Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Nejlépe hodnocené komentáře

Call of Cthulhu: Dark Corners of the Earth

  • PC 60
A to to začalo tak krásně...
Tahle hra měla veškerý potenciál na to, aby se zařadila mezi moje srdcovky - skvělý příběh, zajímavé postavy, špičkovou atmosftéru, pěkné prostředí, nápadité puzzly...
A to až do chvíle, než se hráči dostaly do ruky zbraně. Celá část až po útěk z Innsmouthu je přitom úžasná - a to vlastně i ta část se zbraněmi, hlavně díky tomu, že ještě pěkně doznívá napětí z předchozích částí...
Ale pak to jde do háje, atmosféra (až na pár vybraných momentů) v čudu, postavy náhle o ničem, prostředí fádní a puzzly se náhle měni na "utíkej pro tohle a použij to na tohle a pak utíkej pro tamto".
Výborná atmosférická horrorová "adventura" se náhle mění na plytkou rádoby-horrorovou střílečku. Jediné, co to pak drží nad vodou je příběh.
Kdyby alespoň ta střílečka stála za něco, ale hráč prostě musí trpět nepřáteli, jejihž AI snad okopírovali z DOOMa...

A co je horší je zpracování ztrácení "sanity" - hloupé rozplznutí obrazovky, možná semtam nějaké šeptání, občasný skok do blázince...:(
Tvůrci snad ztratili představivost! Kde jsou nějaké pěkné halucinace? Písmo, které náhle "teče" po stěnách nebo jen tak vzduchem? Kde jsou nějaké pořádnější "hlasy", které by hrdina náhle slyšel!? Nebo třeba náhlé zjevení cesty ve stěně, která tam není? Tohle jsou věci, které mě na tohle téma napadly v tento okamžik! Ztráta zdravého rozumu je věc, která jde zpracovat tak nádhernými způsoby, tak proč to takhle zvorat?

Opravdu, po "útěku z Innsmouthu" šla celá hra do háje a dohrál jsem ji jen ze zvědavosti ohledně příběhu. Škoda, věčná škoda.
A to ani nezmiňuju bugy.

Pro: Příběh, atmosféra až po útěk z Inssmouthu

Proti: Téměř všechno od útěku z Innsmouthu, bugy, zpracování ztrácení zdravého rozumu, spousta nevyužitelného potenciálu

+13 +15 −2

Mass Effect 2

  • PC 90
Nesmrtelný Shepard se vrátil! Sice utrpěl nějakou tu bolístku a vypadá jako by se říznul při holení, nicméně je to on. A je kupodivu silnější než dříve. Asi začal posilovat, protože teďka už se s ničím nepáře. Nejdříve střílí, pak se teprv ptá.

Spousta křiklounků asi nikdy nepřestane štěbetat o tom, jaký je to odklon od zažité jedničky. Odklon to je, jenže (alespoň podle mne) k lepšímu. Druhé putování kapitána Sheparda se mi do krve dostalo lépe než to první. Zatímco v prvním Mass Effectu jsem si připadal jak na houpačce RPG/akce a hraní mi přišlo poněkud zmatené, u druhého dílu houpačka chybí, teda je tu spíše její obdoba akce/ještě větší akce.

Pokud se říká - vstříc novým zážitkům s čistým štítem, tak u Mass Effect 2 to platí dvojnásob. Spousta prvků z jedničky byla zmuchlána jak cár papíru a zahozena do neznáma. Zbylo jen pár nejstatečnějších, které prakticky brání, aby se ze hry stala tupá střílečka.

Ořezání herních mechanismů přináší své ovoce - tím je filmovost, kterou jsou všechny rozhovory, filmečky a akční sekvence prošpikovány až až. Chválu si zaslouží i s citem dávkovaný příběh, který je sice hypergalaktické klišé, nicméně jeho podání je brilantní a zaslouží si jedině ovace. Je sice poněkud divné, že zachránce galaxie musí vymýtit nejméně dvě mimozemské civilizace, ale což.

Druhý Mass Effect mě nadchnul, oblíbil jsem si herní postavy když mi v boji pošel Garrus, málem i slzička ukápla, zamiloval herní soundtrack, při kterém jsem mnohokrát měl husí kůži - zkrátka jsem si oblíbil prakticky vše, co je v téhle akční esenci obsažené a druhé putování kapitána Sheparda je příkladem toho, jak se má druhé pokračování vesmírné trilogie udělat.

Výborně zpracovaná a takřka bezchybná hra. Pro mě adept na hru roku 2010.

Pro: hratelnost, příběh, postavy, filmovost, epika, soundtrack

Proti: snad jen bug, co se mi přihodil naštěstí jen 2x (létající Shepard)

+13 +14 −1

Prince of Persia: Warrior Within

  • PC 90
Pravě jsem dohrál trilogii Písky času, Válečník, Two Thrones.

