Nejlépe hodnocené komentáře

Tahle hra není ani zdaleka tak špatná, jak se může zdát...jo, to jsem opravdu ze začátku prohlašoval, ale v předposledním levelu (nebo kde) jsem opravdu měl dost. Tato hra totiž fakt není dobrá.

Grafika je vskutku ošklivá, ale není to vyloženě nekoukatelné. A vězte, že grafika patří k tomu lepšímu na této hře. HW nároky jsou rozhodně neoptimální, jsou zde chyby v animacích, jsou tu bugy...ale to stále není to nejhorší. Ona totiž celková hratelnost téhle hry je mizivá. Každým levelem děláte přesně to samé, s těmi vyjímkami, kdy pro změnu utíkáte mezi domy za neustálé palby nepřátel (což ale není právě zábavná část).

Krom toho je tu i jiná sbírka nedostatků a chyb, počínaje blbým ovládáním (některé exekuce jsem si nikdy nemohl vychutnat, protože hra jednoduše neragovala na mou myš, ačkoliv při tutorialu na začátku všechno fungovalo správně; při normálním pohybu je nemožné dívat se nahoru a dolů, což jsem viděl pouze u The Thing, a i tam mě to patřičně sralo; míření je vyloženě krkolomné; rozvržení kláves je pro mě nepohodlné, a není možné ho přenastavit...PROČ KURVA?!), místy divnou a divokou kamerou, nepřáteli, kteří jsou neuvěřitelní dementi a géniové s šestým smyslem zároveň (někdy se můžu proběhnout přímo před nima a oni na to nereagují, někdy se plížím 10 metrů za nimi a oni se vzápětí otočí a začnou to do mě pálit) a příšernými zvuky zbraní konče.

Abych ale něco také pochválil a odůvodnil ta procenta, atmosféra by se místy dala krájet, násilí jsem si (alespoň z počátku) nadmíru užíval a z nějakého záhadného důvodu mě to osobně dobrou první půlku opravdu bavilo. Pak ale přišla druhá půlka složená z neuvěřitelně blbých levelů, s dechberoucně špatným level designem a vzroustající nudou. Kromě toho se mi dvakrát stalo, že na konci levelu se mi hra na začátku filmečku (mimochodem, filmečky jsou odporné) zcela sekla. Samozřejmě jsem si během toho hru neukládal, jelikož z počátku jsem čekal, že checkpointy se zapisují sami (ale ne, vy musíte hru uložit ještě manuálně, abyste při dalším hraní pokračovali od posledního checkpointu), tudíž jsem level musel opakovat od začátku. Jakmile se mi to stalo podruhé, měl jsem všeho dost a hru nemilosrdně odinstaloval.

I když by se mohlo najít pár jedinců, jako jsem já, které by to zpočátku mohlo bavit, celková kvalita hry to jistojistě dřív nebo později zastíní a takový jedinec by hru akorát začal nenávidět za to, že s ni ztrácel čas. Ruce pryč!

"I want to play a game." Památná to věta, kterou pozná každý, kdo viděl alespoň jediný díl filmové série. Není tedy divu, že je to to první, co uslyšíte v této hře. Tato hra má ale s filmem společného méně, než by se mohlo zdát. A to jak v dobrém, tak špatném slova smyslu.

Začnu tím, na čem tato hra stojí, a to jsou hádanky. Co se různorodosti týče, není to žádná sláva, za což možná tak trochu může i fakt, že všechny druhy hádanek jsou představeny během první hodiny hraní (samozřejmě na ty vyjímky, kdy se jeden druh hádanky objeví jedinkrát za celou hru, což zpravidla bývá při zachraňování jednotlivých osob). Nicméně, jejich obtížnost postupem hrou roste a tak se stávají čím dál zajímavější (opět až na vyjímky, kdy jsou v jádru prostě snadné a takové přetrvávají až do konce). Co se se nápadu týče, nejvíce se mi líbila ta částečně zatopená místnost plná sloupů, jejíž stěny a sloupy byly všelijak pokryté čísly, a úkolem bylo najít to přesné místo a přesný úhel pohledu, abych si všiml trojciferné číselné kombinace. Chytré. Pexesové obrazovky s šibeničním množstvím pokusů při zachraňování poslední osoby mě taky potěšily.

