravuje onou "pavučinou". Sice je to ústupek od realističnosti, ale já ho vítám. Vytknout ale musím jakýsi bug, a sice nemožnost včas řadit při závodech s oponentem na okruzích zakončujících jednotlivé soutěže. Hra reagovala třeba až na několikáté zmáčknutí, což člověka hodně zpomalovalo. Soutěž jsem nakonec dokončil o bod na druhém místě, za což se docela stydím, na druhou stranu stačilo by se víc snažit a zlato by tam bylo. Poněkud mě také překvapilo, že mě hra nutila dojet na 6. a lepším místě. Zkusil jsem si i splitscreen, který není špatný, ale úplně do kolen mě neposlal. Stejně tak režimu arkády jsem na chuť nepřišel. Navíc mi přišlo téměř nemožné soupeře dojet byť jen na normální obtížnost.

A na závěr si nechám ten největší špek. Umíte si představit, jak jsem byl šokován, když jsem spustil hru s výchozí vynucenou vertikální synchronizací a snímkovací frekvence...nejen, že se neudržela na 60, ale dokonce klesala až kamsi ke 30. Byl jsem opravdu konsternován, ale nakonec jsem se nad to nějak přenesl, usmál jsem se a řekl si, že si tím hru nebudu kazit. Při klepajícím se pohledu z kokpitu se to tak nějak ztratí.

Pro: Vcelku zábavné, i když jsem byl rád, že jsem to dohrál

Proti: Bug s řazením, hra se seká i na současných strojích

+16

Call of Duty: World at War

  • PC 60
Čtvrtý díl jsem vzhledem k neatraktivnímu a nesympatickému tématu taktně přeskočil, nicméně nemůžu říct, že bych se po dvojce vrhal na pátý díl s nějakou velkou chutí.

O to víc mě hra ze začátku překvapila. Nešokovala, ale přesto mi to připadalo výrazně lepší, než díl druhý. V první misi mě moc nezaujala grafika, vypadalo to jak dvojka, jen kompletně vystínovaná a s DOF. Neduhy, jako dokreslování objektů v bezprostřední blízkosti, zůstaly. O to víc mě pak překvapily následující mise, například překrásně udělané vylodění. Takže o žádné orgie nejde, ale přesto nelze mít ke grafice větších výhrad. Záleží na misi. Některé jsou na úrovni dvojky, jiné zase famózní.

Soundtrack byl poměrně nevýrazný, neutkvěla mi v hlavě žádná melodie. Dále mě překvapily zvuky zbraní, které znějí úplně jinak, než ve dvojce. Tak nějak víc mechanicky, jako by tam snad ani nebyl nějaký střelný prach. Uchu to bylo líbivé, ale nechce se mi věřit, že by to bylo reálné.

No a samotné hraní... bohužel v Pacifiku jsem měl docela problém, nikoho nebylo moc vidět a ačkoliv na normal vydrží hráč hodně, stejně jsem měl spoustu míst, kde jsem se zasekl. I proto se mi mise za rusy líbily mnohem více. Už jen ten začátek v jámě plné těl je povedený. Vtipná mi přišla mise v letadle, zejména ve srovnání s horrorem z United Offensive. A teď přijde to nejhorší, ano, je to spawn protivníků, dokud se nehnu za nějaký bod. Nesnáším to a znechucuje mi to celé hraní. Opět je nutné hrát taktikou, kdy někam vlítnu, snad přežiju a ukončím tím ten otravný spawn. Abych řekl pravdu, nechápu, jak se takováhle hra dá hrát na veterána, protože tohle tím pádem dělat nejde.
Zvláštní bylo, že i v Reichtagu měli plamenomety, jejichž nekonečná náplň byla docela sranda a extrém. Druhý extrém byla zase téměř nulová náplň v United Offensive.

Takže abych to shrnul: obtížnost vcelku vysoká (měl jsem vypnutý crosshair), zábavnost dost kolísavá, zpracování slušné, atmosféra nic moc = 60%, protože to bylo lepší, než dvojka, ale ne o moc.

Pro: Grafika a nároky, vypnutelný crosshair, některé mise

Proti: Nekonečný spawn, doskakování objektů, některé mise

+16

Age of Empires Online

  • PC 60
Kontroverzní. Asi nejlepší slovo, které nejnovější přírůstek do série Age of Empires vystihuje. Kontroverzní rozhodnutí Microsoftu udělat free-to-play strategii, kontroverzní přechod do komiksové grafiky, kontroverzní Games for Windows Live, kontroverzní změna vývojářů a i ten samotný free-to-play model byl/je dost kontroverzní. Mohlo z této kombinace vyjít něco jiného než fiasko?

