Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Nejlépe hodnocené komentáře

Rollcage

  • PC 80
Jen si to představte, psal se únor roku 2000 a já doma operoval s postarší 486. O nových hrách jsem si tedy mohl nechat jen zdát. Byl jsem zhruba půlročním odběratelem časopisu Score, samozřejmě vzhledem k financím i ke staršímu PC jen bez CD, ale podle recenzí už jsem slintal nad novými hrami, které jsem se chystal pařit, až na jaře/létě téhož roku přijde nový PC. O Rollcage jsem nevěděl zhola nic, ani žánru závodních her jsem příliš neholdoval, ale z jakéhosi nevysvětlitelného důvodu mě název a obrázek hry natolik zaujal, že jsem totálně na slepo zainvestoval tehdejších šílených 150 Kč (bylo mi 12 let) a časopis včetně s CD koupil… Do dneška tuto koupi považuju za nejšťastnější, co jsem kdy v souvislosti s hrami uskutečnil.

Pár měsícu jsem si sice jen prohlížel obal, ale když jsem hru nainstaloval na zbrusu nový Celeron 466, nevěřil jsem svým očím. Parádní grafika, vtahující barevné provedení, pěkné efekty a ta rychlost! Při hraní Rollcage jste najednou uvnitř, svištíte v nadpozemském světě nadpozemskou rychlostí, krajina se rozmazává… Do toho parádní soundtrack a vy zapomínáte, že kolem existuje něco jako realita! Když jsem později mohl srovnat hru s podobným Wipeoutem, Rollcage se mi zdá mnohem sympatičtější.

Dalším skvělým plusem byl multiplayer v splitscreenu. Tehdy v roce 2000 ani ještě pár let poté nebylo moc možností, jaksi zahrát s živými soupeři. Internet pro běžné smrtelníky neexistoval a LANky se začínaly pořádat také až pár let poté. S kamarádem se na jednom PC závodilo skvěle, zkrátka super pařba. Jediným a za to poměrně závažným problémem Rollcage byl nízký počet tratí. Na první pohled sice 4 světy každý se 4 tratěmi nejsou málo, jenže Neo City se mi tehdy zdálo příliš nepřehledné, tmavé a takové nic moc, takže zbývaly už jen „mimozemské“ Harpoon Islands, Sapphire Springs a Outworld. 12 tratí sice pořád ok, ale když ony jsou poměrně krátké, za pár hodin je znáte všechny nazpaměť.
+16 +17 −1

Crysis 3

  • PC 65
Po dohrání Crysis 2 jsem si říkal tak to bychom měli hotovo. O to víc mě překvapilo oznámení třetího dílu. Navíc s lukem. V té době obliba luku byla veliká a objevila se až podezřele v mnoha hrách. Crysis 3 se navíc objevila necelé dva roky po dvojce, to vše ve mě budilo pochybnosti a jen snahu vytáhnout z toho co se ještě dá a vydělat.

On zde příběh byl vždy takový mišmaš od všeho, postav se zde objeví jen pár ale zato jsem docela zapamatování hodné zvláště díky propracované grafice a animaci obličejů vypadají neskutečně. Vše se vrací ale do starých kolejí, máme tu obrovskou zlou korporaci Cell která vládne světu prakticky, a brzy se vrátí na scénu opět sephové, když je hráč vyhodí dveřmi přijdou oknem. A zde mi to to se týče příběhu a hratelnosti docela skřípe. Radši to dám do spoileru opět se začátek zaměřuje na lidské protivníky a jejich lovení, kdy několik prvních misí tvoří oni tu náplň misí. Pak dojde na klasický návrat vetřelců kdy zde vezmou iniciativu a všechny a vše začnou likvidovat a nikdo je nedokáže zastavit. Pak dojde na grand finále kdy se lehce opět dostaví ke slovu vozidla, a pak scény kdy teprve to vypadá že jde o vše a je tu nějaký ten velký boj o planetu. Zlikviduji několik důležitých oblastí a hurá k hlavnímu nepříteli. Problém je v tom že tahle šablona tu byla úplně stejně v druhém díle a vlastně i v prvním. Nějaká snaha o něco nového zde zkrátka chybí.

Příběh a šablona viz. spoiler mě tedy totálně zklamal. Co se týče samotné hratelnosti, tak zde se toho taky mnoho nezměnilo. Ano nový luk je děsně cool a v některých chvílích na začátku až příliš overtop zvlášť díky možnosti střílet a zůstat neviditelný. Nová možnost hackování minových polích a strážních věží je spíše nutnost než nějaká úžasná věc. Zbraně mi přišli snad ještě více dány stranou na to aby vynikl právě luk. Ale celkově mi přijde že autoři hratelnost a snahu hru posunout někam dál vypustili a zůstali ve stejných kolejích.

A právě v tomto vidím kámen úrazu. Žádný posun v příběhu, hratelnosti a snahu to spíše nacpat do menších prostor, nacpat co nejvíc nepřátel a možnost jejich přivoláváním prodlužovat dobu v oblasti na jejich likvidaci. Je to zkrátka furt to samé. Hra má sice opravdu nádhernou grafiku a technologie CryEnginu 3 je neskutečná podívaná, jenže co z toho když se vším ostatním zůstaneme na místě.

