Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Nejlépe hodnocené komentáře

FlatOut 2

  • PC 80
Hned shrnu své dojmy po čerstvém dohrání druhého dílu. Oproti jedničce se více hodnotí kontakt s protivníky a celková demolice soupeřů mě zde náramně bavila, hlavní je také že konečně hráč nemusí být první aby postoupil a získal finanční odměnu. Navíc první kategorie omlácených bouráků mi přišla že se k sérii nejvíce hodí a pozdější dva šmapionáty neměli už ten původní nádech. Hlavně je pak citelně znát převaha u některých řidičů kteří jezdí takřka bezchybně a stávají se prvními protivníky kterým se budete snažit co nejvíce uškodit.

Celou tuto atmosféru utváří parádní soundtrack který přesně zapadá do stylu závodění a destrukce. Tunning a výběr auta zde taky hraje značnou roli, a zjistíte že rychlost nedokáže vyvážit ovladatelnost. Opět jsou zde kromě kalsických závodů i doplňkové disciplíny kdy hráč pošle svého řidiče z auta ven pro splnění různých disciplín. Mě osobně bavili nejvíc demoliční derby které dalo vzpomenout na klasiku Destruction Derby 2. Trochu mě zamrzelo že se tratě dost opakují a prochází jen drobnými úpravami. Ale přes to je to po dlouhé době závodní hra která dokáže zaujmout a nabídnout odlišnější zábavu od klasických zaběhnutých sérii.

Pro: Zábavnost, destruktivnost, fyzikální model, soundtrack a parádní hratelnost

Proti: Luxusnější auta a závody mi k tomuto stylu moc nesedli, menší počet tratí

+13

Age of Mythology: The Titans

  • PC 75
Len pre vyvrátenie akéhosi podivného mýtu, že AoM: Titans priniesol málo zmien oproti Conquerors som sa rozhodol napísať rozpis nových "fíčur" v AoM the Titans:
-- 12 nových božstiev (3 major gods, 9 minor gods) - každé božstvo má vlastný set abilít, bonusov, techov, unikátnu jednotku a unikátny wonder (ekvivalent národa v AoE);
-- 27 nových jednotiek - nie len iné názvy, ale aj nové grafické skiny; 18 patrí k novému národu Atlantída a 9 je rozdelených po 3 pre zvyšné tri národy, ktoré už v hre boli;
-- 21 nových budov - nové grafické assety, 18 pre nový národ a 3 nové pre už existujúce;
-- 61 nových techov - po troch pre každé minibožstvo + 25 nových pre Antlantídu;
-- 1 nové victory condition pre ako single player tak aj multiplayer;
-- 1 nový spôsob získavania favor;
-- 15 scenárov (každé na 1-4 hodiny);
-- 19 nových máp;

AoE: Conquerors:
-- 5 národov - každý národ využíva 90% predošlých grafických assetov jednotiek. K tomu má jednu unikátnu jednotku (kórejci a oba indiánske národy po dvoch). Každý národ má set abilít a nový unikátny tech;
-- 3 nové jednotky pre všetky národy - nový tier pre pikemana (halbardier) a light cavalry (hussar) a saboteur. (spolu teda 10 nových jednotiek oproti 27 v AoM: Titans);
-- 7 nových techov (rovnaké pre všetky národy);
-- 15 nových budov s grafickými assetmi (pre oba indiánske národy);
-- 1 nová schopnosť obnoviteľných fariem pre všetky národy;
-- 24 nových scenárov;
-- 8 nových máp;

Môžme polemizovať, čo stálo viac "man hours" kedže samozrejme nascriptovať scenário zaberie viac času ako vytvoriť nový tech, pričom nie každé scenário trvá rovnako dlho (tie v AoM sú preukázateľne dlhšie). Ale tvrdiť, že Titans prináša toho menej, alebo že Ensemble to nejak odflákli je podľa mňa dosť nefér.
+13

Overlord II

  • PC 70
Na druhý díl sem se silně těšil. Jednička byla parádní a demo pobavilo a tak když se na Steamu objevil za slušnou cenu, šel sem do toho a tady je můj zážitek.

Minions se opět předstávují.
Browns - opět moji nejoblíbenější bojovníci.
Reds - použitelní pouze jako stacionární a rozumně (ve výškách, špatně dosažitelní) umístění, protože v kontaktním souboji hned chcípaj. Jsou odolní proti ohni.
Greens - použitelní jako přepadovka ze zálohy při umístění (zneviditelní se), nebo mají backstab. Poison resistance.
Blues - šamani, kteří lečí padlé, když po nich zbude tělo(nasere, když se vaši rozprsknou). Umí plavat a rušit magický sliz. Při guard sami běhají pro padlé. Při pohybu sou neviditelní.
Nově můžou minions osedlat různé potvory, ale krom bezvadných vlků (good wolfie, run, run !) jsou ostatní nepoužitelní a zbyteční a jejich použití mi přišlo nucené jen kvůli překážkám průběhu levely. Je zvláštní, že Blues mounty nemají.

