Hledat Nabídka
Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Poslední komentáře

Všechny PC PS1 PS2 PS3 PS4 PS5 PSP Vita Xbox X360 XOne XboxX/S NES SNES N64 NGC Wii WiiU Switch GB GBC GBA DS 3DS VBoy SegaMS SegaMD Saturn Dreamcast SegaGG At2600 At5200 At7800 At8bit AtST Jaguar Lynx Odyssey2 Intelli Coleco TG16 CDi 3DO NeoGeo WSwan Amiga ZX81 Spectrum C64 C16 AmstCPC AmstPCW Apple II TRS80 BBCMicro PC88 PC98 MSX MZ800 FMT SAMC PMD85 IQ151 Ondra Maťo Mainframe Arcade Quest iOS Android J2ME Symbian NGage WMobile WPhone BBerry Playdate Browser Stadia

Trine 4: The Nightmare Prince

KarasmanKarasman
Dohráno
  • PC 80
Herní výzva 2021 - 8. Herní nášup - hlavní hra

Po naprosto tragické trojce, kterou jsme křupli společně se Stevem a Stradym, se mi do dalšího dílu už vážně nechtělo. Když jsem ale viděl, že má čtyřka na Steamu až podezřele vysoká hodnocení a podle obrázků ten rádoby třetí rozměr, díky kterému nás trojka tak nebavila, zmizel a jede se opět pouze zleva doprava, tak jsem si ji do toho wishlistu přeci jen vrazil. A udělal jsem dobře.

Když jsem ji totiž ve vánočních výprodejích koupil za nějakých 5 Euro a ukázal ji dětem, musel jsem si od kamaráda půjčit gamepad, abychom mohli hrát spolu. A zábava to byla opravdu veliká.

Prostředí jsou hodně rozmanitá, takže jednou řešíte puzzly mezi krásnou zelení, jindy ve sněhovém obležení a jindy zase v různých abstraktních kulisách ve snech. Každé toto prostředí s sebou nese jiné hádanky a možnosti, takže zatímco někde je potřeba dostat pramenící vodu z jednoho místa na druhé, v zimě lze zase čarodějem vyvolané krychle připevňovat do lepkavého sněhu apod.

A musím uznat, že co se týká obtížnosti, občas jsme museli hodně bádat, aby nás řešení napadlo. Hlavní příběh ještě ujde, ale v každé úrovni je schovaná spousta tajných místností a kolikrát jsme se fakt divili, když jsme na konci zjistili, že jsme tam třeba zapomněli dvacet "kapek" třeba ze sto dvaceti. A to jsme si byli jistí, že jsme se fakt podívali všude. Za tohle opravdu palec nahoru.

Grafika je jedním slovem nádherná. Přestože jsme na tenhle fakt u série Trine zvyklí, čtyřka vizuálně opravdu exceluje a my se vždy nemohli dočkat, kam nás další level zavede.

Hratelnostně je to pořád stará dobrá kooperace, kdy každá postava umí něco jiného a dohromady se dostanou dál. Postupně se všichni učí nové a nové schopnosti či vylepšují ty stávající a dokáží překonat těžší a těžší překážky. Po čtvrté už to možná bude v singlu nuda, ale ve dvou či třech se jedná o parádní oddechovku.

Pro: Nádherný audiovizuál; rozmanitost prostředí; puzzly; kooperace.

Proti: De facto stále to samé; v singlu možná trochu nuda.

+15

Creaks

VashekVashek
Dohráno
  • iOS 75
Povedená hříčka, ideální na mobilní zařízení. Člověk si zahraje jednu, dvě úrovně a hru může na chvíli odložit a pak se k ní zase vrátit. Logické hříčky jsou výborně udělané a v podstatě se nedá zaseknout, aby se level musel resetovat. Krom toho u všeho zní famózní hudba, která vtáhne do kouzelného světa, kde užívá nábytek a tma nahání strach.

Pro: vizuální stylizace, hádanky, ovládání na mobilu

Proti: trochu zdlouhavé

+9

Marvel‘s Avengers

VashekVashek
Dohráno
  • PS4 60
Hrál jsem a dohrál jen kampaň a první DLC s Kate Bishop a jediná věc, co by mě ke hře vrátila jsou další DLC s příběhem. Postavy, jejich interakce a celkově příběh je totiž vážně povedený.
Hratelnost, na druhou stranu, už dost vázne. Souboje nenaplňují, mise se opakují a nepřátele působí strašně umělě a nezajímavě. Sbírání lootu, slepšování statistik a postup hrou tak působí až moc schématicky a nudně. Chybí invence či jakákoliv originalita a hra se to snaží nahradit alespoň různorodostí postav, kde doopravdy každá působi a hraje se jinak.

Pro: příběh, postavy

Proti: soubojový system, opakující se úkoly v misích

+11

Desperados III: Money for the Vultures - Part 1: Late to the Party

RadeckerRadecker
Dohráno
  • PC 80
Po skvělé základní hře, kterou jsem si dlouho šetřil a poté dohrál jedním dechem, byla existence misnisérie Money for the Vultures moc pěkným dárkem. Stejně tak bylo příjemným překvapením, že díky digital deluxe edici mám již DLC nainstalovány, aniž bych o nich věděl.

Nejprve musím podotknout, že kdo doufá v jakoukoliv novinku v hratelnosti, postavách, výzbroji nebo mechanikách, bude zklamán. Jako nepokrytému fanouškovi hesla more of the same mě tato skutečnost naopak potěšila a byl jsem rád, že se s postavami po trochu zbrklém konci v základní hře můžu ve třech dalších misích "pomazlit" a prožít s nimi dobrodružství, odehrávající se asi tři měsíce po událostech v Devil's Canyon.

Vzhledem k tomu, že (hlavně pro McCoye) nekápnul z honu na Franka žádný pořádný vývar, Cooperovci se díky tipu proradné Rosie rozhodnou vybílit sídlo Vincenta DeVitta. Nebyli by to však Desperados, aby šlo vše hladce, a po příjezdu na místo loupeže zjišťují, že bude opět nutné proklestit si cestu skrze zástupy Gunmanů, Gunwomanek, Ponchů, Long Coatů a otravných civilistů.

