Hledat Nabídka
Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Nejlépe hodnocené komentáře

Všechny PC PS1 PS2 PS3 PS4 PS5 PSP Vita Xbox X360 XOne XboxX/S NES SNES N64 NGC Wii WiiU Switch GB GBC GBA DS 3DS VBoy SegaMS SegaMD Saturn Dreamcast SegaGG At2600 At5200 At7800 At8bit AtST Jaguar Lynx Odyssey2 Intelli Coleco TG16 CDi 3DO NeoGeo WSwan Amiga ZX81 Spectrum C64 C16 AmstCPC AmstPCW Apple II TRS80 BBCMicro PC88 PC98 MSX MZ800 FMT SAMC PMD85 IQ151 Ondra Maťo Mainframe Arcade Quest iOS Android J2ME Symbian NGage WMobile WPhone BBerry Playdate Browser Stadia

Silent Hunter III

ShoggotShoggot
Dohráno
  • PC 100
Z 1156 německých ponorek bylo za druhé světové války potopeno neuvěřitelných 756. Ze 40 000 mužů jich zemřelo skoro 30 000.

Hra, která zanechala v srdci strašlivou ránu, protože od svého vydání se v podstatě neobjevilo nic, co by se jí mohlo v žánru rovnat.

Všechny herní mechaniky jsou velmi propracované a fungují. Silent Hunter jim ale nasazuje korunu dokonale přístupným a intuitivním ovládáním. Je lehké se ho naučit hrát, ovládnout ho je ale podstatně větší challenge. Nebo tehdy aspoň byla.
V případě kariérního módu je vyloženě krásné pozorovat první úspěchy a užívat si pocit lovce, který díky ve své době fantastické technologii ponorek představuje děsivou hrozbu pro cokoli plující na hladině.
Jak ale válka pokračuje, začínají logicky Spojenci dotahovat a čím dál častěji se z lovce stává potenciální kořist.

Lehké RPG prvky v levelování posádky a modernizace výbavy mají na hru docela dost dopad a jen motivují k dalšímu a dalšímu potápění lodí.
Atmosféra je dechberoucí a nepamatuju si hru, ve které bych zažil tak nervydrásající momenty, jako když po úspěšném potopení dvou velkých nákladních lodí jsem byl nemilosrdně naháněn rozzuřeným torpédoborcem a podmořskými náložemi. Přesně jako v Das Boot.

Nelze se hnout a udělat hluk, jinak je konec. Nelze zůstat na místě, jinak je konec. A tak je čas na zvažování rizik.
Odpalování torpéd, jedna z logicky nejdůležitějších částí hry, je hra ve hře. Ano, můžete sice vypočtením palebné dráhy pověřit svého podřízeného, ale taky si můžete s pravítkem, mapou, úhloměrem a kružítkem hrát sami. A ten pocit, kdy se to naučíte a kdy uspějete, ten snad v jiné hře není.

Největší zápor hry je, že nemá důstojného nástupce. Možná je to ale dobře, protože by nejspíš došlo ke zjednodušení už tak velmi přístupných mechanik. Zas by bylo ale super mít vlčí smečky, dynamické rádio, nálady posádky a další a další věci. Hodně věcí ale řeší pro SH módy, především TGW, který by si zasloužil vlastní komentář.

A pak samozřejmě chybí chlastačky v La Rochelle!
https://youtu.be/ocdWiTUltEM

Pro: Bezkonkurenční ponorkový simulátor, velká přístupnost, komplexních mechaniky skryté pod intuitivním gameplayem

Proti: lehce zestárlo

+13

Firewatch

TRIAn29TRIAn29
Dohráno
  • PC 60
Málokdy se mi stává, že mám ze hry tak nejednoznačné pocity. Dost možná jsem udělal tu chybu, že jsem až příliš sledoval všechen ten humbuk kolem ní a vnímal ohlasy popisující vtištění obrysů lidskosti a tvrzení, že hra svým způsobem vypovídá něco o nás všech.

Firewatch je hra vizuálně pěkná. Sice mi místy neseděla její trochu ne úplně typická vizuální stylizace, nicméně věřím, že stejně tak jako cokoli v této hře mělo i toto svůj důvod. Obdobně jako i u jiných procházeček tak i zde platí, že ne každému tento typ her vyhovuje a najdou se určitě lidé, kterým nesedne vůbec (osobně se řadím k těm, kteří mají walking simulátory rádi).

Moje potíž je v tom, že nečekám od procházecích simulátorů nějaké hlubší zamyšlení nebo přemítání nad tím, jak vlastně žijeme naše životy. Je tu příběh dvou veskrze obyčejných lidí, kteří propírají proč na tomto místě vlastně jsou a čím si v životě prošli. Je tu určitá dějová linie, která v celkovém obrazu stojí spíše v pozadí vlastních dialogů, které jsou tak obyčejné, až jsou nezajímavé. Nutnost věnovat se převážně drobnějším úkolům na moment střídá hráčovu pozornost, aby posléze opět absolvoval dialogy, které v zásadě nemají valnějšího smyslu, než zabít samotu a vypovídat se tomu druhému, co máme na srdcích a jaká minulost nás pronásleduje. Netvrdím, že je to špatně, nicméně takový způsob herního přístupu mi prostě nevyhovuje.

Firewatch se hraje poměrně dobře a nemohu říct, že bych zažil moment, kdy bych se ve hře přímo nudil. Bohužel ani zájem nebo nadšení nad postupem se mi z nějakého důvodu nedostávalo. Šel jsem pomalu, prohlížel si prostředí, detaily a věnoval se maličkostem, ale přesto všechno dialogy dvou hlavních protagonistů mě nechávaly chladným (není to tím, že bych nebyl vnímavý nebo že bych neměl tento typ her rád, ale zkrátka ono kouzlo se nedostavilo). V určitých chvílích mi dokonce přišlo, že rozhovory dvou hlavních protagonistů a jejich logika uvažování připomíná spíš pohled na svět očima předpubertálních dětí. Možná je to jen můj pocit, možná je to tam schválně, nevím a upřímně se nad tím ani nechci moc zamýšlet.

