Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Nejlépe hodnocené komentáře

Maru

  • PC 70
Tahle hra je opravdu kraťoučká, její projití vám zabere pár minut. Je pěkně stylizovaná, doprovázená rozhodně netypickou hudbou. Způsob hraní je naprosto jednoduchý. Příliš nepotrápí, mechaniky už jsme také viděli jinde, ale přesto sympatická. Jen je škoda, že úrovní nebylo více, hra by si je zasloužila.

Co se příběhu týče, pochopila jsem ho jako cyklus. V posledním levelu vlastně obětujete své vše, aby mohl vzniknout život nový.

Doporučuji k vyzkoušení, za to doslova "nic nedáte".

Pro: nápad a zajímavá myšlenka, hudba

Proti: málo úrovní

+13

Will Rock

  • PC 60
Jedna z her v kategorii dohrál jsem, nepamatuji si. Není se čemu divit, Will Rock je naprosto totální kopírka Serious Sam, které bohužel chybí vše co bylo v Serious Sam dobré.

První co mě zaujalo byla písnička I Wanna Rock od Twisted Sisters v titulkách, kterou miluju, protože si kouzelně dělá prdel ze všech metalových klišé 80. let. Když jsem ji slyšel po tisící při všech pauzách, ukádání či vypínání, začal jsem ji pomalu nenávidět.

Příběh a celé pozadí? Největší vtip celé hry. Obyčejný archeolog je svědkem toho, jak teroristi otevřou horu Olymp a vyvalí se odsud armáda potvor, které unesou dívku Evu. Will, přestože ji vidí nejspíše poprvé v životě se vydá probít deseti levely plné bájných potvor a nakopat prdel samotnému Diovi, aby se s ní na konci mohl vyspat. Zřejmě není nikdo jiný po ruce (armáda?). Nikoho nepřekvapí že uprostřed Olympu se nachází rozlehlé a monumentální lokace včetně chrámů, měst, hradů. Navíc je intro i outro stvořeno pomocí ručně kresleného obrázku s doprovodným textem jak z nějaké automatovky. V průběhu hry už Vás čeká jen střílení, žádný dialog, žádná animace a tak když jsem po hodinách putování dorazil k Diovi, úplně jsem zapoměl, že zachraňuju nějakou holku. Všechno je to navíc myšleno smrtelně vážně, ani náznak vtipu, naopak se ještě hrdina občas pokusí utrousit (nepovedenou) drsňáckou hlášku.

Graficka je celkem malebná, atraktivní prostředí jako jsou řecké báje tvůrci zkazit nedokázali, naopak občas vykouzlili pěkné a povedené lokace jako Tartarus, Hefaistovu kovárnu, hradby s trojským koněm či závěrečný výstup k Diovi.

Hratelnost je ovšem špatná. Stejně jako v Serious Sam Vás čekají přestřelky s hordami nepřátel, jenže narozdíl od vyváženého Sama je to nuda. Nepřátel je prostě strašně moc, vyskakují nelogicky ze zdí, ze země a zkrátka odevšad a každý ten boj trvá o několik minut déle, než by měl. Navíc jsou nepřátelé většinou obšlehnutí ze Sama, nechybí vybuchující potvory, křehké kostry, jezdci co Vás naberou nebo harpyje (zde amorci).

Tvůrci se snažili aspoň u zbraní a tak kromě takového toho základu (pistole, puška, kulomet, rotačák, raketomet) máte sniperskou kuši se zápalnými šípy, nádhernou kyselinovou zbraň co enemíka nafoukne až rupne či zkameňovač. Jenže všechny ty zbraně mají společné to, že chvíli trvá, než potvora shoří/rupne/zkamení a tak v bitevní vřavě sáhnete stejně radši po spolehlivém rotačáku.

No a dál už nic moc není. Občas použijete katapult či berandilo (asi tak 5x), občas narazí na vylepšení (krátká nesmrtelnost, quad damage, bullet time - ten jen úplně nahovno). A taky jsou tu secrety, jenže tvůrci vůbec nepochopili smysl secretu. V tom by člověk měl najít něco co mu pomůže, nebo něco vtipného (jak to fungovalo v Serious Sam 2). Tady nacházíte jen zlato, které je Vám úplně k ničemu (resp. nakoupíte vylepšení, které se hodí stejně jen na bosse).

Zkrátka když příběh neexistuje a u většiny bojů si říkáte proboha ať už to skončí a můžu jít dál, nepomůže nic. Ani moje milované staré řecké báje, ani slušný level design a pěkná grafika. A nebýt toho, hodnocení půjde ještě dolů.

Pro: Prostředí starých řeckých bájí, pěkná grafika, některé zbraně.

Proti: Nekonečné zástupy potvor, absence příběhu, nuda, kopírka Serious Sam.

