Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Nejlépe hodnocené komentáře

Saints Row IV: How the Saints Save Christmas

  • PC 80
DLC k Saints Row 4. A tým by sme mohli skončiť. Ale... trochu viac slov - pravdepodobne takmer o ničom - by mohlo helfnúť. Boss nemá rád Vianoce..., nemá rád vlastne žiaden novorčný sviatok. Prečo by aj? Lenže... Vianoce sú fajn a toto je príbeh presne o tom. Poznáte to, podobných príbehov si počas vianočných sviatkov pozriete u vás v TV... no milióny, minimálne. Lenže... toto sú chlapci a dievčatá z gangu Svätých z Tretej ulice, takže to bude mať mierne šibnutý šmrnc neznámeho matroša, ktorý vo Volition pravidelne šňupú. Nie, až tak extra super ako penetrovanie Dominy to nebude, ale stále je to príjemne zábavné i keď... no pravda... krátke. Ale za tú náladu, za tú zábavu a v pár euro zľave to určite stálo.

Pro: Saints Row 4 vo vianočnom balení

Proti: Rozmýšľam či má SR4 nejaký výrazný zápor, ak áno, mal by byť na tomto mieste...

+12

Diablo III

  • PC 90
26.3.2014 - úprava ke komentáři: Vzhledem k Updatu, který vydal Blizzard ku příležitosti Reaper of Souls, zaznamenala hra razantní změny v podobě nových lepších předmětů s lepšími statistikami. Znásobení efektnosti hry a zvýšenené razanci jednotlivých skillů. Jedná se tudíž o celkové zlepšení hratelnosti. Proto jsem hodnocení zvedl na 90%

Osobní tip - celou hru nemá smysl začínat na nižší, než třetí obtížnosti. Vyšší příjem zkušeností, zlata a lepšího vybavení - dělá celou hru mnohem zábavnější. Z mé zkušenosti mohu potvrdit, že hru lze začít s novou postavou i na Torment I, kde už jsou souboje opravdu náročné na taktiku a jedna vteřina může rozhodovat o vítězství anebo prohře.

Původní komentář

Diabla III jsem se velice obával od začátku jeho vývoje. Série Diablo mě totiž přirostla k srdci a nepovedená pokračování nemám rád. Po dohrání dvojky jsem si prostě nebyl jistý zdali může Blizzard nabídnout něco nového, co nebude jen komerční slátaninou.

Prvním čím na mě hra zapůsobila, byly všechny možné připomínky na první díl. Počínaje remixovaným soundtrackem Diabla 1 při instalaci, konče mnohými odkazy v průběhu hry. Co by fanouška jedničky, si mě tyto věci opravdu získaly. Celá hra je až "nezdravě" propěchována takovými spoilery, u kterých se pamětník usměje a nováček pronikne do historie. Ačkoli na různé hráče může tento fakt působit negativně, mě vskutku oslovil.

To co ale úplně nebylo vychytáno jsou postavy. Né, že by se navzájem nelišily, či byly nezáživné, ale do Diabla mi ta kombinace prostě nesedí. Celé to až příliš smrdí exotikou a schází tomu ta Diablovská "gotičnost". A vzhledem k grafické stránce Witch Doctor či překrášlený wizard působí divně.
Na druhou stranu je zajímavá hratelnost některých postav. Vzhledem k skillům a strategií je mnohem složitější hra za Demon huntera, či Wizarda oproti ostatním.Fakt, že s Demon hunterem prostě musíte stále unikat a nenechat se chytit(zvlášť u Diabla). A u monka stačí jen stát, stále dokola mlátit a Diablo si ani neškrtne.. Odlišné postavy zajištují odlišné herní strategie- menší šance stereotypu.

Absence kupování skillů je dvousečným mečem. Postava je sice pevně daná a neměnitelná, ale možnost vyzkoušet si různé kombinace to vyvažuje. Zvláště když se člověk baví různými kombinacemi skillů a hledá ty nejlepší a nejsmrtonosnější.

Prostředí je až na druhý akt (asi již tradičně) docela zdařilé. Už jsem vzdal naděje na návrat k tak atmosférické hře, jakou byla jednička. Ale prostředí je i tak zajímavě podáno. Trosky starého Tristramu byly velice povedéné, ta nostalgie je tam všude. Ale stejně jako u dvojky, ta poušť v druhém aktu mi tam stále nesedí. Ovšem Areat a samotná nebesa, u toho jsem prostě žasl.

Celkově je hra zábavná a až na pár míst docela dobře hratelná. Od předchozího dílu mnoho přebrala, ale také přinesla několik novinek. Bohužel změnu používání elixírů (zvláště absenci mana a Rejuvitation potion) a automatické vlastnosti town portal, beru jako zprznění. Absence samostatné tabulky CHAR a volitelné budování jednotlivých parametrů je také neštastné.. Aspoň to trochu vykompenzuje větší inventář a více složek zbroje. Avšak původní rozmanitost speciálních předmětů, je ta tam (Větší rozmanitost a zlepšení celkové hry, až na vyšší obtížnosti). V podstatě se liší jen v tom, do kterého atributu přidávají ale jejich přínos je neznatelný. A s Npc se dalo taky trochu více vyhrát.

Diablo 3 je starou hrou v novém, velice slušivém kabátě. V podstatě nepřináší hráčům mnoho nového. Otázka však zní, jestli právě stím nejsou hráči spokojení, protože hodně překopané Diablo, už by snad nebylo Diablem. Hra nabízí solidní příběh toho Diabla tam fakt museli nějak vecpat, dobrou akci, různorodá kvalitně zpracovaná prostředí nebesa se opravdu otřásala, každý chtěl vidět démonsko andělskou bitvu. Pamámětníkům jedničky pak pěkné vzpomínky.
Bavil jsem se ale chtělo by to ještě trochu více, snad datadisk nebude rozsudkem smrti. 70%

Pro: Grafika, hratelnost, hudba, epický příběh, systém žoldáků.