Mise Late to the Party je z trojice přídavků nejpodobnější misím ze základní hry a to nejen proto, že se odehrává na původní mapě (nyní však ve dne a v již značně zanedbaném sídle). K dílčímu checkpointu totiž znovu vedou dvě cesty, ze kterých si lze vybrat jen jednu a druhou ignorovat. Vše vrcholí tradičním "úlem" hemžícím se těmi nejzáludnějšími typy nepřátel, kde všichni vidí na všechny, a vám nezbývá než zapojit každého člena týmu a rozjet smrtící a dokonale načasovaný showdown. Zkrátka poctivý dvouhodinový nášup a i příběhově jde podařený úvod do třídílného heistu.
+14

Test Drive Unlimited

SasakrSasakr
Dohráno
  • PC 80
Narvat beton? Nevadí.
Narvat v půjčeným autě soupeře? Nevadí.
Najet na trávu? Jóó, to vadí, to vadííí

Na TDU jsem slintal ještě dřív, než jsem v roce 2008 dostal svůj první PC (teda PC... notebook). A když jsem ho dostal a zjistil, jak se stahují z těch internetů hry, musel jsem ji mít. No... co si tak pamatuju, tak Ati 3650 Mobility vypotila v 900p v průměru asi 33 FPS (bez HDR, ale jinak na max, protože pop-in je na všechny jiné úrovně nastavení hrozivý). A já to hrál na volantu a přišlo mi to strašně hustý. Samozřejmě bez všech asistentů, takže jsem každý závod dal tak na podesáté... tehdy jsem to ale nedohrál, protože to bylo období, kdy jsem do každý hry ďobnul a pak ji odložil...

No a teď nastal ten okamžik zahrát si to znova. Na max, ve vysokém rozlišení a s vysokými FPS. Začnu asi technickou stránkou věci. PCgamingwiki zmiňuje, že hra funguje blbě nad 90 FPS. Co už ale nezmiňuje je to, že hra vypadá plynule jen a pouze při 90 FPS (samozřejmě za předpokladu, že na 90 Hz běží i monitor). Googlil jsem a našel jsem jen jedinej příspěvek na nějakým fóru, kde někdo zmiňuje něco podobného. Prostě když hru pojede v režimu 60 Hz na 60 FPS, nebude plynulá. Nechápu proč, protože Afterburner ukazuje framepacing konstatntní, ale prostě tak to je. Nevadí, jel jsem v 1440p90Hz90FPS. A kruci, ta hra předběhla dobu. Vemte si, jak tehdy vypadala konkurence! Ten pohled z kokpitu s funkčními zrcátky a vystínováním? No bomba! Ne vždy je textura úplně pěkná a taky krom otáčkoměru a rychloměru jsou všechny budíky jen namalovaný, ale stejně... navíc když se vám na displeji v autě reálně zobrazuje navigace, vypadá to super. Ano, ta navigace, co při rychlé jízdě řekne pokyn většinou až za odbočkou...

Dostáváme se k ježdění. Jezdil jsem s pidivolantem na ovladači a jízdní režim jsem nechal výchozí. A díky tomu jsem hrou proplul víceméně bez problémů. Začátek je super, na mapě je spousta různých závodů, k dispozici je víc a víc aut. Vlastně to má všechny předpoklady být to ultimátní závodní hra.

Proč není? Když se odprostím od technického stavu z druhého odstavce a bugů v podobě neviditelných nebo divně se chovajících aut, vyloženě průser jsou ty kostrbaté silnice. Já to nechápu, vždyť přeci těch polygonů tam nemůže být zdaleka tak málo, jako bylo ve starých Test Drivech nebo třeba v NFS 5. Tak proč je to v tak velké části mapy spíš letecký simulátor? Auto, kterému adheze skáče z nuly na 100 %, se prostě ovládat nedá. Je to obrovská škoda, protože právě kopcovité úseky by si člověk s pořádným sporťákem nejlíp užil. Takhle se dá pořádně jezdit jen po rovinkách. Bezkonkurenčně největší průšvih celý hry.

Druhým problémem jsou některé herní mechaniky. Něco jsem nastínil v úvodní písničce. Další věcí je na sílu dodělaná policie, která je tam vysloveně nadbytečná a ne příliš zábavná. Nejvíc ji oceníte po nárazu do neviditelného vozu. Paráda.

Třetí problém je fáze, kdy najednou na mapě nejsou žádné závody. A vy je musíte začít hledat. Ano, na té mapě, co má bambilion tisíc kilometrů. No, nakonec jsem to dal a hru tak považuju za dohranou, protože jsem závody odjel opravdu všechny. Ale že by mě to bavilo hledat, to tedy moc ne.

Suma sumárum, tohle mohla být ulimátní nadčasová závodní hra a v podstatě klenot. Není kvůli pár blbým chybám, který nechápu, jak mohly projít přes kontrolu kvality. Bylo by to na 90 %, s přihlédnutím k problémům dávám 80 %. Čili navzdory možnému vyznění komentáře je to furt super hra, jen tam člověka vysloveně bolí ten zahozený potenciál.

Pro: Pohled z kokpitu a možnost nastavení si sedačky, skladba vozidel, rádio s klasickou hudbou, jízdní model, zábavnost

Proti: Viz výše, tj. hlavně a zejména kostrbaté silnice, jízda po trávě demoluje auto víc než náraz do betonu, závody je nutné hledat na absurdně velké mapě, hra je skutečně plynulá jen při 90FPS+90Hz, motorky (na ty je potřeba kompletně přenastavit citlivost ří

+12

Tomb Raider

SasakrSasakr
Dohráno
  • PC 85
Jestli tohle není přímo definice termínu "over the top action", tak už nic. No ne, je to šílený, všechno se bortí, vybuchuje, na celým ostrově je asi 5 milionů lebek, který netuším, jak by se tam mohly dostat. Ale nutno říct, že se to prostě hraje dobře. Autorům došlo, že ovladačem člověk dává pokyny člověku, virtuálnímu já, a proto se už Lara neřídí jako auto, který v každém druhém pokusu o pohyb udělá něco jiného, než chcete. Za celou hru mi postava jen jednou udělala něco, co jsem nechtěl, a to je prostě diametrální rozdíl proti starým dílům, kde to byl věčný boj, a díky tomu je hratelnost úplně někde jinde. Taky combatu není co vytknout. Celkově ten pseudootevřený svět nebyl špatná volba a ačkoliv pár lokací bylo designově vyloženě divných (umístění některých tábořišť bylo vysloveně wtf). Vizuál byl fajn, na RX580 ve 1440p na max byl benchmark asi na 66 FPS, nicméně jak jsem tu už psal, při cutscénách s blízkým pohledem na vlasy jsme s FPS pomalu na hranici. Celkově rozkolísané FPS ale dobře odchytal freesync, takže v podstatě nebyl s ničím problém. Níže popsané problémy se stabilitou bych dával za vinu nejspíš špatnýmu OC grafiky.

