Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Nejlépe hodnocené komentáře

Far Cry 2

  • PC 50
Asi se přidám k ostatním komentářům, ale budiž.
Ze začátku jsem byl nadšený. Solidně začínající příběh, hezké prostředí, velký výběr zbraní a po první misi získání přítele. Začalo se to vyvýjet hezky. ... ... ... nekonečno nepřátel, furt stejné. Zabijete pár topinek a objeví se na stejném místě znova a znova a znova. Mise naprosto stejný charakter. Seek and destroy.
Furt a pořád dokola. Chcete se plížit a střílet ze zálohy? Proč? Vždyť by jste si jen zbytečně natáhly dokola opakující se scénář. Děsná zívačka. Jednou za dva dny stačí hodina hry a mám toho zas plné zuby. Hra se hodí na zabití času.

Sice mám za sebou cca 6hodin hry a možná to v průběhu následujících pár měsíců dohraju, ale kdo ví?

Bohužel hra spadá do škatulky nenavazujích pokračování úspěšných předchůdců, které jim nešahají ani po kotníky.

Pro: vzhled prostředí, velká plocha hry, zbraně

Proti: rychle nudí, opakující se scénáře, málo nápaditosti a příšerně nesmyslný počet topinek ... úkolem je asi vystřílet celou Afriku

+14

Peter Jackson’s King Kong: The Official Game of the Movie

  • PC 85
[Hráno na PS2]
Za oceánem temným jako baloňák poručíka Columba a za nápadem tak strašlivým, že by se ho bál zrealizovat i Áida Hitlerů, byla velká opice...a velcí krabi...a velcí megasauři... Sakra, proč si připadám jako v zelvech ninja? Příběh je přesnou kopií velkofilmu Petera Jacksona. Skupinka dobrodruhů se vydává na ostrov, kde chtějí natočit film v hlavní roli s půvabnou Kate.

Hra je mixem first person střílečky z pohledu Jacka a third person hopsačky v roli Konga. Jackova část je holý boj o přežití, takřka všechny potvory na ostrově vás chtějí mít mezi dvěma plátky bílého chleba. Jdou po vás kraby, netopýři, stonožky, ale i dinosauří fauna v čele s T-Rexy a raptory. Od zbraňového arzenálu nečekejte zázraky, letadlo vám bude pravidelně shazovat na ostrov zbraně i s náboji. Pistole, brokovnice a ve finále i kulomety. Na cestě po ostrově navíc naleznete šikovně zapomenuté oštěpy, které se dají kombinovat s ohněm pro vypalování trávy nebo obtížného hmyzu. Nikde nevydíte HUD, vždy když máte na kahánku, Jack se prudce rozdýchá a obrazovka se zbarví krví.

Hra za Konga je diametrálně rozlišná. Najednou se z vás stává král džungle, skáčete po stěnách skal, zabíjíte netopýry jakoby nic a trháte čelisti T-rexů jako housky. Z hry se stává prostá mlátička, tato část mě moc neohromila, atmosféra je ta tam a Kong není tak příjemně vystrašený jako Jack.

V obou částech vás čekají boss fighty. Pravda, jsou trochu netradiční a dost krátké, ale hratelnost to příjemně oživuje a dává jí to nový nádech.

Technická stránka hry je takřka brilantní. Grafika je řádně ponurá a potvory jsou děsivé. Zvuk dokresluj Jackovu beznaděj a bezvadně se hodí k některým lekavým momentům.
Celkově je hra určitě jednou z nejlepších her od Ubisoftu a nebál bych se říct, že je to nejlepší hra podle filmu. Howgh!

Pro: Atmosféra, Jackova část, Grafika, Pár kongových momentů, Dojemný konec...

Proti: Hra za konga se mění v prachbídnou mlátičku, Někdy nepřehledné prostředí...

+14

Jetpack

  • PC 90
Na tuhle hru jsem docela zapomněl a až dnes ji na DH objevil. Jedná se o plošinovku s troškou přemejšlení. Na tuhle hru jsem narazil na mém historicky prvním CD od "Špidla Data Processing". Každopádně jsem u téhle hříčky strávil desítky hodin. Obsahovala základní kampaň, ve které jsem se moc daleko nedostal, ale rovněž k ní byly přiloženy doslova stovky dalších úrovní, u kterých jsem vysedával od rána do noci. Grafiku to na svou dobu mělo skvělou. Výborná hratelnost ale přetrvává dodnes a byl bych moc rád, kdyby se udělal remake na mobilní telefon, protože by zajisté šlo o pecku. 90%

Pro: stovky úrovní, klasická hratelnost

Proti: otravné zvuky

+14

Riskuj!

  • PC 70
Ono je teď těžký psát komentář ke hře, kterou jsem tu před časem přidal a neopakoval, tak podobné fráze jako v popisu, ale zkusím to.

Hru jsem sháněl poměrně dlouho, protože mě hodně zajímalo, jak se dokázali tvůrci poprat s námětem televizní soutěže už v roce 1998 a to aby byla příjemně hratelná a nedělala spíše ostudu než-li užitku. Zkoušel jsem tehdy opravdu mnoho bazarových obchůdku, ale po hře jako by se propadla zem. Nechal jsem to proto plavat a spokojil se s tvrdou realitou, že hru asi nikdy už neseženu. Má pohádka však musí mít šťastný konec a jednou při listování starých her u jedné warez ( hnusné slovo ) sajty jsem na Riskuj! narazil a začal s radostí samozřejmě ihned stahovat.

V prvé řadě po nainstalování hry jsem byl mile polichocen, že hra nenadává na nové operační systémy a na Vistách 32bit jsem ji pustil bez nějakých dramatických problémů a ani kompatibilitu jsem měnit nemusel.