+13

The Lord of the Rings: War in the North

  • PC 60
Dokonale přímočará rubačka, Golden Axe ve 3D s lehkou inspirací z Diabla. Sbírání náhodně generované výbavy a rozdělování bodů do skillů je docela zábavné, horší je to s rozvláčnými dialogy a vesměs zbytečnými questy. Soubojovému systému jsem do konce hry nepřišel na chuť, ale zajímavé lokace a zasazení do mého oblíbeného universa mě u monitoru nakonec udržely. První dvě kapitoly z celkových osmi jsou asi nejnudnější z celé hry, naštěstí se přibližně od kapitoly třetí cosi změní a hra se zuby nehty vyškrábe lehce nad průměr. Hra počítá s opakovaným dohráním a dalším levelováním družiny, ale motivace pro uvedené je nulová. Co-op multiplayer funguje, a to je asi to nejzajímavější, co o něm po hodině testování můžu říct.

Pro: Pro fanoušky Pána Prstenů je určitě zajímavé rozšířit si obzory o dosud neviděné události a lokace.

Proti: Slabší technická stránka, nepraktické ovládání - hra byla zjevně tvořena primárně pro konzole.

+13

The Typing of The Dead: Overkill

  • PC --
Od břitkého technického zpracování až po céčkový příběh, tahle automatovka mě dostala svou stylovostí.

Už samotný soundtrack mi navodil takový ten debilní úsměv na tváři, palec nahoru za originalitu! Charaktery pitoreskních idiotů hází jednu omezenou hlášku za druhou a já se tlemím jak dylina...

Hru lze sice projít i jako klasickou kolejnicovou "shoot'em up" (THotD), většina lidí dá určitě přednost "type'em down" verzi (TTotD). Začátek je ještě relativně jednoduchý, ale později se fráze stávají těžko přeložitelné a místo bezmyšlenkovitého tancování prstů po klávesnici jsem se musel uchýlit ke kostrbatému slabikování s hromadou překlepů. I tak mi obtížnost přišla nižší, než v původním TTotD a především bossfight byl dost zklamání.

To částečně řeší DLC, které přinášejí nové slovníky a třeba takové citování šejxpírových děl už dokáže řádně zamotat jazyk a následně i prsty. Diskutabilní je hodnota takových slovníků, které se prodávají za 2.5€ každé... V Hardcore režimu už je potřeba psát i mezery mezi slovy a s každým překlepem dojde k jejich resetu. To už je solidní nálož i pro ty nejzkušenější tajpisty.

Pokud jste se smáli u třetího Postalu, tak tohle je podobná úchylárna, co se humoru týče. Jednoduchá hratelnost sestávající pouze ze psaní má své kouzlo, systém checkpointů je dostatečně velkorysý, takže nehrozí nějaké časté frustrující opakování úseků a kromě jednoho pádu a jednoho masivního framedropu v bažinách, jsem neměl ani žádný technický problém. Overkill je taková ideální hra na odreagování a rozhodně si ještě nějakou dobu na mém disku posedí. Toho šejxpíra prostě dám na Hardcore!

Hodnocení: ✰✰✰
+13

Sorcery!

  • Android 70
Po fenomenálních 80 Days byl pro mě první díl Sorcery! nejprve poněkud zklamáním. Musel jsem však postupně vzít v potaz, že studio inkle jej společně s druhým dílem vyvíjelo ještě před Osmdesáti dny a design je zjevně z tohoto důvodu relativně konzervativní. To, čeho se hráči dostane, je tedy "jen" velice kvalitní adaptace klasického gamebooku (který však patří mezi papírovými gamebooky k těm nejlepším), kde září zejména Inkle Writer, tedy nástroj, ve kterém jsou hry tohoto studia vyvíjeny. Je to jakési vítězství formy nad obsahem, protože samotný příběh, resp. minipříběhy, které hráč během putování po Shamutanské pahorkatině prožívá, nejsou literárně zas až tak výrazné a totéž se týká i samotného světa Fighting Fantasy. Na druhou stranu však ani nemohu říci, že by mne způsob jejich prezentace vysloveně odrazoval. Jde zkrátka o standardní fantasy tématiku bez složitějšího vývoje postav.

V každém případě se hry od inkle výborně hodí na tablety a právě na nich bych každému doporučil je hrát, protože se naplno vyjevuje potenciál tabletu jako audiovizuální interaktivní knihy. Nevím o žánru, který by se na tablet hodil lépe, než právě gamebooky a CYOA, a hraní na PC bych zvažoval jen tehdy, pokud by skutečně nebyla jiná možnost.

Během hraní můžete volit mezi dvěma základními strategiemi: bojem a kouzlením. U kouzlení máte k dispozici na 48 kouzel, z nichž vám hra v dějovém uzlu nabídne jen některá a navíc některá z nich ještě vyžadují určitý předmět (např. bambusovou flétnu, včelí vosk atp.), bez kterého je neprovedete. Tyto předměty můžete získat na svých cestách a nedokážu říct, jestli je všechny možné mít již v prvním díle. Často se vám tedy stane, že byť vám hra nabídne možnost některá kouzla zakouzlit, stejně tak nebudete moci učinit a budete limitováni pouze na ta, která vám odčerpají vaši staminu (pokud tedy kouzla tohoto typu v daném výběru vůbec budou). Zakouzlení kouzla pak funguje jako další odbočka v ději a možné řešení dané situace. Nutno podotknout, že ne vždy pozitivní.

