Hledat Nabídka
Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Nejlépe hodnocené komentáře

Všechny PC PS1 PS2 PS3 PS4 PS5 PSP Vita Xbox X360 XOne XboxX/S NES SNES N64 NGC Wii WiiU Switch GB GBC GBA DS 3DS VBoy SegaMS SegaMD Saturn Dreamcast SegaGG At2600 At5200 At7800 At8bit AtST Jaguar Lynx Odyssey2 Intelli Coleco TG16 CDi 3DO NeoGeo WSwan Amiga ZX81 Spectrum C64 C16 AmstCPC AmstPCW Apple II TRS80 BBCMicro PC88 PC98 MSX MZ800 FMT SAMC PMD85 IQ151 Ondra Maťo Mainframe Arcade Quest iOS Android J2ME Symbian NGage WMobile WPhone BBerry Playdate Browser Stadia

Assassin's Creed: Revelations

TulareanusTulareanus
Dohráno
  • PC 65
Všetci poznáme príbehy a príslovia o chodení s krčahom po vodu, až kým sa nerozbije, o dojení kravy, kým je čo dojiť a podobne. AC: Revelations je žiarivým príkladom masovej produkcie určitej značky.Tam, kde druhý diel pôsobil veľmi sviežo, hutne a Brotherhood si stále držal určitú chytlavosť a atraktívne prostredie, je Revelations len akýmsi nepodareným, nezábavným dovetkom.

Prostredie Konštantinopolu/Istanbulu je stále niečím príjemne exotickým pre hráčske publikum, o dosť horšie je na tom však samotný gameplay. AC: Revelations je takmer vernou, ale nepodarenou kópiou Assassin's Creed: Brotherhood. Má kupovanie budov, hľadanie blbostí, posiela hráča postupne niečo zbierať a cech rozvíja len tabuľkovou formou, rovnaký štýl akčných pasáží, od naháňania, po utekanie, plíženie. No všetko to je akési mdlé a obohraté, čo značí, že množstvo herných prvkov potrebuje určité zaobalenie, lebo sami o sebe nemajú dostatočnú hĺbku a chytlavosť, aby dokázali prekonať stereotyp. Túto demotiváciu a pocit prejedenosti výrazne podporuje aj veľmi útržkovito a až chaoticky podávaný príbeh s veľmi nepodarenou naráciou a i na pomery áčkových hier absurdne nelogickým a žiaľ beznádejne účelovým scenárom.

To, čo autori predkladajú ako novinky, sú buď kozmetické zmeny, ktoré nenájdu v praxi žiadne využitie, pretože sú zbytočne prekombinované (výroba bômb) a nie veľmi efektívne. Alebo niečo, čo hráča absolútne nebaví robiť, ba až ho to otravuje a po prvom raze to už nechce ani vidieť (obrana gildovnej budovy pred nájazdom templárov alebo veľmi chabá, nevtipná a nezáživná snaha o Portal za Desmonda). Proklamované pasáže za Altaira by tiež mali nejakú pridanú hodnotu len v prípade, že by nešlo o pár cca 5-minutových pasáží bez výraznejšieho zapojenia hráča. Hráč totiž v týchto pasážach buď len pochoduje z bodu A do bodu B alebo pochoduje z bodu B do bodu A, pričom po ceste dáva nepriateľov na jednu ranu alebo rovno hromadne.

A odhalenia? Nedajte sa oklamať slovom Revelations v názve, pretože Ubisoft nechajú hráča dozvedieť sa len to takmer nič, ktoré by ho malo navnadiť na trojku...

Pro: prostredie Istanbulu, Altairovych pár minút slávy

Proti: otrepaný koncept s veľmi zlým príbehom a minimálnymi novinkami, ktoré navyše nie sú zábavné

+16 +17 −1

Call of Duty: World at War

MartinezZMartinezZ
Dohráno
  • PC 50
Popravdě, že je to postavené na stejném enginu jako CoD4 by mě nenapadlo, čtyřka mi přišla tak o třídu dál. Tady se autoři vrací zpět do období 2. světové války, což mi osobně vyhovuje více, než moderní konflikty, nicméně celý ten příběh, jeho "odvyprávění" a podání je tak povrchní, že historická videa a intra do jednotlivých kapitol ve výsledku jen obtěžují, protože jsou nezajímavá, rychle splácaná a zbytečně dlouhá. Celé mi to rozhodně nepřišlo co by Call of Duty 5, jako spíše odfláklejší datadisk ke Call of Duty 2, které spolu s jedničkou tuhle povrchnost strčí hravě do kapsy.

V popisu je zde psáno, že hra je brutálnější, díky upalování a utrhaným končetinám. V upalování ve WW2 hrách to rozhodně není první vlaštovka a plamenomet není ani nijak zvlášť extra potřeba, snad krom dvou hrou vnucených použití. A k těm končetinám, plachtících vzduchem: je tam krev, jednou jsem si všiml jedné utržené nohy, ale hra se ani hrůzy války nijak zvlášť vyobrazit nesnaží, takže si ničeho vlastně ani nevšimnete. Někdo na vás stále řve, co máte dělat a vy jen běžíte z body A do bodu B, prosvištíte lokací, to uděláte ještě několikrát a je konec. Kdyby alespoň autoři nechali hráče shodit atomovku, ale celý konec je takový ála "přestaňte hrát, my vám teď odvysíláme patos, tak csi ho užijte". Oproti CoD1 a CoD2 si ani po dohrání nepamatuji na nějaké akce nebo výjevy ze hry, které by se mi vryly do paměti.

Vaši parťáci jsou paka, na nepřítele nestřílejí, jen vám občas výjimečně pomohou od nějakého fanatika, který se na vás žene se vše vysvětlujícím "BANZAAAAIII". Enemáci jsó také paka, protože pokud se k nim přiblíží "nepřátelská" AI až moc, mnohdy ani nereagují. Jediný kloudný script je tak vynoření skrytého Japíka ze země a bezhlavý útok. V tom bordelu, co se furt děje, nemáte šanci pořádně postřehnout, co máte udělat, protože ve válečné vřavě vám to někdo řekne jen jednou a nepochytíš-li, máš Smolíka. Sice vidíte hvězdičky, označující úkoly, ale spíše slouží jen pro určení směru cíle, co udělat si už musíte domyslet sami (nesvítí-li to do dáli). Každou chvíli jsem také dechnul díky granátům. Občas se nějaké varování ani nezobrazí, občas zomrete aj vo chvíli, keď jste od granátu dostatečně daleko. Prostě tohle bylo zklamání, nudné a nezajímavé, budgetovka, nemající nic společného s dosavadními PC díly Call of Duty.

Jediným skutečným kladem tak byla zřejmě hudba v menu, které svým chováním a vzhledem tomu z CoD2 také z oka vypadlo.

Pro: Hlavní menu, některé lokace, pár úryvků některých misí

Proti: Divně se chovající AI, příliš překotná akce, intro videa, zbytečné množství klávesových zkratek, rychle oddrmolená nuda

+16 +18 −2

Far Cry 3

stensten
Dohráno
  • PC 85
Jako vždy varuji před čtením mého resumé. Text obsahuje SPOILERY – číst na vlastní nebezpečí.

„Did I ever tell you the definition of insanity? Insanity, is… doing the exact same fuckin thing… over and over again, expecting shit to change.

Je to absurdní, když Vaas sám odhalí největší mínus hry. Ano, dělání věcí pořád dokola je největší problém FarCry 3, ale tím se nenechte odlákat, protože FC3 stojí za zkoušku. V následujících řádcích se pokusím vysvětlit proč.