Když si vezmu, jak jsem se těšil, až k tomu zase sednu a jak dlouho jsem to byl schopný hrát v kuse, nevidím vlastně nejmenší problém tomu střelit 85 %. Byla to zábava, byla to výzva a táhlo to dopředu. Good job.

Poznámka pod čarou: trochu mě štvalo, že byl problém s tím nějak rozchodit HDR přes SpecialK, a zároveň donutit jet hru ve 1440p120hz. Povedlo se mi to asi jen dvakrát (ne že bych to při ostatních pokusech dělal jinak) a nutno říct, že HDR hře hodně pomůže. Vizuál je trochu jednobarevný a textury takové vyblité, takže škoda, že to s tím nešlo hrát stabilně.

Pro: Lara se dá konečně ovládat, over the top action momenty přinášející guilty pleasure, baví to

Proti: Über nastavení vlasů brutálně rozkolísává framerate

+16

This War of Mine

ripperripper
Dohráno
  • PC 75
Zahrál jsem si dva plné průchody hrou a užil jsem si to. Ale asi už nebudu v hraní pokračovat, protože denní aktivity jsou strašným žroutem času. Kdyby to bylo implementováno aspoň o trochu lépe (např. by se dal zrychlit čas), tak by jedno zahrání mohlo trvat polovinu doby a byla by to mnohem větší zábava. Aktuálně ale denní aktivity ale vaším časem strašně plýtvají a uměle prodlužují délku hry.

Informace k vypíchnutí:
* Výroba (crafting) je zásadní součástí této hry. Pokud nemáte tento aspekt v hrách rádi, tak to zvažte.
* Máte za úkol přežít válku. Neočekává se, že se vám to povede hned během prvního zahrání. Naopak hraním a selháváním odhalujete herní mechaniky, abyste se v další herní seanci mohli zlepšit.

Líbilo se
-----------

* Temná, pochmurná, dospělá atmosféra.
* Pěkná symbolická grafika.
* Těžká rozhodnutí.
* Vysoká znovuhratelnost. Je zde množství dostupných postav, a během jedné hry můžete mít pouze pár z nich. Zároveň je zde množství zařízení/vybavení, které můžete sestavit, různé strategie k přežití, a hodně různých míst k navštívení.
* Multiplatformní a dostupné bez DRM.

Nelíbilo se
--------------

* Systém ukládání. Nemůžete si uložit hru ručně, hra se sama uloží na konci každého dne (což je cca 15 minut hry). Nelze uložit, ani když chcete hru ukončit - musíte si těch 15 minut zahrát znovu. Vývojáři asi nemají potomky či jiné okamžité povinnosti.
* Hra se rozbíjí, když se pomocí Alt+Tab přepnete pryč a zase zpět. Podpůrná fóra jsou zaplavená stížnostmi, ale zdá se, že to vývojáři nehodlají opravovat.
* Denní aktivity se nedají urychlit. Neskutečně to plýtvá vaším časem.
* Jeden průchod hrou (přežití války se skupinou postav) trvá dost dlouho, klidně 8 hodin. To by nebyl problém, pokud se by se dalo normálně ukládat. Ale jelikož nemůžete, tak se člověk zdráhá experimentovat a zkoušet nové postupy. Pokud se experiment nevydaří (a fatální selhání jsou v této hře na pořadu každého dne), tak vám to snadno zničí celou existující hru, a jelikož se nemůžete vrátit k žádné předchozí uložené pozici, tak přijdete o hodně investovaného času (a budete muset opakovat spoustu základních startovacích činností opět dokola). Takže místo experimentování se člověk raději podívá na instrukce na nějaké herní wiki. To samozřejmě hodně ubere na radosti ze zjišťování si věcí sám. S nočními aktivitami není problém, ty jsou zábavné. Ale denní aktivity jsou jenom otravné práce co uměle navyšují herní dobu (viz bod výše) a měly být vyřešeny jinak (ne tak zdlouhavě).
* Neexistuje tutoriál.
* Chybí klávesové zkratky. Všechno se musí ovládat myší.

Celkové hodnocení: Výborná

(Komentář byl původně zveřejněn v roce 2017 v angličtině na Steamu).
+12

Metro: Last Light Redux

ripperripper
Dohráno
  • PC 80
Velmi kvalitní pokračování (nyní již série) Metro.

Líbilo se
-----------

* Pocit ze hry obecně. Pěkně vykreslený postapokalyptický svět, zajímavé klábosení vojáků mezi sebou, atd.
* Výborná atmosféra. To napětí, ten pocit, že nebezpečí může být za každým rohem, a dost možná i zrovna teď za mými zády.
* Výborný systém plížení. Nepřátelé reagují velmi přirozeně.
* Dostupné multiplatformně a bez DRM.

Ušlo
------

* Ukládací systém pomocí záchytných bodů. V FPS hrách záchytné body nesnáším. Zejména když už mám doma dítě. Ale v této hře je to kupodivu celkem snesitelné. Záchytné body jsou blízko u sebe a jsou logické (na rozdíl od např. BioShock Infinite). A musím přiznat, že to vylepšilo můj systém hraní. Ale stále je neodpustitelné, že se hra neuloží, když ji ukončujete (takže nemůžete skončit kdykoliv).
* Naprosto lineární, s pár občasnými nepovinnými oblastmi k prozkoumání. Bylo by pěkné mít větší prostor k pohybu, ale na druhou stranu po všech těch nedávných velkých hrách s otevřeným světem jsem si docela užil lineární, naskriptovaný, ale silně příběhový přístup.

Nelíbilo se
--------------

* Šíleně dlouhá nepřeskočitelná videa při každém spuštění hry.
* Rozhraní je velmi konzoloidní, s velkými ikonami, ale žádnými popisky, kontextovou nápovědou, ničím takovým. Zejména ikony zbraní jsou naprosté peklo. Nemáte tušení, jaké přídavky jsou na zbrani aktivní, a z rozhraní se to prostě nedá zjistit.
* Nedostatečný tutoriál. Například vám nikdo neřekne, jak měnit typ střeliva (což je dost problém, když se vám občas automaticky samo vybere vojenské střelivo).
* Falešné odrazy, které simulují nedokonalosti čočky kamery, když s ní míříte do zdroje světla ("lens flare"). Ale ve hře se nedíváte skrz kameru, ale vlastníma očima. Tento efekt dělá plížení mnohem obtížnější, protože nemůžete spolehlivě říci, kde je světlo a kde je stín.
* Pavouci. Obrovští pavouci. Nenávidím pavouky.