Pokud si pamatujete hry kolem toho roku 1998, tak možná víte, že většina her ( zvlášť českých ) se snažila hlavní postavy obohatit takovými jednoduchými flash pixelovými animacemi, díky kterým jste vlastně ve hře viděli prakticky živého pochodujicího človíčka na herní ploše ( viz. například hra Hovniválové či vyúkový program Jak věci pracují 2.0 ). Riskuj! se tedy takovou formou prezentace může chlubit taktéž, avšak hodně odbytou formou, protože hlavní moderátor Jan Kasal se spíše pohybuje po střihových křečovitých záběrech, které se rozhodně nedají považovat za plynulou chůzi, jako můžete znát z výše uvedených aplikací.

Hlavní výběr pravidel mě potěšil a každá varianta má své klady, tedy pokud vás bude hrát vice než vy sám, protože pak jaksik hra ztrací poloviční kouzlo soutěživosti. Možná se divíte proč, ale důvod je děsně jednoduchý. V singleplayerovým módu totiž zbylé dva stolečky neobsadí počítač, jak by se možná mohlo nabízet, ale zůstavají prazdné a tak vlastně můžete soutěžit jen s vlastním mozkem... nuda.

Multiplayer je však jiná kávička a veřte tady nemám co vytknout, protože je zábavný a přesně to jsem od něj čekal, tedy v určité míře. Mačkat tlačitko a soupeřit s ostatními kámoši, rodiči či zvířatky kdo má více nasráno v hlavě nemusí být zábava pro každého což?

Otázek je dost a ikdyž jsem hru měl spuštěnou asi 10krát, tak ani jednou jsem nenarazil na otázku, kterou bych už ve hře viděl, ale samozřejmě vím, že to jednou přijít logicky musí. Na obalu je však napsáno, že jich je přes 2000, což je vcelku přijatelná sada.

Hlavní mínus vidím v dabingu, kde se občas naskytne situace, kdy na vašem monitoru vidíte jinou otázku, než nám soudruh Kasal právě čte. V takové situaci přesně nevíte, která možnost je správná, ale můžete mi věřit, že i zde platí co je psáno je i dáno, takže dabing můžete v takových situacích klidně ignorovat.

Trochu mě však štvaly reklamní pauzy, které sice když vidíte poprvé mile pobaví a vy s radostí zavzpomináte na tehdejší dobu, tak podruhé už jsou hodně otravné a co hůře nedají se nikterak ani přeskočit. Tady jde vidět jasná komerce hry za účelem vydělat NOVĚ nějaké chechtáky bokem. Fůůůj...

Pokud se vás tedy kolem jedné klávesnice pohybuje víc, může vás hra na pár desítek minut docela zabavit. Problémem je možná jen fakt, že v dnešní době už existuje řada dalších kvalitnějších vědomostních soutěží, než je právě Riskuj!, ale ve sbírce všech sběratelů zvláštních her a zvlášť té české tvorby, by chybět rozhodně neměla.

Pro: Změna herních pravidel podle chuti, Kompletní český dabing, Multiplayer, Nádech nostalgie

Proti: Chyby v dabingu, Reklamní pauzy, Odbytý singleplayer a animace moderátora

+14

F1 2010

  • PC 80
F1 2010 je pro mě dalším herním překvapením v tomto roce. V poslední době jsem sice závodní hry na PC platformě trošku "zavrhl", ale tento titul je jen důkazem toho, že jsem k tomu neměl důvod.

Již při prvním spuštění jsem si nemohl nevzpomenout na úspěšný Race Driver: GRID, který mi F1 připomněla hlavně hudbou a prostředím. Když už jsem u toho soundtracku, tak musím podotknout, že ten je vybrán velice dobře, hodně se ke hře hodí, navozuje jakousi soutěžní atmosféru a nevnucuje se vám.

Grafika je na svou dobu řekl bych spíše na průměrné úrovni. Tím rozhodně nechci říct, že by byla špatná, naopak je propracovaná celkem do detailů. Například pokud vjedete mimo trať do písku, tak vám chvilku na kolech zůstanou kamínky a vůz ten je na nějákou dobu trošku hůře ovladatelný.

Mile mě překvapila také úroveň obtížnosti. I, když si ze začátku zvolíte tu nejlehčí, tak stejně začnete u týmu jako například Lotus, Virgin, nebo Sauber a budete mít určitý úkol do konce sezóny (třeba skončit jako 20.) a závody budete končit na nějákém tom 15. místě nejlépe.

Ale i zde jsem našel nějáké ty zápory. Jako první bych jmenoval snad nutnost připojení k Windows Live, bez kterého si neuložíte ani hru. Nadále mi ve hře chybí safety car, který jsem čekal při větších bouračkách. V neposlední řadě jsem také nenašel možnost přenastavení ovládání.

Pro: Grafika, všechny licencované týmy ze sezóny 2010, obtížnost

Proti: Chybějící safety car, nutnost připojení GfWL, nemožnost přenastavit ovládání

+14

SiN Episodes: Emergence

  • PC 75
Původní SiN jsem měl rád a přišla mi jako solidní a příjemná FPS. V době vydání SiN Episodes mě minulo, tak jsem se k němu dostal teprve teď. A furt má co nabídnout.

Opět se na scéně objevuje hrdina John Blade který ve Freeportu musí udělat pořádek. Hlavní protivnicí je atraktivní Elexis, která mu pěkně znepříjemní život. Blade dostane k ruce taky sexy partačku Jessicu, která mu v průběhu hry občas pomůže.

Začátek se rozjíždí značně pomale, aby si každý vše osvojil, paradoxně největší grády a skvělou hratelnost dostane hráč až ke konci hry. On je zde hlavní problém i v krátkosti hry, 3 hodiny opravdu nejsou moc.

