Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Nejlépe hodnocené komentáře

Far Cry 4

  • PC 75
Tak se mi asi po měsíci podařilo svrhnout dalšího magora z trůnu. Co já na to?

Far Cry 3 bylo lepší! Hutnější děj, větší dynamika a „magorštější“ pojetí šlo ruku v ruce s (ne)příběhem o přežití na nehostinném leč krásném ostrově… s pirátama. Kdežto příjezd kamsi do Nepálu nebyl tak zásadní, nebo osudovej. Líbí se mi nápad, že jsem vlastně přijel pouze rozprášit popel svojí matky a tak – po setkání s Paganem – můžu hru dohrát asi za dvě minuty (to je asi pro ty, který hra neoslovila už v autobuse). Já si ale po čtyřech dlouhých měsících, kdy jsem místo hraní lítal po kopcích třetího dílu, chtěl pořádně zahrát a zastřílet. A zde ten problém vězí!

Ono mě to střílení bavilo míň, než bych čekal a bylo úplně jedno, že svět nabízí tunu zábavy od hlavní dějový linky – protože právě tu jsem chtěl odhalovat. Hru jsem vždycky zapnul, abych obsadil jednu zlou ves a vyšplhal na jednu z mnoha věží, odehrál jednu misi z příběhu a pak? Pak jsem šel hledat Ripleyovou!

Příběh sám o sobě nedrží moc pohromadě, jelikož příběh hra vlastně ani moc nemá. Každá mise působí dost epizodicky. Čím víc se ale blížíte konci, tím víc to dává smysl. Pagan je hlavně opět super záporák – charakterově možná lepší, než Vaas z trojky, protože on byl vyloženě cvok, Pagan je krom toho taky ještě ujetej elegán s vychovánim (uvařil mi večeři). Výborný jsou i možnosti zda volit misi té či onoho a zda pak v rámci onoho či toho uděláte to či ono.

Co mě nebavilo bylo „kraftování“, uplet jsem si držáky na zbraně a jakmile jsem měl čtyři, všechno ostatní mi bylo ukradený (RPG, sniperka s tlumičem, 9mm s tlumičem a M16 do bitevní vřavy – To přece stačí na dohrání celý hry).

Graficky hra vypadá opět fenomenálně a nechápu proč Dying Light, kterej vypadá hůř i hůř hraje. Ovšem hudebně nastal mírnej propad. Soundtrack trojky byl dynamickej/naléhavej, zatímco tady je dost komorní a rutinní, jen v několika mála situacích dokázal tvořit emoce (zase byl ale atmosferičtější).

Když bych to shrnul, Far Cry 4 mi přišlo jako kompromis mezi neúspěšnou dvojkou (která se mě osobně beztak líbí nejvíc) a parádní trojkou. Ve výsledku je to ale i přese všechny zápory nadprůměr. Už to chce ale změnu, která je údajně v plánu, takže příště asi budeme lítat vesmírem, kousat lidi do krku, nebo brázdit západ na koni. To je fajn… ať už to bude cokoli.

Pro: grafika, záporák, zvuk, zvěř a život ostrova, volby, prostředí

Proti: soundtrack, nudný vedlejší aktivity, už to není ono

+15

Flight of the Amazon Queen

  • PC 70
Tak takhle to dopadá když se spojí Monkey Island a Indiana Jones a výsledkem je povedená adventura která má rozhodně co nabídnout.

Vžijeme se tu do role Joe Kinga který dělá pilota k pronájmu. Jednoho dne byl objednán že má přepravit slavnou herečku, bohužel osud tomu nechtěl a Joe King spolu s herečkou a jeho parťákem Skippem uvízli v Amazonské Džungli a záhy se všichni tři zamotávají do ďábelských plánů doktora Ironsteina.

Musím říct že příběh je na poměry komediálních adventur uspokojující a vůbec neurazí. Sice vás nebude hnát moc dopředu a ani vás nebude až tak moc zajímat ale příběh není na hře to hlavní.

Hra nabízí nespočet zábavných charakterů které jsou napsány dobře a pobaví. Za mě vede Gorilla co nemá v Americe co dělat (na tuhle postavu vzpomínám ještě po dohraní). Hra je přímo napěchovaná humorem a musím říct že poměrně kvalitním, na žádný trapný vtípek jsem nenarazil a většinou jsem byl příjemně pobaven.

Grafické zpracování jede ve stylu Lucas Arts a díky tomu je grafický kabátek povedený a příjemně se na něj kouká. Volení akcí je ve směs stejné jako v Monkey Islandu apod. akorát tu nemáte slova ale desky se znaky jako např: give,pick up apod.