Nechci tuto hru nijak zavrhovat, protože z principu každý herní zážitek je subjektivní a zatímco mě tato hra výrazněji neoslovila, tak někdo jiný v ní může nalézt originální herní prožitek. Bohužel, Firewatch není typ hry, která by člověka motivovala k opětovnému zahrání, přestože tvůrci hru průběžně doplňují a aktualizují (nové achievementy, možnost volné nepříběhové explorace, audiology tvůrců atd.).
+13

The Saboteur

RossRoss
Dohráno
  • PC 95
Naprosto skvělá hra. Ta atmosféra! Těžko se bude psát nový komentář k 21 lidem přede mnou.
Příběh a atmosféra hry je opravdu skvělá. Postupné vybarvování města má něco do sebe. Ničení nacistických objektů a někdy i celých komplexů je skvělá zábava.

Jízdní model je na rozdíl od hry poměrně špatný. Destrukční model je ještě horší. Naopak ničení prostředí, stánků je realistické a pěkně uděláno. Trochu nepoměr.

Výběr zbraní, střelba a i stealth jsou skvělé věci. Střelba a krytí je dokonalost. Zbraně pěkně kopou, pěkně zabíjejí. Škoda, že jen pistole má tlumič.
Výběr zbraní je pěkný, samopaly, brokovnice, pistole, pancéřové pěsti, ale i granáty nebo dynamity. Škoda, že hrdina umí nosit jen dvě zbraně, takže si se všema ani nezahrajete.
Stealth je zajímavý. Moc jsem ho nepoužíval, protože stejně si všimli časem. Tak bylo lepší je zlikvidovat hned.

Lezení po domech mě bavilo. I běhání po střechách mělo něco do sebe. I výhledy. Mapa města i okolí byla dobře zpracována.

Škoda opakování vedlejší misí, které stály za prd. Hlavní mise byly skvělé, příběh plný zvratů se povedl.

Pro: Grafika, atmosféra, příběh, město, zbraně, zničitelné prostředí, exploze

Proti: Zpracování železnice, destrukční model vozidel, vedlejší mise, AI

+13

Fallout 4: Automatron

ajneajne
Dohráno
  • PC 75
Tak já tady budu Kosimu trochu v opozici, jelikož mě technika a robotika baví, tak jsem si užil i tento DLC. Nedostanete skoro žádné nové lokace (za zmínku stojí asi jen doupě Mechanika), a vše se odehrává na běžné mapě Falloutu 4. Doprovodný příběh je jen takový rozlehlejší quest, není špatný, ale taky to není gró. Hlavním tahem zde je platforma pro stavění robotů, které je provedeno celkem dost dobře. Díly získáváte především z robotů, kteří vám zkřížili cestu, a je možno kombinovat různé druhy robotů + vylepšení. Upřímně, po vylepšení robotického společníka na smrtící zbraň, tak proti slabším protivníkům ani nestíhám vytáhnout zbraň a už se válí na zemi. Ale je trochu problém, že ve Falloutu 4 máte takových možných partnerů, že se snad nedá v jedné hře stihnout si se všemi vybudovat maximální vztah, a tady přibývá další na scénu.

DLC jsem získal v rámci Season passu, takže cenu vs . užitek nehodnotím.

Pro: Funkční stavění robotů - široké možnosti, celkem příjemný nový quest

Proti: Jinak nepřináší nic nového

+13

FootLOL: Epic Fail League

KunickKunick
Dohráno
  • PC 70
Přijde vám čekání na zelenající se pažit příliš dlouhé? Připadá vám fotbal příliš nudný? Máte pocit, že zápasy nerozhodují hráči, ale někdo v pozadí? Pokud jste alespoň jednou odpověděli ANO tak, je tahle hra určená i pro Vás! Nepotřebujete kopačky ani spoustu tlačítek na gamepadu, či dokonce miliony v bance. Fotbalovým bossem se stanete ve chvíli, kdy pod zelený koberec nastražíte svou první minu a zakusíte slastný pocit vítezství, kterému jste doslova umetli cestičku.
Zdají se vám miny nudné? Co se inspirovat v Pamploně a vypustit býky? Nebo raději odstartovat rudou revoluci a přenechat hřiště jedinému hráči? Nálety, meteority, únosy létajícím talířem anebo ničivé tornádo? Možností je tolik a zápasů tak málo. Naštěstí to můžete natřít i svým (po zápase asi bývalým) kamarádům.
Není to kdovíjak velká hra, není ani bezchybná, ale obsahuje opravdu hodně zábavy ve stylovém střihu.

Herní výzva 2016, kat. 7

Pro: pravá fotbalová kanonádá

Proti: "jen" hříčka, chybí lokální multiplayer

+13

Rise of the Tomb Raider: Blood Ties and Lara's Nightmare

ZbyisekZbyisek
Dohráno
  • PC 80
Moje sny se začínají plnit! Konečně jsem se dočkal! Můj oblíbený Croft Manor v rebootované tombraiderovské sérii.

