Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Nejlépe hodnocené komentáře

Risen

  • PC 70
Ačkoli je toho v ostatních komentářích o Risenu napsáno dost a dosti, přidám ještě pár svých postřehů z nedávného dohrání.

První 2 kapitoly se Risen hraje prostě dobře. Obzvláště začátek mají Piraně v malíku a být v Risen plešatým joudou, je na začátku vážně strašná zábava. „Na začátku“ – to je ten problém. Zatímco první polovina je parádní a připomíná (pro někoho mínus, pro jiného plus) Gothicovské začátky, za druhou polovinu (3. a 4. kapitola ve hře) by si někdo zasloužil jedno dobře mířený dělo. Druhá polovina sráží výsledný dojem z dohrání hodně dolů, koho by taky bavilo neustále mydlit stejný potvory a hledat x kousků nějaké kraviny. Prostě herní kaše nastavovaná tak dlouho, až je z ní blivno.

Jako správnej profláknutej hrdina jsem opět na začátku vyplknut na jakémsi neznámém ostrově. A to se to pak jednoduše vypráví, hlavně se nemusí nic složitýho vymejšlet a taky se nic nevymejšlelo. Příběh je tu sakra mělkej a fakt, že v něm vystupují bohové, titáni a já nevím kdo ještě, to nevyžehlí ani náhodou. To, co se mi na Risen líbilo, bylo jaksi v pozadí. Pro hlavní příběh nedůležité, ale zároveň utvářející celkovou atmosféru. Než osvobozovat nějaký titány a dělat podobný kraviny, mě bavilo lítat po městečku a shánět nového obchodníka pro rybí stánek. V těchto místech jsou „Piraně“ silní a toho by se měli držet.

Rozhovory ve hře jsou občas docela vtipné, ale žádný Škvorecký to opravdu není. Hlavně nechápu styl rozhovoru ve smyslu: „Nazdar chlapáku! Ty seš tady novej co? No jasně. Tak to ti řeknu svoje úplně nejvíc největší tajemství, o kterým neví ani moje stará. Tak co? Pomůžeš mi?“

Soubojový systém mě opravdu bavil. Díky tomu, že nestačí neustále mačkat pouze jeden čudlík a člověk u toho musí trochu přemejšlet, jen tak souboje neomrzí. Támhle musíte bloknout úder, hned na to uskočit a následně nemilosrdně seknout protivníka do odkrytého boku. To vše s rozvahou a notnou dávku trpělivosti.

I když Risen už nějaký ten pátek pamatuje, nevypadá pořád vůbec špatně. Krásně prosvítající sluneční paprsky, vážně krásně prosvítají, až máte nutkání skočit si pro opalovací krém, abyste nachytali trochu toho bronzu do tváře.

Proč se musí každé ženské postavě ve světě Risen na hrudníku houpat neskutečný lívance, sice nechápu, ovšem ne že by to pro mě byl nějaký nepřekousnutelný problém:)
+15

Infernal

  • PC 55
Infernal je naprosto obyčejná střílečka, jakých je na trhu mraky. Jenže já akce z třetí osoby rád a tak mě to neodradilo. Počáteční nadšení z nádherných lokací na začátku hry vystřídal otrávený úšklebek. Engine je dost dobrý, ale tvůrci ho nedokázali pořádně využít. Hráči jsou servírovány uzoučké koridory ve strašně klišoidních lokacích, jako například přístav, továrna, klášter, atp. Přestřelky jsou povedené, leč skripty tragické. Hra je, jak už zmínil Fg, strašně rozkouskovaná. Něco jako: „Běžím koridorem, vyběhne na mě několik nepřátel, bum bác sundám je, jdu o kus dál, spawne se dalších 5-6 vojáků, sejmu je, jdu o kus dále, tam se spawne dalších 5 nepřátel…“ a tak dál a furt dokola až do konce. Nechápejte mě špatně. Ne že by to nebyla zábava, ale po čase je to poněkud monotónní a ani omšelé lokace tomu moc nepřidají. Dobrých nápadů je minimum. Dá se narazit i na pár hádanek, které jsou však tak primitivní, že se jim vlastně ani hádanky říkat nedá. Vysávání a superschopnosti jsou fajn, ale je jich málo. AI je slušná, ale až moc přesná. Rockem říznutý soundtrack je super, byť se možná až nezdravě často opakuje. Herní doba je vcelku krátká, avšak to beru spíše jako plus. Jinak bych se začal asi fakt nudit.

Verdikt: Infernal je vcelku dobrá, ale po všech směrech strašně tuctová střílečka. Na oddych super, ale na dlouhodobější hraní to není. Průměr 55%

Pro: oddychová hratelnost, rockový soundtrack, pěkná grafika, superschopnosti

Proti: časté padání hry, design úrovní, zbytečně přesná AI, málo inovativní, průhledné skripty, po čase dost stereotypní

+15

Dostihy 3000 Deluxe

  • PC 70
Těžko říct, co na téhle hře lze vlastně hodnotit. Je to přesná kopie stolního originálu, což s sebou přináší jak klady, tak zápory. Zápory v podobě toho, že tři čtvrtě hry strávím v Distancu, klady v podobě toho, že pokud se hra nezacyklí do nekonečné hry, je zábavná.

Technické zpracování je velice jednoduché a co je horší, je v nízkém rozlišení, které se ukáže jako malinké herní pole uprostřed černé plochy (tipuju 800×600, monitor má ale 1680×1050). Nastavení roztažení obrazu v ovladači grafiky nemá vliv, takže ve výsledku člověk mžourá na vskutku malou plochu.

Hudbu nejspíše brzy vypnete, obsahuje tuším jen dvě skladby, i když solidní. Ze začátku zabaví zvukové efekty náležící k různým políčkům.