Popravdě mohlo, i když ověřit si to bylo díky stupidnímu GfWL pro moho lidí, včetně mě, obtížné, pro některé smolaře snad i nemožné. Bohužel i několik měsíců po uvedení na Steam GfWL ve hře zůstává.

Po připojení do hry pak následovala zkouška grafikou, která jistě zařídila AoEO nemálo haterů. Grafika je sice na rozdíl od předchozích dílů komiksová, ale rozhodně bych neřekl, že je to na škodu. Velice příjemně kouká a hra vypadá k světu i na slabších PC.
Co naopak zůstalo prakticky netknuto je gameplay, za což jsem opravdu vděčný. Avšak kromě klasického base-building gameplaye je tu ještě gameplay mezi jednotlivými questy.

Základem toho je vaše vlastní hlavní město. V tom si můžete stavět různé budovy jako výrobny, obchody, domy, skladiště nebo třeba sochy. Některé budovy jsou vyloženě dekorativní, v jiných můžete nakupovat, craftit, měnit equip svým jednotkám a budovám a další. Kromě toho můžete navštívit i ostatní města na mapě, která většinou obsahují quest givery a obchody. Když se pak rozhodnete dělat quest, už je to klasický gameplay, který znáte ze všech ostatních AoE. Hra sice měla donedávna hodně tupé AI, ale po posledních dvou patchích se zdá být skoro vše v pořádku, naopak dává solidně zabrat a nenechá si nic líbit. Hodně mi připomíná AI z mnou nedávno hraného Empire Earth.

Národy jsou momentálně 4 (Řekové, Egypťané, Peršané a poslední Keltové), ale liší se mnohem více, než je u AoE zvykem, spíše ve stylu Age of Mythology. Každý národ tedy nabízí unikátní jednotky, některé unikátní budovy a upgrady a v neposlední řadě i questy, v případě Řeků třeba mezi jinými i Trojskou válku.

Samotné questy jsou často poměrně klasické „vystav a znič“, ale zároveň se objevují i unikátnější, obzvlášť u novějších národů, které příjemně zabíjí stereotyp. Za questy pak samozřejmě získáváte odměny, tady v podobě zkušeností, peněz, truhel, itemů, nebo Empire Points. Většinu questů je zároveň možné hrát ve dvou lidech, což osobně opravdu oceňuji.

Ani AoEO se tedy neobešlo bez expení. Maximální level je 40, kterého se mi podařilo dosáhnout po zhruba 110+ hodinách hraní. Level pak především ovlivňuje questy a itemy, kterými je možno vybabit vaše jednotky. Každý level je také možno si odemnknout jeden upgrade v research tree.

Kustomizace je obecně jedním ze znaků AoEO. Každá jednotka i budova (kromě těch speciálních) má sloty, do kterých můžete vkládat patřičné itemy, které pak ovlivňují statistiky patřičné jednotky, nebo budovy. Zároveň tyto itemy pak mění vzhled patřičné jednotky, k čemuž ještě přispívají nedávno přidané Vanity itemy, které ovlivňují pouze vhled, ale bonusy zůstávají. Musím uznat, že tento prvek se opravdu povedl, protože mě bavilo se dívat, jak se z mých polonahých hoplitů s dřevěnými zbraněmi stávají opancéřovaná monstra schopná prorazit se z obklíčení. Myslím, že některé strategie by kustomizace v tomto stylu mohla solidně oživit.

Nakonec už se zbývá vyjádřit snad jen k free-to-play modelu, alfě a omeze těchto titulů. A není to hezký pohled. Neplatící hráč byl (minimálně při vydání) brutálně omezen, lepší itemy, poradci přidávající bonusy nebo jednotky, ranked PvP… vše zapovězeno. Sice je už teď možné si DLC odemykající tyto funkce koupit za Empire Points, které lze nahrát ve hře, ale sežere to hodně času a úsilí. Pokud bych měl osobně vytknout hře jen jedinou chybu, byl by to právě free-to-play model.

