SONNyq
Spearhead je příjemný nášup. Pokud máte rádi vše, co fugnovalo v MOH: AA, budete spokojeni. Mise různorodé (výsadek v Holandsku, boje v noci, ve dne, v létě i v zimě, bitva v Ardenách, ale něco mě u ní chybí, čekal jsem ji velkolepější a ne jen přesun z krytu do krytu), engine stejný, je to kratší datadisk, ale i tak na pár hodin slušná zábava. Navíc, když k tomu připočtete druhý datadisk Breakthroug, můžete se těšit na chutnou porci. Kromě nových misí tu najdete ještě nově přidané postavy vojáků a tím pádem i uniformy, nově tu jsou i sověti a britové s baretama. Multiplayer nabízí pár nových módů a je stále aktivní. Nejlepší je countdown, kdy je hra rozdělana na dva tými a na mapě se nachází jedno kapesní rádio. Váš tým ho musí získat a udržet co nejdéle u sebe, např. je nastaven limit 10 minut. No a samozřejmě když máte rádio, musíte krýt vojáka, který jej vlastní před náporem nepřítele, v opačném případě zase útočíte, abyste získali rádio ze spárů soupeře. Dobrá pařba :) Funkci datadisku splňuje Spearhead velice dobře.
Nejlépe hodnocené komentáře
Všechny
PC
PS1
PS2
PS3
PS4
PS5
PSP
Vita
Xbox
X360
XOne
XboxX/S
NES
SNES
N64
NGC
Wii
WiiU
Switch
GB
GBC
GBA
DS
3DS
VBoy
SegaMS
SegaMD
Saturn
Dreamcast
SegaGG
At2600
At5200
At7800
At8bit
AtST
Jaguar
Lynx
Odyssey2
Intelli
Coleco
TG16
CDi
3DO
NeoGeo
WSwan
Amiga
ZX81
Spectrum
C64
C16
AmstCPC
AmstPCW
Apple II
TRS80
BBCMicro
PC88
PC98
MSX
MZ800
FMT
SAMC
PMD85
IQ151
Ondra
Maťo
Mainframe
Arcade
Quest
iOS
Android
J2ME
Symbian
NGage
WMobile
WPhone
BBerry
Playdate
Browser
Stadia
Medal of Honor: Allied Assault - Spearhead
themacsPo vydařeném Allied Assault bylo očekáváno, že datadisk na sebe nenechá dlouho čekat. Proto ještě tentýž rok vyšel datadisk Spearhead, který obohacoval původní hru o boje za seržanta 501. parašutistického pluku Jacka Barnese v Normandii, Ardenách a v okupovaném Berlíně.
Na začátku se ocitáte v letadle, ze kterého jako výsadkář musíte vyskočit a padáte na padáku do Normandie, kde vaše akce začnou. Po nějaké době se spojíte s Brity, kterým pomůžete čistit Němce. Poté si zastřílíte v Ardenských lesích poblíž Bastogne, kde se odehrává jedna z nejtěžších částí ve hře, při které jsem měl často choutky se hrou seknout. Nakonec si v poslední misi zastřílíte i s ruskými zbraněmi, zajezdíte v ruském tanku a tím tento datadisk končí.
Když už jsem se zmínil o ruských zbraních, tak bych chtěl dodat, že ve hře jsou nově i Britské zbraně jako Enfield nebo Sten. Také z ruských zbraní zde najdete nejznámější z nich, jako PPSh-41 nebo Mosin Nagant.
Počet nových zbraní patří rozhodně k jednomu z kladů této hry, alespoň pro mě. Dalšími jsou rozhodně zlepšené efekty, hlavně efekty výbuchů. Například v porovnání s původní hrou, když jste jeli tankem, efekty výbuchu střelby byly prakticky nulové. V tomto datadisku už jde vážně poznat, že střely dopadají a vybuchují. Předposledním plusem, který bych zde zmínil, je možnost osedlat skoro všechny stacionární zbraně, které najdete. Například Flak 22, Flak 88, polní raketomet a další. No a jako poslední bych chtěl uvést pro mě asi nejzásadnější „novinku“, možnost bashovat každou zbraní, ne jen pistolí, jako tomu bylo v původní hře. Toto beru asi za největší plus ve hře, neboť mi to často přišlo vhod, když mi docházela munice.
No, a že té munice bylo vážně nedostatek. Často se mi stávalo, že mi zůstalo jen pár nábojů do jedné zbraně, jelikož munice bylo v okolí jako šafránu, anebo se stávalo, že jak jsem zabil nepřítele, jeho zbraň záhadně zmizela, popřípadě nešla sebrat. To samé bylo s lékárničkami, kterých bylo snad ještě méně, než munice. Často se mi proto stávalo, že jsem hrál na hranici života a smrti, kdy jsem měl kolem 5% hpček. Toto se stávalo taky díky velmi špatné AI, která měla stejně jako v původní hře neskutečně přesnou mušku. Tyto 3 věci beru za hodně velký mínus. Věcí, která ne že by mi nějak hodně vadila, ale neměla by v této hře být, je dle mého názoru špatná optimalizace, kdy při nastavení všech grafických možností na maximum a při zapnutých komplexních stínech se dokázaly fpska propadnout až na 20 snímků za sekundu, což mi na hru z roku 2002 přijde velmi podivné. Poslední výtku bych měl ještě k náplni misí, které byly často bohužel dosti nudné, krátké a v některých případech i dost těžké.
Tímto jsem shrnul vše a závěrem bych chtěl jen dodat, že hra má 3 akty, tudíž půlku z původní hry a herní doba se taktéž pohybuje někde v půlce herní doby původní hry, tzn. něco kolem 5 hodin. Suma sumárum, hře uděluji 65% a to hlavně díky již zmíněným nedostatkům, které mě ve hře bohužel hodně vadily. V porovnání s datadiskem Breakthrough považuji Spearhead za slabší.
Délka:
3 akty, 10 misí, herní doba asi 5 hodin na střední obtížnost
HW nároky:
91 fps stabilně (omezeno), občasné pády fps. Problém s komplexními stíny jsem již popsal v textu.
Na začátku se ocitáte v letadle, ze kterého jako výsadkář musíte vyskočit a padáte na padáku do Normandie, kde vaše akce začnou. Po nějaké době se spojíte s Brity, kterým pomůžete čistit Němce. Poté si zastřílíte v Ardenských lesích poblíž Bastogne, kde se odehrává jedna z nejtěžších částí ve hře, při které jsem měl často choutky se hrou seknout. Nakonec si v poslední misi zastřílíte i s ruskými zbraněmi, zajezdíte v ruském tanku a tím tento datadisk končí.
Když už jsem se zmínil o ruských zbraních, tak bych chtěl dodat, že ve hře jsou nově i Britské zbraně jako Enfield nebo Sten. Také z ruských zbraní zde najdete nejznámější z nich, jako PPSh-41 nebo Mosin Nagant.
Počet nových zbraní patří rozhodně k jednomu z kladů této hry, alespoň pro mě. Dalšími jsou rozhodně zlepšené efekty, hlavně efekty výbuchů. Například v porovnání s původní hrou, když jste jeli tankem, efekty výbuchu střelby byly prakticky nulové. V tomto datadisku už jde vážně poznat, že střely dopadají a vybuchují. Předposledním plusem, který bych zde zmínil, je možnost osedlat skoro všechny stacionární zbraně, které najdete. Například Flak 22, Flak 88, polní raketomet a další. No a jako poslední bych chtěl uvést pro mě asi nejzásadnější „novinku“, možnost bashovat každou zbraní, ne jen pistolí, jako tomu bylo v původní hře. Toto beru asi za největší plus ve hře, neboť mi to často přišlo vhod, když mi docházela munice.
No, a že té munice bylo vážně nedostatek. Často se mi stávalo, že mi zůstalo jen pár nábojů do jedné zbraně, jelikož munice bylo v okolí jako šafránu, anebo se stávalo, že jak jsem zabil nepřítele, jeho zbraň záhadně zmizela, popřípadě nešla sebrat. To samé bylo s lékárničkami, kterých bylo snad ještě méně, než munice. Často se mi proto stávalo, že jsem hrál na hranici života a smrti, kdy jsem měl kolem 5% hpček. Toto se stávalo taky díky velmi špatné AI, která měla stejně jako v původní hře neskutečně přesnou mušku. Tyto 3 věci beru za hodně velký mínus. Věcí, která ne že by mi nějak hodně vadila, ale neměla by v této hře být, je dle mého názoru špatná optimalizace, kdy při nastavení všech grafických možností na maximum a při zapnutých komplexních stínech se dokázaly fpska propadnout až na 20 snímků za sekundu, což mi na hru z roku 2002 přijde velmi podivné. Poslední výtku bych měl ještě k náplni misí, které byly často bohužel dosti nudné, krátké a v některých případech i dost těžké.
Tímto jsem shrnul vše a závěrem bych chtěl jen dodat, že hra má 3 akty, tudíž půlku z původní hry a herní doba se taktéž pohybuje někde v půlce herní doby původní hry, tzn. něco kolem 5 hodin. Suma sumárum, hře uděluji 65% a to hlavně díky již zmíněným nedostatkům, které mě ve hře bohužel hodně vadily. V porovnání s datadiskem Breakthrough považuji Spearhead za slabší.
Délka:
3 akty, 10 misí, herní doba asi 5 hodin na střední obtížnost
HW nároky:
91 fps stabilně (omezeno), občasné pády fps. Problém s komplexními stíny jsem již popsal v textu.
Pro: + Nové zbraně + Zlepšené efekty, hlavně výbuchů + Možnost osedlat stacionární zbraně + Bash s každou zbraní
Proti: - Nedostatek munice a lékárniček - AI - Podivné pády fps při zapnutých komplexních stínech - občasné nudné, krátké a těžké mise - stále chybějící zaměřovače
Anna
AiMLEzZzAch, jak já miluju indie hry. Anna od začátku vypadá působivě a hned vás, v dobrém slova smyslu, "zakleje" jakousi zvláštní melancholickou atmosférou. Hra má totiž perfektní soundtrack, který jí posouvá minimálně o příčku v hodnocení výš, a totéž se dá říct o vizuálním zpracování. Je zde totiž doslova vidět, jak si s každým koutem místnosti někdo pohrál a s láskou tam položil všechny ty smítka prachu, šišky a staré plechovky. Bohužel, tohle se celkem výrazně projevuje na optimalizaci, tudíž i můj relativně výkonný notebook měl s Annou občas co dělat. Vůbec ona ta technická stránka není úplně dotažená. Ne, že bych si chtěl moc stěžovat, nic, co by mě vyloženě naštvalo jsem zde nezaznamenal, ale je vidět, že se autoři mají dost co učit (a že já mám jako nevývojař co říkat, že).