V přídavku Blood Ties, tak jak mé snové vize předpověděly, se Lara ocitá v megalomanském sídle svého rodu. V sídle, na nějž má jen dětské vzpomínky, a které ukrývá neskonalé množství tajemství. Je na Laře, aby prolezla všechna potemnělá zákoutí, odhalila pravdu o její rodině a získala celé panství do svého vlastnictví…

Je to úplně nový herní zážitek. Blood Ties je skutečná adventura. Žádná akce, žádné zbraně, jen detailní prozkoumávání místností. Celé je to lehce upravené pro tento explorativní styl hraní. Lara může třeba otevřít skříňku. A narazíte i na hádanky, ve kterých musíte z nalezených indicií rozluštit číselnou kombinaci. Dojem malinko sráží fakt, že řadu schopností, které Lara bez mrknutí oka zvládá v hlavní hře, tady jaksi zapomněla. A tak polorozpadlé dveře jsou překážkou. Místo, aby je vykopla (nebo něco), musí najít klíč. Holt si ten svůj domeček asi nechce ničit víc, než je nutné.

Příběhová část Blood Ties je asi na 1,5 až 2 hodiny. Víc, než kdy dřív jsem tady bedlivě poslouchal všechny nalezené dopisy a deníčky, detailně jsem zkoumal všechny artefakty. Poprvé mě totiž zajímaly!

Croft Manor je nekonečná studnice inspirace, tajemství a záhad. Přitom je možné projít odhadem sotva polovinu celého panství! Zbylé místnosti jsou zabedněny. A tady je prostor pro pokračování mého snu. Blood Ties je začátek věcí příštích. Velkých věcí! Do rodinného sídla rodiny Croftů se ještě vrátíme a věřím, že v příštím díle bude hrát velkou roli. Lara teď musí všechno opravit, aby zachránila vymírající odkaz její rodiny. Stále je tu co prohledávat a navíc je celý dům plný výsledků práce jejího otce. Až si Lara přečte jeho tajné spisy o záhadných oblastech celého světa, bude mít přibližně nekonečně námětů na další expedice. A možná nám už sama Lara prozradila, kam se vydá příště. Při nalezení sošky zeleného draka, pravděpodobně související s Temple of Xian (ano, ten chrám, co byl v druhém dílu) totiž pronesla “Možná bych se na to někdy měla podívat”. Možná ano. Ale možná také ne. Inspirace a námětů je tady nespočet.

Jak jsem si vysnil už v komentáři k Rise of the Tomb Raider: byla by paráda se z každé výpravy vrátit domů, do Croft Manor, tam se naskillovat a nabriefovat na nové dobrodružství, odhalit nějaké novinky a tajemnosti v rozsáhlém a postupně opravovaném sídle, a potom zase vyrazit do světa za novým dobrodružstvím! Možná je má fantazie až moc bujará, ale při hraní a čtení mezi řádky mi tato vize vystupuje do stále hmatatelnějších obrysů. A navíc je to vize, která do podstaty celé série Tomb Raider pasuje jak zadek na hrnec.

Pro: Croft Manor, předzvěst věcí příštích, adventurní styl hraní, odkazy na staré díly

Proti: Herní mód Lara’s Nightmare není to pravé

+13

Hexcells

RomcaTRomcaT
Dohráno
  • PC 80
Hru Hexcells jsem si zařadila do herní výzvy 2017 do kategorie šedá myš. Těšila jsem se na ni tolik, že jsem ji začala hrát hned a dohrála za 5 hodin se splněním všech achievementů.

Jedná se o první díl série, z níž jsem již hrála SquareCells. Jde o logickou hru s čísly a šestiúhelníky, kde nám jeden šedivý určuje množství okolních modrých šestiúhelníků. Ve hře je šest úrovní obtížnosti a celkem 31 kol. Zajímavé je, že poslední kolo je nejlehčí.

Líbí se mi, že k tomuto titulu se určitě ještě vrátím a bude to stejné, jako bych ho hrála poprvé. Plánuji se vrhnout i na další díly. Tvůrci by měli zapracovat na hudbě, tu jsem měla celou dobu hraní ztlumenou, což je škoda, hudba by měla hraní dokreslovat.

Pro: znovuhratelnost, logické prvky

Proti: hudba, krátká herní doba

+13

Fallout 4: Far Harbor

Kosi..Kosi..
Dohráno
  • PC 90
Inu už ze startu nebudu zastírat, že to bylo dobrý. Asi nejlepší DLC k Falloutu obecně, co jsem kdy hrál.

Velká, hezky zpracovaná mapa - je plná novejch objektů, zvuků, má svou specifickou atmosféru. Tři frakce, mnoho questů, přičemž člověk sám volí pro koho chce/nechce pracovat.

Příběh není nikterak špičkovej, ale mě se zalíbil - člověk odhaluje jakési tajemství a osobně jsem opravdu neměl nejmenší tušení o tom, co DIMA v minulosti spáchal - když jsem objevil hrob v továrně, byl jsem opravdu překvapenej. Konců je očividně povícero - já dosáhnul asi jednoho z těch špatných - i tak se mi ale rozuzlení líbilo (Kasumi to sice nepřežila, zato ale ani jeden Synth nebo Atomák taky ne). Taktéž mě velmi zaujala tajemná postava konfesora Martina - do poslední chvíle jsem myslel, že jej někde potkám, nakonec jsem našel jen jeho příbytek (tedy myslím si, že ty vzkazy psal on) Jeho charakter jaksi proplouvá historií ostrova a snad se zdá, že jako jedinej dostal z toho všeho rozum. Vedlejší Q byly taky dobrý - obzvlášt mě překvapivě tak nějak "vzal" ten s Mariner (Rudá smrt).

Nový zraně a itemy - sic jsem si nic zpět do Bostonu neodnesl - na ostrově jsem novinky využil a povedly se.

Herní čas - skvělý, nevím přesně, asi jsem tam strávil přes 20 hodin. (Myslím, že jsem stihnul úplně všechny lokace)

Muzika je nová a je dobrá - radost posluchat, osobně se mi asi nejvíc zalíbil tento song: Our Island, ale ani ostatní nedělají vůbec ostudu, naopak!