Ovelord přichází na scénu a přináší si novou magii, která se upgraduje pomocí spell catalystů, které není problém najít a jejich přiměřený počet.
Konkrétně se jedná o:
Target: při kliku vystřelí Blesk, který v lepším případě srazí nepřítele k zemi, nebo ho poškodí.Přišel mi nepoužitelný a v pozdější části hry nedělal nic, ale možná je to tím, že sem se zaměřil na Stream. Ten poškozuje a zpomaluje. Při použití na nebojové jednotky jako sou vidláci dominuje. Při dominování se musí vychytat moment, kdy se vesničan nezabije, ale pouze dominuje. Zblbnutí vesničani bojují po vašem boku, ale taky vám otravně blokují cestu a mají pořád stejně otravné hlášky. Ve městě, které ovládáte pro vás vyrábí life force, zbraně, nebo kutají zlato.
Halo: Bufferuje Minions (zvýší jim na chvíli level), nebo vás (všiml sem si jenom delšího mana poolu).
Minions:Ovelord chytí jednoho minionse pod krkem a když ho drží dlouho absorbuje jeho zdraví a resistanci, když ho pustí dřív udělá z něj berserka.

Když zrovna nebojujete, tak se můžete poflakovat ve své Dark Tower, kde můžete například nakupovat nábytek, vyrábět zbraně a zbroj, upgradovat a oživovat minionse. Vyžaduje to až 4 suroviny: forge stone, drahokamy, life force a peníze,. V tomto pořadí mají svou důležitost a taky omezený počet ku poměru kolik bych si toho chtěl pořídit.

Show zakončuje Frustrací.
Nepřátelé sou pain in the ass. Špatně se zabíjí, protože moc slabin nemají a jejich útoky sou silné. Mnohdy se stává, že sám Overlord utíká jako malá holka před třemi lučištníky a pár skřítky aby si zachránil krk.
Řešení puzzlů a problémů je nepříjemný proces při němž několikrát sami umřete, nebo většina vaší armády (to zamrzí víc) než jim přijdete na kloub.

Hru bych doporučil, protože jí pořád zůstaly ty hezké věci z prvního dílu, ale jinak čekejte na dávku frustrace a sporné novinky. Herní doba je delší než by hra potřebovala. Je to zdlouhavé a prodlužované a hra má rozhodně toho hodně co vylepšovat, dohánět a dolaďovat. Humor zůstal, ale je křečovitý, vnucený a pořád se opakuje. Ode mě za 2 body.
Cena na Steamu.

Pro: Parádní první třetina a celkem fajn závěr hry.

Proti: Příběh je takový nezajímavý. Zasekávání se minionů. Nepříjemně se hraje na klávesnici. Autosave

+13

Damnation

  • PC 65
O Damnation jsem několikrát slyšel, ale odrazovaly mě vesměs negativní recenze. Dle videí mě ale tato budgetovka velmi lákala a tak jsem se do ní přeci jen pustil a rovnou si ji střihnul s Jackem přes coop.

Příběh hry mi přišel dost zmatený, v postavách jsem se začal orientovat až někde za půlkou hry a animace, které jsou v enginu hry, vždy povedené rovněž nebyly. Děj hry bych zařadil do jakéhosi cyberpunkového a westernového prostředí. Skvělej nápad, ale přišlo mi to VELMI nevyužité. Damnation mi připomínal řadu her – místy Tomb Raider, někdy zase Prince z Persie a občas zase Mass Effect. Hráč se to dočká skákání, střílení, zase skákání a nějakých těch hádenek, byť opravdu velmi jednoduchých.

Skákání se povedlo. Stěžejní část hry, která mě začala lehce nudit až v úplném závěru hry. Hlavní postavy umí skvělé skoky, přemety atp. Je trochu divné, že jakmile není co čapnout, tak už tolik pohybliví nejsou.

Střílení se díky absenci krycího systému stává v pozdějších fázích hry docela stereotypním. Naštěstí přestřelek není zas úplně tak moc, aby začaly štvát, a tvůrci je dávkují v přijatelných mezích.

A hádanky? Ty bych spočítal na prstech jedné ruky a fungovaly jako velmi příjemné a nenáročné zpestření. Jednalo se především o posunování různých beden atp.

Po technické stránce už ale moc spokojený nejsem. Nemyslím grafiku, ta je vesměs povedená a místy až kouzelná. Spíše mi vadily časté kiksy ve hře. Počínaje zasekáváním o textury, konče úplným zatuhnutím. Taky je vidět, že coop není moc doladěný. Často mě štvaly nepříjemné lagy a neplynulá animace a nebyl to problém připojení. Dalším problémem bylo občasné omráčení postavy na místě, kam se druhý nemohl dostat a tak byl nutný reload posledního checkpointu. Jako poslední závažnější bug bych uvedl pasáž, kdy bylo nutno „vypnout“ páčkami 3 komíny (tuším, že to byly jakési generátory). Jakmile ale hráči zátahli za některé páčky oba zároveň, spustila se animace, ale nenačetl se skript, který posunul děj. Díky tomu jsme jak idioti běhali hodinu po jedné lokaci snažíc se najít cestu ven. Až svatý youtube pomohl!