Otravně působí, když vám nějaká karta přikáže se někam přemístit (typicky Distanc bez 4000) a figurka se pomalinku posouvá po jednotlivých políčkách až tam, kam má. Umělá inteligence je také slabá. Jak již bylo zmíněno, koně prodává za 400, ty nejlevnější dokonce za 200. Přesto mám pocit, že jí hra nadržuje, mluvíme-li o hodech kostkou. Co na tom, že jsem měl na pěti koních dostihy, nebylo mi souzeno vidět z toho jakýkoliv profit. Zkrátka na to nikdo nešlápl. Jaká to zázračná proměna se ale dostavila pokaždé, když jsem byl v distancu. To pak nebylo dostihu, na který by nebylo šloupnuto. Na obranu hry ale musím říct, že to se mi stává i ve stolní verzi. Nepříliš inteligentní je také to, že AI sází vždycky 880,- Kč. Co na tom záleží, že to nepokryje výdaje.

Proti AI bych to nehrál, ale máte-li živého soupeře, zabaví to. Dostane-li se ale hra do fáze, kdy všichni mají moc a vzájemně se neohrožují, je v podstatě nedohratelná.

Pro: Jsou to dostihy, zvukové efekty

Proti: Hra se neroztáhne na celou obrazovku, AI je slabá a je jí nadržováno :-D

+15

Max Payne 3

  • PC 65
Brazilská architektura si s Americkou stavbou těla opravdu nerozumí.

Toliko k úvodu. Montana s chválou nešetřil, tak já si dovolím trochu jiný soudek...

Co jsem ocenil:
- Grafika je pohledná a optimalizace, kor na Rockstar, velice slušná.
- Obtížnost to má věru vrchovatě uspokojivou. Kolikrát jsem se zapotil dokonce víc, než u jedničky.
- Flashbackové sekvence jsou super.
- Poslední kapitola je hodně chutným vyvrcholením. Až si člověk říká, že ani nepatří k téhle hře.
- Střelba naslepo je konečně opravdu naslepo a člověk zpravidla opravdu trefí velký nic.

Co jsem neocenil:
- Max není Max. Místo Maxe je tu Captain Obvious s šíleným nutkáním dramaticky komentovat každý uniklý prd, který si patrně mozek v chlastu utopil do takové míry, že je prostě úděsně tupej. Vážně, je tak ukecanej a ve většině případů z huby vypouští takový hovnoviny, že jsem na toho McCaffreyho snad chytil nemilou alergii.
- Odporný nadbytek cutscén. Jo, jsem si vědom toho, že nahrazujou loading screeny, ale...bláto a louže. A to bych i tu louži bral spíš. Protože aby mě hra odtrhla od hraní co 4 minuty (a někdy dokonce i co 4 SEKUNDY), tak to bych se opravdu radši půl minuty čuměl na nějakej pěknej obrázek, během čehož by se toho mohlo načíst víc.
- Scénář (že mě nenapadá lepší slovo) je v rámci samotné hry možná obstojný, ale v rámci celé trilogie je to teda trestuhodná drzost. Takhle do očí bijící, na pilu tlačící snahu být za každou cenu celou dobu strašně funneh a úderný a cool a...GHRRRRRAAAAAAA! Příběh jakbysmet - v prvních dvou dílech byl intimní, byl o Maxovi, měl na hráče dopad...jo, i tady se Max mstí, ale za něco, co se ho ani pořádně netýká. :/
- Euphoria, které jsem svýho času fandil, je vážně naprosto zbytečná, překážející trusovina, kterou už by mohli nechat hnít pod koprem. Ovládání Maxe není dostatečně přesné, skákání prostorem není spolehlivé, Maxova nově nabytá lenost se ze země zvedat je blbost (mnohem víc mi vyhovoval systém ve dvojce), sem tam krásně buglé animace, a tak dále, a tak dále...
- Flashbackové sekvence jsou super, ale proč jsou jenom dvě?
- Krom poslední kapitoly děsně generickej soundtrack.
- Různý malichernosti, jako neprůstřelný zrcadlo na záchodech, dveře, které se automaticky ihned po průchodu za člověkem zamknou, z 90% taková nijaká atmosféra, et bloody cetera...Možná jsem moc tvrdej, ale nezrobíš nic. S Maxem jsem vyrůstal, pro mě osobně je to jedna z nejzářivějších ikon, takže...já jsem to měl spočítaný dávno dopředu.

Ono se to fakt mělo jmenovat jinak. A to by ostatně ani nebyl vůbec problém, stačilo by vystřihnout ty flashbacky, týpkovi vymyslet nějaké průměrné americké jméno a voila! Nikdo by nepoznal, že někdy mělo jít o Maxe, a nikdo by si logicky nestěžoval, že to není Max Payne. A Rockstar by na tom beztak i tak vydělal víc než by zasloužil. >_>


I kdyby se to ale jmenovalo jinak, pořád by se jednalo pouze o lehký nadprůměr. Takhle si prostě moderní střílečku nepředstavuju.
+15 +23 −8

Posel Bohů

  • PC 90
Skvělá česká adventura s úžasnou atmosférou a hratelností. Byla to taky jedna z mála v té době CZ adventur, která nesázela jen na srandu, ale na perfektní příběh a jeho servírování hráči.
Určitě nikdy nezapomenu na prozkoumávání lokací a hledání dalších indicíí, řešení puzzlů. Tahle hra mě narvala do křesla před monitor a nepustila dokud jsem jí konečně neprolomil.

Pro: atmosféra, příběh, hlavní hrdina, dabing

Proti: ke konci dost náročné

+15

Kyoto

  • PC 75
Kyoto je jednoduchá experimentální, dalo by se říci až umělecká, hříčka. Hra se ovládá myší a hráč pod ruky dostane zářící strom na ostrově uprostřed vody. Prostředí hry reaguje na pohyby myší, graficky Kyoto vypadá vskutku moc pěkně. Hratelnost je čistě klikací, na obrazovce se objevují létající koule, které je nutno vždy někam umístit. Špatně se to popisuje, ale zaručuju, že to každého na tu chvilku pobaví. Navíc na každý úkon hra reaguje nejen graficky, ale i hudebně. Atmosféra hry je tak maximálně magická. Škoda jen, že to pro mě skončilo po slabých 8 minutách hraní. Přesto se Kyoto rozhodně zařadí mezi hry, které si budu pamatovat.