Souboje jsou realizovány tak, že vy i váš protivník do boje vstupujete s určitým množstvím staminy a HP. Body staminy převádíte do síly výpadu. Určitou sílu zvolí i protivník a pokud máte dobrý odhad a vaše číslo je to větší, dané kolo boje vyhráváte (nebo naopak). V závislosti na zvolené síle výpadu a rozdílu, o který jste protivníka překonali, se pak vypočítá i úbytek HP. Čím je rozdíl mezi výpady menší a celková jejich síla větší, tím je větší i úbytek HP. V podstatě jde tedy o to, že čím větší výpad volíte, tím více i riskujete. Pokud vám stamina začne docházet, je nutné přejít do defenzívy, ve které sice díky potenciálnímu útočníkovu výpadu můžete přijít maximálně o jeden bod HP, ale zároveň se vám část staminy obnoví a vy tedy můžete dále útočit. Ten, komu klesne HP na 0, boj prohrává. Ztracená HP následně můžete obnovit jídlem, spánkem, modlitbou nebo i jinými způsoby, pokud vám je hra v průběhu hraní nabídne (různé fontány, speciální předměty atd.). Jíst přitom musíte v určitých intervalech vždy, jinak opět o HP přicházíte.

Ve hře jsou také k dispozici peníze, takže si můžete kupovat různé zboží v krámcích, platit hostince, ale mohou mít i další nečekaná využití. Protože je však průchod hrou jednosměrný, nelze se do již prošlých míst znovu vracet, takže pokud např. projdete vesnicí, aniž byste se vyspali v hostinci a obnovili síly, budete muset čekat na nějakou další příležitost, kterou vám děj poskytne. Pokud však nejste s vaším postupem dějem spokojeni, nebo pokud prostě jen chcete zkusit, co by se stalo, kdybyste zvolili jinou možnost, můžete přetočit čas a vrátit se v ději zpět (samozřejmě tím přicházíte o všechny případné bonusy i ztráty).

Způsob, jakým volíte kudy se vydat dál, je velmi pěkně vizualizován mapou, do které kreslíte prstem cestičku k modrému praporku, kde vás čeká další rozcestník. Jen mne trochu mrzelo, že mapu na začátku vidíte celou a neodkrývá se až s vašimi cestami, takže už dopředu víte, kde která místa jsou. To je ale samozřejmě jen individuální výtka. V závěru hry vás pak čeká tužší souboj, po jehož úspěšném zdolání stanete před městem Kharé, kde se příběh přeruší. Ve druhém díle máte následně možnost importovat vaši postavu a všechny předměty a pokračovat dál. Čehož jsem využil.

P.S. Původní knižní série byla přeložena i do češtiny.
+13

Lotus III: The Ultimate Challenge

  • PC 85
Lotus III je pro mě srdcovka, kterou jsem velmi rád hrál a zahraju si jí rád i po tolika letech. Ze závodních her jsem hrál Need for Speed III: Hot Pursuit, The Cycles: International Grand Prix Racing,Stunts a Street Rod. Žádná z těchto her mě tolik nebavila jako Lotus III. V Lotusu je především velký výběr závodních tras (zasněžená krajina,poušť,práce na silnici atd) a pak možnost tří závodů s několika trasami podle obtížnosti s možností na začátku kola tankovat, což bylo jak už tady píšou ostatní vaše velká nevýhoda, protože tankovat jste museli pouze vy, zatímco vaši soupeři v tomhle měli velkou výhodu že nemusejí tankovat. A protivníky nezpomalovaly překážky na silnici (kameny,klády), ale zato je nezrychlovala ani Turbo zóna. I když hra má nedostatky dávám jí kladné hodnocení, protože jde o velmi dobrou hru.

Pro: Velké množství tras

Proti: Soupeři nemusí tankovat

+13

Tomb Raider: The Last Revelation

  • PC 90
  • PS1 90
TR 4: The last revelation byl první TR, který se mi dostal pod ruku. Původně jsem ho ani nechtěl, ale člověk byl nakonec rád, že má něco nového a co víc? Ty první úrovně mě docela chytly.
A hele, ono se to dalo hrát i dál a bavilo mě to způsobem takovým, že jsem to nakonec přehrál. Sice to na první pokus docela trvalo a čekal na mě nejeden zákys, ale podařilo se. A bavil jsem se navýsost skvěle.
Čtyřka mi otevřela cestu k dalším dílům, a tak jsem měl možnost proklestit se jednou z nejklasičtějších sérií na PS1 a PC a s Larou poznat kus světa.
I když jsem už dávno přesedlal na PC a vyzkoušel spousty her, pro Tomb Raidera mám stále slabost a když byla série v akci, nelenil jsem a kupoval.

Nevím, zda dokážou starší díly TR upoutat mladé hráče, za pokus to tedy rozhodně stojí. Pokud si nezakládáte na grafice, která je z mého pohledu stále hezká, nicméně už nějakou tu zimu pamatuje, jednoznačně za šanci stojí.