Ano jsou zde wow scény a momenty. Působí to jako našlapaný akční film a ke konci to může i působit epicky, jenže je to furt to samé a provařené. To co fungovalo v jedničce která měla obrovskou plochu a mnohem lepší gameplay díky otevřenosti a velikosti světa, je zde nacpáno do několika oblastí a map které působí koridorově. Je to sice stále nadprůměrná hra ale už vycucaná na kostní dřeň.
+16 +18 −2

Call of Duty: Black Ops II

  • PC 75
Další CoDko, další zběsilá jízda, která si nebere servítky, hrne na hráče obrovské množství explozí a akce, vypráví příběh o hrdinech kteří zachrání USA a pak i svět. Ano je to oslava Ameriky jako vždy, hratelnost je vlastně v jádru stále stejná, a hledat tady nějakou realitu je směšné. Pokud od hry čekáte něco jiného, tak se jí vyhněte obloukem, jelikož nic takového tu nenajdete. A my ostatní si jdeme odpočinout a vypnout mozek na pár hodin s druhým dílem Black Ops.

Příběh je tentokrát z budoucnosti nepříliš vzdálené a prokládané minulostí. Takže změna prostředí a kulis je zaručena. Toto střídání doby a konfliktů je docela zajímavý nápad a po chvíli kdy jsem se zorientoval v postavách a kdo je kdo, jsem si na tento nový styl i docela zvykl. Zvlášť mě ale utkvěla hlavě myšlenka na Harpera, že tento chraplák odněkud znám. A je to tak, dabér Michael Rooker totiž ztvárnil bratra Daryla ve Walking Dead, to je jen taková menší zajímavost.

Co se týče hratelnosti je to klasika které se drží už od dob Modern Warfare, ale přeci jen se tu objevili nové myšlenky. Příběh už není striktně lineární ale je tu možnost se rozhodnout a volby tu mají i dopady. Za to jsem rád. Další novinka je vedlejší mise. Ty hráč může úplně ignorovat, nebo si projde několik doplňujících operací s podporou větších skupin vojáků a techniky v podobě dronů a kráčejících mechů. Což je taky vítané zpestření.

Nové CoDko jsem si užil. Má zajímavé momenty, přináší nové nápady, přesunuli jsme se do budoucnosti a probrali i minulost. V jádru je tu ale ta stejná hratelnost, která mě osobně baví, pokud jste na stejné vlně, tak vzhůru do toho.
+16

Resident Evil Survivor

  • PC 60
Jedná se o první díl série Resident Evil, který je z pohledu první osoby. Já tento díl řadím bohužel mezi průměr v sérii. Smutným faktem je hlavně to že se ze hry vytratila hororová atmosféra předchozích dílů a zbývá jen solidní akce. Stejně jako v minulých dílech tak i tady budete bojovat proti odporným a ohavným zrůdám, většinu zrůd jsme ovšem už mohli vidět ve starších dílech série a to je velká chyba. Dále klasický béčkový příběh a hudba mě moc neoslovily. I přes tuto úvodní kritiku hru ale neodsuzuji, hra splnila svůj účel a dokázala mě i na nějákou dobu zabavit. Grafická stránka není špatná, dále zvuky jsou velice povedené a je taky pravdou že když se na vás nepřátelé hrnou z pohledu první osoby tak vám více zamotají hlavu.
+16

Deadlight

  • PC 65
Jedna z těch her, co klame tělem. Na první pohled graficky vystajlovaná indie zombie plošinovka, na druhý bugfest v kombinaci s nefunkčními prvky hry.

Děj je vyloženě o ničem. Hlavní hrdina, nesympatický důchodce neurčitého věku, je odtržen od přátel v momentě, kdy se na něj valej zombíci. Ještě předtím stihne zastřelit nějakou holku, která se měnila v zombíka, což dále ve hře má nulový význam. Cutscény jsou nudné a hlasité (pokud máte tu kliku, že vám u nich funguje zvuk), ale není jich moc.

Sem tam se objeví puzzle, který v dnešní době působí jako příjemné osvěžení, ale hra na nich nestojí. Spíš je o skocích, sekeře a občas brokovnici - což by bylo fajn, kdyby animace byly plynulejší, fyzika vychytanější a neklesaly FPS.

Celkově spíše zklamání.

Pro: grafická stylizace

Proti: hlavní hrdina, děj, bugy... a zombíci zase nejsou zombíci, ale Shadows, rádoby WOW závěr, který je spíš debilní

+16

Deadpool

  • PC 75
Tak Deadpool dohrán, a rest z loňského roku pokořen. Tento kousek překvapil hlavně díky samotnému hrdinovy a jeho humoru. V tom je hlavní síla hry, která to celé táhne dopředu, pokud Vám jeho humor nesedne, tak hraní nemá význam.

A mě jeho styl naštěstí oslovil a během hraní se bavil. Jelikož v dnešní době málo her vsadí na humor jako na hlavní náplň hry. Deadpool se s tím nemaže, bere vše s nadhledem, dělá si ze všeho prdel, a jeho hlavní hnací cíl jsou ženy a pořádná řezba. Opravdu tolik vtipných situacích a gagů, jsem už dlouho neviděl. On ten příběh je vlastně jen linka, na kterou je potřeba nacpat co nejvíc humorných hlášek a šílených situací. A tak to i funguje.

Co už funguje méně je hratelnost. Ono mlácení protivníků se časem přejí, zde brzy jelikož kromě toho že se objeví během hry několik nových typů nepřátel a odemknou se nové zbraně, je to v podstatě furt to samé. Na Deadpoola se nahrne banda která útočí z blízka a okolo se pohybují ti se střelnými zbraněmi, a ti pro mě byly nejvíc zákeřní. Jelikož útok zblízka lze vykrýt a provést protiúder, tak palné zbraně ukusují zdraví hrdiny hodně, a dostat se mezi skupinu střelců se rovná smrti a zpět k checkpointu. Pocit ze střelby z vlastních zbraní, mě taky nějak neomráčil, přijde mi, že má malou účinnost. Lze je sice vylepšovat ale bodů je docela málo, a přeci jen jejich investice je spíše do sečných zbraní a vlastnosti hrdiny.