Jinak přestřelky s větším množstvím nepřátel jsou slušné, díky Source enginu kdy zůstávají na zemi těla padlých nepřátel, krev všude v okolí kde byly zaseženi a stopy po kulkách ve zdi. Tento engine stále vypadá dobře a dá vzpomenout na Half-Life 2. Ke slovu se občas dostane i nějaká ta logická hádanka.

Zbraně jsou k dispozici pouze 3, alespoň že mají taky alternativní munici, nepřátel se zde taky představí pouze několik, jelikož se čekalo že tyto nedostatky se doplní v dalších epizodách kterých mělo být původně 6. Bohužel nakonec vyšla jen tato první alespoň taky obsahuje původní hru. Po dohrání zamrzí že už se těžko někdy dočkáme pokračování a příběh a děj už se dál neposune. Což je opravdu škoda. Ale za dnešní přívětivou cenu proč si nekoupit původní hru a krátké pokračování v novém kabátku.

Pro: Hratelnost, Source engine, starý dobrý SiN v novém, charaktery, záveřečné fáze hry a skvělé titulky, hudba a dabing, cena a původní hra

Proti: Krátkost 3 hodiny jsou opravdu málo, 3 zbraně, ochutnáte něco co už pravděpodobně nikdy nebude pokračovat

+14

Serious Sam HD: The First Encounter

  • PC 70
Pamatuji na jednostránkovou recenzi v Levelu a dva malé obrázky, které tenkrát vypadaly pomalu jako z jiného světa. Serious Sam byl ve své době HW náročný a jen málokdo si ho mohl dovolit na plné detaily. Zároveň se jednalo o pravděpodobně první masovou střílečku, u které laufy nikdy nevychladnou a zástupy nepřátel se počítají na tisíce...

Grafický rozdíl mezi původní hrou a HD není z hlediska hratelnosti tak zásadní. Kosení nepřátel neztratilo nic na svém půvabu, jen je tady znát určitá nezkušenost autorů, hlavně co se level-designu týče. Vyčetl bych jen nevýraznou hudbu a mírně přehuštěné pasáže v uzavřených prostorách, kde se při velkém počtu emzáků dost těžko pohybuje a při vysoké obtížnosti už na Normal se tak některé části stávaly poněkud frustrující.

Moudro ze závěru hry při pohledu na sto-padesáti metrového Mentala:
It ait´t the size that matter, it´s how you use it!

Obtížnost: Normal
Čas: 4hod 52min
Zářezy: 3967/4499
Score: 202 216 710

Pro: Samtastic!

Proti: Sam I Am!

+14

Gothic 3

  • PC 30
Tuto hru jsem rozehrál v létě, mořil jsem se s ní snad dva měsíce než jsem musel sám sobě přiznat, že propařené hodiny byly ztrátou času, který mi nikdo nevrátí.

Je to drzost, vydat takovou hru. Hru, která půlce uživatelům nefunguje, hází pod nohy grafické chyby a "where is a guru" hlášku. Je to drzost, chtít peníze za nudný svět plný bezcílně se potloukajících potvor, které jen stojí mezi vesnicemi, aby je hráč mohl pozabíjet, což mu zabere 50% hrací doby. Možná by čekal, že mu odměnou bude posunutí děje. Kdepak! Dorazíte do další vesnice, zde vám řeknou "musíš si vybudovat respekt 75, jinak se s tebou nebudem bavit". Tak splníte pár úkolů, vyvraždíte jeskyni, naleznete náramek, doprovodíte někoho někam... pak získáte onen respekt a co se stalo? Nic. Tak jdete dál. A další vesnice a dalších 75 bodů respektu a další jeskyně... a zase nic. A tak dále a tak dále. Nudí vás to? Tak si zaskočte do arény? Ale copak, žádná výzva, všechny porazíte na první pokus? Tak jste asi velký bijec. Ale nebojze, hejno vlků vás stejně dostane do kolen.

Když jsem takto absolvoval celé středozemí a dostal se do pouště a tam musel absolvovat to samé, řekl jsem si - A DOST! Po brilantní jedničce a nadprůměrné dvojce přichází výsměch všem kupujícím hráčům.

Pro: dohlednost, hezké stromy

Proti: absence děje, motivace k hraní, všechny questy stejné, každá ves je stejná, vedlejší postavy nezajímavé, vaši "kámoši" ztratili to, co na nich bylo zajímavé

+14 +22 −8

NHL 98

  • PC 100
Můj nejoblíbenější ročník této dobře známé hokejové série od EA Sports. Uznávám, že do mého celkového hodnocení se promítla spousta nostalgických vzpomínek a taky fakt, že se jedná o mojí úplně první koupenou originálku v kamenném obchodě za tehdy nekřesťanské peníze.

Do doby než se mi NHL 98 dostalo do rukou jsem znal prakticky jen staré 8-bitové hokejové hry z Nintenda ( NES ) a DOSovou klasiku Face Off!, která mě dokázala jen tak na hodiny zabavit tím, že jsem si vyměňoval a editoval soupisky týmů z tehdejší doby. Takže o nějakým 3D hokeji se mi nezdálo ani v těch nejmokřejších snech. Nebyla to však jenom grafika, ale i dabing komentování dění na ledě, skvělé graficky zpracované menu a úžasný rockový soundtrack, který vás nabudil, ještě před vstupem na led.

Není ani na škodu připomenout, že jak perfektně hra vypadala, tak se i skvěle hrála. Velkým příjemným překvapením, byla multiplayerová konfigurace hratelná se standardní počitačovou výbavou ( klávesnice - hráč č.1 / myš - hráč č.2 ), což jenom dokazuje má slova, jak lehoučce se vše hrálo a kolik zábavy hra obsahovala.

Ikdyž jsem u hry neztvrdnul, tak dlouho jako v případě NHL 2000, tak musím hodnotit téměř nejvyšší známkou, protože tento ročník pro mě znamená mnoho krásných herních zážitků a nezapomenutelných dramatických chvil.