Lokace sami osobě jsou zpracovány hezky a spolu s povedeným soundtrackem navozují příjemnou dobrodružnou atmosféru.

Hra není až tak moc těžká co se týká začátku největší záhul je až v předposlední části hry kdy se ocitáte v chrámu.

No Flight of the Amazon Queen je rozhodně povedenou humorno-dobrodružnou adventurou která nenudí a nabízí kvalitní humor,vtipné postavy a i sympatickou hlavní postavu. Hra zabere okolo dvou hodin což je sice málo ale podle mě pro hru takového typu dostačující herní doba. Určitě doporučuji pokud hledáte nějakou dobrodružnou adventurku. Navíc když je zdarma na gog.com určitě by jste jí měli zkusit.

Pro: Soundtrack,Gorilla,bláznivý příběh,atmosféra,humor,grafika

Proti: Pro někoho délka,frustrující část s chrámem

+15

Call of Duty: Advanced Warfare

  • PC 60
Zdá se mi, že ten svět zachraňuju nějak často.

Vskutku! Dneska už je fakt dost velká nuda, když po x-tý vlezete do stejný bitvy. Trochu si připadám jak ve filmu Edge of Tomorrow. Je úplně jedno, že Advanced Warfare je technologicky někde jinde, že lezete po stěnách mrakodrapů, máte bezva suit, super mouchu a koukáte na Kevina Spaceyho. To všechno je totiž i přes tu sci-fi báchorku totéž, co kterejkoli jinej díl před tím.

Vadí mi i to, jak je všechno strašně COOL a hustý a drsný. Gideon sem, Kingpin tam, Hádes tu a éro Pandora. Jenom já hraju za…. Pavla Lišku. Když už nic jinýho, bral bych v rámci série konečně nějakou sebe-parodickou vložku.

Graficky sice – ANO – nastal jistej postup, už by ale bylo vhodný celou technologickou stránku překopat od základů, protože ten hezčí kabátek mi prostě nestačí. Nehledě na to, že textury mnohdy mají problém s vykreslením a lidi od granátů zůstávají viset ve vzduchu.

Jedinou inovací, kterou akceptuju, je parádní zvuk. Už mi totiž z kvéru nelítají gumový přísavky, ale regulérní olovo. Taky zvuky okolní vřavy jsou výborný a koneckonců i těch pár „kulervoucích“ momentů (Golden Bridge!)

A to je tak všechno, co se o tom dá napsat. Jistej pokrok? JO! Pořád stejně debilní? Bohužel taky JO!

Až mě bude volat povinnost příště, tak se na svět vyseru – asi jsem po těch dvanácti letech bojů přišel do stádia znuděnýho veterána, kdy mu každá další akce připadá tak únavně, jak únavná jen válka může být. A to je pak sakra nezáživný, mdlý a otravný… a vůbec!
--------------
To jediný co mi teď zbývá je chudák Ripleyová se kterou se ne a ne dopídit konce tý vesmírný havěti :(

Pro: ok ok - grafika oproti předchozím dílům, zvuk oproti předchozím dílům, sem tam skvělej moment

Proti: ač je to hra neškodná, chyb má jak máku - nehledě na příběh, děj, umělou demenci a vše, co není v +

+15 +16 −1

Polda 6

  • PC 80
Musím říct že příchod Poldy 6 mě značně zaskočil. Po ne příliš dobré 5 jsem byl značně obezřetný a čekal průšvih kapitálních rozměrů. Nicméně nestalo se a k mé radosti se Polda 6 povedl.

Je potěšující že graficky se nový díl vrací ke kořenům a tak se nekoná příšernost pátého dílu. Prostředí je krásně kreslené a má svůj styl který se mi líbí. Oko tedy je potěšeno ale co ucho? Další skvělá zpráva je ta že dabing se povedl a skvěle pasuje k postavám. Samozřejmé je to že Pankráce opět dabuje Luděk Sobota ( a dá se říct že hlas je tak dalším výrazným Pankrácovým rysem, díky kterému je nezaměnitelný ), ovšem jsou tu i další jako Dejdar, Mádl, Krampol, Lábus a jiní. Stejně tak hudbu musím pochválit za dobré provedení a mnohdy má lokace svůj vlastní hudební podkres takže se alespoň neopakuje nějáká smyčka furt dokola.

Trochu jsem se také bál jak se povedly vtipy a zde nepůjde spíše o trapné pokusy ale i zde jsem se díky bohu pletl. Vtipy jsou fajn a vždy jsem se těšil která známá hvězda se zde oběví a dostane svou porci parodie. Neválel jsem se sice po zemi ale hubu od ucha k uchu jsem měl roztaženou skoro furt. Je taky fajn že zde není záchodový hůmor a vtipy mají jistou úroveň.