Rozhodně ale musím pochválit pasáže kterou jsou originální a humorné. Jsou to ty kdy dojde k úplné změně grafiky nebo k úplné změně v hratelnosti. Nebudu tu konkrétní abych nezkazil překvapení. Tyto pasáže jsou příjemným zpestřením.

Dabing a postavy se zkrátka povedl, Deadpool a jeho dialogy jsou správně šílené, jen je potřeba trochu umět AJ. Objeví se zde i další hrdinové známí z X-Menů, a nebyl by to Deadpool kdyby je pořádně nesetřel.

Deadpool zkrátka překvapil co se týče humoru tam exceluje na výbornou. Bohužel v hratelnosti je to taková normální rubačka, u které se brzy dostaví pocit stereotypu. Naštěstí hra není zbytečně natahovaná a herní doba je okolo 8 hodin. Přesto hru doporučuji i když nejste třeba fandové tohoto hrdiny. Vtipných her je dnes málo.
+16

Need for Speed II

  • PC 95
NFS II (respektive NFS II: Special Edition, která byla o poznání lepší) je pro mě jednoduše srdcovka. Tuším, že to byla jedna z prvních závodních her, ke kterým jsem se dostal. Na splitscreenu jsme si tehdy užili hodiny neskutečné srandy. NFS 2 je totiž bezbřehá ztřeštěnost, která sama sebe nebere příliš vážně, a to je dobře. Hra se mi nikdy neomrzela (v devíti letech se není čemu divit :D). Design tratí byl (nebudu již po xté opakovat "v té době") geniální, grafika příjemně barevná a celková dynamika byla vynikající. Dalším, ač neoficiálním, plusem byl přehršel "cheatů", které umožňovaly hráči řídit prakticky všechny předměty, které se ve hře na trati vyskytovaly (kdy jste se naposledy proháněli po Hollywoodu za "volantem" kamenné sochy T-Rexe? :D či to krosili po himalájských serpentýnách v nadupaném zmrzlinovém stánku?). Ze základní sestavy byl můj oblíbenec zcela jasně McLaren, ale po objevení cheatu na... hm... takové to červené nablýskané žihadlo (na jehož jméno si za boha nevzpomenu) které to vytáhlo až na 400 km/h se moje priority změnily. Co dodat? KLASIKA všech klasik!

Pro: Kreativní design tratí, dynamika, spousta možností s cheatkódy

Proti: T-Rex mohl být kapánek rychlejší :P

+16

Need for Speed III: Hot Pursuit

  • PC 90
Mám za to, že hra se po vydání nedočkala až tak vysokého hodnocení (snad moc nekecám). Alespon ve srovnání s NFS IV. Pro mě se ale zcela jasně jednalo o převratnou záležitost. Už jen proto, že mi kvůli ní tatík pořídil první grafický akcelerátor (to vám pak byla grafika!!! Obrovský posun od dvojky). Novinkou byl samozřejmě "Hot Pursuit" mód, kde jsme si zahráli bud za "slušňáky" policajty potírající nezodpovědné floutky ve sporťácích ohrožující nevinné AI občánky NFS světa (okruhů). Druhou možností byla role "bad guy" který si se svými kumpány ilegálně měřil své šoférské dovednosti na horských cestách skalnatého průsmyku "Rocky Pass" či na idylickém americkém venkově atd. V HP ještě chyběl systém poškození, takže vaše plechová škatulka vždy zůstala krásné nablýskaná nehledě na počet salt a jiné faktory. Maximálně jsme si v případě většího poškození chvilku romanticky zahořeli v příkopě a následně se opět katapultovali zpět na cestu a vesele si to šinuli k cíli. Tratě byly moc pěkně navržené, aut byl dostatek.

Malá nepodstatná vsuvka... Vzpomínám si, jak jsem někde na internetu našel neoficiální auto "Nemesis" což byla spíše jakási raketa, která valila rychlostí přes neuvěřitelných 500 km/h, která byla obdařená tak citlivým ovládáním, že by i Anakin Skywalker boural. To byl blázinec.

Pro: design tratí, hon na kočku a myš, grafika

Proti: absence poškození a příběhu

+16

Tropico

  • PC 80
Ke hře Tropico jsem se dostal přes kamaráda, který zbožňuje strategie a tuto hru mi hodně doporučoval. Nakonec s ním musím souhlasit. Tropico je skvělá hra a i ostatní díly mají své nezaměnitelné kouzlo. Nejvíce si na Tropico cením skvělého nápadu, který je ještě lépe zpracovaný. Hrač se ocitá v roli prezidenta banánové republiky, který rozhoduje o dění ve své republice. Ve hře máte spousty možností. Můžete stavět budovy, starat se o ekonomiku, zavírat nepohodlné občany a je toho mnohem víc. Hra má pěknou a klidnou atmosféru. Grafická stránka hry sice není nějak oslnivá ale neurazí. Jediné drobné mínus vidím v hudbě, na které si mohli tvůrci dát víc záležet. Tropico je skvělá strategie, která mě dokázala zabavit na spoustu hodin.

Pro: Spousty možností, grafika, skvělý nápad.

