Komentáře

A nu cheeki breeki i v damke! Jo, tak tohle je asi nejlegendárnější hláška z této parádní hry. Sám jsem ji ve hře slyšel asi 2x a hned mi vykouzlila úsměv na tváři.

Po cca 2 letech, kdy jsem dohrál Shadow of Chernobyl a byl znechucen pokračováním Clear Sky, jsem se vrhnul na třetí, podle mnohých nejlepší díl této postapo série. Tuto hru jsem si přitom chtěl zahrát už pár let (přesněji hned po SoC) zpátky, a dokonce ji mám už potřetí zařazenou v herní výzvě, takže letos do třetice všeho dobrého si ji mohu konečně odškrtnout.

V krátkosti něco k příběhu. Hra se odehrává nedlouho po událostech prvního dílu, kdy Strelok v centru zóny vyřadil z provozu vymývač mozků a otevřel tak vlastně brány do centra zóny. Hlavní postavou v tomto díle je Major Degtyarev, agent ukrajinské SBU (bezpečnostní služby), který má za úkol vypátrat zřícení armádních vrtulníků v zóně, které byly vyslány na Operaci Fairway.

Na začátku jste vysazen na kopci na kraji mapy v oblasti, která se nazývá Zaton, což je vlastně oblast bažin a vyschlého říčního koryta (nachází se zde několik vraků lodí a přístav). Jedná se o jednu ze tří oblastí, které ve hře navštívíte. Zbývající dvě jsou Yanov (nachází se zde hlavně vlakové nádraží Yanov a továrna Jupiteru) a samotné město Pripyat, které je však přístupné jen zhruba z jedné třetiny a jedná se o jinou část města, než kterou známe z prvního dílu. Do každé oblasti se lze dostat až postupem v hlavní dějové lince, takže je to podobný systém jako v dřívějších dílech série Grand Theft Auto.

Jak tak příběh postupuje a vy se vžíváte více a více do samotné hry a zažíváte ty pravé hráčské orgie, tak najednou přijde zničehonic konec, šlus, ende. Finále hry je tady úplně o něčem jiném než např. v SoC a popravdě ho nelze brát ani tak jako nějaké hlavní ukončení nebo vyvrcholení, ale spíše jako vyústění toho, co se dělo během celé hry, protože ten hlavní úkol této hry splníte už někdy po dvou třetinách hlavního příběhu. Ale to je už tak vše, co ještě řeknu a na zbytek si už budete muset přijít sami.

Abych pravdu řekl, když budete hru plnit na 100% plněním veškerých vedlejších úkolů (přesně jako já), budete pobíhat v anomáliích a sbírat artefakty (ano, správně, jako já), není problém se dostat na 40-42 hodin čistého herního času. Jste-li však jedni z těch, které vedlejší úkoly nezajímají, už pro Vás tak dobrou zprávu nemám. Samotná hlavní dějová linka plyne tak rychle, že to průměrný hráč za takových 10 hodin sfoukne. Ano, 10 hodin, což je čtvrtina celkového času, který jsem ve hře strávil. Nicméně, vedlejší úkoly jsou tady tak dobře zpracovány, že vlastně se kvalitativně a gameplayem neliší od hlavní dějové linky, tudíž není vlastně žádný důvod je nehrát. Ale i tak, těch 40 hodin uplyne strašně rychle a vy si říkáte, proč to nemůže být ještě o pár (desítek) hodin delší. Zvlášť když vezmu v potaz, že v prvních dvou oblastech je toho opravdu hodně co dělat a potom, když dorazíte do Pripyatu, zbývá Vám vlastně už jen pár krátkých úkolů a je konec. To je jeden z mála negativů, které jsem na hře zpozoroval. Opravdu, lokace Pripyat je docela dost velká na to, aby tam toho mohlo být mnohem víc než jen pár přestřelek s Monolithem a prozkoumáním jednoho podzemního bunkru. Takhle to vypadá, že autorům už došly ke konci příběhu nápady a prostě na výplň této oblasti zanevřeli.