Obtížnost hry je z lehčího soudku. Polda je komediální adventura a ty jak známo si na logiku moc nepotrpí a různé šílené kombinace jsou v těchto hrách běžné. Díky tomu i obtížnost je vyšší a mnohý hráč pak sklouzává k technice všechno na všechno. Jak je na tom tedy Polda? I zde jsou různé šílenosti nicméně obtížnost stahuje dolů pár věcí. Za prvé je to počet lokací. Nikdy se nepohybujete mezí více jak 4 lokacemi, což úspěšně eliminuje možnosti. Další věc je ta že váš inventář již nepovoluje kombinaci předmětů mezi sebou, tu provádíte na stolech apod. Díky tomu se znovu zeštíhluje počet možných řešení, a taky u sebe nikdy nemáte nějakou haldu předmětů. Samotné problémy mi navíc přišli celkem jednoduché a většinu jsem vykoumal na poprvé. Je zde i několik puzzlů ale ty taktéž nejsou nijak těžké. V neposlední řadě samotný Pankrác většinou trousí poznámky které vám značně pomohou s řešením. Díky všem těmto věcem pak jen horko těžko někde zatuhnete a tak letíte hrou jako o závod. Samozřejmostí je pak tlačítko pro zvýraznění všech akčních míst. Nicméně já ho nepoužil ani jednou i díky tomu že pixelhunting se nekoná.

Hra samotná pak nepatří k nejdelším a kobinace s obtížností pak přináší sice skvělou jízdu ale přeci jen krátkou. Klidně bych si dal nášup. Říká se sice že v nejlepším přestat ale podle mě by Polda 6 utáhnul i dvojnásobnou délku. Toto je podle mě síla i slabina hry, záleží na člověku. Ten kdo bude hledat výzvu a tuhost si zde moc nepošmákne, zato člověk který už nechce dvě hodiny řešit jednu hádanku toto naopak uvítá. Záleží pak na každém jak si to přebere. Jsem rád že Polda 6 vyšel a ukázal že Pankrác ještě do starého železa nepatří. Je taky potěšující že tvůrci nijak neexperimentovali a jedná se o klasickou point 'n' click adventuru.

Polda 6 přišel nečekán a ač jsem se v mnohém obával tak se jedná toho správného Poldu se v ším co k němu patří. Asi za největší nedostatek považuji krátkost a jednoduchost hry. I puzzlů mohlo být více. Ale už raději mlčím a jsem rád že hra vyšla a já ji mohl doslova prosvištět na jeden zátah. Snad se dočkáme dalších povedených dílů. Přeji to Pankrácovi i klukům a holkám co na tom dělali. Takže díky.

Pro: dabing,postavy, hudba, grafika, Pankrác, hůmor, hrou prosvištíte a nebude chtít přestat :)

Proti: mohla být delší, jistá jednoduchost, málo hádanek

+15

Just Cause 2

  • PC 70
Just Cause 2 je, jak už název napovídá, pokračování Just Cause která byla podle mě lehce nadprůměrná. Vyřešil tedy JS2 chyby předchůdce a pozvedl laťku zábavnosti? Na rovinu musím říct že v jistých ohledech ano, nicméně mám k němu i výhrady. Ale teď už věcně.

První co člověka udeří do očí je samozřejmě grafika, která je překrásná. I dnes po 5 letech má hra stále krásnou vizuální stránku a je lahoda se koukat okolo. Když vezmete letadlo a vletíte s ním do bouřky je to naprosto úžasný zážitek. Kolem vás prší, létají blesky a duní hromy. Moře a vodní plochy celkově jsou taktéž velmi pěkné, stejně tak vegetace. Okolí je tedy okulahodící, bohužel má grafika i svou slabší část a sice obličeje postav a jejich mimika v cutscénách. Chápu že u sandbox akce nelze čekat kdoví co ale přeci jen to zamrzí. Taktéž mi přišlo že v cutscénách jsou animace a pohyby postav trochu trhané a nepřirozené. Ovšem v samotné hře jsem nic takového nezaregistroval. Takže za grafiku rozhodně palec nahoru a je to jedna z věcí která táhně JS2 nahoru.

