Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Nejlépe hodnocené komentáře

Crysis 2

  • PC 75
V roce 2007 přišla dech beroucí hra Crysis s dokonalým prostředím, fyzikou, grafikou, zkrátka jako bych tam byl. Bohužel v životě nenašetřím dost, abych navštívil tak krásný exotický ostrov.
O pár let později jsme se dočkali druhého dílu. Ten je o něco slabší, než ten první, bohužel, ale zas o tolik slabší není. Příběh trochu navazuje, nicméně vraťte mi Nomáda! Rozhodně jsem neuvítal změnu hl. hrdiny. Děj je ale i tak nadprůměrný, hlavně když se jedná o střílečku, která je opravdu více než jen bohatá na akci. Zde je akce od začátku do konce a to mám rád.
Grafika se mi zdá trochu pokulhává oproti prvnímu dílu, ale může za to ta hrozná změna prostředí. Proč upustit od exotických ostrovů, stromů, skal a přejít k budovám, kde nám fyzika nedává skoro nic a nemáme zrovna mnoho možností. Dokonce jsme si mohli dalekohledem prohlídnout naskytující se taktické možnosti postupu. Já se omlouvám, ale neodpustím si ten komentář, že chci vést za ručičku a dudlík, jinak se rozpláču.
Hra je opravdu velkolepá svými velkými akcemi, dějem, novými nepřáteli a zbraněmi. Nejlepším krokem dopředu byli určitě nepřátelé, kdy v prvním díle zrovna velký výběr nebyl. Zde už to je lepší.
Hra baví od začátku do konce, nenechává vás sedět se svědomím, že jste hru hráli jen jednou jedinkrát a nejlepší na tom všem je... No nebudu napínat, určitě se mi nejvíce líbil hudební doprovod.
Třetí díl ale již radši nebudu komentovat a sdělím to tu, protože tam bych už tolik pozitivní nebyl, tam už opravdu nezůstalo nic než ta vizuální stránka.
+13

Sniper Elite V2 - St. Pierre

  • PC --
Tak přesně takhle by měly jednotlivé mise ve hře vypadat. Žádné scripty ani tunel, ale otevřené prostředí, ve kterém se můžu volně pohybovat. Díky tomu je variabilita soubojů mnohem pestřejší a celkově svádí k opakovanému hraní. To jsem si naneštěstí střihnul, protože není nic příjemnějšího, než když člověk musí jít do práce a chybí mu pár minut do konce...

St. Pierre byl použit i v Nazi Zombie, kde si autoři celou mapu kurevsky natunelovali, naskriptovali a upravili tak "dokonale", že jí mohly použít jako celou první kampaň, rozdělenou do pěti částí. Vskutku husarský kousek. Tomu se říká inkasovat dvakrát jednou ranou.

Jako MP mapa musí být St. Pierre asi to nejlepší, co V2 nabízí...
+13

Command & Conquer: Red Alert - Counterstrike

  • PC 75
Ač nemá první přídavek k Red Alertu opět příběhové pozadí, řadím jej k povedenějšímu rozšíření, než datadisk k C&C. A to hlavně díky novým jednotkám, které je možné stavět a jsou vskutku použitelné - taková ponorka s nukleární hlavicí byla lahůdka s ničivou silou, schopná potopit téměř celou flotilu, někdy i samu sebe. Nebo divize tesla tanků, ta byla schopná svou rychlostí a výbojem udělat s nepřátelské základny zemi nikoho během pár minut. Dalším pozitivem je samotná variabilita misí, kterých je po osmi za každou stranu.

Za spojence onen "nedějový" fakt ne zcela platí. Osm misí je rozděleno na tři "kapitoly", jež na sebe navazují. V misích Sarin Gas první dobijete základnu klasickým stylem "vybuduj bázi" (těžba, obrana, útok), v další části se nacházíte s hrstkou vyvolených v budově na výrobu sarinu, kde máte zjistit důležité informace a ukradnout náklaďák a potom závěrečné klání, kde díky informacím musíte zabrat všechny továrny na výrobu smrtícího plynu - takže návaznost. Sověti nic takového nenabízí, zato jsou zde mise, které se mi vryly do paměti chytrostí nepřátel a nápadem, jakým byly tyto mise vytvořeny. V misi Legacy Of Tesla jsou uloupeny plány MIGu, ten je poté spojenci modifikován a místo raket je upevněno na stíhačku malá nukleární bomba, jež je v krátkých intervalech po shození znovu naložena. Je rychlá, odolná a velmi špatně se proti ní braní a k tomu je vám dána zpočátku pouze hrstka jednotek a základna bez Construction yardu.

A tak bych mohl pokračovat u více jak 70% misí - jednoduše řečeno, bavil jsem se. To co dělá Cé&Céčko Cé&Céčkem zůstalo a bylo přidáno něco navíc. Bohužel zůstalo i pár negativních aspektů, řekl bych skoro klasika - někdy na nervi jdoucí pathfinding (katastrofální!) a občasná nelogičnost ovládaných jednotek, kdy místo toho aby tyto střílely s co možná největší vzdálenosti, v klidu si dojedou až k cíli a až pak spustí bandurskou. Častokrát se také stane, že jednotku zničí vlastní síly.

Pro: nové jednotky, někdy překvapující AI, za spojence "kapitoly"

Proti: opět pathfinding, myšlenkové pochody ovládaných jednotek

+13

Perfect Shot vs. Spiraling Monsters

  • PC 65
Pohodová oddychovka s jednoduchým konceptem.
Rozstřílet vesmírného hada, jelikož on má s vámi podobné úmysly.
Ovládání je jednoduché, přesné a okamžitě padne do ruky.
Pěkné, neonové efekty výbuchů jsou vytvořeny s citem. Epileptici se nemusí obávat.
Absence zvuků mi nevadila. Možná to další verze napraví?
Když tu není sound, tak je tu fajn hudba.

Musím konstatovat, že ač se jedná o první projekt autorky, tak se rozhodně nemá zač stydět. Už teď jsem zvědav na další možné budoucí tituly nebo updaty toho aktuálního.

P.S. Tato hra mi poslední týden zajistila ukrácení čekání na konec směny v práci, takže dík moc :)
+13

Half-Life: Opposing Force

  • PC 85
Po odohraní pôvodného HL pred niekoľkými rokmi a po zistení, že hra je v Source Engine aj s kompletnými titulkami ma vtedy tak zaskočilo, že som sa už k datadiskom nedostal. Opposing Force sa mi ale opäť dostal do rúk a mal som chuť na opätovné pripomenutie Black Messy v pôvodnom znení a opäť som sa nechal napáliť, na hru zatiaľ nie sú titulky, ale pracuje sa na móde, ktorý ich do hry pridá, takže si to budem môcť potom zopakovať, lebo nestáva sa mi to často, ale z tejto hry som fakt nezachytil skoro nič, čo sa týka príbehu.

Keďže ide v tomto prípade o datadisk veľa podstatných zmien sa nekoná, pribudlo niekoľko nových nepriateľov, čo sa týka tých ľudských mám len ja ten pocit, že za Gordona sme bojovali práve proti týmto vojakom a nie proti tým čiernym, ktorí tu nastúpili na scénu ?

