Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Nejlépe hodnocené komentáře

Red Faction: Guerrilla

  • PC 95
Tuhle hru jsem měl v časopisu Score a trvalo mi asi rok než jsem se odhodlal ji nainstalovat ale když jsem zjistil že je ve hře rozsáhlá destrukce tak jsem do toho šel. Tato hra je také kombinace herních sérii jako například (Just Cause kvůli destrukci, Saints Row kvůli tomu že to dělalo to samé studio, a GTA). Hra má poměrně slušnou délku kampan, velkou mapu, a zbraně já jsem si okamžitě oblíbil nano pušku která je velice silná, a dálkově odpalovací nalože, multiplayer bohužel už ne protože tuhle hru už moc lidí nehraje. Také jsou tu menší úpravy na zbraně a nebo lepší brnění na Aleca Masona hlavního hrdinu této hry není špatný ale mohl by být více vtipný ale jinak dobrý některé vedlejší postavy jsou dobré a některé ne například hlavní záporák mi připadá nezajímaví a příběh je takový slušný průměr. No shrnuto podtrženo hra se mi velice líbila a je zajímavá fanoušci her Just Cause, Saints Row a nebo GTA by si jí měli zahrát mě se velice líbila.

Pro: grafika, destrukce, velikost prostředí, zbraně, a nějaké postavy.

Proti: hlavní záporák je nezajímavý.

+13

Need for Speed: The Run

  • PC 50
Najskôr trochu kecov na začiatok:
Ako ďalšiu časť hernej výzvy som si mal vybrať krátku hru na jeden deň, po pár strieľačkách som mal chuť na nejakú závodnú hru, tak som si pozeral diely Need for Speed a všimol som si, že som nikdy nedohral The Run, napriek faktu že singleplayer údajne trvá len 4 hodiny.
Do hry som sa raz pustil ale skončil som asi po 2 pretekoch, ale teraz som si povedal, že je to dobrý adept na výzvu a že ju dohrám.

Pre mňa ale po slušnom Carbon (a pre väčšinu Most Wanted) ďalšie diely NFS nestáli za nič. Výnimkou bol prekvapivo dobrý Hot Pursuit z roku 2010, po ňom sa EA rozhodli nasledovať 2 hrami v ďalšom roku, pokračovaním Shift 2: Unleashed, o ktoré nemám vôbec záujem, lebo ja NFS sériu hrám na odreagovanie pri jednoduchých arkádových pretekoch, nie pre realistickú simuláciu. Druhou bola táto hra.

Na prvý pohľad ide o rozhodne zaujímavý nápad, ste cestný pretekár s veľkým dlhom a mafiou na krku a musíte vyhrať veľké preteky naprieč Amerikou, ale skoro zistíte, že celý nápad EA pokazili. NFS the Run je totiž najlineárnejšia hra, akú som kedy hral, nielen kvôli faktu že prakticky len stále jazdíte z bodu a do bodu B, ale aj kvôli AI súperov, čo spomeniem neskôr.

Spomeniem ale tú najlepšiu vec, a tou je grafické spracovanie. Máme tu 10 rôznych lokácií ako San Francisco, Chicago, Skalnaté Vrchy či Nevadská púšť a všetky sú vďaka novému Enginu detailne zobrazené, plus tu máme rozsiahly vozový park s vyše 100 autami, je až skoro škoda, že je tu tak veľa áut, keď väčšinu z nich nevyužijete.
Tiež zarazí, že hra je uzamknutá na 30 FPS, hoci ja na to nie som tak citlivý ako iní.

Zvuk je oproti tomu dosť nevýrazný, hlavne hudba, ktorá nezaujme ale neurazí, ja som nikdy nebol veľkým fanúšikom soundtrackov so starých NFS hier kde bol väčšinou buď hip hop alebo butt rock.

Ako som spomínal, hra sa snaží mať aj nejaký príbeh, ale ten je absolútne smiešny, nezaujímavý a plný hlúpych klišé, nikto nehrá závodné hry proti príbehu tak ho tam naozaj nemuseli pchať, vaša hlavná postava je úplne nesympatická a takisto sú všetci okolo, našťastie sa dá väčšina zbytočných cutscén preskočiť.

Toto je prvá hra kde je váš vodič viditeľná postava a kde vystúpite z auta a dúfam že aj posledná, stupídne QTE sekcie kde utekáte pred políciou alebo mafiou na nohách do hry nepridávajú absolútne nič a len som ich chcel mať čo najskôr za sebou.

Čo tiež dosť vytáčalo, boli hrozne dlhé loadingy a všeobecne strašne dlho trvá kým sa vôbec dostanem k pretekom, keď spustíte hru tak sa vám ukáže neviem koľko obrazoviek kým sa dostanete k menu a pri hraní sa mi stále zdalo že ma hra prerušovala.

Narozdiel od starších hier, kde vám pomáhal pri jazde spomaľovač času, tu máte funkciu rewind ktorá vás vráti pred posledný checkpoint, čo sa dosť zíde keď nabúrate alebo vás predbehnú, ich počet je ovplyvnený náročnosťou.
Využívať ich ale vôbec nemusíte a ak žiadny nevyužijete tak získate po pretekoch viac skúseností. Áno, do kompletne lineárnej hry pridali XP systém ktorý na hrateľnosti nemení skoro nič.

Ovládanie a jazdný model sú dosť nerealistické, ako je zvykom v sérii, hoci stále treba občas brzdiť pri ostrejších úsekoch. Úplne ma ale dostalo, keď som išiel po zmrznutých cestách po vrchoch a auto išlo v pohode tri-stovkou bez šmýkania po ľade, toto už je čistý bullshit.
Tiež som nechápal prečo je zrýchlenie nastavené na klávesu A a brzdenie na Z, toto som skoro v žiadnej hre nevidel, tak som to hneď zmenil.
V hre mi vadila aj príliš blízka kamera kvôli ktorej som horšie videl okolo seba.

Hra mi stále pripomínala, že na každý typ trate sú lepšie iné autá, že vraj sú exotické lepšie na "technické" trate a Muscles na rovné, ale ja som na to kašľal a skoro celú prvú polovicu hry som prešiel s Audi R8, ktoré je rýchle a ľahko ovládateľné.

Teraz sa dostávame na najhoršej veci v celej hre, ktorou je AI súperov. Ako som spomínal hra je extrémne lineárna, a nielen preto, že stále idete po rovnej ceste a okrem pár skratiek sa nedá nikde odbočiť, ale kvôli spôsobu akým sú preteky urobené a ako sa ostatní pretekári správajú.

V každom preteku máte za cieľ predbehnúť presne určený počet súperov pred cieľom alebo ich prechádzať postupne a udržať si vedenie po určitý čas. AI je naskriptovaná tak, že ju môžete predbehnúť len keď ste asi 3 kilometre od cieľa, ale oni sa vás veľmi rýchlo budú snažiť dobehnúť a preteky často končia rozdielom niekoľko stotín sekúnd. Medzi strednou a vysokou náročnosťou teda nie je skoro žiadny rozdiel lebo AI je rovnako blbo nastavená.
NFS séria je povestná svojim otravným catch up systémom ako nepodarené vytváranie napätia, ale tu to naozaj liezlo na nervy. Hlavne, keď skoro celý pretek prejdete bezchybne a zrazu vás súper predbehne pred cieľovou čiarou.
Okrem toho tu sú aj bežné preteky na čas, kde sa snažíte dobehnúť stratu, ktoré ma bavili trochu viac, lebo tu nebola otravná AI súperov. Tiež občas pretekáte proti pár bossom, ktorí boli trochu ťažší ale zvládnuteľní.

Ako je zvykom na sériu, tak je tu aj polícia, ale tá sa správa úplne nelogicky, ostatných pretekárov úplne ignoruje a ide len po vás, tiež tu stále máme klasickú situáciu, keď vy idete plnou rýchlosťou so super športiakom a využiete všetko nitro a vás predbehne policajné SUV, no proste WTF.

Vrcholom frustrácie boli skriptované časti kde ste utekali pred mafiánskymi autami a vrtuľníkom a oni do vás furt strieľali a okolo vás to všade vybuchovalo ako v nejakom dementnom filme od Michaela Baya. Navyše tieto časti viacmenej prechádzate metódou pokusu a omylu, lebo neviete s ktorej strany na vás čo vyletí.
Jediná z týchto skriptovaných udalostí, ktorá sa mi páčila, bola v Skalnatých Horách, kde som sa vyhýbal lavíne a podarilo sa mi ju urobiť na prvý pokus.

Okrem smiešne krátkej kariéry sú tu našťastie aj rôzne výzvy kde prechádzate staré trate s odomknutými autami, ktoré aspoň trochu predlžujú 4 hodinovú hernú dĺžku, ale na tie som už nemal náladu. Oproti minulému Hot Pursuit, ktorý mal 2 módy kariéry a tie mali spolu dĺžku až 20 hodín je to pekný krok dozadu.