Proti: Až moc exotické postavy, nestálá atmosféra. Od Npc jsem čekal trochu více.

+12

Castle Crashers

  • PC 95
Parádní arkádovka ve stylu Golden Axe s RPG prvky. Hodně chytlavá a nechybí jí ani vtipné pasáže - fakt mě pobavil level, kde se strachy posírají lesní zvířata. Přestože je to předělávka z Xboxu, nijak to není cítit, ikdyž s ovladačem se to hraje asi líp.

Nejlepší je na hře to, že má kooperativní režim. To je u mě vždy ohromné plus :) Můžete s kámošem procházet příběh, zápasit v arénách nebo se vždy na konci levelu prát o princeznu. Zkrátka, zábavná hra :)

Pro: vtipné pasáže, grafika, kooperativní režim, postavy, RPG

Proti: asi nic

+12

The Binding of Isaac

  • PC 80
Starozákonní bůh není zrovna definicí laskavosti a jeho fanatičtí přisluhovatelé také ne. Izákova maminka je skvělým materiálem pro noční můry a pochopitelně i hlavním monstrem příběhu. Funguje to jednoduše - procházíte místnosti se stupňující se obtížností, až dojdete do poslední a vyhrajete.

Co činí hru zajímavou je její námět (chudák Izák musí příšery zabíjet slzami, kamarádí se s mouchami, cestou se vyhýbá trusu ohavných červů a sbírá maminčino prádlo); a proměnlivost prostředí - každá úroveň se generuje náhodně, takže nikdy nehrajete znovu to samé. Navíc máte k dispozici desítky bonusových předmětů s nejrůznějšími vlastnostmi, takže můžete donekonečna zkoušet a kombinovat. Samozřejmě je většina z nich celkem k ničemu a některé celkem ke všemu (jakmile narazíte na Mr.Bomb, máte vyhráno), ale alespoň vám vkusně ozdobí hranou postavičku, například čertovskými růžky nebo ramínkem zabodnutým v hlavě. Časem si odemknete Magdalenu a Kaina, upíšete se ďáblu, objevíte tajnou místnost, necháte se zabít závistí, proženete obžerství, objevíte další konec - tvůrci své fantazii kladli meze jen do té míry, že jste celou tu dobu ve sklepě.

Spoutání Izáka je biblickou zábavou pro celou rodinu, kterou spustíte na čemkoliv.

Pro: proměnlivost, vtipnost, do cíle nedojdete napoprvé

Proti: boss fighty jsou napotřetí spíš nuda

+12

Jade Empire

  • PC 75
Jade Empire není hra od Bioware, Jade Empire JE Bioware. Ta šablona je tak očividná takřka ve všem, že si ji nelze nevšimnout nebo nezmínit. V tomhle případě je šablona zasazena na východ, což mi vůbec nevadilo, zaměření tímhle směrem můžu. Nicméně i v tomhle zaměření na východ mi ve hře jaksi překážel ten "steam-punk" (?) který mi sem skutečně neseděl. Létající vážky a bombardéry... OK, starověká Čína byla v mnohém dále než zbytek zaostalého světa té doby, nicméně tohle už bylo příliš sci-fi.

Příběh samotný ale byl vystavěný a vyprávěný celkem zajímavě a dokázal zaujmout. Parťáků z Biowaří šablony mi tu přišlo trochu zbytečně moc na to, aby se dali využít, ale dalo se s nimi pokecat a nemálo toho zjistit. V onom herním životě mi tak přišlo vše celkem promyšlené, včetně možnosti se napakovat zkušenostmi v bojové aréně v Císařském městě. Horší už to ale bylo se závěrem., který zapříčinil i finální hodnocení. Konec už byl tak překombinovaný a tak protahovaný, že jsem se nahlas ptal, jestli je to už, sakra, konec nebo se to furt bude táhnout dál. Potud vše tak nějak smysluplně plynulo, ale to neustálé zachraňování, umírání, oživování mě už štvalo, nemělo to konce! Rozhodně tomu nepřispíval fakt, že autoři před vás prostě už jen začali házet silné protivníky jenom proto, že se blížil konec a někde je asi napsáno, že ten musí být prostě těžký a lemovaný nepřáteli, protože smysluplnost to už postrádalo. Nervy mi už skutečně pěnily ve chvíli, kdy se strhla jedna z finálních lavin dění - po opětovném setkání se s parťáky po mé smrti, jsem měl ještě nedodělané věci v chrámu, ale jakmile jsem si promluvil s Jitřní Hvězdou, už se nešlo zastavit a chrám mi byl uzavřen. A když už jsem se mohl zase svobodně nadechnout, roztřídit si body, zkušenosti a přečíst několikeré změny v úkolech, už se mi zase nechtělo načítat předchozí uloženou pozici a procházet tím vším znovu. OBZVLÁŠTĚ, když nejde přeskakovat videa a animace, kdy jsem trpěl nad tím, že musím čekat, až se to táááhléééé přéééjííížděěěnííííé kamerou obtočí kolem něčeho, načte se nový level a spustí se další vííídééééoóó.... Tohle mi fakt dalo připomenout konec Mass Effect 3, svým zpracováním a neskutečným protahováním. Takovýhle konec mi prostě závěr hry znechutil, COŽ JE, DOPRKÝNKA, ŠKODA!

Dobře tedy, příběh Bioware umí, s tím zpracováním to trochu kulhá. Pokud je v tomhle případě o PC konverzi z XBoxu, jde o poměrně hodě dobrý počin, který i mnohé vysvětluje. Např. pohyby mé postavy v bojích, kdy jsem zprvu vůbec nevěděl, jestli pohyb dopředu bude znamenat útok nebo jen krok dopředu, přičemž bude trvat, než se takhle k nepříteli doplížím, protože kdybych ho přeskočil, budu sice vypadat mrštnější, ale budu k němu z druhé strany v podstatě stejně daleko, takže se i tak budu muset šourat. Hratelnost rozhodně nezvýšilo ani mnohdy zbytečné šlapání z A do B, které by šlo mnohdy vyřešit rychlejším kliknutím na přesunutí se rovnou na B. Takové město sice obsahovalo lidičky a vypadalo živoucně, ale drtivé většina stejným hlasem jen klábosila stejné repliky. A když už jsme u těch hlasů, tvůrci zjevně ve svých hrách používají pro dabing stejné lidi (já tady v tom slyšel hlasy z Citadely Mass Effectu :) A když už jsme u těch hlasů - docela by mě i zajímalo, zda skutečně ono číánské breptání bylo nějakým čínských breptáním nebo je pozpátku přehranými anglickými větami.