Když je řeč o grafice musím se také zmínit o fyzikálním enginu. Ten je taktéž hodně dobrý a umožňuje vám ničit spoustu věcí. Od nádrží s naftou, plynovody, komíny až po jeřáby a raketové odpalovače. Je toho vskutku mnoho a díky těmto možnostem získává JS2 opět další plusové body. Nicméně engine se neomezuje jen na zničitelnost prostředí ale i na fyziku okolních lidí a aut. Zde už bohužel chválou pět nemohu, auta se chovají doslova podivně a pokud narazíte do jiného účastníka provozu, tak výsledná kolize je docela legrační, neboť nebožáka mnohdy odmrštíte do naprosto nečekaných směrů i dálek. I pokud střílíte do nepřítele a ten pak umře je to poněkud nepatřičně uděláno, vaše oběť totiž odletí po vaší palbě i 5 metrů pryč. Jízdní model mi pak přišel strašný auta naprosto nečekaně dostávají smyk a pokud vás někdo pronásleduje tak zažijete pravé peklo. Mimo cesty pak už motorizované prostředky nelze ovládat skoro vůbec.

Jako každá hra má i JS2 příběh. No i když příběh je možná dost silné slovo. Prakticky zde máme 7 hlavních misí které děj posouvají dále. Dohromady vám zaberou tak 3 hoďky a je šmytec. Jediné co vám brání je okamžitě dohrát je to že na spuštění těchto misí má vliv jaký chaos je na ostrově. Nemáte li dostatečný chaos musíte jít dělat brajgl nebo plnit vedlejší mise pro 3 frakce ( k těm za chvilku ). Takto se vám postupně naplňuje ukazatel chaosu pro další hlavní misi, další vedlejší mise a i nové vybavení se takto odemyká. K samotnému příběhu není mnoho co říci neboť by se dal shrnout do několika vět. Postačí snad jen že je naprosto dementní a nablblý, určitě to nebude to co vás bude držet při hraní. Stejně tak postavy a postavičky ve hře se producírující vám budou absolutně volné neboť za a) nemají dostatek prostoru a tak se vždy jen mihnou a za b) jsou špatně napsané a nebál bych se říci že až otravné, mnohé z nich jsem měl chuť zabít okamžitě ( včetně hlavního hrdiny ). Jsou tu taktéž tři frakce pro které můžete plnit vedlejší mise ( resp. musíte protože za jejich mise dostáváte potřebné věci a zvedáte chaos, což jde dělat i volně ale je to strašně pomalé a po čase i nudné ). Těchto misí je sice více ale po stránce příběhu se jedná o stejné dno jako hlavní linka. Vlastně ještě větší neboť všechny se odehrávají stylem "přijede hlavní šéf, ten řekne pár vět které osvětlí misi a čau". Tyto mise jsou naprosto ploché a dá se říci že zde žádný příběh není. Suma sumárum nějáký scénář ve hře vlastně není a to málo je opravdu zoufalé. Srovnám-li JS2 s konkurencí typu GTA nebo i Saint Row ( kde příběh sice byl naprosto ujetý ale byl tam a bavil ) tak JS2 prohrává na celé čáře.

To je prostě problém JS2 obecně, je strašně ohladoný na kost a prázdný. Kromě vedlejších misí už není na ostrově co dělat. Ano jsou tu závodní mise ale těch taky není mnoho a hlavně mě totálně nebavili. Nicméně ač po příběhové stránce jsou frakční a hlavní úkoly mizerné, vše zachraňuje jejich náplň. Ta je totiž zábavná a nebál bych se říci že celé JS2 zachraňuje. Jednou budete zachraňovat bedny z ostrova který obývají století japonští vojáci, jindy zase bude na pořadu dne likvidace ropné plošiny za pomocí stíhačky atd. Náplň těchto misí je zábavná až na půdu, bohužel ke konci už ztrácí dech a stávají se lechce stereotypními. Ovšem tyto mise svou náplní táhnou JS2 nahoru což je sice fajn ale je to málo! JS2 je tvůrci dělán jako sandbox, na to je však příliš chudý, schválně si to ještě jednou vyjmenujme co vše tu tvůrci pro hráče připravily. Sedm hlavních misí, várku vedlejších a závodní výzvy. To je vskutku málo a s porovnání s konkurencí je to ubohé. Pak je tu samotné prostředí které je super, máme tu hory, pouště, džungle, pláže, atd. V nich jsou pak zasazeny vesnice, města, základny, letiště atp. Zde nastává další možnost jak se vyřádit a sice plění daných lokalit na sto %. Každé městečko, základna atd. mají jistý procentní ukazatel splněnosti který se plní v závislosti na tom jestli jste vyzobaly všechny vylepšení ( kterých je ve hře hafo a jsou pro zbraně, dopravní prostředky a zbroj, tedy zdraví ) a zničily vše co jde. Upřímně mě tahle část absolutně nechytla a po prvním městě jsem to vzdal. A to je daných lokalit přes 500!! Jde o to že tato činost je značně repetetivní a po chvilce je to spíše úmorná dřina než zábava ( ok pro lidi co plní hry na sto procent to asi zábava bude ). Je sice zábava vzít si helikoptéru a jít s ní roztřílet vojenskou základnu na cucky atd. Ale opět po čase strašná nuda.