Atmosféra mě rozhodně potěšila, ačkoliv místy staví jen a pouze na černočerné tmě. Většinou je ale opravdu vybudována poctivě na zvucích, nejistotě, slabotě hl. hrdiny a působivém designu opuštěného blázince. Kolikrát jsem měl upřímně nahnáno, když jsem věděl, že po mě jde někdo, kdo má v ruce pálku s hřebíky, zatímco já mám ruce prázdné. Ke konci hry jsem se taky lekl tak, až jsem poskočil a zaječel (a to jsem zrovna hrál za dne a vedle mě někdo seděl). Zkrátka a dobře, tahle hra dokáže vyděsit a dokáže hráče udržovat napjatého, což je na hru takového rozsahu rozhodně překvapující.

Ať je ale v tomto směru hra sebeúspěšnější, má několik bohužel velmi výrazných nedostatků. Jeden za všechny je prapodivný bojový systém. Těch prvních pár hodin jsem ho nesnášel a nadával na něj pokaždé, co jsem si na něj jen vzpomněl. Po pár bitkách jsem mu ale přišel na kloub a od té doby proti mě neměla šanci ani ta největší korba, neboť counter-attack nejde zkazit a některými zbraněmi stačí máchnout jen jednou a nepřítel se již válel v louži vlastní krve. Problém ale je, že tyto souboje jednoduše nejsou zábavné a jenom zdržují. Proto jsem se každého živáčka snažil nalákat do pasti (pokud někde nějaká byla), což je po chvilce taky žalostně snadné, takže ve výsledku nepřátelé opravdu fungují jen jako otravné překážky (až na jednu vyjímku na konci hry, ale k tomu až později).

Na samotný příběh jsem byl hodně zvědavej, a v tomto směru přišlo asi největší zklamání. On je příběh totiž strašně nezajímavej, vyvýjí se nezajímavě, a oba konce jsou prostě nezajímavé. Jo, je to uděláno po vzoru filmů, kdy celou dobu vlastně nevíte, o co kráčí, a na konci vás čeká veliké ohromující překvapení. Tady to ale tak nefunguje, protože ačkoliv jsem ten konec nečekal, na prdel jsem si z toho rozhodně nesedl (jak se stalo u prvních dvou dílů filmové série). Vlastně, jak jsem řekl, byl jsem zklamán a říkal jsem si, že po tom všem, čím jsem si prošel, bych si zasloužil něco lepšího.

Další vadou na kráse je neskutečně zhovadilé ovládání některých úkonů pouze myší. Přejít přes tenké prkno ještě není taková hrůza (i když taky občas dokázalo kvalitně nasrat), ale řešit některé hádanky je monumentální pain in the ass, obzvláště v případech, kdy vám přitom utíká čas. Tyto hádanky jsou totiž jaksi přecitlivělé a i nepatrný pohyb myší nahoru během pohybu do strany způsobí, že se označí zcela jiná část hádanky, která se samozřejmě změní v závislosti na onom pohybu do strany, a to vám akorát tak zamotá hlavu a patřičně to naštve.

Celková obtížnost hry je taky extrémně nevyvážená. 70% hry jsem si prošel s prstem v nose, zatímco během zbylé třicítky jsem se zapotil, jako už dlouho u žádné jiné hry. Znenadání jsem měl tři přisrané minutky na vyřešní tří hádanek, a tímto úkolem se na mém čele začal pot teprve objevovat. Následují totiž další po sobě jdoucí časově omezené sekvence, během kterých se pot rozmnožil až ze mě valil. A to ani nezmiňuju tu úplně závěrečnou sekvenci, která prakticky jen kombinuje všemožné hádanky versus extrémně neshovívavý časový limit a "strategicky" umístěné nepřátelé, kteří na hráče ustavičně hází Molotovy.