Nakonec se ze hry mířící do záhuby vyklubal jeden z nejlepších free-to-play titulů, který má skvělý, léty prověřený, gameplay obohacený o kustomizaci, jehož největší slabinou je však právě free-to-play model. Já jsem si nakonec jedno z DLC koupil a můžu s jistotou říct, že to byl jeden z těch lepších nákupů, co jsem udělal, ale vůbec se nedivím lidem, kteří se hrou radši sekli. Minimálně za vyzkoušení ale hra stojí.

Pro: gameplay, kustomizace, grafický styl

Proti: free-to-play model, GfWL, některé stereotypní questy

+16

Colin McRae Rally 3

  • PC 85
Pohodová rally - dvě slova, která jednoduše popisují CMR3. Ke hře jsem přistupoval trochu opatrně, když jsem si tu přečetl, kterak je to nejhorší hra série. Mně ale naopak přijde, že trojka strčila dvojku hravě do kapsy.

CMR3 je v lecčem mnohem dál, než předchůdce. Grafika poskočila o neuvěřitelný kus dopředu, nemá cenu to ani popisovat, to se musí vidět! Přechod na DX9 je znát - leskne se silnice, odrazy na autech jsou dokonalejší, množství polygonů je nesrovnatelně větší...

Zvukově je to také lepší, přeci jen zní motor lépe.

A samotné hraní? Toto pokračování se vydalo cestou větší realističnosti. Užijete si nejen samotné závodění, nýbrž i přehlídky vozů při zahájení rally a dalších animací. Jdou přeskočit, což se hodí, protože se omrzí. Další věcí je například to, že když startujete rally jako první, tak logicky nevíte, jaké budou časy jezdců, co vyrazí po vás. A tak jedete celý závod, aniž byste tušili, jak si stojíte. Stejně tak výsledek závodu se nedozvíte bezprostředně po něm, ale až před následujícím závodem. Rovněž vítám, že se nemusím zabývat opravami auta. Tohle je práce mechaniků, ne řidiče.

Hru jsem hrál s volantem. Výchozí nastavení deadzone je neuvěřitelně velké, takže do nastavení určitě zavítáte. Nedoporučuji ale omezovat rozsah a tím zvyšovat strmost. Před závodem lze totiž strmost nastavit v servise. Bohužel při každé nové rally se nastavení vynuluje. K servisu bych měl ještě jednu poznámku. Položkám by docela slušelo vysvětlení, protože já opravdu u lecčeho nevěděl, co tím vlastně nastavím a jak se to projeví. Bohužel se ve hře objevila i jakási forma tuningu. Nemám to rád normálně a v rally hře mi to vadí obzvláště. Je škoda, že není možnost během závodu onen závod restartovat. Když budete chtít, vyjedete do hlavního menu a po načtení šampionátu onen závod stejně pojedete od znova. Takže restart tam fakticky je, jen složitý.

Jízdní model se mi líbil. Sice trvalo skoro celou australskou rally, než jsem si přivykl, o to lépe jsem pak ale prosvištěl všechny ostatní. Model mi přijde o mnoho čitelnější, než v druhém díle, auto lépe sedí a chová se předvídatelněji. Na asfaltu mu má akorát tendence poněkud více ustřelovat zadek, ale většinou se vám to podaří jen tehdy, pokud volant otočíte opravdu hodně. Poškození se opět nemusíte bát, auto skoro nejde zničit. Líbilo se mi také, že oslnění sluncem znamená skutečně oslnění, tedy že nevidíte prakticky nic, ačkoliv samotný efekt, který hraje všemi barvami, byl poněkud podivný. Velmi musím pochválit kameru, která je nyní mnohem blíž a není tak vidět volant, který už stejně jeden vidím na stole. Díky tomu je zážitek více reálný. Jedním ze záporů je, že ve hře nejdou srazit dopravní značky, a dokonce ani obyčejné plastové patníky. Stejně tak náraz do balíku se slámou udělá zvuk jak náraz do zdi a na poškození auta bude mít nejspíš stejný vliv. Celkově je ale závodění velmi zábavné a rozhodně lepší, než v předchozím díle.

Splitscreen je fajn, ale nic, co by člověka udrželo nadlouho.