Tvůrci zkrátka dodaly málo aktivit a i když by se JS2 dal trochu prezentovat jako hra typu zabav se sám tak na to je tu opět málo možností. Když už jsem u těch dopravních přibližovadel, auta jsou na delší vzdálenost nepoužitelná, než se s nimi někam dohrabete tak umřete stářím. Helikoptéry nejsou o nic lepší a tak zbývají letadla která jsou rozhodně nejrychlejší prostředek ve hře. Tedy kromě rychlého cestování které ovšem funguje klasicky tak že nejdříve musíte dané místo navštívit aby jste pak do něho mohli cestovat. Je to další opruz, pokud se budete chtít dostat někam kde jste ještě nebyly tak letadlo je jasná volba neboť vše ostatní je až neuvěřitelně pomalé. Díky černému trhu si můžete nechat nějaký ten dopravní prostředek shodit na vaší pozici stejně tak i zbraně. Ovšem obojího je ve hře málo, zbraně můžete u sebe nosit tři, přičemž jednu obouruční a dvě jednoruční. Výběr je ovšem na můj vkus omezen a není ho mnoho, rozmanitost tak opět není valná. Sám jsem si vybral tři kousky a s něma prošel celou hru. Zbraně i dopravu si můžete vylepšovat za díly ovšem nijak nevidím smysl tohoto počínání, i se zbraní na jednu hvězdičku budete zcela v pohodě rozsévat smrt okolo jako nic.

Bohužel ani obtížnost není terno. Na střední příčku je hra až moc snadná a tak jsem vklidu mohl stát nepřátelům před hlavní a byl jsem ok. Za celou hru jsem umřel pětkrát z toho třikrát vlastní chybou když jsem dělal psí kusy s letadlem.

Soundtrack a zvuky celkově mi přišly docela v pořádku, nic co by jsem si pamatoval i po dohrání. Dabing sice žádná hitparáda ale ani katastrofa.

Takže tak, dohrání JS2 mi trvalo 13 hodin a splnil jsem všechny vedlejší mise a odemknul všechny zbraně a vozidla z černého trhu. Pokud bych měl jedním slovem popsat JS2 bylo by to "prázdno". Hra je na sandbox až překvapivě prázdná a chudá. Navíc trpí v mnoha ohledech stereotypem který odvrací jen vedlejší a hlavní mise. Kterých je ovšem zoufale málo. Příběh je na prd a vlastně tam ani moc není, stejně tak zbraní mohlo být více. Prostředí pěkné a ničení základen taktéž zábavné ale jen chvilku po čase nuda. Tuhle hru táhne nahoru grafika a zábavnost misí, v momentě kdy jsou mise splněny není už moc proč hrát dál. Jak lze vidět hře jsem udělil 70% ale jen proto že náplň misí je fakt VELKÁ zábava ( i když už ke konci moc ne ). Pokud hledáte sandbox hledejte jinde tady sice je ale není náležitě využit. Jen ještě dodatek k samotnému háku který byl před vydáním mohutně propagován, je fajn že se s ním dají dělat různé kousky ale tím to tak končí, rozhodně se nejedná o něco zcela zásadního na čem by hra stála.

Pro: grafika, náplň misí, různorodost prostředí, helikoptéry a letadla, zničitelnost prostředí

Proti: obtížnost je moc lehká, po dohrání misí už není moc co dělat a dostavuje se stereotyp, příběh zde vlastně není, nezajímavé postavy, málo zbraní, nedostatek nějákých vedlejších aktivit, podivná fyzika

+15

Thief: Gold

  • PC 70
Ne, nezačnu tím, jak jsem Thiefa hrál jako malý, jak mě to formovalo a kdesi cosi, protože jsem ho poprvé dohrál před týdnem. (Berte to proto pouze jako názor z pohledu moderního, rozmazleného hráče) Dostal jsem se k němu na základě Dishonored, který se zařadil mezí mé nejoblíbenější hry a všude jsem četl, jak má základy právě v Thiefovi. Tak jsem zahrál a špatné to opravdu nebylo, je tu však velké ALE!