Pro: Jednoduchá hratelnost, komentář, soundtrack, grafické zpracování menu hry, multiplayer, národní celky, oficiální license,

Proti: Pouze 1 sezona, nefungujicí přestupy ( počítač přijme všechny vaše nabídnuté výměny )

+14

Dark Vengeance

  • PC 70
Dark Vengeance je ukázkou naprosto průměrné, pohodové third person rubačky, která ničím příliš nezaujme, ale nevyvolá ani ten známý dávivý pocit, jako při hraní některých vyhypovaných tzv. AAA titulů (což určitě již zažil každý z nás:)).

Právě ona pohodovost se nese téměř celou hrou, DV si na nic nehraje a tak nějak příjemně odsýpá.
Na ovládání je třeba si trošku v počátcích zvykat (anžto je hodně podobné tomu ze hry Gothic), stejně tak „rozhašená“ kamera moc na dojmu nepřidá... doporučuji strávit nějaký čas jejím nastavením, přestože to tento problém úplně neodstraní.
No jakmile se do hry ale trochu ponoříte, seznáte, že se hraje docela fajn. Obtížnost je ucházející (poměrně zdařile se střídají pohodové pasáže s těmi těžšími), nepřátele nápadití (někteří až trochu moc podivní), zbraně vcelku originální (a je jich docela slušné množství). Prostředí nezajímavé, navštívíte různé prokleté hrady, hradní vězení, sopečné jeskyně... v závěru se prostředí příjemně změní, byť působí krapet podivně. Desing úrovní se nese trochu v old-school stylu (tj. podobný některým starším FPSkám). Vše se většinou točí pouze kolem hledání určitých předmětů, které potřebujete pro pokročení ve hře, pročež hledáte různé klíče, ozubená kola a další předměty vcelku typické pro tenhle typ hry. Příběh klasické nezajímavé klišé (zatmění slunce zlými temnými elfy, kde vy jakožto hrdina je máte porubat a zachránit říši...). Na výběr navíc máte až 3 postavy, z nichž každá používá jiné, rozličné zbraně a má odlišnou první úroveň, což trošku napomáhá replayabilitě. Bohužel (pro někoho možná bohudík) je hra vcelku krátká a sfouknul jsem jí za necelé 2 dny.

Nu, každopádně příjemný zážitek, pokud nemáte zrovna co hrát, nebo si jen chcete zavzpomínat na „old school“ éru, Dark Vengeance je ta pravá volba.

Pro: Rozličné zbraně a rozliční nepřátelé, Možnost výběru až ze tří postav, pohodová hratelnost.

Proti: Kamera, Krátkost, Ovládání.

+14

Maniac Mansion Deluxe

  • PC 70
Vynikající remake původní, dnes už hůře hratelné, klasické adventury, která definovala žánr jako takový a znamenala pro LucasArts krok správným směrem pro další desetiletí. Grafika zachovává původní styl, autoři také použily většinu materiálu z verze pro FM-Towns.

Překvapením je pro mě svižná hratelnost, která po celou dobu drží hráče i přesto, že je děj minimalistický a odehrává se jen v sídle doktora Freda a jeho rodiny. A s tím je spojen asi největší klad, nelinearita a pohyb obyvatel domu v realném čase. A tak se muže stát, že v jednu chvíli potká Dave, hlavní představitel, manželku Dr. Freda v kuchyni, později v jejím pokoji a tak dále. Na cestu si, jako Dave vyberete ještě dva přátele a můžete, vlastně pro dohrání je to nezbytné, kooperativně splnit úkol – zachránit Sandy ze spárů Dr. Freda a jeho pomocníků tentaclů.

Povinnost pro adventuristy, a zajímavé zpestření pro všechny ostatní. Kdo by také neznal základní hudební motiv hry Maniac Mansion.

Relive the glory!

Pro: hratelnost, ideální délka na jedno odpoledne, remake jak má být

Proti: obtížnost (u MM doporučuji i návod - kombinace tří hl. hrdinů je celkem matoucí)

+14

Dead Space

  • PC 90
V hre v ktorej sa strieľa nemusíte zabíjať zástupy tupých zombíkov (a tým myslím nie len zombie hry) aby bola zábavná. Stačí pridať trochu originálnosti a vznikne z obyčajného námetu skvelá hra.

Nepriateľa zabijete v podstate len ak mu budete strieľať do končatín? Čo zásadné by to mohlo spraviť s hrou? Práve to, že aj pár nepriateľov vám dá naozaj zabrať, na rozdiel od iných hier, kde ich v kľude vybijete stovky za pár minút. Áno, umelá inteligencia nie je o nič lepšia ako v iných hrách, ale len z tej obtiažnosti súbojov máte pocit, že protivníci sú akýsi lepší ako v iných hrách.

Atmosféra je skvelá. Autori sa síce nevyhli klišé lakačkám typu nepriateľ na vás vyskočí keď otvoríte dvere, ale v hre je mnoho chvíľ, ktoré sú neočakávané, a aj keď vás možno všetky nevystrašia, určite prekvapia. Atmosféru samozrejme vytvára aj skvelé vizuálne spracovanie a hudba (vlastne len väčšinou zvuky ale to nevadí).

Príbeh síce miestami zadrháva, ale nakoniec je to skvelo vyvrcholené, a aj počas celej hry príbeh skvelo dopĺňa náplň misií, takže máte pocit, že všetko čo robíte má nejaký význam. Misie sú síce niekedy dosť podobné, ale nájde sa veľké množstvo zaujímavejších misií a rôznych logických hádaniek, ktoré sa stávajú v hrách čím ďalej tým menej obvyklými. Rozprávanie príbehu je taktiež super. Všetko je zabudované priamo do hry, takže sa dajú pozerať videá aj počas hrania, rovnako audio-logy a textové logy.