Přestože ale hádanky občas naštvou a od poloviny dál se vlastně už jen opakují, po celou dobu hraní mě to nějak pořád bavilo. Je pravda, že ten odporný všudypřítomný backtracking mi lezl na nervy, ale něco na tom prostě je. Něco, co udržovalo zájem. Mimochodem, herní doba je rozhodně nadprůměrná a musím se přiznat, že jsem se nenudil ani jednou. Ani při bitkách. Ty mě jenom sraly, ne že by byly nudné. Jo, Saw se může řadit mezi ty povedenější adaptace.

Ty vole, tohle bylo něco. Tohle byla nejúžasnější hodina mého krátkého života. Přesně tak dlouho jsem hrál Wheelmana. Vůbec nejlepší městskou akci, která kdy zdobila můj disk.

Víte, co je na Wheelmanovi nejkrásnější? Že se nesere absolutně s NIČÍM. Fyzikální zákony? Neexistují, ale to by bylo v pořádku, konec konců Wheelman nikdy neměl být ani kapičku realistický. Ale co jsem ocenil nejvíc, Wheelman kašle i na jakékoliv dnešní (čti posledního desetiletí) standardy. To z Wheelmana činí opravdu unikátní hru.

Začnu u toho, o čem Wheelman stejně jako většina jiných městských akcí je, a to jsou vozidla. Teda řeknu vám, je to neskonale zábavné, když jsou všechna auta stejně rychlá, všechny se chovají stejně (stejně báječně), když jsou auta rychlejší, než motorky, ale samozřejmě jen v tom případě, kdy vy sedíte na motorce a honíte nějaké auto, páč to by potom bylo příliš snadné, že. Opravdu hodně jsem ocenil tu skutečnost, že každé auto, každá motorka i každý náklaďák má dusík. Ne že by byl potřeba, rychlost je už tak extrémní. Taky jsem si zamiloval fakt, že zde auta nedělají debilní kotrmelce, takže nikdy neskončí kolama vzhůru. NÁDHERA! A to jsem ještě ani nezmínil, jak parádně se hra hraje, když jdete po svých a musíte si prostřílet cestu dál. TO JE CESTA RÁJEM! Wheelman nabízí ty nejlepší, nejdramatičtější, nejnapínavější a nejzábavnější přestřelky všech dob. Taky je príma to, že Vin zde neumí skákat, takže půlmetrový balvan v úzké chodbě znamená nutnost jít jinudy a obejít si to. NÁDHERA, není nad to se v téhle hře jen tak procházet a kochat se všudypřítomnou grafickou krásou. Když už jsem nakousl tu grafiku, tohle jsou nefalšované orgie! AI je rovněž výborná. Tekly mi slzy štěstí pokaždé, když se nepřítel přestal krýt a vyběhl do prázdného prostoru, kde jen tak stál a čekal na mnou daný rozsudek smrti, a když jsem zmáčkl spoušť a chtěl nepřítele poslat do horoucích pekel, před hlaveň mi přivtěřil přítel, že si na nepřítele taky zastřílí a musí to být z přesně stejného místa, ze kterého střílím já. Takovej orgáč jsem zažíval i tehdy, když člověk, kterého jsem musel chránit, udělal to samé, co v předchozím příkladu nepřítel. BÁJEČNÉ! Hodně mě rovněž potěšila matrixovská rychlost civilních chodců, která způsobuje to, že je zkrátka není možné zabít! DOKONALOST!