Suma sumárum - vše, co jsem od DLC k F4 očekával, jsem dostal. Chyby se zde najít dají, ale je jich sakra málo a já tak můžu upřímně můžu tento přídavek doporučit. S předchozími počiny (DLC k F4) se to skoro nedá srovnat.

Regulérních 90%

Pro: Atmosféra, rozlehlá mapa, novinky, příběh, muzika, herní doba, hezký moře (vlny)

Proti: Část simulace odblokace vzpomínek, některé nelogičnosti

+13

Beast Blaster

SilentWolfSilentWolf
Dohráno
  • PC 5
Výzva 2017 - zapomenutý kousek.

Inu, tak jsem jednoho dne obdržel náhodný klíč jako dárek k objednávce. Mohu si tedy odškrtnout bodík výzvy a zároveň zjistit, jaké hry se mohou na Steamu nacházet. A je to vážně hrůza.

Hra je jakousi variací na angry birds, jen místo střílení kladete dynamit. Ta hra by mě urazila i na mobilu a zdarma. Natožpak jako placená PC hra. Fyzikální model prakticky neexistuje, žádného kutálení se nedočkáte - všechno jakoby vážilo tunu. Hrany objektů jsou mnohdy neviditelné a tak obluda podivně levituje ve vzduchu, místo toho aby spadla. Hra měla dokonce několik bugů, kdy mi neuznala postup. Když zmenším rozlišení, tak ani nevidím celou obrazovku - no, je to vážně zážitek.

Dokážu si představit, že takhle mohou vypadat první projekty začínajících tvůrců her. Taky jsem měl v absolventské práci nějaké kolizní problémy a byla to spíš taková drobná hříčka. Ale to je v pořádku - já za to nechtěl peníze a nikde to nešířil.

Pro: Měl jsem ji "zdarma".

Proti: Vše - nechápu jak to mohlo projít nějakým schválením a obdržet cenovku.

+13

Duke Nukem Forever

DEUDEU
  • PC 65
Bohuzel. Vzhledem k cekaci dobe a ocekavani je hra zklamanim. Grafika na svoji dobu pripomina hru okolo roku 2005, hratelnost mi prijde zbytecne komplikovana. Ocekaval jsem podobna jatka jako predvedl letosni Doom a zde jsem byl nenaplnen. Zajimava mise byla v aute, nicmene jinak bohuzel zklamani. Hra zklouzla k hernimu stylu her CoD a podobnych, coz je obrovska skoda. Duke Nukem byl vzdy akcni ranar se spoustou zbrani a tak melo i zustat. Skoda

Pro: dej, mise v aute

Proti: nenaplneny herni potencial, zkomercneny titul

+13 +14 −1

The Cave

GotregGotreg
Dohráno
  • PC 85
Než jsem hru začal hrát, nevěděl jsem, zda-li se jí mám bát či ne. Jednalo se totiž částečně o adventuru, tedy o žánr, který mezi hrami vyhledávám minimálně. Nyní jsem však rád, že jsem si tuto hru zvolil v Herní výzvě místo toho, abych jí stále odkládal na později. Mohlo by se totiž stát, že bych se k ní nikdy nedostal.

Jedno z větších dilemat na mě již přišlo při spuštění hry. Musel jsem si totiž vybrat pouze 3 postavy ze 7mi. Ve hře můžete hrát za (Rytíře, Vidláka, Vědkyni, Dobrodružku, Dvojčata, Mnicha a Cestovatelku časem). A aby byl výběr ještě komplikovanější, tak každá postava má jinou vlastnost, kterou následně budete ve hře využívat. Po dlouhých minutách přemýšlení, jsem se nakonec rozhodl pro Rytíře, Vědkyni a Cestovatelku časem.

Jelikož se jedná o adventuru s logickými úkoly, mnohdy jsem musel zapojit veškeré mozkové buňky a pokusit se přijít na řešení daného úkolu, abych se v rámci děje dostal dál. Nad některými úkoly jsem si lámal hlavu třeba i 10 minut a ve finále jsem zjistil, že celé řešení je triviální a nechápal jsem, proč jsem na něj již nepřišel na začátku. Celkově jsem hru hrál přibližně 5 hodin, ale věřím, že kdybych si jí zahrál znovu, dohrál bych jí v mnohem kratším čase.

Během celé hry se Vaši hrdinové ocitají na prohlídce v Jeskyni (jedná se o oživlou jeskyni, která během hry komentuje nejrůznější Vaše počiny a uvádí Vás do děje). Projdete si mnoho pater jeskyně a v každém Vás čekají jiné úkoly a logické hádanky.

Na celé hře se mi líbilo promyšlení jednotlivých úkolů, k jejichž dokončení jsem hledal nejrůznější předměty a dokonce cestoval časem do 3 různých období, v rámci nichž jsem musel paralelně vykonat potřebné úkony. Další velké plus bych dal i vtipným dialogům se špetkou černého humoru.
+13

4 Minutes and 33 Seconds of Uniqueness

GarionGarion
Dohráno
  • PC 10
Co vám mám povídat. Je to blbost. Je to super jako "art", ale jako hra je to prostě blbost. Člověk sice může 4 minuty a 33 vteřin rozjímat, ale já se raději rozhodl napsat tento komentář. Vlastně je to takový loading screen. Hodně pomalý loading screen. Kdyby ho měla takhle dlouhý jakákoliv moderní hra, hned bych ji odinstaloval. Ale této hře to odpustím. Přece jen bylo jeho vytvoření asi nejvíc práce na celé hře. Zbývá mi ještě zhruba těch 33 vteřin. Jestli se teď někdo přihlásí, asi potáhnu na křížovou výpravu. Ten pruh se posouvá jeden pixel za vteřinu. Co by se stalo, kdyby můj monitor měl méně než 433 pixelů na šířku? Co kdybych hrál třeba na osciloskopu? No to je jedno, protože už jsem konečně dohrál, juchů!