Celkové hodnocení: Výborná

(Komentář byl původně zveřejněn v roce 2017 v angličtině na Steamu).
+9

Little Misfortune

karadumkaradum
Dohráno
  • PC 80
Jednoznačně je třeba se podívat na popis hry a nejen na obrázky. Hra na první pohled působí jako nějaká veselá point-and-click adventura, ale přitom je to temný interaktivní příběh, ve kterém počátek příběhu, smrt hrdinky, visí jako Damoklův meč nad každým vaším rozhodnutím a malým výrokem a kde skoro trnete, co zase Misfortune odhalí o svém životě.

Herní mechanismy jsou minimalistické (jdi vlevo, vpravo a házej třpitky) a hrací doba na odehrání jednoho příběhu je malá. Avšak přišlo mi to vhodné pro formát hry a její cíl, kdy ji lze skoro odehrát na jedno sezení jako interaktivní film. Kdokoliv, kdo má rád interaktivní zajímavé mysteriózní příběhy by myslím Little Misfortune mohl zkusit.

Pro: příběh, atmosféra, dialogy

Proti: zrádnost prvotní prezentace

+12

Chasm: The Rift

GarretGarret
Dohráno
  • PC --
Prvotina Action Forms (Carnivores, Vivisector, Cryostasis) nedopadla úplně blbě, ale v tehdejší velké konkurenci neměla šanci prorazit. Build engine hry zažívaly zlaté časy a Quake už byl rok na světě. Z něj se docela otevřeně Chasm inspiruje, ale přináší i pár zajímavostí, které byly na svou dobu inovativní. Koukám na dobové recenze (11/1997) a zatímco ta v Levelu je nicneříkající a dostala vyšší hodnocení než Doom II, ta ve Score už popisuje docela revoluční fičuru - ustřelování končetin. Díky tomu bylo nezbytné používat freelook na myši, protože zaměřování na konkrétní části těla tvořilo součást hratelnosti.

Raketometčík dokáže zabít na jednu ránu, ale stačí mu ustřelit pravou ruku a je z něj neškodný kus masa. Zombíci mají zase obrovskou výdrž a pokud jim nemířím na hlavu, jsou schopni absorbovat značnou část mých zásob munice. Celý tenhle zaměřovací systém nefunguje úplně bezchybně a hra nedokáže vždy a úplně přesně vyhodnotit poškození, přesto se ve své době jednalo o zajímavý herní prvek.

Mě zaujala ještě jedna věc a to velká zničitelnost prostředí. Hned na začátku je možno rozstřílet pouliční lampy, okenice nebo světlíky a je škoda, že se autorům nepodařilo udržet množství zničitelných předmětů v levelech po celou hru. Finální chodby jsou už docela prázdné a je poznat, se na nich tvorbu levelů teprve učili. Bohužel je tady hojně zastoupen respawn za zády, což je, v kombinaci s úzkými prostory a velkými nepřáteli s velkou výdrží, dost frustrující prvek.

Autoři z Ukrajiny se Quakovi nedokázali vyrovnat nejen level-designem, ale ani technickým zpracováním. Používali svůj vlastní 2.5D engine, který i ve srovnání s Build enginem, musel vypadat zastarale. V současné chvíli hra běží přes DosBox buď ve 320x240 plynule, nebo v 640x480 pomalu. Samozřejmě vizuál mezi oběma rozlišeními je obrovsky rozdílný a osobně jsem volil nižší framerate, než velké pixely.

Chasm patří ke kratším hrám, celkem 16 úrovní nevydrží příliš dlouho, odhadem tak 4 hodiny. Kupodivu se povedly boss fighty a zvukový ambient by se neztratil ani dnes. Tenhle výlet do minulosti jsem absolvoval spíše ze zvědavosti, protože z nějakého nepochopitelného důvodu jsem o Chasm nikdy předtím nezavadil. Doporučil bych ho dneska už jen herním archeologům a pamětníkům.
+23

Hades

karadumkaradum
Dohráno
  • PC 90
Hades je další výborný počin od Supergiant Games. Rogue-like, které si jde vlastní cestou. Element opakování je součástí světa a příběhu. Interakcemi mezi postavami jsou hodně osobní a hluboké se společnou linkou učení se z chyb (tedy se vlastně rogue prvek hry stává součástí příběhu i zde). Postavy působí živě tím, jak reagují skvělým dabováním na vaše akce i výbavu a často velmi osobně. Nemluvě o skvělém vypravěči, který vás opět provází ač je zajímavé, jak postupně se upozaďuje a vypravěčem se víc a víc stáváte vy, Zareus bere osud do svých rukou. Nejvíce si to samozřejmě užije někdo, kdo má alespoň základní přehled o řecké mytologii neboť váš únik z podsvětí je celý zasazen do jakési anime verze řeckých mýtů.

Supergiant Games a Hades nejlépe vystihuje však to, že hra toho má tolik co nabídnout, že i po hraní 100 hodin jsem ještě vše neodemkl a stále bych mohl nakupovat další vylepšení nebo zejména splňovat další výzvy pomocí ztěžujících modifikátorů. Ale vědomně Supergiant Games do hry umístili dva skvělé prvky - God mod, kdy každá smrt vám zvýší odolnost na zranění a tedy umožní dohrát za rozumný čas (cca 30 hodin) a nedali ke hře na Steamu extrémní achievementy (např. dohrát hru za všechny zbraně na maximální počet ztížení, teoreticky možné, ale prakticky nedosažitelné).

Mám tři výtky, které pro mě Hades sráží. Ač se autoři snaží, tak po 100 hodinách už mi průběhy hrou přijdou hodně na stejno a spíš jako práce (což jak víme je vlastně také příběhově správně!). Nepřátelé jsou časem známí, prostředí jsou všechna již viděna (doslova) stokrát a tedy už je to spíš automatika. Avšak toto se děje s God módem a po nějakých těch 100 hodinách, tedy... Navíc jedno ztěžovátko umožňuje nepřátele opatřit speciálními dovednostmi, které mohou dosti změnit jejich chování. Jen mi přišlo, že daná změna není až tak výrazná v době, kdy jsem úrovněmi projížděl jako stroj na zkázu. Avšak, když si vezmeme, že třebas Halo používá prakticky ty samé protivníky poslední desítky let...