Technologie: FC3 běží na druhé řadě enginu Dunia Engine, který vychází z CryEngine. CryEngine byl vysoce modifikován díky Ubisoft Montreal a požit do FC2 pod názvem Dunia Engine. Chlapcům z Montrealu to asi nestačilo, tak přidali par vychytávek (New water Technology, Realistic Weather Systém, Deferred Radiance Transfer Volumes, DX10, DX11) a na světě byl Dunia Engine 2. Ve výsledku jde o výborně optimalizovaný engine s horším vykreslováním (tyhle dvě věci spolu asi nedělají úplně dobrotu, proto se asi přistoupilo ke kompromisu). Osobně se mi technologie líbí a pro účely hry naprosto postačí. Těžko se mi ovšem hledají efekty DX11, ale to už je dneska standard.

Hudba/Zvuk: Děkuji, pane Briane Tylere. Perfektní soundtrack v čele s titulní písní fantasticky dolaďuje atmosféru hry. Velkým hitem internetu se stala především písnička od Damiana Marleyho a Skrillexe, kterou si většina hráčů bude pamatovat do smrti (a vy jistě víte proč ;-)). To nejlepší co vycházelo z reproduktoru, pro mě ovšem byl dabing, který mi jenom potvrdil, že jestli se má vyprávět příběh v moderních hrách, hlavní hrdina musí mluvit! (HL věčnou výjimkou potvrzující pravidlo). Hlavním hrdinou to ale nekončí. Tím se ale budeme zabývat v další kapitole.

Hra: Kde začít? Hra má spousty možností, které ze začátku hltáte v neskutečném množství a máte z nich upřímnou radost. Od počátku na mě okamžitě zapůsobil systém vylepšování batohů, od kterého by se mohlo přiučit nejedno RPG. Škoda, že celkem rychle spíchnete to nejlepší a hra pak v tomto směru nemá co nabídnout. Dále tu máme radiové věže a nepřátelské tábory. Co se týče těchto dvou věcí, máte stále stejný cíl. Věže zprovoznit, tábory dobýt. Za zprovoznění věží máte v obchodech zbraně zdarma, čímž se dost omezuje potřeba vlastnit větší peněžní obnos. Tábory jsou skvělé na cvičení bojových akcí, protože později ve hře se opravdu vyplatí stealth postup z důvodu vyřazení alarmů. Škoda, že krom těžších nepřátel se od sebe tábory neliší a tak to po příchodu na druhý ostrov začne být… insanity? Dále je tu hromada sběru. Od relikvií přes bedny s cenostma po ztracené dopisy. To co mě ale bavilo nejvíc, byly zkoušky kmene Rakyat. Člověk se u nich opravdu vyblbne. Vedlejší úkoly v podobě lovu člověka či zvířete jsou už jen takovou postraní zábavou. Ok, vykašleme se na volnej svět. Máme tu hlavní story.

Příběh: Moc se mi zamlouvá příběh. Pár bohatejch rozmazlenejch blbečků, který chytí psychouš do klece během jejich dovolený. Ne, vážně příběh je na dnešní poměry odvyprávěnej dobře a já k němu nemam co vytknout. Snad až na to jak zemře Vaas i Hoyt. Tyhle „unreal voodoo shits“ mě moc nebraly. Co se týče konce tak konec, kdy Cintra zemře je určitě lepší a působivější (přesto, že ve druhé možnosti si užijete se Cintrou super sex, zase). To z čeho ale FarCry 3 těží nejvíc, jsou postavy. Hlas Michaela Mandoli coby Vaase zůstane v myslích hráčů ještě hodně dlouho. Až mě mrzelo, že neměl víc scén. Ubisoft nám ukazuje, jak by měly vypadat precizní cut-scény. Brilantní animace a různorodé charaktery s perfektním dabingem si přímo říkaly o replay na youtube.

Závěrem: FarCry 3 je pro mě asi největší překvapení roku. Má dobře (né skvěle) fungující svět s faunou i florou. Má poutavou hlavní linku. Má fantastické postavy a úžasný zvuk. Bohužel od příchodu na druhý ostrov už nemá moc co nabídnout. Silných 85%

Pro: Příběh, dabing, hudba, herní doba, Vaas a spol. ...

Proti: Později lehce stereotypní, některé herní prvky by potřebovaly doladit...

+16 +17 −1

The Walking Dead - Episode 1: A New Day

morlunmorlun
Dohráno
  • PC 95
Své pocity ze hry nebudu rozepisovat u každé epizody zvlášť, ale shrnu je v tomto jednom komentáři.

Hra mě, v době kdy vycházela po epizodách, úplně minula. Dostal jsem se k ní až nedávno, ale s tím, že jsem od ní nic nečekal. Po pár minutách hraní mi ale bylo jasné, že jsem se mýlil. Už je to dlouho co ve mně zanechala nějaká hra tak silné pocity.

Dominantní stránkou hry je příběh. Od ostatních „zombie“ příběhů se odlišuje hlavním motivem, kterým dle mého v této hře není přežití, ale vztah Leeho a Clementine. Každopádně děj je emotivní a párkrát budete i překvapeni co si pro vás autoři přichystali.

Základem každého příběhu jsou postavy. Velkou část hry strávíte jen povídáním si s ostatními postavami. Naštěstí jsou ale charaktery a dialogy dobře napsány, tudíž tato část hry je i zábavná. Buďte si jistí, že si mezi všemi postavami najdete své oblíbence.A bohužel si můžete být téměř jistí, že uvidíte i smutný konec svých oblíbenců.

Hra bývá přirovnávána k interaktivnímu seriálu. A ono to tak i docela je. Neočekávejte žádné složité řešení hádanek a rébusů, které byste si museli kreslit na papír. Když už na nějaký zádrhel v této hře narazíte, buďte si jistí, že jeho řešení vám moc času nezabere. Hlavní aktivitou v této hře jsou dialogy a volba toho, co vaše postava řekne nebo udělá. Často tak bude docházet k situacím, kdy se budete rozhodovat kterou postavu nebo čí návrh podpoříte. Kolikrát se budete muset rozhodnout koho zachránit či jestli si někdo zaslouží žít nebo zemřít. Líbilo se mi, že jsem si svá rozhodnutí mohl na konci každé epizody díky statistice porovnat s ostatními.

Hudba není nijak výrazná, ale perfektně dokresluje atmosféru celé hry. Rád si občas nějaké kousky na youtube pustím, obzvlášť odkaz

Walking dead je hra která určitě stojí za vyzkoušení. Hra, od které jsem moc nečekal a která se nakonec zařadila mezí mé nejoblíbenější. Tak snad jen na konec odkaz

Pro: Příběh, postavy, vztah Leeho a Clementine

Proti: občas narazíte na nějaký ten logický zádrhel

+16

Grand Theft Auto: San Andreas

Danny 77Danny 77
Dohráno
  • PC 100
Toto je absolútna pecka. Tá interaktivita nemá chybu. Môžete si zalietať v lietadle, jazdiť vo vozidlách od tanku po závoďák nascar. Môžete si robiť vodičák na auto, motorku, lietadlo a loď. Bojujete tu o územie gangov, môžete tuningovať auto, plníte rôzne zaujímavé misie a strielate z všelijakých zbraní. A môžete počúvať rádiá kde hrajú rockové pecky a kapely ako Lynyrd Skynyrd, Billy Idol či Depeche Mode. Ďalším atribútom je že si tu nahodíte vlastnú muziku. V jednej epizóde ktorá sa skladá z 5 misií tu plánujete vykrádačku Lasvegaského kasína. Kupujete si tu oblečenie, chodíte do posilovne, a musíte aj jesť inak uberáte na váhe a svaloch. Chodíte tu so ženskými a mnoho ďalšieho. Táto hra je pre mňa absolútny kult a hrávam ju už 6 rokov. Stále ma neprestáva baviť a bude ma baviť ďalej a ďalej.

