Nejlépe hodnocené komentáře
Death Rally
Doom 3
Za jedinou zásadní chybu považuju řešení lekavých situací: zhasnou světla a za vás se teleportuje x impů. Ke konci hry už jsem se prostě automaticky otáčel abych zatřelil to, co se tam sotva stihlo teleportovat. A baterka byla debilně vyřešená, takže jsem chvíli po začátku s povděkem instaloval Ducttape mod pro svícení při střelbě.
Jinak ale výborná hra a atmosférou i hratelností a celkovou kvalitou měla rozhodně blíž k Half-Life, než konkurenční Half-Life 2.
Pro: Grafika, atmosféra, design levelů, hratelnost.
Proti: Určité aspekty grafiky jako plastičnost a černočerné stíny, lekací momenty podle stejné šablony, baterka
Commandos 2: Men of Courage
Pro: hudba,grafika,znovuhratelnost
Proti: -----------
Dungeon Master
Pro: Vice nez fantasticka hratelnost a atmosfera.
Proti: Z tehdejsiho pohledu nic.
Loom
Pro: Pro me fantasticka atmosfera zacatku.
Proti: Dal jsem se nedostal :-)
Dune 2000
Pro: Koření, grafika, animace, svět Franka Herberta.
Proti: Z pohledu že se jedná o remake nemám výhrad.
Space Colony
Představte si Tropico, do kterého dáte charaktery komplexností směřující k The Sims, těm přiřaďte ty nejpošahanější stereotypní individuality které vás napadnou, zasaďte to na nějakou nehostinou planetu a udělejte z toho frašku - pokud jste byli poctiví, máte přibližně ponětí o čem mluví. A jak skvěle se to hraje!
Co se týče postav, všechno co pro ně děláte ve výsledku směřuje k tomu, aby byly spokojené a díky tomu vydržely déle pracovat, ale i tak mne tento proces uspokojování bavil více, než u zmíněných simsů (pominu-li znovuhratelnost), protože tady to není o tom, že by generická postava sedla k televizi, ale o tom že se čtyřicetiletá alkoholická texasanka rozvalí na baru, což je díky individualitám atmosféricky úplně někde jinde. Postavy samozřejmě mají preference nejen zábavní a společenské, ale i sexuální. Právě jejich randění pro mě bylo největším překvapením a zároveň jsem se u něj asi nejvíce nasmál, protože při troše trpělivosti můžete spárovat snad kohokoliv (stále přemýšlím o tom, jestli to nemám naistalovat znovu, protože mi zpětně vrtá hlavou, zda jde dát dohromady ten osmdesátiletý číňan s tím patnáctiletým skejťákem...).
Hra samozřejmě není jen o simákování. Důvod proč tam jste je MAKAT a i to je díky individuálním skillům moc pěkně provedené. Zatímco tedy duo japonských punkových lesbiček můžete při vší zodpovědnosti poslat na velín, aby řídily životní funkce stanice, vypatlané americké blondýně sotva svěříte do ruky něco komplexnějšího, než robo-koště. Různých funkcí a povolání je ve hře tak akorát a v kampani jsou hezky rozloženy, takže vás sotva začnou nudit. Někdy tedy například těžíte rudy, či potraviny, jindy bojujete proti dotěrným mimozemšťanům, či třeba stavíte turistické letovisko.
Co mě mile překvapilo byl také důraz na stylovost obsažené scifi stránky, kterou bych u takto humoristické hry příliš nečekal. Lasery jsou tak například skutečnými lasery a ne žádnými plivátky světýlek, či že se kolonisté mimo kopule stanice kymácí v nemotorných skafandrech. Nejde o žádné HC SF, nesmyslů je tu řada (a záměrně), ale stylizace prostředí mi prostě sedla.
O technické stránce se nemá příliš smysl rozepisovat. Jsem fanda pěkné 2D grafiky a SC nabízí jednu z nejpohlednějších, s jakou jsem se u strategie setkal. Hudba je odpovídající a dabing špičkový (bez toho by to ani nešlo).