Verdikt: Damnation je zábavná, ale technicky nedoladěná střílečka/hopsačka, která navíc nemá moc výrazný příběh (i když dabing je skvělý). Na jedno zahrátí je to supr, ale znova bychom si to už nejspíš nedali. 65%

Screeny: 1 2

Pro: prostředí, hopsání, někde nádherné scenérie a dohlednost, veliké lokace (jak vertikálně, tak horizontálně), dabing i zvuky, coop

Proti: technické bugy, blbej závěr, slabší a nepřehledná story, přestřelky by mohly být propracovanější

+13

Eschalon: Book I

  • PC 70
Už zde jsou tři delší komentáře, takže jen krátce.

Máte dokončené všechny hry od Black Isle a dalších specializujících se na izometrická RPG? Nebo jen jste přehlceni tituly epikou čišící, až se z nich ztrácí samotný roleplaying element stavějící na vyváženém rozložení průzkumu krajiny, bojů a úkolů? Pak je Eschalon tou pravou volbou, tedy pokud nečekáte zázraky typu Planescape a Xenogears.

Tím největším plusem je pro mě jistě minimalistické zpracování a samotná hratelnost, kdy i mimo dobu strávenou před monitorem přemýšlíte, jak se dostat přes teritorium obývané vosáky, zda si koupit nový luk, který vás připraví o veškeré finance, nebo jen nakoupit zásobu léčivých lahviček. A s tím souvisí fakt, že bez plánování a rozvržení na jakém levelu kam jít se může Eschalon proměnit snadno na vcelku obtížnou hru. Na druhou stranu freeformové pojetí dává šanci napravit předešlé chyby, a místo frustrace tak titul motivuje k dalšímu hraní. V tomto směru se mi připomenulo Wizards & Warriors, ke kterému bych titul spíše přirovnal než k sérii Ultima. Další prvky v čele s grafickým zpracováním plní svůj účel na jedničku, a tak putování po regionu Thaermore si i vaše vjemové smysly užijí. Chyby jsou zde pouze minoritního rázu a takové, s jakými musí každý dobrodruh počítat při RPG dle starých paramerů.

Ve výsledku velice povededená hra a výborný role-playing titul. Pokud jste fanoušky tohoto žánru, pak jako alternativa, či spíše navázaní na hratelnost klasických her od dřívějších velikánů poslouží Eschalon více než dobře.

Pro: hratelnost, grafika, vše je tahové!, volnost v postupu hrou, celkové vyvážení

Proti: opakující se tři skladby v exteriérech

+13 +14 −1

True Crime: New York City

  • PC 80
True Crime: New York City jsem si koupil před několika lety pouze za stovku, a přesto že je to jeden z mnoha klonů GTA, přichází s některými horšími ale i lepšími novinkami.

Vžil jsem se zde do role Marcuse Reeda, jenž byl kdysi na dráze zločinu, ale rozhodl se, že zanechá této činnosti a stane se z něho detektiv. Díky své minulosti má mnoho kontaktů s podsvětím a používá trochu drsnější vyšetřovací metody.

Hned na začátku mi hraní ztěžovalo zvláštní ovládání, které bylo rozloženo snad na celé klávesnici a při soubojích se dokonce používalo i mačkání prostředního tlačítka (kolečka) myši, což jsem v žádné jiné hře neviděl.

Později jsem si na toto ovládání trochu zvykl a užíval si plnění hlavních i vedlejších případů a pouličních závodů, přičemž jsem rozbíjel všechno možné, jak venku, tak i v interiérech domů. Ve speciálních školách jsem se také učil novým bojovým stylům které mi usnadňovaly plnění všech případů.

True Crime: New York City je kvalitní městská akce s poslouchatelnou hudbou a všem fanouškům série GTA ji mohu jedině doporučit, jako zajímavou alternativu.

Pro: hlavní i vedlejší případy, pouliční závody, bojové styly, rozbíjení okolí, hudba

Proti: zvláštní ovládání

+13

Mass Effect 2

  • PC 90
Na Mass Effect 2 ma oproti jednotke pár vecí zamrzelo, ak orezaný RPG systém, koridorovosť a menšia voľnosť, slabšie podaný príbeh. To však nič nemení na tom, že sa jedná o skvelú hru.

RPG systém je naozaj dosť pozmenený. Najviac ma mrzelo vymiznutie množstva predmetov a možnosť sa starať o vybavenie každého člena posádky. V dvojke ho nahradilo zbieranie a kupovanie schém, a ťažba surovín z planét v rámci mini hry, ktoré ani zďaleka neponúka toľko zábavy. Niektoré schopnosti zostali, niektoré pribudli. Páčil sa mi nový systém heckovania, ktorý aj keď prináša menšiu výzvu ako ten z jednotky, je zábavný.