Žerty stranou, Wheelman je epic fail. Pocit z jízdy je příšerný, páč se auta chovají opravdu neskutečně zhovadile (to není ani arkádový jízdní model, to je prostě dementní jízdní model) a motorky ještě hůř, jsou absurdně rychlá a absurdně rychle zatáčejí. Aimed shot, Cyclon shot (bo je se tomu nadává) ani Airjack to nezachrání, protože ačkoliv jsou tyto prvky vcelku zajímavé a originální, okoukají se během deseti minut. Tomu říkám blesková rychlost. Když Vin chodí po svých, to je ale teprv ten největší disaster. Přestřelky jsou brutálně nudné, otravné a příšerné, AI je jedna z nejhorších v celé herní historii (ne, nepřeháním), a zdejší animace jsou jedny z nejodpornějších, jaké jsem jaktěživ viděl. Na nich tvůrci evidentně makali jeden dva dny. Dál opravdu nechápu, proč ten chuj neumí skákat nebo aspoň nějaký základy šplhání. Kdyby to uměl, nemusel bych si jak píčus obcházet celej vlak kvůli podělanýmu půlmetrovýmu šutru. Jo, a civilisti se fakt nedají zabít a v podstatě reagujou úplně stejně jako v Midtown Madness...když jsem si uvědomil tuhle bolestnou pravdu, fakt jsem si říkal, že tohle nikdo nemohl myslet vážně. Dále tu máme poměrně klasické neduhy - totální absence příběhu (teda, alespoň za tu hodinu, co jsem to vydržel, se tam neobjevil ani nepatrný náznak), absolutně nulová motivace k hraní, nudně navržené město, ve kterém si je každý metr čtvereční podobný jako vejce vejci, přehršle zbytečných side misí, které stejně podle mě nikdo nebude chtít vykonat (osobně jsem zkusil dvě a měl jsem dost), glitches (nechtěně to na motorce ve vysoké rychlosti napálím do zdi, spadnu z ní, a hle, jsem za onou zdí a není cesty ven), hrozná hudba (aspoň teda to, co mé uši během hraní zaregistrovaly) hrozné CGI cutscény...no, na hodinu hraní toho na stěžování není nejmíň, není-liž pravda.

Já jsem ale hodnej kluk, takže něco i pochválím. Auta vypadají pěkně. Celkově je vizuální stránka výrazně podprůměrná, ale ty auta fakt vypadají pěkně. Destrukční model je slušný, voice acting je výtečný a musím se přiznat, že úvodní mise se mi docela líbila a zdálo se mi, že to nebude taková hrůza. Leč zmýlil jsem se, je to hrůza jako bejk.

Wheelmana bych mohl popsat jako Driv3ra nové generace. Ten měl ale aspoň působivý příběh a výborný soundtrack, a byl jsem ho schopný dohrát. Wheelman je ale katastrofální zpotvořenina na úrovni ptačího trusu. Na druhou.

Teda, jak se blíží Vánoce, kvalitně si dávám do těla. Nečekal bych, že tak brzo po Wheelmanovi budu hrát něco stejně špatného, ne-li horšího, ale povedlo se!

Nebudu prudit stupidní ironií jako tuhle u Wheelmana a řeknu to rovnou - Legendary je kurevsky špatná hra. VŠECHNO je špatně. Blbý příběh, ohromně klišoidní a celkově debilní dialogy, amatérský voice acting, totálně chudá hratelnost, starověké herní mechanismy, ošklivá grafika, otravné a nesmyslně dlouhé scripty (a to tak dlouhé, že za tu chvilku, co jsem to vydržel hrát, jsem asi desetkrát někam došel a tam jsem musel čekat, než se script dokončí (např. gauč bránící v cestě po schodech - dojdu k němu, sekám do něj sekerou, nic se neděje, pobíhám po místnosti, vrátím se ke gauči, ten už je dole - wtf?), dechberoucně hrozný level design (fakt, z toho jsem se málem posral), extrémně nízká obtížnost (vlastně si teď nevybavuju takhle lehkou hru...je teda možné, že by se časem obtížnost zvedla, ale už samotnej koncept zaručuje bezproblémový průchod hrou. Smůla, že je ta hra taková sračka, že s ní ztrácet víc než tu necelou hodinku nehodlám), prapodivný (a protivný) pocit ze střílení, prapodivné zvuky zbraní, random spouštění hudby (teda toho jednoho nic moc songu), zvláštní (ale zatraceně vtipné) animace vedlejších lidských postav...ale tohle všechno bych byl schopnej hodit za hlavu, kdyby ta hra aspoň byla zábavná. A ona ani to není. Ani v prvních minutách. Tohle lejno prostě od samotného začátku, od samotného intra šíleně smrdí a ten závan roste až do naprosté nesnesitelnosti, což v mém případě trvalo nějakých 45 minut. Nic víc se mi teď nevybavuje, ale jak na to teďka koukám, až tak málo toho není.

Tahle hra má k legendární na světelný léta daleko. Vlastně, zhruba stejně daleko má i k pouhé průměrnosti. Myslím ale, že už vím, kterýmu hajzlovi to dám pod stromeček. :)