Pro: Množstvo zbrani, zaujímavé misie, príbeh, dialógy, prakticky neobmedzené možnosti

+16 +17 −1

BioShock

IcePickLodgerIcePickLodger
Dohráno
  • PC 95
konecne zaujimava FPS! uz davnejsie som letmo prebehol par videi na youtube, no vtedy ma nijak nezaujala, skuor mi prisla bizarna...bol tam dost odpudivy zaber na nemotornu priseru v skafandri s vrtackou namiesto ruky, pobehujuce horiace panicky a akychsi doktorov, male dievcatko, co sa injekciou rype v mrtvolach...fakt divne. dostal som to vsak nedavno znovu ako skvely tip a chcel som si dat prestavku v postupnom zdolavani vsetkych chronicky znamych vojnovych hier typu CoD/MoH. tak som si zakusol do jazyka a skusil. po odohrati hodnotim ako mimoriadne vydarenu zalezitost, lepsiu zmenu som nemohol najst.

uchvatne nadizajnovana hra - nielen krasnou, v istych miestach az rozpravkovou grafikou (napr. cajova zahrada), ale hlavne originalnym prostredim, kde ma kazdy prvok svoje miesto a logiku, s osobitym prepracovanim, za oknami nadherny podmorsky svet so vsetkym, co k tomu patri...retro styl 50-tych ci 60-tych rokov. jednotlive levely su dost ruoznorode, spletite a rozsiahle, s malou mierou opakovania, vzdy mate k dispozicii prehladnu mapu. velakrat sa mi stalo, ze som sa nedrzal odporucanej dejovej linie (ano, tu vam tvorcovia neustale zduoraznuju velkou navadzacou sipkou v hornej casti obrazovky, pripadne posmelujucimi pokrikmi vasich osobnych asistentov, co muoze niektorym vadit), len som sa kochal a nasaval tu famoznu atmosferu. hlavne v prvej polovici hry. hra pritom na pocudovanie vuobec nema vysoke HW naroky, nezaregistroval som ziadne sekanie, aj ked som mal vsetko nastavene na maximum.

atmosfera je obohatena o horrorove prvky, mimoriadne kladne na mna puosobila vysoka AI protivnikov. bavil som sa na ich prupovidkach, zjavne trpeli silnou davkou samomluvy, boli prirodzenou sucastou daneho bizarneho prostredia. originalnym prvkom bola pritomnost vyssie spomenutej priserky v skafandri - Big Daddyho/Mr. Bubblesa - ak ste ho ignorovali, ignoroval aj on vas. ak ste vsak chceli upgradovat, museli ste ho dostat...to boli jedny z najzaujimavejsich subojov, s nutnou davkou taktiky. hoci nasledny „harvest“ ich chranencov mi prisiel dost brutalny, pri rozhodovani som zvadzal vnutorny moralny boj. absolutorium si zasluzi priehrstie zbrani, kazda s ruoznymi druhmi nabojov, ktore volite v zavislosti od protivnika, resp. daneho prostredia. podobne ako v hre Singularity, resp. tretom dieli F.E.A.R. (ak ste hrali za Fettela) mate k dispozicii specialnu sadu zbrani v podobe "plazmoidnej ruky" s viacerymi funkciami - no najpremakanejsi je prave dokonale zvladnuty system upgradov/kupovania/vlastnej pripravy vsetkeho mozneho (aj ked pritomnost danych zariadeni v danom prostredi nie je zrovna logicka, co puosobi az gycovo).

priebehom hry zdokonalujete tak zbrane, ako aj vlastne fyzicke, hackerske a psychicke schopnosti...pretoze protivnici postupne tiez silneju. v prostredi nachadzate upgradovacie toniky, pripadne ich kupujete, alebo ich skratka sami vynaliezate – napriklad aj takym originalnym prvkom, ako je fotenie/vyskum nepriatelov – s tymto som sa v FPS hre tiez este nestretol. trochu musim vyhresit producentov za mierne nizsiu narocnost (hram tradicne Normal, toto menit nemienim), vcetne posledneho boss-fightu, ako aj privela moznosti ako dobit zdravie, resp. zbrane. originalne je tiez spomenute hackovanie - pomocou jednoduchej logickej hry sa snazite hacknut sejf, miestne mobilne ci stacionarne ostrelovacie roboty, vydajne stojany ci zamknute dvere. napriek jednoduchosti a jednotvarnosti ma tato logicka hra bavila od zaciatku az do konca, casto som hackoval aj zariadenia, ktore som nepotreboval. vsadepritomne postupne nachadzanie audionahravok v style F.E.A.R. vas vtahuje hlbsie do deja odkryvanim chybajucich kamenov mozaiky pribehu, jednoducho atmosfera tejto hry je temer dokonala.

suhlasim s pripadnym nazorom, ze hra pouziva vela toho najlepsieho z inych znamych titulov, co vsak mne neprekaza. ako kompaktny celok je to sklbene a pozliepane vyborne. pozitivne hodnotim tiez znacnu celkovu dlzku hrania (samozrejme s ohladom na fakt, ze som casto len snoril, hladal ukryte predmety a kochal sa prostredim, postupne som prebadal kompletne vsetky, aj tie najtemmnejsie zakutia hry), co pri sucasnych FPS byva tazky problem. co sa mi vsak v tomto type hier bezne nestava, je zakys. tu sa mi to podarilo dvakrat. a ten jeden bol fakt vazny, vuobec som netusil, ako dalej (stacilo pozornejsie pocuvat nahravky zaznamnikov). k dispozicii vsak mate vzdy aj hint.

zhrnute a podciarknute – uplne chapem vyraznu mieru polarity nazorov (Altmanovo Z-score dosahuje vysoke hodnoty), hra rozhodne nie je pre vsetkych. vyznacuje sa ocividnym rozpravkovo-horrorovym designom, ktory jednym pripada smiesny, zavrhnutiahodny, druhym, kam patrim ja, pride spolu so zvukovym doprovodom mimoriadne zaujimavy a neotrely. predchvilou som to dohral, nemuozem sa dockat, kym si zahram dvojku! hovorte si co chcete, linearita nelinearita, ja som z tohto titulu nadseny, zasiahla ma presne tam, kde som chcel, mnam!!!

Pro: napinava, miestami horrorova atmosfera, krasne graficky a zvukovo zvladnute prostredie, mnozstvo originalnych prvkov, samotny pribeh

Proti: nizka narocnost na urovni Normal, preberanie prvkov konkurencnych titulov, miestami nelogicke, az gycove prvky hry

+16 +17 −1

Duke Nukem 3D

Danny 77Danny 77
Dohráno
  • PC 100
Tak toto je úplne prvá hra ktorú som kedy na počítači hral. Bolo to v roku 1998 (mal som 6 rokov). Možno preháňam, ale táto hra je aj po dlhých rokoch od jej uvedenia pre mňa geniálna a hlavne kultová. Tí nepriatelia typu: jašter s rotačným gulometom namiesto pravačky, prasačí mutant policajta s brokovnicou v ruke, sliznate potvory čo sa vám prisajú na ksicht a la facehugger či obrnený Battlelord. Na svoju dobu sa hra stala dosť kontroverznou kvoli krvavým efektom a nahotnikám. V mnohých leveloch tu na vás pomrkávajú easter eggy z filmov (Indiana Jones, Terminator, Star Trek). A tie zbrane, no to je fakt niečo nezabudnuteľné: zmrazovač, zmenšovač (v plutonium packu aj zväčšovač), RPG raketomet atď. Hlavne aj Dukove hlášky sú fakt extra: shake it baby, hail to the king baby a ostatné. Táto hra má pevné miesto medzi najlepšími 3D strielačkami histórie.