Stejně tak mi bylo líto, že mě autoři příliš neuvedli do ovládání hry. Teprve až po nějaké době jsem zjistil, že si mohu vybírat svého "podržtašku" a že vůbec mám na výběr nějaké parťáky. Že skoro pokaždé, co si s nimi promluvím mají nějaké nové informace jsem zjistil ještě později. Až do konce hry jsem ani nebyl nucen nijak využívat jakési ono skládání stylů, ve většině případů jsem prostě skupinu nepřátel v danou chvíli umlátil jedním stylem i bez krytí. Během bitky nebylo třeba nic měnit.

A pak takové ty všude se vyskytující drobnosti, jako že postavě při monologu vypadne zvuk a tak jen lapá po dechu (díky za titulky :), že mnou NPC postavy procházejí jak duchové, že v animacích k sobě postavy hovoří zírajíc do nesmyslných úhlů a ne na sebe, že při vzájemných promluvách se dvě postavy doslova prolínají, že si ve chvílích bez boje sice mohu výběrem klávesy vybrat styl, ale při začátku souboje se stejně aktivuje ten, co byl vybrán na konci souboje předchozího, že když jdu z kopce, tak nic nevidím, protože kamera nejde víc zvednout, že GUI vypadá jak z nějaké nedodělané alfa/beta verze...

A to se nebudu zmiňovat o naprosto do hry nesednoucích a nesmyslných miniher s letadýlky na 2D mapce jak z nějakého herního automatu. Ty jsem přeskakoval úplně. Přišlo mi to stejně smysluplné, jako kdyby do hry byly vloženy minihry s karaoke.

Hra to byla dobrá, celkem se dobře ovládala, příběh měl smysl i vyprávění bylo podáno hezky, ale ten konec mě ničil. Mám to za sebou, jsem spokojen, ale znovu už do toho nepůjdu.

Pro: Příběh; zasazení do východní sféry světa; možnost výběru směřování postavy k dobru/zlu; celkem pěkné grafické i technické zpracování; dlouhá hrací doba...

Proti: ...což ovšem u konce už bylo dost obtěžující; nemožnost přeskakovat nebo alespoň pauzovat video sekvence či příběhové animace v enginu; zbytečné a nehodící se minihry s letadýlky; pocit "Tohle jsem už hrál, akorát předtím to bylo ve vesmíru proti Reaperům

+12

Mimpi

  • PC 80
Když jsem poprvé viděl obrázky ze hry, tak jsem si z nějakého důvodu vzpomněl na Amanita Design. Popravdě se Mimpi její tvorbě trochu podobá - nejsou zde dialogy, odehrává se to v kouzelném prostředí zpracovaném pěknou grafikou, není tu násilí a vlastně i žánrově to není moc odlišné. Mimpi je totiž více adventurou než plošinovkou. Nelze však říci, že by kluci od Silicon Jelly kopírovali. Jedná se o originální titul, který pouze je podobného ražení.

Hratelnost je dobře zpracovaná a nudit se určitě nebudete. Stejně tak tu nehrozí stereotyp. Hra nabízí 8 poměrně dlouhých levelů, které nabízí odlišnou hratelnost. V jednom si užijete hodně logických hádanek a v jiném zase více akce. Prostor mezi nimi je navíc vyplněn takovou hledací minihrou, která je docela dobrým zpestřením hry. Co však musím vytknout je místy frustrující obtížnost. Některé hádanky jsou prostě příliš obtížné. Naštěstí se ve hře vyskytují žárovky, které vám dají šanci nápovědy. Nevyplatí se ovšem jimi plýtvat. protože jejich počet je omezený a zaseknout se můžete klidně znova. Jindy je zase problém zjistit, co po vás hra chce. Jako například v 6. levelu, kde narazíte na řadu zvedacích plošinek, nebo když se musí dostat přes létajícího psa. Koho by napadlo, že v tomto mstě lze použít kost. Poměrně frustrující je 5. level. Tam narazíte na řadu překážek, jejichž překonání vyžaduje poměrně dost soustředění a dobré načasování, což není zrovna jednoduché, když máte v patách lávu. Když se však přes tyto části dostanete, tak si člověk řekne, že to nebylo zase tak těžké.

Ocenit musím soundtrack, který hru a její atmosféru vystihuje dobře. Stejně tak příběh je dobře zpracovaný. Na tom nic nemění ani to, že je velmi jednoduchý. Nutno však říci, že příběh je zde až na druhé koleji.

Celkově můžu hru doporučit. Nečekejte však oddechový titul, na který vypadá. Obtížnost je totiž poměrně vysoká, což však může být pro někoho kladem.

Pro: Hratelnost, grafika, hudba, délka

Proti: Místy obtížnost

+12

Death Rally

  • PC 50
Staré Death Rally považuji za nejlepší závodní hru, co jsem hrál (a taky je u mě suverénně nejčastěji dohranou hrou vůbec), a že jsem toho v tomhle žánru odehrál docela dost. Nové Death Rally ale selhává v obrovském množství aspektů a budu se je snažit všechny vyjmenovat.

Tak za prvé...není to ani pořádně závodní hra. Je to v podstatě řežba na okruhu. Závodních okamžiků jsem zažil naprosté minimum. Ve starém Death Rally mi připadalo, že závodění bylo stále prvořadé, až pak bylo střílení a miny, to bylo to koření.