Vem to ale čert. Jak říkám, Anna má skvělou atmosféru, je do detailu vypiplaná a všechno to hezky vypadá a zní. Zakopla však hned o dva hlavní kameny úrazu. Jedním, tím menším z nich, je příběh, jenž se mi zdál vyprávěný spíš jen tak mimochodem a jestliže měl nějaký hlubší smysl, pak jsem onoho smyslu nenašel víc, než co by se za nehet vlezlo. Jakýsi muž zabil svoji ženu kvůli jakési... soše... která je ve skutečnosti bohyně? :-O
No a ten druhý, podstatně větší kámen úrazu je smysluplnost veškerého vašeho konání ve hře. Dle autorů hra nabízí tuším 4 až 6 hodiny hraní pro nováčka a circa 2 hodiny pro ty z nás, kdo už ví, co dělat. Nicméně nebýt návodu v některých částech, Anna by mi nejspíš vnutila přinejmenším 120 hodin "zábavy" a já bych ještě za dva roky někde v rohu sbíral jehličí. Můžu s naprosto klidným svědomím říct, že NAPROSTÁ většina hádanek absolutně pozbývá jakékoliv logiky. Respektive hra by mi pravděpodobně dokázala vysvětlit, proč dělám to či ono, jenže z mého pohledu, jakožto nezasvěceného smrtelníka, to všechno vypadalo jako příběh jako opilé Alenky v Říši divů. Přeju hodně štěstí všem, kteří se Annu zarputile pokusí dohrát bez nahlédnutí do návodu.
Takže tak. Neříkám to poprvé - Anna krásně vypadá i zní, má perfektní atmosféru a idea příběhu, který se celý odehrává v jednom domě, je moc pěkná, nicméně Italové z Dreampainters to celé jaksi zmotali a místo melancholicky-snové jízdy předložili milovníkům adventur dost důvodů, proč bít hlavou o zeď. Být Anna spíše příběhová procházka typu Dear Esther nebo kdyby věci do sebe alespoň trochu zapadaly, pak by to byl dozajista pěkný zážitek. V tomto případě se ale veškerý požitek nuluje oněmi zmíněnými strastmi.
Vem to ale čert. Jak říkám, Anna má skvělou atmosféru, je do detailu vypiplaná a všechno to hezky vypadá a zní. Zakopla však hned o dva hlavní kameny úrazu. Jedním, tím menším z nich, je příběh, jenž se mi zdál vyprávěný spíš jen tak mimochodem a jestliže měl nějaký hlubší smysl, pak jsem onoho smyslu nenašel víc, než co by se za nehet vlezlo. Jakýsi muž zabil svoji ženu kvůli jakési... soše... která je ve skutečnosti bohyně? :-O
No a ten druhý, podstatně větší kámen úrazu je smysluplnost veškerého vašeho konání ve hře. Dle autorů hra nabízí tuším 4 až 6 hodiny hraní pro nováčka a circa 2 hodiny pro ty z nás, kdo už ví, co dělat. Nicméně nebýt návodu v některých částech, Anna by mi nejspíš vnutila přinejmenším 120 hodin "zábavy" a já bych ještě za dva roky někde v rohu sbíral jehličí. Můžu s naprosto klidným svědomím říct, že NAPROSTÁ většina hádanek absolutně pozbývá jakékoliv logiky. Respektive hra by mi pravděpodobně dokázala vysvětlit, proč dělám to či ono, jenže z mého pohledu, jakožto nezasvěceného smrtelníka, to všechno vypadalo jako příběh jako opilé Alenky v Říši divů. Přeju hodně štěstí všem, kteří se Annu zarputile pokusí dohrát bez nahlédnutí do návodu.
Takže tak. Neříkám to poprvé - Anna krásně vypadá i zní, má perfektní atmosféru a idea příběhu, který se celý odehrává v jednom domě, je moc pěkná, nicméně Italové z Dreampainters to celé jaksi zmotali a místo melancholicky-snové jízdy předložili milovníkům adventur dost důvodů, proč bít hlavou o zeď. Být Anna spíše příběhová procházka typu Dear Esther nebo kdyby věci do sebe alespoň trochu zapadaly, pak by to byl dozajista pěkný zážitek. V tomto případě se ale veškerý požitek nuluje oněmi zmíněnými strastmi.
Pro: výborná atmosféra; detailní grafika; vhodně vybraná hudba
Proti: pochybný příběh; nesmyslnost hádanek; optimalizace
I Am Alive
I Am Alive je hrozně sympatická hra. Jak jistě víte, ve hře jste inkarnováni do postavy otce rodiny, který v době obrovské přírodní katastrofy uvízl někde na druhé straně USA, než jeho manželka a dcera. Trvá mu dobře rok, než se dokáže vrátit a pokusí se je najít. Vcelku obyčejný námět, řeknete si, nicméně co je na I Am Alive tak sympatické, tak určitě fakt, že se celé dění drží dost při zemi a na všechno, co se kolem vás děje, se díváte skutečně jen z vašeho pohledu, o mnohých věcech se dozvíte pouze z vyprávění a některé jsou dokonce ponechány vaší představivosti.
Protagonista, ať už se jmenuje jakkoliv, je prachsprostá bytost z masa a kostí a na rozdíl od desítek jiných hlavních hrdinů nemá nad ostatními nijak navrch. To znamená, že když mezi vámi a vaším cílem chybí kus mostu, rozhodně nebudete kráter přeskakovat saltem z patnácti metrů, nýbrž ho dosti pracně přelezete po tom, co vám okolí nabídne. A že to dá mnohdy dost zabrat! Taky si často po úspěšném překonání překážky vydechnete i za vašeho svěřence, jelikož ten, v rámci herního realismu, disponuje pouze určitou vytrvalostí, a na rozdíl od Ezia a Altaira se nedovede na římse pohupovat věčně. Mám ovšem za to, že tento mechanismus nedotáhli vývojaři tak úplně do konce. Sám totiž lezu a vím, co bych zvládl, tudíž mě občas zarazí, při čem všem se protagonistovi rozklepou ruce (například když leze po některých konstrukcích jako po žebříku). Na druhou stranu vám hlavní hrdina místy vyrazí dech při svých kouscích, na které by si netroufl snad ani David Belle.
Nu, co víc, jako by přírodní katastrofa nestačila, naplno se projevit musela i povaha některých lidí, a tak ve světě I Am Alive vládnou především ti nejsilnější. Tu a tam se stane, že narazíte na nějakého maniaka, což není zrovna příjemné, ale dá s ním relativně snadno vypořádat. Dost často ale se stává, že šlápnete do vosího hnízda a najednou jste takovými hrdlořezy vyloženě obklopeni a pak jde do tuhého. Někde pomůže předstírat, že jste zcela bezbranní a v pravou chvíli zaútočit, někdy je potřeba zaútočit ze zálohy nepozorován, v ideálním případě je možné se konfliktu vyhnout a proplížit se kolem, nicméně ze všeho nejhorší je, když se celá situace zvrhne v brutální šarvátku bez špetky důstojnosti. Pak vyhrává ten, kdo má zbraň, a když jich je víc, navrch má ten, kdo nejrychleji střílí. Anebo ten, kdo má náboje. A že jich není zrovna na rozhazování. Ke konci jsem sice měl snad čtyři náboje do pistole, pět střel v brokovnici a luk s dvěma šípy, nicméně většinu hry jsem si musel vystačit jedním či dvěma náboji a občas mi nezbylo než vyhrožovat prázdnou pistolí. Ačkoliv tento mechanismus dokázal být občas trošku frustrující, v podstatě to naplnilo moji představu o skutečně "survival hře", kde se s ničím nemůže plýtvat. Kdyby takhle vypadal Fallout 3 na nejvyšší obtížnost, asi bych si nestěžoval :).
Post-apokalyptický svět I Am Alive však není pouze peklo na zemi. Čas od času se stane, že narazíte na někoho, kdo nemá v úmyslu vás okamžitě podříznout. Snad je to člověk, který s vámi nechce mít nic společného a pokud ho vyloženě nevyprovokujete, pak celá situace skončí pouze u výhružek. A když máte štěstí, dojdete mezi lidi, kteří si i na takové nehostinném místě uchovali zdravý rozum, jsou ochotni s vámi mluvit a občas vám i něco dají. Třeba krysu, co někde ulovili. A sem tam budete mít příležitost pomoct někomu vy. Všichni jsou zranitelní a někdo si například vykloubí kotník, někdo má infekci v ruce a někoho zavalí sutiny. Ovšem jestli chcete rozdávat svoje cenné zásoby cizím lidem, to je jen a jen na vás. No a konečně je ve hře i pár lidí, kteří vás mají rádi a snaží se vám pomoct. Na ty vám stačí prsty jedné ruky a bohužel se s nimi nesetkáte tak často, jak byste rádi. Ach ach!
Jak si tedy jistě dokážete představit, I Am Alive je zatraceně potemnělá díra. A tomu odpovídá i grafická stylizace. Všechno je jakoby rozostřené a téměř černobílé a do dálky není pořádně vidět. Dalo by se klidně říci, že po této stránce hra dosti zaostává za dnešní dobou, nicméně já nejsem z těch, co by jim na tom záleželo. Pravda však je, že zvyknout si tohle neotřelé zpracování dalo mým očím docela zabrat. Na druhou stranu, zvuková stránka je odvedena perfektně a rozhodně nelituju toho, že jsem si nedávno vysolil takové peníze za kvalitní sluchátka, protože tahle kombinace nebezpečného světa, zajímavé grafiky a skvělého zvuku tvoří atmosféru hutnou jako ten prach v ulicích, jako ta tma v haventonské podzemce.
Tolik tedy k I Am Alive. Je to výborná hra, kterou můžu doporučit všem, kdo od her čekají víc, než jen olbřímí zástupy nepřátel (ačkoliv zde jich taky není zrovna pár) a nikdy nekončící pocit hrdinství. Stejně jako v životě, ne všechno je vysvětleno a nemůžu říct, že by mě konec vyloženě nadchnul a zcela uspokojil, ale k I Am Alive padl jako ulitý a tak jak měl. Zkrátka a jasně, mám z téhle hry dobrý pocit.