Pro: atmosféra, pěkná audiovizuální stránka, umělecký dojem

Proti: kraťoučké

+15

Left 4 Dead 2

  • PC 85
Jednička mě dost bavila a to, co mi tam chybělo, dvojka přinesla. Spousta nových zbraní a zombíku... Co víc si přát?

Musím také velmi pochválit hudbu, která je prvotřídní a do děje hry krásně zapadá. Hlavně ty občasné tóny kytary :)

Hra disponuje (stejně jako jednička) tou nejzvláštnější dějovou linkou, jakou jsem u her zažil. Je to Přežít. Jednoduché a hra to podává takovým způsobem, že mám pocit, že ta pohroma skutečně nastala :)

Osobně mi vadí, že hra nemá nic, čím by vás vysloveně u toho počítače držela. Bavila mě vždy tak dvě hodiny denně. Takže já ji osobně beru jen jako to nejlepší herní odreagování.

Pro: Hudba, zvláštní děj, nové zbraně(hlavně na blízko), nové zombie

Proti: žádný kulervoucí moment, slouží jen jako chvilkové odreagování

+15

Blackwell Unbound

  • PC 75
Další díl duchařské adventury v sérii The Blackwell. Tentokrát si oblečete kabátek tety Lauren a s duchem Joyem po boku se vydáváte hledat ztracené duše a snažíte se jim ukázat cestu na onen svět.
Nevím čím to je, ale vizuálně se mi tento díl líbil méně, nedokážu ani vysvětlit proč, možná lokace pro mě nebyly tak "atraktivní" (Laurenin pokoj ap.), také kvalita zvuku u dabingu mi přišel o něco horší než u prvního dílu. Dále se mi u prvního dílu více zamlouvalo řešení poznámek v diáři, kdy jste měli například několik položek a mohli jste je mezi sebou kombinovat a tak vám vznikaly nové poznámky, které jste mohli použít při vyšetřovaní.
Nicméně se jedná o indie hru a proto uvedené věci nejsou pro mě žádné mínus, jen takové připomínky...
I přes tyto mé drobnosti je to opět skvělá jednohubka adventura (doba hratelnosti 2-3 hodiny), s pěknou zápletkou a rozuzlením. Také je sympatické to, že v druhém díle máte odkazy na věci budoucí, čili na neteř Rose, také se více dozvídáte o věcech, které jste řešili v prvném díle a tak se vám díly začínají proplétat a celkově to utváří moc pěknou atmosféru a blízkost/familiárnost k charakterům.
Opět smekám a těším se na další díl.
+15

Team Fortress 2

  • PC 100
Když jsem tuto hru uviděl poprvé na youtube, tak jsem si říkal, že Valve udělalo i kreslený Counter strike a dále jsem se o tuto hru nezajímal. Jednoho dne jsem uviděl zprávu, že tato hra je k dostání zdarma a tak jsem se rozhodl tuto hru vyzkoušet. Nečekal jsem od toho nic velkého, protože moje jediné vysvětlení proč je zdarma bylo to, že hra nebyla dost kvalitní a její prodej klesl. Valve udělalo strategický krok, takže místo inkasování peněz za hru teď těží z příjmů za předměty, které si můžete (ale také nemusíte) koupit v obchodě.

Narozdíl od CS ... :

- Je zde 9 různých charakterů (útok, obrana a podpora)
- Hra je založena více na týmové spolupráci (výpomoc spoluhráčům)
- Můžete si vycraftovat nebo koupit lepší zbraň; také je zde drop systém, díky kterému můžete najít 7-15 předmětů týdně (týdny se půlí ve čtvrtek o půlnoci) - po pár týdnech hraní můžete mít zdarma 50 předmětů v hodnotě okolo +- 50-200$
- Valve neustále vylepšuje a rozšiřuje hru; přidává zbraně a dekorační předměty (například na motivy nových her)
- 400+ achievementů (nejobtížnější je podle mně získat 100.000 shlédnutí na youtube za video ze hry)
- téměř žádní cheateři (alespoň já jsem zatím žádného nepotkal !!!)
- Respawn po smrti
- Počítají se nejen killy, ale i asistence. Takže pokud jste v CS ubrali nepříteli 99% HP a váš spoluhráč ho dorazil, tak se kill počítal jemu. Zde dostanete alespoň tu asistenci :)

Nejvíce se mi líbí, že každá třída má svoje slabiny ale samozřejmě i silné stránky. Nedávno Valve přidalo nový COOP mod MVM (Mann vs Machine) kde se 6 hráčů snaží zničit hordu robotů. Pokud vás omrzí zabírat Capture pointy, tak můžete zkusit nosit kufřík nebo tlačit vozík s bombou. Díky kreslené grafice je hra přehlednější a engine je dokonalý.

Snad jediné co se mi nelíbí, ale plně Valve chápu proč to udělalí je to, že každý free hráč dokud si nekoupí něco z obchodu (byť jen za 0.39$), tak nemůže obchodovat s předměty a jeho batoh pojme jen 50 předmětů. Ale i bez premium účtu se dá vyhrávat ...

Pro: Hra je zdarma, spusta zbraní a herních modů

+15

Harry Potter and the Chamber of Secrets

  • PC 70
Dle mého názoru se jedná o velice dobrou hru na téma Harry Potter, alespoň pro mé dcery (věk 4 a 8 let). Hru jsme společně dohráli několikrát, a až na závěrečné pasáže (nemají rády pavouky) jsme hráli vždy společně.

