Nejlépe hodnocené komentáře

Pokémon Platinum, vrchol trojice s vedlejšími Pearl a Diamond, představil v pokémoní sérii skupinu core her, jejichž úroveň se dle mého názoru na dlouhou dobu ponořila do těžkého průměru až podprůměru. Nově uvedená čtvrtá generace příšerek se pro mě dohromady s pátou i šestou staly synonymem pro kvantitu, z níž se tvůrci již (snad) poučili a nebudou své chyby opakovat. Pojďme to ale trochu rozvést.

V první řadě je dobré zjistit, čím se tedy Platinum liší od svých generačních předchůdců – přičemž nejviditelnější změny jsou samozřejmě v možnosti chycení mnoha legendárních Pokémonů. Ústřední trio Dialga, Palkia a Giratina jdou v Platinum konečně chytit všechny (Diamond a Pearl jenom prvního či druhého jmenovaného dle verze hry, plus Giratinu). Trojice Azelf, Uxie, Mesprit jsou dostupní ve všech verzích, stejně jako Heatran nebo Cresselia. Regigigas, o němž se traduje, že k sobě přitáhl kontinenty, je také dostupný ve všech verzích, ale v Platinum má ještě drobný bonus. Normálně se dá aktivovat tím, že máte v partě předchozí Regi-trio z minulých her. Pokud jste ale Regigigase dostali formou eventu při uvedení 11. filmu, což je tedy velmi nepravděpodobné, naopak se s ním dá aktivovat a chytit původní Regi-trio. Dále pouze v Platinum se objeví ptačí Kanto trio Zapdos, Moltres, Articuno, kteří se náhodně přesouvají po mapě. Manaphy se dal jako podpásovka přesunout jen z Pokémon Ranger do všech těchto her a díky množícímu systému s Dittem dokáže zplodit Phione. Pak jsou tu Pokémoni, kteří se dali (a již nedají) tradičně získat jen prostřednictvím eventu – Darkrai, Shaymin, Arceus. Většinu zmíněných legendárních Pokémonů vám hra zpřístupní až po získání mezinárodního pokédexu, čehož dosáhnete jedině tak, že zkompletujete Sinnoh dex. Tady přichází drobná změna oproti všem předchozím generacím – Pokémony nemusíte všechny pochytat, stačí je potkat a vidět, což je jistě příjemná skutečnost. Ve hře jsou jenom tři Pokémoni, kteří nejsou ve vlastnictví trenérů a budete je muset najít jinak – Unown, Manaphy a Rotom. Po kompletaci Sinnoh dexu zajděte za profesorem a on vám zpřístupní ten mezinárodní.
Jinak všechny ostatní změny jsou spíše kosmetické a vlastně si jich nejspíš nevšimnete. Obvykle spočívají v tom, že některé předměty se dají najít na jiných místech než v Diamond a Pearl, anebo se týkají funkcí interní sítě, která je dnes již neaktivní. Některá místa ve hře prošla nepatrným remodelingem nebo redesignem – a exkluzivně v Platinum se objevila nová větší lokace Distortion World, zaujímající důležitou součást hlavního příběhu, nebo třeba vlastní vila (více níže). Také byly poupraveny levely Pokémonů u většiny trenérů, které potkáte. Z toho všeho vyplývá, že poslední hra z trojice je zase ta lepší a je výhodnější si zahrát ji namísto předchozích dvou.
Co se mi však již od začátku moc nelíbilo, je příliš pomalá rychlost postavy. Sice je o trošku rychlejší než v Diamond a Pearl, ale i tak je pomalejší než v minulých generacích – internet udává hodnotu 30 fps. Časem se na to dá zvyknout, ale hrou se prostě jen „vlečete.“ V souboji s Bulánky byste neměli šanci a ani neutekli.

Ale teď hezky od začátku. Začíná se na novém kontinentě Sinnoh v městečku Twinleaf v nejzapadlejším koutě jihozápadního cípu mapy. Hrajete buď za Lucase nebo Dawn. Když si vyberete jednoho, druhý jmenovaný se stane asistentem místního profesora Rowana a budete jej potkávat v průběhu hry. Mohu zmínit, že Dawn je regulérní ústřední postavou po boku Ashe a Brocka v seriálu, zatímco Lucas se mihne jako cameo v jediné epizodě jako zkušený trenér. Kromě těchto jmen je tu Barry, kámoš a rival v jednom – v seriálu se občas mihne také jako trenér a někdy i společník na cestách. Barry se postará o to, abyste příliš nezakrněli, ale to samo o sobě není zas tak velký problém. V Diamond a Pearl jste s ním šli hned v úvodu hry k místnímu jezeru s cílem chytit vzácného Pokémona, což se samozřejmě nepodaří; zato v Platinum jdete hned za profesorem Rowanem, jenž vám věnuje jednoho ze startérů Turtwig, Chimchar nebo Piplup, s nímž začnete svoji cestu za dobýváním místních stadionů a elitní čtyřky.

Hlavní zápletka je tu však o něco temnější než v předchozích hrách. Jelikož tu řádí jenom jeden tým Galactic (to znamená, že nemá konkurenci), rychle nabyde na síle. Vede ho Cyrus s pomocí svých čtyř vazalů nesoucí jména Mars, Jupiter, Saturn a Charon (hlavní vědecká kapacita). Jejich záměr není přetvořit zemi nebo planetu, ale přetvořit celý vesmír a časoprostor znovu a jinak, protože podle Cyruse je vesmír nekompletní kvůli emocím, které je potřeba usměrnit/odstranit. K tomu jim má dopomoci síla Pokémona Giratiny... Ta je ale natolik uvědomělá, že otevře průchod do vytvořené dimenze Distortion World, kam Cyruse láká, aby nedošlo k poškození světa. Elitní známá trenérka Cynthia (i ze seriálu) společně s poprvé uvedeným Lookerem se snaží team Galactic zastavit. Nakonec je ale veškerá práce na hráčovi, tedy na vás.