Hrateľnosť je tiež veľmi dobrá. Naspäť sú staré dobré lekárničky a náboje si budete šetriť ako oko v hlave a budete prehľadávať každú skulinku aby ste našli toho čo najviac (teda ak nieste naozaj ostrostrelec). Skvelo hru osviežuje aj spomaľovanie nepriateľov a objektov a telekinéza. Síce nič originálne, ale do hry je to skvelo zabudované. Niektoré pasáže som síce mohol opakovať niekoľko krát a bývali aj chvíle keď som bol frustrovaný, ale v podstate je to len dobré, pretože vtedy si naozaj človek vychutná výhru.

Pro: príbeh, hrateľnosť, atmosféra, záverečný boj

Proti: miestami obtiažnosť

+14

Mass Effect 2

  • PC 95
Na Druhém dílu jsem hned na začátku ocenil jednu věc, kterou bych nejpíš u většiny her považoval za mínus, a sice zjednodušení mnohých herních systémů z jedničky. Prakticky zmizel inventář, zjednodušilo se rozdělování abilit, čemuž pomohlo i to, že až na schopnosti, které opravdu používáte v boji se zbytek přesunul do upgradů společně s předmětovými vylepšeními, dříve rozdělovanými v inventáři.
Poladilo se ovládání party, které je mnohem lepší a intuitivnější stejně jako používání abilit samotných.
Jasně, chápu, že spousta lidí oceňovala ten složitější tzv. "RPGčkovatější" systém, ale já osobně jsem si oddychl, že se můžu naplno věnovat hře a příběhu a netrávím většinu herního času rozdělováním bodíků, itemů a vylepšení. Koneckonců Mass Effect není o tabulkách a inventáři, ale o příběhu. Ten jako takový nemusí být úplně originální, ale řekněme si na rovinu, co dneska je originální od podlahy. Dnes jde spíš o to, šikovně nakombinovat a skloubit jednotlivé prvky a to BW odvedli na výbornou, takže tu žádná.

Co je jedna z hlavních věcí, které ME činí skvělým a na čem stojí a padá (Zatím jen stojí :) jsou postavy, jeji chchování, osobnosti, problémy, dialogy, zkrátka všechno. Někdo se samozřejmě povedl více, někdo méně, ale žádný charakter není úplně plochý, "černý" nebo "bílý" (A přesto se mezi nimi najdou zajímavé kontrasty), všichni mají své problémy, které vás přivedou občas na všelijaká místa a hlavně spousty zajímavých dialogů.
Jak bylo slibováno, dočkali jsme se také reakcí na naše předešlá rozhodnutí, i když zatím jen takového slabšího odvaru, protože až na pár věcí se nám dostalo jen odpovědi v podobě mailu nebo krátkého dialogu. Nezbývá než doufat, že nám to všechno spadne na hlavu ve třetím díle :)

Aby nebyla jen chvála (Ačkoliv bych chtěl), tak si musím upřímně postěžovat na těžbu surovin, to se radši projedu zase v Maku než to. Ale je fakt, že pokud člověk dohrál poctivě ME1 a pak i ME2, nemusel natěžit téměř nic díky bonusům na začátku hry.
Další věcí je něco, co se v poslední době rozmáhá skoro ve všech hrách a sice přehnaná a téměř úplná lineárnost misí. Občas by se zkrátka šikla nějaká ta bonusová odbočka tu a tam.

Pro: Méně času stráveného v inventáři a tabulkách a více ve hře, Příběh, Postavy

Proti: Těžba, Lineárnost misí.

+14 +15 −1

Silent Hill 3

  • PC 100
No ty vole. To bylo hustý. Teď mi dojely titulky. Fuj to bylo něco. Tahle hra má "koule". Přesně to jsem po bezpohlavním GTA 4 a Far Cry 2 potřeboval. Pořádnou atmosféru a příběh. Ty Japonci jsou pěkný úchyláci (to je obecně známý) a na týhle hře je to vidět. Perfektní obraz fakt strašný noční můry. Časem si člověk trochu zvykne, ale celkově opravdu silný dojem - při tmě ve dvě ráno v prázdným baráku. K tomu skvěle se hodící hudba podkreslující příběhové scény a sympatická hl. hrdinka. Super.

PS: i to "podělaný" ovládání nakonec dodávalo na atmosféře.

PS: myslel jsem, že si hned sjedu další Silent Hilly, ale asi si dam chvilku oraz a půjdu hrát něco, kde nebudu "kořistí" já, ale ostatní. Třeba Assassina Creeda.

Fuj to bylo dobrý.

Pro: atmosféra, příběh, hudba, protředí, hrdinka...

Proti: možná ovládání, kamera ale jak se to vezme

+14 +17 −3

Tom Clancy's Rainbow Six 3: Raven Shield

  • PC 80
FPS jsem naposledy hrál asi před dvěma lety, což je delší doba, než po jakou jsem zde na DH zaregistrován. Jednalo se o Vietcong 2 a poté, když už jsem hrál nějakou akční hru, upřednostnil jsem TPS. Když se loni pod vánočním stromečkem objevila hra Rainbow Six 3: Raven Shield, kterou jsem hrál poprvé a naposledy téměř ihned po jejím vydání, nepočítal jsem s tím, že si ji v nejbližší době zahraji. Nakonec ale zvítězila touha zavzpomínat na staré časy a následovala její instalace.

Mohl jsem si vzít až tři týmy o celkovém počtu až osmi lidí, se kterými budu jednu z patnácti misí plnit, ale já si vybíral vždy jen jeden čtyřčlenný tým, abych ho stíhal ovládat. Po několika misích jsem si z nabídky útočníků, odstřelovačů, pyrotechniků, elektrotechniků a průzkumníků s různou národností vždy vybíral už jen jedince, kteří se mi osvědčili v misích předchozích.