Pro: Zbrane, nepriatelia, hudba, hlášky, levely, morbídnosti

Proti: dnes už len staroba hry

+16

Legendary

malarkeymalarkey
  • PC 40
Neváhal jsem a Legendary jsem ze Score DVD nainstaloval. Nalákali mě na to jak oni, tak i zdejší hodnocení a celkově recenze.

To, že Legendary v roc 2008 má grafiku, se kterou by se mohlo rovnat maximálně tak v roce 1998 s Half-Life vůbec neřeším. Pro mě je pokaždé podstatná samotná hratelnost. Sám si vzpomínám, že to byl právě Half-Life, díky kterému mohu poděkovat za celou řadu krásných herních vzpomínek. A přitom co si budeme povídat, v porovnání s dnešní grafikou by leckdo z mladšího publika mohl nadávat. Takže přesně z toho důvodu Legendary dostalo šanci. Jenže to jsem nevěděl, že ono bude zprasené na více frontách.

Legendary má, když už nic jiného, vcelku zajímavý příběh. A když už grafika nehraje prim, tak určitě zaujme řada animací, které se po celou dobu hraní dějí. Jenže ty jsou vykoupeny neuvěřitelně nudným sestavením lineárního postupu, který nejenom, že je otravný, ale ještě k tomu Vás donutí se na naprosto pitomých místech zaseknout, protože člověk neví jak dál. Ona totiž vede jenom jedna cesta. Stalo se mi, že když jsem chtěl jít jinudy, hra mě nemilosrdně odpálila.

Každopádně na zabavení hra poslouží. I když pravda, ty zásekové chvíle jsem vysloveně nesnášil. Nakonec jsem ale hru nedohrál, protože na ní nebyla ani chuť a ani čas. Zase je škoda čas investovat do takovéhle věci, která bohužel ani z té hratelnosti moc nepobrala. Béčko jak vyšité ve všech ohledech. A pokud si o tom nejste ještě jistí, tak hudba a úvodní titulky a la Quake, Doom, Hexen nebo Heretic, Vás o tom naprosto okamžitě přesvědčí.

Pro: Vcelku chytlavá prvotní myšlenka a zajímavé animace

Proti: Odfláknuté snad všecko, na co si člověk vzpomene. Zpracování, grafika, hratelnost, hudba...

+16

Far Cry 3

ThundeusThundeus
Dohráno
  • PC 100
HRÁNO NA XBOX360

Série Far Cry mě nebavila, tudíž jsem TŘETÍ díl nějak neočekával, ale trailery a gameplay-e mě přivedli(přesvědčili) na jiný názor! Hru jsem si zahrál a po dohraní mám hodně zážitků a emocí.

Příběh zasazený do pustého ostrova a detailně zpracovat hru je výkon za svatozář. Koho napadlo dělat takové téma, které od ostatních dílů nemělo ani nějakého nástupce ba dokonce ani úspěch. Vaas mě překvapil, takového pošuka jsem dlouho nezažil. Při potkání jsou většinou zkraty v mozku a když mi tam přeskočí tryska jak v motoru, tak se neznám. U takových her se většinou vyřádím po celodenním náročném dni, takže není divu, že jsem za úchyla, který nahání zablešené teroristy v CoDku, Battlefieldu a ve Far Cry chytá divou zvěř! Všichni ze mě mají respekt, který šířím do ostatních titulů.

Vrátím se k Vaasovi, pro někoho magor, pro mě génius, přivede vás několikrát do problémů, ale desing vás z toho vyhrabe. Proč génius? Má v hodně věcech pravdu, zabije Granta a dokáže vás podělat strachy!

V průběhu hry poznáme hodně nových postav, ať už naše kamarádíčky, tak dokonce i tajného agenta, pár pošuků, které následně smažete z mapy světa, další lidi co vám pomůžou nebo se vás pokusí zabít! Citra, Vaasova sestra, která se do Jasona zamiluje je taky pěkný pošuk a rozhodně se mi líbila její smrt. Pohledná, vtipná a dokonce i poslední konečná scéna s ní(nebudu zmiňovat) je veliké plus. Výrazně mě štve smrt postav, které jsem si hodně oblíbil, snažíte se jim pomoci a pak jsou mrtví - konec hry, smrt kamarádů. Celou hru se snažíte je zachránit a pak mají zemřít? Naštěstí jen dobrovolné!. K tomu patří i debilně nedomyšlený konec! Při všech možnostech konce stejně skončíte špatně, ale vyberte si odjezd z ostrova, je to lepší!

Potěšilo mě upgradování neboli vylepšování inventáře, sice to výrazně zdržuje masakroidní postup ve hře(při hledání oné zvěře jsem se zdržel až na 2 hodiny), na stranu první je ve hře obrovská volnost a nic mě do misí nežene, takže se můžu zdržet, odpočinout, projet se autem, zabít sem tam piráta, při tom hrála úchvatná hudba atd..
Při jízdě v autě jsem se bavil, nejenže to zkrátí cestu, ale dokonce se i můžete kochat krajinou jako takovou a vypadá to líp.

Dabing postav mě překvapil, všichni se snaží mluvit tak, aby jim bylo rozumět a dokonce mluví samotný hlavní hrdina!

You see the thing our loved ones, right?Our fucking loved ones, they come and they blindside you every fucking time.

Verdikt:
Prostě genialita, konečně nový smysl života a ne jen ty CoD, Medal of Honor, Battlefield, ale Far Cry. Ještě by k tomu mohly vydat zase (obrazně) 50 DLC a bylo by to ideální(sarkazmus)
Ačkoliv je hodně věcí napsaných v proti, tak to neovlivňuje hodnocení jako takové!

100%

Pro: Vaas,Citra, příběh, postavy, detaily ostrova, upgrade inventu, ježdění v autech, volnost, hudba, dabing

Proti: Vaas, Citra, nedomyšlený konec, smrt sympatických postav!

+16 +17 −1

Star Trek: Voyager - Elite Force

Kosi..Kosi..
Dohráno
  • PC 65
No, musím uznat, že jsem měl nutkání hru odinstalovat hned po prvním levelu. Nakonec mě snad jen příběh udržel při aktivitě a dnes jsem úspěšně hru dotáhnul. Datadisk jsem už jaksi neměl sílu ani chuť zkoušet.

Jedná se o poměrně typický 3déčko, kde bez nutnosti nabíjení drtíte vlny nepřátel se zvířecí inteligencí, nicméně několik příjemných obměn oddaluje stereotyp, kterým akční pasáže bezesporu oplývají:

Mám na mysli jednu stealth misi a především nebojové procházení lodi, které hezky navozuje atmosféru a slouží i jako breafing před misí. Osobně jsem měl radši klábosení s kolegy, než nudné strafovaní v povětšinou nelogicky a prvoplánově rozvržených lokacích.

Největší neduh však spočívá v respawnu nepřátel. Sice ve Star Treku, kde oplývaj teleportem snad všechny rasy je toto řešení přísunu nepřátel nasnadě a navíc zcela logicky vysvětlitelný, ale sakra, tempo jakým se objevují - někdy jsem si připadal jak na tréningu pingpongu.

Toto objevování se nepřátel přímo před očima vás podvědomě ujišťuje, že pomalý důmyslný postup není na místě - stejně se vám v nejnevhodnější chvíli objeví dva nepřátelé za zády, tak proč tam radši rovnou nevběhnout jako John Matrix?

Příběh se mi ale celkem líbil a jeho typická startrekovská atmosféra (né, že bych byl ňákej Trekie) má své nesporné kvality. Příjemné je i to, že hráč bojuje i po boku známých postav ze seriálu třeba "7/9". Hudba taky jednoznačně vylepšuje celkovej dojem.