Pro: Art

Proti: Všechno minus art

+13

Hack 'n' Slash

ugraugraugraugra
Dohráno
  • PC 40
Po nadšení z Else Heart.Break() jsem se vrhnul i do této "programovací" hry, která vyšla o něco dříve (předpokládám tedy, že je první, ale třeba mě zase někdo vyvede z omylu) a samozřejmě se nemůžu vyhnout srovnání.

HnS je určitě zajímavá hra z hlediska mechanismů, ale selhává u mě z hlediska zábavnosti. První polovina je ještě docela zábavná, i když možná až moc jednoduchá - příklad - hacknete stvoření, co na vás útočí a změníte mu atribut "aggressive" na "false". Tímto třeba zastavíte vránu útočící na kámen na mostě, který vám z vděčnosti uvolní cestu dál. Že to nedává smysl? To asi nic v téhle hře. Když se chcete vyléčit, musíte zapálit keř, ze kterého vypadnou srdíčka. Eh...

Každopádně hra někdy v polovině představí složitější upravování kódu (zdůrazňuji upravování - nemůžete si napsat vlastní kód jako v Else Heart, jen změnit hodnoty atributů, rovnítka či názvy proměnných), kdy ze začátku to ještě jde, ale poté se z toho stane NEHORÁZNÝ opruz. Je to asi tak zábavné, jako když jste profesionální programátor a v práci dostanete za úkol nastudovat a pochopit kód, který napsalo nějaké nemehlo před vámi a upravit ho tak, aby to dělalo trochu něco jiného. Ale hlavně do toho moc nesahat, aby to nerozbilo něco jiného! Navíc samotné upravování se provádí v rozhraní, které pro mě bylo strašně nepřehledné a evidentně je přizpůsobené gamepadu, meh.

Bohužel jsem si brzy uvědomil, že tohle je opravdu LOGICKÁ hra a že jenom chodím od puzzle k puzzle a mezitím si vyslechnu krátký dialog či cutscénu a už zase čumim do kódu a říkám si - panebože, co je tohle vůbec za jazyk? (Žádný reálný jazyk to samozřejmě není a ani nevím čemu se to podobá). V Else Heart jsem také měl záseky, ale tam jsem si aspoň mohl "odpočinout" a jít prozkoumat město a věnovat se chvíli něčemu jinému a třeba sesbírat nějaké stopy. Tady jste prostě zaseklí na jedné obrazovce a musíte ten jeden puzzle vyřešit, jinak se nehnete.

Celkovému dojmu nepomáhá ani technické zpracování, které je na úrovni freewarovky.

Může tuhle hru hrát člověk, který neumí programovat? Rozhodně ne. Možná první půlku, ale dál si neškrtnete. I já jsem se musel koukat do návodu a to se programováním živím. Do dohrání jsem se musel nakonec nutit, i když uznávám, že pár dobrých nápadů jsem tady našel. Je třeba zajímavé, že opravdu ve hře měníte soubory, které máte na disku, takže teoreticky můžete kód změnit v Poznámkovém bloku ve Windows a tím kompletně změnit pravidla hry (kód tu můžete přepsat a ne jen upravovat, i když nevím jestli by to hra skousla, nezkoušel jsem).
+13

Castle of Illusion

RonikRonik
Dohráno
  • PC 65
Herní výzva 2017 #5

Castle of Illusion je příjemnou exkurzí do dob dávno minulých, kdy skákání na hlavy nepřátel bylo vrcholem interakce v plošinovkách, což je zároveň jeho největší výhoda i slabina. Je to sice hezká, ale možná trochu zbytečná hra, která v dnešní době už nemá moc co objevného říct. Podle všeho se jedná o hodně věrný remake originálu ze Sega Genesis/Mega Drive, takže jeho fanoušci určitě budou spokojení a můžou si pěkně nostalgicky zavzpomínat a jako tradičně povzdechnout, že takovéhle hry se už dneska nedělají. Co ale nabízí pro lidi originálem nepolíbené, jako jsem třeba já?

Jednu věc určitě dokážu ocenit - nápaditost a rozmanitost úrovní. Hra tak rapidně střídá prostředí, že sotva si zvyknete na jedno, hra už vás hází do dalšího. Les, země hraček, podmořská říše, knihovna, země sladkostí, hrad... Úrovně se neliší jen vizuálně, ale každá má svůj specifický gimmick, jako jsou třeba podvodní pasáže. Za tohle určitě velké plus.

Hratelnostně je to úplně standardní Mario klon, kde se 2D pasáže střídají s 3D. Ovládání v 3D pasážích mi přišlo lehce nepřesné, naštěstí hra kromě posledního bossfightu není příliš těžká a nedocházelo k frustraci. Hádanek ve hře taky mnoho není, takže hrou můžete projet jako nůž máslem bez záseků.

Podtrženo sečteno, Castle of Illusion vypadá pěkně, neklade na hráče velké nároky, je to prostě ideální hra, když nechcete hrát nic moc náročného - 21 úrovní máte za sebou za necelé tři hodinky a pak na ni můžete s klidem zapomenout. Příjemná jednohubka, nic víc, nic míň.
+13

Gone Home

davidjahodavidjaho
Dohráno
  • PC 80
Gone Home. Hra, která, podle mnohých, odstartovala ten mor zvaný simulátory chození. Hned na úvod bych rád řekl, že k těmto lidem nepatřím a taky udělám hned pro začátek jasno. Toto není hra v pravém slova smyslu. Neodpovídá definici hry. Samotného hraní zde fakt moc nenajdete. Berte to jako interaktivní film či novelu. Pokud ne tak běžte o dům dále. Tohle není hra pro Vás.