Protagonista, ať už se jmenuje jakkoliv, je prachsprostá bytost z masa a kostí a na rozdíl od desítek jiných hlavních hrdinů nemá nad ostatními nijak navrch. To znamená, že když mezi vámi a vaším cílem chybí kus mostu, rozhodně nebudete kráter přeskakovat saltem z patnácti metrů, nýbrž ho dosti pracně přelezete po tom, co vám okolí nabídne. A že to dá mnohdy dost zabrat! Taky si často po úspěšném překonání překážky vydechnete i za vašeho svěřence, jelikož ten, v rámci herního realismu, disponuje pouze určitou vytrvalostí, a na rozdíl od Ezia a Altaira se nedovede na římse pohupovat věčně. Mám ovšem za to, že tento mechanismus nedotáhli vývojaři tak úplně do konce. Sám totiž lezu a vím, co bych zvládl, tudíž mě občas zarazí, při čem všem se protagonistovi rozklepou ruce (například když leze po některých konstrukcích jako po žebříku). Na druhou stranu vám hlavní hrdina místy vyrazí dech při svých kouscích, na které by si netroufl snad ani David Belle.
Nu, co víc, jako by přírodní katastrofa nestačila, naplno se projevit musela i povaha některých lidí, a tak ve světě I Am Alive vládnou především ti nejsilnější. Tu a tam se stane, že narazíte na nějakého maniaka, což není zrovna příjemné, ale dá s ním relativně snadno vypořádat. Dost často ale se stává, že šlápnete do vosího hnízda a najednou jste takovými hrdlořezy vyloženě obklopeni a pak jde do tuhého. Někde pomůže předstírat, že jste zcela bezbranní a v pravou chvíli zaútočit, někdy je potřeba zaútočit ze zálohy nepozorován, v ideálním případě je možné se konfliktu vyhnout a proplížit se kolem, nicméně ze všeho nejhorší je, když se celá situace zvrhne v brutální šarvátku bez špetky důstojnosti. Pak vyhrává ten, kdo má zbraň, a když jich je víc, navrch má ten, kdo nejrychleji střílí. Anebo ten, kdo má náboje. A že jich není zrovna na rozhazování. Ke konci jsem sice měl snad čtyři náboje do pistole, pět střel v brokovnici a luk s dvěma šípy, nicméně většinu hry jsem si musel vystačit jedním či dvěma náboji a občas mi nezbylo než vyhrožovat prázdnou pistolí. Ačkoliv tento mechanismus dokázal být občas trošku frustrující, v podstatě to naplnilo moji představu o skutečně "survival hře", kde se s ničím nemůže plýtvat. Kdyby takhle vypadal Fallout 3 na nejvyšší obtížnost, asi bych si nestěžoval :).
Post-apokalyptický svět I Am Alive však není pouze peklo na zemi. Čas od času se stane, že narazíte na někoho, kdo nemá v úmyslu vás okamžitě podříznout. Snad je to člověk, který s vámi nechce mít nic společného a pokud ho vyloženě nevyprovokujete, pak celá situace skončí pouze u výhružek. A když máte štěstí, dojdete mezi lidi, kteří si i na takové nehostinném místě uchovali zdravý rozum, jsou ochotni s vámi mluvit a občas vám i něco dají. Třeba krysu, co někde ulovili. A sem tam budete mít příležitost pomoct někomu vy. Všichni jsou zranitelní a někdo si například vykloubí kotník, někdo má infekci v ruce a někoho zavalí sutiny. Ovšem jestli chcete rozdávat svoje cenné zásoby cizím lidem, to je jen a jen na vás. No a konečně je ve hře i pár lidí, kteří vás mají rádi a snaží se vám pomoct. Na ty vám stačí prsty jedné ruky a bohužel se s nimi nesetkáte tak často, jak byste rádi. Ach ach!
Jak si tedy jistě dokážete představit, I Am Alive je zatraceně potemnělá díra. A tomu odpovídá i grafická stylizace. Všechno je jakoby rozostřené a téměř černobílé a do dálky není pořádně vidět. Dalo by se klidně říci, že po této stránce hra dosti zaostává za dnešní dobou, nicméně já nejsem z těch, co by jim na tom záleželo. Pravda však je, že zvyknout si tohle neotřelé zpracování dalo mým očím docela zabrat. Na druhou stranu, zvuková stránka je odvedena perfektně a rozhodně nelituju toho, že jsem si nedávno vysolil takové peníze za kvalitní sluchátka, protože tahle kombinace nebezpečného světa, zajímavé grafiky a skvělého zvuku tvoří atmosféru hutnou jako ten prach v ulicích, jako ta tma v haventonské podzemce.
Tolik tedy k I Am Alive. Je to výborná hra, kterou můžu doporučit všem, kdo od her čekají víc, než jen olbřímí zástupy nepřátel (ačkoliv zde jich taky není zrovna pár) a nikdy nekončící pocit hrdinství. Stejně jako v životě, ne všechno je vysvětleno a nemůžu říct, že by mě konec vyloženě nadchnul a zcela uspokojil, ale k I Am Alive padl jako ulitý a tak jak měl. Zkrátka a jasně, mám z téhle hry dobrý pocit.
Pro: neúnosná realita bytí v post-apokalyptickém světě; originální grafické zpracování; výborná atmosféra; skvělá zvuková stránka
Proti: trochu kostrbaté ovládání; znatelná technická zaostalost; místy nepřehlednost
The Walking Dead - Episode 4: Around Every Corner
Jack_DarkGradace stoupá a finále se nám blíží. Je výborné sledovat jak autoři s každou epizodou přináší nové myšlenky a nápady do tohoto z devastovaného světa. Člověk se pak zastaví a přemýšlí nad tím zmarem okolo něj. Osudy jiných lidí na hráče dýchají všude okolo něj, v domech a místech které navštíví a říká si, že ten úkryt před zombie venku byl dřív domov štastné rodiny. A jak vlastně může v této apokalypse fungovat společenství přeživších a jak je vést k tomu aby nedopadli jako potrava pro chodce. I věci co hráč musí udělat se mohou zdát značně nemorální a trestuhodné, přes to jsou nutné k přežití v novém světě.
I vlastní skupina má trhliny a postavy které v ní jsou těžce předvídatelné, ten kdo Vám jednou zachrání život nemusí být příště tak ochotný to udělat znovu, a zbabělost a strach často dají přednost před spoluprácí a udržování se navzájem naživu. Každá výprava dál, sice může přinést relativní bezpečí, ale hrozba ztráty dalších členů skupiny je vždy velmi reálná.
Hlavní postava Lee má za sebou opravdu těžká rozhodnutí a další ho jen a jen čekají. V tomto světě se dá těžko očekávat štastný konec pro všechny, ale jak to vlastně celé dopadne to si bohužel budeme muset ještě chvíli počkat. Přesto je už nyní jasné že série Walking Dead přinesla do žánru něco neskutečného, myšlenky a otázky kterých se ostatní vyhýbají jako čert kříži, jsou zde na denním pořádku. Poslední epizoda řekne jak moc autoři zajdou se svojí inovací daleko.
I vlastní skupina má trhliny a postavy které v ní jsou těžce předvídatelné, ten kdo Vám jednou zachrání život nemusí být příště tak ochotný to udělat znovu, a zbabělost a strach často dají přednost před spoluprácí a udržování se navzájem naživu. Každá výprava dál, sice může přinést relativní bezpečí, ale hrozba ztráty dalších členů skupiny je vždy velmi reálná.
Hlavní postava Lee má za sebou opravdu těžká rozhodnutí a další ho jen a jen čekají. V tomto světě se dá těžko očekávat štastný konec pro všechny, ale jak to vlastně celé dopadne to si bohužel budeme muset ještě chvíli počkat. Přesto je už nyní jasné že série Walking Dead přinesla do žánru něco neskutečného, myšlenky a otázky kterých se ostatní vyhýbají jako čert kříži, jsou zde na denním pořádku. Poslední epizoda řekne jak moc autoři zajdou se svojí inovací daleko.
Pro: Další porce neskutečného napjetí a vize apokalyptického světa bez morálky, plná težkých rozhodnutí
Proti: Ach ano ta délka je opět nedostačující
Painkiller: Hell and Damnation
GarretŽe je remake Painkillera normální výjeb jsem se dozvěděl až v polovině hraní, kdy mi mapy přišly tak nějak kratší a především jich byl mnohem menší počet. Je neuvěřitelné, jakýma hovnama nás dneska jsou schopni krmit... moje zhnusení obchodníma praktikama dosáhlo další úrovně.
Celkem 10 klasických levelů z původní hry a datadisku smíchané dohromady + 4 souboje s bossy, které nepočítám jako regulérní level. To vše zkrácené o více jak polovinu. Čistá doba hraní ani né 5 hodin a to na Nightmare obtížnost!
Nebudu tady popisovat jaká hra vlastně je, protože si to nezaslouží a rovnou vás nasměruju na Black Edition, která přináší o 15 hodin delší hrací dobu, větší výzvu a je asi 4x levnější.
Přidám jen svoji úsměvnou zkušenost ze souboje s poslední bossem - ještě se mi nikdy nestalo, abych koukal na zbývající milimetrový health bar bosse s retardovaným výrazem a prázdným zásobníkem bez možnosti získat další ammo. Tohle se opravdu povedlo.
*/5
Celkem 10 klasických levelů z původní hry a datadisku smíchané dohromady + 4 souboje s bossy, které nepočítám jako regulérní level. To vše zkrácené o více jak polovinu. Čistá doba hraní ani né 5 hodin a to na Nightmare obtížnost!
Nebudu tady popisovat jaká hra vlastně je, protože si to nezaslouží a rovnou vás nasměruju na Black Edition, která přináší o 15 hodin delší hrací dobu, větší výzvu a je asi 4x levnější.
Přidám jen svoji úsměvnou zkušenost ze souboje s poslední bossem - ještě se mi nikdy nestalo, abych koukal na zbývající milimetrový health bar bosse s retardovaným výrazem a prázdným zásobníkem bez možnosti získat další ammo. Tohle se opravdu povedlo.
*/5
Doom II: Hell on Earth
DipazoTohle hrál už můj táta. Je to jedna z her ,kterým říkám Big Boss ,protože většina her se jim nevyrovná. Grafika kostičkovaných textur má své kouzlo to fakt jo. IMPové ,Démoni ,Cyberdémon a všechny příšery jsou přinejmenším odporní (nemyslím zpracování). Vím že na to jsou cheaty ale ty jsem nikdy nepoužil ,nepotřeboval jsem je. Klíče ,výtahy chodby a mapy ,na kterých můžete dokonce zabloudit (nezkušení hráči). Je tady 5 obtížností : 1)I am too young to die 2)Hey ,not too rough 3)Hurt me plenty 4)Ultra Violence a 5)Nightmare. Já hrál na Ultra Violence a už tak jsem se zapotil. Podle toho jsem definoval ,že na Nightmare jsem moc krátký. Takže to by bylo vše pro Big Boss game.