Koridorovosť a mierne obmedzenie slobody pohybu hráča tiež zamrzelo. Na druhej strane tu to kompenzovalo lepšie prepracované prostredie, viac interaktívne a vyplnené. Skvelé veci ako dostanie misie len na základe započutia hovoru keď vedľa niekoho prechádzate pridávajú hre na vernosti. Hrateľnosť je skvelá, a vôbec mi nevadil prechod na systém munície, skôr som ho privítal, a navyše bol veľmi jednoducho vysvetlený.

Príbeh je epický hneď od začiatku, až na koniec, ktorý oproti jednotke dosť zaostáva. Hlavnú časť hry však tvoria vedľajšie úlohy, od tých najmenších, ktoré ako som už uviedol, môžete dostať jednoducho od okoloidúcich, poprípade na ne natrafíte pri skenovaní planét, alebo vám dôjde do počítača žiadosť, a väčšinou zaberú len pár minút (na druhej strane sú väčšinou originálne), až po tie veľké, kedy verbujete nových členov posádky, alebo im robíte službičku. Dialógy sú skvelé ako v jednotke, najviac som sa vyžíval v spoznávaní posádky vo veľmi zaujímavých rozhovoroch. Skvelá je možnosť zasahovať do cutscén jednoduchým kliknutím ľavým alebo pravým tlačidlom myši, podľa toho či chcete spáchať podlú alebo hrdinskú akciu. Príbeh má pár zaujímavých zvratov, a hráč stále môže ovplyvniť čo sa stane. Veľmi zaujímavá je možnosť integrovať uložené pozície z jednotky, kedy hráč následne v hre stretáva, prípadne nestretáva známe postavy, a vidí dopad svojich činov a rozhodnutí.

Skvelá je aj hudba, zvuky, grafika, dabing, strih, video, a všetko čo sa technického spracovania týka. Hra sa samozrejme nevyhla pár bugom, ktoré ale veľmi jednoducho vyrieši načítanie poslednej pozície, ktorá je vďaka auto ukladaniu vždy pár momentov vzdialená.

Niektorý hovoria o Mass Effect ako o filmovej hre, podľa mňa však ide skôr o skvelý seriál, ktorého každá misia tvorí jednu časť.

Pro: hrateľnosť, príbeh, spracovanie

Proti: obmedzenia oproti jednotke

+13

Breath of Death VII

  • PC 60
Kouzlu jRPG jsem nikdy nepodlehl. Nikdy jsem asi nehrál kvalitní vzorek. Emulace starých her mi nepřišla důstojná (čti - jsem na to líný a přijde mi to jako škoda výpočetního výkonu) a moře her vyvrhnutých RPG Makerem je stejně tak rozlehlé, jako se od sebe málo liší.

Jenže Breath of Death VII měl něco, co mě zaujalo. Parodovalo to nejen samo sebe, ale v podstatě celý žánr. Hlavní hrdina nemluvil, tudíž si každý mlel a myslel to svoje. Každá postava se vnutila do party. Proběhla tam násilná a zbytečná romance. Nechyběly ani různé meta vtípky, kdy se hlavní postava podivovala, co je x-box ovladač zač, hrdinové si uvědomovali, že jsou ve hře. Každé sejvování doplňovala informace, aby jsme prosím nevytrhávali HDD.

Největší nevýhoda jRPG ovšem zůstala zachována - náhodné souboje, i když je upravili do rozumné podoby. Na každé mapě či sérii úrovní, bylo počítadlo zbývajících soubojů a když dosáhlo nuly, nemusel se hráč ničeho bát. Ale i pak bylo možno souboje vyprovokovávat. Při nich také nezůstalo jen u tradičního Attack/Defense/Magic/Item, ale možností bylo o něco více. Při přechodu na další level si postavy automaticky nezvedly statistiky sami, ale mohlo se volit mezi dvěmi cestami či buildy.

Z grafické stránky hra není nikterak úžasná, což odnesly především postavičky, ale rozlišení je nativně dostatečně velké a rozhodně není jen roztažené přes celou obrazovku a ani '16:9' se hru zaskočit nepodařilo, což jsou body nahoru.

Příjemná, humorná, krátká a zábavná dávka ne až tak japonského jRPG.

Pro: Nadsázka, zajímavý nápad, příjemné souboje, krátké

Proti: Náhodné souboje, málo předmětů, graficky slabší a možná až příliš kraťoučké

+13

Fallout 3

  • PC 90
Bílo.. dětský pláč, vše je rozmazáno, jen se nad vámi sklání otec a hovoří k vám.
Od vašeho narození až do svých devatenácti let jste uvězněni v prostorách Vaultu 101 do té doby, než zmizí váš otec, který vám zanechá zprávu a pak následuje útěk. Jen co se z Vaultu dostanete pryč, otevře se před vámi obrovská, zpustlá krajina. Vše je rozpadlé a zchátralé jen sen tam narazíte na zapadlé vesničky, kde můžete prodat všechen bordel, který cestou naleznete. Hlavně pocit všudypřítomného nebezpečí vás nenechá klidně si procházet a kochat se okolím a tím vás zcela pohltí. Všechny ty potvory, co cestou za hledáním vašeho otce potkáte, nepříliš vábné mravence a mutanty a to není ani zdaleka všechno, vám vše jenom znepříjemní.