Zbraňový arzenál tiež prišiel s pár zmenami, desiatnik Shepard nemá v láske páčidlo takže si budete musieť vystačiť s hasákom alebo vojenským nožom, ale nebojte sa veľmi ich v boji potrebovať nebudete pokiaľ zbytočne neplýtvate muníciou. Jednotlivé zbrane si počas hry zamilujete, či už hneď úvodný pištoľ s laserovým zameriavačom alebo kúsky z emzáckeho vybavenia – využívať v boji rybu, ktorá pľuje plazmu a vy ju pri nabíjaní kŕmite a v stave nečinnosti ju dokonca náš hrdina hladká v hocijakej hre neuvidíte, alebo samonabíjaciu tiež nejakú hmyziu elektrickú zbraň začnete veľmi rýchlo používať (pozor vo vode sa s tým nepláva :D ), ale čo ma najviac priviedlo do úžasu je prísavková zbraň, ktorá je skôr nástroj na zdolanie niektorých oblastí, keď si už myslíte, že sa nikde nedostanete, ale pripomínalo mi to bič z Indiana Jonesa s tým rozdielom, že to má samonavíjanie :D

Xen je počas vašej púte zastúpený už len pomenej, ale za tých cca. 5 hodín by sa tam ani veľmi nevošiel, napriek tomu sa počas OF nudiť určite nebudete, striedanie nejakého toho krabicového hlavolamu alebo porazenie 1 z 2 bossov sú časti hry, ktoré vám aj po úspešnom zakončení príbehu ostanú v pamäti ešte nadlho.

OF prináša možnosť pracovať v tíme, no o nejakej spolupráci sa veľmi rozprávať nedá, vaši spolubojovnící vás skôr sami zrania alebo sú cvičným terčom pre nabiehajúcich emzákov. Taktiež sú schopní vám zatarasiť cestu, ale ich spoločnosť našťastie nie je nadlho zvyčajne vás sprevádzajú pár minút a potom pokiaľ sú ešte stále nažive sa s vami lúčia a vy ste už zase sami.

Čo sa týka celkovej hrateľnosti je OF pomerne bezchybná hra, nemusíte sa báť, že by sa vám podarilo v hre zablúdiť alebo, že sa dopracujete do okamihu, keď už v hre ďalej nebudete schopní postúpiť vďaka vysokej obtiažnosti (aj keď to možno tak vnímam len ja :D). Jediným výrazným problémom s ktorým som sa v priebehu hry stretol bolo zaseknutie sa vo výťahu, čo vyrieši len presne načasovaný výskok ešte pred zastavením, inak sa už viac nepohnete a nasleduje load...

Nie príliš často sa mi stáva, že odohrám datadisk, z ktorého budem mať rovnaké dojmy ako z pôvodnej hry (a v tomto prípade sú tie dojmy možno ešte lepšie). OF je hrou, ktorú by si mal zahrať každý, kto mal tú možnosť a stretol sa s prvým HL a v jeho očiach bol HL nie len jednou hrou z mnohých, ktoré nasledovali vyvíjajúci sa FPS žáner vo svete videohier.

Trochu mi je aj ľúto Gordona, že už nebude zamestnancom mesiaca v Black Messe :D

Pro: nové zbrane a nepriatelia, snaha o spoluprácu/ hranie v tíme

Proti: mohlo to byť aj dlhšie, problémy s výťahmi

+13

Neverending Nightmares

  • PC 55
Na tuhle hru jsem narazil náhodou, když ji hrál můj oblíbený kanadský letsplayer, který se specializuje převážně na hororové hry. Prvních dvacet minut jeho hraní mě přimělo si hru koupit. Bohužel, prakticky všechno, za co hra stála, jsem viděl v prvních dvaceti minutách.

Ve hře hrajete za postavu Thomase, jde sic černobílou, ale pěkně tužkou vykreslenou grafiku, kde vaše postava má za úkol procházet různé prostory a vyhýbat se různým příšerám jako giant baby nebo pacienti v kazajkách, kteří mají probodnuté oči. Všechno vypadá na první pohled dobře a zajímavě. Sem tam nějaké to příjemné leknutí, vcelku originální pojetí, které na první pohled zaujme.

Po nějakých dvaceti minutách hra přestane překvapovat. Chodíte prostory, kterými jste už prošli, ale jsou pouze jinak naaranžované (tam, kde před tím byly dveře, je teď stěna a tam kde byla stěna, jsou schody do sklepení). Hra má poměrně přímočarý děj, takže nejde nijak moc zabloudit ani vystoupit z předem daného scénáře. Jen škoda, že po půl hodině hra ztrácí na atraktivitě, už vás nemá nic moc co překvapit a hru není problém dohrát.

Po dohrání hry člověk zjistí, že hra obsahuje další lokace, do kterých se lze dostat, k tomu ale musíte komplikovaně některé mapy zahrát znovu a v nich najít vstup do uzamčených map. Nad jedním takovým pokusem o vstup do uzamčené mapy jsem strávil půl hodiny, už tak horko těžko jsem měl motivaci se dostat na konec a na konci jsem zjistil, že jsem neudělal jednu drobnost a tudíž do uzamčené mapy se nedostal a tady jsem ztratil motivaci ve hře vůbec pokračovat, protože další pokus by mi zabral další nudnou půlhodinu.

Neverending Nightmares se vyplatí si zahrát, pokud hra bude zdarma nebo někde za babku, ale rozhodně nemá smysl do ní investovat 15 euro, jako jsem to udělal já, abych zjistil, že už mě nemá co překvapit. 55 procent za zajímavé pojetí, zbytek hra ztrácí nevyužitým potenciálem. Člověk si v momentě poměrné náhlého dohrání hry nejspíš řekne WTF? To je jako všechno? Neříkám, že je hra špatná, za zahrání stojí, ale nabízí toho opravdu málo.

Pro: Zajímavé originální pojetí, pěkná ručně malovaná grafika

Proti: Brzy začne hra nudit, level design se opakuje, nic nového nepřichází

+13

The Blackwell Epiphany

  • PC 85
První 4 díly jsem koupil snad už před rokem v jakémsi bundlu za pár éček s tím, že za ty prachy to vypadalo jako solidní adventura ze staré školy, kterou někdy vyzkouším. Nějaký čas se mi to válelo na disku a zapomněl na ni. Ale po čase, kdy už nebylo co hrát, a člověk se tak přistihne, jak prohrabává svou knihovnou na Steamu a hledá co zapařit, mi tento titul zase padl do oka s tím, že nemám vůbec páru, co že to je. Takže instalace, hraní a po pár dnech kupování posledního dílu za plnou cenu, abych konečně zjistil, jak to dopadne. Krátké vyprávění o mě a sérii Blackwell. Teď snad stručně ke hře:

Všechny díly ze série Blackwell jsou adventurní bonbónky, které vám zaberou 3-4 hodinky a u kterých je vidět, jak se každý díl zlepšuje nejen graficky, ale i stylem vyprávění a voice-actingem.Je možná dobře, že jsem sérii hrál, až po dokončení všech dílů, protože bych byl jednotlivými díly značně neuspokojen. Každý díl je uzavřen jakoby do jednotlivých případů, ale hra je propojena uceleným, a musím říct, i zajímavým příběhem, který není to nejlepší, co jste kdy viděli, ale u hry vás zaručeně udrží. Problém je však v tom, že né všechno se vysvětlí. Mě zajímá, jaký byl Joeyův příběh, ve hře jsou však jen náznaky, co se stalo... Hmm... A kde byl celou dobu sakra ten démon z 1. dílu? Proč už se tam vůbec neukázal? Co tam dělal?