Space colony nenabízí žádné originální prvky, ani není nijak revoluční hrou, ale i přes relativní krátkost je to jeden z nejzábavnějších budovatelských simů, co znám. Prostě takové chutný herní letní koktejl.
Fallout 2
Atmosféra ve Falloutu 2 mě totiž zklamala, byla-li tam nějaká. A na tu meziřádkovou otázku si odpovím sám - byla tam, ale jen v záchvěvech. Kam se poděla tam opravdu "post-apo" hutná tíživost prvního dílu? To nevím, jisté však je, že druhý díl je jí hodně vzdálený.
Méně je někdy více - příliš mnoho měst mi ve hře přišlo, že tam je jen proto, aby tam bylo, popř. jen proto, aby naplnilo nějakou rádoby narážkovou vizi autorů. Nic proti, ale taky teda rozhodně vůbec nic pro.
Dávám tomu 80pct, protože jako rpg hra je to pořád dobré, to ne, že ne. Ale nic moc víc dát nemůžu, protože v paměti mi neutkvělo prkaticky nic navíc.
Deus Ex: Invisible War
No, v posledních dnech jsem se k DX2 vrátil a pokoušel se ho hrát: Miniaturní lokace pochybné architektury, totální absence informací o tom co/kde/jak/proč - postavy které nevím co jsou zač mluví o bůhvíčem a bůhvíkom a já běhám okolo jak blbeček - proč na mě tyhle lidi útočej? Co jsou zač? Odkud se vzali? Před chvílí jsem tu pobíhal a nebyl tu nikdo. Opodstatnění úkolů patetické, úkoly samotné se berou bůhví odkud, jejich cíl, potažmo i motivace hlavního hrdiny se jimi zabývat jsou nejasné: Banda npc mě posílá tam či onam udělat to či ono - proč to dělají a proč bych já měl poslouchat po prvních pár desítkách minut hraní netuším. Jednoduchost mechanismů až ubohá, kontraproduktivní, neopodstatněná, ovládání a interface nepochopitelně dokurvené. Můžu jít na řadu míst a dělat tam... něco, ale nejsem s to říct, proč bych cokoliv z toho dělat měl, stejně jako nejsem schopný říct, kam mě vlastně která ulička dovede. Chaos, demence. Smutek.
Možná jsem si před léty říkal, že je to něco, s čím se holt kvůli nástupu konzolí musím smířit, ale dnešní průměrná konzolovka je vedle tady toho záležitostí pro fajnšmekry a ani dynamické stíny už nezakryjí skutečnost, že Deus Ex 2 je dneska hnusná hra, v kontextu pak svou sterilitou i hnusnější než díl první.
Opravdu nevím, co jsem na DX2 před lety viděl, dnes se mi jeví jako smutná slepá ulička herního průmyslu, která ve hráči může vyvolat snad jen pocity smutku a zvracení a která snad poslouží herním tvůrcům jako varování před honbou za technickým pokrokem na úkor hratelnosti. Hodnocení nechám alespoň na 70 z respektu ke svému minulému já, které holt ve své době vidělo věci z jiného a jistě relevantního pohledu.
Realms of Arkania III: Shadows over Riva
Samozrejme, netreba ešte zabúdať na klasický spôsob boja - ťahový (ktorý sa tiež už dnes nenosí, vraj je málo dynamický pre dnešné publikum), kedy sa obrazovka prepla do špeciálneho izometrického módu, a hráč tak mal krásny prehľad o bojisku. Mohol taktizovať, prehadzovať svoje postavy, presne ako na šachovnici. A bola to zábava. Mnohokrát tak išlo poraziť i niekoľkonásobnú presilu.
Nezabudnem ani na postihy pre postavy z niektorými fóbiami. Najlepšie, keď vaša najsilnejšia postava trpela nekrofóbiou - silnou. A bolo treba bojovať s kostlivcami... Ach, to niekedy naštvalo. Človek sa to potom z neho snažil pri postupe na ďalšiu úroveň "vytrepať" :) I ten vzťah k vlastným postavám, tak bol úplne iný. Skrátka, výborná séria a jej dôstojný záver.