Pokédex přináší do série celkem 107 nových Pokémonů. Velká část z nich se však týká jen dalších evolucí dřívějších Pokémonů a abych byl upřímný, tak mi jejich design nepřijde zrovna dvakrát šťastný. Vlastně spíš naopak. Pak je tu ta skutečnost, že mnoho z nich se vyvine za úplně nesmyslných podmínek a další část se prostě jen strašně špatně shání. Některé případy slušně shrnul v komentáři Fingon. Celkem matoucí evoluci pak dostala třeba Roselia z třetí generace, protože jí sem doplnili první stupeň Budew (vyvine se s vysokou hodnotou štěstí během dne) a třetí stupeň Roserade (k evoluci je třeba Shiny stone). Jiný případ je zase kokonovitá Burmy, která se vyvine podle pohlaví do Wormadam nebo Mothima, ale aby toho nebylo málo, tak má tři barevné formy, které se na pohlaví nevážou. Pokémon Combee se zase vyvine ve Vespiquen jen pokud je samička. Pak je tu celá řada těch přidaných třetích evolucí, které je možno dostat třeba výměnou s konkrétním předmětem, vývinem na konkrétním místě nebo vývinem s naučeným konkrétním útokem. Na jednu stranu to vytváří výzvu, na druhou stranu vás to může znechutit. A v kombinaci s legendami, které se již nedají sehnat, vytváří hra nepříliš přátelské prostředí pro celou kompletaci, proto děkujeme za neoficiální cestu pomoci.

Celkově se hra pustila do již zajetých kolejí svých předchůdců a vlastně toho navrch moc nového neuvedla. Takže co by se ještě dalo zmínit jakožto plus ve hře? O kus výše jsem psal o Distortion World. Mohu zmínit existenci několika zajímavějších lokací jako třeba močáloidní Great Marsh nahrazující funkci Safari zone, zahrádkovou Garden Trophy (další stejná funkce) hned za noblesní Pokémon Mansion nebo je tu celá nová separátní pevnina pro end-game obsah nazvaná Battle Zone, rozdělená na tři části - bitevní oblast s Battle Frontier (bojujete ve formě challenge), resortní oblast s budovou Ribbon Syndicate (pro vstup musíte mít získaný určitý počet mašliček ze soutěží), a také survival oblast s tajnou chatou pro vyvolené šampiony, kde můžete každý den bojovat s těmi nejlepšími z nejlepších, které jste ve hře porazili už dříve a nyní se tu den co den náhodně obměňují. Taky se tu nachází Stark Mountain, kde můžete chytit legendu Heatrana. Celé území je propojené, je tu samozřejmě hodně různých Pokémonů na vyšších levelech a cesty tu vedou všelijak.
A pak je tu vlastní vila, kterou jsem zmiňoval někde dříve. Je to součást mechaniky, která se mi tu asi jako jediná líbí a která byla kupříkladu nahrazena v ORAS systémem skrýší. Dostanete tu vlastní vilku. Původně ji vlastnil Steven Stone, ale teď je vaše, pokud hrajete Platinum. Můžete si ji zkrášlovat nábytkem a budou vás tam navštěvovat různé známé postavy nebo rovnou vaše mamka. Vlastně je to docela uhozené, ale kdo by nechtěl vlastní vilu?

Změnou oproti minulým generacím her prošla HMka. Konečně zmizel Flash a místo něj je možné použít třeba Defog (což je vlastně stejný princip, jen místo tmy se odmlžuje mlha) a přibyl nový Rock Climb, který dozajista oceníte. K postupu ve hře je třeba použít šestici těchto útoků. Další jsou klasicky Cut, Surf, Strength, Rock Smash a Waterfall. Fly vám tradičně hodně usnadní cestování.

Co se mi naopak zase nelíbí, je systém sinnohského podzemí, o jehož užitečnosti mám velké pochyby a mám dojem, že se jen snaží uměle prodloužit herní dobu. Možná mělo smysl během funkční vzájemné internetové podpory s ostatními hráči, ale teď je to prostě jen prázdná skořápka, kam si zajdete nakopat nějaké drahé kameny nebo fosílie, pokud chcete. Taky si tam můžete zařídit skrýš, ale k čemu, když dostanete vilu? Vnitřní schéma podzemí je pak zoufale všude mřížkovatě stejné, nudné a s přihlédnutím k rychlosti pohybu postavy by bylo lepší si tam vykopat vlastní hrobeček.

Takže abych se dobral nějakého shrnutí – pokud chcete začít nějakou pokémoní hru, určitě bych nedoporučoval žádnou ze čtvrté generace. Její výhoda spočívá spíš v nostalgické možnosti spustit ji i na 3DS. Jinak toho nad rámec klasické pokémoní hry příliš nenabízí, výsledný dojem mám spíše průměrný, ale za průšvih bych ji zase nepovažoval. Pořád se dá projít bez větších obtíží a elitní čtyřka snad moc škody nenapáchá. Ale jinak je to boj.
---
Zajímavosti a detailní historii o vydání prvních Pokémonů najdete v mém komentáři k Pokémon Green.