Na konec jsem si nechal to nejlepší. Jsou tím tratě. Mnohokráte se mi stalo toto, tratě jsou prostě nádherné. Pořád vás něčím překvapují, neustále na nich vidíte něco nového a když zrovna ne, tak i ona několikrát viděná příroda stále nenudí. Nevzpomínám si na jinou hru, kde bych byl z tratí tak unesen a lačně zapínal závod za závodem, abych se pokochal následujícími tratěmi. Všechno to bylo umocněno šíleným 8×AA + FXAA a 60 FPS. Na rozdíl od dvojky, tady problém s výkonem nebyl.

Takže abych to shrnul, CMR3 je velmi povedenou rally s překrásnými tratěmi, zábavným jízdním modelem a jen několika málo nepodstatnými nedostatky. Řadím ji tak mezi nejlepší hry svého druhu.

Rozsáhlou galerii obrázků naleznete zde.

Pro: Krásné tratě, jízdní model, kamera, zábava

Proti: Tuning, chybí vysvětlení položek v servisu, nejdou srazit značky a patníky

+16

Spec Ops: The Line

  • PC 80
Gentleman, welcome to Dubai!

Původně jsem měl v plánu nechat Spec Ops proplout okolo mě a to hlavně po demu, které na mě neudělalo vůbec žádný dojem. Přesto jsem si po pár přečtených recenzích řekl, že by to nemuselo být tak špatné a když to má těch pár hodin ... proč to nezkusit? The Line bych přirovnal ke kombinaci Gears of War a Rainbow Six: Vegas, ať už jde o systém krytí, zadávání drobných příkazů, či grafickou stránku v podobě Unreal Engine 3.

Spec Ops: The Line, ale nestojí ani na jedné ze zmíněných vlastností! To, v čem převyšuje všechny své "konkurenty" je příběh! Nejzajímavější na něm totiž je, jak jeho síla, tak i způsob vyprávění! Je naprosto normální, uvěřitelný! Není to jen o "wooow, buum, ratata, bum, wooow momentech" je to o lidech a jejich psychice, co s nimi dokáže udělat válka. Právě z toho důvodu The Line strká do kapsy všechny ty směšné útoky proti teroristům, mimozemšťanům a robotům. I když jsem si po dvou hodinách říkal, že mi to prostě nemůže nic nabídnout, jsem rád, že mě zbytek hry přesvědčil o opaku! Level design sice v druhé části poměrně ztrácí, ale vynahrazuje to fakt, že každý moment v druhé polovině prostě za to stojí!

S hratelností jsem nakonec přeci jen spokojený. Nabízí všechno, co mají moderní střílečky – jízdu za rotačním kulometem, ochranu parťáků před nabíhajícími šílenci, nádherná panoramata … Zbraňový arzenál je na moderní střílečku obligátní – M4, AK47, M9, Desert Eagle, brokovnice, odstřelovačky a hlavně můj oblíbený kulomet M249. Ohledně morálních voleb - mezi které jste postaveni a kterých sice moc není – tak ty jsou pro mě milým překvapením, avšak o jejich vyšší hodnotě by se dalo polemizovat. Co ale hratelnost výborně podporuje, je fakt, že hra nestojí na klasickém instrumentálním ozvučení, ale na pořádných hudebních nářezech s jejichž podtextem je opravdu radost střílet.

Ještě mám živě v paměti první videa z The Line. Jsem rád, že v nich byla stále ukazována možnost s pískem, kdy můžete zasypat své nepřátele. Příběh byl tak trošku pod pokličkou a to je dobře! Řekl bych, že právě proto je to příjemné překvapení!

V kostce: Spec Ops: The Line je solidní střílečka s příběhem, který má koule a nebojí se s nimi chlubit! Zároveň díky tvůrcům, že se nebáli v dnešní době vypustit něco tak … dospělého! Díky!

Pro: atraktivní prostředí zasypané Dubaje, drsná atmosféra, rozsáhlý zbrojní arzenál, morální volby, vyjímečně krátkost hry, která je dostačující!

Proti: Unreal Engine 3 už není nejmladší, velmi pomalý rozjezd, který může odradit

+16

Mass Effect 3: Extended Cut

  • PC 35
Mno. Nečekal jsem úplně nové konce, ale čekal jsem, že extended cut doplní okolnosti kolem původních konců, aby to začalo dávat smysl.

Realita je ovšem taková, že nový obsah působí spíš jako trapná snaha se fanouškům omluvit a zároveň je poslat s jejich připomínkama do prdele. Nový obsah je do hry poměrně brutálně naroubovaný. Většinou neosvětluje v podstatě nic, a když se něco vysvětlit pokusí, nemohl jsem se ubránit dojmu, že si ze mě autoři dělají prdel (hlavně celá ta věc kolem Normandie, taky nový konec se nese v duchu "Nelíbily se ti naše původní konce? No tak si holt naser!")