Skvělé dílo Bethesdy. Úžasná grafika a hlavně tento celý postapokalipstický svět. Prázdné pláně, ruiny baráků a tisíce koutků, které lákají k podrobnému průzkumu.
Já osobně jsem byla uchvácena. Fallout 2 byla skvělá hra, jedna z mých velkých oblíbenců a popravdě jsem se bála, jak to s trojkou dopadne. Naštěstí s klidem můžu říci, že F3 je dobrý nástupce.

Pro: inteligence NPC, celková atmosféra

Proti: místy přespříliš veliká podobnost s Oblivionem

+13 +14 −1

Hunted: The Demon's Forge

  • PC 80
Hunted mě zaujal už před několika měsíci, kdy jsem viděl několik gameplay videí. Na první pohled to sice je hra plná typických fantasy klišé, ale kdo potřebuje něco víc, když si chce trochu zastřílet z luku anebo zamlátit s mečem do všeho co se hýbe 

Když se nejdřív podívám na klady tak jednoznačně mě nejvíc zaujalo samotné střílení z luku, které doopravdy pěkně funguje. K dispozici máte tři druhy luků (rychlý, střední a pomalý) já jsem tedy používal jen ty nejpomalejší, protože pokud umíte alespoň trochu mířit tak hlavně v první polovině hry téměř cokoliv dáte na ránu. Navíc vám i trochu pomůže autoaim pokud se vám mířit nechce, ale na větší vzdálenost je značně nespolehlivý. Později se však začnou objevovat více obrněné potvory, kterým při použití autoaimu střelíte všechny šípy přímo do štítu. V těchto případech už to chce začít přesně mířit na hlavu anebo začít používat různé speciální šípy na prorážení zbroje a štítů.

Co se však týká střílení tak občas mě trochu štvali takové ty v dnešní době už typické dorážející super údery. Ono v prvních pár případech je hezké se podívat na animačku, kdy někoho efektním způsobem sejmete, ale později to spíš začne otravovat.

Další věcí, která se mi poměrně líbila, bylo samotné regulování nepřátel. Hra se nesnaží navyšovat obtížnost tím, že by na vás poslala celé armády, ale snaží se i o několik prvků, které zabrání přechodu do stereotypu. Kromě samotného obrnění nepřátel a nutnosti přesně mířit (alespoň u lučištnice, za kterou jsem hrál) občas musíte i někoho sejmout trochu zvláštním způsobem. Bohužel jsou to spíše výjimky, a pokud nehrajete na nejtěžší obtížnost tak ani není nutné hledat, kde má nepřítel slabinu.

Hra vám taky občas předhodí nějakou tu logickou hádanku. Jedná se, ale spíš o takové ty zapal louč anebo posuň šutr o metr doprava. Nic velkého, ale celkem to i potěšilo. Odměnou za takovéto hádanky jsou vám často epické zbraně, které sice nejsou na škodu, ale já osobně jsem je moc nepoužíval. Epické zbraně jsou totiž v základu horší, než ty normální, ale jsou vždy nabité nějakou speciální silou, takže například prvních 25 zásahů do nepřítele máte třeba třikrát tak větší útok, ale jakmile si epic vymlátíte/vystřílíte tak ho můžete zahodit. Z toho důvodu jsem je nepoužíval na začátku hry a radši jsem se držel zbraní s pevným útokem. Později však dostanete možnost mít u sebe dvě hlavní zbraně a tak jsem vždy u sebe měl nějaký ten epic v záloze, který rozhodně přišel vhod například proti bossům.

Za nejvíce znatelný zápor bych asi považoval samotné prostředí, kdy všude kolem vás jsou neviditelné stěny, takže nemůžete moc počítat s tím, že až na předem určená místa by, jste si mohli třeba někam vyskočit na skalku a odtamtud nepřátele pokropit šípy, ale to považuji spíš za takovou drobnost a nějak moc mě to netrápilo.

Když to shrnu tak mě Hunted vlastně ničím nezklamal i když přímo nějaké velké potěšení také nepřišlo. Nakonec snad jen dodám, že hra má dva konce (dobrý a zlý, jak je zvykem). Rozdíly mezi nimi však jsou pouze minimální, i když pokud si to dohrajete s dobrým koncem tak uvidíte možného budoucího bosse v dalším díle tím mám na mysli tu krysu co vyleze na konci ze suti :D, který bych určitě uvítal.

Pro: lukostřelba, narážky hlavních hrdinů

Proti: neviditelné stěny

+13

Need for Speed: Underground 2

  • PC 80
Oproti prvnímu dílu nabídla dvojka přehrště tuningových vychytávek i spousta těch, které byly úplně k ničemu, resp. nebyly vidět jako např. reproduktory do kufru :). S Hammerem jezdit bylo spíš pro parádu a drifting někdy docela za trest. Zajímavá byla volnost a svobodný výběr závodu. Soundtrack splnil to, co se defakto očekávalo po minulém dílu. Graficky až příliš přezářená podívaná plná barviček, ale za to slušných efektů. Zkrátka jen to, co jsme měli v Undeground je v pokračování ve větším měřítku.