Člověk si může hrát výběrem různých zbraní nebo vylepšení. Avšak díky tomu, že jsou vylepšení během hry náhodná (ač s možností trochu tu náhodu přiklonit ve váš prospěch), tak to pro mě dělalo běhy dosti frustrující. Chci třebas vytvořit specifický soubor vylepšení a na rozdíl od Bastion tak učinit nemohu, neboť mi v celém běhu daná dovednost nepadne. Padne však v příštím běhu s jinou zbraní atp. Celé to tedy ze hry tvoří vskutku výherní automat. Co se nezadaří v jednom běhu, tak zkusí v druhém. Prvek společný pro snad všechny rogue-like, ale tady mě to napadalo během hraní samotné hry vícekrát. Že jsem vlastně na ní závislý právě proto, že doufám, že tam padne ta správná kombinace prvků pro boží běh. To je znásobeno tím, že Supergiant nastavil délku i úspěšného běhu na pěkných max 40 minut a tedy člověk má chuť se pustit do dalšího jakmile se trochu v podsvětí oklepe. Zase pokud si chcete dát jen jeden běh na relax a nedoufáte ve specifickou sestavu, tak skočíte, kosíte, vyčistíte hlavu nádherně.

Zatímco u předešlých Supergiant Games mě příběhový konec odrovnal. Tak zde jsem nic takového nezažil. Je však dobrou otázkou, co je konec u rogue-like hry a Hades i zde splňuje osobitý přístup, kdy tento fakt je součástí příběhu samotného. Avšak samotný epilog mě zklamal. Oproti tomu první únik nebo přivezení Persefony do podstvětí? Výborné.

Je to skvělá hra ve které jsem utopil nejvíc času ze všech her co jsem ve své Steam historii hrál. Stojí za zahrání, jen si dejte pozor na to, že může vskutku být závislostí. Osobně jsem od nich měl raději kratší hry, ale Hades je jednoznačně místo, kam se na relax dá vracet znovu a znovu a znovu...

Pro: příběh, řecké mýty, přístup k hráčům (god mod, achievementy)

Proti: zavislost jak na vyhernim automatu (nj. rogue-like)

+16

Field of Glory: Empires - Persia 550 - 330 BCE

ArtranArtran
Dohráno
  • PC 85
Není úplně zvykem začínat datadiskem, ale v případě Field of Glory: Empires to dává smysl, neboť doba, kdy se z Persie stala jedna z největších říší světa, a kdy se s ní střetli Řekové, předchází časově době Římských expanzí, kterým je určena hlavní hra. Kampaň, kterou tento datadisk nabízí, není přitom nikterak krátká, a obzvláště, pokud ještě neovládáte dobře pravidla, vás čekají desítky hodin pečlivého plánování, jak spravovat vaši vlastní říši. Vaši sousedé jsou totiž proradné bestie, kteří vás napadnou okamžitě, pokud se ve vašem vládnutí projeví trhliny.

Field of Glory: Empires (FoGE) patří do rodu tzv. grand strategií, kterými je dnes známý hlavně Paradox. Možná už méně hráčů ví, že deskovou hru z roku 1993, podle které je navržena Europa Universalis vymyslel Philippe Thibaut, jeden z hlavních designérů vývojářského studia AGEOD, od kterého FoGE pochází (nutno dodat, že Thibaut již nyní působí ve studiu Avallon Digital). Nejedná se tedy o žádnou kopii paradoxích her, ale na jejím designu je poznat hluboká vývojářská zkušenost. Jedná se např. o originální koncept kultury, dekadence, civilizačních stupňů a úpadku, který vším prorůstá, a pokud nebudete hledět na vyvážený poměr kultury a dekadence, začne vaše říše upadat, budou vás čekat penalizace a z toho plynoucí boj o každý tah. To se bohužel stalo i mě, když jsem se rozhodl hrát za Makedonii, ale po prvopočátečních úspěších jsem se kvůli ještě nedostatečné znalosti pravidel (manuál má 200 stran) propadl v žebříčku a proměnil se v tzv. staré království (a do toho dekadentního chyběl už jen kousek). Musel jsem tak čelit vzpourám ve vlastním království, nájezdům a invazím barbarů ze severu a teprve po tučných darech a pečlivém diplomatickém plánování kooperací a aliancí, vzdání se některých dobytých území, ale zároveň i postupných (a nelehkých) expanzí na severní pobřeží Černého moře, do Kartága a nakonec i do Egypta, své království ustabilizovat a nakonec jej změnit i v monarchii (nejvyšší, třetí úrovně - říše - jsem ale již bohužel nedosáhl). Kvůli tomu jsem také nemohl vyhlásit válku Persii a pokusit se položit ji na kolena. Škoda. Chybělo mi možná tak padesát let, obzvláště proto, že se vlády v roce 346 př. n. l. ujal vlády nad mojí monarchií vládce s vlastnostmi Alexandra Makedonského...

Samotné hraní se dělí do několika hlavních úkonů - jednak se budete muset starat o vaše regiony (a později i provincie) a rozdělovat vaši produkci mezi jídlo, infrastrukturu, peníze a kulturu; plánovat výstavbu nových budov, které vám budou přinášet specifické benefity (je jich přes 400 a nabízejí se náhodně); budovat (velmi originálně pojatou) obchodní síť; budovat diplomatické vztahy; a v neposlední řadě rekrutovat armádu a expandovat. Souboje je možné řešit automaticky přímo ve FoGE nebo, pokud vlastníte hru Field of Glory II (FoGII), můžete boje exportovat do ní. Druhá možnost zní lákavě, ale abyste byli efektivní, musíte FoGII opravdu dobře zvládat a navíc vám hraní zabere řádově mnohem více času. Souboje přímo ve FoGE jsou totiž automatické, takže to, co jinak trvá pár vteřin, může ve FoGII trvat třeba dvě hodiny. Tuto možnost ocení tedy spíše ti hráči, kteří již mají obě hry v malíku a hledají další výzvy. Soubojový systém ve FoGE je totiž jinak velice propracovaný a soběstačný, jednotek je veliké množství (včetně těch bonusových, které získáte vytvořením provincií) a taktizování v závislosti na regionálním terénu, dostupném zásobování, benefitech vašich velitelů a hledání slabých míst protivníka se nevyhnete. Rozhodně totiž neplatí, že velká armáda porazí vždy tu malou, neboť do boje proti sobě vstupuje vždy jen určité množství jednotek v závislosti právě na terénu či situaci (jste limitování tzv. čelní linií), takže vaší mohutné armádě neobratných hoplítů mohou nakopat barbaři v hlubokých lesích velice snadno zadek. Uváženou kompozicí vaší armády je tak možné porazit i mnohem silnějšího protivníka.