U ME3 nejde o to mít "dobrý" konec. Jde o to mít konec "hodný série." A tím by byl v případě ME3 konec silně ovlivněný předchozím počínáním. A i když skrz celé ME3 se volby z předchozích dílů (má-li člověk savegame) promítají (sic v drtivé většině případů se jedná o bezvýznamné cameo fanservice), samotný závěr zůstává těžce lineární a pokud máte pocit, že se do jeho průběhu vaše volby napříč trilogií nějak zásadně promítly, patrně jste byli indoktrinováni.

Kvalitní příběhy, obzvlášť ty s propracovaným vlastním univerzem, které ME bez pochyby má, mají obvykle autory vybudované logické pozadí všeho, které normálně pokrývá mnohem víc, než co z něj konzument nakonec uvidí. Závěr Mass Effectu, který se nakonec objevil ve hře, za sebou tohle pozadí rozhodně nemá. Je to narychlo splácaná slátanina. A Extended Cut je laciná snaha zavřít nespokojeným fanouškům hubu. Nic víc.
+16 +22 −6

Stormlord

  • PC 80
Jedna z her mého dětství. Nemusí se to na první pohled zdát, ale její dohrání rozhodně nepatří mezi ty jednodušší záležitosti.

Jak je popsáno v popisu, vaším úkolem je zachránit před soumrakem určitý počet obnažených víl. Problém je, že je každý level rozdělen na několik částí a každou z nich lze navštívit pouze kolikrát vám hra dovolí. Abyste se dostali do určité části, musíte si stoupnout na speciální plošinku, ze které vás vyzvedne sokol a odnese do další oblasti. Jenže právě z té už nemusí být návratu a pokud jste předtím nezachránili vílu, nesebrali klíč či cokoliv jiného, můžete rovnou začít level znovu. Velká část hraní tedy právě spočívá v hledání ideální cesty napříč levelem. Dneska by mě hrát takovou hru asi štvalo, ale když bylo člověku osm... :-)

Co se mi na Stormlordu líbilo nejvíc, byla atmosféra. Hra je temná, okolo vás jsou pokřivené stromy, ze kterých visí lebky, máme tu houby, masožravé kytky, ve starých hradech hoří ohně, číhají na nás nebezpečné chrliče, různorodí nepřátelé jako jsou mágové, červi, podivní týpci s noži, dráčci, kostlivci. Hra obsahuje můj neoblíbený respawn, stačí zajít o obrazovku dále a vrátit se a znovu se můžete prokousávat znovuzrozenými nepřáteli.

Hra obsahuje i pár itemů, jako jsou velké klíče k otevření jistých dveří, hrnec medu na odlákání podivných ptáků či vos nebo co to vlastně je :), nebo například deštník. Některé vás posunou dále, jiné vás ochrání před ztrátou jednoho z životů.

Jinak je to v jádru klasická plošinovka s časovým limitem, zábavná, atmosférická, s hezkou grafikou a dobrým ozvučením (alespoň na pc).

Pro: atmosféra, fajn hratelnost, grafika, prostředí

Proti: respawn, hledání optimální cesty může někoho unudit k smrti, později obtížnost

+16

Medal of Honor: Allied Assault - Breakthrough

  • PC 50
Datadisk je to v rámci žánru docela dlouhý. Přibude pár zbraní. Tou nejzásadnější změnou je ale hodně velké zvýšení obtížnosti. Nejednou se mi stalo, že mi úplně došly náboje a já se musel proboxovat. Je jasné, že něco takového mohlo vyjít jen díky save/load. Je zde asi šest skutečně frustrujících akcí, kdy hráč musí něco ubránit či někoho ochránit a může to dokázat jen s notnou dávkou štěstí a na mnohý pokus, neboť se musí naučit přesné pořadí toho, jak který nepřítel odkud vychází. Nepřišlo mi to příliš zábavné. Daleko více než dříve se taky přátelské postavy pletou do cesty a často při hraní způsobily mojí smrt.

Jinak grafika je stejná, hudba je samozřejmě výborná, ale oproti původní hře, kde nehrála skoro vůbec, tady hraje furt a to taky není úplně dobře. Hudba je neustále hodně výbušná a často mě rušila.