Zanechala ve mně silný dojem díky příběhu, skvělým animacím a možností vžít se do hl. hrdiny. Právě možnost vžít se do hrdiny a „žít“ příběh, na hrách oceňuji, člověk si tak udělá výlet ze své reality a to se této trilogii povedlo dokonale.

Během prvního dílu se ocitnete v pohádce-příběhu, který se díky vám stal, vámi je vypravován a v podobě postavičky prince, vámi ovládané uskutečňován.

V druhém dílu spadnete do drsné depresivní reality, kterou je nutnost vaší smrti, tu jste vyvolali hrátkami s časem v „Pískách času“.S pocitem marnosti se tuto nutnost snažíte ve tmě a krvi odvrátit.

V posledním dílu se návrat do pohádky nekoná, i když to tak na první pohled vypadá. Ztvárnění je milejší, než ve „Válečníkovi“, avšak pocit marnosti přetrvává, lidé umírají.

Válečník:
a to ne ledajaký. Drsný zachmuřený zabiják s dvěma čepelemi, který kosí hromady nepřátel a topí je v krvi na mnoho způsobů. (potemnění příběhu jsem osobně přivítal)

Není podmínkou ovládat všechny komba, kterých je možná zbytečně hromada, avšak v bojích různé kombinace pomáhají a zvládnete – li je, je to pastva pro oči vidět jak se princ skrze nepřátele efektně prořezává.

Oproti prvnímu dílu se souboje zrychlily, nejsou tak „fázovitě taktické“ jde o to v pravé chvíli zmáčknout pravou kombinaci pro správné kombo a občas se bránit. Zvýšil se počet nepřátel – mrtvých nepřátel:)

Přibyli bossové, což jsem ocenil. Ale v určité fázi boje s bossem dojde např. na přetlačování, kdy musíte rychle, OPRAVDU RYCHLE mačkat tlačítko jinak jste v háji. Toho jsem palcem nebyl schopen. Pořešil jsem to přinastavením tlačítka na rychlejší ukazováček.

Při postupu hrou jsem občas trpěl nejistotou, jestli jsem se nezamotal v přítomnosti-minulosti. Čas se totiž mění v časových portálech a procházíte ty samé lokace v různých časech.

Vaše námaha bude během hry několikrát odměněna výbornými in-game videi, která perfektně dokreslují temnou atmosféru a vtahují do příběhu.

Problémem jsou opět skoky do prázdna, za které většinou nemůže hra, ale hráč, proto pracujte s kamerou.

Potěší objevení „skrytých“ místností s upgradem života, právě proto, že nejsou tak před nosem jako v „Pískách“.
Celá trilogie je super zážitek.

Pro: temnější atmosféra,princ, comba, příběh,ingame videa

Proti: kamera, jiný pohyb než čekáte (většinou si za to můžete sami)

+13

Outcast

  • PC 100
Znáte klasiku české sci-fi, Ikaria XB-1?
Kosmická loď s lidskou posádkou letí k nejbližší hvězdě, aby ji prozkoumala. Film končí šťastně, najdou na povrchu cizí planety stopy civilizace. Ale co dál? Jak ta cizí civilizace vypadá? Jaké mají zvyky? Jaké náboženství, politiku a technologie? Jaké stavějí stavby? Jak vypadá tamní příroda a jaká jsou tam zvířata? A proč nikdo nenatočil dvojku?
Přátelé, pohodlně se usaďte, protože cestovat na jinou planetu, můžete i v počítačové hře Outcast. A ani nemusíte nikam roky cestovat, protože stačí využít relativistické efekty novodobé fyziky a použít k cestě prostoročasovou anomálii, zvanou červí díra. Tahle naše červí díra ovšem malinko zdivočela a hrozí zničit celou Zemi. Proto přes ni musí na cizí planetu odcestovat tým vědců a vojáků, aby zabránili události, která k takovému katastrofickému scénáři vedla. A jedním z týmu, jste samozřejmě i vy.
Každého člověka odmala baví něco prozkoumávat a objevovat. Malé dítě prozkoumává skříně a vitríny v bytě, dospělí cestují na dovolenou někam do ciziny za dobrodružstvím a vy, hráč, máte za úkol prozkoumávat a objevovat cizí planetu. Tomu říkám výlet.
Jenže ouha. Po příletu na místo je hráč sám. Jeho tým je pryč. Zmizely i všechny jeho věci, které bude porůznu objevovat na povrchu planety.
A jeho první úkol? COŽE? Najít x mocných magických předmětů, které nesmí padnout do špatných rukou? To je špatný vtip? Takhle přece začíná 99% špatných her. Přece to znáte - najdi x klíčů od bran támhletoho, sežeň x částí mocného magického tentononc, který nesmí padnout... dál už to znáte. Tohle ve hře najdete jen tehdy, když scénáristovi totálně dojde fantazie a začne to brát čistě schematicky. Já osobně jsem na začátku Outcastu delší čas pochmurně přemýšlel, jestli jsem vyhodil peníze z okna, za další vyhypovanou volovinu, kterou beztak všichni chválili jen kvůli grafice.
Ale řekl jsem si, když už jsem si ji koupil, tak ji dohraju, i kdybych se při ní měl unudit k smrti. Musel jsem se dost překonávat, abych se prohryzal první mapou, která je zároveň tutoriálem a dostal se dál. A když jsem pak našel první magický artefakt (ten co nesmí padnout do špatných... ale to už znáte), byl jsem hrozně zvědavý, co najdu. A když jsem viděl co to je, musel jsem tvůrcům hry uznale pokývat hlavou - dostali mě.
Pokud překonáte tenhle počáteční šok, budete se královsky bavit a užívat si objevování nepoznaného světa, s jeho podivnými obyvateli a jejich zvyky, budete poznávat místní krajinu, pozorovat divoká zvířata, nebo s nimi bojovat a budete zapojeni i do místních politických a náboženských problémů. Přitom budete pátrat po lidech z vašeho týmu a své výstroji, abyste mohli splnit úkol, kvůli kterému jste sem byli vysláni.
Každý kontinent, na který se dostanete je výjimečný, ať už je to poušť, nebo močál, husté lesy, nebo skaliska. A v unikátní voxelové grafice, vypadá místní krajina prostě neuvěřitelně. Ostatně tvůrci hry museli s vydáním rok počkat, než na trh přišly procesory, schopné hru utáhnout. Běžná pixelová 3D grafika, mi přijde studená a bezvýrazná, jako by si nevěděla rady s pastelovými barvami. Outcast má grafiku voxelovou a ten kdo ji neviděl v pohybu, asi nepochopí. Tohle je výlet do světa grafiky, která není podobná ničemu co znáte. Připočtěte si k tomu spoustu zajímavých bočních úkolů, a zábavné souboje, ve kterých přijdou ke slovu pozemské zbraně a speciální výbava, trochu podobná augmentacím z Deus Ex.
Planeta Adelpha čeká na prozkoumání, tak jen do toho.

