Nejlépe hodnocené komentáře

Pro někoho nuda jak v Brně a pro někoho tisíce hodin strávených za virtuálním řídícím pultem. Jak je asi zřejmé, já se řadím do té druhé skupiny. Nene, nejkrásnější pohled na svět není ze sedla koně, ale z kabiny lokomotivy.

Zkusím se pro začátek přenést zpátky do roku 2001, než se dostaneme k tvrdé realitě spatřené později. Microsoft byl neochvějným králem všemožných simulací (hlavně díky nedostatku konkurence) a tato vlaková nebyla výjimkou. A to se potkalo s mojí odmalička pěstovanou láskou k vlakům, takže na hru jsem šetřil půl roku. A několik prvních týdnů jsem byl nadšený. 6 tratí, parní, dieselové i elektrické lokomotivy a jednotky, Různé herní scénáře, jakákoliv denní a noční doba, počasí, volná jízda, možnost vytvářet si vlastní scénáře... dokázal jsem u hry strávit mnoho hodin v kuse a čas letěl jak splašený. Prostě v tu chvíli splněný dětský sen.

Postupem času nadšení ale začalo ochabovat, protože jsem si začal všímat věcí, které se zrovna úplně nepovedly. Jako první mě naštvala "NPC" jednotka na japonské trati Tokyo - Hakone, se kterou bych se zrovna fakt chtěl projet, ale kdepak, je to prostě jen model. Na té stejné trati naprosto nereálná nástupiště, kam se nevešla ani půlka vlaku. Do toho u scénářů bylo často nemožné dodržet jízdní řád, protože jízdní vlastnosti vlaků byly poměrně realistické a tím pádem se opravdu nerozjely nebo nezabrzdily na pár metrech. Některé scénáře pak např. špatně detekovaly projetí výhybky a návěstidlo se na cestě zpět prostě nepřehodilo, takže konec. Zvláště u posunovacích scénářů to bylo peklo. Na druhou stranu, bylo možné si v editoru vytvořit scénář vlastní (i když to nebyla žádná sranda).

Zvuky lokomotiv byly naopak perfektní. Taková GP-38 na volnoběh dokázala rozvibrovat celou místnost. Parní lokomotivy krásně odfukovaly, elektrické zněly v rámci možností dobře. Hůř už na tom byly zvuky okolí, zvuk jedoucího vlaku mi prostě nezněl realisticky ani omylem. Podobně to bylo s grafickým ztvárněním. Modely vypadaly skvěle, ale trať a její okolí už na tom bylo o dost hůř. Ale to vzhledem k hardwarové náročnosti byla nutnost. Ale když si člověk vezme, jak následně vypadaly samostatně vycházející addony...

A ty jsou tím důvodem, proč bych nejraději hře střelil 100%, ale neudělám to, protože ta základní hra na to prostě nemá. Ovšem položila základ k nejdokonalejší vlakové simulaci, kterou dodnes nepřekonal ani novodobý Train Simulator a Train Sim World taky ne. Addonů vyšlo nespočet, hodně dobré byly ty od německých Bluesky Interactive, ale žádný se ani nepřiblížil tomu, co dokázala česká komunita. Od dokonalého převedení téměř poloviny českých (a slovenských) tratí do hry tak reálně, že byste z toho mohli skládat zkoušky, přes stovky modelů lokomotiv, vagonů a jednotek, takže se můžete projet prakticky vším, co u nás za posledních 50 let jezdilo. A vše se chová, tak jako v reálu. Takže pro fandy téměř nekonečná hratelnost. Přiložené editory byly pro šikovné lidi opravdu mocné zbraně.

Původní hra sice zestárla a hraní v její původní podobě už je dnes jen pro otrlé, ale tady nastupuje Open Rails, který ruší veškerá omezení původního enginu a dovoluje si hru nastavit do slušně koukatelné podoby. Takže duch Train SImulatoru tady s námi bude ještě hodně dlouho. A ještě, že tak.

Německé budgetové hry jsou jako německé seriály - je jich strašně moc a stojí za... RTL Skispringen 2002 je toho typickým příkladem. Ale doufal jsem v něco jiného - jednak jsem fanoušek skoků na lyžích a taky jsem čekal, že když se hra zaštítí Martinem Schmittem, tak to bude mít trochu úroveň. Nemohl jsem se mýlit víc.

Hra přitom nabízí poměrně dost obsahu. 20 můstků, včetně dvou leteckých, kariérní mód včetně rpg prvků, různé skokanské vybavení, možnost si mazat lyže, grafika jakž takž... to vypadá nadějně ne? No vypadá, ale jen do doby, než to začnete hrát.

Přivítal mě jednak jeden z nejpříšernějších komentářů všech dob (týpci neumí ani pořádně vyslovit jméno lokace) a dle očekávání zcela vymyšlení skokani. Sice je tu možnost je manuálně přejmenovat, ale to je tak na 2 hodiny, nějaký import se tu samozřejmě nekoná. No nic, komentář se dá vypnout a ty jména nějak přežijeme. Hurá na můstek. Odraz a jedeme dolů. Skokan drží jak přibitý, sem tam se lehce nakloní, ale myškou to srovnáme. Blíží se odraz, levé tlačítko do pohotovosti (hra krásně oldskoolově ukazuje třítlačítkovou myš :-) ), odraz... a skokan nám asi ztuhl strachy, protože je v letu jak prkno. Lyže jdou roztáhnout do V jen tak aby se neřeklo a betonový panák se blíží k doskoku. Opět levé tlačítko myši a v závislosti na včasném stisknutí skokan buď dopadne na obě (napnuté!) nohy, předvede telemark (mááálokdy) nebo dopadne na obě, poodjede pár metrů a jakoby mimoděk prohne pravou nohu, že to aspoň zkusil. A při dojedu párkrát zavrtí zadkem, jakože brzdí. Jéééžiš...

Animace jsou... no vlastně skoro nejsou. Neříkám, že by skokan měl realisticky vlát ve větru, to opravdu ne, ale tady měl animátor asi po většinu času dovolenou. Není to ani k smíchu. A protože je to hlavní náplň hry, tak to spolehlivě otráví. Takže odehrání šampionátu je jen pro silné povahy a nedejbože několik sezon, abyste si namakali statistiky (a po dvou dnech grindování doletěli o 2 metry dál). To už vydrží asi jen ti s vážnou oční vadou (nebo já).

Tahle hra je prostě špatná. Potenciál by byl, ten obsah tam prostě je, ale zpracování je natolik děsné, že mě hra prostě nebavila. Dal jsem jí několik šancí, ale zábava se nedostavila. Na dobrou skokanskou hru jsem si musel ještě pár let počkat.

Jo a od té doby jsem Schmitta neměl rád!