Náplň misí překvapí asi jenom tím, že hráč musí vykonávat neustále něco speciálního - jezdit tankem či autem, bouchat rakety, střílet ze stacionárního kulometu, něco ochraňovat a mnoho dalšího....měl jsem pocit, že klasické pěší akce si člověk užije tak půlku hrací doby. Těžko říct, zda tohle je dobře, ale asi proč ne.

Celkově to není ostudný datadisk, ale už poměrně zbytečný. Spearhead původní hru dobře doplňoval, ba dokonce mě bavil více. Toto už je spíše nastavovaná kaše, jejíž hraní mi nezpůsobilo příliš mnoho radosti.
+16

Half-Life 2: Episode One

  • PC 80
Co si budeme povídat, interiéry citadely nebyly nějaký odvaz už v původním Half-Life 2. Tady tomu není jinak. Je to sice logická návaznost děje, ale já čekám od Half-Life akční hru. Když si budu chtít zahrát něco logického, pustím si raději Portal. První třetina hry není z mého pohledu to pravé ořechové.

Naštěstí se hra poté zlepší. A to tak, že s každou novou zbraní je to zábavnější, aby pak v druhé polovině vygradovala do monstrózní bitky s dechberoucím koncem. K tomu vám většinu času sekunduje pohledná společnice, kterou ještě k tomu graficky vylepšili. Grafika je celkově vylepšená. Nevím čím to je, už jsem viděl i technologicky mnohem vyspělejší hry. Source engine mi stále vyráží dech. Všechno je krásně vymodelované, ostré a fyzika tak propracovaná, že jí stáří neubírá. K tomu to v pohodě spustíte i na staré šunce s průměrnou grafickou kartou a pamětí. Nejinak je na tom i skvělé ozvučení.

Trochu mě mrzí rozhodnutí Valve pojmout sérii jako seriál. Hra je opravdu krátká. Samozřejmě s otevřeným koncem. Dost to smrdí těžkým rýžováním peněz. Na druhou stranu je všecko propracované, bez chyb a hluchých míst. Citadela se mi osobně nelíbila, ale i ta byla zpracovaná podle jasné vize autorů, a někomu naopak může sedět víc než akční scény.

Pro: technické zpracování, akce, atmosféra, pokračování příběhu

Proti: prostředí citadely, krátké

+16 +19 −3

Driv3r

  • PC 75
Tohle je zkrátka nepochopená hra a vzhledem k všeobecným ódám, jež se pějou na první díl, mě to docela udivuje. Je potřeba zmínit, že trojku jsem hrál až po čtyřce, a tak jsem k ní přistupoval s ohromným očekáváním. Nakonec jsem byl trochu zklamán, ale i tak má trojka v lecčems navrch.

Co vypluje na povrch hned na začátku, je jízdní model. Co si budeme povídat, Driv3r zkrátka není na klávesnici stavěný. Vůbec se nedivím všem těm nešťastníkům, jež mluví o trojce jako o zcela neovladatelné hře. Mně to na klávesnici taky nešlo. A jestli platilo o čtyřce, že s volantem je to zkrátka lepší, tady to platí dvojnásob. Spíš trojnásob. Zkrátka jízdní model, jež je naprosto perfektně uzpůsoben blbnutí s autem, si volant vyžaduje. Jednak je s ním hra jednodušší a hlavně si ji mnohem víc užijete. Bohužel je zde taktéž přítomna jen kamera sedící na kapotě, takže do kůže řidiče se úplně nevžijete. Bohužel chybí možnost manuálního řazení.

Hodně jsem čekal od příběhu, nicméně už od začátku je jasné, že ten je oproti čtyřce opravdu slabý. Rozhodně to nebude to, co vás bude ve hře hnát dopředu. No není snad směšné, aby kvůli nějakým kradeným autům byla zdemolována tři města a policajt riskoval smrt policajta?. S Tannerem jsem se nesžil jako s TK, připadal mi divný. V příběhu vystoupí velké množství postav a abych řekl pravdu, moc jsem se v nich neorientoval. Příběh spíš působí jako útržky, co na sebe příliš nenavazují. Dohrání mi zabralo cca 13 hodin.