Pro: Dobrá hra pro děti

Proti: Grafika i na rok 2002 nic moc

+15 +16 −1

Portal 2

  • PC 100
Dle mého názoru každá hra, která si zaslouží 100%, musí být originální a musí mít chytlavý příběh. Portal zase tak chytlavý příběh nemá (ikdyž narozdíl od prvního dílu tu alespoň náznak děje byl), ale bylo tu něco jiného co mě nutilo pokračovat. Některé úrovně mají jen jedno řešení, ale některé jich nabízejí více. Ve hře mám raději volnost než předem daný scénář. Ikdyž jde v podstatě stále o to samé - procházet portály a umísťovat kostky na spávná místa. Valve zde přidalo 3 divné tekutiny - modrá (funguje jako trampolína), oranžová (na ní zrychlíte) a bílá (dovolí vám na ní umístit portal). Celou hru vás doprovází někdy i vtipné komentáře. Vy hrajete za postavu ženského pohlaví, která je navíc němá. Stanete se součástí testování a hlavní robot pro vás připravuje úrovně až do chvíle kdy se vás pokusí osvobodit váš přítel "robotí oko". Více už prozrazovat nebudu. Nezlobil bych se, kdyby obtížnost byla o něco složitější, protože jsem hru zvládl dohrát za pár hodin.

Coop - dvojtá porce zábavy, zde jsem se dočkal trochu vyšší obtížnosti než v singlu (spoluhráč stále nevěděl co má dělat), ale stále se to dá zvládnout za pár hodin.

Vaši jediní protivníci, kteří vás dokáží zabít jsou roboti, kteří se nedokáží hýbat (což je možná škoda). Doufám, že se dočkáme dalšího pokračování :)

Pro: Coop, grafika

Proti: Menší obtížnost

+15 +16 −1

Clans

  • PC 50
Hlavní deviza Clans spočívá v celkem slušném grafickém zpracování (technicky se sice nejedná o nic zvláštního, ale stylem grafika velmi přispívá k temné atmosféře celé hry) a zajímavému mixu tří žánrů (RPG, akce, adventura). Adventurní problémy jsou rozumné (sekyrou je třeba pokácet strom atd.), logické problémy jsou slušné (přepínání pák, posouvání sudů). Je možné hrát za čtyři různé postavy (válečník, barbar, elf, trpaslík) s předvolenými statistikami, těch je celkem sedm (síla, životy, obratnost, magie, ovládání sekery, ovládání meče, lockpick). Alternativně lze u každého typu postavy naházet statistiky znovu (vyplatí se, naházené postavy jsou silnější než předvolené). Herní systém připomíná ze všeho nejvíce Cadaver, postava se pohybuje po čtvercových/obdélníkových místnostech s východy na různé strany, v těchto místnostech řeší logické problémy, bojuje s nepřáteli, odemyká zamčené dveře atd. Za nalezené peníze je také možné nakoupit u obchodníků další vybavení.

Záporů obsahují Clans celou řadu. RPG prvky téměř absentují, protože postava nesbírá zkušenosti. Základní vlastnosti je možné vylepšit buď pomocí příslušných lektvarů (těch se ale ve hře nachází poměrně málo) nebo nasazením prstenů (těch se ve hře nachází pět). Postavy jsou značně nevyvážené, zejména proto, že životy se na rozdíl od many časem nedoplňují (s výjimkou přechodu do další kapitoly, kdy se postava vždy jednorázově vyléčí). Válečník v každém boji utrží pár ran a musí použít léčivý lektvar, kdežto kouzelník vysmaží nepřítele z dálky útočným kouzlem aniž by přišel k úhoně a pak chvíli počká na doplnění many. V bojích toho člověk mnoho nevymyslí, přišlo mi také, že úspěšnost zásahu záleží ne na náhodě, ale na vzájemné poloze bojujících (když jsem se postavil několikrát za sebou na stejné místo, tak sekvence zasahování/míjení mé postavy nepřítelem byla pořád stejná). V jedné kapitole je hra také značně zákysová, protože je třeba určité druhy nepřátel zabít na pošinkách, po smrti totiž zkamení a plošinku tak zatíží. Zabijete-li je jinde, máte po legraci. Picklock je také v celé hře naprosto k ničemu.

Rok po vydání Clans vyšla od stejných vývojářů podobná hra Dragonfire: The Well of Souls.

Pro: atmosféra, zajímavý mix tří žánrů

Proti: absentující vývoj postavy, nevyrovnanost přístupu válečník/kouzelník, špatně řešené boje

+15

Call of Duty: Modern Warfare 2

  • PC 70
Pozdě, ale přece.. Hru hraju od vydání, zejména MP.. Zkusil bych to v krátkosti, ale tady to zřejmě nepůjde.

Single Player:

Hozená rukavice prostřednictvím CoD4:MW byla zdvižena a se ctí švihnuta do obličeje svému předchůdci. Laťka byla prvním dílem nasazena velmi vysoko, ale nebojím se říci, že v kampani MW uspěl. Přibylo opět trochu více akčnosti, výbuchů, hluku, efektů a fakt-drsných-amerických hlášek... Návaznost "příběhu" je místy všelijaká, ale tady o ten příběh až tak nejde, tady jde o řežbu (CoD hraju jedině na nejtěžší obtížnost) a řežba to opět byla... Najdeme zde klasicky stealth a sniperské mise, nechybí letadlo, nově sněžný skůtr, noční mise, prostě klasická paleta MW universa. A jako vždy přibylo pár nových kousků do arsenálu. Délka kampaně 6 hodin zůstane předpokládám u CoD (bohužel nejen u CoD) už klasikou, nic co by mě překvapilo. Jednoduše MW1 byl neokoukaný nářez a MW2 je důstojným nástupcem.

SP hodnotím na 85%

Coop:

Nechybí kooperativní mise, avšak bohužel jen pro 2 hráče. Misí je opravdu dostatek a prodlužují tak herní dobu o opravdu hodnotný kus. Misi si hráč napřed musí projít sám a odemčít ji alespoň na první hvězdičku (čti na nejlehčí obtížnost) aby to mohl spustit i se svým bratrem ve zbrani, který ji musí mít odemčenou taktéž. Zde není co vytknout, jednoduše se zde prodlužuje herní doba z mizerných 6ti hodin na dvojnásobek.