Pro: atmosféra, hudba, súboje, grafické spracovanie
Proti: trošku prehnane tuhý "predzáverečný" súboj s dvojníkmi
Pathologic
Samotný herný systém mi nevadil, človek si po čase (Tak ako vždy) zvykne, čo ma však po čase ubíjalo bolo tempo hry. Tá vas totiž veľmi rada posiela z jedného konca mesta na druhý, čo by sa dalo prežiť, keby nebola chôdza pomalšia než o barlách a hra mala iný hudobný doprovod, pretože s výnimkou titulnej melódie bol najpríšernejší a najotravnejší aký som v pc hre zažil. No, ale aby som sa vrátil k veci, to pomalé tempo hry mi mnohokrát zabilo atmosféru, totiž poslali ma v nejakej zaujímavej úlohe/udalosti (povedzme až napínavej) na určitú lokáciu a vďaka tomuto slimáčiemu tempu som prepadol do určitej apatie, až kým som neprišiel na to miesto. Je to škoda, pretože hra má atmosféry na rozdávanie, chýba jej však určitý priateľskejší prístup k hráčovi a tak v nej asi dlhšie vydržia len tí, ktorím ide o ten veľmi špecifický zážitok Pathologicu
Pro: atmosféra, celé poňatie príbehu a stvárnenia, príbeh, umelecké a filozofické prvky, tri rôzne postavy, dôraz na nevšednosť zážitku
Proti: veľmi pomalé tempo súvisiace s ubíjajúcou pomalou chôdzou, príšerná hudba, tak trochu ťažké prenikanie do podstaty hry
Warcraft II: Tides of Darkness
Velký edit čtvrt století po vydání hry: Více o hře jsem se rozepsal u datadisku Beyond the Dark Portal.
Pro: Sympatická grafika, výborná hratelnost, svižný multiplayer.
Proti: Malá odlišnost ras, singleplayer je pro zkušenější hráče možná až příliš jednoduchý.
Polda, aneb s poctivostí nejdřív pojdeš
Pro: HUMOR
Proti: Dnes už starší grafika, občas nelogické úkoly
Big Rigs: Over the Road Racing
S.T.A.L.K.E.R.: Clear Sky
Krom občasného padání je bugů ve hře proti původnímu stalkerovi minimum a přišlo by mi nefér nazvat ho zabugovanou hrou (alespoň za předpokladu že můj současný problém je skutečně ojedinělá záležitost :)). AI je lepší, úkoly jsou jediněčné, většinou mají silné příběhové pozadí a autoři se poukoušejí být originální v jejich náplni. Grafika byla viditelně vylepšena a hráč si tak vychutná hezké scenérie - hlavně Red Forest je kouzelný.
Zajímavý je systém válčení mezi frakcemi, ale kochat se jak skupinky stalkerů obsazují jednotlivé strategické pozice jsem měl možnost jen v uvodních swamps, jinde to nebylo tak patrné a k žádné frakci jsem se nepřidával. Taky je zajímavé sledovat jak Zóna vypadala dřív a příjemné bylo podílet se na věcech, které měnily svět ze stavu "dřív" do stavu jak ho známe z Shadow of Chernobyl. Potěsilo i složitější hledání artefaktů, které se vyskytují v menším množství, ale zase jsou silnější - mám 3 artefakty, s kterými můžu v klidu ignorovat jakoukoli radiaci.
Co se vytratilo je hororová atmosféra beznaděje. Atmosférická Zóna sice pořád je, ale věci jsou tu tak nějak klidnější, repsektive mají svůj řád. Mutantů tu není tolik a Zóna je tak svým způsobem bezpečnější. Zbraní, munice a medikamentů se všude válí mraky a jediné, čeho se mi nedostává, jsou peníze na upgrady a hlavně pak na drahé zbroje, což ale spíš jen zamrzí, než že by představovalo problém.
Menší počty mutantů vynahrazuje jejich tuhost - i smečka slepých psů teď představuje problém. Proti tomu lidské nepřátele, zejména zástupce z technicky slabších frakcí, není s lepší zbrojí problém kosit i relativně bezhlavě.