Grafickou stránku hry většinou nehodnotím, protože daleko důležitější je pro mě hratelnost, ale Raven Shield má kvalitní oboje a když jsem si zde nastavil všechny grafické prvky na maximum, tak mě překvapilo, jak krásně může vypadat FPS z roku 2003. Poznával jsem některé lokace z dřívějšího hraní a všímal si, že je zde kladen velký důraz na každý detail. Díky českým titulkům, které moje verze obsahovala, jsem si mohl náležitě užít i příběh, jenž jsem dříve tolik nevnímal.

Záporů hra moc nemá, ale nějaké se přece jen najdou. Občas se mi třeba stalo, že se některý člen z mého týmu zasekl o nějakou překážku a já byl najednou sám proti všem. To jsem většinou zjistil, až když mě zabili a při přepnutí na jiného člena týmu, jsem se objevil na místě, kde jsem byl před pěti minutami.

Původně jsem měl u hry o něco nižší hodnocení, ale po opětovném dohrání na mě zapůsobila tak, že jsem jej prostě musel zvýšit.

Pro: týmy, povolání jednotlivých členů, zbraně a ostatní vybavení, grafika, hratelnost

Proti: občasné seknutí člena týmu

+14

Dead Space

  • PC 85
Text komentáře: Přiznejme si, kdo z nás jednou nechtěl býti tím hrdinou na obrazovce? Kdo z nás nechtěl být aspoň jednou velitelem Shepardem na cestě za záchranou galaxie, nebo Eziem Auditore, skákajícím po střechách jako anděl smrti. A přesto že Shepard ztratil spousty svích blízkých a osud galaxie leží na jeho bedrech, a Ezio přišel o celou rodinu, chtěli jsme aspon chvíli být na jejich místě. Ale je jeden hrdina s nímž bych si to opravdu vyměnit nechtěl...Isaac Clarke
Isaac žije ve štastné budoucnosti. Krize s nedostatkem surovin byla zažehnána pomocí "Drcení planet"(vím že to není uplně perfetkní překlad "Planet Cracking" ale uznejme že "Louskání Planet" zní fakt blbě) Do vesmíru vyrážejí obři drtiče planet které drtí planety na kousky a berou všechen cený materiál zpět na zem. A na největším drtiči, USG Ishimuře, teď slouží i Nicole, Isaacova milá. A když se Ishimura jednoho krásného dne odmlčí, Isaac se jakožto zdatný Inženýr přihlásí na misi, jenž má opravit komunikační rozhraní Ishimury. Jenže potom co raketoplán Kellion žuchne do hangáru Ishimury, začne zjišťovat že komunikace bude ten nejmenší problém...Posádka je totiž z velké většiny mrtvá a z jejich mrtvol se stali Nekromorfové-rekombinantní organizmy a znovu rozpohybovavána mrtvá těla posádky. Isac uvězněný na Ishimure zničením Kellionu a hnán touhou zahránit Nicole se tak vydává do hlubin Ishimury. A boj o přěžití začíná...
K příběhu už toho moc nepovím, jen že vás čeká zrada, mimozemský artefakt, náboženská sekta atd. Rozhodně je na co se těšit.

Dead Space je Survival horor/Third Person Shooter. Narozdíl od většiny filmovích hororu nestaví na "lekačkách"(I když pár jich rozhdoně je...) ale spíše na depresivní hutné atmosféře. Velice dobré jsou okamžiky když např vypadne proud. Člověk sevře půlky páč tuší že to znamená útok...a ono nic. A jindy zase když si připadáte v bezpečí se v mžiku dostanete do takovích sraček že to svět neviděl. DS je moje první hra s označením "horor" a měl sem dost nahnáno když jsem jí instaloval. Ovšem ve finále mi děsivá nijak zvlášť nepřišla. Ovšem to může být subjektivní, protože můj bratr, který běžně hraje L4D2 a s násilnými hrami nemá problém, byl tak podělaný strachy že se nedostal přes první kapitolu. Asi záleží na tom jak reagujete na hororoví žánr.

Další prvek na kterém staví je kromě atmosféry také nechutnost a násilí. Né vážně, chlapci co tu hru programovali musí být ve skrytu duše naprosto uchýlní protože takové kreace na téma "lidský mutant" nikde jinde nenajdete a věřte mi že zombíci z half-lifu vám najednou přijdou roztomilí...Máme tu mimina skákajíci po stěnách, přichycená pomoci chapadel ze střev vycházející z jejich břich, pak člověka přilepeného ke stěně, z jehož rozpáraného hrudníku vylétávají "Pods" což jsou embrya s jedovímy bodci a pak ještě lahůdka Divider, což je zombie jehož končetiny jsou schopny fungovat i samostatně jeho na chapadlech pohybující se hlava má sto chutí nahradit tu vaši. Lahůdka co? Tyhle mrchy se musí navíc likvidovat jinak než otřepanými headshoty. Vlastní krví napsaný vzkaz nějakého chudáka co přišel na to co má dělat a stejně nepřežil vám říká "Cut off their limbs". A ono opravdu, sekáním nožiček a ručiček(případně hlaviček, ocásků a všemožných chapadel) napáchate v nekromorfívh řádách pěknou paseku a brutalita hry se tak posouvá na novou úrověň.