Zásadní chyba číslo dvě; směšně nízké číslo tratí. Je jich snad sedm, plus jedna deathmatch mapa. To je k smíchu.

Zásadní chyba číslo tří; samotné závody jsou neuvěřitelně krátké. Ve starém Death Rally byly závody od čtyř do šesti kol přičemž samotná kola byla dvakrát delší než zde. V novém Death Rally jsou v klasických závodech pouhá tři kola! Ve výsledku ani ne minuta čistého času. Co se za tuhle krátkou chvíli dá stihnout? Jako bonbónek je ještě speciální závod na jeden okruh, který trva od patnácti do dvaceti vteřin. Vynikající zážitek! Paradoxně je nové Death Rally daleko méně adrenalinovou jízdou. Rozdíl v rychlostech automobilů je méně znatelný a i to nejrychlejší auto je v novince dvakrát pomalejší než nejrychlejší auto v původní hře.

Zásadní chyba číslo čtyři; absence jakékoliv strategie. Hra vám nedává na výběr, co si zrovna chcete koupit. Můžete nakupovat akorát to, s čím jste odjeli poslední závod. Takže bezmozková činnost.

A teď drobnější chybky, které mě ale také štvaly; Není tu žádná liga, jako ve starém Death Rally, jdete jen od závodu k závodu a přibývá vám progress ve hře v procentech. To je daleko méně zábavné! Proč měnit něco, co bylo tak skvělé? Takhle si k závodníkům nevytvoříte ten vztah. Není to takový tahák. Není tam ta hrůza z toho, když se do závodu přihlásí někdo z horních příček tabulky.

Další drobná chybka, která mi ovšem prodloužila dobu hraní asi o pět hodin, je nitro. Ve starém Death Rally jste ho měli k dispozici hned na začátku. Dalo se s tím taktizovat. Ne...zde ho musíte sbírat na trati ve skrytých bednách a je to jen a pouze otázka štěstí nikoliv rozumu a proto závěrečný závod s Adversarym je jen a pouze nekonečným čekáním na závod, ve kterém seberete aspoň čtyři nitra, protože jinak to nejde vyhrát. Smutné.

Další výtka je k ovládání; auta strašně kloužou. Jaké to bylo potěšení ve starém Death Rally koupit pneumatiky na maximum a vědět, že auto pojede přesně tam, kam chci. V tom bylo Death Rally vyjímečné, že se to ovládalo tak příjemně! Zde to neplatí.

Další výtka jde k hudbě, která je nesrovnatelné horší, než v původním díle. Nevím proč Petriho Alanka a Poets of the Fall cpou do každé severské hry a nemohl hudbu dělat původní autor Jonne Valtonen.

Další výtka, co mě napadla, spočívá v absenci nějakého proherního scénáře. Hru vlastně nemůžete prohrát, pouze si jí můžete nešikovností prodloužit. Pointa je pouze v tom, zda porazíte závěrečného Adversaryho, jinak můžete sbírat peníze po pětistovkách. V původní hře jste se museli dostat na první místo tabulky a to se vám nepodařilo, pokud jste nezačali vyhrávat závody nejtěžší kategorie. Sám jsem si při stoprvní hře ve starém Death Rally zkoušel, jestli jde hra dohrát tak, když budu jezdit pouze nejlehčí tratě a tam je maximem sedmé maximálně šesté místo v tabulce. Při středních tratích to při velkém štěstí lze, ale bude vám to trvat mnoho set stovek závodů. To zde není vůbec nezbytné.

Grafika je lehce podprůměrná. Celé mi to spíš připomínalo hru Excessive Speed, která je už velmi letitá.

Jediná věc, která vykazuje zlepšení, jsou samotné zbraně, kde máte široký výběr speciálních kusů. Je to fajn, ale jak jsem zmínil v úvodu, je z toho díky tomu strašná rubačka.

Nové Death Rally je promarněná šance. Ono to zabaví, to jako jo, ale má to spoustu zbytečných věcí, které pocit ze hry zašlapávají příliš hluboko.
+12

Sniper Elite: Nazi Zombie Army 2

  • PC --
První dva levely jsou laděny do pekelnické oranžové. Tu občas poruší blesk, který celý obraz změní na černo-bílou -> opravdu nepříjemné nejen v potemnělé místnosti... Naštěstí jsou zbývající tří levely v klasicky ponuré zeleno-modro-šedivé paletě. Příjemnější na oči, lepší pro atmosféru. Vybočující z řady je jen pasáž ve Fuhrerbunkeru, kde se někdo silně inspiroval v Silent Hillu.

Obtížnost je mnohem nižší a plynulou hratelnost nabourávají jen né vždy ideálně rozestavěné checkpointy. Pasáže z prvního dílu, kde se v jeden moment vyřítí strejda s kulometem, hromada zombíků a ještě snipeři nebo hektické části ala finále katedrály, nic z toho se tady nekoná. Náběhy čehokoli většinou skončí dříve, než pořádně začnou a finální boss padl až příliš snadno. Noví nepřátelé se také moc nepředvedli.

Zbraně zůstaly stejné a těch několik stacionárních kulometů mě ze židle nevytrhne. Za zmínku tak stojí snad jen Preacher, který už je možno sebrat jako sekundární zbraň.

SENZA 2 je spíše datadisk než regulérní druhý díl. Přináší jen poskrovnu změn a nachlup stejnou hratelnost. Likvidace zombíků je stále zábava především v COOPu, jako singleplayer se SENZA hodí pouze pro opravdové fanoušky pukání šišek.

**/5
+12

League of Legends

  • PC 90
Úspěšná MOBA hra, podle známé neoficiální mapy ve Warcraftu 3 - asi věta, kterou začíná snad každý popis tohoto povedeného nezávislého dílka od dříve neznámého vydavatele Riot Games, kdo by je taky znal, když jejich prvním a hned tak úspěšným dílem se stala právě tato hra.