Pro: Nádherný Egypt, příběh a prostředí je ucelenější, délka

Proti: Některé otravné lokace

+13

Risen

  • PC 85
Výborné RPGčko, pro hráče, co byli uchváceni Gothicem, povinnost. Určitě je Risen bližší prvním dvěma dílům Gothic série, než třetí díl.
Co se hratelnosti i příběhu týče, pořád jsme někde na úrovni Gothica, možná mi Risen docela dost připomíná zrovna první díl, i když pár věcí ze dvojky si vzal. Každopádně ta temnota, procházení katakombami pod sopkou, hlavní základ příběhu, celkově se to Gothic 1 podobá.
Už po pár prvních minutách jde vidět, že Piranha Bytes svou práci umí výborně a to, že JoWood mají práva na značku Gothic nic neznamená. Sice je smutné, jak taková série skončila, na druhou stranu si moc rád zahraju Gothic-like hru, jakou Risen bezesporu je. I když už je to drahno let, co jsem hrál právě sérii Gothic, stále tam cítím ten správný feeling.
Abych jen nechválil - z mého pohledu je soubojový systém pěkná zhovadilost. Ano, ve svojí době byl soubojový systém Gothic 1 a 2 hodně propírán a kritizován. Na druhou stranu, když jste mu dali šanci, dostal se vám do krve v pořádku a bojovalo se s ním dobře. A navíc - každý pokrok v učení s typem zbraní se opravu promítnul. A co se soubojového systému v Risen 1 týče... jak jen to říct? Už dlouho jsem neměl takovou chuť chvílemi rozsápat klávesnici při neúspěšném souboji. Ale třeba jsem jen takové jelito.:)
Sumář tedy zní: Pokud jste měli co do činění s hlavně původními díly Gothic, ani nedočítejte a vrhněte se do Risena. Pokud jste sérii Gothic nehráli a máte rádi výzvy, určitě stojí za to, zahrát si a dát Risenu šanci. A pokud se vám série Gothic nelíbí, hlavně původní dva díly nebo nemáte rádi těžší hry (ano, jsou i těžší, ale Risen taky není žádná balada), tak se Risenu vyhněte a běžte si zahrát třeba... piškvorky...:)

Pro: Obtížnost, Piranha Bytes, přiměřeně velká mapa, atmosféra

Proti: Pro někoho právě ta obtížnost, soubojový systém

+13

Samorost 3

  • PC 60
Herní výzva 2018 - 9. Nerozbalený dárek

Uhh, hry od Amanita Design hold nebudou můj panák whisky. Už minulý rok jsem se sebezapřením dohrával Botaniculu, která mě nebavila ale jakože vůbec, tento rok jsem se kvůli Herní výzvě musel mordovat s třetím Samorostem, jehož jsem vyhrál v DH giveaway za podporovatelství a kterého bych bez toho asi nikdy nepustil.

Nehrál jsem předchozí díly, ale podle komentářů předpokládám, že to bude téměř to samé v bledě modrém. Začnu asi největším záporem hry, který je dle mého subjektivního názoru to infantilní ozvučení. Veškeré zvuky i "hlášky" jsou prostě namluveny klasicky pusou, což na mě působilo jako pěst na oko a při každém tom "vžuuum" a "hop" apod. mi rostly facky na ruce. Chápu, že to k podobně ražené hře asi patří, ale fanda tohoto stylu zkrátka nejsem. Co naopak musím vyzdvihnout je krásná detailní grafika a rozmanitost prostředí, to já můžu.

Herní doba je dost krátká, ale asi je to způsobené tím, že jsem občas koukl do návodu, protože mě nebavilo se s tím prostě mordovat. Ve výsledku jsem rád, že je to za mnou, dalším hrám od Amanity se už budu vyhýbat obloukem.

Pro: Nádherná grafika a rozmanitost prostředí.

Proti: Infantilní nazvučení.

+13 +14 −1

The Night of the Rabbit

  • PC 80
Splněná herní výzva. Dohrajte hru, ovládanou po celou dobu hraní jen myší.

Objevení hry The Night of the Rabbit pro mě bylo nesmírné překvapení. Pomalu jsem se totiž vzdal naděje, že by dnes ještě někdo vytvořil klasickou point and click adventuru ( nepočítám do toho adventury které využívají pixel art ). Němečtí Daedalic Entertainment ale zřejmě odmítají danou mantru o mrtvém adventurním žánru a vesele sypou jednu adventuru za druhou. TNotR není jen adventura ale je to zatraceně skvělá adventura. Od hry jsem naprosto nic nečekal ale o to víc mě dokázala strhnout a zabavit.

První věc která stojí za pochvalu je naprosto excelentní soundtrack. Jedná se o skutečně špičkový kus, který dokáže vyvolat ty správné emoce. Jednou je hravý a veselý, jindy zase zádumčivý a melancholický. Naprosto špičkově pasuje do dané hry a společně s grafikou vytváří duo které strhne.