Pro Trekies jasná volba, pro hráče sci-fi akcí, kterejm rozhovor s Tuvokem neroztřese kolena je to ale jen lehce naprůměrná hra, kterou doporučit nemůžu. 65%

Pro: Příběh, Star Trek, nebojové pasáže, super hudba!

Proti: Respawn nepřátel, level design, UI

+16

Rhiannon: Curse of the Four Branches

DrolinDrolin
  • PC 60
Rhiannon má vše, co by adventura z prvního pohledu staré školy mít měla. Uzavřené prostředí s volností pohybu a konání, řadu předmětů a interaktivních míst a strohou, avšak účelnou vizuální stránku bez (zbytečných) animací předělů. Není však vše, co z Británie a z adventurního žánru, stojí za pozornost. Největší konkurenti, či spíše bratři v triku, Barrow Hill a série Dark Fall, stojí na stejné startovní čáře, avšak jejich hratelnost je podstatně zábavnější.

Wales a jeho mytologie je samo o sobě silným nosným tématem, zvláště v podání lokálních obyvatel z Arberth Studios, leč v tomto případě zpracování, s laciným podáním duchů v oparu mlhy, není tím pravým. Samotný příběh o domě sužovaném paranormálním jevy při příležitosti dovršení určitého věku potomků, tedy dcer, jako videoherní zápletka funguje. Horší je to však ve zpracování, jmenovitě s navigací, kdy dostání se k nějakému objektu spočívá v dlouhém zkoušení z různých úhlů, a to i třeba jen v jedné menší místnosti (viz. zisk MP3 přehrávače). Obtížnost je poměrně vysoká, k překonávání puzzlů však Rhiannon příliš nemotivuje. Hráče vhodí do víru událostí a ať si poradí. Někdy to funguje (Harvester), ne však zde.

V celkovém pohledu jde vidět, že jde o projekt (tří) nadšenců, kdy některé očividné problémy byly přehlédnuty a v konečném důsledku komplikují zábavu.

Solidní, průměrná adventura, kterou však nedoporučuji, zvláště když alternativ je více než dost (Scratches, Darkness Within) a s tím, že v budoucnu se jejich počet má ještě rozrůst (Dark Fall 4, Bracken Tor, Asylum). Autoři však mají druhý pokus s Covenem, kde by již chyby mohly být odstraněny.

Pro: zpracování, scénář

Proti: hratelnost, obtížnost (+ backtracking), navigace

+16

The Devil Inside

PhoenixPhoenix
Dohráno
  • PC 0
Dlouho jsem čekal na to, až nějaká hra překoná nebo alespoň dostihne v shitovosti Operation Matriarchy. Dočkal jsem se. Devil Inside je tak nehorázná sbírka leveldesignérských failů, programátorských chyb a záměrně špatně (to už musí být opravdu úmysl, jinak by toho nebylo tolik) navržených herních postupů, že být v kinematografii, tak je pod tímto kusem bezpochyby podepsán Ed Wood.

Premisa je skvělá, o tom žádná. Hlavní hrdina Dave (který má schopnost se přeměnit v démonku Devu) se vydává v rámci televizní show ne nepodobné Running Manovi do strašidelného domu a jeho okolí. K dispozici má široký arzenál zbraní, sbírá různé předměty (ústřižky, které radí jak dál, knihy atd.). Na určitých místech se také může přeměnit v démonku Devu, která místo zbraní používá v boji různá kouzla.

Průser první jménem kamera. Tak nějak jsem si zvykl na to, že v survival horrorech je nejvíc survival nerozmlátit klávesnici/myš/gamepad v momentě, kdy hlavní hrdina běží po dvacáté třetí proti kameře (a vy tím pádem netušíte naprosto kam) nebo čumí z metru do zdi, aby nedej Bůh nebyli vidět nepřátelé v okolí. Devil Inside jde v tomto ještě o něco dál, kamera s železnou pravidelností zabírá právě takovou část okolí, aby nebylo vidět střílející nepřátele, případně v bludišťoidních levelech (demence levelu Půda je i bez toho kapitola sama pro sebe) střídá nesmyslně záběry tak, aby člověk naprosto netušil, kde se nachází.

Průser druhý jménem ovládání. Ať hrajete čistě na klávesnici (nemožné), klasicky na klávesnici a myši nebo na gamepadu, tak hlavní hrdina poskakuje jako koza, při míření kývá rukou sem a tam (takže trefit se přesně je dost problém) a imrvére se díky špatně udělanému pohybu o něco zasekává (občas je díky tomu nutné i restarovat pozici). Některé ovládací klávesy nejdou převolit (inventář), hra také u gamepadu rozeznává poze jeden analog, takže si o komfortním gamepad ovládání nechte zdát.

Průser třetí jménem boje. Že se nepřátelé objevují mimo kameru už jsem psal, zejména v levelu "Půda" vás tímto budou nehorázně srát, protože jsou až na výjimky všichni ozbrojeni střelnými zbraněmi a je jim opravdu fuk, že vy je zrovna nevidíte. Deva se občas při střelbě (která nejde narozdíl od střelby Dava ovládat a funguje zde autoaim) míjí, což v kombinaci s rychlou vyčerpatelností many (jde dobíjet pomocí zelených koulí, které vylétávají náhodně ze zabitých nepřátel, na jejich absorbci ovšem z nepochopitelného důvodu nesmíte bojovat - systém "Ready Wespon" jako v Silent Hill) je opravdu švanda.

Průser čtrtý jménem design. Až do výše zmiňované půdy se na leveldesign příliš stěžovat nedá. Půda tomu dává těžce na frak, protože je opravdu legrační hledat cestu v bludišti plném střílejících nepřátel, s imrvére stříhající kamerou a velice špatně viditelnými dveřmi. Mapu je sice možné najít, ale vtipně neukazuje vašei aktuální pozici. Když se výše zmíněné výtky navíc zkombinují s absencí normálního savu (ukládat můžete pouze na pár místech u speciálních TV, u některých dokonce pouze jednou), tak je opravdu o zábavu postaráno. Půda není z hlediska bloudění jediná, ale je rozhodně nejhorší. Občas si také autoři řekli "Proč nenechat zabít Dava na jednu ránu nějakou nestvůrou, příště tam alespoň vleze jako démonka".

Průser čtvrtý jménem bugy. Občas se některý skript půstí špatně (nestvůry se například mají pustit do sebe, ale místo toho sesmaží vás), nestvůry se často zasekávají do objektů, několikrát se mi stalo, že Deva místo získání dalších kouzel na speciálních místech opakovala stejný dialog nekonečněkrát dokola. Co mě ovšem dostalo a kvůli čemu jsem hru zatím nedohrál, je veselý bug, kdy se zasekne postava, se kterou máte utéct z podzemí. Celá záležitost je samozřejmě vyšperkovaná tím, že se kolem Vás objeví mrak nepřátel, postava rozhodně není nesmrtelná a navíc je celý útěk časově omezený.

Naprosto souhlasím s ostatními, Devil Inside má výborný základní nápad. Ovšem herně je to tragédie, jakou opravdu dlouho nepamatuju.

EDIT po dohrání: Hodnocení zůstává, roky jsem nehrál z herního hlediska něco tak prasácky vymyšleného a naprogramovaného.

Pro: ústřední nápad

Proti: leveldesign, kamera, špatně vymyšlená akce, omezené ukládání, ovládání, bugy

+16 +18 −2

DmC: Devil May Cry

SilentWolfSilentWolf
  • PC --
DMC se mi od prvního ohlášení vůbec nelíbil a opět se stala ta velice super věc, kdy mě předem odsuzovaná hra opravdu překvapila. Jelikož je hratelnost a celkový systém hry doveden k dokonalosti budu spíš kritizovat co se mi nelíbí, a tak jsem musel tuhle větu napsat jako první, protože hra se mi přes to všechno opravdu dobře hrála a líbila se mi.