Pro: zvuky ,grafika (tehdy) ,obtížnosti ,Monstra ,Hra vás přímo jakoby vyzývá ´´zahraj si mě !´´
Proti: nothin bad for this
Far Cry
Kosi..První díl je celkem slušný 3d, ve své době sem ho sežral jedním dechem. Zajímavé prostředí tropickejch ostrovů, sci-fi zápletka a inteligentní nepřátelé, ke konci dokonce i celkem slušná atmosféra.
Příběh je spíše béčkovej, nic co by stálo až tak za to, ale udržel mou pozornost. Ačkoli konec mi přišel trochu moc natahovanej.
Před časem jsem zkusil rozject hru odznova - měl jsem pocit, že by to ještě jednou za to stálo. Nicméně skončil jsem hned v první misi. Nějak jsem neměl chuť zabíjet tuny vojáků v podstatě bez důvodu. Asi stárnu :(
Příběh je spíše béčkovej, nic co by stálo až tak za to, ale udržel mou pozornost. Ačkoli konec mi přišel trochu moc natahovanej.
Před časem jsem zkusil rozject hru odznova - měl jsem pocit, že by to ještě jednou za to stálo. Nicméně skončil jsem hned v první misi. Nějak jsem neměl chuť zabíjet tuny vojáků v podstatě bez důvodu. Asi stárnu :(
Pro: prostředí, UI, více možností postupu, slušná akce
Proti: tlačítko WALK téměř nezpomalí pohyb, neustálé zabíjení bez jiné výraznější herní složky
Mafia II
Na Mafii 2 ohlášenou v roce 2008 jsem se strašně těšil a samozřejmě jsem měl velká očekávání. Očekávání se na konec celkem naplnilo ,liboval jsem si v grafice ,příběh se mi zamlouval ,AI byla přinejmenším vychované. Další věc je model poškození automobilů. Je velmi pěkně propracovaný do detailů i jen malé otření o druhé vozidlo znamená škrábanec na vašich dveřích. Úplně nejvíce se mi líbí dobové zpracování bytů ,domů a celkového prostředí. A příběh je zase jedna z věcí co mě zaujala. Hrajete za drsňáka a válečného veterána Vita ,který se na začátku příběhu vrací z válkou pošramocené Itálie. A nejen že se musíte s Vitem odrazit od úplného dna ale musíte překonávat také problémy jako vězení (mimochodem úplně zkopírované z filmu Vykoupení z věznice Shawshank) ,problémy v mafiánské rodině a úmrtí vašich přátel. Celý příběh je však velmi krátký. Od toho jsou tu tak trochu DLC jako Jimmyho Vendetta ,Zrada Jimmyho a Joeova Dobrodružství nicméně stejně je to nějak málo. Ovšem že příběh je doprovázen dobovou hudbou. Chybí mi tu však režim jízdy ,který byl v minulém díle a musíte si ho sem stáhnout. A nakonec dabing ,který byl podle mě nejlepší v podání Jana Šťastného alias Henryho Tomasina. Potom ještě Joeovi hlášky ,u kterých jsem se docela často pobavil. Toť vše.
Pro: Grafika ,dobové prostředí a hudba ,věznice sama o sobě ,atmosféra ,AI ,dabing a DLC
Proti: Moc krátký hlavní příběh
Deadlight
kristmeisterThe World is dark and dead...
Plošinovky mám velmi rád. A když jsem shlédnul první gameplay Deadlightu byl jsem nadšen, trošku mi to připomnělo Limba a i-phone verzi Mirror's Edge. Temná atmosféra, parkour a horda zombíků, tomu říkám skvělý nápad. Deadlight je jedinečná hra ve svém žánru, ve které budete napjatí od začátku do konce.
Začneme s příběhem. Takto promyšlený příběh jsem dlouho neviděl. Je poutavý, zajímavý a temný. Příběh je vyprávěn pomocí jakoby komiksových obrázků, což je velice pěkné. S vaší postavou hledáte svoji rodinu a přitom i vzpomínáte jak to bylo s vaší rodinou než to vše začalo. Ke konci se to sloučí a odhalíte odpovědi na otázky, které vás po celou hru velice pálí.. Příběh ve mě zanechal velmi hezký zážitek a tleskám panu scénáristovi. Přišlo mi to jako pomalu odvíjející se film a přál jsem si aby nikdy neskončil, bohužel stalo se a bylo mi líto, že už rozbořený Seattle opouštím.
Hratelnost je parádní. Randall umí spoustu akrobatických kousků, ale bohužel má velice omezenou staminu. Takže sprint, ručkování či sekání sekerou nemůžete dělat do alelujá. Velice se mi líbil kousek, který se ve freerun světe nazývá Tic Tac, Spočívá v tom, že Randall běží ke zdi, skočí na ni a odrazí se na nějakou římsu. Hodně tento trik ve hře znamená.
Toliko k pohybu. Co se boje týče, jsem hodně potěšen, že když sekáte sekyrou, zasáhnete více stínů a ne jen jednoho, dokonce s ní můžete odstrkovat, nechat zombie spadnout a útéct, když nechcete bojovat. Střílení s revolverem je zábavné, zamíříte si laserem na hlavu a BANG, mozek vystříkne a dotěrný zombík spadne. Dále se mi líbilo, že s brokovnicí se dá, zasáhnout víc zombií na jeden výstřel. Toto vám velice pomůže když na vás běží hordy.
Lokace jsou nádherně zpracované a vymyšlené. vždy se jakoby střídá styl. Jeden úsek si přeskáčete a že to jsou kousky. Další budete muset proběhnout, například, když po vás střílí helikoptéra anebo když potulný zombie spustí autoalarm., no a další jsou většinou puzzly, které nejsou těžké a měl by je zvládnout každý. Mě osobně se líbil jeden úsek, kde jsou pastičky proti zombiím a váš přítel povídá: Pokud nejsi blbý jako stíny, měl by jsi se přes ně lehce dostat. Což o to, blbí nejste, ale úseky s pastičkami jsou většinou o rychlém reflexu. Vlastně o reflexu je většina hry.
Grafika je úchvatná. Rozbořený Seattle dodává hře tu správnou atmosféru. Přebíhání přes dálnici, která je plná vraků aut, rozbořené silnice, běh po jeřábu, rozbořený stadion. Parádní prvky v parádní grafice. Nelze si stěžovat, jistě chvílemi budete zírat s otevřenou pusou. Interiéry jsou skvělé, v místnostech můžete nalézt třeba černobílou telku a další prvky, které patří do domácnosti. Jde vidět, že si s tím vývojáři dali hodně práce.
Zvukové efekty jsou v poměrně dobré kvalitě. Randallovo výkřiky na lákání zombií je vážně dobrý krok. Na ostatní zvuky jako borcení budovy a střelba si prostě nemůžu stěžovat. Velké plus pro Deadlight je dabing. Randall má úžasný, sympatický hlas, který si prostě zamilujete. Zde vývojáři sáhli po dobrém hlasu. Hudba kvalitní, apokalyptická do hry se hodí a to je hlavní.
Deadlight je famózní hra se skvělým příběhem, temnou grafikou a luxusní hratelností. Velice rád se k ní budu vracet a hltat úžasný příběh znovu a znovu.
Plošinovky mám velmi rád. A když jsem shlédnul první gameplay Deadlightu byl jsem nadšen, trošku mi to připomnělo Limba a i-phone verzi Mirror's Edge. Temná atmosféra, parkour a horda zombíků, tomu říkám skvělý nápad. Deadlight je jedinečná hra ve svém žánru, ve které budete napjatí od začátku do konce.
Začneme s příběhem. Takto promyšlený příběh jsem dlouho neviděl. Je poutavý, zajímavý a temný. Příběh je vyprávěn pomocí jakoby komiksových obrázků, což je velice pěkné. S vaší postavou hledáte svoji rodinu a přitom i vzpomínáte jak to bylo s vaší rodinou než to vše začalo. Ke konci se to sloučí a odhalíte odpovědi na otázky, které vás po celou hru velice pálí.. Příběh ve mě zanechal velmi hezký zážitek a tleskám panu scénáristovi. Přišlo mi to jako pomalu odvíjející se film a přál jsem si aby nikdy neskončil, bohužel stalo se a bylo mi líto, že už rozbořený Seattle opouštím.
Hratelnost je parádní. Randall umí spoustu akrobatických kousků, ale bohužel má velice omezenou staminu. Takže sprint, ručkování či sekání sekerou nemůžete dělat do alelujá. Velice se mi líbil kousek, který se ve freerun světe nazývá Tic Tac, Spočívá v tom, že Randall běží ke zdi, skočí na ni a odrazí se na nějakou římsu. Hodně tento trik ve hře znamená.
Toliko k pohybu. Co se boje týče, jsem hodně potěšen, že když sekáte sekyrou, zasáhnete více stínů a ne jen jednoho, dokonce s ní můžete odstrkovat, nechat zombie spadnout a útéct, když nechcete bojovat. Střílení s revolverem je zábavné, zamíříte si laserem na hlavu a BANG, mozek vystříkne a dotěrný zombík spadne. Dále se mi líbilo, že s brokovnicí se dá, zasáhnout víc zombií na jeden výstřel. Toto vám velice pomůže když na vás běží hordy.
Lokace jsou nádherně zpracované a vymyšlené. vždy se jakoby střídá styl. Jeden úsek si přeskáčete a že to jsou kousky. Další budete muset proběhnout, například, když po vás střílí helikoptéra anebo když potulný zombie spustí autoalarm., no a další jsou většinou puzzly, které nejsou těžké a měl by je zvládnout každý. Mě osobně se líbil jeden úsek, kde jsou pastičky proti zombiím a váš přítel povídá: Pokud nejsi blbý jako stíny, měl by jsi se přes ně lehce dostat. Což o to, blbí nejste, ale úseky s pastičkami jsou většinou o rychlém reflexu. Vlastně o reflexu je většina hry.
Grafika je úchvatná. Rozbořený Seattle dodává hře tu správnou atmosféru. Přebíhání přes dálnici, která je plná vraků aut, rozbořené silnice, běh po jeřábu, rozbořený stadion. Parádní prvky v parádní grafice. Nelze si stěžovat, jistě chvílemi budete zírat s otevřenou pusou. Interiéry jsou skvělé, v místnostech můžete nalézt třeba černobílou telku a další prvky, které patří do domácnosti. Jde vidět, že si s tím vývojáři dali hodně práce.