Pro: Grafika, souboje, poznávání, zbraně, výbava, dobrodružství, příběh, krajina, atmosféra.

Proti: Nízké rozlišení - na velkých monitorech grafika vypadá hrozně - věci jsou zblízka rozmazané.

+13 +14 −1

Tom Clancy's Splinter Cell: Conviction

  • PC 70
Čo povedať? Z hry mám rozporuplné pocity a to pre tu už spomínaný odklon od klasických (prvých troch) hier série.

Ale pekne poporiadku: Príbeh: dať príbehu menej ako 4 hviezdičky (z piatich) by bolo nefér. Je veľmi dobrý a dobre podaný. Taký, aký mal byť už vo štvorke. Do poslednej chvíle vás vývojári nechajú tápať, ako to vlastne dopadne :) Jediné, čo sa mi nepáčilo, bolo to, že vývojári si zasa vybrali jeden z možných koncov štvorky a to ten najčastejší - Lambert zomrel. Ale ja som ho vo svojej hre zachránil! :( Ale... ale zo stealth hry sa stala akčná hra so stealth prvkami. Keby prvá polovica bola klasická Splinter Cell stealth hra a druhá polovica hry bola taká, aká bola bola celá (akčná), nenamietal by som - považoval by som to za vyvrcholenie príbehu a celej série. Takto namietam.
Hrateľnosť bola prispôsobená akčenjšiemu poňatiu hry, ale tým pádom tam chýbala občas jemnejšia interakcia s okolím. A vadili mi Samove cholerické reakcie - správal sa ako malé dieťa, ktorému bolo povedané, že už žiadne cukríky nedostane.

Prechody z čierno-bieleho videnia do farebného niekomu vadili, mne sa páčili. No a za nechvalne známy DRM Uplay má u mňa Ubisoft celých 10 percent z povodne 80 percent hodnotenia dole. Toto proste nie.
Takže nakoniec 70 percent.

Pro: Príbeh, vyladenosť, stealth (žiaľ len) prvky

Proti: akčnosť, DRM (!!!), že stealth nie je celá hra, alebo aspoň jej vačšia časť

+13

SWAT 4

  • PC 80
Swat 4 je podle mne více než střílečka spíše vojenský (či policejní) simulátor. Vše ve hře tomu nasvědčuje. Již první věc, která se mi líbila je úprava vybavení členů týmu, můžete si zvolit kdo do akce vyjde s jakou zbraní a náboji, či dalším vybavením. Toto upravování není sice něják přehnané, ale myslím, že každý si tam najde to své. V samotných misích se mi poté líbilo rozdávání jednoduchých povelů, další věc, která byla dobře vyřešená. Můžete dát jak primitivní povely typu stát a kupředu, tak například prohledání prostor, vyrážení dveří, nebo zatýkání. Jak již zmínil Bursoft, tak právě zatýkání je někdy celkem problém, protože né na každého zločince stačí zařvat, někdy se musí použít i tvrdšího donucování, aby se vzdal. Jedinou nevýhodou této hry je občasné zaskřýpání AI, ale i přes to je to velice kvalitní simulátor, u kterého se dá celkem dlouho vydržet.