Grafika je další silná stránka této hry. Ručně malované obrazovky jsou nádherné a vytváří dojem pohádkovosti. Ostatně celá hra je vlastně taková pohádka a dobrodružství které pohladí po duši. Je až překvapivé, jak je celá hra uklidňující a relaxační. Při hraní máte takový ten hřejivý pocit, jako když se zachumláte do deky a pijete horký čaj, zatímco venku hustě sněží.

Hru jsem označil za pohádku ale to neznamená že se jedná o infatilní dílo pro děti. Ke konci hra přitvrdí a v optimistickém díle se začnou objevovat i temnější tóny. Ostatně myšlenky zde obsažené by úplně nejmenší děti stejně nepochopily. Hra ale není prostá vtipu, nicméně nejedná se o takový ten "řachandový" humor typu Polda a jiné. Vtipy zde jsou spíše decentnější i když pár slabších kousků se najde. Za sebe musím říct že mě nejvíc pobavila postava pana Kostelnímyši a jeho syna Juniora.

Příběh a děj bych zde nerad rozebíral a prozrazoval, jedná se opět o velmi povedenou část hry a zvláště postupné gradování se povedlo. Postavy jsou zajímavé a rozmanité i vedlejší postavička má nějákou zajímavost díky které si ji zapamatujete. Ono vůbec lze poznat že zde bylo vloženo mnoho úsilí k vytvoření propracovaného světa.

Zatím samá chvála ale mé hodnocení neatakuje stovku. Proč? Bohužel ač bych nejraději tu stovku skutečně vpálil, tak mi v tom brání několik nedostatků. Hra trpí technickou nedokonalostí. Což mě u takové hry silně překvapilo a zaskočilo. Tedy ne že by to bylo nějak strašné ale pár chybiček se najde. Občas se stane že animace pohybu některých postav se z nenadání začne trhat, jindy se postavy zacyklí v určitém pohybovém setu a nejde je nijak přerušit. Jediná záchrana je opustit brazovku a zase se vrátit. Jindy jsem zaznamenal propad snímků, což je hodně překvapivé a nemilé. Nicméně žádný z těchto problémů není nijak drasticky častý ani závažný.

Co už je horší je adventuření. Bohužel TNotR má problém s adventurní náplní, což je u adventury docela problém že? O co jde, hra vás chvíly po začátku hodí do velkého světa. Máte skutečně dost obrazovek k prozkoumávání a na většině z nich se na vás obrací postavy se svými problémy. Ty pochopitelně budete časem řešit ale některé až za mnoho hodin. Jindy najdete logický problém a budete se ho opět snažit vyřešit v domění že zrovna tohle vás posune kupředu. Problém je že jen velmi obtížně lze odhadnout co musíte a můžete řešit teď a na co příjde řada až za několik hodin. Ničemu nepomáhá, že mnohé hádanky a překážky můžete řešit už na začátku ale k jejich dokončení vám bude scházet předmět, který získáte až mnohem později. Mnohé hádanky taktéž postrádají logiku a jsou tak trochu švihlé, nicméně se nikdy nedostanem k nějákým vysloveným šílenostem a vzhledem k žánru hry je i tento typ hádanek očekávatelný. A k hádankám ještě jednu připomínku. Přišlo mi že tvůrci neodhadli míru, to že řešení jednotlivých problému nikdy není úplně jednoduché jsem čekal ale vývojáři velmi často přidali jeden extra krok, který daný problém ještě prodloužil. Prostě už už jásáte nad řešením ale pak se ukáže že ještě nemáte vyhráno. Jako by vývojáři potřebovali co nejvíce prodloužit herní dobu.

A že s touhle hrou strávíte hodně času. Steam mi ukazuje 14 hodin což je na adventuru skutečně macaté číslo. A to jsem nevyzkoušel vše. Vývojáři totiž do hry přidali spoustu věcí které danou hry značně obzvlášťňují. Např. se všemi postavami můžete hrát karetní minihru. Taktéž lze své snažení nasměrovat k nalezení všech kapek vody které jsou porůznu ukryty ve hře. Takových věcí je zde více a je vidět že se zde skutečně pracovalo na tom aby TNotR nebyla jen nudná a generická adventura.

TNotR je skvělá hra, která zabaví na dlouhé hodiny. Při jejím hraní jsem si vybavil animáky Píseň moře a Brendan a tajemství Kellsu. Má několik chyb ale ty nejsou nijak fatální a vážné. Pokud máte jen trochu rádi adventury tak do téhle hry běžte, je fantastická. Já se k ní jistě ještě vrátím a zároveň jsem rád že mě přivedla k Daedalic Entertainment a jejich portfoliu.
+13

The Low Road

  • PC 55
Adventura klasického střihu, kde sice párkrát nevíte, co se po vás vlastně chce, ale každá obrazovka má minimum interaktivních bodů, takže zákys nečekejte. S čím však mám velký problém je to, že nemám jediný důvod tuto hru komukoliv doporučit. Humoru moc nemá, příběh tady není to hlavní, postavy jsou spíše otravné... Má to jednu solidní hádanku a celkem příjemný vizuál, ale to je vše.