Mise samotné jsou různorodé a někdy i dost obtížné, ale přesto zábavné. Policie je dost tuhá, drží se vás jako klíště. Často se nadává na střílecí mise. Mně přišly docela v pohodě. Celou hru jsem odehrál v pohledu první osoby (velmi velmi chválím), ale ani s kamerou za postavou mi nepřišlo střílení nějak moc obtížné.

Ve hře se podíváte do celkem tří měst. Docela povedené Miami, nic moc Nice a asi nejpěknější Istanbul. Města ale vypadají přirozeně a grafika dotváří atmosférický obraz konkrétních měst velmi dobře. V každém městě najdete jiné vozy, v Miami pořádné ameriky, v Nice evropská prdítka a v Istanbulu něco mezi tím. Ve hře jsou i motorové čluny a na vodě se odehraje i několik misí.

Soundtrack ve hře je velmi dobrý. Hudba se mění v závislosti na dění ve hře i na lokalitě. Zvuky aut nejsou nic moc, zvuky smýkajících se pneumatiky jakbysmet.

Lepší je grafická stránka. Hodně záleží na místě i denní době. Některé pohledy jsou opravdu pěkné, jindy zase žasnete, jak je to ošklivé (nejčastěji právě v Nice). Ve hře je jednoduché vystínování a základní shadery. Co zamrzí je vykreslování objektů. Různé keře, ale i stíny stromů atd. se vykreslují velmi blízko a skokově.

Takže pokud bych měl udělat srovnání mezi trojkou a čtyřkou, v čem trojka vítězí? Určitě je to zábavnější jízdné model a možnost pohledu první osoby. Čtyřka má ale rozhodně lepší příběh, o něco lepší atmosféru a celkově je přeci jen zábavnější. Trojku dohrajete, najdete bonusové vozy, úplně náhodou jsem našel i skrytý prostor s dráhou pro motokáry :-D, dáte si dvě tři honičky a hru odinstalujete. Mě zkrátka tolik nechytla, přesto se jedná o velmi dobrou hru a zcela neprávem podceněnou.

Galerii obrázků (maximální detaily, 4× AA) naleznete zde: http://steamcommunity.com/id/SasakrCZ/sc ... filter=shortcut_9537

Pro: Zábavný jízdní model, zábavné mise, FPS kamera

Proti: Blbý příběh, slabší atmosféra, ošklivé Nice, vykreslování objektů

+16

Binary Domain

  • PC 80
Binary Domain vždycky vypadala dost béčkově, tuctově, nebýt letních slev na Steamu, nehrál bych ji.

První dojmy nebyly zrovna pozitivní - hra vypadá tak 5 let stará (i když třeba postavy jsou skvěle rozanimované) a mechanismy se nezdají být moc dotažené. Je to jedna z těch stříleček, kde často máte nepřítele na mušce, ale projektily se zahryzávají do nějaké překážky poblíž trajektorie. Krom toho první úrovně do setkání s anglickou a čínskou jednotkou vypadají vážně tragicky a negr, který vám během nich dělá společnost, je tak nějak na zabití.

Ale nakonec jsou přestřelky v BD docela fajn. Ustřelení hlavy robota ho obrátí proti ostatním robotům, což akci celkem přidává na zábavnosti a originalitě. Bossové jsou vesměs nápadití a člověk se na ně celkem těší. Hra má řadu on-rail shooting sekvencí a jiných variací na ně, ale tak proč ne. Jediná opravdu otravná část pro mě bylo ovládání samohybného howitzeru někde ve 2/3 hry, který se otáčí půl hodiny a pomalu netrefí stodolu.

Příběh je dost béčkový, ale pořád zajímavý. Akorát je škoda, že se v něm hra šťourá spíš až ke konci. Drtivá většina hry je prostě cestou do sídla záporáka. A rozhodně má námět mnohem větší potenciál, ale i s tímhle se dá v klidu žít. Hlavní předností Binary Domain jsou imho skvěle napsané postavy, které se sice často chovají docela klišovitě, ale pořád zvládají působit přirozeně. Můj favorit byl francouzský robot Cain.

Dneska bohužel Binary Domain působí tak nějak zastarale, určitě by mu slušel blockbusterový rozpočet. Určitě by mu pomohlo, kdyby úvod nestál za prd, kdyby hra vypadala méně tuctově, a kdyby demo obsahovalo nějakou solidní část, kde Cain hláškuje. Nečekejte od toho perfektní hratelnost, ale dobré to je a za zahrání to stojí.
+16