Pro: Editor vybavení, mise

Proti: občasný problém v AI

+13

TrackMania

  • PC 95
Smutná hra na autíčka, která se do člověka tak nepěkně zahryzne, až si nevšimne, že vlastně krvácí. Závislosti si všimnete až za měsíc, zarostlí mechem a v zajetí bědných pavouků, kteří si kolem vašich vytuněných těl vybudují úplný Cařihrad. Po vcelku nudných simulátorech aut, kde jste pořád jeli a jeli a jeli a jeli, přichází dechberoucí TrackMania, která vás nakope do řití a vysměje se vám za předpojaté pojetí fyzikálních zákonů. Ale, sakra, vždyť to jezdí jako kráva. Tak dokonale, tak všude, tak zákeřně. Uááá. Nemám rád auta, ale tahle hra není o autech, ale o schopnosti nevybuchnout kvůli hloupé vteřině, kterou jste věnovali lepé ženštině a ne dokonalé jízdě.
+13 +14 −1

Sniper: Ghost Warrior

  • PC 45
Sniper je hra, která kdyby vznikla zhruba před osmi lety, tak bych se asi blahem rozplynul, bohužel vznikla v době, kdy nemůže nikomu a ničemu konkurovat. Od CITY interactive jsem nikdy žádnou hru nehrál, dle toho jak jsou hodnocený ale soudim, že jsem o nic nepřišel. Sniper se evidentně tváří jako jejich nejlepší produkt.

Grafika hry je pěkná. Nemužu se ale zbavit dojmu, že se tam vůbec nehodí. Když byl chrome engine aplikován na Call of Juarez, tak byl využitej do absolutna díky čemuž si hru diváci rychle osvojili. U Snipera tomu tak ale neni. Nejenom, že grafika je místy poměrně chudá (stíny jsou pěkný), ale pro hru (jak už jsem zmínil) se zkrátka nehodí. Tvůrci prostě přehlídli potenciál, kterej hra má, nebo mít mohla a udělali sluníčkem zalitou nezajímavou střelbu, která s povolánim snipera má společnou akorát odstřelovačku. To všechno je doprovázený tragickym hudebnim doprovodem, strašnym dabingem nepřátel a vyloženě špatnym zvukem (to ťapání po zemi je fakt hrozný).

Je to škoda, protože hru, kde bych si mohl vyzkoušet povoláni snipera jsem si vždycky přál. Tohle s tim ale nemá téměř nic společnýho. V zajetí nulové atmosféry a nudy jsem hru nemoch ani dohrát. Sniper je jednoznačně nejbéčkovější a málo dotaženou hrou, který jsem za tenhle rok zatim hrál (v rámci FPS). Pokud si chcete zkusit odstřelovat tak si sežeňte třeba Operaci flashpoint nebo Bad Company 2 (to jsou super hry, který maj 100x lepší atmosféru ve 100x lepšim provedení)

Pro: Stíny, když se má co lesknout tak se to leskne pěkně

Proti: Hudba, dabing nepřátel, zvuk, když nesvítí sluníčko tak i grafika

+13

Alter Ego

  • PC 60
Život je hold plný zklamání...a tato hra mě v tom zpříma utvrzuje...
Už když bylo Alter Ego na podzim roku 2007 ohlášeno, zkákal jsem málem radostí, protože o genialitě berounských Future Games každý milovník adventur ví z jejich předchozích titulů. A tak nastalo dlouhé očekávání podzimu 2008 kdy měla hra původně vyjít...ale nevyšla. Přes další odklady vyšla až nyní...ale co to má znamenat...?! Takto má vypadat tři roky připravovaná adventure, o které autoři tvrdí, že je nástupcem jejich bestselleru "Posel Smrti"?! Ano, už je to tak...nový počin Future Games za moc nestojí a nesnese porovnání s ostatními adventure dnešní doby, ani s předchozími projekty Future Games. Přitom to zpočátku vůbec nevypadá špatně...pškně zpracované intro v celkem pěkné grafice, slušné namluvení (sice v Němčině...ale co...). Ale nicméně-jakmile se pustíte do hraní zjistíte, že tak jednoduchou a v různých částech nedoladěnou adventure jste již dlouho nehráli. Možná, že nikdy...dokud hrajete za Tima (to je zloděj na útěku)docela to jde, ale jakmile se hra přepne do detektiva Briscola (přepínání mezi postavami je mimochodem často dost nevhodně načasované...), tak máte velký problém se s ním (s detektivem) ztotožnit, což je u adventury dost zásadní mínus. No posuďte samy...jak se má jeden ztotožnit s postavou, které nikdo v celé hře neřekne jinak než "Detektive"...! Celá hra je velmi krátká (pět hodin-kvůly mizivé obtížnosti u ní rozhodně víc neztrávíte...), neobsahuje žádné puzzly...a je nemalým zklamáním. Ještě štěstí, že než se rozhodnete, zdali pokračovat ve hraní, jste již téměř na samém konci...