+16

Diablo III: Reaper of Souls

  • PC 90
Kdo se zahořklým pocitem smazal Diablo 3 z disku a od té doby se na něj ani nepodíval, bude se divit, kolika změn od té doby hra doznala. Pravda, mnoho změn již přinesl obří patch 2.0.1 na konci února. Jeho změn využívají samozřejmě i hráči, kteří nevlastní datadisk ROS. Expanze s sebou přináší vypilovaný pátý akt, který svou délkou bohužel nijak neoslňuje, v podstatě svým rozsahem nijak nevybočuje oproti předchozím aktům, zato je detailnější, temnější, gotičtější (rozuměj lepší). Chvílemi jsem si připadal trochu jako v Praze. Nesmí chybět nová hratelná postava - Crusader. Za dvě postavy jako v případě LOD bych se ale nezlobil. Nicméně pokud Blizzard plánuje pro Diablo 3 ještě další datadisk s šestým aktem a dalším charakterem, budiž mu to odpuštěno. Novinek je spousta. Nový loot 2.0 poskytující větší možství rare a legendary itemů, u kterých je navíc vyšší pravděpodobnost použití pro aktuální postavu. Transparentnější je systém obtížností. Transmogrifikace umožňuje měnit vzhled výbavy bez změny jejich vlastností. Paragony již nemají žádný cap level.

Čeho si ale cením na ROS nejvíc, je ta tuna obsahu v end-game. Jak to bývá v dobrých onlineovkách, i zde začíná platit, že dohráním příběhu hra nekončí, ale teprve začíná. Zrušením aukčního domu si opět musíte všechen equipment pěkně vypotit a lov nejlepších itemů tak může znovu začít. K tomu může dobře posloužit adventure mód obsahující bounties (mise s cílem obvykle zabít konkrétního bose) a nephalem rifts (dungeony s náhodně generovanými nepříteli včetně bosů). Za jejich splnění dostává hráč další bonusy jako Greater Horadric Cache nebo Blood Shards, díky kterým si můžete příjít na pěknou výbavu. Jak mnoho hráčů po dohrání zmiňuje, takhle mělo vypadat Diablo 3 před dvěma lety.

Pro: end-game obsah, atmosféra V. aktu

Proti: délka V. aktu moc nenadchne, žádný renderovaný filmeček na závěr

+16

Escape Goat

  • PC 70
Takhle nějak by vypadala moje hra, kdybych měl odhodlání a čas se jejich tvorbě věnovat. Jednoduchá co se týče principů, chytrá, s přehlednou grafikou, skvělou hratelností a perfektně vybalancovanou obtížností, kdy ze začátku levely projíždíte jako nůž máslem, načež ke konci už je to pěkná makačka, ale stačí chvíli zkoušet a určitě na řešení přijdete. Některé úrovně jsou nadesignované opravdu skvěle (i když na The Lost Vikings to stále nemá) a překvapivé je, že se dají občas vyřešit více způsoby. Na druhou stranu jsem párkrát také objevil chybku v designu, díky které jsem tak nějak proskočil kudy jsem neměl a dokončil úroveň daleko snáze, než bylo plánováno.

Jediná výtka míří k absenci nějakého propracovanějšího příběhu a délce (dokončeno za 3,5 hodiny) - achjo, ty hry jsou čímdáltím kratší a kratší. Na druhou stranu po dokončení základní hry se odemkne další kampaň "All Intensive Purposes", což jak jsem koukal je pár desítek hardcore úrovní navíc. Což je fajn, ale já na to prdim, protože jsem se dost navztekal už u základní hry ;)
+16

Terraria

  • PC 100
Tuto hru hraji přes 2 roky a rozhodně toho nelituji. Hra mě chytla a nepustila, pamatuji si jak jsem se bavil s kamarády na serveru, stavěl epicke momumentální stavby a nebo se prostě poflakoval po mapě a trolil spoluhráče. Lidi kteří řeknou že to je jen minecraft v 2D a že to je jen laciná kopie doporučuji aby si terrarii alespoň zkusily. protože když se zeptám lidí kteří znají a hráli terrarii i minecraft vždy řeknou že terrarie je lepší a zábavnější (zvlášť po vydání verze 1.2 kdy se hra velice změnila k lepšímu).

Po grafické a systémové stránce je hra velice zajímavá, Grafika má svůj osobitý pixelovitý styl kterej na mě dělá retro dojem (Každý bod ve hře má 2x2 pixelů na monitoru) a dá se s ním nejrůzněji experimentovat a zkoušet co jak bude ve vašich stavbách vypadat. Hudební doprovod bych si nedokázal k této hře představit jinej než ten původní kterej k tý hře prostě sedne. Svět ve kterém hraji se generuje tak že mě vždy překvapí nějakou pastičkou (vždy když aktivuji TNT se leknu jak prase :D) nebo záludným dobrodružstvím, RPG systém není nijak složitý ale je jednoduchý a primitivní což je pro mě plus.

Herně je hra někdy až moc bojová a nedá vám odpočinout jelikož se nepřátele spawnují mimo váš dohled neustále a někdy je to dost otravné (viz. zombie nebo naběhávající havěť do vaší jámy ve které si kopete rudu). Singleplayer jsem hrál ve stylu: natěž, vyrob, najdi, ulov, vylepši... a časem vás omrzí pokud jste ale kreativní můžete si hru slušně prodloužit stavbou, záleží jen na vaší fantazii.
Multiplayer je ale uplně něco jiného než singleplayer, hrát společně s přáteli je mnohem zábavnější (obzvlášť když vám někdo vyplní dům rudou kterou nemůžete vykopat:), také mě potěší když mi někdo pochválí mé stavby na serveru jako např: Létající město v oblacích (žádná inspirace bioschockem), Sopka s tajným vchodem do podzemního sídla nebo obří akvarium.

Na závěr bych chtěl říct že je škoda že terraria není tak známa mezi hráči a nevěnuje se jí tolik pozornosti jako jiným hrám.