Multiplayer:

Tady jsem pln rozporů. MW je klasicky návykový. Mapy nejsou špatné. Hráčů je dostatek. Spawnovací systém je dobrý a vyladěný, nikdy se mi nestalo, abych se spawnul oponentovi v zádech nebo naopak. Módů co si zahrát je snad 20, takže člověk si má z čeho vybrat, klasicky TDM, FFA, SaD, HC varianty všeho atd... Spostu věcí na odemykání, úpravu arzenálu a podobně.. Nebudu tu vzpomínat nešvary jako cheatery, roboty, terminátory a supermany - to je v každém MP. Celkem si nemám na co stěžovat, až na jednu velepodstatnou věc. Tou věcí je přátelé IW Net, na kterém celý MP stojí a padá.. Zde hlavně padá. Absence volitelných serverů je neodpustitelná hrubka. Opravdu tady je to uděláno pro analfabety, kteří jen zmáčknou "find game" a nějaký hypergeniální IW MEGA BLB COMPUTER rozhodne kam tě připojí. Jestli do rozběhlé hry, která skončí za 3 vteřiny, nebo vůbec do žádné, nebo zhodnotí, že budeš čekat 3 minuty na rozhodnutí serveru (nemožnost odpojit se manuálně, ale jen tupě zírat na zaseklou obrazovku). Anžto klasicky nevydržíš hrát se stejnou skupinou lidí více než 2-3 mapy, protože IW MEGA BLB COMPUTER se nějak záhadně rozhodl půlku tvého týmu kiknout a ten zbytek připojit do úplně jiné hry s jinými protihráči., kde už není místo pro zbytek týmu. logicky z toho vyplývá, že týmové hraní ve skupině je zcela vyloučeno. Opravdu OJEDINĚLE se zadaří dát dvě mapy po sobě beze změny hráčů. Ale to je náhoda... A to je myslím přátelé jedna ze zásadních esencí dobrého MP - vytvořit vlastní bandu a s tou to pařit po netu, no ne? WOW, to jsme prostě ještě neviděli, opravdová sprasenost a za tohle oba palce dolů a velký americký BŮŮŮŮŮŮŮ k tomu!!!!

MP hodnotím 60% kvůli zprasenosti, jinak je velice zábavný a svižný.

Celková zábavnost MW je opět zde, celkově MW nepřekonává svého předchůdce, ale je jeho velice důstojným nástupcem, který se nemá za co stydět, ba naopak.

Pro: Vylepšení enginu po všech stránkách, klasická řežba

Proti: IW Net, dále IW Net, myslím, že IW Net a ještě nesmím zapomenout na IW Net

+15

Dragonfire: The Well of Souls

  • PC 65
Dragonfire Well of Souls je nápaditý mix RPG, akce a adventury, stylově velmi podobný hře Clans, předchozímu počinu téže firmy.

Hra se skládá z celkem sedmi rozsáhlých kapitol. Začíná útěkem z vězení, následně se hrdina dostane do města a na loď, lodí dopluje do dalšího většího města plného orků a drowů, pak se přesune na hřbitov, do pralesa, a nakonec se přes katakomby probojuje až do finální pevnosti. Prostředí má velmi dobrou atmosféru, celá hra je patřičně temná, dvourozměrná grafika nestárne. Opět je možné hrát za čtyři různé postavy (rytíř, půlork, elfka a kačer, coby bývalý pirátský kapitán), u vybrané postavy je možné znovu naházet statistiky (síla, životy, obratnost, jednoruční zbraně, obouruční zbraně, luky). Hádanky jsou poměrně jednoduché, ale nápadité a příjemně osvěžují jinak hodně akční hru. Například útěk z první místnosti se odehrává stylem "Najdu klíč v chlebu, utrhnu nohu od stolu, ozbrojen zlikviduji dva strážné před celou". V průběhu hry je možné se vyzbrojit rozličnými meči, sekerami, holemi či luky, hrdina na sebe také může navěsit různé typy brnění, helem a štítů. Kvalitu zbraní a brnění je ovšem možné zjistit pouze podle účinků v boji (tj. na kolik ran zhruba "klekne" konkrétní nepřítel), případně podle ceny u obchodníků.

Celá hra je založena na švédském RPG systému Drakar och Demoner, jak ostatně napovídá její původní název. Postava nezískává zkušenosti, ale své vlastnosti vylepšuje pitím speciálních lektvarů. Těch je ve hře poměrně hodně, je možné je najít či koupit, proto se vyplatí prozkoumat každý kout mapy. Bojů je v celé hře na můj vkus zbytečně mnoho, hlavní hrdina se uzdravuje pouze pomocí lektvarů a člověk netuší, kolik jich bude potřebovat. Save/load je tak poměrně často používaná funkce, nicméně nakonec jsem měl uzdravujících lektvarů více než dost. Obtížnost hry je značně nevyvážená, první tři kapitoly člověk projde jako po másle, ovšem čtvrtá kapitola je strašně rozvleklá, téměř v každé obrazovce se nachází několik tuhých nepřátel (možná by byla čtvrtá kapitola jednodušší, kdybych si na konci třetí koupil zbraně a brnění místo vylepšujících lektvarů). Další kapitoly už mají díky kvalitnějšímu vybavení přiměřenou obtížnost.

Inventář je poměrně malý, můžete s sebou nosit pouze devět předmětů a jedno místo z oněch devíti navíc zabere váček se zlatými mincemi. Na konci třetí kapitoly jsem také utratil všechny peníze za vylepšující lektvary (zbraně a brnění jsem nekupoval nikdy), ve čtvrté jsem vyšel s nalezenými penězi tak tak (od obchodníka je třeba koupit dva drahé questové předměty), i když v pár finálních místnostech (s velmi tuhými nepřáteli, kterým jsem raději utekl) jsem nakonec našel další osm set. Na konci hry mi zbyly asi dva tisíce, protože pro změnu nebylo za co je utratit. K vítězství ve finálním boji je údajně třeba několik artefaktů (meč, helma, štít, brnění), ovšem já jsem hlavní záporačku umlátil úplně jinou zbraní, i když jsem artefakty našel všechny. A pokud nebudete stejně jako já chápat, proč hru stále dohráváte se špatným koncem, tak je třeba po finálním boji na rakev s kouzelníkem Vicotnikem použít bombu.