Nebudu zabíhat už do dalších detailů, jen uvedu, že datadisk přináší navíc tzv. regionální volby, což jsou speciální rozhodnutí, kterým např. můžete v některých regionech rekrutovat několik jednotek navíc, vyhlásit panhelenské hry (a tím si naklonit nějaký řecký národ), nebo třeba zabrat nějaký vzdálený neobsazený region u moře. V regionech mohou být také určité "nepříjemnosti" jako třeba skály, močály, nemoci a sekty, které vám budou život v regionu komplikovat a kterých se lze sice zbavit, ale je to částečně o štěstí (většinou o tom, zda vám v regionu "padne" budova, která "nepříjemnost" může s určitou pravděpodobností zrušit).

Přestože je Field of Glory: Empires skvělá hra, obsahuje bohužel i nedostatky. Tou největší je asi zvláště v pozdějších částech hry zdlouhavý micromanagement budov a přerozdělování obyvatel. Hra sice nabízí možnost řídit vaše království automaticky přes provincie, ale ty jednak nemůžete vytvořit ze všech vašich regionů (jen pokud jich máte z dané provincie obsazeno nadpoloviční množství) a navíc automatická správa neřeší úplně dobře specifické problémy některých regionů v rámci provincie, takže, abyste se vyhnuli nárůstu dekadence či poklesům loajality a z toho plynoucím vzpourám v regionu, budete nakonec většinu regionů stejně spravovat ručně. I obchodní síť, která je postavená na potřebném a benefitním zboží vyžadovaných budovami, a která je jinak hezkou minihrou, se postupně stane zbytečně zdlouhavou. Chtělo by to nějaké rádce, kteří by se vám později o tyto věci efektivně starali. Další problém FoGE je, že nabízí pouze jednu možnost, jak vyhrát, a to jsou tzv. legacy points. Ty získáváte jednak z dobytých cílů, kultury, neobvyklých staveb, rozhodnutí, ale i tím, že dokážete vládnout upadající říši. O tyto body již nepřijdete, takže i kdyby se vaše říše rozpadla, tak se ve výsledném žebříčku můžete umístit poměrně vysoko. To je dobrá myšlenka, ale pokud se vlády nad antickým světem chopí hegemon typu Persie a uteče vám, nezbývá vám, než se smířit s nějakým nižším umístěním. Budete tak hrát desítky hodin u vědomí toho, že vás čeká přinejlepším bronzová medaile (jako se to stalo mě s 5.000 body. Persie zvítězila s obrovským náskokem 27.000 bodů a Egypt, který jsem sice na konci dobyl, si stihl za dobu hry nasbírat 9.000 bodů a umístil se tak přede mnou). Líbilo by se mi, kdyby nad tímto žebříčkem byla nějaká RPG vrstva, podobná např. té v Princess Makeru, tedy možnost více různých konců, dle toho, jak konkrétně vaši říši spravujete. Dostavilo by se tak zadostiučinění i tehdy, pokud byste jinak na body prohráli (po dobytí Egypta už svým způsobem pro mě nemělo smysl hrát dál, ale naštěstí byl brzy konec).

Navzdory těmto chybkám vám nemůžu Field of Glory: Empires nedoporučit. Čeká vás vskutku grandiózní cesta dějinami s velkým množstvím minuciózních pravidel, které vytvářejí malé i velké příběhy v rámci antického světa. Chcete být jako Alexandr Makedonský a dobýt Persii? Nebo zvrátit dějiny a za Athény zvítězit nad Spartou v peloponéských válkách? Nebo naopak za Persii přeci jen Řeky porazit? Za Etrusky ovládnout Řím a sjednotit Itálii? Vybudovat z Kartága obchodní impérium? Nebo v úplně jiné části světa budovat svou říši za jeden z nespočetných nárůdků, které jinak zavál čas a o nichž víme jen z kusých vyprávění pradávných historiků? Ve Field of Glory: Empires tu možnost dostanete. Vždy však budete čelit hrozbě, že i tu největší a nejslavnější říši může nakonec čekat rozpad a zánik a příchod barbarů...

Pro: koncept kultury, dekadence a civilizačních úrovní, velká variabilita, přehledná mapa, historická přesnost, obchodní systém potřebného a bonusového zboží, propracovaný bitevní systém, funkční diplomacie, export bitev do FOGII, skvělý manuál, vyváženost

Proti: náhodný výběr budov, přílišný pozdější micromanagement a tedy zdlouhavost

+9

Spartan: Total Warrior

FSolid6FSolid6
Dohráno
  • PS2 80
Poměrně neprávem zapomenutá rubačka z antiky, sledující alternativní konflikt Římského impéria a Řecké Sparty.Hezká grafika,slušná hratelnost a velmi propracované masové bitvy, které působily epicky a přitom i v rámci možností přehledně. Dnes už těžko k sehnání, ale ikdyž ze mě určitě mluví nostalgie tak i dnes stojí za zahrání,třebaže byla ve své době brutálně(a oprávněně)zastíněna God of War.
+6

Assassin's Creed: Syndicate

CanCan
Dohráno
  • PC 80
K sérii Assassin's Creed mám poněkud vlažný vztah, pár dílů jsem si zahrál, jednička mě kdysi dávno zaujala, v Black flag mě bavily námořní bitvy a v Unity zase to prostředí kde se hra odehrávala, nikdy to nebyl příběh ani hratelnost, takže jak dopadl Syndicate?

V první řadě mě upoutal Londýn a doba zasazení hry, moc pěkná grafika, tak trochu špinavé a průmyslové město, dostatečný pohyb lidí i povozů kolem, přišlo mi, že tohle město tak trochu snad i žije, dokonce na Temži se to hemžilo lodní dopravou na můj vkus až příliš, ale chápu, že nějak se přes tu řeku musí dát přehopsat...

Bavil mě překvapivě i příběh, sice jsou zde zase Asasíni a Templáři, ale tak moc se to tu nehrotí a spíš jsem vnímal starosti a strasti obyčejných lidí, popřípadě známích osobností, které tu samozřejmě nemůžou chybět a jejich dějové linky mě opravdu zabavily. Darwin, Dickens, překvapivě i Karl Marx a v neposlední řadě královna Viktorie Hlavní postavy mi konečně přišly v pohodě narozdíl od jiných dílu, sice Jacob byl občas na pěst, ale vše napravila jeho sestra Evie, tu jsem si opravdu oblíbil, jen mě mrzelo, že za ní hrajete o dost míň než za bratra.