Nejdříve začnu tím, že mi hra opravdu Dishonored připomíná a proto se nevyhnu srovnávání, ačkoliv vím, že hry dělí více jak 10 let. Co zůstalo je určitě atmosféra. Je zde silně cítit pocit dekadence společnosti a morálky ve Steampunkovém světě. To je fajné. Stejná je i radost z podařeného úlovku a v základu i hratelnost. Jenom je to vše už znatelně staré a archaické.

Grafiku hodnotit nebudu. Koresponduje s dobou a pokud aplikujete na hru fanouškovský patch, dá se bez problému hrát i na moderních počítačích a když ještě nainstalujete HD mod, hra dokáže vykouzlit velmi silné a atmosferické momenty.

Největší šok je asi ovládání. Skoro všechno, na co jsem už zvyklí, je někde jinde. Ale pokud si s tím trochu pohrajete, nebo pokud si jako já na to zvyknete, není to až takový problém. Největší problém jsem měl s délkou. Hra je velmi dlouhá. Navíc jsem po třetí misi rezignoval na nejtěžší obtížnost, protože nezvyšuje ani tak obtížnost, jako množství úkolů, které máte splnit, a tedy zvyšovali i délku jednotlivých misí. Ve hře totiž není implentován žádný ukazatel, který by vám napověděl jak dál. (ano, až tak rozmazlený jsem) V každé misi samozřejmě najdete různé dokumenty, které vám dají indicie kde se co nachází, (což by vlastně stačilo) ale protože má hra naprosto debilně zpracované mapy, ve kterých jsem nevěděl na co se dívám a kde jsem, nacházel jsem další věci spíše formou "prošmejdi prostě všechno a cestou to snad najdeš". A mise jsou kolikrát hooodně rozlehlé, takže to vždy nějaký čas zabere.

Ve hře jsem se i několikrát zasekl, protože jsem nepřišel na to, že musím zapálit všech pět pochodní, aby se mi otevřely dveře nebo že musím otočit všech pět páček v časovém limitu, kdy se každá schovávala na místech, kam bych se běžně nepodíval. Prostě ne.

Tohle jsou ale všechno věci, které jsem hře odpustil, ne jen proto, že je jen o něco mladší než já, ale protože byla nakonec zábavná. Dlouhá a ke konci trochu stereotypní, ale zábavná. Nezmiňuji ani kolikrát komické momenty, jako třeba kdy se schovávám v otevřeném okně za úplňku, přede mnou stráž, ale přesto mě nevidí, protože jsem ve stínu i když by každý siluetu musel vidět, ale to je prvek, který ke starým hrám už patří. Nebo ještě že každý mužský civilista mluví jako ten nejteplejší hošánek. :)

Vadila mi ale jedna věc, za kterou může samotná hra, nikoliv její stáří a to je implementace kouzel resp. nemrtvých. Nevadí mi oni osobně, jen jsem si mnohem užíval mise, kde se schovávám před lidmi, než před "jinými bytostmi". V kryptě jsem na přítomnost nemrtvých házel bobek úplně a prostě jsem misi proběhl, protože jsou pomalí a hloupí. Je to ale zcela subjektivní pocit.

Shrnutí: Zábavná, ale velmi archaická hra. Užil jsem si ji, zahraji si ještě druhý díl (ale až za nějáký ten pátek) ale už se k němu asi nikdy nevrátím. Bohatě mi to stačilo jednou. Je zvláštní, že třeba takový Prince of Persia nezestárne nikdy. Je krátký, velmi jednoduchý na ovládání, ale přesto nabízí velkou výzvu. Thief bude pro mnohé, ještě mladší moderní hráče, výzvou vůbec dohrát 1. misi.

Pro: atmosféra, různé šípy, volnost, materialista Garrett :)

Proti: nepřehledné mapy, délka, zombie a čáry jako takové

+15 +16 −1

Dying Light

  • PC 80
K Dying Light jsem po Dead Island přistupoval opatrně a také se mi to z počátku vyplatilo. První 2-3h jsem byl mírně řečeno nasrán z toho, co jsem viděl. V podstatě se jednalo o Dead Island s le-parkour mechanismy. Díky bohu a vesmírné síle se to nečekaně otočilo k převážně pozitivnímu duchu.