Pro: atmosféra, pestrost lokací, zajímavý mix tří žánrů, nápadité používání předmětů

Proti: téměř absentující vývoj postavy, příliš mnoho málo zajímavých bojů, nevyrovnaná obtížnost

+15

Stronghold Crusader

  • PC 95
Stronghold Crusader je pokračování Strongholdů, které je vydařené. Už nebudujete jen křižáckou armádu,ale můžete tam bojovat za arabské válečníky v poušti svaté zemi. Ti mají například obávané Assasíny, kteří můžou vylést po hradbách a přepadnou tak nečekaně obránce hradu nebo vylést na bránu a otevřít jí útočníků. Arabové jsou slabší než jejich protivníci z Evropy, protože mají jen lučištíky, kteří proti rytířům a obecně bojovníkům s plátovým brněním slabí (jeden kušník zabije rytíře tak na 2-3 rány arabský lučištník jich potřebuje asi tolik co evropský lučištník). Zato arabové mají vychytávky jako již zmíněné assasíny a otroky z loučema, kterým můžete zapalovat nepřátelské budovy.

Změnou o proti Strongholdům je, že zde už není jen kampaň, ale i mapy,které můžete hrát ve více hráčích nebo proti tolika počítačům kolik si nastavíte, případně pokud se cítíte být silní můžete počítačům nastavit zvýhodnění takže budou mít na začátku více peněz. Je zde také poměrně obtížné křižácké tažení, kde vaším úkolem bude zničit nepřátele. Jsou tu protivníci ze starých Strongholdů Krysa,Had,Prase,Vlk ale i nové postavy jako Richard Lionhard nebo Saladin. Oproti Storngholům je dobré, že už můžete dát na věž s balistou vojáky aniž by je balista zabíjel

Pro: Multipayer,arabské jednotky,křižácké tažení,balista na věžích nezabíjí svoje jednotky.

Proti: Arabské jednotky jsou slabší než Evropské - nemají účiné střelce proti jednotká s plátovou zbrojí , na všechny arabské jednotky potřebuješ jen peníze i když mají zbroj

+15

Zoo Tycoon 2

  • PC 55
Když jsem dostal chuť postavit si vlastní zoologickou zahradu, napadl mě okamžitě titul Zoo Tycoon 2, protože s prvním dílem jsem byl velmi spokojen. Po spuštění mé nadšení bylo bohužel tentam a po páru hodinách hraní se radši vracím k dnes už 12 let staré jedničce.. proč?

Grafické zpracování
Ačkoli má být zřejmě druhý díl po této stránce milejší, já tomuhle designu absolutně nemohl přijít na chuť. Modely zvířat a staveb vypadají z největší dálky jako miniatury hezky, ale po přiblížení jsou vidět otřesné kostičky. Hlavní kritiku a to zápornou si zasluhuje menu a jeho přehlednost. Oproti jedničce zde je milión nových tlačítek, které hru hráči natolik znechutí, že se pak jen ptá: "proč tohle nemohli nechat, tak jak to bylo?" Kdybychom se alespoň dočkali nějakých novinek ve hře, ale toto je pro příklad hulvátsky rozvržený jeden původní button do 8. Třešničkou na dortu je pak mapa, která připomíná tetris z 90. let.

Po herní stránce..
Stavíme občerstvení pro návštěvníky, zvířecí výběhy atp. Každé zvíře má nějaké podmínky (např. terén, kamení, stáje, množství vody atp.) a musí mít svého ošetřovatele, který se o zvířata stará krmením i po zdravotní stránce. Ano! Vůbec nic se nezměnilo.. tedy změnilo. Pokud vypustíte do výběhu lva se zebrou, pohodička nic se neděje. To může být pro fanoušky tučňáků z jedničky docela zklamání. Po hráči se tak nechce, aby byla zoo bezpečná ani nějak logicky rozvržená (v klidu našupejte všech cca 100 druhů zvířat do jednoho výběhu).

Jediné pozitivum jen uslyšíte.. zvuky zvířat i doprovodné hudby jsou jediným krokem vpřed u Zoo Tycoon 2. Když zařve pořádný lev, má z toho hráč skoro husí kůži ;-) Škoda že se nedají pochválit i ty ostatní věci, 55%.

Pro: zvuky a hudba, herní tradice tycoonu

Proti: žádné bitky, žádné problémy, grafické zpracování, přehlednost

+15

The Darkness II

  • PC 75
Daaarkneeesss!!!

První díl komiksového ztvárnění jsem vyzkoušel už na Xboxu 360, ovšem nejednalo se - v mých očích - o nic zajímavého. O dvojce jsem tudíž neměl žádné velké mínění, ale demo na Steamu mi ukázalo, že se v jádru jedná o poměrně zajímavý počin a hra na mě působila neuvěřitelně svěže. Když se The Darkness II dostal do akce za pár kaček, byl hlavním kandidátem.

Na první pohled zaujme komiksová stylizace, která sice jde ruku v ruce se svou předlohou, ale v některých částech mi přišla lehce nevyužita, například v částech s Monkeym. Samozřejmě se nejedná o úplnou výtku, jako spíš o fakt trošku nevyužité a možná i nucené komiksovosti vůči originálu. Čím Darkness hodně vyniká je celkové ozvučení, včetně dabingu. Temnota Vás v tomto případě naprosto pohltí a cítíte ji v každém záběru, na každém kroku.