Zvukové efekty jsou v poměrně dobré kvalitě. Randallovo výkřiky na lákání zombií je vážně dobrý krok. Na ostatní zvuky jako borcení budovy a střelba si prostě nemůžu stěžovat. Velké plus pro Deadlight je dabing. Randall má úžasný, sympatický hlas, který si prostě zamilujete. Zde vývojáři sáhli po dobrém hlasu. Hudba kvalitní, apokalyptická do hry se hodí a to je hlavní.
Deadlight je famózní hra se skvělým příběhem, temnou grafikou a luxusní hratelností. Velice rád se k ní budu vracet a hltat úžasný příběh znovu a znovu.
Pro: PŘÍBĚH!, atmosféra, hl. hrdina, dabing, grafika, hratelnost, parkour, skvělé lokace
Proti: Možná jen pár úseků na reflex, ale to se vsákne ;)
Medal of Honor
IcePickLodgerpekna grafika, tym ale pre mna klady koncia. vsetko ostatne je horsie ako predosly Airborne (hral som aj Allied Assault, ale odvtedy uz ubehlo vela casu, porovnavat nebudem). prilis vela nudnych videosekvencii na ukor radosti z akcie. pocas hry sustavne jeden/viaceri z clenov timu keca a vydava casto zle postrehnutelne rozkazy (nebyt titulkov, tak sa stratim a to hovorim dobre anglicky, ale zial pre rychlost samotnej hry nestiham sledovat), velmi zle mierenie, casto zla orientacia, velakrat mam pocit, ze neviem co prv...a kym sa rozhodnem, daneho protivnika da dole muoj partak. napriek spomenutemu mozno oznacit samotnu narocnost ako velmi nizku, staci si ktorykolvek obtiaznejsi moment jeden/dvakrat zopakovat a je to v suchu, bez nutnosti nejakeho premysleneho taktizovania. cakal som od tohto dielu vela, som sklamany. dufam, ze pokracovanie, ktore je uz istu dobu vonku, bude podstatne lepsie. ok, mozno by sa dalo za pozitivum oznacit aj snaha odlisit hru od predoslych dielov (jazda na stvorkolke, prvky stealth, prvykrat mimo WW), viaceri vsak uz spomenuli, ze ide skuor o vykradanie inych titulov, co zasa na druhej strane mne neprekaza. podstatna je hratelnost. je mozne, ze po dokonceni hodnotenie mierne upravim smerom hore.
Pro: pekna grafika, snaha tvorcov priniest do hry nieco, cim sa odlisi od predoslych dielov
Proti: nizka narocnost, privela nudnych videosekvencii na ukor hry, hra je prilis coop
Saints Row: The Third
BritarnGrafika se od druhého dílu výrazně zlepšila. I když některé postavy, hlavně ve tváři jsou stále ještě trochu podomácku dělané, tak Saints Row vážně nikdy nevypadal lépe. Z vlastní zkušenosti mužů říct, že se mi to nádherně seká při nočních misích. Ovládání vozidel také prošlo vylepšením, žádné zpožděné zatáčení známe z GTA 4 či naopak zrychlené jaké bylo u Saints Row 2. I když vše většinou vyřeší nějaký ten patch, jako třeba dnes, kdy vyšel nejspíš poslední a v pořadí druhý update na druhý díl. U trojky také už něco vyšlo. Jak se říká, pořád je co zdokonalovat nebo tak nějak. Hra vás například automaticky teleportuje, pokud někdy narazíte do objektu nebo budete uvězněni pod autem, což je dle mě bezvadné vylepšení. Co se týče realističnosti, ale pozor takové slovo vážně existuje na rozdíl od těch předchozích, mno však si je dohledejte. Teď jsem nějak ztratil nit. No tak, co se týče reality ve virtuální realitě a teď nemyslím tu „Tronovskou“, ale tu herní, tak ta je dokonalá, ale musíte si pořád říkat, je to přitažené za vlasy. Doporučuji, tak pětkrát před hraním a během něj, to už je ale na každém z Vás.
Co říct na závěr. Asi jen to, že je to moc hezká hra, ale ke konci hry zjistíte, že Steelport není tak zajímavý jako Steelwater. A taky zjistíte, že Saints Row 3 je pekelně nadupaná pecka, při které Vám budou, ale jen někdy, lézt oči z důlků. Jo a hlavně nezkoušejte potom kýchat s otevřenýma očima, jak říká jiný herní hrdina z jiné herní trilogie: vytrhnuté oční bulvy už zpátky nedáš. Jo a na úplný závěr, tahle hra vážně, ale smrtelně vážně není pro mladší 15 let a taky pro epileptiky, jelikož dokonce vyšel i odcenzurovací patch a ten není, jak pro epileptiky, tak pro mladší 15 let. Dodatek či dovětek - to by mě zajímalo, co se bude psát k Postal 3, asi něco jako: Od 21 s přihlížením rodičů.
Celou moji recenzi si můžete přečíst zde - http://www.vytukej.cz/novinky/saints-row-the-third-recenze/
Co říct na závěr. Asi jen to, že je to moc hezká hra, ale ke konci hry zjistíte, že Steelport není tak zajímavý jako Steelwater. A taky zjistíte, že Saints Row 3 je pekelně nadupaná pecka, při které Vám budou, ale jen někdy, lézt oči z důlků. Jo a hlavně nezkoušejte potom kýchat s otevřenýma očima, jak říká jiný herní hrdina z jiné herní trilogie: vytrhnuté oční bulvy už zpátky nedáš. Jo a na úplný závěr, tahle hra vážně, ale smrtelně vážně není pro mladší 15 let a taky pro epileptiky, jelikož dokonce vyšel i odcenzurovací patch a ten není, jak pro epileptiky, tak pro mladší 15 let. Dodatek či dovětek - to by mě zajímalo, co se bude psát k Postal 3, asi něco jako: Od 21 s přihlížením rodičů.
Celou moji recenzi si můžete přečíst zde - http://www.vytukej.cz/novinky/saints-row-the-third-recenze/
Pro: Čistě ryzí zábava, Ultra šílené mise, Vynalézavé zbraně, Kooperační mód, Skvělý soundtrack a dabing, České titulky, Spousta vylepšování, Vtipné momenty, Obrovská volnost, Nabušené autíčka, Široká škála oblečení
Proti: Pár nudnějších vedlejších misí, Méně zajímavé město, Trošička grafických chybiček, Na konci hry stereotyp, Řidiči totálně mimo
The First Templar
PhoenixThe First Templar mě osobně velmi příjemně překvapil. To hlavní, co z něj dělá tak zábavnou a návykovou hru, je pravděpodobně variabilita a hromada zajímavých nápadů.
Hlavní hrdina na své pouti projde dvacet různých lokací, od středověkých měst (ať už evropských nebo na Blízkém východě) přes lesy, bažiny a podzemní tunely až po hrady, citadely a tajné chrámy. A přestože se jedná o akční hru, tak se autoři nebáli zařadit i několik úrovní zcela bez nepřátel, ve kterých je třeba se primárně vyhýbat pastem a řešit jednoduché hádanky. Pasti se občas nacházejí i v úrovních plných bojů, v lese je například možné se chytit do želez. V každé úrovni se také nachází několik poschovávaných truhel, ať už s částí vybavení nebo takových, co dají postavám do konce úrovně nějaký speciální bonus (okamžité vyléčení, speciální útok, vyšší rychlost pohybu atd.). Kromě truhel je možné najít různé do kamene vytesané záznamy, které dokreslují celý příběh, případě plnit bonusové úkoly nebo dokonce stopovat, což pomáhá právě při plnění bonusových úkolů a hledání předmětů.
Změnám lokací odpovídá také skladba nepřátel, základní mečem ozbrojené bandity střídají mečem nebo halapartnou ozbrojení členové městských hlídky, kušiníci, rytíři v plátové zbroji, hašašíni a dojde i na pár bossů. Samotné boje jsou poměrně jednoduché až arkádní (v podstatě není třeba používat komba, občas člověk použije power attack proti protivníkovi se štítem), ale autoři opět přichystali několik zajímavých osvěžení. V bojích hráči asistuje druhá postava (do které je možné se kdykoli přepnout) a dlužno dodat, že počítač ji ovládá více než obstojně. Ležícího nepřítele je možné dorazit ranou z milosti, velmi dobře funguje krytí (je třeba správně vybrat směr útoku, proti kterému se postava kryje), je možné se kotoulem dostat z dosahu nepřátelských zbraní, základní útok nepřítele lze odvrátit útokem vlastním (což nefunguje proti speciálním útokům, které je naopak nutné krýt nebo jim uhnout). Pokud o hráči nepřátelé ještě nevědí, nastupuje stealth složka, kdy se postavy za nepřítele připlíží a zlomí mu vaz. Hra Vás ale do stealth postupu nijak netlačí.
Zdraví postav je znázorněno ukazatelem, když se tento celý vyčerpá, tak postava přijde o jeden kroužek zdraví (těch je možné mít po nakoupení příslušné schopnosti až pět). Když takto postava přijde o všechny kroužky, tak je vyřazena z boje a parťák musí bojovat sám. Takto vyřazenou postavu je možné přímo v boji "probrat" pomocí speciální schopnosti, ale chvíli to trvá a hrozí nebezpečí, že na tuto akci parťák doplatí. Zdraví je možné doplňovat pomocí speciální schopnosti hlavního hrdiny (stojí energii, stejně jako komba), pomocí různého jídla a pití, které se vyskytují v úrovních v poměrně hojném počtu, případně pomocí provádění speciálních útoků. Podobně to platí pro energii, která se doplňuje pomocí různých akcí v boji (krytí, zabití nepřítele atd.). Za boje a plnění úkolů dostávají postavy zkušenosti, ty je možné investovat do vylepšení zdraví (zvýšení počtu kroužků), energie, útoků nebo speciálních komb. Na konci je ovšem zkušeností tolik, že budete mít pravděpodobně nakoupena vylepšení všechna. Druhá drobná výtka spočívá v tom, že vylepšení jsou znázorněna stromově ve tvaru kříže a u těch, která si ještě nemůžete pořídit (nemáte koupené jejich předchůdce), jsou skryty jejich vlastnosti, takže při vedení vývoje postavy koukáte do walkthrough.