Předně je třeba říct jedno: Parkour systém tu funguje na jedničku. Pocit z pohybu je umocněn kvalitní animací, rychlostí a vnímáním hloubky v prostoru. Když jsem v noci šplhal po rozsvíceném mostě aby jsem odmontoval funkční žárovky najednou se ve mě probudil onen nepříjemný pocit z výšek a fakt, že madam gravitace je přítulná paní tu ve mě hlodal skoro při každém vysokém výstupu. Navíc šplhání není převážně o držení tlačítka, ale často o pozorování prostředí a plánování nejrychlejší trasy. Opravdu jsem měl někdy na mále abych z frustrace hlavou neprorazil mého Samsunga. Na druhou stranu se však dá říci, že ona frustrace je opodstatněná ne zcela jednoduchou obtížností, která těží z příklonu k realističnosti. Jednoduše řečeno. Lépe implementovaný parkour jsem ve hře nezažil. "Nedívej se dolů" to bylo moje pravidlo.

S tímto jde ruku v ruce design světa. A na mou duši a psí uši i zde je vidět kvalitní práce. Design měst je očividně uzpůsoben pro vertikální pohyb. Je zde mnoho překážek, mnoho míst, která prozkoumávat. Ovšem, jsou tu copy-paste assety velmi často, ale jsou velmi chytře zamaskovány nebo promíchány. Zkoumání a lootování bylo pro mě tedy činností, kterou bych nenazval nudnou. Celý level design pak tvoří jako celek hustou atmosféru opuštěného, zdecimovaného města a to mi v Dead Island moc chybělo. A když jsem u té atmošky. Noc v této hře není žádný vtip. V noci je tma - myslím jako opravdu tma - v noci je nebezpečno, v noci se mění přístup k hraní. zároveň vynikne kvalita zvukových assetů a světelných efektů.

Hratelnost má naprosto opačný účinek od Dead Island. Z počátku jsem se lehce nudil a naříkal. Jak jsem však odemykal - díky dobře zakomponovanému RPG character progression systému - nové ability vše nabralo novou dynamiku a já jsi konečně připadal jako ultimátní zombie slayer badass. Masakrovat mrtvoláky a mrtvolačky se tu prostě a jednoduše neomrzí. Kvalita animací je top. Animace jsou dobře sloučeny z fyzikílním modelem, ergo to znamená velice realistické chování zombíků na prostředí a vás, jakožto zpotředkovatele aplikací na onen fyzikální model. Mrtvolky zakopávají (jak o své ležící kolegy, tak o různé překážky) napichují se na bodáky, padají z budov atd. At už nepřátelé upalujete, krájíte, napichujete, portujete, shazujete, kopete, nebo napravujete krční obratle, vždy je to velmi uspokojující záležitost. Též ne-levelují s vaší osobou (jako tomu bylo u mrtvého ostrova) díky salámu za to. Živí protivníci tu opět vydrží vice, než by za normálních okolností bylo zdrávo, ale po nalezení střelných zbraní přestali být výraznějším problémem.

Jsou tu však i problémy a paradoxně jsou to ty samé problémy, kterých se Techland dopustil dříve ve svém starším zombíkoidním dílu. Zbraně jsou jako z papíru, jejich nevyváženost je též k zamyšlení (ze začátku něco s čím by jste neumlátili ani štěně a ke konci naprosto OP nástroje na způsobení sekáčkového armagedonu.
Příběh je prostý s klišé záporákem a zápletkou o nalezení protilátky.
Postavy se většinou chovají nelogicky a celé je to nějak předvídatelné. Dabing jest však velmi dobrý a hlavní hero se nechová jako trolt.
Side-questy jsou tu klasické doběhni z bodu x do bodu y. Někoho zabij, neco dones. Avšak, našlo by se tu i pár zajímavých a atmosférických questů -viz. příklad s nočním mostem - které mají i více vrstev a pokračování. Není jich mnoho, ale když už nějaký ten vedlejší plníte není to pro tupého pan tátu bezejmenéna a to se upřímně vyplatí.

Grafika se povedla. Největší kus práce tu odvádějí světelné efekty a modely postav. Barevná paleta tu jest převážně dvoubarevná šedo-oranžová, což však dodává již onen zmínění pocit katastrofy. Optimalizace je tu věc, která nepotěší mnoho lidí, obzváště občany s kartamy AMD. Po patchy a nových ovladačích se výkon znatelně zlepšíl. Rozhodně bych, ale Dying Light nepovažoval za krále optimalizce.

Techland mě ujistil Call of Juarez: Gunslinger, že se něco uvnitř studia změnilo. Vedení, přístup, vydavatel, kdo ví. Tak či onak mě kluci a dívky z Polska překvapili titulem, který má nepopíratelné kvality. I když někdo už může být tímto žánrem znaven stejně jako má maličkost, tak vám mohu říct jedno toto je sakra dobrá Zombie hra a když je něco dobré nekoukám doleva-doprava. Zombíci-nezombíci, toto se povedlo!