Systém vylepšování byl v celku přehledný pro každou postavu zvlášť, není tady sto položek na vylepšování, spíš něco přes dvacet, plus možnost výběru ze tří typů zbraní, nějaké to oblečení a výzbroj, které si odemknete postupným hraním, díky bohu na mě nevyskočily žádné mikrotransakce. Novinkou je vystřelovací hák a moc dobře chápu proč ho sem tvůrci dali. Ulice jsou zde mnohem širší, budovy tak na sebe nenavazujou, takže cestování po střechám mi přišlo o dost zdlouhavější a nemotornější než dřív a tak nejrychlejší cestování k bodům vašeho zájmu jsou různé povozy a kočáry. Co mě potěšilo, byla mapa a postupné ovládání čtvrtí svým gangem, sice je jednalo stále o tři stejné úkoly, zachránit dětské pracovníky, unést vůdce jiného gangu, popřípadě zavraždit a obsadit jejich sídlo, ale postuným dávkováním jsem tak dobyl celý Londýn a fakt mě to dost bavilo.

A ty záporné dílky Assassin's Creed Syndicate: stále jsou zde moje neoblíbené mise, sleduj postavu čí dohoň grázla, mise na vozech mi přišly jak inspirované z Gta a hlavně ze začátku jsem se s nima docela pral, i když postupem času se na to dalo zvyknout. Na co jsem ale celou hru narážel bylo mírně přehozené ovládání na gamepadu, nevim proč se k tomu vývojáři odhodlali, ale místo tlačítka B jsem do konce hry drtil Áčko a ne se toho zbavit. :)

Bohužel se stále jede na vsuvky z přítomnosti, které mě v žádném dílu nezajímaly, nechápu proč se toho už nezbaví, ale naštěstí je to jen pár filmečků a není to tedy zas tak moc otravné, jen prostě nudné. V pozdější fázi hry stoupá obtížnost hry většinou jen tím, že kolem sebe máte víc nepřátel, nebo musíte určitý úkol udělat ne jednou, ale třeba třikrát to stejné. Ještě bych na závěr zmínil řadu úsměvných glitchů a pár bugů, které mě stály nějaké to opakování mise, naštěstí většinou ne celé od začátku. Zmíním jen jeden, kdy jsem měl dostat osobu do kočáru a odvést jí na policejní stanici, ale z kočáru se mi padouch teleporoval vždycky zpět, naštěstí jsem ho mohl odvést po svých, jen to trvalo o něco déle. A na konci mě před stanicí napadnou dva strážníci, jako že kam toho chudáka vláčim :)

Syndicate mě mile překvapil, splnil jsem nejen hlavní linku, ale i vedlejší úkoly a těch 26 hodin hraní jsem si velice užil. Nevim úplně proč, ale tenhle díl mi konečně sedl a není to jen kvůli sympatické Evie :)
+20

Control: The Foundation

sagittariosagittario
Dohráno
  • PC 90
S dohráním základní hry, usednutí do ředitelského křesla v ředitelském oblečku, který je plný trojúhelníků, čehož jsem si všiml u Emily, vaše starosti nekončí, ale dokonce přibývají nové. Kromě toho, že byste měli vyčistit Oldest House, tak dostanete za úkol zjistit, proč se Oldest House rozpadá a zachránit ho od zničení.

První DLC kromě jedné nové schopnosti a vylepšení servisní zbraně, několika osobních i zbraňových módů, hlavní mise a vedlejší mise nic zásadního nepřidává. V jedné části hry, bylo tempo tak pomalé, že mě to i trošku nudilo, ale rozhodně to vynahradil konec a pořádný souboj s hlavním bossem na konci hry, který chyběl základní hře. A možná DLC mělo být součástí už základní hry.
+7

Prince of Persia

DosRatasDosRatas
Dohráno
  • PC 75
Ako malý som toto hral a nikdy som ani neprešiel prvý level, lebo som nechápal herné mechaniky a čo a ako. O 30 rokov neskôr to nebolo iné, ale už som si dal aspoň čas sa tomu povenovať. Potom som ešte zistil, že v celej hre je časový limit jedna hodina, ale ten nebol ani tak obmedzujúci ako moje nekonečné pokusy a omyly.

Veľa krát som mal skôr pocit, že hra je to skôr logická než plošinovka a aj navzdory časového limitu, čo ja v hrách nemusím som si to zvládol celkom užiť.

Pro: nostalgia, uspokojivá zvučka za porazenie nepriateľa

Proti: časový limit, väčšia obtiažnosť kým sa to naučíte

+8

The Lost Vikings

adam.kulhanekadam.kulhanek
Dohráno
  • PC 85
Ztracení vikingové, jedna z prvních her postavených na spolupráci různě specializovaných postav, aneb ten umí to, ten zas tohle a všichni dohromady se dostanou do dalšího kola.

Příběh hry je takový nemastný neslaný, naštěstí všechno zachraňuje design jednotlivých úrovní. Po dokončení prvních úrovní a osvojení schopností jednotlivých vikingů tak není prakticky problém ihned určit, co a hlavně s kým by se na daném místě mělo dělat. Úrovně jsou pak dále ještě rozčleněny do několika oblastí, kde jsem měl osobně nejraději ty z budoucnosti s roboty (úplně nejvíc pak BTRY). Musím také uznat, že i ten "sladký" svět má něco do sebe, ale pravdou je, že jsem ho jednu dobu hodně nenáviděl.

Nesmím však zapomenout zmínit i zcela poslední oblast úrovní, kde došlo k navýšení obtížnosti a kde se vyskytlo i několik úseků náročných na čas nebo preciznost provedení potřebných úkonů. Stálo mě to sice dost nervů, ale na druhou stranu je takhle ten pocit z dokončení hry mnohem lepší. Plus závěrečný boss fight s Tomatorem stál taky za to.

Řekl bych, že hra stárne s grácií, graficky vypadá stále dobře a hlavně poskytuje skvělou zábavu.
+15

Tricky Towers

ripperripper
Dohráno
  • PC 60
Pěkná malá variace na kompetitivní Tetris, která je zábavná i s dětmi nebo jinými členy rodiny. Jsou zde ale pouze 3 různé režimy, takže se to rychle začne opakovat. Plnou cenu bych za to nedal, ale ve slevě proč ne.

Na hře mě trochu štve malá drobnost, že nemůžete definovat, v jakém pořadí se hráči objeví na obrazovce (zleva doprava). Takže herní plocha pak nemusí odpovídat vašemu fyzickému rozsazení doma a každý z hráčů pak musí zírat na ten vzdálenější kraj obrazovky, což je nepohodlné.