Pro: Grafika, multiplayer, herní systém, otevřenost, kreativnost a akčnost, HW náročnost a její velikost.

Proti: Otravnost nepřátel a někdy mírny stereotyp.

+16 +17 −1

Goat Simulator

  • PC 20
Tato "hra" naprosto krásně symbolizuje herní průmysl za posledních několik let. Je to jeden velkej a špatnej vtip. Když jsem viděl první "ukázky" ze hry. Řekl jsem si "co to sakra?" Náhle se ukázalo, že šlo vskutku o vtip. A jo, docela jsem se u toho zasmál. No, jo, ale co se nestalo. Myslím, že i vývojáři z úspěchu videa byli naprosto šokováni. Lidi to chtějí hrát. Slavní You Tubeři to taky chtějí hrát. "Hmm to by byla dobrá reklama... víte co hoši? Byli by jsme blbý aby jsme toho nevyužili, pojďme do tý naší hovadiny přidat ačívmenty, jednoduchej fyzikální model a schválně tu hru nebudeme optimalizovat ani opravovat bugy, haha lidi se tomu budou smát, protože...protože je to vtipný a.. a vydáme to na Steam tak za 10 babek?"

SIMULÁTOR KOZY si koupí hromada lidí a pánové ze Švédska budou milionáři. Gratuluji, dokázali jste využít tuposti lidí.
Aby jsme mě pochopili, já rozumím tomu, že se u toho lidi můžou smát a pokud někdo má takovej smysl pro humor, tak tedy budiž. Jenže když vám to nepřijde vtipný co vám zbude? Hra je hnusná, mapa malinká, optimalizace a funkčnost na úrovni arabský myčky na nádobí. Hodinu budou dělat kraviny a nakonec je to přestane bavit, protože tam prostě neni co dělat.
Je to smutný, lidi jsou v dnešní době internetu opravdu tupý ovce, nebo bych měl říct kozy?

Pro: Na pár minut zabavý.

Proti: Grafika, optimalizace, cena, mrtvé prostředí, malá mapka, fyzika (u hře založený na fyzice poměrně závažný problém).

+16 +21 −5

Age of Mythology

  • PC 80
Povedená RTS - a vzhledem k tomu jak moc je ten žánr mrtvý vlastně stále patřící k těm nejlepším - nicméně na genialitu svého předchůdce Age of Empires 2 rozhodně nedosahuje.

V prvé řadě proto že do značné míry ignoruje to co bylo na AoE nejlepší a nejunikátnější - klade důraz na silné jednotky, místo na opevnění a promyšlené obléhání hradů, s nutností využívat každou jednotku specificky, bez, pro RTS jinak obvyklého, masování nejsilnějších jednotek a hraní stylem "označ grupu->pošli doprostřed nepřátelské báze->kochej se". Chlap s mečem tam zkrátka hradby neusekal, a nebo když, tak mu to trvalo hodně dlouho a několikrát ho přitom rozstříleli lučištníci. Zde to ovšem není problém, budovy vydrží (relativně, na poměry AoE) málo a skupina vylepšených rytířů projde i sebesilněji opevněným a zavěžovaným městem jako nůž máslem.

Strategické operace s různými obléhacími stroji, taktizování s odlákáváním pozornosti od slabých míst, nedejbože stavění dobývacích trebutchetů u jinak nezdolných hradů? Zapomeňte. Jakákoli jednotka s mečem si poradí i s nejodolnější pevností.
A to ani nemluvím o mytických jednotkách, které i v malém počtu dokáží často samy o sobě v podstatě vyhrát hru, a vedle kterých jsou lidské jednotky v podstatě úplně zbytečné. Obzvlášť laseroví krokodýli dokáží ve větší skupině vyčistit celou mapu extrémně snadno.

O to smutnější je že hloupá AI toho nedokáže ani využít, a místo toho se nechá oklamat primitivním trikem - takřka vždy se pokud možno snaží vaše hradby obejít, dokonce i když máte pouhé dřevěné palisády které by zničili snad i vesničané, takže v nich stačí na vybraném místě nechat díru, obestavit to místo desítkou věží, a pak se jen dívat jak tupá útočící chátra hromadně hyne při marném pokusu projít nejsilněji bráněným místem na mapě.

Příběhová kampaň je nicméně i tak dost zábavná, s rozumnou obtížností (= jen na ty nejtěžší, jiné nemají smysl), ale asi nic mě nebude nutit se k ní někdy v budoucnu vracet, na rozdíl od nesmrtelných AoE2 a Starcraftu.
+16

The Lost Crown: A Ghost-Hunting Adventure

  • PC 100
Nejsem příznivec point and click adventur, ale tohle skutečně mělo něco do sebe. Mám rád hororové hry s nejrůznější paranormální tématikou a tohle podle synopse a obrázků bylo voditkem, proč do toho jít. Osobně pamatuju point and click adventury z dětství, ale není to typ her, které bych dnes vyhledával. O to větší bylo překvapení, který na mě čekalo.

Tahle hra má atmosféru. Nejde jen o nějakou suchou klikačku, hrajete za postavu, která rozkrývá tajemství nejen historického charakteru. Ve svém inventáři máte k dispozici přístroje na detekci jevů, které Vám napomáhají ve vašem pátrání (kamera v režimu night vision zachycuje světelné spektrum, které je běžným okem neviditelné, fotoaparát dokáže zachytit to, co běžně člověk nevidí, diktafon zaznamená jinak neslyšitelné zvuky a nakonec je tu přístroj, který dokáže detekovat silné výkyvy (asi) elektromagnetického pole.