Low Road není špatná hra, jen silně průměrná, proč však s takovou hrou na dnešním přesaturovaném trhu ztrácet čas?
+13

The Lord of the Rings: War in the North

  • PC 80
Tuto hru ani nevím, jak jsem získal a ani jsem se nedíval o čem má být. Proto jsem se docela bál, že se bude jednat o další kousek, který se snaží pouze přiživit na známém jménu filmu a já se ujmu role některé ze známých postav a budu rubat nepřátele o sto šest. Ale již při výběru postavy jsem byl překvapen, že v nabídce je sice trpaslík, elf a člověk, ale vůbec mi jejich jména nebyla povědomá.

Celý děj je svým způsobem paralelně zasazen do dějové linky filmu Pán prstenů. Během postupu hry jsem občas mohl prohodit řeč s někým ze známých hrdinů, ale to bylo tak vše. Zbytek byl originálním a ničím se neopičícím po slavném filmu, s výjimkou některých nepřátel.

Prostředí hry bylo místy uděláno nádherně a mnohdy mě o to víc mrzelo, že mám vytyčený prostor, kde se mohu pohybovat a není to pojatý formou otevřeného světa, abych se mohl podívat kamkoliv a více prostředí prozkoumat.

Když jsem viděl velikost mapy, doufal jsem, že hra bude na delší dobu, ale před koncem hry jsem měl bohužel takové neblahé tušení, že objevím pouze pár lokací a velikost mapy je pouze zavádějící.

Hra není žádné extra propracované RPG, jedná se spíš o rubačku, u které se člověk může řádně odreagovat a nemusí ani přemýšlet nad složitým ovládáním a spoustou skillů, které by byly třeba používat k zabití nepřátele.

Protože jsem hru hrál na nejtěžší obtížnost, která byla nabídnuta v základním výběru, občas mi zabití nepřátel či bossů dalo hodně zabrat.

Ocenil jsem, že i přesto, že je hra spíše vytvořena pro Multi-player, tak vaši společníci (boti) během soubojů, když jste smrtelně zraněni, Vás můžou uzdravit a pro Vás tak každá smrt neznamená začít od posledního uložení.
+13

Sorcery! 2

  • Android 85
S druhým dílem Sorcery! začíná konečně to pravé dobrodružství! Tatam je přímočarost Shamutanské pahorkatiny, město Kharé je labyrint uliček plný nebezpečných překvapení. Princip soubojů a kouzel zůstal zachován, ale je zde mnohem více kladen důraz na adventurní prvky. Do inventáře budete tedy moci nakupit mnoho předmětů, které najdou využití v nejrůznějších situacích, ale i mnoho nejrůznějších tipů a informací, z nichž ta nejdůležitější je báseň o čtyřech verších ovládající Severní bránu, která je jediným východem pro vaše další putování. Jednotlivé verše však znají pouze městští aristokraté, a ty budete muset nejprve vypátrat.

Toto pokračování je také doplněno o hru v kostky, která se nazývá Swindlestones, jejíž pravidla spočívají v umění blafování. Jistou porci sice hraje náhoda, ale většinu her lze po menším tréninku vyhrát. Pokud využijete pozici z přechozího dílu (což je moudré rozhodnutí), přinesete si s sebou také několik magických předmětů, které vám určitě přijdou vhod. Samotné kouzlení je totiž mnohem zábavnější, než souboje, které přeci jen nejsou tak sofistikované, takže je dobré si je nechávat až jako poslední možnost, aby se vám nezačali zajídat. A pokud budete dostatečně pečliví při pátrání po magických předmětech, budete mít na konci hry možnost zakouzlit kouzel většinu.

Ještě větší využití, než v předchozím díle, zaujímá přetáčení děje, protože komplexnost druhého dílu přímo volá po zkoušení vícera způsobů, jak řešit nastalé situace. Navíc hra je tak "narvaná" obsahem, že je radost objevovat na co všechno autoři mysleli a často budete překvapeni, jak je mnoho věcí navzájem provázaných.

Pokud by vám tedy první díl přišel poněkud mdlý, vytrvejte! Série Sorcery! začne nabírat vítr do plachet právě zde.

Herní doba: 15 hodin (a dva průchody)
+13

Torchlight

  • PC 40
Akční hack'n'slash RPG, v podstatě první Diablo oblečené do hávu World of Warcraft a po technické stránce dotažené k dokonalosti. Což ale neznamená, že jde o bůhvíjak dobrou hru. Torchlight má přesně dva originální nápady: praktického zvířecího společníka, který může sám odnést nasbírané předměty k prodeji, a možnost rybaření, díky kterému je rybožerné zvíře platné v boji (ryby jsou totiž kouzelné).