Čím ale u mě The Darkness II především boduje, je hratelnosst, která jednoduše ukazuje prostředníček všem současným střílečkám. Využítí démonických paží hru činí neuvěřitelně variabilní, návykovou a donutí Vás trošku přemýšlet nad dalšími kroky. Ono takové získání munice skrze brutální rozsekání nepřítele, či možnost házet předměty a brát si třeba štíty, hru ozvláštňuje a dává ji nový rozměr. Přesně, hratelnost pro mě byla tím bodem, který mě u The Darkness II držel, i když v závěru se to všechno trošku ohraje. Jsem s výsledným efektem spokojen.

Nebyla by to dnešní střílečka, aby nebyla možnost rozšiřovat své schopnosti díky bodům, které získáváte za co nejzajímavější zabití (headshot, rozsekání a třeba vyrvání srdcí z mrtvol). Ano, na to, jak je hra stylizována je i přesto dost brutální a těžko hledám titul, který bych dokázal k takové brutalitě přirovnat!

V kostce: The Darkness II je výbornou střílečkou se komiksovou stylizací, příběhem o mafii a moci Temnoty. Nepostrádá hromadu zajímavých nápadů, ale především netypická hratelnost a brutalita činí s druhého pokračování titul, který nemá moc konkurence. Pokud komiksy, střílení a brutalitu rádi, tak Jackie a Temnota na Vás čekají :)

Herní doba: 5h 40 minut
Obtížnost: Mobster (2 ze 4)
Steam achievementy: 17 z 50 (34%)

Pro: komiksová stylizace, zbraňový arzenál, démonické paže, podání příběhu, herní plynulost, volby,

Proti: v závěru už zdlouhavé, málo zajímavých momentů, stejní nepřátelé, minimální výzva,

+15

Medal of Honor: Allied Assault

  • PC 100
Jen málo her mám v PC téměř pořád nainstalované a vracím se k ním. Tahle mi vydržela 10 let, resp. stále drží. Občas si znovu projedu single-player, ale hlavně si občas zahraji naprosto skvělý multiplayer, který je i dnes stále aktivní. Call of duty 1, 2, 4 a 5 jsou také parádní koridorovky, ale ti, kteří poznají hlouběji Allied Assault, je pro ně absolutní vítěz on. Jen pár her se stane vašimi dlouholetými společníky, ať už Medal nebo třeba Mafia.

Jo a jestli stále hrajete mulťák, koukněte do komentářů.

Pro: atmosféra, použitý engine a grafika, soundtrack, stále aktivní multiplayer, který nabízí spoustu kreativity

+15 +16 −1

Ultima Online

  • PC 100
Z herního deníku:

Nebyl to zrovna nešťastnější den, zrovna jsem čekal v doprovodu dvou mých druhů před dveřmi elfské rady a čekal na přijetí. Prodlužující čekání poté co byl oznámen náš příchod neznamenalo nic dobrého. Seděli jsme v krásných vyřezávaných křeslech a u dveří si nás furt měřili dva stražní z elfské stráže, ani jsme nedutali. V hlavě se mi jen přejímala naše rozhodnutí. Sotva jsme se usmířili s Isharem a zaplatili pokutu kolem 30 zlatých za přepadávání a bitky s Isharskou stráží a obyvatel, za napomáhání útěku věznům a poskytování jim azylu i přesto že ze svých zločinů jsme se draze vykoupili něco stále smrdělo ve vzduchu avšak naše chuť pokořit Ishar byla silnější. Tenkrát jsem však měl jedno velké eso v rukávu a to spojenectví s Orky o kterém nikdo nevěděl. Přijali nás za vazaly avšak netušili jakou medvědí službu si tím vykonaly a ještě větší problémy. Získali jsme tak bezpečný úkryt včetně zázemí a nového sídla a pod praporem orků jsme mohli pokojně přepadat a drancovat Ishar, nenávist se tak již netočila čelem pouze k nám ale hlavně k orkům, kterým bylo stále vyčítáno že nás nevyženou a nedovolují isharské armádě a jejím dobrovolníkům konat spravedlnost.
Po chvíli čekání se konečně otevřeli dveře a byl jsem pozván na jednání ,nejdříve mi byly samozřejmě odebrány zbraně a já vešel před elfí radu. Velmi rychle mi však ztuhla krev v žilách. Byl jsem předehnán...ten slizký paladin Helmova chrámu, patolízal Isharu si tam již dávno spokojeně hověl a bylo jasné že celou dobu usiloval a přízeň elfů a jejich podporu pro Ishar. Nemohl jsem před ním mluvit otevřeně, ale ani hlasitě trvat na jeho odchodu, vše by bylo podezřelé..a tak po předání darů jsem vyjádřil že přicházíme v té nejlepší vůli, potřeboval jsem jistotu, že elfové zůstanou nadcházejícím událostem stranou a té se mi posléze i dostalo. Jejich mluva a pohledy nebyli zrovna příjemné, přeci jen. Není to tak dávno co jsme s nimi vedli válku a unesli jejich velkněžku, kterou jsme nakonec i zabili. Kdy jsme se proháněli a mordovali v ulicích Isharu a král Isharionu jen nečině přehlížel, což ostatně nahrávalo jen nám, jelikož elfové tak pocitili velkou křivdu a dali to teď Isharionu sežrat, nableskanej panák odešel s nepořízenou. Já sice také, ale mým vítězstvím byla pasivita elfů.
Když mě míjel ten nablýskanej panák nezapomněl mi oznámit, že přístup mě a mým kumpánům a orkům byl do Cyprony zapovězen. Cyprona jako druhé královské město samozřejmě klečela před Isharem a nic jiného se nedalo ani čekat. Tahle zpráva nebyla nic jiného než oznámení vytáhnout eso.
Po krátkém jednání jsem se hned vydal za orským šamanem Gobrugem, který si byl dobře vědom našeho společného vojenského potenciálu a oznámil jsem mu postoje Cyprony, ten to rychle řekl náčelníkovi Grusmhovi krve a začli přípravy na odplatu a na válku.
Skvělou příležitostí se stalo tažení Cyprony proti banditům čehož jsme neváhali využít. Ihned jsem varoval bandity a připravili lest. Potřebné zbraně a suroviny jsme poskytli banditům a zapasťovali jejich pevnost. Místo k přepadu jsme vybrali horský průsmyk.
Nebylo těžké zjistit detaily jejich výpravy oči a uši jsme již měli všude a kde kdo za malý finanční obnos nám prozradil kde co, lest byla připravena. Do pevnosti banditů vedlo úzké schodiště, které nahrávalo jen nám, neumožňovalo to využít početnější převahu cypronských a isharských, když začali dobývat pevnost a bandité je je odráželi, vpadli jsme jim do zad, bylo více než komické pozorovat jejich reakce překvapení. Když jsme začli masakrovat jejich lukostřelce a mágy kteří se drželi v zádu, válečníci a kněží vepředu ještě vůbec nevěděli co se děje, dokud jsme se pomalu nezačali prosekávat k nim, ale to již pro ně bylo pozdě. Když dorazila družina dobrodruhů tak se zastavila v povzdálí a celou situaci jen sledovala. Kolem pevnosti a v jejim okolí brzo zavládl chaos, jak se snažili rozprášená cypronská výprava uprchnout všemi směry. To však již z pevnosti vycházel velitel banditů a blahopřál nám ke společnému vítězství a my jsme si blahopřáli k válce proti Isharu po boku silného spojence Orků, který do ni byl zavlečen ani nevěděl jak.