Naozaj teda neviem, pre koho bola robená táto hra, fanúšikovia starých dielov sa jej ani nedotknú, nie je tu žiadny tuning a otvorený svet pre fanúšikov Underground a pre tých čo mali radi policajné naháňačky v Most Wanted a Carbon je tu polícia skôr na obtiaž.

Ak chcete naozaj zábavnú arkádovú závodnú hru, tak si radšej zahrajte Driver: San Francisco z rovnakého roka, pre mňa najlepšiu racing hru za posledné roky.

Pro: Grafika, pekné prostredia a mnoho áut, na chvíľu to pobaví

Proti: Extrémne krátke a naskriptované, neférová AI, loadingy

+13

Klášter na kraji lesa

  • PC 55
Klasická česká freeware adventura Klášter na kraji lesa mě nijak zvlášť neoslovila. Způsobil to především zmatený a nic neříkající příběh spolu s nepovedeným humorem.

Často nesmyslné kombinace předmětů nebo jejich umístění (solární kolektor na psí boudě) se však daly překousnout a celkově hra pěkně odsýpala. Třešničkou je však dabing od Perla Group, který je na freeware scénu opravdu dobrý a pozvedá tento titul nad kupu dalších podobného ražení.

Pro: herní mechaniky, spád, dabing

Proti: příběh, humor

+13

Europa Universalis IV

  • PC 90
!!!UPOZORNĚNÍ můj komentář se vztahuje k starší verzi 1.6.2. Aktuální verze hry mi přijde již značně překombinovaná.!!!

Inu jelikož jsou paradoxí grand strategie tady na databázi celkem opomíjené a neznámé rozhodl jsem trochu vám je přiblížit.

Europa Universalis IV je grand strategií z období zámořských objevů a kolonizace. Hra za začíná v pozdním středověku, konkrétně roku 1444 a končí v době Napoleonské roku 1821. Co je dobré říct již na začátku je, že hráč může začít v kterémkoliv datu v tomto rozmezí za jakýkoliv státní celek, který tehdy existoval. Není problém tedy hrát za mocnosti jako Kastilie, Anglie ale třeba také za Čechy nebo i kterýkoliv sebemenší národ indiánů. Obtížnost hry je dána především výběrem země. Např. jako Moskevské knížectví se můžete cítit relativně neohroženě, ale jako malá zemička uprostřed Svaté Říše Římské se musíte hodně ohánět, aby Vás vaši sousedé nepohltili. A to nemluvě o obyvatelích Nového světa, jimž neúprosně odtikává čas příjezdu conquistadorů. Cíl hry v podstatě není určen. Je tu sice systém bodů, ale ten je spíš symbolický. Cíle si hráč určuje sám. Co takhle za Čechy zvrátit osud a nepadnout do područí Rakouska? Nebo co takhle obnovit slávu Byzancie v tváří v tvář blízké porážce Tureckem? Nebo ubránění černého kontinentu před Evropany? Možností je dost, aby si hráč realizoval svou verzi alternativní historie, tak jak chce.
Základ hry tvoří několik herních mechanismů a to vláda vaší země, ekonomika a s ní související obchod, armáda a válčení a v neposlední řadě taky kolonizace. Začněme vládou.

Vláda
Vláda zahrnuje mnoho prvků. Tak zaprvé Vaše státní zřízení. Jestli jste monarchií nebo republikou a ještě jakého druhu. To vše hraje svou roli a poskytuje Vám různé bonusy. Hra operuje s prvkem tzv. monarchy power. To znamená, že Váš vladař na základě jeho kvalit produkuje jisté množství administrativní, diplomatické a vojenské síly. Kolem těhle tří veličin se pak točí celý chod státu, jelikož těmihle body se platí za vše. Nový výzkum, diplomatická jednání, najímání generálů, integrace dobytých území atd. Poslední věc, co stojí za zmínku, jsou poradci, kteří za značný obnos peněz přidávají dodatečné monarchy points a k tomu nějaký ten bonus ať už v podobě důkladnějšího výběru daní nebo lepší morálky armády. Jedním z prvků je taky sytém idejí. V určitých bodech technologického vývoje má hráč možnost osvojit si jednu z idejí. Ideje jsou rozděleny na administrativní, diplomatické a vojenský. Neboli tak jak se za ně bude platit. Ideje jsou např. obchodní, útočné atd. Idea má poté sedm bonusů, které si může hráč odemknout a získat různé bonusy např. více diplomatů rychlejší obývání kolonií atd.

Ekonomika
Příjem státní pokladny je ve hře je součtem daní, výdělků z produkce a ve finále z obchodu. Všechny tři veličiny jde ovlivňovat. Produkci a daně jdou ovlivnit za nemalý peníz stavbou budov k tomu určených. Obchod je svou menší kapitolou. Celý svět je propojen obchodem. Dominantními prvky jsou tzv. obchodní uzly, kde se střetávají jednotlivé obchodní cesty. Netřeba říkat že vlastník uzlu má obrovskou výhodu vzhledem k ostatním, ale i oni můžou obrátit štěstěnu ve svůj prospěch. Vhodnou machinací Vašich obchodníků můžete z ostatních uzlů „odlévát“ jejich sílu do Vámi potřebných lokalit a navýšit tím svůj benefit. Avšak hlavní síla obchodu leží v Novém světě, kde hlavní housle bude hrát Vaše námořnictvo. Obchod totiž potřebuje ochranu ať už před piráty nebo korzáry Vašich oponentů.

Armáda a válka
Armáda je pilířem Vašeho státu a také největším žroutem vašich peněz. Svou armádu můžete složit z pěchoty, jízdy a dělostřelectva. Jejich verbování stojí peníze, čas a lidskou sílu. Je tedy vhodné dobře zvážit verbování, zda můžete armádu dlouhodobě financovat. Zda při svých vojenských výpadech nevyplýtváte veškerou verbovatelnou populaci a v případném útoku na Vás se nebudete mít kým bránit. No je tu ještě možnost v podobě žoldáků, ale jejich žold je vskutku velký a dovolit si je financovat může málokdo. Boj ovlivňuje samozřejmě vybavení armády, její morálka a její velitel, ale také prostředí, kde se bojuje, roční období apod.

Kolonizace
I když je hlavním tématem hry období kolonizace ne každý si na něj dosáhne. Zaprvé hráč potřebuje výzkumnou ideu a v ní otevřít Hledání Nového světa a odemknout kolonizátora. Poté už stačí jenom objevit nový svět a vyslat kolonizátora. Avšak tím to nekončí. Je záhodno poslat do kolonie armádu, která bude případné nepokoje domorodců krotit. Kolonie potřebuje získat tisíc obyvatel, než se stane soběstačnou do té doby je velmi zranitelná. Když získáte pět zámořských sousedících soběstačných kolonií, vytvoří se koloniální stát, který sice má již vlastní samosprávu ale stále podléhá Vaší zemi. Vaše akce např. výše cla ovlivňuje vztah mezi kolonií a Vámi. Netřeba říkat že špatné zacházení zvýší touhu kolonie vymanit se a může dojít i k válce o nezávislost.

K hudbě se vyjádřím krátce. Je příjemná, není rušivá a pěkně podtrhuje atmosféru hry.

Jedinou věcí co bych hře vytknul je občasné rozpačité chování AI a lehký pokles plynulosti hry v její finální fázi.

Co říct závěrem? Mnohým z Vás nejspíš vytanulo na mysl porovnání se sérií Total War pravděpodobně s dílem Empire. Inu kdežto Total War je hodně o akčním válčení a troše politiky a globálna, u Europy Universalis je to přesný opak. Hra je veskrze tabulková a v podstatě o všech akcích je hráč informován pouze textově. Komu tento „problém“ nevadí ten si užije zábavu na stovky hodin a s výbornou znovu hratelností. Kdo ví, třeba i ty Čechy jednou budou koloniální velmocí.

Pro: znovuhratelnost, možnost realizovat libovalný scénář, hudba,

Proti: občasné rozpačité chování AI, pokles plynulosti hry v její finální fázi.

+13

Mass Effect 2

  • PC 85
Musím sa priznať že Mass Effect 1-2 som prechádzal maratónom, Bol som strašne nabudený na ten príbeh. A preto som ignoroval väčšinu vedľajších úloh a sústredil som sa na dejovú líniu. Obidve hry som mal dohrané behom týždňa, a veľmi som si to užil. Keď už som to hral druhý krát tak som sa do toho až tak nehrnul a viac som plnil vedľajšie úlohy.
Hral som za klasického dobrého vojaka (aspoň prvý krát). A tiež som si vzhľad nemenil, chcel som mať pravého Sheparda. Grafika pre mňa výborná, lineárnosť hry dobrá. Parťáci boli hrozný v strieľaní ale schopnosti mali dobré.
Dialógy boli lepšie ako v jednotke, aj inventár sa mi páčil bol prehľadnejší.
Každému kto má rád takýto žáner hier túto hru odporúčam. Hrozne ma bavila.