Pro: Grafika, hudba, namluvení (německá verze)

Proti: Krátké, žádné puzzly, příběh je takový...obyčejný, přepínání mezi postavamy, jednoduché, až příliš lineární

+13 +14 −1

Deadliest Catch: Alaskan Storm

  • PC 75
Neni to zadna super hra, oslovi asi jen fanousky serialu. Graficky je to vcelku pekna hra, more vypada pekne, chova se pomerne realisticky a je zakerny. Na vyber je nekolik znamych lodi ze serialu nebo si muzete vytvorit svoji vlastni. Posadka cita pet clenu (v pristavu se vybira asi z 30 clenu) a kazdymu urcite ruznou specializaci,kazdy clen ma ruzny zkusenosti,naladu,silu,... Mise je vzdycky stejna, pochytat co nejvice krabu abyste vydelali a mohli si koupit dalsi vylepseni lodi. Oblasti s krabama se po dobu sezony neustale pohybujou,takze je to vyzva. Pocasi se meni z hodiny na hodinu, takze v jednu chvili klidny more na vas vlitne s patnact metru vysokejma vlnama,ledovym polem a posadce de na palube o zivot. Lod se muze i potopit, coz moc nepotesi ;)

Pro: Drzi se formatu serialu, hlasky, grafika

Proti: po par sezonach tezka nuda,ktera se da zpestrit tim ze se snazite posadku zabit

+13

The Stalin Subway

  • PC 35
TSS jsem hrál úplně náhodou když jí vydali ve Score. No nic jsem nečekal a vůbec nic nedostal. Hra je děsně špatná to na rovinu, ale na tu chvíli zabavit může. Příběh je úplně jalový a nemá cenu se nad ním pitvat.
Hra trpí děsně moc neduhů od hudby přes grafiku až po samotný herní systém. Hned na začátku mě dostala děsná jednoduchost, i na těžší obtížnost. Ale když jsem se dostal do nějakého 4 kola tak mi došly náboje a byl jsm v háji.
Výběr zbraní je poměrně malý najdem tu pár serepetiček který ve 2. světové byly nedílnou součástí, ale ty zbraně jsou tak profláklé a nezajímavé že se to nedá brát ani jako pozitivum.
Hra samotná je striktně lineární a nedá hráči žádnou svobodu, což je škoda. Je pravda že jsem sice žádnou svobodu nečekal, ale zase je odporné jak hra drží hráče za ručičku.
A teď co je horší exteriéry nebo interiéry? No ono to vyjde tak nastejn, ven se sice moc nedostanem, ale to nevadí ono to stejně vypadá blbě(a kvůli nějakému bugu jsem nemohl venku otevřít dveře).
Dále máme na řadě grafiku, no podle mého je to na budget poměrně solidní, nedají se čekat žádné orgie ale je to takový standart. I když některé textury byly příšerné, nebo když jsem se zasekl o neviditelnou zeď, tak to dokázalo naštvat.
Hudbu jsem moc nezaregistroval snad jen v menu a nepřišla mi tak špatná.
Resumé: hra je to špatná, ale podle mě se dá chvíli hrát a zabaví. Rozhodně se k ní nikdy asi už nevrátím, ale podle mě si těch 40% zaslouží.(ale je to samozřejmě moje hodnocení).
+13

Death Rally

  • PC 100
Bezpochyby nejlepší závodní hra všech dob. Maximální hratelnost a ZNOVUhratelnost. A i na tu, z dnešního pohledu, trochu zastaralou grafiku si člověk po jedné dvou jízdách zvykne a ani mu to už nepřijde. Jako největší mínus vidím krátký a ne zcela zábavný multiplayer, kde mi chybí kampaň a překonávání silnějších soupeřů.