Co se týče hratelnosti, jsou všechny díly v podstatě stejné. Jde o adventuru, která se mnohem víc, než na předměty, zaměřuje na dialogy. Věci nemůžete kombinovat a v 80% případů, se jedná o předmět, který vám jen umožní další možnost v dialogu. Dosáhnout správného výsledku musíte vhodně zvolenou konverzací, která vás však nepenalizuje při jakémkoliv pochybení, což značně snižuje obtížnost hry, protože se nakonec vždy doberete správného výsledku. Celá série pro zkušené adventuristy, za kterého se považuji, proto nepředstavuje žádnou výzvu a zaseknete se opravdu minimálně. A když už, tak většinou víte, co máte dělat, jen jste se v jiné lokaci na něco nepodívali, takže tu možnost v dialogu jednoduše nemáte! Na druhou stranu hra odsýpá a nedostaví se frustrace.

Postavy jsou OK. V každém díle se potkáte s někým jiným a vedlejší postavy fungují v rámci příběhu uvěřitelně. Ty jsou OK. OK je taky hlavní hrdinka, která i sem tam prohodí vtipnou poznámku a která vám ve hře rozhodně nepřekáží, jen ji chybí troška hloubky. A pak je tu duch Joey. Je vtipný, sarkastický, nechápe moderní vymoženosti a dokonce i má nějakou tu hloubku. Takže je vlastně taky OK, možná nejvíc OK ze všech, jen na mě ve třetí díle působil občas jako bezpáteřní hajzl a ve zbylých jako flegma. Domnívám se totiž(můj osobní odhad), že se měl příběh původně stočit k němu. On měl být nakonec ten nejhorší atd. atd. Což také dokazují určité poznámky ostatních, kteří občas prohodili něco ve smyslu jako"nevěř mu" "není ten, za koho se vydává" atd. a že na konci to měl být on, místo Madelline. Bylo by to podle mě zajímavé a možná i lepší, ale příběh se po 3. dílem změnil a Joey byl zase v poho. I poznámky už nikdo neměl.

Na celé sérii mě však iritoval jeden prvek. Ooglení. Dost často a ve třetím díle skoro pokaždé, když vám někdo něco řekl, jste si museli dodatečné informace (třeba adresu, či telefon) vyhledat na herním internetu, kde jste hesla zadávali ručně Když to tam dáte párkrát, fajn prvek, ale po čase vám to leze krkem. Problém ani není v tom, že to bylo často dost zbytečné, ale problém je právě to ruční zadávání. Někdy nevíte co zadat, takže zkoušíte, jenomže se při zadávání občas spletete v písmenkách, ale vy si toho nevšimnete, takže to nic nenajde, vy si pak myslíte, že to tam hledat nemáte... A pořád dokola. Ale dá se to překosnout.

Shrnutí: Jak jsem řekl dříve, každý díl je adventurní jednohubka, která vám zachutná a musíte si dát další a další. Nakonec ale sníte celý tác a i když byste si dali ještě, jdete s klidem ochutnat zase něco jiného.

Pro: Příběh, Postavy, žádná frustrace, slušný voice-acting

Proti: nevysvětlené věci, mohlo to být kapánek složitější, Oogle

+13

Alien: Isolation

  • PC 80
Hrajete jako mladá, krásná a navíc technicky nadaná Amanda Ripleyová, kterou pátrání po stopách její zmizelé maminky zavede až na neprosperující vesmírnou stanici, kterou pobíhá neznámé krvelačné monstrum. Vetřelec film i hra staví na jednoduché premise izolování hlavní hrdinky na vesmírné lodi spolu s velmi nepřátelsky naladěným mimozemským tvorem, takže dokonale navozuje stresující prostředí místa, z kterého není úniku.

Ve hře vám navíc hrozí i reálné riziko smrti vaší postavy vlastním přičiněním, takže ty momenty, kdy se na poslední chvíli zabuchujete do skříňky (co takhle s těmi dveřmi tak netřískat?), ani nedutáte pod stolem, rychle se snažíte překonfigurovat otevírání dveří nebo zoufale vyhlížíte žlutou skříňku pro uložení pozice, ať to proboha nemusíte absolvovat znovu, jsou velmi, velmi napjaté. Samozřejmě, že časem si zvyknete a dojde vám, že vetřelec dupe úplně stejně agresivně jako váš soused odshora, a také, že si vůči němu můžete dovolit mnohem víc, než by se zpočátku zdálo – třeba plížit se těsně za jeho ocáskem, nebo mu vběhnout přímo do náruče a fouknout na něj z plamenometu (hrát na nula smrtí se tu stejně nedá, alespoň jeden útok vetřelčího miminka vás prostě musí dostat).

Nicméně i přes to podcenění původně nepředstavitelně nebezpečného nepřítele vás hra zásobuje novými a novými misemi, je slušně dlouhá a udržuje si poměrně vysokou náročnost. Výbušniny mě používat nebaví, takže ty mi pořád zbývaly, ale ostatních zásob jsem měla vždycky jen tak tak. Pokud se pomýleně připletete do cesty zdánlivě neumlátitelným androidům, tak vám taky ze začátku dají dost zabrat. Zdevastovaná stanice Sevastopol se svým anachronistickým vybavením z 80. let skládá hold filmové předloze, navíc si na chvilku zahrajete i na kosmonauta a prohlédnete si vesmír, takže vás pak jen zamrzí, že Amanda přes všechnu svou fyzickou zdatnost není schopná vylézt na 30 cm vysoký rantlík a musí to celé obíhat až ke schůdkům nebo že před sebou jasně na zemi vidí revolver, ale může do něj jen kopnout, protože vzít si ho může až později. Příběh a ostatní postavy jsou celkem nudné a nevýrazné, osobně považuji za velké zklamání, že se nikomu nic nevyklubalo z břicha (snad v příštím díle), ale jako sci-fi horror survival je hra na jedničku.

Pro: atmosféra, délka, náročnost, systém ukládání

Proti: drobné otravnosti

+13

Alan Wake

  • PC 90
"And now to see your love set free
You will need the witch's cabin key
Find the lady of the light gone mad with the night
That's how you reshape destiny"
-Brothers Anderson

Alan Wake je neuvěřitelně mystická hra. A nejen to, ona si tento titul udrží celou dobu. Myslím, že jistých stran je tato hra malinko podhodnocena kvůli tomu, že v sobě neměla pár věcí, které hráči čekali. Třeba otevřený svět. Já do toho s tímto vědomím ale nešel a musím říct, že si tu hru ani tak nedokážu představit.