Celkové hodnocení: Dobrá

(Komentář byl původně zveřejněn v roce 2017 v angličtině na Steamu).
+7

Saints Row 2

ripperripper
  • PC 30
Ze hry jsem odehrál kousek, a to co jsem viděl, mi vzalo veškerou chuť pokračovat. Technický stav této hry je tragický. Na mém poměrně slušném Core i5 4570 + Radeon 270 to stěží jede v 30 FPS. To není nějaký FPS limit, jednoduše to jede tak hrozně. Přitom GPU je vytíženo z 20-30%, CPU je vytíženo z 50%. Je to prostě úplně zprasená konzolová předělávka. Nebrat.

Celkové hodnocení: Nic moc

(Komentář byl původně zveřejněn v roce 2017 v angličtině na Steamu).
+1 +4 −3

Doom 3: BFG Edition

VšivákVšivák
Dohráno
  • PC 85
Doboví recenzenti rozcupovali BFG edici na všech frontách. Podle mě to ale není tak hrozné. Naopak. V jednom balíku dostanete tři výborné hry a čtyři slušné datadisky k tomu. Abych si mohl odfajfkovat BFG Edition, rozhodl jsem se dohrát Doom 3, Resurrection Evil a Lost Mission. Dohromady mi to zabralo 20,5 hodin hraní a bavil jsem se u nich více než dobře.

Už jsem skoro zapomněl, jak atmosférickou hrou je Doom 3. Atmosféra je hutně hororová. Je podpořená tím, že nikdy nevíte, kde se objeví další nepřátele. Tenkrát jsem bral zjevování nepřátel jako mínus, dneska to musím ocenit. Neustále se otáčet umocňuje atmosféru. Bitky jsou díky tomu hodně kontaktní a adrenalinové. S baterkou připevněnou na zbrani (nebo výstroji) už mi ani nevadila všudypřítomná tma a dynamika akce tím chytla hned větší grády. Chvíli jsem si musel zvykat na pomalý pohyb s nutností držet shift při běhu. Je to ale jen zvyk. Dooma 3 jsem poprvé hrál někdy v roce 2009 a musím říct, že jsem si z něj pamatoval dost málo.

Ještě méňe jsem si pamatoval z Resurrection Evil. Datadisk, který změnil tempo hry a přinesl méně atmosféry a víc akce. Stejně jako Lost Mission obsahoval skvělé úrovně v pekle, které pěkně gradovali hru. Šlo se pěkně rovně a hra mě slušně prověřila v bojových schopnostech. Co se týče příběhu, je Lost Mission hrozný bullshit. Zvlášť konec nedává smysl, když vezmete v potaz, že by se to mělo paralelně odehrávat s Doomem 3. Jinak je Lost Mission také zábavný. Stylem spíše jako Ressurection Evil a hrací dobou 2,5 hodin. Taková jednohubka nakonec.

Nějaké grafické vylepšení jsem ani tolik neřešil. Zesvětlení mi nevadilo a další efekty moje Intel HD 4000 stejně neutáhla. BFG Edition je pro ní takový strop. Musel jsem si vystačit jen s jednoduchým antialiasingem a ne moc vysokým rozlišením. Jakmile se ve hře objeví nějaký kouř nebo pára, snímkování jde dolů klidně o 20 fps. Co bych pro 60, minimálně 50 fps neudělal. Na hře je hodně znát, že primárně vyšla hlavně kvůli herním konzolím. Pro jejich majitele je to určitě skvělá volba. Jestli ID Software dokázali na PS3 vytáhnout z Rage 60 fps, proč by to nemohlo jít i tady. Možná i ta obtížnost je taková konzolová. Na veterána jsem neměl celou dobu problém.

Já jsem si teda BFG Edici užil na PC se skvělým dabingem od Phoenix Dabing. Ti mimochodem namódovali do hry i další grafické efekty. BFG rozhodně žádný průser není, ba naopak. A teď jdu ještě na No Rest For The Living.

"Minihraní"

Pro: tři skvělé hry a čtyři datadisky v jednom, baterka na výstroji, dabing od Phoenix Dabing, Lost Missions jsou dobré

Proti: Lost Mission jsou hodně krátké, na PC jen konzolový port, snížená obtížnost, pro majitele původních her (pořád) drahá zbytečnost

+15
Zobrazit další komentáře

Nejlépe hodnocené komentáře
(za posledních 30 dní)

  • raisen Alan Wake +31
    Napsala raisen, 23 dní
    Alan Wake byl můj mnohaletý rest. Zhruba v době, kdy to byla relativně ještě novinka, jsem…
  • Zoltan Terminator:… +30
    Terminator: Resistance
    Napsal Zoltan, 23 dní
    Teyon mě překvapil povedeným RoboCop: Rogue City, a tak jsem si vyzkoušel i jejich předešlou…
  • berry1009 Syberia +30
    Napsal berry1009, 12 dní
    V této adventuře ze začátku roku 2002 se v kůži mladé právničky Kate Walkerové vydáte do…
  • Katt Mass Effect 3 +29
    Napsala Katt, 18 dní
    Hodnocená verze - Legendary Edition  Roky jsem nezažila u hry pocit, že si jí tak moc…
  • H34D Mass Effect 3 +28
    Napsal H34D, 10 dní
    Jeden by řekl, že poté, co dvakrát spasíte galaxii, by ten klid a mír mohl nějakou chvilku…
  • hanak_v_exilu Deus Ex: Human… +24
    Deus Ex: Human Revolution
    Napsal hanak_v_exilu, 28 dní
    Po rozpačitém druhém díle už nebylo kam klesat, protože i když šlo o průměrnou a hladce…
  • H34D DOOM + DOOM II +24
    Napsal H34D, 5 dní
    Remasterovat původní Doom určitě byla jedna z největších výzev, které doposud masteři…
  • CrisBenton Ve stínu havrana +22
    Napsal CrisBenton, 16 dní
    No dobrá, jdu pokračovat ve své spanilé jízdě českými adventurami. Následoval Stín…
  • Tainaru Final Fantasy IV +22
    Napsal Tainaru, 8 dní
    Po dlouhém, opravdu dlouhém uvažování, rozmýšlení a rozvažování jsem se pustil do…
  • GameEs Kingdom Come:… +21
    Kingdom Come: Deliverance
    Napsal GameEs, 7 dní
    Hned na začátek musím říct, že Kingdom Come (dále KCD) u mě v hodnocení v průběhu…