Pro: obrovská hratelnost, auta, upgradey, kampaň, Duke Nukem, hudba

Proti: multiplayer není tak zábavný jako singl

+13

Oddworld: Abe's Exoddus

  • PC 85
Jako malý jsem se dohrál někam těsně za půlku, protože v tý době jsem měl co dělat se závislostí na Falloutech. Po mnoha letech, jsem se do Oddworldu, díky Steamu, ponořil znova a i přes svůj věk mi hra poskytla vynikajícní zážitek.
Puzzle založené na jednoduchých principech herního světa. Plusem je, že jsou velmi pochopitelné, takže každému hned dojde, kdy má použít stín, kdy chodit po špičkách, že mina se zneškodňuje při zeleném světýlku, že hafany můžu odlákat kostí, že smějící se plechovky reagují na pohyb, že se nemůžu převtělovat do nepřátel, když je kolem červené oko, která jde ale často nějak rozbít... Originální je především zmiňované vtělování se do jiných postav/zvířat, kdy se opět mění gameplay (za Sliga většinou střílečka, za bezrukého Glukkona komandování Sligů a otevírání dveří na hlasové kódy, zvířata se jediná po "odvtělení" nerozprsknou, takže ty se většinou odvádějí někam stranou, aby sme před nimi mohli zdrhat...). Prostě se střídají pasáže plížecí, zdrhací a pasáže, kdy se musí zjistit, kudy kam a s kym. Kamarád hru označil za kravinu, protože se můžu vtělit do svého explozivního prdu a navádět ho. Mě to přišlo naprosto logické. Explozivní prd mám po vypití šťávy, dělané z kostí Muddokonů, v nichž sídlí jejich duše, které následně ovládnu. :)
Ačkoliv z prostředí je pouze továrna - jungle - jeskyně - továrna, stejně se vzhledově tváří pokaždé jinak. Co se mi ale líbilo, je takové morbidně komediální zpracování hry. Ačkoliv jedna rasa zotročila druhou, používá jí na maso/kosti/slzy a bůhvícoještě, stejně se dokážu zasmát, když Abe dělá v animacích šaškárny. Stejně jako (alespoň ze začátku), sem se smál u několika smrtí, z nichž vede sežrání malinkatou housenkou. Další příklad morbidní komedie jsou právě smrtě. Hrajete za roztomilou postavičku, kterou pořád trhají na kusy miny, nechá se rozmixovat vrtákama, rozstřílet, pády z výšky, vaporizovat... chvíli vám jí je líto, chvíli se tomu smějete.
Prostě i po letech, je to jedna z nejlepších plošinovek, co sem měl tu čest si zahrát.

Pro: Humor, puzzle, postavy, svět, herní principy, Abe, lítající Slig

Proti: Některé zdrhací pasáže, u kterých se počítá každá vteřina

+13 +14 −1

Tom Clancy's Splinter Cell: Pandora Tomorrow

  • PC 75
Prvním milým překvapenám bylo, že i když hra trvala na tom, že mám mizerné ovladače, graficky vypadá podstatně lépe než první díl, a většina pohyblivých světlených zdrojů jako například baterky na hlavách nepřátel vrhají "paprsky", takže alespoň odtuším, proč jsem byl zahlédnut v absolutní tmě, třebaže ideální to taky zrovna nebylo.

Tentokráte jsem taky více využil speciální munice i nových triků. Lokace a herní situace jsou navržené i s důrazem na atraktivitu a i když jsou stále poměrně lineární, už to alespoň nepůsobí bůhvíjak absurdně. I vojáci začali být o něco tolerantnější ke svému bezprostřednímu okolí, takže chytnout někoho zezadu se stalo docela použitelnou taktikou, stejně tak vítám změny v ovládání, např. že už není nutné na zamčené dveře složitě vybírat paklíč, atp.

Příběh je opět poměrně nezajímavý, ale na rozdíl od prvního dílu jsem ho trochu vnímal. (Ono když na vás v intru vyskočí digitální Travolta s Willisem, tak to holt pozornost trochu upoutá :)

Celkově působí Pandora Tomorrow podstatně solidnějším dojmem než první díl a vůbec jako seriózní komerční titul a snad i můžu říct, že jsem se místama i bavil :)
+13

Mount & Blade: Warband

  • PC 80
Mount and Blade:Warband nabízí zcela novou a unikátní možnost vyzkoušet si středověké bitvy proti ostatním hráčům. Hra má klasické módy známé z jiných multiplayerů a tři základní povolání, ze kterých si můžete na začátku každé hry vybírat(těžce obrněný pešák bojující chladnými zbraněmi na blízko, lehce obrněný střelec se sekundární zbraní v záloze a jezdec s lukem, mečem či kopím).

Jednotlivé classy se liší výzbrojí a vybavením, záleží přitom samozřejmě i na frakci, za kterou hrajete. Nordští pěšáci si vedou nejlépe s dvojručními sekerkami, khergitský chanát má zas nepřekonatelné jízdní lučištníky. Jízdní lučištníci jsou extrémně těžcí na hraní, protože hráč musí zároveň ovládat koně a přitom přesně střílet za jízdy. Šikovní hráči dokážou s těmito jezdci ovládnout bitevní pláň. Nutno dodat, že šípy a šipky vystřelené z kuší a luků mají značnou balistickou křivku a přesné míření vyžaduje mnoho cviku. Párkrát se mi stalo, že jsem vystřelil nazdařbůh do nebes nad skupinku vzdálených útočících protivníků a výsledkem byl headshot. :)

Jinou taktiku uplatníte v krkolomných uličkách města, kde je prakticky povinností hrát za pešáka či kušníka a jinou na širokých pláních, kde si užijete dosytosti hry v sedle koně. Mimochodem trefit na rozjetém koni svého soupeře kopím není nic lehkého a mě osobně trvalo dost dlouho než jsem přišel na to správné načasování, abych nepřítele trefil, nejlépe pak do hlavy...