Samozřejmě, že největším kladem a triumfem je tady příběh. Připoutá vás k monitoru, téměř doslova, kdyby nebyli horké letní dny, a můj tehdy ještě slaboučký procesor by se neškvařil, myslím, že bych to v kuse dohrál za dva dny. Takhle jsem dohrál jednu epizodu za den a i tak to bylo neuvěřitelně mučivé. Pokud vás hra chytne už na začátku, někde uprostřed omdlíte se záplavy endorfinů a na úplném konci dostanete infarkt. Celý scénář této hry by měli povinné číst studenti na univerzitách jak vytvořit něco dokonalého. Najde se málo her kdy něco tak perfektně a logicky funguje. Myslím, že hledání stránek, vědět co se stane, a hádat jaký je vlastně zdroj toho všeho a co se celý zapomenutý týden dělo nevytvoří ve hře jediné hluché místo. A to vše doprovázeno opravdu sympatickým hrdinou.

Akční, bojová stránka hry je občas s části horrorová, jindy díky temným kecálkům i docela zábavná, ale někdy jednoduchá. Abych byl ale fér, je fakt, že dle mého jsou některé stránky které lze najít jen na nejvyšší obtížnost schované tam, kde na vás utočí tuny nepřátel a vy raději proběhnete než s nimi bojovat..až to budu hrát po třetí, a budu prohledávat každý kout, asi mi to tak snadné nepřijde

Grafika je odvážím se říct lehce nadprůměrná, a asi nejlépe se pracuje s mimikou lidí a tvářemi. Ovládání je...řekněme, že kontroverzní, já si na něj ale během prologu docela dobře zvyknul.

O této hře bych bych mohl psát hodiny a hodiny, problém je, že komentář o tomhle být nemá, důležité je...Zahrajte si tuhle hru, ona za to naprosto stojí, víc než kterákoliv jiná.

Pro: Příběh, Hudba, Alan je prostě sympaťák

Proti: Bug "prázdného světa" hra nereaguje na podněty. Stalo se asi dvakrát.

+13

Star Wars: Episode I - Racer

  • PC 65
Star Wars: Episode 1 - Racer je jedna z nostalgických záležitostí, ku ktorej som sa po dlhej odmlke vrátil. Prvýkrát som ju dostal do ruky spolu so Star Wars: Episode I - The Phantom Menace asi rok po uvedení Epizódy 1 do kín. Aj keď odvtedy ubehlo veľa času, hra ma napriek tomu chytila a bavil som sa pri nej rovnako, ak nie lepšie. Avšak problémy, ktoré som riešil vtedy, do istej miery pretrvali aj do súčasnosti a nabalili sa aj ďalšie.

Vtedy dávno som riešil hlavne plynulosť - hrával som to na starej šunke Pentium II a bol som rád, ak počítadlo FPS prekročilo hodnotu 20. Keďže išlo o hru narýchlo spichnutú k filmu, bola plná bugov (najmä grafických, čo jej z veľkej miery ostalo dodnes). Najviac ma ale dorazilo ovládanie - kým som prišiel na to, ako aktivovať turbo boost, tak ma skoro porazilo, lebo som nebol schopný postúpiť v hre ďalej. Však koho by napadlo, že pred aktiváciou treba podržať tlačítko sklopenie klzáku dole, že? :D Aj napriek tomu som nebol schopný sa dostať ďalej ako do polovice hry. Odmlka prišla, keď sa mi poškrabalo CD a ja som nemal zálohu. To som však netušil, že sa k hre vrátim až o 14 rokov neskôr.

Rozbehnúť Racer na modernom stroji nebolo vôbec ľahké, nie je prispôsobený na moderný hardware, ovládače a novšie OS. Veľa hráčov skončí na začiatku s tzv. Vista bugom, avšak ja som sa s ním stretol tiež, a to mám WinXP. Naštastie, vďaka trpezlivému prístupu a za pomoci niekoľkých úprav (viď Odkazy) som rozbehol hru do hrateľného stavu. To čo mi pred 14 rokmi hardvér nedovolil, som si práve teraz užil naplno: rýchlosť, dynamika, nové a lepšie upgrady, noví pretekári (len škoda, že Sebulbu a Bena Guadinarosa človek odomkne medzi poslednými). Aj keď to bola záležitosť len na cca týždeň, náramne som sa bavil. Nebyť tých bugov a zlej kompatibility s novými systémami, moje hodnotenie by bolo aspoň o 10% vyššie.

Pro: Atmosféra, dynamika, Star Wars

Proti: Bugy, zlá kompatibilita s moderným HW & SW

+13

Polda, aneb s poctivostí nejdřív pojdeš

  • PC 80
Hru jsem dohrál teďka :) Chtěl jsem jí dohrát ještě před Polda 6, ať jsem správně připravený.

Polda je poctivá česká hra. Plná našeho českého humoru, který neomrzí.

Celý děj je hodně zajímavý. Hra má poctivý a dost tajuplný složitý příběh plný různých hádanek, složitých úkolů a zas plná humoru a to i černého.
Celá hra vypadá pěkně roztomile, taková grafika je úžasná a na adventury se dokonale hodí.

Škoda, že je ta hra docela krátká.

Pro: Grafika, dokonalý dabing, český humor, dialogy, zvrácenosti

Proti: Poměrně krátké

+13 +14 −1

Game of Thrones: A Telltale Games Series – Episode One: Iron From Ice

  • PC --
House Forrester it is! Trochu vláčnější, než bych od GoT čekal, ale zklamání to taky nebylo. Nutno dodat, že kdybych nebyl fanda seriálu, netušil bych která bije. Nehledě na to, že by mě to asi vůbec nebavilo, protože ve změti jmen není jednoduché se orientovat.

A jak už to tak u TTG bývá - herní složka je natolik upozaděna, že je to prakticky jen o výběru reakce při rozhovoru, který ale vždy vede stejnou cestou a poskytuje tak jen fake wannabe možnost mít pocit, že něco ovlivňuju, o něčem rozhoduju.

Jednu věc bych ale rád vypíchnul - grafika. Proč? Žádná hra od TTG ještě takhle odpornou rozpitostí netrpěla. Nejprve jsem myslel, že je problém v ovladačích, ale po shléhnutí videa na yt mi došlo, že to asi bude záměr. Brr...
+13

Disciples: Sacred Lands

  • PC 90
Kdysi dávno jsem hrál Disciples II a dodnes ji řadím mezi své nejoblíbenější hry. Proto se trochu stydím, že k jedničce jsem se dostal až letos (nějakých 15 let po vydání), a to jen kvůli tomu, že se zničehonic objevila na steamu :)

Když jsem tedy začal hrát, tak mi vše bylo velmi povědomé, jediným viditelným rozdílem byla starší = méně detailní grafika, ale to bylo to poslední, co by mě nějak limitovalo. Hratelnost už tady byla skvělá. Každá ze 4 ras má své jednotky a kouzla. Lidé a Horské kmeny (trpaslíci) mají působit spíše kladně, tomu i odpovídají jejich kouzla a schopnosti, které většinou mají "zlepšovací/léčící" efekt. Naproti tomu Nemrtví a Legie zatracenců (osobně jim řikám čerti), mají schopnosti spíše záporné jako je znehybnění, nebo zhoršení vlastností protivníka. Ve hře lze navíc ještě narazit na mnoho dalších ras a jednotek, jako třeba elfů, skřetů, krakena, mořskou pannu, nebo různých rebelů.