Tato je hra by měla jít příkladem všem free-to-play hrám, ve kterých jejich autoři vidí spíše jakýsi podnázev pay-to-win hry. Ve hře není nutné a vpodstatě ani možné, aby si nováček zakoupil nějaké "výhody" a neexistuje nic, co by si člověk, co nechce do hry vkládat peníze nemohl zakoupit oproti platícímu... vlastně ano, je, vzhled (známé pod názvem "skin") pro jednotlivé postavy. Můžete tedy místo bláznivého chemika ovládat surfaře a nebo místo malé mumie dárek. Je to ale nutné ke hraní?
Dříve či později (podle toho jak moc vás tato hra chytí) stejně dostanete chuť na to si nějaký ten hezký vzhled koupit a podle toho, jaká tato hra musí mít tržby mi stejně příjde trochu hloupé, že je to pořád všechno strašně drahé, to je jedna z mála věcí, kterou jsem nepochopil a stále ještě nechápu.

Tato hra je svým způsobem i velký chudák v tom, že jí spoustu lidí odsuzuje zcela bezdůvodně, ikdyž mám takový pocit, že tak polovina z těchto lidí nikdy hru nehrála. Snad všude vidím, jak hráči DoTy tuto hru nenávidí a všude vypisují, jak je to primitivní hra a jak by všichni měli hrát DoTu, samozřejmě se toto objevuje i v opačném případě (kdy hráč LoLka tvrdí, že DoTA je blbost a všichni by měli hrát LoLko) a takovéte diskuze jsou na internetu k vidění skoro všude. To pak odrazuje spíše ty inteligentní možné budoucí fanoušky a čím více se hra posouvá, tím více primitivů začíná tuto hru hrát. Nespočet agresorů, flamerů, ragerů a podobné havěti dnes obsazuje velkou část serverů a potkat opravdu milého člověka je v této hře dnes již skoro zázrak.

Pro: Hratelnost , OPRAVDOVÝ Free-to-play

Proti: Komunita

+12 +13 −1

Kraven Manor

  • PC 70
Čistě tříhvězdičkový titul. Jsou tam dobré nápady, líbivá grafika a dobrým způsobem odvyprávěná historie sídla a toho, co se kolem vlastně děje. A byl tam jeden moc hezký puzzle (Ten ve sklepě kde se místnost začne napouštět plynem).
Hra je nesmírně krátká, příběh toto přímo reflektuje a ničím nepřekvapí. Zvuky jsou slabinou hry - nejsou vysloveně špatné, ale netvoří nijak tuhou atmosféru.

Na freeware hru velice povedený počin.
+12

Silent Hill 3

  • PC 100
Já se u tohoto dílu bál nejvíce z celé série. Hra má silnou hororovou atmosféru, která je navozována perfektní hudbou a zvuky. také musím zmínit monstra, která byla v tomto díle opravdu vydařená a odporná. Hra perfektně navazuje na jedničku. Grafická stránka hry je na stejné úrovni jako díl druhý. Jediné co mě zklamalo bylo to že hra má málo postav a hádanek.

Pro: Příběh, hudba, zvuky, monstra.

Proti: Málo postav, ovládání.

+12

Duke Nukem Forever

  • PC 70
Už se na tuhle recenzi chystám skoro rok. A jelikož jsem hru nedávno zase rozehrál na PS3, nebude na to lepší situace. Vyšla v roce 2011 a jejím posledním vývojářem (na vývoji se podílely firmy 3D Realms a Take-Two) byl Gearbox Software, který Duka za všechny zmíněné dokončil a také si ji vydal. Přijde mi, že Randy Pitchford je velký srdcař a právě to a mnoho dalších věcí mu dovolilo hru dokončit. Nebavilo ho už sledovat, jak se hra zmítá ve smrtelných křečích a je světu akorát pro smích. Jenže co čert nechtěl, lidé se tomu vysmáli stejně. A proto tu jsem já, abych tomuto dílu alespoň lehce spravil reputaci. Nehodlám na ni totiž plivat tolik, jako to dělal doteď každý. Jediné co slýchám a čtu je, že po těch letech se jedná o brak. A já se ptám. Kdo by dokázal něco lepšího pod takovým tlakem od veřejnosti? Kdo by se chtěl probírat mnoha misemi, které vytvořilo jiné studio a pokusit se je slepit dohromady? Kdo by vymyslel tolik skvělých easter eggů a vzkazů od vývojářů pro nás, hráče? Já tedy rozhodně ne. A myslím, že Randy udělal sakra velký kus práce!

Když jsem se ke hře dostal poprvé, hned po jejím vydání, nebyl jsem příliš spokojen. Ale byla to vlastně moje chyba. Chtěl jsem hru proběhnout tak rychle, jak to jen šlo a hned si udělat obrázek. Jenže to byla školácká chyba. Duke obsahuje tolik kvalitního materiálu, že jsem po jeho dalším rozehrání jen koukal! Vlastně za to tak trošku mohou i trofeje, které Vás nutí zkoumat, hledat a snažit se trošku jinak.

Příběh zde moc rozebírat nebudu, protože je stejný jako vždy. Banda mutantů přiletí devastovat naši planetu no a také nás obrat o ženy. A když jde o ženy, tak to Duka nenechá chladným. Ten si dosud užíval pohody. Má svůj obrovský věžák, kde tráví volný čas, kterého má nad hlavu. Dále svoje prodejny burgerů (jako vždy nás tam zavede i jeden z úkolů) a také sochy a úctu na každém rohu. Ale jak se říká, všechno jednou končí a bude to právě ve chvíli, kdy vložíte do mechaniky disk. Mise, jejich návaznost a celá stavba není úplně v pořádku, nicméně to se dočtete skoro všude. Může za to jednak vývoj v mnoha studiích a také nedostatek času a peněz pořád něco předělávat. A musím zde podotknout, že Duke 3D nebyl o moc originálnější. Mohlo to být lepší, ale já říkám, buďme rádi, že něco vyšlo. Jediným nešvarem co bych tu našel je velmi zdlouhavé načítání levelů. Ale věc co mi to vykompenzovala, byla snadná. Je zde schováno nespočet narážek na ostatní hry. Od Masterchefa (bude Vám zde nabídnuto aby jste si oblékli Chefův Power Armor, nažež ho Duke odmítne slovy: Power armor is for pussies) po mrtvého Isaaca Clarka. U každé narážky je skvělá hláška, jako vždy.