Coby nově příchozí do přímořského městečka se ubytujete v jediném volném místě - v přístavním domku. A co by to bylo za domek, kdyby nebyl v minulosti epicentrem zoufalství, pláče a smrti. Vy coby nová postava neváháte a pouštíte se do prozkoumávání zdejších lokalit, poznávání lidí a postupnému odhalování toho, co mělo zůstat zatajeno. Zpestřením může být, že hrajete a plníte nejrůznější úkoly jak ve dne, tak i v noci a zejména ty noční akce mají svůj půvab (oh yes, přesně to, co u těhle her vyhledávám!).

Nechci zbytečně spoilovat ani odhalovat to, co si hráč musí doslova vychutnat a zažít. Hra nabízí nevšední zážitek, pár herně hodně zajímavých momentů a i přes veškeré zákysy je tam cosi, co Vás nutí hru dohrát. Netajím se tím, že jsem hru s hrál s hint bookem, protože některé zákysy byly časově dost náročné, přesto celkový herní zážitek je parádní. Hra se místy táhne, některé dny jsou herně delší než jiné dny, na druhou stranu ve dne v noci je tu parádní atmosféra a úžasně zapadající soundtrack.

Jak postupně odkrýváte zdejší tajemství, začínáte si uvědomovat co za hrůzy se zde odehrálo. Tohle všechno hra umí podat ani tak ne zábavnou formou, ale poutavou. Jakmile máte za sebou pár pátrání a výsledků, zkrátka už nemůžete přestat a chcete pátrat dál a dál. Hra nabízí krásně namalované lokace, kde se mísí malebná příroda a konzervativně vyhlížející přístavní městečko s ponurostí míst, která tu jsou okolo.

V jeden moment jsem byl tak vtaženej do hry, že to, co jsem viděl před sebou v kombinaci se soundtrackem mě doslova přimrazilo k židli, jako by na mě padla ta tíseň, ponurost a zoufalství toho místa, jako kdybych tam skutečně byl. Tohle jsem od point and click adventury opravdu nečekal.

Pokud máte času nazbyt a je tajemno a paranormálno vaší parketou, pak běžte do toho, nebudete litovat.

Pro: Atmosféra, příběh, chytlavost, detaily, soundtrack

Proti: Někdo může mít problém se zákysy, někdo s délkou hry

+16

Heroes of Might and Magic III: The Restoration of Erathia

  • PC 90
Tahové strategie to jsou alespoň pro mě Heroes. A není větší pecka a legenda v tahových strategiich než je Heroes III (snad jen této úrovni se blíží Civilization). Heroes III má skvěle propracovaný systém budování hradu, kde si můžete vybrat z několika odlišných a graficky nádherně udělených hradů. Ve výstavbě města je i určitá posloupnost. Tak třeba abyste mohli postavit klášter, musíte už mít postavenou magickou věž a jakmile budete mít klášter, tak můžete postavit nebeský portál. V hradě můžete svoje jednotky i vylepšovat třeba anděly na archanděly.

Mapa na které hrajete je přehledná a vyskytují se na ní kromě hradů i doly pro těžbu surovin, artefakty, jednotky a hrdinové. Obrovským + Heroes III oproti Heroes IV je, že pokud máte už prochozený všechny mapy, tak si můžeš vygenerovat vlastní mapu. Po mapě se pohybujete s hrdinou, který musí mít jednotky. Hrdina se může naučit kouzla ze čtyř magických škol vzduchu,vody,země,ohně a může sebrat artefkty, které jsou na mapě.
V Heroes III. se mi velmi líbila možnost sestavování artefaktů z předmětů nalezených na mapě. Tak jste si mohli z několika předmětů, které zvedají nerkromancii sestavit siný artefakt.

Na závěr Heroes III je pro mě hra která neztrácí na zajmavosti ani po tolika letech. Žádný z dalších pokračování her Heroes nemá takový velký výběr hradů jako má Heroes III. A žádná nedosáhla takové popularity u hráčů jako právě Heroes III.

Pro: Velký výběr hradů,sestavování artefaktů,nostalgie po hodinách hraní Heroes III.

+16 +17 −1

Quake II Mission Pack: Ground Zero

  • PC --
Opravdu nemám náladu v quick-paced střílečce chodit opatrně a koukat se po zdech, jestli tam není podezřelá kachlička, ze které se vyklube automatická střílna, co mi během půl-vteřiny pošle raketu nebo rail do xichtu. Za devět z deseti smrtí může právě tahle novinka, která zadupává zábavnost do země. Chcípám prakticky neustále (Hard), je potřeba nejprve metodou pokus-omyl zjistit polohu střílen a ty pak odstranit něčím hodně silným a rychlým.

U létajícího bosse už jsem hraní málem zabalil, to když jsem ho musel konfrontovat se základním blasterem v ruce. Aby toho nebylo málo, taxem ani nedostal Strogg armor, protože pokaždé, když jsem vstoupil do kontejneru na "upgrade", mi hra spadla. Ke konci se z datadisku stává otravná chcípací parade a kdybych to nedotáhnul tak daleko, s hraním bych dávno seknul.

Level-design s hromadou backtrackingu není příjemný, ale zase tolik mi nevadí. Z nových zbraní mi přišel užitečný jen Proximity Grenade Launcher. Hřebíkomet je pomalý (a nemá přidělenou klávesu), špagety-beam launcher žere munici BFG, motorová rukavice je k ničemu a na tesla věž není čas.