Dante – nakonec to s ním není tak zlé, ale ono je to možná ještě horší. Od prvního videa, kde pálil cigaretou nějakého démona a působil jako fakan, jsem ho nenáviděl, ale akceptoval jsem to a tak trochu jsem čekal, že budu prostě hrát za děsně „cool“ spratka. Jenže ve hře je jiný- normálnější a dalo by se říct sušší- jakoby ztratil charakter- jakkýkoliv! (A Vergil je úplně ztracený, z chladného a tichého frajera ve trojce se stal někdo, jehož jsem za celou hru nebral vážně, a dokonce ani hlavního bosse ne- to je zlé lidičky). Jediné hlášky, které se Dantemu povedly, jsou krátké věty, kdy hlavnímu bossovi na jeho proslov „jsem král pekla“ řekne suše „Nah, you’re asshole.“ Nebo občas jen něco odsekne, prostě nenucené žblepty. Jenže když říká dlouhou větu, většinou z toho vyleze opravdu trapnost. Vzpomínám si třeba na větu z traileru- „Jen tak mimochodem jsem Dante, ale můžeš mi říkat Dante- zabiják démonů“ působí to na mě, jako když si malé dítě hraje s dvěma hračkami (postavičkami) superhrdinů a říká u toho podobné věci. Nechápu ani policejní fotky kde Dante drží tu cedulku při focení (nevím, jak se tomu říká), když k tomu ve hře ani nedojde… Dělali z něj někoho jiného a nedokážu říct co je nakonec menší zlo- ale byl jsem už připraven na spratka a dostal jsem suchara.

Zbraně – stejně suché jako postavy jsou zbraně. Místo lucifera ze čtverky jsme dostali suchý granátomet. S pistolemi nezabijete nic- klasika, brokovnice je taky klasika, meč má snad i stejné útoky jako ve 3 a ve 4. „Rukavice“ se mi teda víc líbily ve 4, tam používal i nohy a efektivně se ty čepele točily a jiskřily (sakra musím nainstalovat :D). Místo démonické paže jsou tu dva nějaké zvláštní řetězy, které ač fungují skvěle (jeden přitahuje vás druhý cíl), vypadají obyčejně… prostě jsou suché. Netěšil jsem se na nové zbraně a krom Aquily byly děsně neatraktivní a rozhodně je to od čtverky krok zpátky.

Limbo – až škoda takového nápadu pro tak obyčejný příběh. Dokážu si to představit lépe, ale rozhodně je to největší lákadlo hry. Přitom tak jednoduché. Je to trochu jako silent hill, inception a constantine dohromady. Kdo nehrál, nejlépe to zjistí z hraní hned v prvních minutách, a kdo hrál, ví o čem je řeč, tak jdeme dál.

Bossové- jeden byl sakra cool zbytek jen těžký WTF. Opět veliký krok zpátky od čtverky! Když z japonské hry vezmete všechno japonské, zbyde vám toho holt málo. Kopa masa, kopa betonu a kopa hnusu- úžasné!


Celý tento komentář působí zvláštně a vlastě se mi ani moc nelíbí, ale chtěl jsem ho napsat pro dobrý pocit, protože hra se mi ve výsledku líbila. O gameplayi jsem toho moc neřekl- je totiž jedním slovem skvělý. Nováčci si na ovládání zvyknout, vše je jednoduché. Jde to hladce, grafika úžasná, a díky tomu že máte k dispozici všechny zbraně a v sekundě jste schopni přepnout z jedné zbraně na druhou, mohli byste do nesmrtelného nepřítele řetězit comba dlouhé minuty a nemuseli byste se opakovat- mlátička jak má být- jen jsem si tu holt trochu postěžoval. Hra je skvělá- postavy, nepřátelé, prostředí (kromě limba), zbraně a příběh jsou suché. Tak jak hodnotit? Asi nijak- třeba uvidím časem..

Dojmy jsou ale pozitivní! Nečekal jsem tak dobrou hru.

Pro: Korpus dortu je skvělý, chutný a mňamózní...

Proti: ...ozdoby a zbytek už moc ne... Mívám u her radši duši, než jak se ve výsledku hraje, a tahle hra duši postrádá.. (Což bych nezmiňoval kdyby série DMC nebyla má srdcovka).

+16

Amnesia: The Dark Descent

MarezCZEMarezCZE
Dohráno
  • PC 95
Vánoční odpoledne, venku hnus, přítelkyně leží nemocná u telky, všichni příbuzní navštíveni... Co teďka? Všude samá koleda a ježíšek. Zahrál bych si něco originálního, nebo dobrý horor. Hledám... Hele, Amnesia, co to k sakru je? Nikdy jsem o tom neslyšel ke všemu adventura, které já moc nemusím, to bude nejaká budgetová slabota, nahodim do googlu, chválou se nešetří, prej i jeden z nej horor snad i všech dob! No tohle, to bych se na to podíval, jsem veterán horuru, horor mám rád, ale jen tak mě něco nevyděsí, mám za sebou FEAR, Doom, nějakej ten Rersident i Sillent. Zapnu Steam, hledám, hele, je to tu! 250 Kč? To jako fakt? No nic, pošlu Gabeovi ať si s tím dělá co chce, je to celkem malé. Download, skočim pro kafe, pokecat s tím polomrtvím tělem co se válí u telky a bude to. Nainstalováno, počešteno, neptejte se jak, ale po 30 minutách se povedlo. Pro lepší hraní, hrajte v temné místnosti o samote a se sluchátky. Ok, Ok, půl čtvrté venku skoro tma sluchátka mám, tak jdem na to, doufám, že to bude stát alespoň za to. Sakra to je depresivní hudba už takhle v menu. New game. Ty vole, pěknej hrad sleduju lístky....

Po hodině v afektu vypínám hru, protože jsem bloudil v nejakým po*raným sklepě uplně po tmě, páč jsem neměl ten za*ranej olej do lampy a nikde ani louč abych si připálil křesadlem a to jsem tam dole před chvilkou zahlídnul se mihnout nějakou hodně, ale hodně divnou siluetu a do toho ještě ty zvuky. Takto to pokračuje až do konce hry.

Takto má, damy a pánové vypadat survival horor! Jediná vaše obrana před ku*evsky hnusným nepřítelem je budto utéct, nebo se zcvoknout, a někdy je vážně ta druhá možnost lepší, protože alespon neuvidíte, co vás nějakou zvlástě brutální smrtí zabije.

Ve hrě navštívíte kupu lokací od knihovny a sklepů, přes kanály, vodní nádž, až po velké sály a strojovny, prostě vše, co by mohlo ve starém hradě a jeho okolí být a každá lokace a má svojí o trošku jinačí, ale stále stejně děsivou a nepříjemnou atmosféru. Nevím čím to bylo, ale pravidelně jsem se otáčel ať už jsem šel kamkoliv.

Jak už jsem psal atmosféra je fenomenální a k tomu přispívá, fakt že, oleje do lucerny je pomálu a další přenosný zdroj světla už nemáte, brýle pro noční vidění jsem nikde nenašel a další jediný zdroj jsou napevno připevněné zdroje louče ke kterým stejně musíte dojít přes tmu abyste ji zapálili, prostě sranda.

Další zajímavý herní prvek je i tzv. duševní zdraví Daniela(Vaše postava). Pokud se dlouho zdržujete ve tmě, začnou Vám drnkat zuby, rozostří se Vám vidění, až nakonec zcvoknete a game over.