Pro: volnost, mraky tuningu, soundtrack

Proti: drifty, zbytečnosti, po určité době stereotyp

+13 +14 −1

F1 2002

  • PC 75
Formule 1, jakožto královna motorsportu, je asi jediná disciplína z tohoto odvětví, kterou v televizi pravidelně sleduji už několik let, a proto jsem rád využil této možnosti usednout do kokpitu monopostu a odjet si v něm celou sezónu.

Vytvořil jsem si maďarského jezdce Jumaše Fároše, kterého jsem dosadil na místo Alexe Yoonga do stáje Minardi a v jeho roli pro mě začala nová sezóna. Po projetí všech sedmnácti tratí se má maličkost stala Mistrem světa, když stanula díky nejvyššímu počtu bodů na první příčce ze všech dvaadvaceti jezdců a bonusem bylo i vítězství v Poháru konstruktérů, se kterým mi pomohl můj stájový kolega Mark Weber.

Líbilo se mi chování vozu na mokré trati, které se hodně odlišovalo od chování na suchu, protože při nezajetí do boxů pro mokré pneumatiky se vůz neskutečně klouzal a i po přezutí byla znát horší manipulace. Když už jsem zmínil boxy, tak v souvislosti s nimi si ještě pamatuji, že jsem tam ze začátku neustále překračoval rychlost, a také jsem nikdy nepřišel na to, jak určím množství paliva, jenž mi bude natankováno, a tak jsem k mechanikům jezdil třeba i sedmkrát za závod.

F1 2002 je určitě povedený závodní simulátor, který ve své době poskytoval asi to nejlepší virtuální svezení ve vozech Formule 1, a i když nezaujal příliš širokou základnu hráčů, nevím proč se muselo na jeho pokračování čekat dlouhých osm let.

Pro: licence na tratě, jezdce a stáje, reálné chování vozu, možnost tvorby vlastního jezdce

Proti: nepřítomnost Safety caru

+13

Trainz

  • PC 55
Jako malý jsem měl své malé kolejiště v měřítku 1:87 (pro znalce - H0) a když mi v Levelu přišel rovnou simulátor, tak jsem si ho natáhl. Bohužel po pár minutách ježdění a pozorování krajiny jsem se přistihl, jak rozpaluji lokomotivu nejvyšší rychlostí, aby prosvištěla nádražím a proletěla hlavní budovou až ven na silnici... nezaujalo.
+13

Samorost

  • PC 80
Samorost je překrásná hříčka. Hra, která vychází od samotného základu slova hrát si. Autor si tu dokonale vyhrál s grafickým prostředím. Celý svět Samorostu působí překrásným dojmem. Prostě radost hrát a objevovat další postup ve hře. Ale vraťme se hezky na začátek a povězme si něco o příběhu.

První díl Samorostu vyšel na svět roku 2003. Náš hrdina vykreslen jednoduše a mile, vypadá jako takový Lumík s čepicí. Snaží se zabránit srážce jeho vesmírné lodi s jiným korábem. A tak se ze své mateřské lodě vydá malou raketou na výzvědy. Přistane na korábu a putování může začít. Animace všech postaviček je roztomilá a člověk se nemůže nebavit. Vše působí tak originálním dojmem. Princip hry je jednoduchý. Je třeba po vzoru starých dobrých adventur se trochu rozpomenout na pixelhunting a hledat a zkoušet co hra udělá. Čím překvapí. Co se stane když kliknu semhle nebo támhle. Hra není klasickou adventurou se spletitým dějem, inventářem, mnoha postavami a větvenými dialogy. Ve hře se prakticky nemluví. Samorost je hříčka. Má pobavit. A velmi se jí to daří. Podstatou hry je splnit úkoly na jedné obrazovce a posunout se tak na jinou.

Pár rad na závěr:

- nedělejte z komára velblouda, řešení hádanky bývá většinou dost viditelné
- pořádně zkoumejte okolí, nejen myší ale i pohledem
- některé hádanky působí složitě, ale v podstatě jsou jednoduché
- i ten malinký pixel v rohu obrazovky může mít třeba zásadní vliv na postup

článek s obrázky

Pro: originalita

Proti: krátká herní doba(?)

+13

Counter-Strike: Condition Zero

  • PC 60
V dobe, keď vyšiel CS: Condition Zero som jednoducho nechápal, že načo?! (Teraz už viem, že pre peniaze :D) Predsalen sa pomaly blížilo vydanie HL 2 a CS ako také naplno frčalo. To, že si mám zahrať singleplayer hry, ktorej zábava stojí na tom, že sme sa stretli 8 kamoši a krásne sme si spolu zahrali? Nie je to tak trochu na hlavu? Navyše v tak stereotypnej bezpríbehovej náplni na mapách, ktoré sú fakt určené LEN na multiplayer? A ešte v neskutočne zastaralej grafike?
To si musí niekto robiť srandu...