No, myslím, že jsem toho k příběhu napsal poměrně dost a rád bych přešel ke gameplayi.
Stejně jako Shadow of Chernobyl je i tato hra kombinací žánrů FPS a RPG. Hra je kompletně open-world, přičemž mezi oblastmi se cestuje pomocí průvodců (samozřejmě za malý poplatek). Tato otevřenost dává hře ještě jednu dobrou vlastnost a to, že během hry Vás neotravují (vyjma přechodů mezi oblastmi a načítáním uložené pozice) žádné načítací obrazovky.

Během hry sbíráte artefakty, zbraně, obleky, vylepšení, obchodujete s překupníky, kupujete náboje a lepší vybavení atd. To všechno si můžete uložit buď do váhou omezeného inventáře (přičemž nosnost postavy lze zvyšovat buď pomocí artefaktů, lepších obleků anebo vylepšování obleků) nebo do bedny, kterou máte v každé hlavní základně Stalkerů. Tento systém je víceméně úplně stejný jako v předchozích dílech, takže ti, co hráli předchozí díly, budou tady jako doma.

Stejně jako v předchozích dílech, i zde se setkáte se Stalkery, bandity, mutanty, frakcemi apod. Zbraní je docela dost, jsou to vše kopie reálných zbraní, pouze jinak pojmenovány (já osobně hrál s modem, který upravoval animace zbraní, upravoval FOV a měnil názvy na reálné). S čím se zde setkáte a v SoC nebylo, jen možnost vylepšování zbraní a výbavy. Dají se vylepšovat např. přesnost, kadence, zpětný ráz, ale také přidávat jiné optiky, noktovizory či u některých zbraní změnit typ munice. U obleků potom jde zlepšovat ochrana proti anomáliím, kulkám, explozím či elementům. To je asi jediná novinka, kterou jsem v gameplayi zaznamenal.

V tomto bodě bych normálně přešel k hodnocení grafické a zvukové stránky, ale tentokrát nemám moc co napsat. Základní Call of Pripyat jsem nezkoušel, neboť jsem hrál hned s modem Complete, který vizuální i zvukovou stránku hry mění. Celkově jsem byl po této úpravě hrou nadšen, přičemž na mém stroji hra šlapala (až na výjimky) jako hodinky. Jediný, docela velký, problém byl s tím, že ve druhé oblasti Yanova po určité době začaly FPS padat ze stabilních 50-80 až ke 20-30 a jediným řešením bylo buď se vyspat a hrát za tmy, přejít do jiné oblasti (kde se tyto pády taktéž projevovaly, ale na rozdíl od Yanova se FPS samy po nějaké době vrátily zpět do normálu) nebo restartovat hru. Tento problém však nemohu přičítat hře ale modu Complete, neboť kámoš, který to hrál zároveň se mnou taktéž s tímto modem, zažíval ty stejné problémy (přičemž dříve, jak hrál hru bez Completu, tyhle problémy neměl).

Abych pravdu řekl, hru jsem doteď víceméně jen chválil a neměl (skoro) žádné výtky. No jo, ono totiž není moc co vytýkat. Asi největší (a jediný) problém základní, nemodované hry, je FOV. Ten se bohužel nedá nijak nastavit a když Vám zbraň zabírá polovinu obrazovky, není to zrovna skvělý zážitek. Naštěstí existují jednoduché mody, které FOV upravují a citelně hraní zlepšují. To, že mi hra přišla krátká a mapa oproti předchozím dílům menší a nevyužitá považuji už jen za minimální nedostatek, protože tohle je čistě jen můj subjektivní pohled.

Závěrem bych jen dodal, že po začátku hry, kdy jsem si říkal, že tato hra se těžko bude rovnat Shadow of Chernobyl, se dostavil zážitek tak skvělý, že jsem byl opravdu smutný, že už je konec. Nezbývá už nic jiného než se jen modlit za plnohodnotné pokračování (které asi stejně nebude). Hodnotím nadprůměrně 95%.

(Děkuji všem, kteří to dočetli až sem. Jste jedni z mála, kteří si neřekli tl;dr a nešli na jinou stránku :P)