Verze: KMQuake2 v0.20 Beta 3 with hotfix 5
+16

Alien Rage

  • PC 50
Alien Rage je od City Interactive Games, kteří za sebou měli většinou továrnu na rychlokvašky a hry mizerné kvality. Nyní se už situace zlepšuje, a místo herního odpadu, produkuje dobré a nadprůměrné hry. Které se dají i hrát a dohrát bez psychické újmy.

Hra hned po spuštění zaujme svým vizuálem a grafikou která vypadá fakt parádně a vše pěkně hýbe a vybuchuje. Design nepřátel už tak slavný není, vypadají někteří jak roboti z Transformerů a jejich varianty jsou si dost podobné.

Hlavní hrdina mariňák Jack musí zlikvidovat na celém asteroidu armádu nepřátel, kteří na něj všude čekají a popasovat se s několika bossy. Základní obtížnost chalinge je opravdu už nepříjemně nesmlouvavá. Stačí jeden až dva nepřátele aby dostali hrdinu pod palbu a už je mrtvý. Není tu žádný cover systém, tudíž se musí přebíhat po místnosti které skoro nenabízí žádný kryt. Takže taktika je spíš zdrhnout někam za roh do místnosti, a zde počkat až za Jackem přiběhnou nepřátelé jak krysy za flétnistou.

A to je největší kámen úrazu celé hry. Přestřelená obtížnost zvláště v pozdějších fázích budete chcípat pravidelně. Když jste v místnosti kde nepřátele mají snipery, do toho raketomety, a ještě nepříjemné protivníky co jsou neviditelní a nabíhají s brokovnicí před vás a ještě k tomu vás dokáží ochromit, říkáte si jaké masochisty tohle napadlo.

O tom je vlastně celá hra. Dojdu do místnosti kde se zhmotní nepřátelé a nabíhají na mě. Přežiji a zlikviduji je a jdu dál kde mně čeká to samé. A na konci některých misí čeká boss, který toho vydrží extrémně dost navíc vybaven arzenálem, který při první chybě pošle hráče pod kytky. Design úrovní taky moc variability nenabízí, jelikož ty chodby a ta stanice bude stále stejná.

Přesto píši že je to průměr, ze začátku mě hra i bavila, měla místa kde i překvapila vozidlem, jenže čím déle se hraje tím více roste počet zákeřnějších nepřátel a jejich množství kdy už to přestane být zábavou ale spíše frustrací.
+16

Diablo III: Reaper of Souls

  • PC 50
Dva roky jsem odolával pokušení koupit si nové Diablo. Nakonec jsem díky určitým vlivům podlehl a hru si pořídil přímo i s novým datadiskem. Musím říct, že jde o jedno z největších zklamání, které jsem u PC hry zažil. (Ještě by bylo vhodné podotknout, že hrou mého mládí bylo D2:LoD, takže se nevyhnu jistým srovnáním)

Začnu asi tím pozitivním, není toho moc. Hra má poměrně dobrou grafickou úroveň, stejně tak i kouzla mají perfektní efekty. Barvy sice nevytvářejí tak temnou atmosféru jako v D2, ale i tak je to jedna ze světlých stránek hry. Další plus je možnost vytváření komunit a klanů, což jednak do určité míry zpřehledňuje chat a také maté možnost hrát s lidmi s podobnými zájmy a tudíž je snadnější hledání party. Co se mi opravdu líbí je možnost transmutace vybavení, což by někdo mohl považovat za prkotinu, ale o něčem podobném jsem v tomto žánru snil už léta :) no a potom ještě.... ehm... hmm..

Jedním z důvodů, proč jsem přistoupil ke koupi Diabla byl údajně vylepšený a opravený loot 2.0 (který je prý i smart). Ze začátku hrání jsem se opravdu pokaždé lehce zachvěl v očekávání, když jsem uviděl oranžový předmět značící legendary item, bohužel z tohoto vzrušení jsem brzy vystřízlivěl. Ještě jsem nikdy v podobné hře neviděl tak očividný nedostatek fantazie. Za velmi krátkou dobu totiž poznáte, že drtivá většina legendárních předmětů je legendární jenom v tom, že mají jinou barvu nápisu a mají krátký flavour text (v tom lepším případě) a možná trochu vylepšené staty. Zapomeňte na předměty, které vaši postavu a bild udělají unikátní, těch je v této hře okolo 5% a jejich "unikátnost" spočívá v tom že vám buffnou určitý typ elementárního dmg. Ani by nevadilo, že tyto předměty mají jednu z nejmenších šancí na drop, ale ono se dokonce může stát, že i po jeho nalezení zjistíte, že je v podstatě k ničemu. Každému předmětu se totiž náhodně vybírá určitý počet vlastností. Jednou z klíčových je možnost předmět socketovat. Konečně jste po dvou týdnech našli předmět, který vaši postavu posune dál? Žádný socket? Smůla, předmět můžete zahodit a jít vesele "farmit" dál. Jistě je zde enchanter NPC, který vám socket může "rollnout" namísto jiné vlastnosti. I tady se vám, ale může stát, že po utracení nehorázné sumy peněz (cena se za každý roll zvyšuje) a craftovacího materiálu, prostě socket nedostanete. Pak už je opravdu asi nejlepší předmět zahodit. Po týdnu hraní zjistíte, že vás nález legendárního předmětu vlastně ani netěší.

Tohle by se dalo všechno překousnout kdyby vývojáři neodstranili možnost trejdování mezi hráči (nevím na co při tom mysleli). Všechny legendární předměty, které najdete jsou Bind on account, čili zapomeňte na to, že předmět který máte třikrát a nevíte co s ním dáte kamarádovi, který ten stejný marně měsíc shání (to samé platí i v opačném případě).