Pro: skoro všetko

Proti: skoro nič

+13 +14 −1

Batman: Arkham Knight

  • PC 95
No musím říct že když jsem si hru kupoval tak jsem se bál jak mi to pojede ale hra běžela super jsem rád že hru opravil. Největší tahoun hry je příběh který je správně temný a atmosferický, a když jsem poprvé zavolal batmobil tak to bylo úžasný protože kdo by ho nechtěl řídit no prostě paráda, soubojový system opět zpracován na jedničku. Taky poprvé v sérii mě bavil i hádankářovy úkoly, a taky každý vedlejší úkol je doprovázen mini příběhem který vás prostě chytne a chcete to už konečně dokončit aby jste viděly jak to dopadne. Za obrovskou pochvalu taky stojí postavy a hlavně záporáci kteří jsou skvěle napsaný jako v předchozích dílech. Jako zápor bych asi vypíchl to když hra vyšla tak měla problémy s optimalizací na pc ale hra je opravená a skvěle, a to je vše čeština bohužel oficiálně nebyla ale ten samí člověk který dělal češtinu k předchozím dílům tak už jí dělá i na tento díl až se těší. No prostě zakončení Arkham série je velkolepé a úžasné.

Pro: skvělý příběh, postavy, soubojový system, velikost města a zpracování, grafika, batmobil.

Proti: když hra vyšla problémy s optimalizací na pc.

+13

Wolfenstein: The New Order

  • PC 80
Bez debaty ryzí FPS do morku kostí. Dobře se v ní střílí, však se má z čeho. Téměř všechny zbraně v duálu, pěkné fatalitky v soubojích na blízko a slušná porce brutálu. Sice bych ještě přitvrdil a nechal těla nácků trhat na kusy, ale co není teď, může být v dalších dílech. Bavily mě animace v enginu hry, velmi povedený dabing, scéna ve vlaku úžasná, filmová a až na ty otravné deníčky k tomu nemám výtku. Btw. deníčky slouží k vyprávění příběhu jedné z postav a často mě vedly k představám, jak se vše odehrálo. Jen je škoda, že jich je tolik a při hraní to celkem ruší. Tím narážím na doplňující info, které neustále vyskakuje a informuje o nových nepřátelích, lokacích či zbraních. Osobně jsem to nepotřeboval a čtení těchto informací můj zážitek nijak zásadně neobohatilo a to také z toho důvodu, že všechny informace jsou často dost obecné a člověk je chápe již ze samotného hraní.

Co mi ale zásadně vadilo, je umělá inteligence ve stealth pasážích, které vlastně vůbec stealth nejsou. Nebožáci k vám stojí zády téměř všude - u okna, u dveří, u zrcadla (ne to tam není :-), no prostě dementní. Takže za mě stealth do tohodle typu hry nepatří - chci rubat a kosit v jedný jízdě od začátku do konce. A když stealth, tak pořádně.

Sbírání munice, lékárniček, brnění stisknutím tlačítka E není takový opruz, jak by se mohlo zdát a člověk si na to zvykne. Automatické perky dle stylu hraní jsou spíše na oko. Mnohem raději bych si sám vybral, co a jak využívat a vylepšit, nicméně to by pak musela být hra zcela jinak koncipována. Tím, že se jedná o lineární zážitek, není customizace postavy potřeba.

Vedlejší postavy mají vlastní charakter, morálku, smysl pro humor a dělá to ze hry celkem příjemný až filmový zážitek. Engine dokáže vykreslit emoce ve tváři celkem působivě a nezaznamenal jsem ani nějaké zásadní výpadky textur, jak se o idTech 5 říká. Grafika tedy pěkná a sem tam horší texturu lze prominout. U zvuků jsem si všiml, že některé mluvené scény zejména Blazkowicze jsou hůře slyšitelné, protože ten kluk tak nějak divně mumlá a huhlá, potichu. Doslova jsem místy napínal uši a třebaže nemám s AJ běžně porblém, tady jsem občas nevěděl, co bylo řečeno, protože tomu nebylo rozumět.

Co by to bylo za Wolfíka, kdyby tam nebyl odkaz na dědečka z roku 1992. A taky že je a jaký! Přímo snový. Tenhle detail se mi moc líbil a pokud budete hrát, zkuste si ve hře zdřímnout ;-). Secrety a sbírání cenností jsou dalším odkazem, který sice úplně neocením, protože nejsem lovec pokladů, ale dobře že tam je. Sbírání enigma kódů je motivací, bohužel nevím pro co a zdaleka ne všechny kódy jsem našel. V menu hry je pak možnost něco odemknout, ale bůh ví co.

K příběhu mám ještě jednu věc - ze začátku hry máte možnost rozhodnout o osudu jedné z postav. Po dohrání je pak v menu možnost hraní jiné větve příběhu, respektive možnost zachránit druhou postavu a pokračovat v příběhu s ní. Nevím, jaký vliv to má na hratelnost, příběh, ale ta možnost tady je.

New Order je především krystalickou střílečkou, které jde dobře kosení nácků a vše ostatní je ve hře tak nějak navíc a není potřeba. Umělá inteligence by zasloužila větší péči, stealth bych vyškrtnul zcela a perky + doplňující info k příběhu mě příliš neuspokojilo a spíše mě při hraní rušilo. Pro každého fandu FPS žánru povinnost a pro nácko hatery kult, který žije dále.

P.S.: Haf hafové jsou tam taky!

Pro: kosení nácků, zbraně, spousta zbraní, pěkná grafika, slušná atmosféra a parádní filmečky v enginu hry

Proti: hloupé stealth pasáže, rušivé deníčky a doplňující info, automatické perky jen na oko

+13 +14 −1

Street Fighter II

  • PC --
Omlouvám se, ale komentář bude patřit verzi na SNES, k němuž patří i mé hodnocení. Co se týče verze pro PC, ta byla hratelností a zvukovým projevem dosti ubohá a hrál jsem ji snad 2x v životě po 5 minutách. Verzi na SNES vlastním do dnes ve své sbírce a čas od času zapařím.

Píše se rok 1993, je krásné letní dopoledne a ke mě přiběhnou 2 kamarádi se slovy. Zajdi po obědě k nám domu, máme půjčené Super Nintendo a je tam super Mário a nějaký super karate. Tenkrát jsem znal z reklamy jen Segu, ikdyž jsem na ní nikdy nehrál, tak se ptám, co to je Super Nintedo? Oni na to, nějaká konzole, přivezl jí strejda a máme jí půjčenou na léto. Neváhal jsem a hned po obědě zašel ke kámošům na návštěvu. To co jsem netušil, byl fakt, že tento den zůstane navždy zapsán do mé herní historie. Je krásné, jak se z ničeho nic může stát okamžik, na který člověk nikdy nezapomene. Pominu teď Super Mario World, o kterém kamarádi mluvili a napíšu něco o hře, která mi tenkrát naprosto vyrazila dech. Když kamarádi spustili konzoli a naběhl nápis Capcom, poté intro a pak se obrazovka zastavila na výběru bojovníků, otevřel jsem ústa a vyplázl jazyk. Co se stalo poté, co si vybrali bojovníka a spustili hru raději nebudu popisovat :-). Hra mě od prvního okamžiku absolutně dostala.

Pamatuji si, jak jsem se od ní nemohl odtrhnout a poté, co jsem musel domů spát, jsem si po cestě přemítal, jestli si mi to jen nezdálo. Chodil jsem tam poté celé léto a když nám konzoli na konci srpna brali, skoro jsme to obrečeli. Okamžitě jsem nastoupil na rodiče, že konzoli musím mít a chci hru s Máriem a Street Fighter 2. Byl jsem tak urputný, že mi ji slíbili pod stromeček, když budu mít dobré známky a budu hodný. To se také stalo. Chápete ale co je čekat 4 měsíce na něco, co by jste tak moc chtěli u hrát už teď. Dnešní generace to již po většinou moc nechápe, dnes jde všechno strašně rychle a není výjimka, že si dítě přinese 10 pálených DVD se hrami a ještě ten den všechny projede. Musím ale přiznat, že jsem strašně rád za to období, které jsem zažil, kdy nešlo všechno hned a člověk musel čekat, nahrávat z disket, které házely error atd... člověk si všeho hrozně vážil a měl obrovskou radost.

