Nejlépe hodnocené komentáře

Tahle hra je zatraceně zvláštní dílo. Ačkoliv mnohé její ingredience mi svou hořkostí rozhodně nesedly, celkové pošušňáníčko je zcela výjmečné. Výjmečnost bohužel ale nezaručuje výbornou chuť.

Nejdříve ale k tomu šťavnatějšímu. Tato hra si (pokud vím) vysloužila pověst jedné z nejatmosféričtějších a nejděsivějších her poslední doby. I když je takové tvrzení kapku přehnané, hra si velmi hutnou atmosféru udržuje od začátku do konce a nenechává hráče vydechnout, a párkrát mě rozhodně velmi příjemně zamrazilo v zádech (obzvláště v poslední kapitole, kdy jsem již ozbrojen vstoupil do velké jeskyně a všiml jsem si, že z druhé strany si to mým směrem šine trojice velmi rychlích a silných potvůrek - žádná hudba nehrála, žádný zvuk se neozýval, bylo to jen mé vědomí, že se s nimi setkám a že oproti mě mají nemalou výhodu. Člověk by nevěřil, jak něco tak prostého dokáže vyděsit.). Atmosféra je hustá a dýchá hráči na záda v každé části hry, ovšem tou nejpůsobivější částí je nepochybně samotný prolog hry - To jsem nevěděl, co mě čeká a co hra skrývá v rukávu a určitě jsem nečekal, že již na začátku se mi dostane takových obrázků, jako rozpáraný člověk s všemi jeho vnitřnostmi konzervovaných kolem po místnosti.

Ačkoliv level design pokulhává, většinou je herní svět sofistikovaný až až a byla radost se jím procházet. A když už se hráč musí trmácet méně příjemným prostředím (Marsh Refinery), ihned v další kapitole mu to hra bohatě vynahrazuje (Esoteric Order of Dagon). Pochvalu si zaslouží i skutečnost, že jsem ani jednou nezabloudil natolik, abych hru proklel do třetího kolena. Až na poslední kapitolu (která se odehrává v docela komplexním jeskynním systému) je hra vlastně silně lineární a povětšinou ani nenabízí více než jednu cestu, kterou se vydat. S klíčovými předměty se to taky má poměrně klidně, neboť docela silně září a tak jasně vyčnívají a doslova skáčou od oka.

Obtížnost je na Private Investigator (nejtěžší možná volba při prvním hraní) více méně průměrná a na tom mají velkou zásluhu občas velmi neshovívavé savepointy. Mít možnost ukládat kdykoliv, obávám se, že by se obtížnost dala nazvat téměř absurdní. Proč? Protože nepřátel je všude pomálu a ačkoliv jsou to takoví šťastlivci, že vás leckdy z deseti metrů s Revolverem trefí při pohybu tak, že to odnese každá část vašeho těla, jsou to neskutečně pomalí, slepí a hluší lehce degenerovaní přisránci. To způsobuje jednu roztomilou věc, která prakticky zabíjí klíčový hratelnostní prvek hry - přestřelky jsou nudné. Za to částečně může i prapodivný pocit ze střílení a Jackova těžce neklidná ruka a neschopnost automaticky přebíjet, ale největší vinu na tom mají oni nepřátelé. Přinejmenším jsou ale takové přestřelky často alespoň velice komické - Když v jedné místnosti pochodují tři takoví živáčci a jednomu udělíte krásný headshot (což dá kvůli šílenému míření fakt zabrat), zbylí dva to buď zcela ignorují, nebo se na padlého parťáka jen natočí, chvilku tak zírají a pak pokračují v chůzi. Dalším takovým případem je, když mě honí skupinka nepřátel a přímo před nimi vlezu do díry v podlaze a oni hned na to "Where did he go? Search everywhere!". Jejich hlasy na komičnosti jen přidávají. Myslím, že k vytvoření obrázku o AI by to stačilo.

Co se hádanek týče, a na ty jsem se těšil nejvíc (konec konců ta hra má být především adventura), jsem těžce zklamán. Pokud mě paměť nešálí, ve hře jsou dohromady tři nebo čtyři trezory, ke kterým je třeba zjistit kombinaci (řešení je ve všech případech do očí bijící), a jedno jediné puzzle, kdy bylo třeba zjistit, v jakém pořadí stisknout jistá tlačítka (řešení je opět do očí bijící, i když již ne v tak silné míře). No, na adventuru kurevsky slabý výkon. Vlastně z toho mám takový pocit, že bych si hned dovolil oficiálně prohlásit, že tahle hra je víc než cokoliv střílečka a jako taková selhává, páč střílení není švanda, je divný, těžko se na něj zvyká...vlastně to na mě působilo, jakoby tvůrci sami nevěděli, jak tu hru vůbec míní kategorizovat. Možná toužili založit zcela nový žánr. Mohl by se ve zkratce nazývat "no brainer adventure first person shooter not intended to be called a shooter". Ve zkratce.

