Začal bych hlavní postavou Nika. Jeho vzezření a balkánský přízvuk se mi od samotného začátku nevžily do krve a spíš ji postupně nemilosrdně vysávaly a jeho pochopení u mě narůstalo jen při plnění úkolů, kde jsem jej soucitně považoval za chudáka, jelikož nezáživné úkoly, které s monotónní pravidelností plnil, jej stavěly do role jakéhosi otroka jeho dvorního kámoše, bez něhož je jinak úplnou nulou. Příběh, který bych tak považoval za jednoho z tahounů hry, jsem si proto nijak neužíval a prakticky jej pořádně nevnímal.
Často záporně hodnocená optimalizace hry pro můj komp slabinou naštěstí nebyla, ovšem vezmu-li v úvahu fakt, že mnoho hráčů s ní zápasilo, rád bych ve výsledku viděl hru, jejíž design je jejím nárokům odpovídající a je tedy patřičně nadstandardní. Ničeho takového jsem se ovšem nedočkal, ba naopak mi vzhledem k nepříliš velkému stáří hra přišla z hlediska designu až podprůměrné kvality. Výpis negativ pak završily první pěstní souboje, na něž jsem stihl jen nevěřícně zírat a přemýšlet nad tím, jakou návykovou látkou byli autoři ovlivněni. O přestřelkách, kde jsem měl pocity naprosto stejné, bych raději nepsal, jelikož bych rád svoje herní pocity zmiňoval přece jen ve spisovné češtině.
Co dodat? Ačkoliv bych rád našel nějaké to pozitivum, u čtvrtého dílu GTA jej i s přimhouřením obou očí bohužel nenalézám a jakoukoliv špetku zábavnosti, kterou bych u takovéto městské akce očekával, po sedmihodinovém hraní nepřišla a nic nenasvědčuje, že by mohla přijít alespoň na krátkou chvíli. I přesto se možná časem pokusím s hrou dále pokročit, ale pokud tomu tak bude, tak jen a jen proto, abych svůj vztek za její koupi trochu potlačil.
Pro: .....moment, přemýšlím....
Proti: design hry, hlavní postava, nezáživnost úkolů, pěstní souboje a přestřelky