Hra má samozřejmě i své stinné stránky. Z technického hlediska je trochu problém grafika, je příjemná, nejedná se o špičku, ale hlavně obsahuje prapodivný bug, který nastane, nemáte-li v ovladačích natvrdo vynucený antialiasing (pokud máte zaškrtnutou volbu "Application orientated" nebo něco podobného). Je také třeba se hlásit při každém spuštění k síti vydavatele Kalypso Media, což zejména u digital varianty, koupené přes Steam, nechápu. Z herního hlediska by možná mohla některým hráčům vadit nízká obtížnost, na normal hra připomínala spíše easy, z jedenácti hodin jsem loadoval poslední pozici asi 3x. Nicméně nemusí se nutně jednat o zápor. Někomu bude také možná vadit přílišná principiální jednoduchost soubojů, komba není potřeba používat vůbec, jen občasným protivníkům se štítem je třeba tento nejdříve zničit pomocí silného útoku, zbytek se dá zvládnout pomocí útoku základního. Hra je také těžký koridor, neviditelné zdi nejsou žádnou výjimkou, stejně jako to, že k některým situacím nedojde, dokud člověk neudělá něco jiného (například nejde otevřít truhlu, protože s tím autoři ještě nepočítali a je třeba jít nejprve jinam). Nalezené vybavení má dvě nevýhody, pro jeho použití musíte najít kompletně celý set, roztroušený po několika úrovních a herně se změna vybavení naprosto neprojeví.
Celkově se jedná navzdory průměrným recenzím o velmi příjemnou záležitost s neuvěřitelným spádem. Na Steamu je hra ještě více než den za 3,49€, pokud vás baví středověké rubačky, kterých je nejen dnes žalostně málo, tak není nad čím váhat.
Hlavní hrdina na své pouti projde dvacet různých lokací, od středověkých měst (ať už evropských nebo na Blízkém východě) přes lesy, bažiny a podzemní tunely až po hrady, citadely a tajné chrámy. A přestože se jedná o akční hru, tak se autoři nebáli zařadit i několik úrovní zcela bez nepřátel, ve kterých je třeba se primárně vyhýbat pastem a řešit jednoduché hádanky. Pasti se občas nacházejí i v úrovních plných bojů, v lese je například možné se chytit do želez. V každé úrovni se také nachází několik poschovávaných truhel, ať už s částí vybavení nebo takových, co dají postavám do konce úrovně nějaký speciální bonus (okamžité vyléčení, speciální útok, vyšší rychlost pohybu atd.). Kromě truhel je možné najít různé do kamene vytesané záznamy, které dokreslují celý příběh, případě plnit bonusové úkoly nebo dokonce stopovat, což pomáhá právě při plnění bonusových úkolů a hledání předmětů.
Změnám lokací odpovídá také skladba nepřátel, základní mečem ozbrojené bandity střídají mečem nebo halapartnou ozbrojení členové městských hlídky, kušiníci, rytíři v plátové zbroji, hašašíni a dojde i na pár bossů. Samotné boje jsou poměrně jednoduché až arkádní (v podstatě není třeba používat komba, občas člověk použije power attack proti protivníkovi se štítem), ale autoři opět přichystali několik zajímavých osvěžení. V bojích hráči asistuje druhá postava (do které je možné se kdykoli přepnout) a dlužno dodat, že počítač ji ovládá více než obstojně. Ležícího nepřítele je možné dorazit ranou z milosti, velmi dobře funguje krytí (je třeba správně vybrat směr útoku, proti kterému se postava kryje), je možné se kotoulem dostat z dosahu nepřátelských zbraní, základní útok nepřítele lze odvrátit útokem vlastním (což nefunguje proti speciálním útokům, které je naopak nutné krýt nebo jim uhnout). Pokud o hráči nepřátelé ještě nevědí, nastupuje stealth složka, kdy se postavy za nepřítele připlíží a zlomí mu vaz. Hra Vás ale do stealth postupu nijak netlačí.
Zdraví postav je znázorněno ukazatelem, když se tento celý vyčerpá, tak postava přijde o jeden kroužek zdraví (těch je možné mít po nakoupení příslušné schopnosti až pět). Když takto postava přijde o všechny kroužky, tak je vyřazena z boje a parťák musí bojovat sám. Takto vyřazenou postavu je možné přímo v boji "probrat" pomocí speciální schopnosti, ale chvíli to trvá a hrozí nebezpečí, že na tuto akci parťák doplatí. Zdraví je možné doplňovat pomocí speciální schopnosti hlavního hrdiny (stojí energii, stejně jako komba), pomocí různého jídla a pití, které se vyskytují v úrovních v poměrně hojném počtu, případně pomocí provádění speciálních útoků. Podobně to platí pro energii, která se doplňuje pomocí různých akcí v boji (krytí, zabití nepřítele atd.). Za boje a plnění úkolů dostávají postavy zkušenosti, ty je možné investovat do vylepšení zdraví (zvýšení počtu kroužků), energie, útoků nebo speciálních komb. Na konci je ovšem zkušeností tolik, že budete mít pravděpodobně nakoupena vylepšení všechna. Druhá drobná výtka spočívá v tom, že vylepšení jsou znázorněna stromově ve tvaru kříže a u těch, která si ještě nemůžete pořídit (nemáte koupené jejich předchůdce), jsou skryty jejich vlastnosti, takže při vedení vývoje postavy koukáte do walkthrough.
Hra má samozřejmě i své stinné stránky. Z technického hlediska je trochu problém grafika, je příjemná, nejedná se o špičku, ale hlavně obsahuje prapodivný bug, který nastane, nemáte-li v ovladačích natvrdo vynucený antialiasing (pokud máte zaškrtnutou volbu "Application orientated" nebo něco podobného). Je také třeba se hlásit při každém spuštění k síti vydavatele Kalypso Media, což zejména u digital varianty, koupené přes Steam, nechápu. Z herního hlediska by možná mohla některým hráčům vadit nízká obtížnost, na normal hra připomínala spíše easy, z jedenácti hodin jsem loadoval poslední pozici asi 3x. Nicméně nemusí se nutně jednat o zápor. Někomu bude také možná vadit přílišná principiální jednoduchost soubojů, komba není potřeba používat vůbec, jen občasným protivníkům se štítem je třeba tento nejdříve zničit pomocí silného útoku, zbytek se dá zvládnout pomocí útoku základního. Hra je také těžký koridor, neviditelné zdi nejsou žádnou výjimkou, stejně jako to, že k některým situacím nedojde, dokud člověk neudělá něco jiného (například nejde otevřít truhlu, protože s tím autoři ještě nepočítali a je třeba jít nejprve jinam). Nalezené vybavení má dvě nevýhody, pro jeho použití musíte najít kompletně celý set, roztroušený po několika úrovních a herně se změna vybavení naprosto neprojeví.
Celkově se jedná navzdory průměrným recenzím o velmi příjemnou záležitost s neuvěřitelným spádem. Na Steamu je hra ještě více než den za 3,49€, pokud vás baví středověké rubačky, kterých je nejen dnes žalostně málo, tak není nad čím váhat.
Pro: variabilita prostředí, AI parťáka, vývoj postavy, bonusové úkoly, důraz na prozkoumávání prostředí
Proti: principiální jednoduchost, koridorovitost, mírné technické problémy
The Walking Dead - Episode 5: No Time Left
Křivka kvality jednotlivých epizod pomalu stoupá, ale délka se zkracuje a "zásahů" hráče (nechci říkat "hraní") je čím dál méně. Poslední episoda už je skoro samé mluvení, zatím co v té první bylo spíše hodně klikání a občas i nějaký pokus o řešení problému.
Celkově se ale také zvyšuje emotivní zátěž, autoři se nebojí zajít až za hranici toho, co si troufne drtivá většina jiných tvůrců (zabití dítěte, smrt sympatické osoby nebo řezání vlastních končetin).
Zakončení bylo dojemné, ale délka byla žalostná. The TTG si za to prakticky můžou sami svou dementní episodickou strategií - vyjít to všechno najednou, nepřijde mi to tak krátké a naopak budu kvitovat příklon k rychlejšímu spádu. Tak by to totiž u adventur mělo být.
***/5
Celkově se ale také zvyšuje emotivní zátěž, autoři se nebojí zajít až za hranici toho, co si troufne drtivá většina jiných tvůrců (zabití dítěte, smrt sympatické osoby nebo řezání vlastních končetin).
Zakončení bylo dojemné, ale délka byla žalostná. The TTG si za to prakticky můžou sami svou dementní episodickou strategií - vyjít to všechno najednou, nepřijde mi to tak krátké a naopak budu kvitovat příklon k rychlejšímu spádu. Tak by to totiž u adventur mělo být.
***/5
Cabela's Dangerous Hunts 2013
VyridaK tomu to titulu jsem se doklikal zcela úplně náhodně a sfoukl jej za jedno deštivé odpoledne. Zkrátka pokud potřebujete zabít trochu času a skvěle se i u toho odreagovat, tak můžu tuto hru jen doporučit. Hlavně ze začátku mě mile překvapilo, že se nejedná jen o klasický arkadový styl 90. let ala třeba The House of the Dead, ale že se s pandulákem opravdu pohybujete podle svých chutí i když po hodně omezeném prostředí ( pokud tedy budeme mluvit čistě o příběhovém módu ).
Nepatřím mezi lidi, kteří by nějak hodnotily hry hlavně podle toho jak vypadají, ale po mých zkušeností s jinými Cabelas loveckými hrami, musím zatleskat. I když hra vyšla nedávno a s mým počítačem na dnešní poměry už díry do světa rozhodně neudělám, tak zdejší engine jsem si oblíbil. Ne že mi šlapal plynule už na nejvyšší rozlišení ( 1920*1080 ) a detaily po celou dobu hraní ( 60 FPS ), ale i skvěle vypadal, což rozhodně potěší.
Co se týče lokací a všude přítomné agresivní zvěře, tak až na závěrečné mise, které už se mi zdálo, že hodně vaří z vody, se mi celá hra jako taková zamlouvala. Všech 14 misí odsýpá rychle a za celou dobu hraní jsem se zasekl snad pouze jedinkrát a to ještě díky mé nepozornosti.
Zbraní sice není na výběr moc a hlavně kuše se mi zdála býti úplně zbytečná, ale u takové to hry je to stejně jedno. Možná jen by se hodilo příště do ruky vměstnat i něco na způsob nože jako byl použit třeba ve hře Turok, protože sem se nejednou dostal do situací, které byly prostě zbytečně zdlouhavé na to řešit je obyčejnou pistolí.