Grafika hry je další z terčů kritiky. Stojí za starou belu. Pokud to budu srovnávat s dnešními poměry. Pomalé načítání textur, skoro všechno je hranaté, a když člověk hledá, tak najde i velké chyby. Pokud jste fanoušci vypilované grafiky, raději přestaňte číst, dokud je čas. Mě jde spíše o hratelnost.

Ta sama o sobě není vůbec špatná. Ale dokázala zde opět narazit. Většina z nás byla zvyklá na arzenál zbraní, který můžeme tahat u sebe. Zde se to zkrouhlo na dvě zbraně. Opět to byl ústupek. Kdybychom mohli tahat všechny zbraně, tak by jsme hrou prošli jak nůž máslem bez nutnosti sundat prst ze spouště. Může za to celý koncept hry, který by se opět musel celý přepracovat. Musíme zde šetřit každý náboj, ale na druhou stranu by to neměl být až takový problém. Stačí se smířit s faktem, že už nejste nesmrtelný stojan na zbraně, co běhá po světě a kosí všechno co se hýbe. Díky věčným ústupkům se hra stala reálnější. Doplňování životů zde funguje na principu, že se schováte za roh, jak už to dnes bývá zvykem. Nahoře máte čáru se zdravím, ale není tam obrázek červeného kříže, nýbrž se jedná o ukazatel ega. To můžete navyšovat různými způsoby. Například pohledem do zrcadla a pronesení tvrďácké hlášky, nebo výhrou na automatech, či posilováním. Je tam ale mnoho dalších a skvělých situací. Například když najdete pečlivě schovaný doutník, bez kterého by Duke, nebyl Dukem . Skvělé bylo také muzeum, kde jste mohli narazit na plakáty, zbraně a obrázky z minulosti. Od plošinovek po 3D verzi. Bylo velmi příjemné se s tím po letech shledat.

Zbraňový arzenál obsahuje například brokovnici či dvouhlavňový vrhač raket. Je zde ale i staré známé RPG, které nyní dokáže cíl zaměřit a vyslat raketu která nemine. Nepřijdete ani o holoduka, či steroidy. Přibilo nám zde pivěčko. Po jeho vypití, jak už to po alkoholu bývá, se Duke stane na chvilku zcela nezranitelným. Po steroidech zahodíte zbraně a nastupují pěsti. Jedná rána, jeden mrtví. Jak pivo, tak pilulky se dají zkombinovat naráz, výsledek Vám je jasný. Další novinkou jsou brýle, bez kterých neudělá hlavní hrdina ani krok. Ty zde plní funkci i nočního vidění.

Hudba je na vynikající úrovni. Pokud se nepletu, bylo to možná to jediné, na co se nenadávalo. No a dabingu se zhostil opět Jon St. John, se kterým jsme se mohli setkat už v minulosti. Kompletní ozvučení je perfektní a k celé zvukové stránce nemám výhrady.

Nepřátelé zde zůstaly takřka beze změn. Jen jsou kompletně graficky předělaní. Prasata jsou zde mnohem větší drsňáci a létající mutantíci také. Chobotnice se pro změnu nedá sestřelit raketometem, protože si raketu přitáhne k sobě a vrhne Vám ji zpět. S granátem, který se odpaluje dálkově, už si ale neporadí. Přibylo zde také pár nových druhů, ale nebudu Vám kazit překvapení jejich výpisem.

Když to vezmu kolem a kolem....Hra se vrátila v nejlepší formě v jaké mohla přijít. A s názory toho typu, že raději neměla vycházet vůbec, plně nesouhlasím. A kdo ano, ať jde hrát dokola Duke Nukem 3D. Já už staré dobré 3Dčko proběhl asi milionkrát a rád bych se věnoval něčemu novému. Randy hru převzal v dezolátním stavu a více méně musel pořád něčemu ustupovat a to ve finále nedělalo hře dobře. Nicméně jako jediný slíbil, že hru vydá a vydal ji. Ostatní jen plácali do větru. A myslím, že i přes všechny neduhy a kriticky špatné hodnocení v recenzích se nejedná o špatné dílo. Má sice kratší herní dobu, ale je to navržené tak, že každý level zvlášť se dá výtečně užít, pokud se nebude jen probíhat. Randy je prostě srdcař, jak jsem již zmiňoval na začátku a pokud si něco vezme do hlavy tak to taky udělá. Mohl bych tady psát a psát, nicméně by to dávalo čím dál menší smysl. Ale pěkně Vás teď poprosím. Dejte Dukovi ještě šanci. vykašlete se na recenze, na grafiku a na stavbu misí. Užijte si ho, jako jste si ho užívali dříve. Jde to, jenom chtít a nesrovnávat ho s žádnou jinou hrou. Žádná totiž nevycházela takovou dobu a nepotýkala se s takovými problémy jako právě tato. Lepší by mohla být jenom ve chvíli, kdy by se od začátku do konce znovu naprogramovala. Což se časem třeba ještě stane. Hail to the King!

Pro: - Duke je zpátky v nejlepší formě - Skvělý dabing a výtečné hlášky - Spousty překvapení od hráčů, pro hráče. A to na každém rohu. - Kvalitní zábava - Konečně nová hra

Proti: - Zastaralá grafika - Herní doba - Je to tunel, ale šetří alespoň skripty - Stavba misí a dlouhé loadingy

+12 +13 −1

Dark Disharmony

  • PC 60
Adventurní jednohubka, jež je jistým způsobem reklamním letákem metalové skupiny stejného názvu - Dark Disharmony. Herní doba by se dala počítat na minuty, mé maličkosti sebrala cca 30 minut života a tuto dobu bych popsal jako zdařilý, technicky a herně atmosférický zážitek.