Plus je teda v zásade v tom, že to obsahuje i CS 1.6 a pre ľudí, ktorí v tej dobe ešte nemali pravidelný prístup k internetu (napr. ja) si môžu k pár živým ľuďom doplniť nejakých tých botov.

Pro: obsahuje CS 1.6 a botov

Proti: že vraj singleplayer :D

+13 +14 −1

Gooka

  • PC 70
O Gookovi jsem především četl. Ne tu knihu, kterou je hra inspirována, ale to jméno je natolik netypické, že když na něj člověk narazí, tak to jen tak nepřejde. K hraní samotnému jsem se dostal až v září 2011, tedy v době, kdy píšu tento komentář.

České hry to měly v devadesátých letech těžké. Těžší než čeští filmaři, protože pokud těm chyběly peníze či soudnost, mohli alespoň stavět na několika desítkách let předchozí filmové produkce. (Dlouhá úvaha o historii českých her, nevýhodám oproti hrám zahraničním atd.)

Takže, pokud chtěla česká hra uspět, musela - být levnější než konkurence (dnes jsem se prohrabával starými čísly Score, ve kterých jsou ceníky her, např. od společnosti JRC. 2600 za hru? Koruna tehdy byla jo slabá... Dalšími body k dobru byl český dabing nebo unikátní vzhled. Příkladem posledního bodu je třeba dungeon Prokletí Eridenu, Martin Zhouf se podílel na Branách Skeldalu a vizuál Gooky vytvořila výtvarnice Zdeňka Boušková.

To je první problém, ne každému takový vizuál sedne. Obecně preferuji spíše realističtější kresbu - velká škoda, že jako výtvarník nebyl osloven třeba Luis Royo:)

Dále tu máme dabing. Velká škoda, že herci své party pouze čtou a ne hrají. Profesionální herec nebo ne, když to jen tak odhrkají, vysledek není takový, jaký by mohl být. A že tam těch jmen bylo - Tomáš Borůvka, Luděk Čtvrtlík, Rostislav Čtvrtlík, Gabriela Filippi, Miroslav Hanuš a také (nejsnadněji rozpoznatelný) Miroslav Táborský či Tomáš Turek.

Taky by mě zajímalo, kam se ztratil Ondřej Mihula, který skládal hudbu - je příjemně nevtíravá (byť po dvou hodinách u puzzlu jsem měl pokrk i jí).

Co se týče příběhu, nenechte se zmást anglicky znějícím jménem autora (Evans), ve skutečnosti jde o pseudonym spisovatele Vlado Ríšy, který podle své knihy Gooka a Dračí lidé napsal i scénář ke hře. Tady by mě zajímalo, jestli je (ten svět Janatris) nebo (ta planeta Janatris). Ve hře ji neskloňují, ale druhý díl už skloňovaný je.

Zápory tu za mně shrnuli už jiní (třeba Daník) - uhasit vodu v peci před ukováním klíče? Load. Puzzle na ostrově by se mi mnohem lépe řešilo v reálu než takhle neohrabaně na PC, navíc bez předlohy. Napoprvé jsem je skládal otočené vzhůru nohama.

Neskutečně otravný je i způsob používání předmětů z inventáře - musíte na předmět kliknout, držet (!) a přetáhnout na místo, kde chcete předmět použít. Na druhou stranu pouze při použití správného předmětu se dané místo aktivuje.
+13

3 Skulls of the Toltecs

  • PC 100
Už je to nějaký pátek, co jsem dohrála tuto hru, avšak ráda na ní vzpomínám. V době, kdy je moderní 3D grafika, je zahrání si této 2D hry jakýsi příjemný balzám, provázen nostalgickým pocitem. Tato adventurka je skvělá už tím, že si u ní krásně odpočinete. Nikam nespěcháte, jste v ospalém městěčku, kde se skoro nikdy nic neděje a přece-tentokrát děje! Hledáte legendární zlaté lebky, které vás mají dovézt k pokladu. Hovoříte s lidmi z městečka, zajdete si do saloonu popovídat se sexy tanečnicemi, zahrajete si poker, navštívíte banku i kostel, podíváte se za indiány, Mexičany, mezi vojáky i do jeskyně a mezitím plníte svůj úkol :-) Já se u této hry skvěle bavila, jelikož má vtipnou animaci a uslyšíte v ní i vtipné hlášky. Fenimora Fillmora, za kterého hrajete si určitě oblíbíte a řádně si u hry nejen odpočinete, ale i pobavíte ;-)

Pro: Vtipný příběh a animace, odpočinková adventura s dobrodružstvím, 2D.

Proti: Možná v některých pasážích je hra pomalejší a musíte čekat někdy déle, což může trochu naštvat.