Zbytek je vykrádačka nejhlubšího zrna. Od grafiku přes hudbu až po herní náplň. Příběh je v zásadě neexistující, generátor náhodných úrovní odvádí nenápaditou rutinu, obtížnost je špatně nastavená (i na very hard jsou 2/3 hry žertovně snadné) a co je nejhorší - vlastně nemáte důvod hru hrát. Protože jediné, co existenci tohoto specifického žánru ospravedlňuje, tedy multiplayer, ve hře chybí.

Jako celek to sice funguje a fanoušek diablovek si v Torchlightu zábavu určitě najde (a přičte 30% k mému hodnocení) , ale mě osobně hra svou prázdnotou tak nějak rozčílila ;) Možná za to může i onen pověstný finální souboj, který byl asi nejhorší herní čtvrthodinou v mém životě :/

Pro: Nízké hardwarové nároky, technicky vybroušené.

Proti: Absence multiplayeru, neoriginalita.

+13 +14 −1

The Norwood Suite

  • PC 75
Norwood Suite se mi dostal do povědomí díky kanálu Cool Ghosts na youtube (jejich první epizoda nového formátu pojmenována Cool Ghosts: Episode 1). Díky těm dvěma týpkům jsem vyzkoušel už několik indie titulů, a ještě nikdy jsem nebyl zklamán. To koneckonců platí i pro Norwood Suite, ačkoliv titul nemůžu doporučovat na potkání, já osobně jsem byl natolik potěšen, že když se mi hra v 90 % bugnula (zaseknutý ve zdi), tak jsem ji rozehrál znovu. Ano, jednalo se o pouhé dvě hodinky, ale věřte, že u mě je to velký úspěch.

Ve hře jste hostem v jednom surrealistickém hotelu, vše kolem vás je divné, postavy místo dabingu vydávají rozbitě znějící hudební tóny, hotel je prošpikován tajemnými chodbami, které nedávají smysl a všichni kolem vás se chovají švihle.

Nejlépe to definovali Cool Ghosts ve svém videu – hry jsou divné a vývojáři tráví nemálo času tím, aby působily co nejvíc uvěřitelně a snaží se skrýt onen fakt, že se jedná o hry – ať už nedokonalou grafikou, nesmyslný design prostor, špatným dabingem a vzhledem postav obecně. Ale co když všechny tyhle neduhy akceptujeme – a postavíme na nich hru?

Není přece vždy trochu toho dobrodružství dostat se někde glitchem do nehotové oblasti, nebo si spawnout příšeru, která byla ze hry vystřižená? Já považuju tyhle „mrtvé oblasti“ her, které jsou ztraceny v procesu tvorby jako něco kouzelného. Viz například různé alfa verze STALKERa. Norwood Suite je stále „hotová“ hra a s těmihle pocity to není tak horké. Ale hraje se na podobnou strunu. Je to něco, co nám jsou schopny zprostředkovat jen hry.

Takže… pokud se rádi propadáte pod textury a budí ve vás nadšení oblasti, které nedávají smysl a byly ze hry vystřiženy, zkuste si zahrát tuto hru. Budete si chvílemi připadat jako jediní na světě, co hrají něco takového.

Hra je mimochodem poskládaná pouze z konverzací, fetch questů a mačkání velmi viditelných "skrytých" tlačítek. Je to ale jedinečný zážitek, který bych rád vídal častěji.

Pro: Surrealismus, humor, připomíná švihlost Deadly Premonition (líbil-li se)

Proti: Připomíná švihlost Deadly Premonition (nelíbil-li se)

+13

The Floor is Jelly

  • PC 70
Skákačka, kde je vše z želatiny? Zní to roztomile, vypadá to krásně, hrajete se to dobře a zní nádherně. Poslední kapitola mi udělala velkou radost - samotný proces tvorby jako finále hry? Díky! Škoda jen občasných snížování FPS a chybějící možnosti nastavení.

Pro: finální kapitola, audiovizuál

Proti: občasné snižování FPS, nemožnost nastavení prakticky všeho kromě hlasitosti zvuku

+13

Kingdom: New Lands

  • PC 80
Kingdom: New Lands je samostatnou nadstavbou strategické hry Kingdom z roku 2015, kde se hráč jal role panovníka a kdy měl za úkol vybudovat a následně ochránit království zničením portálů, kterými pronikaly do herního světa stvůry s cílem království zničit a zmocnit se panovnické koruny.

New Lands je samostatnou hrou, která staví na základních mechanikách původní hry, přičemž tyto mechaniky dále rozvádí a namísto jedné mapy jich nabízí postupně pět včetně jedné bonusové. Jednotlivé mapy mají podobu ostrovů, které je třeba postupně zdolat a tím se odemkne ostrov nový, který zpravidla bývá obtížnější než ten předchozí.

Typický průběh jedné úrovně: založení tábora, vybudování základní obrany, naverbování dělníků a bojovníků, upgrade tábora, založení útočné formace a postupný útok na nepřátelské portály, které stojí v cestě ve stavbě lodi a bezpečném odplutí z ostrova. S každým dalším ostrovem se zvyšuje počet nepřátelských portálů a snižují se možnosti, které dosud hráčovi hru vesměs usnadňovaly.