Jak je již z popisu zřejmé, naleznout musíte pětici násilně usmrcených členů metalové skupiny a to pouze za pomoci světélkujícího hmyzu a čtyřech základních elementů (oheň, země, vítr a voda). Vzhledem k tomu, že náš brouček nedisponuje brašnou ani viditelnými údy (žádný sběr předmětů a následné použití), je nutné různou kombinací elementů (nalezených v knize, kterou musíte teprve objevit) nakouknout pod roušku tajemství skonu jednotlivých hudebníků. Každý nalezený nebožák, jehož skon je vždy originálně pojat, zároveň vydává další indícii pro následný postup.

Pro: Atmosféra, zvuky, elementy

Proti: Krátké, občas pixel hunting

+12

Minecraft

  • PC 100
Minecraft = revolúcia. Prvá virtuálna "hra" ktorá má nekonečné prostredie. Na rovinu klasický minecraft ma moc nebral lebo je jednoduchý, ale časom som sa začal minecraftom a javou zaoberať a Minecraft som si modifikoval do takých industrialnych rozmerov, že zložitosťou doháňa Fallout a konečne je tu hra ktorá stojí za to.
Ja sám vydávam modpack + vlatní tvorbu pod názvom MinecraftByMito a je to jeden z najlepších modpackov aké som kedy hral. Preskúmal som všetky FTB a nekecám :)
S kamarátmi trávime viac času v Minecrafte jak niekde v krčme. Buduje to neskutočnú kreativitu a vidím v tom aj úžasný nástroj pre začínajúcich architektov. Možno na dnešnú dobu slabšia grafika je pravda, že minecraft vypadá ako o 10 rokov pozadu, ale u mňa to vobec neubralo na hratelnosti a zaujmavosti. Jedna z mála hrý ktorá dostala 100% a právom! Dokonca v tom vidím aj školu hrou, pretože keď modifikujete minecraft do takých rozmerov že obsahuje určité kovy a chemické zlučeniny, tak myslím že je to super úvod do chémie :) A taktiež aj do fyziky k téme elektriny.

Pro: Učí deti kreatívne myslieť, hlavná myšlienka hry je kreativita

Proti: Nič, všetko sa mi páči!

+12 +13 −1

Mass Effect 2: Zaeed - The Price of Revenge

  • PC 65
Naprosto obyčejná loyality mise s rázným, ale čestným žoldáckým veteránem. Zaeed mě se mi z počátku nezamlouval, ale časem, po pochopení jeho motivů a minulosti jsem svůj názor tak nějak změnil. Bioware, umíte vůbec napsat postavu, která by se mi někdy nelíbila? Postava vyniká skvělým a skvěle padnoucím hlasem Robina Sachse R.I.P a velice detailní texturou obličeje a mimikou. Z bojového/herního hlediska už Zaeed tak zajímavá postava není.

Mise samotná je až na pár pěkných cut-scén a jedno rozhodnutí docela hluchá. Je zde mnoho akce a méně rozhovorů, což není pro ME úplně obvyklé.
Největším kladem je bezesporu level design a celkové ztvárnění planety. Džungloidní planeta vypadá velice působivě. Nasvícení, backroundy, rostlinstvo. Kvalita tu jasně předčí kvantitu, jelikož je zde jen jedna mapa (pokud nepočítám interiér). Toto DLC bylo také zdarma. Nevím jestli to pod paždí EA stále platí, každopádně i to je plus pro toto cca hodinové "dobrodružství" ze světa ME.
+12

Deponia

  • PC 70
Jednoho dne jsem si řekl že bych si měl zas po dlouhé době zahrát nějakou hru a zas propadnout hernímu světu,tak sem šáhnul po Deponii a nemohl jsem udělat líp. Ve hře se vžijete do role flákače Rufuse který mu se nelíbí místo kde žije a chtěl by se dostat do Elysia kde si všichni krásně žijou oproti světu tam dole který je zaházen odpadky a čistá voda je u nich něco jako pro nás ropa. Hned ze začátku mě nadchla opravdu krásna grafika která je milá a hezky dokresluje svět a dívá se na to opravdu příjemně. I postavy jsou vtipně napsané spolu s dialogy a vždy vás něco pobaví hlavně nezapomenutelná postava Lotti :D. Herní doba je docela slušná když se počítají záseky kterých je ve hře opravdu hodně a to díky někdy nelogickým kombinacím...a těch je.

No a co říci závěrem ? Skvělá logická adventura plná skvělých postav,dobrého humoru a bláznivého příběhu.

Pro: Postavy,Příběh,Grafika,Dají se skipnout hádanky

Proti: Někdy nelogické kombinace

+12 +13 −1

Spear of Destiny

  • PC 85
Spear of Destiny jsem hrál v době, kdy jsem vůbec netušil, že nějaký Wolfenstein 3D existuje. Tehdy jsem netušil, ani že "Spear" není jménem hlavního hrdiny, leč že je to anglický výraz pro kopí (angličtina mě poznamenala až po roce 2000). Věděl jsem ovšem která ikonka spouští tuto hru a věděl jsem, že je nutno si zapařit "Spéra".

Spear of Destiny mám o něco radši než Wolfa (asi to bude tím, že jsem ho prostě hrál dřív). Ale dnes s ohledem na Wolfa mi příjde, že "Spear" je tak akorát dlouhé, a né moc přeplácané pokračování. Zvláště pak bossové se mi velice líbili, I když pověstné Hitlerovo: "Auf Viedersen" bylo něco., mám je radši oproti těm z Wolfa.

Herní doba a rychlost hry mi přišla tak akorát, nepříliš zdlouhavá, nepříliš spletitá. Na druhou stranu postupně rostoucí obtížnost přináší momenty, kdy hráč musí zpomalit a hledat životy.

Druhá pořádná klasika s velkou dávkou nostalgie- 85%

Pro: pokračování, noví bossové....