Pamatuji si dokonce sen, který se mi zdál zhruba 2 měsíce před Vánoci. Ve snu jsem dostal Street Fighter 2, kde byly jiní bojovníci, než v té verzi, kterou jsem hrál v létě. Byl to přímo hororový sen, vždyť já jsem chtěl přeci Ryu, Kena, Guilu, Chun-Li, ne ty nové trapné postavy. Tenkrát jsem ještě nevěděl, že ta samá hra nemůže mýt jiné charaktery a hned po probuzení jsem upřesňoval rodičům, že ve Street Fighteru 2 potřebuji přesně tyhle postavy, ať jiné nekupují.

Ke Street Fighteru 2 se vracím dodnes, sice spíše už jen sporadicky, ale toto kultovní karate zůstane navždy v mé sbírce a dokonce pořád ještě s krabičkou a manuálem. Vlastním dokonce 2 verze, jednu sbírkovou a jednu herní :-).

Mohl bych se rozepsat daleko více, ale už jen něco málo k samotné hře. Na Snesu výborné ovládání, výběr postav sice menší, než v následných turbo verzích, ale mě to na tu dobu stačilo a dodnes si myslím, že přehršel postav by měla vystřídat spíše super hratelnost. Hudba naprostá bomba a jak jsem již psal u komentáře na hru UFO-Enemy Unknown, hudba z té doby se do hry hodí daleko více, než ty dnešní audia. Prostě dřív se dělala hudba víc šitá a na míru jak emotivně, tak kompozičně a víc vyjadřovala pocity hráčů. Jakoby Vám chtěla sdělit výjimečnost okamžiku, ve kterém hru hrajete. Dá se to poznat hlavně na tom, když na hru vzpomínáte, nejvíce si vzpomenete, když slyšíte právě hudbu, která vás rozpomene na vše ostatní a dokonce i na ten moment Vašeho mládí, ve kterém jste hru hráli. Zvukové efekty byly také naprosto úchvatné a pouštěl jsem si je pořád dokola, jelikož cartridge umožňovala pouštět zvuky samostatně v menu options.

Street Fighter 2 jsem udělal na nejvyšší obtížnost se všemi postavami krom Dalshima, se kterým to díky jeho neohrabanosti prostě nešlo, tam jsem musel obtížnost o 2 stupně ubrat, protože hlavní boos Mr.Bison byl prostě moc rychlý.

Kultovní a jedna z prvních záležitostí bojových her = Street Fighter 2.

Pro: Hratelnost, grafika, výběr postav, hudba, efekty

Proti: Jediné co mě napadá je po vícero dohrání je to pořád dokola, ale to je u každé bojovky :-)

+13

Duke it out in D.C.

  • PC 65
Co se týče designu map, tak je to jedna z nejlepších epizod. Drží si po celou dobu stejnou šablonu. Najdete klíč a už nezabloudíte. Najdete další klíč a hra vás rychle navede k těm dveřím. Nějaký ten úlet se najde i tady. Jak mám sakra vědět, že zrovna tenhle kanál se dá odstřelit, když předchozích 5 nejde? Na hledání karet ve větracích šachtách už jsem si tak nějak zvykl.

Bohužel tenhle přídavek nenabízí vůbec nic nového. Ani to nové z minula. Žádní vetřelci se zelenou krví. Žádná prasata v tanku ani v letadýlku. Zvětšovač sice je k dispozici, ale nejsou do něj žádné náboje. Je tady málo nábojů do RPG a málo soubojů proti velkých nepřátelům. Souboj s bossem je fakt k smíchu. Tady už autorům snad došly nápady. Zato jsem se dočkal některých velkých chumlů nepřátel jako v Doom.

Celá hra je vlastně taková procházka po reáliích Washingtonu. Na to asi dost sází. Škoda, že autoři nevymysleli ani jednu vtipnou scénku. Oproti minule mi to přijde dost suché. Alespoň, že ta hratelnost je taková plynulá a nenáročná. Ostudu to neudělalo.

Pro: design map, pohodová hratelnost, někdy zajímavé prostředí

Proti: nic nového, ani staršího, žádný humor, trapně jedoduchý boss

+13

FlatOut 3: Chaos & Destruction

  • PC 5
Jelikož je pro mě FlatOut: Ultimate Carnage vůbec nejlepší závodní arkádou co jsem hrál, a na předchozí dva díly také rozhodně nezapomenu, byl jsem naprosto odvařený z ohlášení FlatOut 3: Chaos and Destruction. Hru jsem si co nejdříve koupil, aniž bych se podíval na jakékoli jiné recenze : ,,Je to přeci FlatOut !,, , říkal jsem si. Na starém PC mi ale bohužel nešla hra vůbec rozjet kvůli náročnosti, tak jsem jí po dobu 4 let nevěnoval pozornost. No ale až do teď... a zjistil jsem, že to nebylo tím, že bych měl slabí PC, ale tím, že mě moje stará mašina varovala, ať toto rozhodně nezapínám !

Hra vyšla na konci roku 2011 a získala obdivuhodný titul : Nejhorší závodní hra roku 2012 a Nejhorší hra roku 2012 ! Začal jsem zjišťovat, jak je toto možné, no a kápnul jsem na to. Hra už není od původního studia BugBear, kteří stojí za předchozí Trilogií, ale od studia Team6, kteří stojí za spoustou... ehm... kvalitními titulů (ironie).

Nejprve začneme pozitivy. Do hry si můžete přidat vlastní hudbu, která se oproti originální hudbě dá poslouchat... To by byla všechna pozitiva.
Vývojáři hru prezentují jako extrémně brutální. Kde tohle páni vývojáři vzali ? A k tomu, od kdy má původní FlatOut působit nějak brutálně ? Tím že postavička může vyletět z vozidla ? Ale prosím vás... Série FlatOut se ve světě proslavila svou zábavností, pokročilou fyzikou a destrukcí. Jenže na všechny tyto prvky vývojáři třetího dílu naprosto zapomněli. Na zábavnosti může přidat 10 ,,různorodých,, módů, od chaotických závodů a nehratelnými derby přes závody formulí a extrémně obtížnou akrobacií až k velmi novému a originálnímu módu Válcování Zombie, který se opravdu k celé sérii FlatOut hodí (ironie). Máte na výběr z několika vozů, které se chovají téměř stejně špatně a jsou stejně neovladatelné. Výběr je i z několika postav, které nemají na hře žádný podíl. Fyzika ve hře takřka neexistuje a většinu času strávíte spíše ve vzduchu než na trati. No a zmíněná destrukce je také kde ? Maximálně vašemu miláčkovi upadne nárazník, otevřou se mu dveře a poté vzápětí exploduje, takže podnázev se slovem Destruction si můžou vývojáři strčit za klobouk.
Poté v podnázvu nalezneme ještě slovo Chaos, a to vývojáři vystihli zcela správně a upřímně. Ve hře nenaleznete nic jiného než chaos. Jelikož vaše vozidlo bude připomínat hopík, a nepřátelé do vás budou stále díky své umělé inteligenci... nebo spíše umělé demenci drncat, budete se cítit jak na rozpadající se horské dráze.
Připravte si pytlíky, adrenalin vámi bude proudit v jednom kuse a zvracení je dovoleno. No ale sáhněme si na srdce, zvracet budete maximálně tak z grafického kabátku a celkově technického zpracování. Hra vypadá naprosto odporně, mnohem hůř než původní technologický prototyp prvního dílu FlatOut, a k tomu optimalizace je na bodě mrazu (proto jsem hru nerozjel na starším stroji, kde jsem ale bez problému spustil graficky špičkový Ultimate Carnage). K tomu se vám běžně bude stávat že projedete texturou, bugnete se pod mapu, a kdo ví co by se ještě našlo.
Původní FlatOuty byli také oblíbené díky ozvučení a Soundtracku. Vývojáři třetího dílu si dali na ozvučení velmi záležet, takže vozidla zní jako sekačky s krysím orchestrem místo motoru a Soundtrack musel vybírat jeden z vývojářů na drogách.

Celkově hra působí jako by jste si hráli s kýčovitýma angličákama na koberci (grafický kabátek a ovladatelnost), brnkali si do toho a dělali neustále ,,brm, brm,, (ozvučení) a k tomu přidali další hračky které doma naleznete a uděláte z toho nepovedený mix (zbytečné změny postav, nudné a rádoby originální módy).

Titul Nejhorší závodní hra roku 2012 a Nejhorší hra roku 2012 rozhodně hře sluší. Všem doporučuji dát od tohoto kousku ruce pryč, aby jste neudělali stejnou chybu jako já, a nekoupili si nahypovaně pokračování původní úspěšné série FlatOut od BugBearu.

Pro: Možnost přidání vlastní hudby

Proti: Grafika, HW nároky, bugy, herní módy, chování vozidel, celková neovladatelnost, nulová fyzika, téměř žádná destrukce, Soundtrack, ozvučení, a všechno další co ve hře najdete.