Za normálních okolností by hra mohla působit jako hardcore záležitost, nicméně autoři do ní přidali několik odemykatelných prvků, které dovedou hru v některých ohledech usnadnit a samotné hraní zpestřit (namísto koně je tedy možné osedlat některou divokou zvěř, která skýtá různé vlastnosti, které lze využít pro usnadnění té či oné situace - je jen na hráčovi, co si zvolí). Co se původně jevilo jako stereotypní hra o nervy, která je stále více a více obtížnější, to nakonec z mého pohledu vybalancovaly právě odemykatelné drobnosti, které i tak zvyšující obtížnost dělají stále hratelnou a hráč má tak stále co nového objevovat.

Hra neobsahuje žádný detailní tutoriál ani pojistný save systém a jednotlivé herní mechaniky se hráč musí naučit sám (bez jejich alespoň částečné znalosti je hru poměrně obtížné dokončit). Může se tak stát, že strávíte hodinu hraním a pak drobná chyba nebo nepozornost způsobí, že hra prostě skončí a království padne. O to více je uspokojující vítězství a postup dál. Pro fajnšmekry tvůrci přidali bonusový šestý ostrov pojmenovaný Skull Island, který je určen pro ty, kterým do této chvíle hra nepřišla dostatečně obtížná.

Závěrem - New Lands v žádném ohledu nevede hráče za ruku a je spíš určená těm, kteří rádi hledají výzvy. Přestože jsem mnohokrát hru v začátcích proklel, přesto jsem se k ní časem vracel abych nakonec tu bestii pokořil a výsledný pocit nakonec stál za to.

Pro: hra na způsob starých dobrých her - přitáhne a nepustí, výzva, hudba, perky

Proti: pro někoko možná příliš obtížné, místy nelogické chování postav

+13

Reigns: Her Majesty

  • PC 70
Pokračování Reigns je o něco lepší než předchozí díl právě kvůli inventáři, díky němuž jsem nejednou prodloužila vládu o pár let. Opět jsem ale nesplnila všechny úkoly, protože jsem dokončila příběh hry dříve, než jsem splnila zbytek seznamu, což donutí hráče restartovat hru. Pecka. A zase od začátku se mi všechno plnit nechce.

Hra na chvíli zabaví, ale příběh neoslní a samotný gameplay pokulhává hlavně kvůli tomu, jak nahodilé karty jsou. Po čase už jsem sice věděla na co jak odpovědět, abych udržovala vše v rovnováze, ale i tak po nějaké době se to prostě vyvažovat nedá. Můj rekord byl 57 let a poslední roky této vlády jsem klikala opravdu rychle, protože mi celé království umíralo na mor.

Stále mi přijde celý nápad hry vláda pomocí karet super, ale pořád tomu něco chybí. Pořád jsem u hry v kuse vydržela tak 15 minut a pak jsem musela jít dělat něco jiného, protože mě to už prostě nebavilo. Zkrátka tam chybí něco, co by člověka vtáhlo do hry. Jenže to je trochu neslučitelné s tím, že každou chvíli začíná vládu od znova a místo nových výzev se objevují ty, co se opakují už několik století.
+13

Diablo: Hellfire

  • PC 50
Hellfire působí, jako vítané rozšíření základní hry. Přinese nové herní charaktery, npc , questy, zbraně a monstra. Z tohoto pohledu musí zaplesat srdce každého Diablomaniaka. Ale jaké je toto rozšíření, jak si sedí s původní hrou?

Nesedí.

Sice jsou tu zajímavé lokace, plné nechutně variabilních monster ale postrádájí tu jedinečnou atmosféru Diabla. Vše z novinek, krom nové hratelné postavy a výzbroje, působí jako pěst na oko.

Po vyčištění datadiskových lokací, návrat k původním patrům Diabla je už jen formalitou. Přitom by stálo za to zvednout obtížnost.

Pro jedno hraní, je to docela zajímavé zpestření, jinak ale sráží kvalitu původní hry.

Pro: Zajímavé zpestření.

Proti: Nesoulad s původní hrou, nevyužitý potenciál.

+13

SteamWorld Dig

  • PC 70
V první části hry se jedná o fajn, i když trochu repetitivní, platformovku. V druhé části (řekněme při dosažení Old Worldu) se hra trochu rozjede a v poslední částí je to teprve zábava. Těžení dává větší smysl - čím víc vylepšení, tím víc ... šance na přežití. Více nepřátel vás nutí používat a kombinovat schopnosti, při soubojích s nimi oceníte investované penízky do většího poškození/rychlosti krumpáče. Trochu pomalejší rozjezd kazí skvělý zážitek ze hry, protože tu "pravou metroidovinu" zažijete až se získáním všech schopností, tedy na konci hry.

Herní výzva 2018 - 10. "Válka periferií"

Pro: grafika, jednoduchost ovládání i na klávesnici, záležitost na pár hodin

Proti: pomalejší rozjezd - může vzbudit pocit casual záležitosti, první část lehce repetitivní (malinkato, maličko :))

+13