Proti: někde je to přece jenom dost o hubu

+12

The Wolf Among Us - Episode 2: Smoke & Mirrors

  • PC 70
Je to lépe napsané, je to lépe sestřihané, má to výraznější atmosféru a propracovanějšího hrdinu než Walking Dead. Tato druhá epizodka je opět extrémně krátká. Spád děje se dost zpomalil, ale rozhodně neztratil na zajímavosti. Téměř jistě si myslím, že si páni scénáristé nechávají to nejlepší zatím schované v rukávu....tedy myslím a doufám. Každopádně se na další útržek z pětidílné skládanky těším a doufám, že to pro Bigbyho dopadne lépe než pro Leeho. Proč? Protože je to frajer? Jistě. A je to silný kuřák a ti přeci ve filmech neumírají....jaká to ironie.
+12

Counter-Strike: Source

  • PC 65
Chyba CS: Source spočívala v tom, že se hrál trošku jinak a přesto pořád stejně. Trošku se rozhodilo chování některých zbraní (kombinace aim+recoil, souhrně bych to nazval jako rozptyl), upravil se pohyb hráče, zredukovala se možnost střílet přes tlustší zdi a bylo změněno chování granátů (směr hodu za běhu a odrazu od zdi). Jedinou skutečnou výhodou byl kvalitnější kouřový granát a propracovanější oslepovák. Ve výsledku tyhle drobné změny znamenaly, že průměrný hráč nepoznal nic, ale veteráni 1.6 se přesto museli učit znovu. To nevyhovovalo ani jedné hráčské kategorii.

Dalším problémem bylo, že s novým grafickým enginem se muselo předělat spoustu neoficiálních map, což se ne vždy stalo nebo to zabralo moc času, během kterého hráči raději zůstali u 1.6… Jistě vzpomínáte na spoustu zábavných aim serverů s mapami jako Iceworld, Pool a mnoha, mnoha dalšími. Pokud jste si chtěli jen občas zablbnout v těchto téměř až deathmatchových srandičkách, pak pro vás tím tuplem nemělo význam přecházet na Source… Zkrátka CSS je docela zbytečná hra. Na druhou stranu je třeba dodat, že CSS nejspíš nikdy neměl ambice způsobit revoluci, byl to jen součást tehdy hi-tech balíčku Half-Lifu 2. Podobně jako Lost Coast se chtěl jen pochlubit novým enginem, nic víc. Když se řekne „za hodně peněz málo muziky“, tak chyba CSS je spíše v těch hodně penězích, než v malém množství muziky…
+12

Quest for Glory III: Wages of War

  • PC 75
Tak o soubojovém systému, který jsem kritizoval v prvních dvou dílech tady snad ani radši mluvit nebudu, protože je katastrofální a opět stačí jen klikat na jeden z útoků a je vyhráno, tady jsou navíc nepřátelé strašně slabí a teď mi dochází, že jsem za celou hru nebyl nucen použít svůj nový skill - paladinský heal. Ach jo. Přitom wrestling na kladině byl vyřešen dobře a člověk se opravdu musel naučit pohyby protivníka a patřičně na ně reagovat, jinak spadl - proč to proboha nešlo udělat stejně i při soubojích?

Nespokojen jsem také s hlavním městem - Tarnou. Egyptská tématika nabízí takový potenciál a čeho jsme se dočkali? V podstatě dvě lokace - chrám a hlavní náměstí + bazaar, který zabírá 4 obrazovky a poté, co tam nakoupíte, už tam v podstatě nemusíte chodit. Alespoň ale odpadlo příšerné bloudění labyrintem ulic ze dvojky. No a dialogový systém, kdy musíte kliknout jak na osobu, se kterou mluvíte, tak na svého hrdinu, abyste se dostali ke všem dialogovým možnostem, jsem vážně nepochopil. Co to má za smysl?

Třetí díl je první s hezkou VGA grafikou a přepracovaným ovládáním, nakynuly také dialogy, při kterých se objevují animované obličeje postav. Musím zmínit povedenou hudbu, některé kousky jsou vážně skvělé, trošku mě ale zklamalo až příliš velké množství cutscén. Pohyb po okolí přes jakousi mapu z ptačí perspektivy rozhodně kvituju s povděkem, lepší jak chodit přes padesát stejných pouštních obrazovek.

RPG část tady selhává zatím nejvíc v celé sérii, o nepoužitelných soubojích jsem už mluvil, navíc tady není jediná (!) možnost upgradu vybavení (že v intru dostanu magic shield nepočítám), ani jednou jsem nepoužil healing/stamina/antidote pill a nevím proč, ale v tomhle dílu jsem byl obzvláště demotivovaný jakkoliv si zvyšovat své schopnosti. Ono to ani ve finále nebylo třeba - boje byly lehoučké a jedinou událost, na kterou jsem musel trochu trénovat, šlo v podstatě prohrát a i tak hra pokračovala dál.

Po první polovině jsem si říkal, že tohle je bezpochyby zatím nejslabší díl. Jenže druhá polovina, zhruba od doby, kdy jsem odčaroval leopardí lady, mě usadila do židle a nebyl jsem schopný se do konce odtrhnout (asi byla dobrou motivací, o to větší zklamání, že mi na konci utekla s Yesufem, mrcha :D). Škoda jen toho trapného momentu, kdy se kousek od hlavního padoucha objeví moongate - tedy pardon to si pletu s Ultimou - a vyskočí z ní mých 5 přátel, aby mi pomohli. To tam opravdu být nemuselo. Hra je také kratší a jednodušší jak předchůdci, ale tentokrát mi to spíše vyhovovalo. Mám nutkání dát jen 70%, ale za tu poctu Ultimě v Temple of Sekhmet (tentokrát už mi nikdo nevymluví, že se nechali inspirovat) dávám ještě +5 (asi bych je měl spíš hanit za kopírování, ale mě ten odkaz potěšil). A ted se konečně vrhnu na čtvrtý díl...
+12