Zajímavý mód hry je Battle a Siege, kde jedna strana má za úkol pevnost dobít(stáhnout vlajku na nádvoří) a druhá ji má naopak ubránit. To vše v časovénm limitu. V těchto bojích ma obvykle značnou výhodů bránící strana, která zasypává své nepřátelé stavící žebříky deštěm šípů. :) Mě nejvíce vyhovoval v těchto obranných situacích kušník/lukostřelec s dvojruční zbraní na zádech. V případě, že jsem nepřítele neskolil na dálku, tak jedna rána dvojručákem vykonala své. Naopak když hrad dobýváte hradu doporučuji vybavit se šítem a jednoruční zbraní, případně v kombinaci se střelnou zbraní.

Dvojruční zbraně jsou pomalejší, ale způsobují větší poškození, většinou stačí jedna rána. Jedním úderem se dá i zabít více protivníků, pokuď stojí nešikovně u sebe. Držíte-li zbraň jednoruční, můžete mít ve druhé ruce štít, který se ovšem po několika úderech zničí. Některé dvojruční zbraně mají speciální bonus a mohou štít prorazit po jednom úderu. Kuše se nabíjejí pomalu, ale jejich šipky mají velkou razanci, luky naopak. Pešák může mít navíc i vrhací zbraně (vrhací sekerky), kterých má omezený počet, ale jsou velmi efektivní.

Pro: Skvělý simulátor středověkých bitev

Proti: Zastaralá grafika

+13 +16 −3

Penumbra: Requiem

  • PC 50
No jo. Tento díl už se s tím prvním opravdu nedá srovnávat a mě osobně připomíná spíše jakýsi slepenec několika hádanek z prvního dílu dohromady. Navíc to celé nemá v podstatě žádnou atmosféru-nepřátelé tu nejsou, prakticky se dá zemřít jen tím, že skočíte do propasti (až na čestnou vyjímku). Hádanky také nejsou moc rozmanité-většinou jde o přemísťování krabic a hopsání na plošinkách...tenhle díl se zkrátka moc nepovedl a doufám, že se případné další pokračování už nepřipravuje.

Pro: Je to Penumbra, místy náznaky deprimující atmosféry z předchozích dílů, grafika doznala oproti prvnímu dílu významný krok vpřed

Proti: Bez nepřátel, opakující se hádanky s krabicemi, nevyvážená obtížnost, syndrom nastavované kaše

+13

Tom Clancy's Splinter Cell: Double Agent

  • PC 85
Když jsem tuto hru kupoval, rozhodoval jsem se ještě mezi ní a Hitmanem: Blood Money, nakonec jsem se tedy rozhodl pro tento Splinter Cell a to na doporučení prodavače, který nad hrou jásal a já jsem tedy Hitmana odsunul na později.

Již při první misi jsem tedy poznal starý dobrý Splinter Cell, ale jelikož nemám v této sérii moc dílů odehráno, tak jsem rozpoznal hlavně změny v grafice a to opravud velké. Později na mne již čekalo veliké překvapení a to v hraní na dvě strany. Během plnění různých misí máte zadány různé úkoly a z toho několik pro teroristickou JBA a vládní NSA. U obou organizací máte také ukazatel důvěry, který musíte držet neustále co nejvýš, protože když ji ztatíte, tak mise končí neúspěchem.

Dále se mi také líbilo několik misí, které probíhali v základně JBA, v New Yorku. Zde jste také mohli plnit úkoly jak pro JBA, tak škodit a plnit je pro NSA, zvlášť ty byly zajímavé a "napínavé". Pokud jsem tedy u atraktivity misí, tak snad nejvíce se mi líbila ta v Šanghaji.

Snad jedinou, ale celkem zbytečnou a velikou nevýhodou byla zabugovanost hry. Asi tím největším je problém s trezory, ale díkybohu jsem ho po pár dnech vyřešil a hra u mne neztratila na atraktivitě a pro mne je to snad nejlepší díl ze série Splinter Cell.

Pro: grafika, zajímavé mise a úkoy

Proti: bugy

+13

LEGO Indiana Jones 2: The Adventure Continues

  • PC 65
Tak tohle je asi společně s Lego Batmanem nejslabší Lego hra od Traveller's Tales. Jo to poměrně škoda, Indy je můj oblíbenec a první Lego Indiana Jones se podle mě poved a příjemně se i hrál.

Princip a styl hry zůstal (naštěstí) stejný a pořád se dobře hraje, ale předělané levely z prvního Lego Indyho už moc člověku nedávají chuť hrát. Sice jsou trochu jiné, ale kratší a ne tak už zábavné. Co dále zklamalo je, že levely se hrají z jakéhosi otevřeného interaktivního světa. Lepší to bylo myslím pořešeno v Lego Star Wars a v prvním díle Lego Indyho, kdy jste začínali v Kantýně/škole a tam jste si vybírali levely, které chcete hrát. Ovládání všemožných vozítek je opět špatně zvládnuté.