Zajímavým prvkem je, že nestačí být jen úspěšný v boji, ale je nutné i zabírat území pomocí žezel, nebo dobytím pevností, jinak by kouzlení a rozvoj jednotek byl takřka nemožný. Vhodné je také navštěvovat různé obchodníky, kteří mohou poskytnout výbavu jednotkám, nebo odkoupit zbytečné cetky.

Na celé hře mě zklamala jen jedna věc, možná je to drobnost, ale vaše cíle v průběhu kampaně jsou pořád ty samé. Na každé mapě je zadáno město, které je potřeba dobýt, jedinou vyjímkou je pár map, kde stačí získat 60-70% území a je konec. Chyběla mi variabilita úkolů, která se již ve dvojce objevovala. Na samotné hraní, to však má jen malý vliv.

Zvláštní kapitolou je multiplayer, mám zkušenost pouze s hrou na jednom PC, ale je to tak zdlouhavé (předávání tahů a vymýšlení taktiky může zabrat i klidně 10 hodin na jednu mapu), že u této hry si ho už asi nezahraji. Počítačový protivník na nejtěžší obtížnost je důstojný soupeř i tak ;).

Disciples je velmi kvalitní hrou, troufám si tvrdit i v porovnání se sérií Heroes, poněvadž nabízí trochu odlišný rozměr hraní. V celém komentáři srovnávám s Disciples II, to je v zásadě jediná relevantní konkurence tohoto titulu a musím říct, že dvojka je prostě lepší a do budoucna zůstanu asi už u ní. To je však úloha většiny zakladatelů sérií, že je jejich následovník překoná a ony tak upadnou, možná i trochu neprávem, do zapomnění. Pokud však nemáte se světem Disciples ještě zkušenosti, tak začněte tady ;)

Pro: 4 vyrovnané rasy, krásné tahové boje, dlouhá herní doba

Proti: možná stáří

+13

Xenonauts

  • PC 85
Jel jsem do toho celý nadšený, že si připomenu staré zlaté časy. ale nebylo to, to pravé oříškové. Muj nejoblíbenější X-COM byl Appocalypse, teda obrana jediného města. Původní první UFO a druhý podmořský jsem nedohrál.

Hlavní obrazovka, ovládací prvky mi přišli jako kdyby ovládám nějaký laciný software a ne hru. Rozmístění ovládacích prvku je nelogické a vše třeba hledat.

Taktická část hry je tahová, ale žádné velké taktizování nečekejte. K použití je více typu zaměření a také dávka. Jinak celá taktika je o rozestavení agentu a čekat na místě anebo jít dopředu.

Globální obrana letouny je vylepšená oproti prvním dvou dílu, ale když to porovnám se X-COM appocalypse tak tam se dalo vyřádit o hodně více.

Ekonomika a sklady. Z tyhle části UFO aj X-COM vždy těžil, no tu to vývojáři maximálně zjednodušili. Hned po skončení mise vám automaticky získané věci prodá a nové sebere do výzkumu. Vrchol nelogickosti je ten, že když vyrobíte nějakou novou vyzkoumanou věc napr náklady na výrobu jsou 20 000$ tak prodat jí mužete za 10 000$ to mi hlava nebere proč ?

Pro fandy serie X-COM jako já to je aj tak dobrá hra, kde hlavním plus je výzkum který napreduje časem a zároveň zkoumáte cizácke technologie.

Pro: snaha oživit původní X-COM, zajímavá netradiční grafika, výzkum

Proti: slabí taktizování v taktické mise,

+13

Assassin's Creed III: Liberation

  • PC 85
Liberation se v době vydání na PC dočkal takové kritiky, až to ve mně vyvolalo pár úsměvných úšklebků. Nejhorší dosavadní AC? Fakt? Na to jsem byl sakra zvědavý. A tak jsem si na Vánoce krom Black Flagu přidělil i Liberation HD. Věřil jsem tomu, že jsem si pořídil dalších 30 hodin zábavy. Sice se ta zábava smrskla na 15 hodin, ale co na tom, když tu zábavu nekazily žádné omezující archievementy (úkoly frakcí), žádné zdlouhavé pochody sem a tam a ani gigantické lokace nacpané nepřáteli. Ta hustá vleklá omáčka Liberationu úplně chybí.


Co všechno bylo kritizováno…

1.) Opět Amerika ve válce o svobodu!
Bratrstvo se zdrželo v Itálii také, také se architektura města nijak nezměnila, město bylo navíc jen jedno, a pokud si dobře pamatuji, nikomu to tehdy zase tak moc nevadilo. Proč bych měl smutnit nad tím, že Liberation přináší „jen“ zbrusu nové New Orleans a nový venkov? Sice bych byl radši za zcela novou destinaci, ale nestěžuji si, to vůbec ne. Je to zkrátka takové prodloužení herní doby AC III – málo novinek, ale kvalita stále na výši. Navíc už to není bitva červených Angličanů s modrými Angličany, ale konflikt Frantíků a Španělů, a protože hra nabízí Francouzský dabing, ještě více jsem si užíval atmosféru malého, ale za to prosluněného, veselého a zeleného NO. Boston a NY z AC III? Pche, kam se na barevné NO hrabou? A i další lokace jsou skvělé – ponuré bažiny a pracovní tábor mezi Mayskými pyramidami? Tohle je teprve pestrost lokací!

2.) HD verze není HD!
Grafika mi přijde vcelku stejná jako v AC III, možná o trošku horší, ale nestěžuju si. Grafiku dělím v základu na dobrou a špatnou. Na špatnou se mi těžko kouká, ta dobrá mi přinejmenším vyhovuje. Mimochodem, dobrou grafiku má podle mě i Half-Life 1, čímž neříkám, že chci AC na starém enginu, jen tvrdím, že nemám důvod plivat na grafiku, když mi vyhovuje (vzhledem ke stáří hry, k navození atmosféry atd).

3.) Příběh je plytký až běda!
To bohužel je. Na poměry AC je to slabá slabota, nicméně druhá polovina hry jde kvalitativně hodně nahoru a najde se tu i pár velmi zajímavých momentů (Connor, pracovní tábor, První civilizace, falešný/skutečný děj,…) S misemi to také není nic extra, ale když už je celé Liberation pojato komorně, proč by mise nemohly být poněkud prostší? Těch možností tu není takové množství jako v AC III a tedy variabilita úkolů nemůže být nijak velká. Alespoň nejsou mise napěchované souboji jako v AC III a dodatečné úkoly také nejsou nijak obtížné, takže příběh hezky odsýpá.