Tak o čem tedy ta hra je? Inu hra stojí na třech pilířích. Prvním z nich a na který těžce sází je příběh. Příběh začíná úvodním telefonátem a vzkazem na dveřích. Pak už je jen na hráči a jeho šmejdění, kolik se z celkového příběhu dozví. Nebudu tady nic vyzrazovat, proto jenom obecně zhodnotím. Není to žádný třeskutě originální příběh, ale je skvěle vystavěný. Žádná hluchá místa, gradace výborně zvládnutá a tak bych mohl pokračovat dále. A popravdě nad některými tématy a motivy jsem přemýšlel ještě pěkných pár hodin po dohrání.

Druhým pilířem je prostředí, potažmo jeho prozkoumávání společně s třetím pilířem atmosférou. Opuštěná vila uprostřed půlnoci. Atmosféra vskutku hutná. Dlouhou chvíli jsem měl nepříjemné nutkání, za kterým rohem na mě něco vyskočí a podobně. A neosvětlené místnosti s blikajícími světly tomu zrovna nepřidávaly. Většinu informací se hráč dozvídá z různých listin potažmo dopisů a zápisků z deníku Vaší sestry. Nicméně mnoho souvislostí jde vyčíst i ze samotných lokací. Pracovna, bar tam všude jde vyčíst, v jakém rozpoložení obyvatelé domu byly. Co bych rád vypíchnul je právě detailnost prostředí. Ať už se jedná o obyvák, knihovnu nebo pokoj puberťačky na všech jde vidět cit, s jakou je autoři vytvářeli. Hlavně u VHS s filmy jsem vytvrdl na dlouho ve snaze zjistit, co všechno natáčeli. Dýchla na mě nostalgie to bezesporu.

Ozvučení hry je víceméně čistý ambient. Dabing Sam na vysoké úrovni. Zaručuji, že pocítíte emoce. Co mě potěšilo, byly kazety s muzikou, které hráč může nalézt, jež se mi přesně trefily do vkusu. Něco na pomezí punku a alternativního rocku. Jo je to strašná magořina, ale v rámci kontextu tam seděla jak prdel na hrnec.
Grafika je čistý průměr. Ničím neokouzlí, ničím nezklame.

Jediná věc, kterou bych hře vytkl, je její technický stav. Ačkoliv splňuji doporučené požadavky, hra se přesto nevyhla náhodným poklesům FPS. Taktéž mě trápil jeden bug kdy se přestali zobrazovat texty u dopisů a jiných. Stačilo sice hru hodit pouze do menu a znovu načíst i tak je to však třeba zmínit.

Hru jsem prošel za necelé tři hodiny a to jsem prozkoumával vážně každičký kousek. Řekl bych, že délka tak akorát když uvážíme, že je to spíše interaktivní novela.
Finální ortel… Za uvážení výše uvedených podmínek musím hru pochválit. Svůj námět zpracovala na výbornou a nemám jí v zásadě co vytknout. Pravda za plnou palbu v podobě dvaceti eur nestojí, ale v nějaké té slevě proč ne. Berte ji jako lístek do kina na film, jehož plynutí děje ovládáte Vy.

Pro: příběh, atmosféra, kazety

Proti: technické nedodělky

+13

Mass Effect 3: Leviathan

DoomCZEDoomCZE
  • PC --
Herní výzva 2017 #5

Odehráno zhruba za 2,5 hodiny.

EA by potřebovali pěkně přes hubu za to, že tohle DLC nedali hned do původní hry. Však je v něm trochu vysvětlená jenom taková maličkost. I když ne úplně, ale dostatečně.

Problém s tím, že to mělo být už v základní hře, je s tím, že se to dá hrát kdykoliv během kampaně, než aby to mělo pevné místo v průběhu hry. Jsou zde obsažení všichni nepřátelé a pokud hráč hraje tohle DLC hned ze začátku hry, tak to poněkud rozbíjí odhalení některých nepřátel v pozdějších částech hry. Ale když je za to potřeba platit extra, tak se to musí dát hrát kdykoliv, že jo.

Dohrál jsem to poprvé až teď, po pěti letech od vydání. Škoda, že se za tu dobu cena nesnížila ani o korunu.

Detektivní pasáž na začátku je příjemným zpestřením, prostřední část je až zbytečně moc akční a v závěru už zábavnost docela upadá. Nahradí to ale konec s rozhovorem.
+13

BioShock Infinite

mythragonmythragon
Dohráno
  • PC 95
Herní výzva 2017, č. 3 - Only the best!

V době, kdy Bioshock Infinite vyšel, jsem ještě neměl tak výkonnou mašinu, abych si ho mohl zahrát a proto jsem zvolil jinou možnost, a to sledovat Let's play na youtube. Díky Cry-i Už tehdy jsem byl unešený provedením celého města v oblacích, pohádkovou grafikou, ale hlavně příběhem!!!
Konečně, po 4 letech, jsem si hru pořídil a s chutí se pustil do hraní. I přes to všechno, že jsem věděl, jak to s Bookerem a Elizabeth dopadne a jak vlastně celé město funguje, užil jsem si hru daleko víc, než napoprvé. Je to prostě něco úplně jiného si sám zažít jízdu na dráze, zkoušení vigorů a hledání voxophonů a dalších tajemství. Hlavně první setkání s Elizabeth a Songbirdem, to je něco, co se nazapomíná. :)
Je pravda, že ke konci mě už souboje docela omrzely (znič všechny nepřátelé v okolí, až pak můžeš pokračovat dál), AI protivníků taky mohla být lepší, ale to jsou jen drobné vady na už tak výborné hře.

Pro: Příběh, Elizabeth, jednoduchá hratelnost, grafika

Proti: slabá AI nepřátel, ke konci hry monotónní přestřelky

+13 +14 −1

Oxenfree

Jack_DarkJack_Dark
Dohráno
  • PC 75
Oxenfree je zajímavý kousek od bývalých tvůrců z Telltale studia.