Největším problémem bych viděl asi jen senzitivitu u počítačové myší, která očividně není ideální. Poznáte to hlavně u módu Shooting Galleries, kde ovládáte pouze terčík na obrazovce a to jeho zanášení je už od prvních chvil hodně otravné. Když už ani netrefíte splašenou antilopu z metra, tak je to hodně špatné, nemyslíte?
Nepatřím mezi lidi, kteří by nějak hodnotily hry hlavně podle toho jak vypadají, ale po mých zkušeností s jinými Cabelas loveckými hrami, musím zatleskat. I když hra vyšla nedávno a s mým počítačem na dnešní poměry už díry do světa rozhodně neudělám, tak zdejší engine jsem si oblíbil. Ne že mi šlapal plynule už na nejvyšší rozlišení ( 1920*1080 ) a detaily po celou dobu hraní ( 60 FPS ), ale i skvěle vypadal, což rozhodně potěší.
Co se týče lokací a všude přítomné agresivní zvěře, tak až na závěrečné mise, které už se mi zdálo, že hodně vaří z vody, se mi celá hra jako taková zamlouvala. Všech 14 misí odsýpá rychle a za celou dobu hraní jsem se zasekl snad pouze jedinkrát a to ještě díky mé nepozornosti.
Zbraní sice není na výběr moc a hlavně kuše se mi zdála býti úplně zbytečná, ale u takové to hry je to stejně jedno. Možná jen by se hodilo příště do ruky vměstnat i něco na způsob nože jako byl použit třeba ve hře Turok, protože sem se nejednou dostal do situací, které byly prostě zbytečně zdlouhavé na to řešit je obyčejnou pistolí.
Největším problémem bych viděl asi jen senzitivitu u počítačové myší, která očividně není ideální. Poznáte to hlavně u módu Shooting Galleries, kde ovládáte pouze terčík na obrazovce a to jeho zanášení je už od prvních chvil hodně otravné. Když už ani netrefíte splašenou antilopu z metra, tak je to hodně špatné, nemyslíte?
Pro: Optimalizace, grafika, atmosféra, bossové.
Proti: Délka hry, chybí nějaká zbraň na způsob nože, závěrečné mise už trochu ztrácí dech.
Alley Cat
Skrblík
659 T T T T T D T T D D T D T T... přibližně podobně začínala znělka této skvělé arkády z poměrně prehistorické doby počítačových her. Dodneška si ji připomínám právě kvůli kouzelné bitové grafice a užásnému Pc Speakeru :). Kočku jsem hrál pokaždé když jsem se chtěl na starším Pc - tehdy 486, zabavit pro nějakou chvíli. Stalo se, že jsem se u hry zasekl i na 2 hodiny v kuse. Spoustu miniher, nemálo zábavy a těch nervů. No jéje! Návrat do děství!
Pro: jednoduchost, animace, nenáročná zábava
Proti: obtížnost, zákeřnost
Assassin's Creed III
M0re11oAssassin's Creed 3, to je hodně těžký ořešík na hodnocení. Z různých stran člověk poslouchá, jak je hra špatná, dokonce nejhorší z celé série. Z druhé strany zase zní, že i přes nějaké ty zápory je to velmi povedený kousek. Já pořád přemýšlím, z jakého úhlu to chytit.
Asi takto. Dlouho dopředu jsem věděl, že tuhle hru si předobjednám, hned co mi přišla a dostala se na můj HDD, tak jsem s ní strávil x hodin velké zábavy. Vše jsem hltal, vše se mi líbilo, užíval jsem si herní zážitek. Nic méně od dohrání celé hry a tím pádem i udělení většího počtu procent mě odvedlo něco jiného a sice Far Cry 3. A to mě přivedlo na myšlenku, že asi něco bude špatně. U hry jsem se sice bavil, ale jen co vyšel nový titul, na který jsem se těšil, tak jsem po AC3 ani nevzdechl. A zde je podle mě ten problém...
Co se týče hry jako takové, tak zajeté assassíny nic extra nepřekvapí, ani nezklame. Herní mechanismy jsou v jádru stejné. Stejně zábavné. Souboje se dočkaly úprav, které dle mého jsou rozhodně přínosem, vše se tak nějak lépe a intuitivněji ovládá i když některé zabijácké techniky jsou tabu, protože oproti přechozím dílům je jejich ovládání tak trošku zmršeno. Ale základy ohánění se sekerkou jsou řešeny dobře. I viziální stránka je hezká, i když pořád dost stejná, opakují se pořád stejné problémy, jako je prolínání textur atd... Na druhou stranu zpracování detailů, jak stopy ve sněhu jsou opravdu moc hezké.
K samotnému hrdinovi celého dílu bylo už také hodně řečeno. V celku je to sympaťák :), ale ta povaha... Když někdo na povel bez mrknutí oka zabije 50 rudokabátníků, tak se pak přece nemůže tvářit a vést dialogy jako hrozný svatoušek a moralista.
A teď to nejdůležitější, čím jsme byli po celou dobu kampaně hry krmeni - PŘÍBĚH. Ten je totiž opravdu velmi dobře vymyšlen. Ale! Vše je takové předvídatelné, neuvěřitelné, až trochu dětinské. Ale přesto celkem zábavné. No řekněte, ve které hře se setkáte s tolika historickými osobami. Nicméně myšlenka, že by indiánský kluk kvůli záchraně své vesnice putoval tak daleko a dostal se až do boje po boku George Washingtona je přehnaný, ale na druhou stranu. I o tom hry jsou :).
Abych to tedy shrnul. Hra to rozhodně není špatná, nedělá celé sérii ostudu a je dobře, že se vývojáři konečně odvážili po tolika dílech k nějaké větší dějové inovaci. Ale něco tomu prostě chybí. Takový ten správný tahák, který Vás na začátku hry chytne a pustí u závěrečných titulků.
Asi takto. Dlouho dopředu jsem věděl, že tuhle hru si předobjednám, hned co mi přišla a dostala se na můj HDD, tak jsem s ní strávil x hodin velké zábavy. Vše jsem hltal, vše se mi líbilo, užíval jsem si herní zážitek. Nic méně od dohrání celé hry a tím pádem i udělení většího počtu procent mě odvedlo něco jiného a sice Far Cry 3. A to mě přivedlo na myšlenku, že asi něco bude špatně. U hry jsem se sice bavil, ale jen co vyšel nový titul, na který jsem se těšil, tak jsem po AC3 ani nevzdechl. A zde je podle mě ten problém...
Co se týče hry jako takové, tak zajeté assassíny nic extra nepřekvapí, ani nezklame. Herní mechanismy jsou v jádru stejné. Stejně zábavné. Souboje se dočkaly úprav, které dle mého jsou rozhodně přínosem, vše se tak nějak lépe a intuitivněji ovládá i když některé zabijácké techniky jsou tabu, protože oproti přechozím dílům je jejich ovládání tak trošku zmršeno. Ale základy ohánění se sekerkou jsou řešeny dobře. I viziální stránka je hezká, i když pořád dost stejná, opakují se pořád stejné problémy, jako je prolínání textur atd... Na druhou stranu zpracování detailů, jak stopy ve sněhu jsou opravdu moc hezké.
K samotnému hrdinovi celého dílu bylo už také hodně řečeno. V celku je to sympaťák :), ale ta povaha... Když někdo na povel bez mrknutí oka zabije 50 rudokabátníků, tak se pak přece nemůže tvářit a vést dialogy jako hrozný svatoušek a moralista.
A teď to nejdůležitější, čím jsme byli po celou dobu kampaně hry krmeni - PŘÍBĚH. Ten je totiž opravdu velmi dobře vymyšlen. Ale! Vše je takové předvídatelné, neuvěřitelné, až trochu dětinské. Ale přesto celkem zábavné. No řekněte, ve které hře se setkáte s tolika historickými osobami. Nicméně myšlenka, že by indiánský kluk kvůli záchraně své vesnice putoval tak daleko a dostal se až do boje po boku George Washingtona je přehnaný, ale na druhou stranu. I o tom hry jsou :).
Abych to tedy shrnul. Hra to rozhodně není špatná, nedělá celé sérii ostudu a je dobře, že se vývojáři konečně odvážili po tolika dílech k nějaké větší dějové inovaci. Ale něco tomu prostě chybí. Takový ten správný tahák, který Vás na začátku hry chytne a pustí u závěrečných titulků.
Iron Storm
VšivákTak mám za sebou tuhle specifickou a originální sřílečku. Iron Storm je jeden z mých dávných restů. Tenkrát, když jsem měl ještě předplacený časopis Level (ve kterém vyšla), mořil jsem se z obtížností a netradičním pojetím hry. Dnes bych řekl, že obtížnost (na úroveň normal) neni až tak přestřelená. Paradoxně jsem umíral nejvíc na začátku. Zvykal jsem si na mechanismy hry, a dost mě zabíjeli odstřelovači. Co se týče obtížnosti, tak mi připadá, že hra nemá vzestupnou tendenci, ale drží si stejnou laťku celou hru. Další věc je, že vaše postavička je dost křehká, a kolikrát stačí jedna dobře mířená rána.
Na výběr máte z dvou pohledů. Pohled z třetí osoby neni pro akci moc praktický. Terčík mizí v dáli. Vy potřebujete mít co nejrychlejší reflexy, a v tomto pohledu se mi nějak zvlášť nedařilo. Dobře se dá využít výklon zpoza zdi. Další specifikum je, že ve hře můžete nosit jenom omezený počet zbraní. Design misí je někdy navržen tak, že musíte přemýšlet, jakou zbraň si nechat.
Design je hodně originální. Ze začátku se může zdát, že hra je hodně lineární, ale zdání klame. Několikrát se stane, že projdete dlouhou scenérii plnou odboček a zákrůtu, kde se budete pořád vracet a objevovat, abyste splnili logický problém. "Jak mám sakra zničit tanky, když na to nemam prostředky a brání mi v cestě? Musím se vracet takovou dálku, abych vypnul proud zase někde jinde?". Design má svou logiku. Párkrát se mi ale stalo, že jsem přehlíd maličkost či odbočku, a pak jsem dlouho tápal jak dál.
Celou hrou se nese atmosféra bezútěšné války a smrti. Jste daleko za nepřátelskými liniemi, a kromě občasných nápověd z rádia, jste na to sami. Už od prvního odpálení zákopu za vámi. Hra má slušný příběh. Rozhodně se vyplatí vychutnat si rozuzlení na závěr. Grafika je dost rozporuplná. Na jednu stranu tu máme pěkně objekty (prostředí vesnice vypadá malebně). Na druhou stranu ošklivé modely postav, které se často propadají do ze mě a některé nepěkné scenérie. Autoři použili vlastní engine. Grafika je taková alternativní. Občas začne problikávat z nutností restartovat hru, ale jinak je funkční.