4.) Je to krátké!
Stále je to asi třikrát delší než CoD a dvakrát delší než drtivá většina dnešních akčních her. Pořád je to tak krátké? Nemůžu měřit zábavu v závislosti na délce hry nebo dokonce ceně. Každá hra, která hráče vtáhne a nepustí, přijde dotyčnému i po 30ti hodinách krátká a naopak dvě hodiny nudy stačí k tomu, aby byla hra moc dlouhá.

5.) Je to strašně zabugované!
Ano, to je. Ale to AC III byl taky! Kolikrát se mi tam stávalo, že lidé přede mnou mizeli, že se občas vytratila textura, že mi zazlobila kamera… Na tak velkou hru to ale bylo ještě v pořádku. A Liberation se nese ve stejném duchu jen s tím rozdílem, že občas přichází pád hry anebo zamrznutí. Je to smutné, ale ne tak časté, aby mi to nějak zvláště kazilo zážitek. Opravdu špatné byly snad jen potíže s šelmami, kdy snaha o ubránění se jejich prvotnímu útoku končila vždy zamrznutím hry. Ovšem šelmy se nacházejí asi na dvou místech v celé hře…

6.) Nejsou tu žádné novinky!
Ve skutečnosti tu novinky jsou, jen jsou spíše drobnějšího ražení (lodní obchod, kánoe, potápění, řetězec zabití,…) A pak tu je jedna velká novinka – převlékání kabátů. Tři různé vzhledy, každý má svá plus i mínus a každý vyžaduje trochu jiný způsob hraní a plnění misí. Je to zajímavé, pestré a podněcuje to k větší dávce taktiky. Ale jinak je Liberation most mezi AC II a AC III. Ono není divu vzhledem k tomu, kdy hra poprvé vyšla. Hodně hráčů, které znám, čekali od PC verze další Black Flag a dostali mix Ezia a Connora. Najde se tu mnoho znaků z AC II jako odemykání truhel bez páčení, skupování obchodů,… A také znaky z AC III jako třeba výběr zbraní, ovládání a pohyb… Především se však Liberation vyvaroval řadě věcí, které jsem neměl na minulých dílech rád – výzvy frakcí, Bratrstvo, lov, podzemí… Liberation možná je krok zpátky, ale rozhodně ne krok do bláta.

7.) Aveline je nudná a nezajímavá! A je to žena!
Eh, to s tou ženou asi vytýkáno nebylo, ale dovedu si představit, že pro mnoho hráčů je ženská hrdinka nevhodná. Mám zcela opačný názor, pouze lituji toho, že je Aveline vzhledem k přijetí Liberation u hráčů zřejmě první a poslední ženská hrdinka AC série. Škoda, protože i když Aveline chybí taková ta osobní linka na tvorbu charakteru, hrálo se mi za ni líp, než za Connora. Je lepší nepříliš osobitá Aveline, nebo indiánský protiva?

8.) Chybí dějová linka ze současnosti!
U prvního AC jsem si říkal, jak je tenhle nápad propojení minulosti a současnosti skvělý. Postupem času začal drhnout a já si v závěru AC III řekl - konečně je po něm! A i když hádám, že v dalších dílech mě opět čeká známá parta a Animus, vůbec mě nevadilo, že v Liberation nic takového nebylo. Prostě jen pohled do života Asasínky, jen její příběh a žádný povrchní rámeček ve stylu: "až najdeš ten artefakt, přestaneš mě zajímat."

To, co bylo hře nejvíce vytýkáno a kvůli čemu Liberation skončil s nálepkou ‚zahrajte si radši podruhé Black Flag‘ mě jaksi zapomnělo zasáhnout a to nejsem zase takový hardcore fanda AC abych s přimhouřením jednoho oka přešel kdeco. Kolikrát se v recenzích skutečně doporučovalo hráčům, aby sáhli raději po Black Flag, že prý je mnohem lepší, delší a kdoví, co ještě. A asi na tom něco bude, ovšem proč bych si ze dvou her měl vybírat jen tu lepší, když od obou očekávám pěkný zážitek? Až trochu poklesne cena Unity a Rogue, taky je beru oba a že mě jeden bude bavit méně a druhý více… to vážně není argument, když věřím, že se budu dobře bavit u obou.

Pro: Mix AC II + AC III (to dobré z obou), ženská hrdinka, převlékání, pestré lokace, hudba, žádný Animus

Proti: Slabý příběh, malá variabilita misí - časem trochu nudí, bugy

+13

Wing Commander II: Vengeance of the Kilrathi

  • PC 95
WC2, prokračování výtečného prvního dílu, který vyšel v roce 1991 . Je větší, epičtější a lepší. Pojďme se na něho podívat.

Opět začnu grafikou. Ta byla razantně vylepšena a oproti prvnímu dílu je evidentně lepší a krásnější. Přibylo množství detailů i barevné schéma ze rozšířilo. Grafika opět značně přeběhla dobu a není tedy divu že v dobových článcí se neštřilo superlativy. Kritici i hráči byly naprosto odvaření z toho co se odehrávalo na obrazovce ( mnozí hráči pak zaplakaly nad tím že jejich stroj tuto nádheru neutáhne ). Jedná se bezesporu o značný pokrok a to pouze jeden rok od vydání předchůdce! Stejně jako u jedničky i zde mi grafika příjde vkusná a docela roztomilá, rozhodně vám z ní nebudou krvácet oči.

Technická stránka byla taktéž vylepšena. Předchozí nedostatky byly eliminovány, zapoměnte tedy na škubání při větším dění na obrazovce a střílet už taktéž můžete navzdory bitevní vřevě a počtu objektů. Engine byl oproti předchůdci znatelně vylepšen a upraven. Bohužel pár nedostatků by se našlo. V jedné cutscéně má např. mluvit princ Thrakhath ale místo něho mluvil můj hlavní hrdina, nebo jiné postavy ve hře se vyskytující ( jedná se nicméně jen o tuto jednu scénu ). Hudba zde občas pozlobí a zasekne se do opakující se smyčky. Nicméně se jedná jen o drobné mušky nikoliv masařky na tváři WC2. Celkově je hra po technické stránce zvládnutá skvěle a tvůrci zde výborně zůročily své zkušenosti z předchozích prací.

Zmínil jsem se o hudbě a ta si jistě zmínku zaslouží. Zvuky, hudba i namluvení jsou opět lepší než v předchozím díle. Přesně tak ve WC2 je i dabing! Jedná se sice jen o intro ale kdo se mohl pochlubit něčím takovým v roce 1991? Origin opět ukázal že má vizi a předběhl dobu. Hudba byla od prvního dílu vylepšena a předělána, ovšem jisté známé melodie opět poznáte. Nicméně se i nadále nacházíme v raných 90 letech, je tedy jasné že čekat od toho kdoví jakou hitparádu není možné. I tak to podle mě není nic hrozného.