Celkově tedy Clear Sky hodnotím kladně. Autoři vypilovali technickou stránku původního Stalkera a kladou větší důraz na příběh a mise. Bohužel se při snaze vyladit hratelnost dopustili několika kiksů, díky kterým z atmosféry hry částečně vyprchal nádech post-apo hororu. Sečteno a podtrženo to dělá velmi solidní střílečku a velmi solidních 80. (update - s odstupem a pohledem na letosni hry to precejen zvednu na 85)
-------
Tak jsem ještě jednou projel opatchovanou verzi. Už to nepadá, i když objevil jsem pár bugů na které jsem predtím nenarazil, ale nic zásadního. Artefakty uz fungují všechny jak mají, hud ukazuje únavu, tuny munice už se nikde neválí a obtížnost asi je posunutá o stupeň nahoru, takže mě to skoro i mrzí. Každopádně už Zóna nepůsobí jako místo, kdy bych chtěl strávit dovolenou. Tolik.
Závěr v Limansku a dál je silně skriptovaný a lineární a jsou tam mezery v designu, kdy se snadno dostanete k neviditelným stěnám atp. Poprvé mě tu taky srala přesnost, s jakou nepřítel vrhá granáty pod moje nohy. Rozhodně byl ale úsek "Limansk a dál" zajímavější a zábavnější, než ekvivalentní úsek v SoC "Prypjat a dál". Zamrzel jen slabší konec, repsktive absence nějakého alternativního - přestože je k dispozici cesta podobná té k pravému konci SotC, nikam nevede :/
Pro: důraz na příběh, vylepšená AI, grafika, systém upgradů, odstraněné kiksy a bugy v gameplayi, možnost měnit svět do podoby známé z SoC
Proti: atmosféra je trochu míň tísnivá, bez novějšího patche hra ráda padá a kurví savy
Outlaws
K tomu klasicky ručně kreslené animace vyprávějící dojemný příběh, perfektně vystižená hudba (o níž se kdysi v recenzi ve Score rozplýval i sám Andrew), parádní přestřelky (pouze na vyšší obtížnost) a tak dále..
Tohle byla zlatá éra LucasArts, kdy ještě uměli dělat kvalitní hry (jak dokázal např. i Jedi Knight).
Diablo
GODS: Lands of Infinity
Toť otáka:
Ke hraní doporučuji, byť grafika exteriérů a pohyb v nich (sektory) silně připomná Wizardry VIII, herní systém je nedotažený- např. alchymie zcela postrádá smysl, dole na obrazovce jsou volné sloty pro další postavy do party, ale nikdy je nelze naplnit. Byl jsem zklamaný, že ve hře není jediný interiér, žádný dungeon...
Na druhou stran vydržel jsem až do konce, hra je lokalizovaná a jde vidět snaha o návrat ke klasickým RPG, včetně soubojového systému na tahy.
Takže tak 6/10
Half-Life 2: Episode One
Tak za prvé hrací doba.. jakože dvouletý čekání na to, že si sotva sednu k PC a je dohráno.. to je doslova ubohý, zvlášť když se hraje pořád ve stejných lokacích. To je další problém EO. City 17 už zdaleka není tak zajímavý, jako v HL2.
Takových těch Halfovských momentů, které se nevytrácí z hlavy tu taky moc není, ale pokud jsou, tak zase stojí za to (průjezd/let autem do citadely), čekání na výtah ve tmě a střílení do zombíků (ukřižujte mě, pokud tohle bylo v HL2 :-D) anebo pasáž v nemocnici, o které bych řekl, že je to nejlepší část celé hry. Příběh si jen tak uprdnul, aby se neřeklo, každopádně víc se toho dozvídáme v Episode Two, která je o světelný roky lepší jako EO. Smůla no.