Tak tohle panové ve wowku nikdy nezažijete, politikaření, pletky, války, intriky, výstavby měst a jejich dobývání i podlé zrady. Kde to ale zažijete? Na kvalitních RP shardech Ultimy online. Ultima online ,ač je to k nevíře, je ještě dodnes stále žijící hra a pro mě v mnoha oblastech nepřekonaná. Ještě dnes existuej spousta modifikovaných shardů fanoušků hry z nichž ty nejkvalitnější mají nálepku RP. Je to přesně to co jsem si dovolil úvodem. Malý kousek z historie cechu Bratrstva. Možná vás zajímá co to RP znamená je to prostě role play. V praxi vytvoříte si postavu určite ji jméno historii a cíle a dle teho pak vytváříte i svou hru a mluvíte a jednáte jen v rámci reálií světa, je to divadlo hrané hráči hráčům, které nabízí nekonečné možnosti a překonávají technickou stránku hry. Chcete si založit kult šíleného boha? proč ne buď prvním knězem který začne šířit jeho slávu a rekrutuj ovečky, ale brzy pocítíš konkurenci jiných kultů(hráčů), který nebudou váhat vás označit za heretiky a znepříjemňovat vám vaši činnost všemi možnostmi které hra nabízí(ať již lobingem a hráčů ve funkcích správců měst, nebo sháněním lidí do trestanecké výpravy, či rp pří o tom čí bůh je větší). Chcete být bohatým řemeslníkem jehož financování a dodávky zbraní jsou rozhodujícím jazýčkem na váhách v konfliktech? Nebo snad zlořád bandita či jen potulný žoldák snažící se v každém konflitku něco vydělát. každopádně každá z těchto možností várka zábavy a můžu vám říci že opravdu navykové. Hra tvořená hráči hráčům má prostě své kouzlo. Tento příspěvek není ani tak o Ultimě, jako právě o jejich modifikacích, prošel jsem si za ta léta sposty shardů jak českých tak zahraničních. Někde jsem byl drow, někde hraničář ve službách "státu" a jindy zase ten zlej bandita, který hledal bandu kam zapadnout a řádit. Ultima online respektive její free shardy, prostě vždy tvoří jinou a novou hru a ty rp vždy jen kvalitní, který přidává na zážitku a v podstatě celé je to živené z reálií a lore světa, který hráči tvoří jak svými činy tak i příběhy.
Ultima online je základem mnoha skvělých fantas-magorijních světů, které z původní hrou mají často málo co společného a přesto je to zábavné. Ultimě dávám 70 % jejímu odkazu 100 %
+15 +17 −2

Syndicate

  • PC 70
Po dlouhých 19ti letech jsem se dostal k této hře. I když, kdysi jako malé vlče jsem to zkoušel hrát, ale byl jsem v té době hodně mlád a neuměl anglicky a tak to byl asi hlavní důvod, proč jsem do syndikátu nějak hlouběji nepronikl. Je čas to napravit :)

Jako šéf syndikátu řídíme operace svých agentů v cca padesátce misí po celém světě, který je rozdělen na teritoria ovládané ostatními syndikáty. V případě úspěšného splnění úkolu nám dané teritorium připadne a pomocí daní z něj můžeme z nebohých lidiček ždímat peníze do syndikátní kapsy. Tyto finance nám poslouží k financování vývoje nových doplňků pro agenty jako jsou silnější ruce či k vývoji nových zbraní a technologií.

Na celé to dění se díváme z isometrického pohledu, grafika je správně detailní a běhá na tu dobu v nestandardním rozlišení 640x480 avšak v nižší barevné hloubce a tak je vše laděno do hnědočernožluta a trochu bíle a někdy i zelené :) ale vytváří to správnou neutěšenou atmosféru budoucnosti (mimochodem voda je v této hře černá).

Hraje se to fajn cca do půlky je to zábava, vymýšlíme nové zbraně a vylepšení, pak je ale vše vyzkoumáno, mise se pořád opakují, naši terminátoři jsou skoro nesmrtelní (pokud tedy nehrajeme jako úplné lamy). Pak jde křivka zábavy spíše dolů , není to sice úplná nuda, ale hra už opravdu nenabídne nic nového, grafika je také stereotypní, všechna města vypadají stejně a ani jejich architektura se nemění, je jedno jestli jsme v Evropě či Asii.

Ale ve výsledku, hraje se to dobře, škoda že na nás na konci nečeká žádné outro, jen titulky autorů :(

Každopádně na svou dobu ojedinělý počin, který stojí za to vyzkoušet i dnes.

Chcete vedět více? odkaz

Pro: Námět, agenti, grafika, zábava

Proti: Po cca půlce už je to pořád to stejné, opakující se grafika, outro

+15