A co obtížnost ptáte se jistě. Je opět tak masakrózní jako minule? NENÍ! WC2 nedosahuje laťky WC1 a SM1 ( Secret Mission ), naopak pokračuje v trendu nastoleném SM2 a obtížnost je menší. Nedostavují se tedy záchvaty zuřivosti a pocity beznaděje, o "nekonečných" vlnách nepřátel nemluvě. Hra je mnohem vstřícnější k hráčům a v některých misích nenarazíte na jediného nepřítele ( což umě po dohrání WC1 a SM1 + 2 vyvolávalo jistý nepokoj a nervozitu kdy to příjde :) ). Nicméně stále se jedná o WC takže procházka AAA hrou dneška to není a i zde si tvůrci neodpustily 3 mise kdy vám opět stoupne krevní tlak více než je zdrávo. Je to dáno hlavně tím že na dané úseky vám dají naprosto nevhodný typ stíhaček. Celkově je zde tedy obtížnost lépe vybalancovaná.

Obtížnost v minulém díle byla dána i tím že vaši kolegové mnoho rozumu nepobrali. Zde ovšem AI prošla značnou IQ kůrou a nyní jsou spolubojovníci mnohem užitečnější než kdy dříve. Pružněji reagují na situaci a konečně i něco sestřelí. Taktéž se nedostavuje frustrace z jejich úmrtí protože umřít nemohou ( 3x hurá ). V nejhorším se katapultují nebo odletí na základnu. Stejně jako kolegové i nepřátelé v podobě kočičích Kilrathi dostaly do vínku více uvažování. Jsou nyní tedy více nebezpeční, taktizují a používají formace aby vás nalákaly do pasti nebo nevýhodné pozice. AI hodnotím o třídu výš než ve WC1. I ovládání pro klávesnici + myš bylo vylepšeno je nyní mnohem pohodlnější ač né úplně 100%. Vhledem k tomu že příběh se odehrává 10 let po událostech z předchozí hry, si zde zalétáme na kupě nových stíhaček i bombardérů :).

A když je řeč o příběhu pojďme se na něj hned mrknout. Ten je opět svěle napsaný a je vidět že scénáristé chytli tu správnou slinu a servírují vám tu správnou space operu. Opět se tak zapletete do údálostí které vyústí v záchranu Confederace. Zároveň se zde proplétá více linek najednou a potkáte hromadu nových tváří ale i starých známých. Je zajímavé jak se Origin podařilo v každém přídavku i novém dílu nastolit jinou atmosféru. Příběh je epický a opět vás táhne kupředu aby jste zjistily jak to celé dopadne. Stejně jako minule i zde je nelineární kampaň a pokud něco zvořete jdete jinudy než když uspějete. Postavy zde dostaly více prostoru než ve WC1 ale tento trend je vyditelný už od SM1. Celkově je vidět jak se vývojáři snaží udělat z WC plnohodnotné universum a ještě více ho přiblížit filmům. Což se jim na konec podařilo a v roce 1999 vyšel Wing Commander film, bohužel nedopadl tak jak si hráči představovali ale to patří jinde. Zde se žádných zádrhelů bát nemusíte, naopak si užijete příběh plný zrady, akce a i na tu lásku nakonec dojde :).

WC2 je bezesporu super hra a vylepšuje to co v prvním díle bylo dobré, zároveň opravuje to špatné a přidává kupu nového. Je to prostě pecka a i dnes vás chytne a nepustí dokud ho nedohrajete do konce. :)

Pro: Obtížnost, příběh, atmosféra, kočičáci, propracovanost, Maniac ( opět, ale ten chlap je legendární ), AI, zvuky a hudba, grafika i dnes pěkná

Proti: Drobné bugy, ovládání není 100% na K+M

+13

Horké léto, aneb Majer v akci

  • PC 70
Jedna z prvních českých adventur, které se mi zakořenila v paměti pro svůj černý humor a parádní dabing od Izera. 

Dnes 15.3.2021 jsem gamesu znova rozehrál a nostalgia nastala, velmi rád jsem se v mysli vrátil do doby když mi bylo asi 13 let a ještě jsem používal dosovskou konzolu anebo Volcov Commander :) To byli hezké časy...

Teď když na to koukám z takovým odstupem času musím uznat, že hře chybí hlubší myšlenka, hraje se jenom na vrub humoru. Některé hádanky jsou fakt neintuivní a musel jsem se párkrát podívat do návodu. Horké léto je fakt krátká hra, máme tu pár lokací a animace jsou na minimální úrovni, ale celkově kreslená grafika byla a je docela fajn. Prostě stará klasika z doby 486 DX2 - 66MHz

Kdyby to mám porovnat s tehdejším Polda 1, tak až na dabing je Polda ve všem lepší, aj hádanky jsou více logické v každém případě kdo to nehrál a baví ho point click dobrodružství, tak hor se do toho a z půli hotovo :)

Pro: vtipnost, příběh, zábava, dabing

Proti: slabší animace, málo obsahu

+13 +14 −1

Fallout 3

  • PC 100
Já muluju post- apokalyptické hry a hlavně v žánru akčního RPG. To se Falloutu 3 splnilo a byl jsem velice šťastný, že jsem měl tu čest si tuto hru zahrát a dohrát ji až do konce.
Hlas Liama Neesona hned na začátku hry mě velice překvapil a já, jakožto fanoušek dobrých filmů jsem byl velice potěšen a přijemně překvapen.

Co se týče příběhu a ostatních hereckých výkonů, nemám vůbec žádnou výčitku či připomínku. Ohledně hraní jsem velice spokojen a zaplať pánu Bohu, že existovalo rychlé cestování. (Zde se mi líbil skutečný posun času = když jsem se přesunul z jednoho konce na druhý a začal jsem cestovat ráno, logicky jsem tam dorazil navečer).

Proti této hře nemám vůbec žádnou výtku, jsem asi jednoduchý hráč a nezařazuji se mezi profesionály ale mě to ke spokojenosti opravdu stačilo.

Dokázalo mě to udržet u židle a hlavně mě to BAVILO!

Ode mne 100%.

Pro: Liam Neeson, prostředí, režim V.A.T.S., post-apokalyptická města vytvořená z plechu.

Proti: Žádné.

+13 +17 −4

Tomb Raider

  • PC 90
No konečně!!
Je velice zajímavé, vidět budoucí úspěšnou archeoložku, která si nedokáže ani zavázat tkanička a smůla se jí lepí na paty. Tento reboot se opravdu povedl, a jsem za něj velice rád. Poslední vydání hry s Larou Croft bylo kolem 30-ti let, a už mohla pomalu zakládat rodinu. Teda bylo spíš načase. Zde vidíme mladičkou Laru, která se teprve všemu učí.

Jsem rád, že po takových zážitcích se z ní stala velice nadaná, inteligentní a samostatná ženská. (není to feminismus).

Co se týče hraní, tak nemám vůbec žádné výtky. Herecké výkony se povedly, a žádný hlas mě netahal za uši.

Co se týče grafické stránky, tak mi to připomíná takového Assassina na "pustém" ostrově, který má velice chabé zkušenosti. Ale jinak super hra. Jedna z mých oblíbených.