Pro: Tak pár momentů tu je, pořád je to Half-Life
Proti: ale není to tak dobrej Half-Life, City 17, hrací doba, žádnej posun v příběhu
Vampire: The Masquerade - Bloodlines
Na druhou stranu nemusím litovat, poněvadž neznám zabugovanost téhle pecky. Hru mám krásně ošetřenou, opatchovanou a navíc s výtečnou češtinou. Rýpalové sice namítají, že onen překlad je hrozný, ale já si prostě anglickou verzi jakékoliv hry neužiju pořádně, a to rozumím anglicky docela obstojně.
U té češtiny bych se ještě pozastavil. Ono je totiž věc, né moc vídaná, přeložit ve hře všechno. I textury. Veškeré nápisy a vůbec všechno ve hře je česky. Paráda. Navíc čeština funguje i jako patch.
Ke hře. Ta je naprosto úžasná. Nápadité lokace, skvělá hudba, dabing, prostě dobře se to poslochá i kouká.
Jistě, jsou tu jisté hnusy, třeba postavy, které do příběhu nijak nezasáhnou, jsou opravdu hnusné. Graficky by se hodily tak do Deus ex, ale to je taky o pár let starší. Dále postavy jsou divné. Třeba když hrajete za ženskou a vezmete nějakou těžkou ruční zbraň, tak se zlomí v pase :-D
Designu, zpracování a grafice úrovní se nedá nic vytknout. Třeba Hotel s duchem je úchvatný level. Taky již níže zmíněná Gimblova ordinace:) Zbraně jsou taky hezky vymodelované. Mimika postav je věc nevídaná i když sem tam se zatváří fakt pitomě.
Zvuky, hudba a dabing jsou prostě stoprocentní. Hudba např. od Ministry se do hry skvěle hodí. A dabing? Stačí si poslechnout charismatického Jacka, nafoukaného La Croixe, nebo ujetého Gimbla. Jedním slovem, megasupergigantickápastvaprouši.
Hratelnost je na vysoké úrovni. Bohužel u hry je zmiňován žánr FPS. Není to tak úplně pravda, protože střelné zbraně jsou ve hře téměř k ničemu. Já osobně jsem je sem tam použil na nějakého bosse, když se mi s ním nechtělo moc párat. Celá hra se dá v pohodě přejet s katanou a disciplínami. Takže s tím FPS to není zas tak žhavé. Nicméně střelné zbraně jsou dobře vyvážené, krásně se s nima střílí, takže pokud je někdo používat chce, není problém. Není to ovšem potřeba.
RPG? No, jak se to vezme. Nejužitečnější jsou bojové dovednosti, páčení, hackování, a některá z přesvědčovacích metod. A samozřejmě vylepšování disciplín. Jinak ty body není kam dávat.
Disciplíny jsou parádní věc a nebojte se jich využívat.
Další věc jsou charaktery. Máte na výběr ze sedmi klanů, muž a žena, to je dohromady 14 herních postav. A vězte, že za každou, z těch 14 postav je hra malinko jiná. Třeba jenom to, že upíři ze stejného klanu se k vám chovají jinak. Nejzábavnější je hra za Malkaviány a Nosferatu. Při hře za tyto klany, si užijete spoustu bezvadných hlášek. Hlavně když chce Nosferatu balit ženskou :-DD
Pro začátečníky doporučuju klan Gangrel. Ze začátku jsou silní a mají silné a dobré disciplíny. Naopak největší sráčové jsou Ventrue. Jejich jediná světlá stránka je disciplína Dominance, která se dá využívat i při rozhovorech.
Další kapitola sama o sobě je příběh, který je plný intrik a ojebů. Líbil se mi. Mafie + Deus ex + VTMB=nejlepší herní příběhy.
Na hru existují i mody, které do hry přidávají spoustu věcí, jako další klany, disciplíny, aj.
Celková atmosféra a dojem ze hry 10/10
Pro: Příběh,vizuálně hezké, spousta detailů, úrovně jsou skvělé, disciplíny.
Proti: Zasekávání ve dveřích. Narychlo spíchnuté konce, které se od sebe ani moc neliší.
Pro: hratelnost, počet map, replayabilita, hudba, systém ligy, nezabugovanost, DUKE NUKEM!
Proti: krátkost, nepříliš dobře pojatý multiplayer