Technická stránka je parádní a chtěl bych vyzdvihnout především zvukovou stránku. Praskání dřeva pod nohama, pes za oknem, kroky na půdě, občas řev, foukání větru, ještě ted´ka, když si vzpomenu, mám husí kůži. Zamrzí jen snad trošku špatná optimalizace, ale jinak na jedničku.

Kolikrát se mi stalo, že jsem nevydržel hrát déle, jak 30 minut, prostě strach dál nedovolil, to se mi jestě u hry nikdy nestalo. Bohužel pokud budete hrát bez sluchátek ve dne o dost přicházíte.

Fandím autorům, že zvolili pro horor takhe originální koncept a nebáli se. To se v dobách stále stejného Kol of Důty jen tak nevidí, ale vyplatilo se amnesia se ještě rok po vydání prodávala skvěle a letos má vyjít pokračování, kterého se nemůžu dočkat.

Chybky ve hře témeř nenajdeme a pokud je horor Váš šálek čaje a ještě jste na Amnesii nenarazili, vřele doporučuji, tak intezivní prožitek ze hry jsem ještě neměl.

Za mě dávám téměř absolutní hodnocení.


Metascore: 85

Pro: ATMOSFERA, celkem dobrý příběh, psychické zdraví

Proti: Trošku horší optimalizace

+16 +17 −1

Imperial Glory

VšivákVšivák
Dohráno
  • PC 90
Měl jsem velké ambice s Evropou. Jako velký, ctižádostivý velitel jsem si chtěl uzmout věčnou slávu. Sjednotit všechny země starého kontinentu a zavést jednotnou stabilitu. Avšak, cesta ke slávě byla velmi strastiplná a nelehká.

Vlastenecky jsem si k mému prvnímu pokusu vybral mojí rodnou hroudu v srdci Evropy. Jako nezkušený zajíc, neznalý diplomacie a prohnanější taktiky mě velmoci okolo naprosto převálcovali. Troubo, ty potřebuješ něco většího. Z čeho jde respekt. Něco, kde ti nemůže nepřítel vpadnout do zad, a kde se vyhneš tvým neoblíbeným námořním bitvám. Rusko je ta správná volba. A tak začalo mé velké tažení.

Byla to vskutku zajímavá zkušenost. Nejprve jsem se od velkého učitele tutoriálu naučil základy diplomacie. Když ani to často nepomohlo, nebylo jiného zbytí. Častokrát jsem čelil mnohem početnějšímu nepříteli. V tu chvíli mi moc pomohl terén a správné nasazení mých jednotek. Viděl jsem toho skutečně hodně. Od chladných alp, až po písečné duny. Byla to vždycky pastva pro oči. Hlavně v bitevních vřavách. Jen z moře jsem chytal mořskou nemoc. Tady jsem za sebe nechal bojovat jiné.

Když jsem začal, nemohl jsem skončit. Města se bez většího dohledu stále bouřila. Nepřátelé svou kůži nedali lacino. Velkou vytrvalostí jsem ale nakonec svou slávu vybojoval. Paměť na jiné než bojové poznatky mi zamlžily nečetně bitev. Teď po mnoha letech na trůně sjednocené Evropy sedím, cvičím svůj pravopis a přemítám. Už brzy vládu předám mému prvorozenému a odejdu do ústraní studovat můj oblíbený starověký Řím.

Pro: Všeho co hra nabízí jsem si užil do sytosti

Proti: námořní bitvy jsem radši přenechal jiným

+16

Cryostasis

SolidorSolidor
Dohráno
  • PC 50
Probral jsem se u zamrzlého ledoborce. Vypadá to, že jsem živý. Co teď? Mám nějaké vidiny umírajících lidí. Nejspíš dnes už nežijící posádka. Jenom doufám, že zima bude můj jediný problém.
...
Právě jsem prožil poslední chvíle nějakého nebožtíka. Možná bych se do něj mohl vtělit znova a zachránit ho... Povedlo se, nechť tvá duše nalezne klid. Nemám jinou možnost než dál prozkoumávat loď. Ale ta zatracená zima.
...
Asi blouzním, právě mě napadl jeden z členů posádky. Problém je, že už dávno nežil. Box sice není moji silnou stránkou, i tak leží a snad už napořád. Potom že zombie neexistují. Aspoň jsem dokázal najít zdroj tepla. Netuším, jak můžou fungovat, ale ještě že tak.
...
Měl jsem na střední víc posilovat. Teď dokážu uběhnout sotva dva metry a pád ze sebemenší výšky se rovná okamžité smrti. Ve vidinách často slyším kapitána a jeho prvního důstojníka. Moc spolu nevycházeli.
...
Konečně, střelná zbraň! Bohužel je mají i místní mrtvoly. Naštěstí nestřílí o nic líp, než já. Po pěti vzájemných výstřelech konečně padl k zemi. Nadobro.
...
Nejdřív na mne vyběhl jeden z nich se svářečkou a teď jsem musel zabít dalšího s pavoučíma nohama. Snad už tady nečeká žádné další podobné překvapení. Pořád netuším, co znamenají ty obrázky roztroušené po lodi. Jaký příběh mi to vyprávějí?
...
Nepočítám už, kolik z členů z bývalé posádky zemřelo pomocí mé zbraně. Dorazil jsem na ošetřovnu a ty vidiny konečně dávají trochu smysl. Zdá se, že na lodi vypukla nějaká nemoc. Uvidím, co ještě zjistím.
...
Kapitán zešílel, ale není se co divit. Dělá to tohle místo. Cosi tu je. Už hodně dlouho. Z poznámek, které jsem našel vím, že se tu kdysi něco odehrálo. Tenhle ledovec ukrývá nějaké tajemství.
...
Možná můj poslední zápis. Už chápu, o tady co jde. Můžu spasit víc životů, než jenom ten svůj. Musím to dokázat, protože když ne...

*výpisy z deníku Alexandra Nesterova*

Pro: atmosféra, zajímavé vyprávění příběhu

Proti: špatná optimalizace, nudné přestřelky

+16 +17 −1

Adventura v Olomouci

Kosi..Kosi..
Dohráno
  • PC 0
Tak tohle je skutečně unikát - největší p*čovina, co jsem kdy hrál.

Hlášky jsou k pláči, fotky (téměř jediná grafika) jsou odporný a ještě zkažený ňákym efektem. Žádnou památku neuvidíme celou, natož s ucházejícími detaily.

Didaktická funkce hry (ve které jsem doufal v jádro pudla) je tak nakonec zcela nulová.

Tohle bych vzal jako projekt od studenta gymnázia a i tak by musel asi ty přesuny do lokací nějak zvýraznit, abych to uznal hratelným.

0% Skutečně NIC se mi na hře nelíbilo, snaha autora byla, dobrý, ale proč kvůli tomu nadhodnocovat absolutní kravinu? Pokud by hra netrvala 10 minut, jistě bych to po 15 vzdal - takhle plýtvat časem?

Pro: zhola nic, snaha autora?

Proti: Vše - od grafiky přes hlášky, logiku, příběh a ovládání

+16

Warcraft III: Reign of Chaos

playerplayer
Dohráno
  • PC 100
Dneska už neexistuje hráč počítačových her, který by nikdy neslyšel o Warcraftu. Warcraft patří ve strategiích mezi skutečné legendy. Co je na Warcraftu III tak úžasného? Především naprosto úžasný a geniální děj hry. Ten se dělí na 4 části podle 4 ras (lidé, orkové,nemrtví,elfové), který je prokládán nezapomenutelnými filmečky. Na začátku si vyzkoušíte tutoriál za orky. Tak se naučíte základní zacházení se hrou, kde dominují hrdinové, kteří sesílají kouzla na protivníka nebo jimi posilují vlastní jednotky. O ději se tady rozepisovat nebudu abych někomu, kdo to třeba ještě nehrál nezkazil radost ze hry. Řeknu jen, že budete mít za úkol nepřeberné množství zajmavých úkolů. Například závod o to kdo zabije první 100 vesničanů nakažených morem, ochrana hrdiny, který přivolává bosse démonů, před hordou nepřátel, pobít nepřátelské mágy nebo obranu stromu života před invazí démonů.