Jejich zkušenosti a styl se odráží i na samostatné hře. Jdou zde sice cestou minimalistické grafiky, ale nebojí se na hráče hrnout spoustu dialogů a rozhodnutí, jak se hlavní hrdinka Alex bude formovat a jak celý její výlet s kamarády na ostrov, který má svou temnou minulost dopadne už záleží jen na hráči.

A zde ty rozdíly jsou vidět. Vztahy mezi lidmi můžou dopadnou dobře ale taky není problém si vytvořit mrchu kterou budou všichni nesnášet a přilít olej do ohně kdy se skupina pak rozpadne. Tady jsou rozhovory a vztahy stavebním kamenem hry, kdy ostrov a paranormální jevy na něm pak dotváří výsledné dílo.

K atmosféře přispívá i solidní soundtrack, ale hlavně výborný dabing postav. Hráč pak nemá problém se sžít s hlavní hrdinkou a sledovat děj a časté rozhovory které jsou dobře napsané, je tedy fakt že působí mnohem víc dospěleji než by člověk od party středoškoláků čekal. Což je ale ve finále plus. Navíc ne vždy je potřeba odpovídat, i když je nabídka tři možných odpovědí k dispozici, a i tak se zkrátka vyplatí při některých situacích mlčet a nechat plynout rozhovor dalších.

Co mi trochu vadilo je menší rozloha oblastí a v pozdějších fázích potřeba se tam znovu vracet. Možná i to hraní s rádiem bych trochu ubral, ale je to rozhodně zajímavý prvek.

Oxenfree překvapilo, časem se k němu ještě vrátím i díky možnosti new game plus kdy se některé věci odvíjí ještě jinak a nabízí další varianty pro znovu rozehrání. Doufám, že autoři časem vydají zas nějakou další hru, jejich styl má co nabídnout hráčům.


+13

Tyranny

AdieuAdieu
Dohráno
  • PC 65
Na Tyranny jsem měl poměrně positivní reference od kamaráda. Pravdou je, že rok 2016 byl na kvalitní RPG tituly skoupý, bohužel pro Tyranny ji ovšem budu poměřovat v kontextu celého žánru. Počáteční seznamovací kroky jsou příslibem netuctového RPG, kde je hráčova posice řešitele problémů a soudce v jednom narativně ospravedlněna, neboť hrajete za zástupce paragona spravedlnosti, a to až v apokalyptickém, bezohledném a hlavně LIDSKÉM světě, jenž - alespoň se to tak zpočátku jeví - nabízí dospělejší, přesvědčivější a chvílemi i poněkud křečovitě naturalistickou alternativu ke generické fantasy a dává atmosférou vzpomenout spíše na první Fallout, případně Planescape; jenže to je pouze úvodní dojem.

Netrvá to příliš hodin a na povrch vyplouvá kolísavá kvalita dialogů. A je sice hezké, že jsme se v dialogovém okně dočkali nejen přímé řeči, nýbrž i popisu, ale to by mě ten popis - trefně v šedé barvě fontu - také musel zajímat, a mě nezajímá, jestli se škrábe na zadku stý stejně uvažující a vyjadřující se voják, kterého od anonymity dělí pouze jméno. Nebo bych měl říct spíše vojačka? Tenhle svět je totiž tak hustý a krutý, že i většinu velitelů tvoří ženy... a jediný manželský pár, na který jsem narazil, byl lesbický. Zřejmě je v Americe při tvorbě nového universa důležitější pokleknout a pokouřit SJWs, než vytvořit přesvědčivý, ironií osudu tematicky totalitní svět. Nemusím dodávat, že si tím tvůrci ořezávají možnosti.

Dalším kamenem úrazu je soubojový systém. Klikat na ikonky, když vyprší čas jejich neaktivity, pak zase čekat, kliknout, dokolečka, je veskrze nesmírně originální a dynamické a vůbec si při hraní nepřipadám jako retard. Proboha, old school RPG znamená, že to bude i v takovýchto banalitách horší než první Baldur?! Ten systém je prostě neuspokojivý a vlastně je taková celá hra: hráčovo jednání nepřináší žádné pořádné zadostiučinění; výzbroj neznamená víc než pomalounku rostoucí číslíčka a neustále ji proměňujete; mapy jsou tak malé, že není problém si v nich všimnout všeho a to pak prodat obchodníkům, kteří mají bezedné kapsy; ze získávání tajemných, prastarých věží se stává stejná rutina, jako pokud archeolog najde hliněný střep; uzmete-li v knihovně neuvěřitelně mocnou vědomost, tuto se nikdy nedozvíte, můžete ji však nosit pro zlepšení statů; když se hráč naučí sesílat edikty (nic moc neprozrazuji, neboť ve hře je na to GUI od začátku), které většinu hry působí jako legendární síla, je jejich použití a výjimečnost degradována na úroveň obtížnosti zapnutí mixéru, atd., atd.

Tyranny rovněž končí předčasně, zřejmě tlačil deadline. Popravdě jsem však byl rád, prišlo mi to již úmorné. Jakkoliv jsem kritický, hra má světlé okamžiky, sympaticky temné a přitom ne pitomé možnosti jednání, pár dobře napsaných postav. Ale je to jako ždímat vyždímaný citron.
+13 +15 −2

Rise of the Tomb Raider

Blue.SharkBlue.Shark
Dohráno
  • PC 85
Druhý díl hry o ostřílené archeoložce se mi zamlouval o něco méně, než ten první. To se může zdát jako významné mínus. Vyváží ho ale určitě fakt, že jsem se rozhodl dotáhnout hru do konce i přesto, že jsem byl na stabilních 15 FPS s nejhorším grafickým nastavením. Pokud je hra natolik zábavná, že se pro ni hráč dobrovolně nechá mučit a ještě se mu to líbí, zřejmě na ní něco bude, no ne?