Mezi kladné stránky hry patří lepší hraní ve dvou lidech, již se obraz hry šikovně rozpůlí, pokud se rozhodne každý z nich jít jinou cestou. Vývojáři opět ponechali příjemný a jednoduchý humor Lego panáčků, který ponechá člověku alespoň úsměv na tváři a děti to rozhodně pobaví. Novinkou je ovládání letadel a různých vzdušných prostředku, ovšem stejně jako u pozemních vozítků, i ty se špatně ovládají.

Když to shrnu, Lego Indy 2 se nehraje špatně, ale část hry ždímá z prvního Lego Indyho a tak hru doporučuju pouze těm, kteří prvního Lego Indyho nehráli, protože potom by nebyla motivace hrát levely z první filmové trilogie a zůstali asi jenom u levelů čtvrtého díla filmového Indyho.

Pro: Příjemná Grafika, opět několik hratených lego figurek, příjemný humor, lepší hraní ve dvou

Proti: Otevřený svět před hraním levelů, zbytečně předělané levely hry původní filmové trilogie z prvního dílu Lego Indiana Jonese

+13

Another War

  • PC 30
Dvakrát jsem tuhle hru rozehrál s tím, že jsem jí upřímně dával šanci a dvakrát jsem otráveně skončil někde hned ve druhém aktu, protože pominuli-li celkovou nezáživnost, kterou bych snad s trochou sebezapření byl schopen snášet o něco déle, hru pro mne zrušil bojový systém, který je naprostá šikana. Nevím, možná jsem prostě jen neschopný hráč, ale v případě, že boje jsou hlavní náplní hry, je tento problém ještě smrtelnější.

Co je to vůbec za nápad udělat diablovku s "realistickým" opotřebováváním zbraní? A co je to za nápad hrát si na realistické opotřebovávání zbraní, když efekt zbraní je realističností na úrovni Quakea? Jasně, že puška se po pár zásobnících může podělat a potřebuje údržbu, ale pokud i při specializování se na její skill musím stát dva metry od nácka a kydlit to do něj patronu za patronou několik zásobníků jak nepříčetný než konečně lehne, tak mi příjde, že ze mě asi někdo dělá vola. Horší je to o to, že i při dobré klice a při trpělivém využití pistolky s nejlacinější municí, jsou náklady na likvidaci nepřítele několikanásobné oproti průměrnému dropu z něj. To jsem tedy musel při střetech s jednotlivci kompenzovat tím, že jsem je upižlával noži, ale vzhledem k tomu, že i blbého wehrmachťáka člověk musí úspěšně kuchnout snad dvacetkrát (což znamená pětina životnosti nože a hromada vlastních HP dolu), tak to taky není žádná party. Opravovat se sice dá a lecjaký kit člověk i najde, ale poměr cena/výkon je opět tak na hraně, že to spolu s lékárničkami znamená jen další vyostření managementu zásob.

Já jsem si při hraní ani tak nepřipadal jako nějaký účastník WW2, jako spíše účetní v krachující firmě, což by se pro nějakého partyzána s přivřenýma očima obhájit dalo (i když nevím jestli v téhle podobě), ale ony i ty boje jsou asi tak strhující, jako burzovní zpravodajství pro bezdomovce, takže to nevyvažuje naprosto nic. Prostě tragédie.

Že příběh nebude román je předpokládatelné (a zas tolik jsem z něj asi naštěstí neviděl), ale celkem zmatený jsem byl ze zřejmého faktu, že se autoři snaží stavit na humoru. Jako možná jsem suchar, ale nenápadité odkázání na imo velice vtipné Haló Haló samo o sobě vtipem prostě není. Stejně tak skutečnost, že jugoslávští partyzáni hrozně moc pijí slivovici, je bžundou možná tak pro dvanáctiletého. To už se víc nachechtám u Horkého Léta.

Nechápu jak jsem mohl dát 40%. Když o tom teď přemýšlím, tak tohle je fakt děs.
+13 +14 −1

Which

  • PC 60
Zajímavý počin, který potěší především kvalitním technickým zpracováním a hutnou atmosférou. Délka hry je nějakých pouhopouhých cca 10 minut a na výběr máte 2 zakončení. Hra je velice jednoduchá a celou dobu jde vesměs pouze o hledání klíčů (najdete klíč od dveří č. 1, za nimiž se nachází klíč ke dveřím č. 2 a tak pořád dále). Tento výtvor beru spíše jako takové "technologické" demo, ale klidně bych si dokázal představit komerční hru s podobným zpracováním... Which zkrátka určitě stojí za vyzkoušení.

Doporučuji rozehrát v noci, teprve tak pořádně vynikne ona mrazivá atmosféra:).

Pro: Potenciál, Atmosféra, Technické zpracování

Proti: Krátké, jednoduché

+13