+13

6 ženichů a 1 navíc

  • PC 95
Tato adventura mě opravdu dostala :-D Bavila jsem se od začátku až dokonce a vyvolala ve mě obrovský zájem o flashovky. Je volně ke stažení a je kompletně v češtině. Venca, za kterého hrajete, má za úkol pro 7 žen - sester, se kterými má tento nešťastník děti, sehnat do týdne ženichy. Každá má své určité charisma a nároky, což tedy opravdu nebude tak snadné, jak se zdá :-D Chodíte po městě a sháníte ženicha úplně všude-v posilovně, sexshopu, na chajdě u lesa, prostě všude, dokud všem nedohodíte jejich milého :-) Hra obsahuje spousty scének, které jsou občas až perverzní, zato vždy opravdu vtipné. Nejvíc mě osobně dostal např.zmrzlý králík, který si opravdu užil zneužit místními psy :-D, nebo miniaturní pejsek, s překvapivě dobrým trávením én óno jako hora :-D . Věřte mi, že nebudete litovat, pokud si tuto vtipnou hru zdarma stáhnete. Ale pro jistotu-pouze od 18! ;-))

Pro: Opravdu vtipné scénky, skvělá grafika, dobrý dabing.

Proti: Možná občas až moc perverzní :-)

+13 +14 −1

Warhammer 40,000: Space Marine

  • PC 80
Space Marine jsem vyhlížel s velkým očekáváním. Jakožto velký fanda universa Warhammeru 40K i klasiky, jsem čekal že se konečně splní touha stát se vykonavatelem Císařovi vůle. Dojmy po dohrání jsou smíšené.

První věc co jsem si hned oblíbil je prostředí a kulisy pro Warhammer typické, zničení svět kde se marně snaží Imperiální garda odolat mohutné invazi orků, kde hráč vidí zničená města, tovární komplexy a mrtvé jednotky obou stran společně s vraky a dalšími němými svědky masakrů. To je to co jsme čekali. Další fajn věcí na kterou se ve hrách zapomíná jsou těla mrtvých které zde zůstávají a nepřátelé zde jsou zastoupeni v docela solidních houfech takže o koberce mrtvých těl orků není opravdu nouze. Navíc typický dabing pro orky je zde také takže vtipně reagují na vaše útoky a ještě provokují.

Hratelnost je mlátička kombinující souboj na dálku a kontaktní zbraně. Vše odpovídá tomu na co jsme v tomto universu zvyklí. Zábava je to velká jen se musí dávkovat v menším množství, u hry nedoporučuji snahu ji dojet na jeden zátah kazí to zážitky z hraní které musí hráč postupně vstřebávat.

Co mě ale zklamalo je příběhová stránka hry, nečekal jsem nic objevného jem mě mrzí že po chvíli hraní už jsem tušil co příjde za zvrat, odhadl jsem i postavy jak budou reagovat a co se díky ním dál vyvine. Další věc co mě zde chybí je možnost otestovat nějaké to vozidlo či si projít pasáž z jiného úhlu pohledu, třeba hrát chvíli za gardistu a přežívat a bojovat o holý život, nebo naopak zkusit i roli záporáka. Snad příště vývojáři přijdou s nějakým zajímavým nápadem.

Grafika je stylová a přesně odpovídá Warhammeru, nečekejte zde grafické orgie, ale za to se vše hýbe bez trhání a v plném rozlišení a detailech. Soundtrack je opět velkolepě pojatý takže parádní orchestriální hudba a megalomanství z něj jen číší.

Závěrem pro mě investice do sběratelské verze rozhodně nebyla krokem vedle, díky nádhernému Artbooku a zmíněnému soundtracku, v pěkné stylové krabici, hra pro mě rozhodně není dokonalá, mnoho věcí by se dalo v budoucnu zlepšit, ale přesto jsem spokojen s návštěvou Forge World.

Pro: Svět Warhammeru, prostředí, pocit z boje, parádní soundtrack, nenáročnost na hardware, dabing, hratelnost

Proti: Příběh mohl být méně odhadnutelný, postavy více černobílé, nebyl plně využit potenciál tohoto světa

+13

Painkiller

  • PC 70
Prišiel som, videl som, do sýtosti som si zastrielal. Čo viac napísať o hre, ktorá stojí a padá na neustálom (celkom zábavnom) masakrovaní stoviek nepriateľov za účasti predimenzovanej fyziky (čítaj nepriatelia lietajú všetkými smermi)? Gigantickí bossovia a paleta rôznorodých (a nesúrodých, ale v tomto prípade to nevadí) prostredí sú príjemným spestrením, ale kto vymýšľal spôsob likvidácie posledného bossa, by si zaslúžil pravítkom po prstoch.

Replayabilitu je tu zbytočné očakávať. Za výraznejší mínus považujem častú nutnosť vyzabíjať všetkých nepriateľov v sektore, kým sa otvoria dvere ďalej (párkrát sa pre bug ani tak neotvorili). Multiplayer, hoci vykrádajúci Q3:Arena dokázal v menších mapách s kolíkovačom na chvíľu zabaviť.

Pro: čistokrvná badass akcia s vtipnou fyzikou...

Proti: ..ale to je asi tak všetko, bugy

+13