Začnu s příběhem. Nemohu proti němu říci ani popel, pokud jde o celkovou propracovanost, spád a zábavnost; v těchto aspektech je možná druhý Tomb Raider lepší, než jeho starší kolega. Trochu mě ale mrzí, že v celkovém vyznění sáhli scénáristé k zakomponování zlé nadnárodní společnosti. Pryč je ta fascinace zvráceně vyvinutou společností z prvního dílu, nastupuje poněkud klišovitá situace "My chceme tamto a s tím mimo jiné ovládneme svět, protožééé...prostě proto!"

Audiovizuální stránka hry je naprosto špičková, a i když jsem zřejmě zažil asi tak 10 % z maximální krásy hry, i to mě stačilo okouzlit. Zažijeme podstatně více velkolepých výhledů, ale i hnidopišských detailů, které tam ještě k tomu nejsou jen tak pro nic za nic. Nevím, jestli moje nároky na grafiku zamrzly u Prehistorika, ale z toho, co grafici dokázali zde, opravdu oči přechází.

Mechaniky hry se potom vezou na podobné vlně, jako v prvním dílu. Zajímavá je nutnost vyrábět si šípy či specializovanou munici, popřípadě periferie, které rozšíří nosnost Lary. To celé je napojeno na sbírání surovin, které je tak nenásilně vetknuto do hry, že hráči přijde naprosto přirozené. Jdu do lesa? No jasně, seberu tamhlety hřiby satany a někomu z toho uvařím guláš. Jdu do jeskyně? Ale jo, vypáčím ze skály tu síru. A co tamhleten mrtvý jelen? Yup, bude z něj fajn kožich.

Dále mě baví téměř nulová variabilita nepřátel. A překvapivě vůbec nevadí! Sem tam Lara zakopne o nějakého silnějšího bijce (třeba ty šouráky se štítem) a hra jí naprosto nečekaně nabídne možnost ukázat mu zvednutý prostředníček ve formě toxického šípu. To mě s mými problémy s Frameratem často zachránilo od ragequitu.

Mnohem větší prostor také dostaly hádanky a puzzly. Nejde k nim ovšem mnoho říci, protože si udržují stejně vysokou kvalitu, jako v předchozím díle. Takže - je to prostě zábava.

Už na začátku jsem vytknul něco málo příběhu. Moje druhá a poslední výtka poputuje k finálnímu bossovi. Boj s ním byl, řekněme, otravný. Myslím tím zejména sestřelování hořících koulí na rotor vrtulníku. Proboha, kdo by sestřeloval koule smůly, když má plný toulec výbušných šípů? Tohle se nepovedlo. Boj s Konstantinem byl potom naopak neuvěřitelně lehký - prostě jsem ho uházel plechovkovými bombami.

Ve finálním hodnocení si ode mě tedy tento díl odnáší o 5 % nižší skóre, ale asi jen proto, že menší krok mezi známkami není. Rise of the Tomb Raider je natolik povedený, že nad dvěma hloupostmi člověk mávne rukou a prostě hraje dál. Moc se těším na třetí díl a ten druhý rozhodně mohu doporučit každému, kdo má rád akci, puzzly a dámské pozadí. Vlastně i tomu, kdo ho rád nemá.

Pro: Perfektní audiovizuál, příběh, puzzly, rozšířené mechaniky, vedlejší úkoly, roztroušené útržky příběhů

Proti: Poněkud klišovitý protivník, zvláštní systém boje s finálním bossem

+13
Zobrazit další komentáře

Nejlépe hodnocené komentáře
(za posledních 30 dní)

  • berry1009 Syberia +31
    Napsal berry1009, 21 dní
    V této adventuře ze začátku roku 2002 se v kůži mladé právničky Kate Walkerové vydáte do…
  • Katt Mass Effect 3 +29
    Napsala Katt, 27 dní
    Hodnocená verze - Legendary Edition  Roky jsem nezažila u hry pocit, že si jí tak moc…
  • H34D Mass Effect 3 +28
    Napsal H34D, 19 dní
    Jeden by řekl, že poté, co dvakrát spasíte galaxii, by ten klid a mír mohl nějakou chvilku…
  • Flowerpot Silent Hill 2 +26
    Napsal Flowerpot, 6 dní
    Remake. Silent. Hillu. Dvojky. Sa. Podaril. Nejak tomu stále nemôžem veriť, pretože som…
  • H34D DOOM + DOOM II +24
    Napsal H34D, 14 dní
    Remasterovat původní Doom určitě byla jedna z největších výzev, které doposud masteři…
  • Jumas Dishonored 2 +23
    Napsal Jumas, 11 dní
    Dishonored bylo zjevení. Když jsem se k němu a k jeho rozšířením dlouho po vydání…
  • Tainaru Final Fantasy IV +22
    Napsal Tainaru, 17 dní
    Po dlouhém, opravdu dlouhém uvažování, rozmýšlení a rozvažování jsem se pustil do…
  • CrisBenton Ve stínu havrana +22
    Napsal CrisBenton, 25 dní
    No dobrá, jdu pokračovat ve své spanilé jízdě českými adventurami. Následoval Stín…
  • rikuhahl What Remains of… +21
    What Remains of Edith Finch
    Napsal rikuhahl, 13 dní
    No co to je tohle? Jsem si mylně myslel, že si jdu zahrát walking simulátor a budu pobíhat…
  • raisen Frostpunk +21
    Napsala raisen, 16 dní
    Strategie nejsou mým hraným a oblíbeným žánrem, pokud nejde o zabíjení mimozemšťanů v…