Plnění náhodných bounties (úkolů) v adventure módu se ze začátku zdá jako dobré oživení. Po týdnu změníte názor, je to ubíjející způsob jak získat rift stone kyes , které vám umožní získat přistup do Nephalem rifts (což mělo nejpíš nahradit uber Tristram v D2). V současné době plní drtivá většina hráčů bounties na obtížnost normal, neboť rychlost je v této hře lepší způsob jak najít loot než zvýšení obtížnosti (děláte si ze mě srandu?). Nephalem rifty se nesou v podobném duchu jako bounties. Náhodně generovaný dungeon s náhodným bossem na konci, na kterého zapomenete mrknutím oka. Trash moby se nevyplatí ani zabíjet, šance, že vám dropnou legendární item je asi taková, že do vás zítra uhodí blesk. Boss runy? Můžete to zkusit, budete stejně zklamaní.

Něco k vývoji postavy. Odstranění možnosti dávat body do statů a kouzel vidím jako jeden ze základních problémů a největších negativ Diabla 3. Runy u jednotlivých kouzel se tváří, že nabízí spoustu možností jak za vaši postavu hrát. Ve skutečnosti 90 % z nich je v podstatě k ničemu a budete se držet pouze pár osvědčených kombinací. Cooldowny u kouzel. Neřeknu kdyby šlo o pár sekund ale minuta a půl? Tohle není Wowko!!! Paragon levels po dokončení 70ky? Nuda šeď, každý bod bezmyšlenkovitě vrazíte do vyššího dmg, IAS nebo move speed. Ve finále zjistíte, že hra hraje za vás, nejde tedy ani tak o ARPG titul, jako spíš AG.

End-game content? Neexistuje, potom co po stovkách hodin nasbíráte kýžené předměty (obdivuji lidi co to dotáhli takhle daleko), můžete hru vypnout. Využít main postavu pro nasbírání předmětu pro vaše ostatní postavy? Bohužel, "smart" loot totiž zajišťuje to, že vám padají předměty se staty jen pro tu danou postavu (opravdu smart). Můžete si založit novou postavu a pustit se znovu vesele do farmení od samého začátku, což považuju za opravdový HC mód jen pro otrlé povahy s notnou dávkou trpělivosti a spoustou volného času. PvP? Avizované od prvních zmínek o vydání Diabla 3, stále nikde (a nejspíš se ani nedočkáme). Příběh ani hodnotit nebudu, jde o neuvěřitelnou slátaninu (tady měli zase vývojáři fantazie až moc).

Celkově neuvěřitelné zklamání. Hra působí jako by byla vyrobena pro lidi co si chtějí na hodinku odpočinout od hraní WoW, než jako opravdové hack and slash RPG.

Pro: Grafika, komunity, klany

Proti: Itemizace, RPG prvky, chybějící PvP, žádný end-game content, slabý příběh, nemožnost trejdování

+16 +19 −3

The Journeyman Project 1: Pegasus Prime

  • PC 80
V roce 93 nebyla moc šance se dostat k takovému CD kolosu, pirátsky a legálně už vůbec ne, takže jsem se zaradoval, když vyšel remake Journeyman Project 1 na Gogu.

Hra těží z filmů jako Total Recall, Blade Runner, Zpátky do budoucnosti, tedy asi toho nejlepšího, co na poli sci-fáren vzniklo. Příběh je poměrně zajímavý i na rok 2014, kdy lidstvo se dostalo do kontaktu s mimozemšťany, ale ne všichni o takový kontakt stojí. Jako náhodou byl vynalezen i stroj času a vy jste součástí týmu, který má na starosti jeho nezneužití, což by se xenofobům mimozemšťanů sakra hodilo. V roce 500 000 před. n.l. (nebo tak), byl na jednom odlehlém ostrově ukryt disk s celou zaznamenanou historií lidstva a pokud by se historie změnila, je vaším úkolem a svatou povinností se vrátit v čase, získat disk a změny porovnat a vyřešit je.

Grafika: Nejprve jsem byl unešen grafickým zpracováním, FMV sekvencemi a kvalitou animace, ale pak jsem zjistil, že se jedná o remake z Macu a ne původní hru z roku 93, na které je stáří mnohem více znát. Zde je ale zpracování na úrovni i podle dnešních standardů adventur a i když herecké výkony jsou trochu "cheesy" (v kterých FMV hrách nejsou), tak Pegasus Prime určitě nikoho po vizuální stránce neurazí a pěkně podbarvuje atmosféru dnes už klasické scifi hry.

Hudba, zvuky: Hudba výborná, dokonce chytlavá a zapamatovatelná, zvuky na úrovni.

Herní mechaniky: Nejprve mi hra přišla příliš lehká. Pár použití předmětů tady a tam, ale to vše se změnilo při cestování časem. Je potřeba řešit problémy napříč časovými obdobími, takže se vám stane, že v jednom roce nemáte vše potřebné k vyřešení situace a musíte se vydat do budoucnosti, nebo minulosti a pak zase zpátky. Pokud nebudete hrát přímo podle návodu (nehrajte!), tak délka hry se natahuje právě neustálým přeskakováním v čase.

Závěr: Journeyman Project 1 mě příjemně překvapil. Popravdě jsem čekal, že hratelnost se bude zadrhávat mnohem víc, že příběh bude až příliš b-čkový a co bylo v roce 93 zářivým diamantem, bude už dnes pěkně stará zkamenělina. Možná za to může přepracovaná verze, které jsme se dočkali až v roce 2014, ale hru jsem si užil se všim všudy a rozhodně ji adventurním fandům doporučuji.

Pro: Příběh, atmosféra, kvalitní sci-fi

Proti: Časté vracení se do stále stejných lokací

+16