+13

Hearts of Iron IV

  • PC 80
Achjo. Že hry od Paradoxu jsou vymazlené a vyleštěné až nějakou dobu po vydání, to ví i malé děti. Jenže tohle je docela horší.
Nebyl jsem jeden z těch, co by si ho mohli utrhnout z nového plánování postupu armád. Dokonce mi to přijde i jako zajímavý a dobrý nápad a k mému překvapení tahle fíčura funguje i docela dobře. Ano, bude potřeba to ještě opravovat a slepovat, ale šokem je, že tahle věc opravdu docela dobře funguje a dá se smysuplně použít. Poněkud děsivý OOB (Order Of Battle) systém z předchozího dílu byla totiž věc, která mě od něj docela odradila. Tohle to hezky obchází a zároveň nechává stále možnost hráči možnost velet na menší operativní úrovni.

Jenže ta hra je prostě rozbitá. AI jednoduše nefunguje, je naprosto dementní, nezvládá si upravovat armády, nesmyslně zkoumá technologie. Diplomacie je už naprosto náhodná a státy si vyhlašují války od pohledu ad hoc. Spojenectví znamená, že vám prostě na vaši frontu spojenec pošle všechny své divize a pak se nechá sežrat nepřítelem z druhé strany (což je věc, kterou se už dávno podařilo vyřešit v Europa Universalis IV, proboha). Hmmmm, paráda. Posílání sil spojenci je taky směšně jednoduché, takže se vám klidně stane, že hrajete za Československo, pomaličku postupujete Německem a běhěm okamžiku se náhle na frontě ocitne 120 japonských divizí. To není dobré.
Vyjednávání míru je potom už čistá tragédie. Absolutní katastrofa.
Zamrzí i absence názvů jednotlivých provincií, místy legračně nepraktický interface a velmi málo hudby, která se po chvíli začne opakovat.

Všehovšudy jsme dostali poněkud nehotovou kostru hry. Co z ní chceme bude nejspíš až za nějakou dobu. Od Paradoxu zamrzí, že featury, které má dávno už EU IV nejspíš naschvál nedají sem, protože je třeba rejžovat peníze na DLCčkách.
Jenže je tady naděje, proto dávám prozatím i vyšší hodnocení, po čase ho klidně zvýším. Až se hra opraví a přidají se funkce, které citelně chybí, bude to super zážitek. Takhle zatím můžete hrát a představovat si, jaké to jednou bude.

Pro: výtvárná stránka, klasická hratelnost série, řada dobrých nápadů, přátelštější než předchůdci

Proti: jednoduše to není hotové

+13

Prince of Persia: The Forgotten Sands

  • PC 40
Ehm, dovolte se mi k této hře vyjádřit zcela upřímně, jak jsem toto rádoby pokračování původní trilogie vnímal já a bez nějakých ''profi'' norem, podle kterých by se měla každá hra hodnotit. Tohle má být ten onen slavný, právoplatný a nejnovější nástupce či reboot původní trilogie? To jako vážně? Může to vypadat jako Princ, mít stejnou tématiku jako Princ i hlas stejný jako Princ (aspoň teda v CZ lokalizaci) ale tento díl se ani zdaleka nepodobá původní trilogii. A proč? Tak vezmeme to hezky popořadě:

Příběh:
Když jsem slyšel, že se tento nejnovější díl bude odehrávat v časovém rozmezí prvního a druhého dílu, tak jsem si řekl, že by to mohlo lecos vysvětlit a odpovědět na pár otázek. Např. jak přesně se Princovi nalepila na paty Dahaka. A plus by to mohla být nějaká pěkná změna po několika vydaných Assassinech po sobě a na onen díl jsem se těšil. Ale jak strašně jsem se ve hře zmílil a hnedka v úvodu hry jsem si řekl, že takové uvítání do hry zde už bylo 3x. Přesněji mám na mysli uvodní bitvu, která už zde byla za Sands of Time a poté i za Two Thrones, akorát se prohodily strany vítěze a poraženého a pokud bych ještě připočetl tu mini bitvu na lodi ve Warrior Within. Působilo to na mě (a ne jen mě, protože už to kdysi někdo prohlásil předemnou), že úvod spíše vypadá jako boj o Středozem z Pána Prstenů. No nic po nudném úvodu a vypuštění písečného balastu do ovzduší jsem konečně očekával nástup hlavního záporaka. Ať už nějakého nástupce Vezíra nebo samotnou Dahaku. Ale kdeže. Sice se objevil, ale až později ale byl to úplně někdo jiný, než jsem původně očekával. Někdo kdo mi v této hře už neseděl od začátku a nikdy o něm v trilogii nebyla žádná zmínka o jeho existenci. Princův bratr, který se o něco později promění v onu písečnou obludu.

Hratelnost:
Oceňuji snahu pánů tvůrců zjednodušit ovladání a eliminovat konzoloidní prvky původní trilogie, ale bylo opravdu nutné to ''okleštit'' až tak moc!? Kde se sakra poděla Princova bojová komba, na které byl každý pařan původní trilogie už zvyklý a co teprve akrobatické prvky? Vše, co z akrobatických kousků zbylo už je jen skok, horizontální a vertikální běh po zdi s nemožností oných prvků využit v boji ve svůj (Princův) prospěch a to je asi tak všechno. Dále zbylo jen tupé sekání do hordy nepřátel, které se nemáte ani jak ubránit, protože původní blokování útoků s následujícím kontra útokem z původní trilogie je taky pryč. Takže v pozdější pasáži tato hra byla pro mě zcela nehratelná. Nový systém vylepšování Princových schopností už byl pro mě vážně čárou přes rozpočet. Z Prince se nám stává Pohádka tisíce a jedné noci, kdy se Princovi jistý džin v ženské podobě rozhodne pomoci s bojem proti zlu, které se svým bratrem vypustil a propůjčí mu moc k prastarým schopnostem, které mu mají boj zjednodušit. Nápad by to nebyl špatný, kdyby těch schopností bylo více a kdyby se ony schopnosti vylepšovaly postupně průchodem hrou stejně, jako v původní trilogii a ne že se na tuto schopnost s Princem ''vylevelujete'' a schopnost si vylepšíte ručně. RPG prvky prosím do Prince necpěte ju? Kazí to jak pověst předešlých dílů. I když neříkám, že všechny schopnosti v této hře jsou na jedno brdo. Třeba takové zmražení tekoucí vody jsem vítal s otevřenou náručí s možností po ni šplhat či se zhoupnout na plošinku opodál. Ale to bylo asi jediné, co jsem uvítal.

Grafika:
Grafické zpracování hry na dobu, kdy vyšla není špatné a od původní trilogie je to docela skok dopředu, i když se mohli s tou grafikou páni tvůrci poprat trochu víc. Ale na druhou stranu těžko jsem si zvykal na tu grafiku, protože jsem z Prince zvyklý na takovou tu grafiku ala rok 2003 - 2005. Když, ale pustím tento díl, tak v tom už prostě nevidím Prince, ale patlaninu kříženou s grafikou Assassin's Creed. Respektive samotná hra na Assassina tak trochu odkazuje možností si v menu zvolit model postavičky Ezia Auditore a ne jen ho. Prostě celý Assasin se musí vetřít všude a to je to, co mě taky trošku štve. Herní model Prince na mě osobně působí takovým divným dojmem a prostě už to není on, protože v původní trilogii měl ten svůj ksicht ve všech dílech stejný. Alespoň ve Warrior Within a Two Thrones. V Sands of Time ho měl ještě takový dětský ale pořád v každém díle trilogie se podobá stejné předloze.

Závěr:
Ve finálním verdiktu ještě podotknu to, že hra asi hodně čerpala z filmové předlohy, vydanou stejného roku a je to vidět, takže se pak ani nedivím, že hra je taková, jaká je i když se mi filmová předloha sama o sobě líbila. No závěrem jen ještě řeknu, že u mě je tato hra zcela odepsaná, nepovažuji ji za právoplatné pokračování nebo reboot staré dobré klasiky, která měla kdy možnost se na herní scéně ukázat. Toho komixového Prince bych ještě rozdýchal, ale tenhle díl doklepal poslední hřebíček rakve této legendy. Takhle se to opravdu páni tvůrci nedělá.

Pro: Snaha udělat nějaké pokračování původní trilogie, možnost zmrazit vodu, grafika na svou dobu není tak zlá i když by mohla být lepší.

Proti: Okleštěnost a totální absence bojových kombinací a akrobatických kousků, RPG prvky ve stylu levelování svých schopností, vtíravé odkazy na Assasinské série v podobě grafického zpracování a jistou věcí v menu hry.