S postavami jsem taky měl problém. Kdesi jsem četl, že bude zapotřebí klábosit se všemi postavami, takže jsem čekal, že jich bude patřičné množství a že každá bude unikátní a řekne mi něco jiného. No, to jsem byl naivní. Vlastně pouze na začátku první kapitoly se po ulici prochází asi pět šest chlápků a všichni vás při pokusu o kontakt okamžitě pošlou do řiti. No, to teda čumím. Bejt poslán do míst, kam slunce nesvítí, od pěti různých lidí naprosto stejným způsobem, to je sakra důležitý pro vývoj děje a pochopení příběhu. Větší problém jsem ale měl se svou vlastní postavou, Jackem. Fakt jsem se s ním mermomocí snažil nějak sžít (což by díky perspektivě, změn chůze a vidění při zranění a cutscénách viděných z vlastních očí neměl být výraznější problém), ale ne a ne se mi to podařit. Myslím si, že to bude tím, že Jack je neskutečně nezajímavý člověk bez špetky charakteru, bez jakékoliv výrazné vlastnosti, zkrátka a dobře je to postava postrádající i tu nejmenší známku osobnosti. Většinou se u něj neprojevují ani emoce. Jo, tu a tam lehce zvedne hlas, když ho někdo do něčeho nutí proti jeho vůli, ale stejně to potom udělá, samozřejmě. O vedlejších postavách se moc zmiňovat nebudu, stejně si z nich pamatuju velký kulový.

Uzdravovací systém, jakkoliv je originální, mě vesměs hlavně vytáčel, na čemž má svůj podíl viny opět Jack. On je totiž neskutečně zranitelný slaboch. Pro představu, Jacka někdo dvakrát střelí z bouchačky, Jack z toho má zlomeniny na obou nohách i rukách, má poškrábaný hrudník a ještě to schytalo oko. Půlka léčivých zásob v prdeli. Nebo, Jack spadne z dvoumetrové výšky a zlomí si obě nohy, pročež šíleně zpomalí. Fajn, chápu, má slabší kosti, ale když v takové situaci postrádáte potřebné položky lékáren, půl hodiny se tak dokulháváte vpřed, cestou ani lékárna, ani savepoint, a po té půlhodince na vás vybafne nějaký mrzák s pistolí, jednou vás střelí a tím vás dorazí. Umíte si představit ten výbuch zuřivosti, že jo?

Co by hře neskutečně bodlo je nějaká ta menší nápověda. Ačkoliv hra nění nějak zákysová, hráč nějak moc nebloudí a tak vůbec, sem tam musíte něco udělat a jednoduše nemáte nejmenší tušení, co nebo jak. Jelikož si nechci až moc začerňovat mysl, nebudu v paměti pátrat po každé takové situaci, ale zcela jasně se mi vybavují dvě - jednou mě týpek na lodi poslal pro lékarnu, že prej to šeredně schytal, tak směle vyrazím na místo, kam mě poslal, kde se rozhoupe a rozostří mé vidění, což ale nijak neubírá na zářivosti klíčových předmětů, takže jsem snadno rozpoznal lékarnu na posteli. Seberu jí, přinesu ji onomu týpkovi, ten mě ale znova pošle na to stejný místo. Nechápavě reloaduju poslední uložení a zkouším to znova. Nakonec se ukáže, že lékarna pro něho vypadá nejen úplně jinak, ale ani nijak nezáří. VŠECHNY předměty, které musíte nebo můžete sebrat, v téhle hře září, ale zrovna lékarna pro tohohle chlápka zářit nemůže. Upozorní na to hra? Ale jistě že ne. Druhý takový případ se mi stal blízko konce hry, kdy jsem se převtěloval do ožábrených potvor, páč umí dobře skákat a tak jsem přes ně dosahoval pro Jacka nedosažitelných míst a tam měl aktivovat páky ve formě rybích hlaviček. VŠECHNY páky se ve hře aktivují akčním tlačítkem, ovšem v tělech těhle monster nikoliv. V tělech těhle monster se páky aktivují útokem. Upozorní na to hra? Ale kdéže, proč taky.

Jak jsem tak hru hrál, přišla mi vcelku dlouhá, ale konečné statistiky ukázaly zoufalých pět hodin a půl hracího času. Moc se mi to nepozdává, zdá se mi, že do tohohle času jsou započítané pouze úspešné pokusy všech částí od každého savepointu.

Navzdory všemu nepříjemnému a všem nervům, které jsem u hry ztratil, musím ale udělit poměrně vysoké hodnocení, protože se opravdu jedná o velmi pohlcující a ryze horrorový zážitek. Jo, technicky se jedná o velmi chabou práci, v podstatě žádný herní mechanismus nefunguje správně ani na 70%, ale...něco na tom prostě je. Solidním tahákem je určitě i slušný příběh, který ale asi neosloví ty, kterým tahle mytologie nepůjde pod vous (jako mě). Chtěl bych napsat ještě něco, ale momentálně mě nic nenapadá. Snad jen, že ten notorický útěk pod padajícími balvany na konci hry mi nedělal sebemenší problém a udělal jsem to na druhý pokus (bez cheatu).