Když už jsem zmínil sekání, potřebujete k tomu zbraně. A Ishimura jakožto civilní loď nabízí akorát jeden druh útočné pušky která se stejně na "dekončetinování" moc nehodí. Ovšem jakožto loď těžařská nabízí spoustu laserovích sekáčků atd. se kterými si Isaac jakožto inženýr stejně rozumí nejlépe. Základní zbraní je Plasma Cutter, v podstatě obyčejná pistole, ale střílí pruh energie a to v režimu jak vertikálním tak horizontálním. Pak je tu Linegun, vetší verze cutteru a pár dalších kousků(včetně plamenometu a "brokovnice") Problém je že jak už psali mnozí, vůbec nevíte do čeho jdete a že je zbraň na prd, zistíte až jí za težké prachy koupíte. Ale zbraně jsou jinak velice originální a povedenou části hry.

Další věci která je povedená je HUD. Respektive, ve hře totiž absolutně žádné HUD není. Jako HUD slouží totiž RIG, oděv hlavního hrdiny, dávající mu jeho tak charakteristický vzhled. Životy jsou měřeny na páteřovém displeji, a inventář se promítá jako holografický displej před hrdinu.
RIG má 2 speciální schopnosti-Kinezi a Stázi. Kineze je v podstatě akorát Gravity Gun z half-life ale Stáze je něco nového, vytvoří bublinu ve které je dočasně spomalený čas. To vám pomůže proti nepřátelům ale i v logických hádánkách.


Ve hře jsou celkem silné RPG prvky a to upgradovaní zbraní a RIGu, a nakupování v obchodech. Navíc můžete hru po prvním dohrání projet znova s inventářem z prvního dohrání.

Prostředí není nudné, ale mohlo býti i lepší. Lepší nadprůměr. Přesto že úzké chodbičky Ishimury svojí atmosféru rozhodně mají, v polovině hry už začnou lehce nudit(vyjímkou je kolonie na planetě a USM Valor) Dobrým nápadem jsou prostory bez kyslíku a gravitace, v těch si užijete srandy a dají vám pocit kosmonauta-to považuji za velice obstojný nápad.

Hudba není nic moc, prostě strašidelná ale že bych si z toho zapamatoval jedinou skladbu to ne.

A teď k záporům. První z nich je že hrdina trpí Gordonovím syndromem. Jinými slovy nekvákne za celou hru ani ň. Jak poslušný pejsek plní co se mu řekne a nemluví. To nemám rád. A druhý největší Zápor jsou kapitoly 5 a 10. Proč? H-U-N-T-E-R! Hnusný nesmrtelný nekromorf!!! Možná mi řeknte že to patří k hororu, ale tohle teda fakt bylo hnusné a málem sek kvůli němu DS ani nedohrál.Tfuj!

Summa sumárum: Dead Space je hra s hustou atmosférou a skvělím akčním modelem, protože sekáni končetin je prostě něco nového. jediné dva nedostatky které mi hodně vadily, nemluvnost a slabší prostředí, jsou pak ve dvojce napraveny. Ale i jednička za to stojí. Tak vzhůru na Ishimuru, protže ve vesmíru, vás nikdo křičet neuslyší.

Pro: absence HUD, celí akční koncept s usekávaním končetin, atmosféra, design nekromorfů, design armoru a zbaní a hrátky s gravitací.

Proti: Občas nudné logické hádanky, prostředí později lehce stereotypní, Isaac nemluvi a HUNTER!

+14

Portal

  • PC 90
Hra, kde jsou v hlavní roli dva portály neonových barev a úhlavní nepřítel je ďábelská počítačová entita se smyslem pro humor? Nuže, proč ne?

Portal se mi dostal do pracek relativně nedávno, na hru jsem se těšil a má očekávání beze zbytku naplnila. Ve hře je hlavním úkolem dostat se z bodu A do bodu B. V cestě vám stojí různé překážky, spínače, vypínače i droidí střílny a je jen na vás, aby jste odhalili způsob jejich překonání.

Zatímco první úrovně (zde zvané místnosti) jsou až dětinsky lehké, v pozdějších začne výrazněji přituhovat. Přibudou agresivní, i když milí, droidi a zapeklitější překážky. A jaké má tohle celé snažení smysl. No přece dort! Kdo by ho neměl rád?

Na grafice je poznat, že pochází, na počítačové poměry, z dávné minulosti, Crysis konkurovat nemůže, ale i tak je svěží a čistá. Překvapila mě zejména vynikajicí optimalizace díky které hru spustíte i na mikrovlnce. Zvuky většinou vyluzuje pouze umělá inteligence GlaDOS. Zvuky ovšem nevypínejte, připravili by jste se o mnoho skvělého humoru.

Na závěr bych chtěl ještě říci, že hrou určitě nebudou ohromeni zavislí hráči CoD nebo CS. Akci nečekejte, zato ti, kdo si rádi vyluští sudoku či nurikabe (kdo to zná, má u mě kousek dortu), ti jsou pro ztuhle hru stvoření. Ale k čerrtu, zahrajte si to všichni, nebudete litovat.

Pro: Originalita, skvělá optimalizace, humor...

Proti: Krátká herní doba (cca 4 h)...

+14

Divinity II - Flames of Vengeance

  • PC 80
Datadisk přidává k ego draconis přesně to co mu chybělo a skvěle doplňuje celou hru. První věc je například to, že se hra odehrává ve velkém městě jménem Aleroth. Musim říct, že absence nějakého většího města mi v ego draconis trochu vadila, protože vždycky mě bavilo procházet velká města.

Další věci jsou například logické hádanky, které doopravdy oživily hraní proti původní hře. Nejde o nic megalomanského, ale vždycky rád vidím ve hrách logické hádanky, které posunují zábavnost o trochu dál a oddalují stereotyp. Rozhodně, ale můžu dragon knight ságu doporučit, protože v kompletu je to jedno z těch lepších rpg, které stojí za zahrání.

Třetí a poslední větší záležitost, která mi udělala v datadisku radost je, že sety se už neskládají asi z 12 kusů, takže jejich složení není až takový problém jako byl ego draconis, kde bez návodu se nějaký silnější kompletní set dal sehnat jen velice těžko.