+13 +14 −1

The Lord of the Rings: War in the North

  • PC 90
Tak a mám za sebou prvú (a dúfajme, že nie poslednú) hru z univerza Pána Prsteňov. Dlho som obchádzal obe filmové trilógie, až kým som si k nim nenašiel cestu. A s hrami to bolo podobné. V dobe vydania ma War in the North absolútne ničím neoslovil. Kombinácia fantasy a RPG pre mňa bola vtedy priam odstrašujúca. Ale s vekom človek (väčšinou) prichádza k rozumu a tak som hre od Snowblind Studios nakoniec dal šancu. A urobil som dobre.

Ako ste si už z popisu mohli prečítať, jedná sa o akčné RPG, alebo skôr čistokrvnú rúbačku s nejakými tými RPG prvkami, aby som bol presný. Hra síce ponúka kooperáciu s dvoma ďalšími hráčmi, ale ja som ju prešiel pekne sám na vlastnú päsť, teda s parťákmi ovládanými umelou inteligenciou.
Na začiatku mi hra dala na výber z troch postáv a to je to najhoršie, čo ma v hrách môže stretnúť. Nech sa už rozhodnem akokoľvek, skôr či neskôr svoju voľbu oľutujem.
Tentokrát som si vybral rangera Eradana, ktorý by sa v skratke dal označiť ako fantasy variácia na klasického riflemana z military strieľačiek. Z chladných zbraní som si hneď na začiatku obľúbil veľké obojručné meče a postupne som sa naučil využívať aj prednosti sekundárnej zbrane – luku. V podstate sa mi podarilo skrížením Aragorna s Legolasom vytvoriť ultimátny stroj na smrť a po osvojení všetkých dôležitých schopností sa zo mňa stal ultimátny stroj na smrť a nočná mora všetkých škriatkov, orkov, nemŕtvych... :D

Keďže ide o licencovanú hru, postavy ktoré na svojich cestách stretnete nie sú vždy len anonymné výtvory autorov, ale dojde aj na starých známych. Potešilo ma, že som si mohol pokecať s Elrondom, Aragornom, Gimlim, Gandalfom, Frodom a dokonca aj s Bilbom, okolo ktorého sa viaže jeden celkom zábavný vedľajší quest. Koniec koncov, celkové previazanie so známymi udalosťami a faktami je spracované na výbornú.

Trochu rozpačitý som bol zo súbojového systému. Hoci nečakám, aby každá rúbačka obsahovala bžilión komb ako Mortal Kombat alebo Tekken, napriek tomu by pestrejšia škála úderov nebola na škodu. Zaujímavým prvkom súbojov je tzv. hero mode, ktorý funguje tak, že po spôsobení určitého množstva poškodenia nepriateľovi sa nad ním objaví symbol a ak sa ho hráčovi podarí trafiť silným útokom, hlavný hrdina sa začne oháňať s nebývalou eleganciou a silou až dokým neinkasuje úder od nepriateľa. Vďaka tomu sú súboje omnoho zábavnejšie a variabilnejšie a jedná sa o vítané osvieženie.

Čo sa týka technického spracovania, veľa výhrad nemám. Graficky hra spadá do dobového priemeru, teda vyložene nepoteší ani neurazí a rozpoznať postavy známe z filmov nie je problém.
Pokiaľ ide o zvukovú stránku, svoje herné proťajšky nenadabovali všetci herci z filmov, ale keďže som ich v pôvodnom znení aj tak nevidel, nie je to pre mňa taký problém.

Z negatívnych komentárov a recenzií som nadobudol dojem, že ľudia od hry čakali niečo celkom iné ako to, čo im nakoniec ponúkla. Ja ako hráč hlavne strieľacích hier som bol práve naopak, príjemne prekvapený. Do rúk sa mi dostala príjemne odsypávajúca akčná rúbačka s občasnými rozhovormi a nejakým tým rozdeľovaním skúsenostných bodov. Zjednodušene povedané – taký modernejší Golden Axe.

Pro: zábavné súboje, príbeh, známe postavy a miesta, primeraná dĺžka hry

Proti: súbojový systém mohol byť prepracovanejší, priemerná grafika

+13

IS Defense

  • PC 60
IS Defense je od autorov kontroverznej hry Hatred, teda polského štúdia Destructive Creations. Čakal som, že touto hrou opäť vstúpia na tenký ľad, ale bohužial súčasný a veľmi zaujímavý komplikovaný konflikt s takzvaným Islamským štátom (hlavne v Sýrii) vývojári prezentujú iba ako jednoduchú obranu proti početným útočným vlnám nepriatelov.

Keď máte obavy z nejakej nekorektnosti, ktorú by mala hra vzhľadom k autorom a súčasnej situácii prinášať, vaše obavy sú úplne zbytočné. Nedočkáte sa žiadnej nadmernej brutality ako u Hatred, žiadneho vraždenia civilistov, ani zbytočného politizovania. Jediní, na koho v tejto hre strieľate, sú totiž bezmenní islamskí extrémisti. Žiadny izraelskí alebo americkí poradcovia, žiadny ruskí dovolenkári, žiadne hrdinské kurdské bojovníčky... škoda...:) Na toto proste ani polský vývojári nemali guľe...:)

Príbeh je veľmi jednoduchý a točí sa okolo invázie ISIL do Európy. Autori však zachádzajú oveľa ďalej, než je súčasná situácia. V hre už totiž Islamský štát ovládol nielen celý Blízky východ (dokonca aj s Izraelom... hehe...) ale aj celú severnú Afriku. V roku 2020 sa preto po veľkých úspechoch rozhodol pre vylodenie vo veľkom štýle na štyroch rôznych európskych pobrežiach. Samozrejme, pri každom zo štyroch vylodení som bol ako hráč kľúčovou osobou v celej obrane a mojou úlohou bolo v guľometnom hniezde odrážať mohutné vlny nepriateľských útokov.

V hre som mal k dispozícií dve zbrane, ktoré sú prístupné hneď od začiatku. Prvá je guľomet, ktorý bol primárnou zbraňou a používal som ho najviac. Bolo do neho nekonečné množstvo nábojov a jediné, čo ma zdržovalo od nekonečnej paľby, bolo len nabíjanie. Druhou zbraňou je raketomet. Ten, ako pôvodne sekundárnu zbraň som využíval hlavne na likvidáciu vozidiel. Pri neskoršom upgrade na ruský systém BM- 30 Smerch sa však z neho stalo skazonosné peklo aj pre pechotu.

Okrem debničiek so zásobami bola ako podpora k dispozícii aj možnosť privolať si pozemnú, či delostreleckú podporu. Na pomoc prišla čata vojakov, alebo aj vrtuľník, či bombardovacie lietadlo. Za zabitých protivníkov som získaval skúsenosti, ktoré mi odomkli možnosti štyroch rôznych vylepšení.

Mojou jedinou úlohou je prežiť čo najdlhšie. Počty nepriateľov, aj pre ISIL typických vozidiel (hehe, Toyoti, samozrejme, že Japončíci?) postupne rastú. Časom som strácal prehľad o situácii a bol som rád za každú sekundu života navyše. Nakoniec sa však aj tak podarilo niektorému samovražednému islámistovi odpáliť sa mi doslova priamo pred mojim nosom. Každá misia však bola kompletne dokončená len v prípade, že som vydržal odolávať útokom najmenej dvadsať minút.

V hre som strávil okolo šesť hodín, čo mi prišlo tak akurát. Držala ma u nej slušná atmosféra a obstojné spracovanie. Vizuálnu stránku považujem za dostačujúcu, zaujali ma hlavne početné a bohaté explózie a efektné spomalenie obrazu pri podarenom zásahu. Spomínané postupné vylepšovanie zbraní a čoraz efektívnejšie pôsobiaca likvidácia teroristickej invázie ma motivovala v snahe prežiť čo najdlhšie a znovu sa vracať do prechádzajúcich misií.

Čo dodať záverom? IS Defence sa nehrá na nič svetoborné a komplexný zážitok od nej naozaj nečakajte. Jednoduché herné mechaniky v tomto prípade považujem za výhodu a hra môže vďaka tomu zaujať aj príležitostných hráčov.

Pokiaľ si chcete prečítať viac, tak celu moju recenziu si môžete prečítať tu.

Pro: Jednoduchá a zábavná hratelnosť, slušný vizuál a efekty výbuchov

Proti: Hra je prakticky bez príbehu, málo lokácií a krátka herná doba

+13

SimCity 3000

  • PC 85
S odstupem času považuji SC 3000 za nejhratelnější z těch SimCity, které jsem hrál (SimCity, SimCity 2000, SimCity 3000, SimCity 4 a SimCity: BuildIt), ale přeci není dokonalé.