90%

Pro: Nezkušená, mladá Lara. Pustý ostrov a úchylní obyvatelé.

Proti: Nevím o žádných Vy jo?

+13 +15 −2

Omerta: City of Gangsters

  • PC 60
Existují hry které jsou moc krátké a hráč si přeje aby byly vzhledem ke své kvalitě a zábavnosti delší, existují hry které jsou krátké a hráč ví že jejich krátká délka jim veskrze jen prospěla, jelikož delší hraní by jen a jen podtrhlo jejich negativa, a poté existují hry, které jsou moc dlouhé..

Přesně do poslední zmíněné kategorie spadá Omerta: City of Gangsters, aby jste rozuměli, Omerta není postižena nějakým přehnaným množstvím technických problémů, graficky i zvukově je poměrně slušně zpracovaná (tvůrci Tropica se v detailní a krásné grafice vyznají, alespoň co se strategií týče), a první chvíle se zdají být jako příjemná zábava v opravdu pěkném prostředí. Brzo se ale projeví skutečné problémy které hru sužují- titul doplácí na malou variabilitu veškerého obsahu který vám může nabídnout a velký počet map v takovém případě hře logicky nemůže pomoci. K čemu vám totiž je, pokud můžete odehrát 25 hodin v této hře a stále nedojít konce, když 20 hodin z této délky opakujete stále ty samé úkony, uvnitř, a to je nutno také dodat, ve své podstatě stále stejných lokacích? Dokola a dokola. Ani pod motivací posunu v příběhu není takový způsob hraní moc zábavný, to jistě nemusím nikomu vysvětlovat.

Vše přitom začíná poměrně slibně. Píše se rok 1920, prohibice je v plném proudu a vy jako italský přistěhovalec vidíte snadnou příležitost zisku, tak proč se jí nechopit? Vytvořit postavu, vybrat základní vlastnosti, to vše je otázka chvíle a poté již nic nebrání vstoupit do samotného příběhu. Na mapě města ještě zvolíte jednu z nabízených čtvrtí, a už se zapisujete do historie organizovaného zločinu. Na první i druhý pohled krásně zpracované město, všude jezdí stará auta, chodí lidé, mění se denní doba. Hudba ve stylu. To ujde. Následuje první seznámení s pár postavami které budou provázet dějem, první zakoupení budov, kde lze za drobný poplatek vybudovat například výrobnu likérů, vybudování tajné prodejny chlastu- někde vyrobený likér totiž musíme prodat, jinak by nebyl žádný zisk. A poté už to jde jako na páse- po zbudování likérky naštvat konkurenčního výrobce destilátu takže už vám ze svého nic neprodá, sehnat auto a palné zbraně, zničit jeho výrobnu (probíhá automaticky, pouze vyšlete člena vybaveného vozidlem aby se "postaral" a on se "postará"), poté zakoupit uvolněnou parcelu + vybudovat další likérku pro větší příděl chlastu. Zjistit že stále moc nevyděláváte, takže znovu obhlédnutí čtvrti, vyslání jediného dalšího člena (prozatím) vašeho gangu "prokecnout" informátory, objev dalších míst která lze zakoupit. Poté zakoupení parcely, vybudování obchodu se zbraněmi, zakoupení zbraní u překupníka za výhodnou cenu aby měl váš obchod co prodávat, vystavění lékárny (prodává likér za čisté peníze které jsou "hodnotnější" nežli ty špinavé) , vylepšení svého "doupěte". První tahový boj ve hře v hezkém prostředí věznice. Mise splněna.. Pohoda..

Výběr další čtvrti/mise a.. bohužel zase to stejné v bledě modrém, obměny minimální.
Čtvrť se na první pohled snad trochu liší, ale nějaké velké podstatné rozdíly nehledejte, ulice jak podle šablony (vím že americká města jsou známa tím že jejich ulice jsou velmi často do pravého úhlu ale i tam to nikdy neplatilo zcela doslovně) , opět musíte volit stejný postup, peníze zase jen na pár stovkách dolarů ze které si pořídíte horko těžko jednu výrobnu a jednu prodejnu, poté čekat, pak koupit další, další, další, prozkoumat okolí, zase koupit, občas obdržet zprávu o dalším postupu v příběhu. Vylepšit doupě, tentokrát na úroveň 3..Pak krátká bojová vsuvka v parčíku, mise splněna- A takto dokola a dokola. Uběhnou tak 3-4 mise a hráči bude v podstatě odhaleno vše co Omerta může skutečně nabídnout, dále už nepřijde nic nového. Ani zvětšující se počet členů kteří mohou být ve vaší "rodině" na tom nic nezmění, stejně se od sebe vyjma jiného "xiftu" takřka neliší.

Velmi brzo se začnou opakovat nejen postupy které musíte vykonávat, ale i lokace v bojových sekcích. Už ani nevím kolikrát jsem se musel probojovat do skladiště a umístit bombu, abych "to samé" skladiště následně nespočetněkrát bránil před nabíhajícími nepřáteli.. Asi je ten sklad začarovaný, a nachází se mimo prostor aby se poté zhmotnil pomalu v každé čtvrti kterou navštívíte..

Samotné bojové části přitom nejsou špatné, probíhají na tahy a kdyby prostředí mělo větší variabilitu rozhodně by šlo o dobrou součást hry. Každá postava má své speciální schopnosti a je třeba vhodně zkombinovat celý "tým" aby šlo tyto souboje projít bez potíží.

Tvůrci rozhodně měli zapracovat také na nějaké možnosti jak "zabít" ten prázdný čas mezi všemi těmi opakujícími se úkony, chvíli jsem myslel že za prachy lze alespoň zajímavě vylepšit vaše sídlo, to ale jde vylepšit jen 4x a ještě párkrát "kosmeticky" čímž je myšleno že místo prašné příjezdovky máte nově například asfalt a místo rozvrzaného brlohu vidíte v oné budově pohodlnější dvojpostel, to je pěkné, ale k ničemu -snad jen vyjma barikád, záložních mafianů, výbušných barelů a barmana, kteří mohou bránit napadnuté sídlo, což je vtipné, jelikož za celou hru se mi nestalo že bych se musel bránit. Nějaké větší možnosti ve volbě úprav ale chybí, což je škoda, bylo by to alespoň něco k dobru.

Nelze tvůrcům upřít snahu, je vidět že si s titulem dali opravdu hodně práce. Ta ale byla zkrátka korunována jen polovičním výsledkem, výsledkem který sice není špatný, ale zcela určitě vás neohromí. Obecně mohu říci že Omerta City of Gangsters je titul který se opravdu vyplatí jen pokud je zakoupený ve velké slevě, poté se dokáže i ospravedlnit. A u tvůrců doufám že pokud se znovu pustí do podobné hry, již se poučí z chyb které zde napáchali a tyto zkušenosti poté promítnou do lepšího výsledku.

Pro: Grafika, ozvučení, styl a atmosféra mafiánského prostředí

Proti: Repetetivní hratelnost, rychlý nástup stereotypu, málo možností, opakující se prostředí

+13