Zvuky jsou standardní. Co se nepovedlo, jsou proklaté skripty, které vehementně přemýšlejí za hráče. "Proč sakra nemůžu zabít vojáka, když do něj nasypu klidně všechny náboje? Aha, já to musim obejít a zabít ho z druhé strany, jinak je nesmrtelný." Někdy je to až otravně zapeklitý. Aspoň, že jsem nemusel šetřit náboje. Jinak je hratelnost hodně pestrá a stealth mise tu opravdu znamená stealth. Prostředí je různorodé, a nedá se zapadnout do nějakého stereotypu.
AI je na slušné úrovní. Nepřátelé nelelkují, uhybají, kryjí se, hází granáty, po mrtvém parťákovi používají kulomety atd.. Jenom se občas zaseknou, a často rádi běhají přímo do rány. Neni to ale tak stašné. Hra je zábavná po celou dobu hrání. Délka je tak akorát. Rozhodně za to stojí. Jenom potřebuje trochu trpělivosti.
Na výběr máte z dvou pohledů. Pohled z třetí osoby neni pro akci moc praktický. Terčík mizí v dáli. Vy potřebujete mít co nejrychlejší reflexy, a v tomto pohledu se mi nějak zvlášť nedařilo. Dobře se dá využít výklon zpoza zdi. Další specifikum je, že ve hře můžete nosit jenom omezený počet zbraní. Design misí je někdy navržen tak, že musíte přemýšlet, jakou zbraň si nechat.
Design je hodně originální. Ze začátku se může zdát, že hra je hodně lineární, ale zdání klame. Několikrát se stane, že projdete dlouhou scenérii plnou odboček a zákrůtu, kde se budete pořád vracet a objevovat, abyste splnili logický problém. "Jak mám sakra zničit tanky, když na to nemam prostředky a brání mi v cestě? Musím se vracet takovou dálku, abych vypnul proud zase někde jinde?". Design má svou logiku. Párkrát se mi ale stalo, že jsem přehlíd maličkost či odbočku, a pak jsem dlouho tápal jak dál.
Celou hrou se nese atmosféra bezútěšné války a smrti. Jste daleko za nepřátelskými liniemi, a kromě občasných nápověd z rádia, jste na to sami. Už od prvního odpálení zákopu za vámi. Hra má slušný příběh. Rozhodně se vyplatí vychutnat si rozuzlení na závěr. Grafika je dost rozporuplná. Na jednu stranu tu máme pěkně objekty (prostředí vesnice vypadá malebně). Na druhou stranu ošklivé modely postav, které se často propadají do ze mě a některé nepěkné scenérie. Autoři použili vlastní engine. Grafika je taková alternativní. Občas začne problikávat z nutností restartovat hru, ale jinak je funkční.
Zvuky jsou standardní. Co se nepovedlo, jsou proklaté skripty, které vehementně přemýšlejí za hráče. "Proč sakra nemůžu zabít vojáka, když do něj nasypu klidně všechny náboje? Aha, já to musim obejít a zabít ho z druhé strany, jinak je nesmrtelný." Někdy je to až otravně zapeklitý. Aspoň, že jsem nemusel šetřit náboje. Jinak je hratelnost hodně pestrá a stealth mise tu opravdu znamená stealth. Prostředí je různorodé, a nedá se zapadnout do nějakého stereotypu.
AI je na slušné úrovní. Nepřátelé nelelkují, uhybají, kryjí se, hází granáty, po mrtvém parťákovi používají kulomety atd.. Jenom se občas zaseknou, a často rádi běhají přímo do rány. Neni to ale tak stašné. Hra je zábavná po celou dobu hrání. Délka je tak akorát. Rozhodně za to stojí. Jenom potřebuje trochu trpělivosti.
Pro: netradiční design, slušna AI, atmosféra, příběh, pestrá hratelnost
Proti: některé nezvládnuté skripty, rozporuplná grafika, občasné tápání nad maličkostí
Red Faction II
Red Faction II má opravdu hustý nástup. Hutná akce. Granáty lítají, zdivo lítá, nepřátelé se rojí, hukot zbraní se line. Akce je tu hodně a Geo mod jenom přispívá k pocitu destrukce. Zbraně jsou super, akorát by je to chtělo víc vyvážit nebo nějaké ubrat. Použil jsem tak polovinu z nich. Hra je perfektně ozvučená. Nad takovou linearitou a jednoduchostí designu zaplesá nejedna unavená, akcechtivá hlava. Jednoduchost se ještě znásobí ve vozidlech či vznášedlech, které ani neovládáte. Jenom střílíte.
Na začátku jsem si musel zvykat na dost konzoloidní, až automatové rozhraní. Myš ale funguje skvěle. Grafika je taková, dobrá. Textury žádný zázrak nejsou. Převládá šedivá. Dají se ale pěkně rozstřelit. Modely postav jsou na tom o poznání lépe. Příjemným překvapením byla pro mě AI. Pokud si v té vřavě všimnete, tak nepřátelé se rozhodně nechovají jak tupí panáci. Občas sice klasicky naběhnou do rány, ale jinak se kryjí, uhýbají ustupují a využívají všech vlastností své zbraně. Zvlášť dobře jsou na tom elitní vojáci ke konci.
Příběh je klasický. Béčkového typu, z jedním klasickým zvratem. Nic extra. V takovéhle střílečce by jsme snad ani nemohli chtít víc. Bohužel v žáru střílení se zapomnělo na nějakou atmosféru. Celé je to takové prázdné, ploché a krátké. Hra je to opravdu krátká. Tak na dva, tři večery. Celkově oproti jedničce působí takovým levnějším dojmem.
Zábava je to naštěstí dobrá. Bohužel hra časem trochu ztrácí dech. Ke konci se až moc zaměřuje na někdy trochu frustrující boje s bossy. Zvlášť ten poslední mě moc nebavil. Těžký jak svině. Spíš než o taktice to bylo o náhodě.
Na začátku jsem si musel zvykat na dost konzoloidní, až automatové rozhraní. Myš ale funguje skvěle. Grafika je taková, dobrá. Textury žádný zázrak nejsou. Převládá šedivá. Dají se ale pěkně rozstřelit. Modely postav jsou na tom o poznání lépe. Příjemným překvapením byla pro mě AI. Pokud si v té vřavě všimnete, tak nepřátelé se rozhodně nechovají jak tupí panáci. Občas sice klasicky naběhnou do rány, ale jinak se kryjí, uhýbají ustupují a využívají všech vlastností své zbraně. Zvlášť dobře jsou na tom elitní vojáci ke konci.
Příběh je klasický. Béčkového typu, z jedním klasickým zvratem. Nic extra. V takovéhle střílečce by jsme snad ani nemohli chtít víc. Bohužel v žáru střílení se zapomnělo na nějakou atmosféru. Celé je to takové prázdné, ploché a krátké. Hra je to opravdu krátká. Tak na dva, tři večery. Celkově oproti jedničce působí takovým levnějším dojmem.
Zábava je to naštěstí dobrá. Bohužel hra časem trochu ztrácí dech. Ke konci se až moc zaměřuje na někdy trochu frustrující boje s bossy. Zvlášť ten poslední mě moc nebavil. Těžký jak svině. Spíš než o taktice to bylo o náhodě.
Pro: destrukce, oddychový výplach, střílení, AI, mezihry v dopravních prostředcích
Proti: délka, žádná atmosféra, ke konci hře dochází šťáva
Kulivočko 1. kapitola
JohnCZ
Kulivočko je příjemná adventurka na jedno odpoledne, u které se pobaví jak malé děti, tak dospělí. Děti okouzlí pohádková grafika a hodně příjemný český dabing, dospělé naopak hromada popkulturních odkazů na herní či filmové kousky, které dětem nejspíše zůstanou skryty. Herní doba nepřekračuje dvě hodiny a vůbec bych se nezlobil, kdyby tvůrci udělali pokračování. Hra se díky nizoučko nastavené obtížnosti hrála hodně svižně a příjemně až do konce. Příběh, ač je naprosto klasicky pohádkový, mě zaujal a rád bych se dozvěděl, jak to vlastně se všemi dopadlo – klidně i za nějaký symbolický poplatek.
Pro: je to zdarma, grafika, příjemný dabing, pohádková atmosféra a absence násilí/vtipné popkulturní odkazy -> u hry se tedy pobaví jak děti, tak dospělí
Proti: kraťoučké
Nejlépe hodnocené komentáře
(za posledních 30 dní)
-
Silent Hill 2
+28
Napsal Flowerpot, 20 dní
Remake. Silent. Hillu. Dvojky. Sa. Podaril. Nejak tomu stále nemôžem veriť, pretože som… -
Dishonored 2
+26
Napsal Jumas, 26 dní
Dishonored bylo zjevení. Když jsem se k němu a k jeho rozšířením dlouho po vydání… -
DOOM + DOOM II
+25
Napsal H34D, 28 dní
Remasterovat původní Doom určitě byla jedna z největších výzev, které doposud masteři… -
Silent Hill 2
+23
Napsal LaughingMan, 8 dní
Začínat s hororovým žánrem Silent hillem má jednu nevýhodu, žádná jiná hra vám poté… -
Beyond Good &…
+23
Beyond Good & Evil
Napsal Vivaldi, 10 dní
Na úvod by som mal asi povedať, že v čase, keď Beyond Good & Evil vyšlo prvýkrát, nemal… -
Astro Bot
+23
Napsal Bursoft, 24 dní
Každý, kdo dohrál Astro's Playroom tak nějak tušil, že tu existuje potenciál na něco mnohem… -
Alan Wake II
+23
Napsal Adieu, 14 dní
Jestli bylo Disco Elysium postmoderní hrou, Alan Wake 2 představuje tak bytostně čisté… -
Memento Mori
+22
Napsal Han22, 3 dny
Tak jsem se nakonec z roku 2008 pustil do adventury, která tu má nejvíce hodnocení a je tudíž… -
Grand Theft Auto…
+22
Grand Theft Auto III
Napsal adam.kulhanek, 2 dny
Kdysi dávno jsem měl možnost si zahrát oba první díly ze série Grand Theft Auto a bohužel… -
Frostpunk
+21
Napsala raisen, 30 dní
Strategie nejsou mým hraným a oblíbeným žánrem, pokud nejde o zabíjení mimozemšťanů v…
Pro: rozmanité mise, starý dobrý engine a grafika, stále aktivní multiplayer a nové módy