Obytné budovy, kancelářské budovy a továrny mají celkem tři stupně. Na nejnižším stupni továrních zón dokonce mohou vzniknout farmy. To by bylo hezké, kdyby ... Dlouho mi trvalo zjistit jak vůbec zajistit, aby farmy vyrostly - abych velmi rychle zjistil, že nemá příliš snahu se o jejich výstavbu pokoušet, protože poločas jejich existence je kratší než poločas rozpadu některých prvků známých svým velmi krátkým poločasem rozpadu. Pokud chcete, aby Vám ve městě rostly velmi drahé obytné či obchodní budovy, plánujte je u vodních ploch jakéhokoli původu (řeky, moře či umělé vodní plochy). Není to okamžité a účinek není vždy takový, jaký by si hráč představoval, ale stojí to za to. Bohužel, na továrny voda moc nefunguje - takže tam nemá příliš cenu se snažit.

Pak jsou tady nemocnice a školy, u nichž mi chybí spádové oblasti, které byly přidány do SC4. To je prvek, který se mi u SC4 opravdu líbí a který mi zde chybí. A který kdyby byl, hra by byla mnohem zajímavější. No, mohlo by být hůře a je docela škoda, že polikliniky dali až do SC4.

Jednotná velikost policejních stanic a hasičských zbrojnic je věc, která je spíše irelevantní, přestože různá velikost jako v SC4 by byla přijatelnější. Alespoň že mají své spádové oblasti, pokud se tomu tak dá říci. No což, stále nejsem u toho nejhoršího.

Trochu zmatek je v stavbě silnic a železnic. Ty sice mohou mít skutečné zatáčky, ale musí se stavět opatrně, jinak vznikne chaos, který by byl použitelný leda pro závody koloběžek na Den dětí. Trochu problém je v podobě zatáček a cest, které nevedou výchozími směry (sever-jih, východ-západ), ale případů, kdy je nutné stavět v jiných směrech mnoho není, takže je to úplně jedno. Velmi chvályhodná je možnost postavení více silnic (bohužel jen silnic - nebo si asi zopakuji hraní této hry :) ) vedle sebe - a možnost postavení plynulého nájezdu na dálnici (ale je to fuška, už ani nevím, kde jsem ten návod našel) či mimoúrovňové křížení dálnic (rovněž není zrovna jedoduché jej postavit). Není pravdou, že by tunely postavit nešly, ale je to mnohem obtížnější než v případě SC2K. Spíše je škoda, že dálniční most má jen jeden vzhled - a zatímco delší mosty na ostatních silnicích jsou (téměř - no, alespoň mě nic jiného nestavěl, pokud si pamatuji dobře) výhradně zavěšené vysuté, na těch kratších je to málem úroveň mostu na silnici III. třídy. Tady to prostě autoři pořádně odflákli.

Dalším neštěstím po silnicích jsou přístavy a letiště zejména. Tady si rovněž mohli dát více práce s tím, aby tyto budovy vypadaly reálněji. Co to je za nápad, nechat na letišti postavit rozjezdovou dráhu tak krátkou, že by nestačila ani na rozjezd sebevraha s motorkou :/ ? A absence pojezdových drah? No, trochu více reálnosti by neškodilo.

Další zajímavou kapitolou jsou elektrárny. Nabídka je dobrá, ale proti SC2000 mi chybí vodní elektrárny - ale možná že je lepší, že chybí - než aby vypadaly jako ty v SC2, kde z nich mohla být vytvořena stěna anižby okolo byla jakákoli voda. Trochu problém mám s fúzní elektrárnou - ale asi mám v porovnání s autory hry málo představivosti :)) (podoba této elektrárny neodpovídá ani jednomu z modelů). Mikrovlnnou elektránu možná měli vyřadit a nechat jen ty klasické elektrárny, ale čert to vem. Jedna elektrárna sem, jedna elektrárna tam.

Nepochybně nejzajímavější částí odpadového hospodářství jsou spalovny s výrobou elektrické energie. Ty mohou nakonec dodat velmi slušné množství energie, ale také zamořit město emisemi (ovšem lepší než mít přeplněné skládky).

Trochu (vlastně docela dost - protože se člověk měl na co těšit a město to docela oživilo, byť pak v konečné fázi vypadalo docela komicky, pokud se to s nimi přehnalo) mi chybí Arcologies (takové ty obrovské vysoce futuristické budovy jako vystřižené z sci-fi).

Za poslední (a největší) kámen úrazu považuji dialog financí. Možnost zvýšit či snížit rozpočet nějakému sektoru (doprava, policie, hasiči, školství, zdravotnictví a já nevím co ještě, ale myslím, že to je asi všechno) jen přes vodorovný posuvník ovládaný myší (na rozdíl od úpravy daní pomocí citlivějších tlačítek nahoru/dolů) je ten největší horor, který si neodpustili ani v SC4, bohužel.

Trochu komedií je obchodování s sousedy. S odpady problém není. S jedním sousedem si domluvte import odpadu, a dalším export odpadu. Poradci budou blbě kecat, ale máte docela vyděláno. Horší situace je s elektrickou energií a vodou. Ty je lepší jen kupovat, jinak zkrachujete díky pokutám od odběratelů. Ne, tak hrozné to není - je to ještě horší. Zejména u vody. Té je pekelný nedostatek i kdyby půlka města byla zastavěna jen pumpami, rezervoáry a odsolováním. Situace s elektrickou energií je o poznání lepší, ale až v pozdější době, kdy již je k dispozici fúzní elektrárna a spalovna odpadů s výrobou elektrické energie. Ale jinak se mi model čtyř sousedních měst líbí více než model z SC4, kde člověk staví ne jedno město, ale hned více, resp. jedno město staví jako více spíše samostatných obvodů.

Komu by jako zdroj peněz nestačil obchod s odpady (skutečně, na vývozu odpadu proděláte méně než vyděláte na jeho dovozu - ovšem, je nutné mít alespoň základní spalovny odpadů, jinak se Vám celkem rychle zaplní skládky), může využít ještě speciálních nabídek jako je supervěznice, spalovna nebezpečného odpadu, obchodní centrum, kasino atp., z nichž většina spadá do kategorie NIMBY (Not In My BackYard), tedy budov, které nikdo nechce mít za plotem. Jakmile je v městě postavíte, můžete čekat, že různí rádci (například zelení) si budou stěžovat a budou chtít jejich zbourání.

Zvláštní kategorií jsou Landmarks, tedy turistická lákadla. Musím připustit, že jsem zatím nezjistil, že by měly nějaký zvláštní účinek na obytné (residential) a obchodní (commercial) zóny. To školství má mnohem větší vliv - čím lepší školství, tím více peněz do rozpočtu, ale účinek samozřejmě není okamžitý a rozhodně není tak silný jako v SimCity 4. Vliv budov získaných coby odměny za velikost města (Rewards and Opportunities) je dle mého dosavadního zjištění rovněž velmi sporný a spíše zanedbatelný. Přestože by výzkumná střediska měla zajistit rozvoj high-tech technologií a tedy průmyslu, nic se neděje a rádci pořád stejně blbě žvaní. A že by soud měl nějaký zvláštní účinek na kriminalitu? Zapomeňte. Vždyť i jeden z údajů u starostova domu je počet hozených vajec. Takže jediný účinek všech těchto budov je, že si město trochu zkrášlíte.

Rozšířená verze (SimCity 3000: Unlimited) obsahuje spoustu dalších budov, ale spousta z nich je dostupná jen v určité oblasti. Mezi oblastmi můžete přepínat a vybrat si, které budovy se líbí nejvíce a podle toho hrát tu či onu oblast, ale stejně jsem skončil u výchozí sady.

Pro: pohledná, ale přesto přehledná grafika

Proti: ovládání financí ... a spousta dalšího

+13

Hunting Unlimited 2009

  • PC 70
Není tomu dávno co jsem zatoužil po nějakém netradičním herním žánru a vzpomněl si tak že jsem se kdysi setkal u bratránka s jakýmsi Deer Hunterem. Virtuální lov mi přišel celkem lákavý a tak jsem se po krátkém výběrovém řízení s pomocí databáze pustil do HU 2009.

I když to pro mě není nejdůležitější aspekt musím říct že grafika není nic moc a rozhodně neodpovídá roku vydání. Ani na krajinu ani na divokou zvěř (třeba Lev byl doslova k smíchu) není moc hezký pohled takže se v tomto ohledu jedná o podprůměr. Výjimkou jsou alespoň zbraně a počasí které je zpracované dostatečně kvalitně a dodává i slušnou atmosféru.

Hratelnost je celkem rozmanitá a nabízí hodně možností i když ne všechny jsou dotažené. Třeba jízda na koni je vynikající, naopak čtyřkolka je skoro tragická. Podobně je to i s jednotlivými misemi. Je jich opravdu hodně ale ne všechny jsou zábavné, někdy dokonce až iritující nebo nelogické. Těch zábavných je ale naštěstí přece jen více a také si lze v jednotlivých částech z misí vybírat. Celkem 9 částí, v každé cca 10 misí.