Pokud bych měl hodnotit kompletní dragon knight ságu tak by mé hodnocení bylo minimálně 90%, ale jednotlivě datadisku chybí to, co měla plná hra a naopak.

Pro: velké město, logické hádanky

Proti: minimum hraní ve formě draka

+14

Batman: Arkham Asylum

  • PC 85
Batmana a podobné komixové hrdiny nijak s nadšením nevyhledávám. Nebýt posledních dvou filmů, které dali Batmanovy aspoň pro mě trochu civilnější ráz, s poklidem bych tuhle hru zřejmě minul.

Co je ale dobré Batman Arkham Asylum by si překvapivě v pohodě vystačil i bez Batmana a to je její hlavní a jednoznačné pozitivum. I přes to, že se jedná o akční hru kupodivu si ani jednou nevystřelíte. Batman odklízí protívníky pouze ruční prací s tím že občas použije batarang nebo vystřelovací háky. Všichni ale končí v bezvědomí což z vás dělá největšího lidumila mezi akčními hrdiny. Takže si tak chodíte po ostrově a mlátíte hlava nehlava občas se trochu plížíte a likvidujete pěkně potichu ze zálohy a navíc koukáte na pěkně zpracované cutscény, které posouvají děj kupředu. Boj jako takový je ve hře zpracován opravdu skvěle. Různá komba a boje s bosy jsou výborné a ohromě dynamické.

Velkou část hry také máte možnost strávit hledáním 240 hádanek. Tahle část je skvělá a výborně natahuje herní dobu, jenže to jakým způsobem je do hry zapracovaná mi příliš nesedlo. Hlavní důvod je ten, že při procházení lokací míjíte spousty schovaných hádanek u kterých vite kde jsou, ale protože ještě nemáte dostatečné vybavení nemáte šanci je sebrat. Pokud tedy chcete hádanky vyřešit, což určitě stojí za to, musíte se do již projitých lokací vracet. Jasně není to povinná čast hry, ale podle mě to zapracování není úplně optimální. Co je horší, díky téhle části hry si grafiku hry bude asi většina lidí pamatovat pouze skrze detektivní režim což mi špatně zapracované hádanky jenom potvrzuje. Pokud bych hrál Batmana podruhé, tak bych hledání hádanek nechal komplet až na konec a hru jako celek bych si podle mě užil mnohem víc. Je to jako dvě hry v jedné. Obě dohromady těžce kazí plynulost.

Co je potřeba vyzvihnout je technická stránka hry, která je na velmi vysoké úrovni. Hra drží. Veškeré herní mechanizmy fungují tak jak mají. Celou dobu jsem měl z Batmana dojem že tohle je opravdu skvěle odladěný kus softwaru bez jediné chyby. Lokace i panáci mají skvělý desing. Na tom si dali v Rocksteady hodně záležet.

Pokud to celé shrnu tak Batman je akční hra s výborně zvládnutým bojovým systémem s neokoukaným hrdinou a dějem. V klidu ho překousne i člověk, kterému Batman universum absolutně nic neříká. Pro mě pouze škoda špatně zakomponované hádankové části.

Pro: Zábavné souboje, gadgety, technické a designové zpracování, překvapivě i pro nebatmanofily, hádanková část jako celek

Proti: Zapracování hádankové části do hry

+14

Dragon Age II

  • PC 75
Úvod je naprosto otřesný po všech stránkách - lineární chodba plná rubání a pár retardovaných rozhovorů. Následující akt působí jako tuctové RPG a až s následujícím děním začne to opravdu dobré vyplouvat na povrch.

Grafika, ač skoupá na detaily, docela dobře využívá barevného ladění lokací a vytváří dobrou atmosféru města Kirkwall a jeho okolí. Hra se krom úvodu nikde jinde neodehrává a o to víc mi pak vadily opakující se dungeony.

Co se ale opakuje nejvíc, je design questů. Questy se v 95% případů zvrhnou na rubání nekonečných zástupů potvor: Jestliže v jedničce jsme nadávali na nekonečně dlouhé dungeony, tak tady jsou sice rozumně krátké, ale nepřátel v nich složíte na hromadu snad ještě víc, a na tomhle principu vážně stojí téměř všechny questy. To je bez debat největší problém Dragon Age 2.

Dialogy jsou všeobecně na poměrně vysoké úrovni, i když by to nebylo Bioware, aby občas nevyzněly trapně. Někdo se očividně vyblbnul na průpovídkách společníků - ať už při vašich rozhovorech, nebo za vašimi zády při běhání po lokacích. Ty jsem si vychutnal asi ze všeho nejvíc. (Also, hlavní hrdina je namluvený.)

Příběh je krutě lineární. Občas se vám možnosti rozhodnou dostane a občas to i má na něco vliv, ale nepříjemně často vám hra očividné alternativní řešení sprostě nedovolí. Síla příběhu tkví hlavně v tom, jak se události rozvíjí skrz několik let.

V momentě, kdy jsem celou partu posbíral, jsem si vybral nejoblíbenější trojku a nikdy už neměnil. Parťáci nemají žádné ultratemné minulosti, ve kterých byste se mohli hrabat, ale vlastních problémů mají dost a zajímavé a sympatické určitě jsou. Well, alespoň některé. Dvou postav jsem si pro změnu nevšímal vůbec a nejradši bych s nima neměl nic společného, což se překvapivě v obou případech ukázalo jako nanejvýš vhodné.

Celkově vzato musím uznat, že po otřesném úvodu nedopadlo DA2 zase tak špatně, ale vzhledem k celkovému zjednodušení, linearitě a úmornému rubání nepřátel ve stále stejných lokacích, mám problém ho vnímat jako jednoznačně kvalitní RPG. Určitě ale není blbé.
+14 +18 −4