Warcraft III je celý v 3D grafice. Ta spolu s překránými animacemi, jako vystřižené z reality, dává Warcraftu hodně co do krásy a úchvatnosti. Ovládání hry není nějak složité. Jednotky se dají označit do skupin pod číselnými klávesamy.
Hra obsahuje také multiplayer. Ten můžete hrát po lokální síti nebo přes Battle.net, což je síť herních serverů vytvořený pro Diablo.

Styl hry není težký stavíte základnu, kde najímáte vojáky, vylepšujete vojáky a kupujete hrdiny. S těma pak chodíte po mapě zbíráte zkušenosti (za které získáváte postupujete na vyšší úroveň max 10),artefakty a snažíte se zničit nepřátelskou základnu. Hrdinové, kteří jsou jakýmsi ústředním bodem armády, jsou nesmrtelní. Né že by je nešlo zabít, ale můžete si je za určitý obnos v pevnosti oživit a oni se vám po určité době oživý. Každý hrdina určitý počet kolonek na předměty, které sezbírá. Dále má 4 kouzla, které se rozdějují na aktivní (na jejich použití potřebujete určitou manu) a pasivní (máte je furt a nic za ně neplatíte).
Na konci si užitete vtipný závěřečnou show s jednotkama a hrdinana z Warcraftů III. při kterém padnete smíchy.

Pro: kampaň,filmečky, 3D grafika,

+16 +17 −1

Dead Space 3

TolisterTolister
Dohráno
  • PC 70
Ti, jenž mají rádi Dead Space hlavně kvůli hororu, se asi u tohohle dílu naštvou. Temná zákoutí, tma, ticho, toho tu snad není vůbec. Až na tohle se hratelnost změnila jen minimálně. Vylepšování zbraní je divné. Přecejen byl přehlednější ten způsob z dvojky. Ale určitě budou potěšeni ti, jenž byli chyceni dějem, ale ne jako to ohledně Markeru, spíš ohledně postav. Tvůrci už ve dvojce dokázali, že umí pracovat s postavami - ty se chovají tak nějak jak bych čekal, strach z nich sálá na sto honů nebo nepadají hlášky, které říkají "teď všichni čumte s otevřenou hubou jak sem vtipný a tleskejte". Mezi svoje top herní postavy si řadím Issaca Clarka, neboť ten je tak nějak obyč týpek, má svoje problémy, není to badass, když nadává, nebo nějak projevuje emoce tak mu to věřím, a má skvělý dabing. A i Ellie je hodně v klidu. Tohle všechno bylo už ve druhém dílu. A třetí v tom zůstává stejný. Obrovské panoramatické výhledy zůstaly nádherné a velkolepé, naskriptované scény jsou stále boží, cutscény tež a animace obličejů je také na velmi vysoké úrovni.

Za celou dobu jsem hru vypnul, asi jen jednou, a to ještě né na nějak moc dlouho. Takže skoro na jeden zátah. Jako samozřejmě to ostatní není zas něco příliš průměrného. Hraje se to svižně. Ale jak říkám, to skoro nepřetržité hraní si vysloužilo hlavně to, co bude dál s Issacem a s Ellie, jak to mezi něma dopadne, jak to celé skončí, co se bude dít dál a dál. Tvůrcům se povedlo udržet dění neustále v chodu. A nějaké to klišé pak i zapomenu. I když ke konci hry se děj začal nějak přeplacávat a úplný závěr nebyl špatný, ale možná to chtělo víc emocí. A ta metalová (nebo jaká to byla) píseň hrající při závěrečných titulkách ty emoce a ten filmový feeling celkem zničila.

Pro: Svižná hratelnost, příběh, postavy, dabing, atmosféra (ikdyž ne ta hororová) a Issac Clarke a Ellie.

Proti: Mnoha hráčům se nejspíš nebude líbit ta nehororovost, závěr mohl být malinko lepší.

+16

Hotline Miami

USER47USER47
Dohráno
  • PC 85
Návyková a řemeslně velmi dobře zvládnutá top-down mlátičko/střílečko podivnost. Píšu podivnost, protože se hra nedá snadno žánrově zařadit. Ano, je to akční, střílí se tam, mlátí se tam...ale každé zabití je zde pojato jako puzzle, hádanka, jíž může hráč vyřešit pomocí nástrojů v jeho okolí a jejich vhodnou kombinací. Narozdíl od velkého množství podobných indie titulů to ovšem není "one trick pony" a zatímco screenshoty mohou naznačovat obyčejnou mechanickou hříčku, Hotline Miami je mnohem víc.

Neuvěřitelná atmosféra daná kombinací elektronické hudby a halucinogenním vizuálním zpracováním jde ruku v ruce s prostým, ale originálně vyprávěným příběhem, který dokáže hráče vtáhnout a vyvolat zájem o to, co se tam vlastně kurva děje. V kontrastu s poměrně vážným pojetím hry působí banální a puberťácky napsaný konec jako pěst na oko a hodně sráží celkový dojem.

Pro: Vyšperkovanost mechanik, atmosféra, hudba

Proti: Hloupý a nedůstojný závěr

+16
Zobrazit další komentáře

Nejlépe hodnocené komentáře
(za posledních 30 dní)

  • HolyMeatball Dragon Age: The… +37
    Dragon Age: The Veilguard
    Napsal HolyMeatball, 23 dní
    Napříč několika svými posledními komenty opakovaně avizuju, kterak jsem se už naučil…
  • Adieu Silent Hill 2 +26
    Napsal Adieu, 13 dní
    Remake Silent Hill 2 je pro mě vyslyšenou modlitbou, protože žádnou hru jsem nikdy nechtěl…
  • adam.kulhanek Grand Theft Auto… +25
    Grand Theft Auto III
    Napsal adam.kulhanek, 29 dní
    Kdysi dávno jsem měl možnost si zahrát oba první díly ze série Grand Theft Auto a bohužel…
  • KingNut123 Valiant Hearts:… +25
    Valiant Hearts: The Great War
    Napsal KingNut123, 13 dní
    O druhé světové válce toho bylo napsáno a natočeno tolik, že se postupem času stala…
  • Han22 Memento Mori +25
    Napsal Han22, 30 dní
    Tak jsem se nakonec z roku 2008 pustil do adventury, která tu má nejvíce hodnocení a je tudíž…
  • Le0nidas Torment: Tides of… +24
    Torment: Tides of Numenera
    Napsal Le0nidas, 10 dní
    Duchovní nástupce legendárního izometrického RPG Planescape: Torment to už z podstaty věci…
  • Syndrom Fallout +23
    Napsala Syndrom, 13 dní
    Až se mě smrad za pár let zeptá tak jakou fotr, dám mu do ruky Fallout. Jako ve strategiích…
  • HolyMeatball Arcanum: Of… +23
    Arcanum: Of Steamworks and Magick Obscura
    Napsal HolyMeatball, 22 hodin
    "Lidské bytosti zřídka žijí dostatečně dlouho na to, aby viděly důsledky svých chyb. A…
  • TenPepa Max Payne +23
    Napsal TenPepa, 28 dní
    Max Payne je prostě klasika, co se nezapomíná. Pamatuju si, jak jsem tu hru zapnul poprvý a…
  • adam.kulhanek Sekiro: Shadows… +23
    Sekiro: Shadows Die Twice
    Napsal adam.kulhanek, 4 dny
    Miluji Dark Souls a jako správný fanoušek této série jsem se těšil na další titul od…