Množství zbraní a všemožného příslušenství je opravdu velký a pocit ze střelby je dobrý. Zajímavá a užitečná byla i "Bullet Camera". Pro různé vábničky atd. se ale moc využití nenašlo, což je škoda. Počet druhů zvěře je dostačující a mapy jsou opravdu hodně rozsáhlé. Hapruje ale UI lovených zvířat kdy poměrně často začnou jen tupě běhat dokolečka dokud nejsou zastřeleni.

Celkový dojem je tedy trochu rozporuplný. Některé prvky jsou zpracovány skvěle další spíše podprůměrně, dalo by se tak mluvit i o promarněném potenciálu. Hrát i dohrát se to ale docela dobře dá takže v rámci nepříliš populárního žánru asi jeden z těch lepších titulů.
+13

The Walking Dead: Michonne - Episode 1: In Too Deep

  • PC 75
Jestli existuje nějaká skupina, která umí dělat adventury, jsou to Telltale Games.
Ačkoliv by se těm vytvořených v posledních letech mělo opravdu říkat interaktivní animované seriály. Označení akční adventura je skutečně mimo mísu.

Když před lety vyšla první sezóna proslavené hry The Walking Dead, bylo to něco převratného. Každý kdo tu hru dohrál, na konci buď brečel, nebo k tomu neměl daleko. V dalších interaktivních dílech Telltale se tahle hra na city umírnila, i tady je to stejné. Ovšem pořád je to velmi slušné dílo.
Vzpomeňte na ty momenty, kdy jste se museli rozhodnout, koho vyrvete ze sevření jisté a kruté smrti a koho jí naopak přenecháte. A teď se zamyslete, pokud by tyhle případy ve hrách od Telltale stále byly, nepřišlo by vám to laciné? I proto se v této minisérii takových momentů nedočkáte. Díky Perunovi, ještě že tak.

U téhle hry jsem měl strach, že tím že se jedná o minisérii, nebudu mít čas vžít se s hlavní postavou a že si nevybuduji vztah s dalšími postavami. Opak byl pravdou a myslím, že si některé postavy na rozdíl od The Walking Dead season two budu pamatovat.

Je pravda, že vývojáři měli zjednodušenou práci v tom, že se drželi komiksové předlohy. Jde to poznat i na stylizaci hry, kdy se občas kamera natočí tak, aby scéna vypadala, jako komiks a hlavně ve chvílích, kdy máte stisknout akční tlačítko.
Grafika se od prvního The Walking Dead na pohled nezlepšila. To se ovšem nemůže brát jako mínus. Hra nevypadá vysloveně špatně a výhodou je, že jí bez problémů spustíte i na starších strojích. Proč měnit vzhled, když je jasně funkční?!

Tím že je hra kratší, vás zákonitě musí co nejdříve vpustit do děje. Cílem hry je poznat hlavní postavu - Michonne, matku, která v minulosti přišla o své dvě dcery, což jí psychicky zlomilo. Celou hru bojuje sama se sebou a snaží se zůstat v realitě, která je tak strašně krutá.

Mým cílem bylo v každém případě činit ty nejlepší rozhodnutí, což ve chvílích, kdy vás hra přimáčkne ke zdi, ne vždy vyjde. Několikrát jsem epizody přetáčel, abych svá rozhodnutí změnil. Tím se poměrně krátká hratelnost trochu natáhla, ale myslím si, že vývojáři počítali s tím, že si člověk tuhle hru zahraje alespoň dvakrát.

Zbývá otázka, zdali tuhle hru hrát nebo ne. Jestli jste hráli některé podobné hry od Telltale a The Walking Dead je pro vás stále nepřekonané, pak ano (počkejte, až bude ve slevě a víc jak 5 éček za ní nedávejte). Pokud jste žádnou podobnou hru nehráli, zahrajte si nejprve původní dvě série The Walking Dead, tohle je spíše takový přídavek. Nakonec ale jde o slušnou nadprůměrnou hru u které se vážně nudit nebudete. Menší jak 70% hodnocení si skutečně nezaslouží a protože mám The Walking Dead skutečně rád, přidávám pár bodíků k plusu.

Pokud bylo účelem téhle hry přitáhnout další čtenáře původnímu komiksu, pak musím říct – Jdu ho shánět.

Pro: je to The Walking Dead, propracovaná hlavní postava, na rozhodnutích skutečně záleží, soundtrack

Proti: stále je to jen přídavek pro ty, které bavilo originální The Walking Dead

+13

Mass Effect 2: Normandy Crash Site

  • PC 35
Egh... tohlecto znuvu teda fakt už ne. Nikdy.

Nostalgie? Staré dobré vzpomínky? Skrze ten image sliding, který ve hrách považuju za naprostý vrchol lenosti? Ani náhodou. Člověk by i čekal, že když Shepard dorazí na místo, které je pro něj osobně tak důležité, bude celý přídavek trochu víc rozvedený.
Hlavní náplní DLCčka, pokud nepočítáme ten "pokus" o nostalgické vzpomínky, je sbírání psích známek vaší bývalé posádky. To je jízda, co? Z toho to vzrušení z hratelnosti přímo pulzuje.
Nejenže sem byl vcelku nasraný, že se mi nedaří najít všechny známky, taktéž jsem se propadal do nepříjemné melancholické nálady, to především díky té donekonečna hrající creepy depresivní hudbě, která hraje i na Colektorské lodi. Asi po 15 minutách jsem ji vypnul. Nikdy předtím mi ticho nepřišlo tak slastné.

Vcelku slušná atmosféra, nález Maka a Presleyho deník jsou snad jediný zachraňující faktory, příště se tomuhle DLC ale zdaleka vyhnu. A jestli mě za to bude Presley ze záhrobí proklínat, too bad. Chápu ten pokus o nostalgii, na mě to ale vůbec nepůsobilo.
A ten banánovej pomník je hnusnej. Sorry.

Pro: Jakž takž atmosféra, Mako :´(

Proti: Líně udělané, přespříliš depresivní, nudné

+13

Gone Home

  • PC 45
Jednoho večera přijdete domů, kde vůbec nikdo není. Začnete se tedy prohrabávat osobními věcmi všech obyvatel domu, prolézáte jejich skříně, dopisy a vzpomínky. Prošmejdíte celý dům od sklepa až na půdu a z nalezených cárů papírů, knih, deníků a hromad harampádí zjišťujete, kde vlastně všichni jsou. Tolik Gone Home ve zkratce. Podrobnější popis snad ani není potřeba a skoro ani nejde.

V té hře se toho totiž moc neděje. Prozkoumávání a postupné prokousávání se místnostmi baráku je ale navrženo dostatečně dobře, aby se dal alespoň odvyprávět příběh. Z jednotlivých indicií se začne utvářet obrázek o obyvatelích domu - naší rodině, i jejich okolí.

V zásadě všechno funguje dobře. Nic ale není objevné ani impozantní. Herní náplň, zpracování, způsob vyprávění, ani příběh a jeho rozuzlení mě neoslnily. Naštěstí je to ale krátké a jako párhodinová jednohubka stravitelné. Zdejší nadšení mě ovšem minulo obloukem asi tak velkým, jakým se hlavní hrdinka této hry šine k posledním dveřím…

Pro: Příběh se z toho nakonec vyklube; objevování tajných prostor domu; krátkost

Proti: Po všech stránkách dost nezáživné; nic neuchvátí ani nenadchne

+13

Zoo Tycoon

  • PC 90
Hra je graficky docela pěkná. Jen si mohli u Microsoftu odpustit některé okrasy, jako saně tažené soby či letadélko s plakátem s logem autora hry, tedy Microsoft.

Hospodaření není překombinované, a tak je možné se celkem snadno dostat do černých čísel, přestože to chvíli trvá. Velmi nápomocné jsou k tomu bonusy za rozmnožení ohrožených zvířat, bohužel jen jednorázové (za první mládě, či první mláďata) či kompost. Vstupné do ZOO je samozřejmostí. Hospodaření si můžete vylepšit i stánky s občerstvením a upomínkovými předměty.

Kromě výběhů pro zvířata je možné postavit i různé specializované pavilony, jako pavilon dravců či insektárium atd. Bohužel, autoři se dopustili jedné chyby proti přírodě - párování u zvířat s vlastními výběhy. Mnoho zvířat však žije v párech jen v době rozmnožování a některá v stádech, kde je jen jeden samec, ale několik samic. A mohl bych pokračovat.

Takže na závěr, odpustím-li pro mne chybu nejzávažnější, týkající se zvířat, přes stereotypnost a nudu v pokročilejších fázích hry, docela dobré.

Pro: hezká grafika

Proti: po čase nudné, párování zvířat

+13