Pro: Atmosféra, rpg system funfuje jak má, skvělý pocit z pohybu a masakrování zombí, pár side-questů, grafické zpracování, level design.

Proti: Optimalizace, příběh, většina side-questů, tento hororový subžánr je už přehlcený.

+15

Command & Conquer: Red Alert

  • PC 80
K C&C: Red Alert jsem se dostal až nedávno, po tom co jsem zakoupil komplet sedmnácti her C&C. Primárně mě samozřejmě lákal druhý a třetí díl ale projíždím přece herní série od začátku.

S jedinou podobnou hrou, se kterou jsem se setkal byla Duna II, není se čemu také divit, protože je jejím předchůdcem. Bylo potěšující zahrát si strategii, která je mnohem více o přímém střetu, než o budování základny. Stop neustálému nakupování technologií, prostě jen přímo nakupovat neměnné válečné stroje.

Námět alternativní historie se mi také velice zalíbil, zvláště jednotlivé chytře vložené prvky. Budiž zdráv Alberte Einsteine...
A vkládané filmové pasáže, které mě ze začátku poněkud odstrašilovaly0, se nakonec ukázaly jako další kladný prvek.

Vzhledem k tomu, že jsem tuto hru hrál až osmnáct let od jejiho vydání, nestrávil jsem u ní tolik času a lépe se sní neseznámil. Na první hru mě poněkud nesedělo ovládání a celková nepřehlednost. Je sice pěkné, když se objeví nějaká nová speciální jednotka ale pokud nejsou přesně vysvětleny mechanismy a vlastnosti, je to na nic. Bohužel už nemám tolik času, abych u každé hry strávil desítky hodin a takovéto věci zjišťoval, tudíž pro mě některé mise byly zasékové, až nervy trhající.

Jako první díl Red Alert 80%

Pro: Dobrá strategie

Proti: Počáteční nepřehlednost a zmatenost. Absence vysvětlujících dat

+15

Apotheon

  • PC 75
Apotheon nie je klasická akčná plošinovka, pretože obsahuje aj RPG prvky, ktoré sú však minimálne a sú zamerané hlavne na zvyšovanie kvality vášho brnenia a vylepšovanie zbraní, resp. úrovne zaobchádzania so zbraňami.

Za hrou stojí firma Alientrap(založená v roku 2002), ktorá je zodpovedná za zrod hier ako Capsized a Nexuiz.

Nikandreos, to je meno hlavného hrdinu, ktorého budete celú hru, od začiatku až do konca, ovládať. V hre je nenápadne zabudovaný tutorial v podobe rôznych nápisov na stenách budov, ktorými vás hra učí základné ovládanie vašej postavy.

Počas cestovania Olympom budete nachádzať rôzne zbrane, medzi ktoré sa dajú zaradiť meče, kópie, palcáty, sekery, ale aj strelné zbrane ako luk, ktorý si môžete vybaviť rôznymi šípmi so špeciálnymi efektmi(jedovaté, výbušné), prak, rôzne vrhacie kópie a sekery. Okrem normálnych zbraní budete nachádzať aj špeciálne(rare) zbrane, ktoré určitým spôsobom pochádzajú priamo od jednotlivých bohov alebo patrili legendárnym gréckym hrdinom, bojovníkom a dobyvateľom.

Samozrejmosťou je zbieranie rôznych surovín, z ktorých si môžete po zisku receptov vyrobiť napríklad liečebné potiony, potiony vylepšujúce rýchlosť alebo silu vašich útokov, potiony dodávajúce vám neviditeľnosť alebo nezraniteľnosť na obmedzený čas, rôzne výbušné bomby, nástražné míny, ale aj prehistorický mechanický turret, ktorý po nepriateľoch vystreľuje šípy! :)

Príbeh hry nie je vôbec komplikovaný, vaša osada je ničená rôznymi katastrofami, ktoré na ňu zoslali samotní bohovia a nepriateľskými vojskami, ktoré chcú iba drancovať, znásilňovať a dobývať. Vám ako Nikandreovi už došla trpezlivosť a tak ste sa rozhodli so vzniknutou situáciou vysporiadať sami, vaša zlosť je smerovaná až na samotných gréckych bohov, ktorí sídlia na Olympe. Uzavriete tajnú dohodu s bohyňou Hérou, ktorá chce zosadiť z trónu svojho manžela Dia. Cesta to však nebude jednoduchá, najskôr budete musieť od ostatných bohov získať ich špeciálne predmety, ktoré sú zároveň súčasťou božskej podstaty. Postupne tak na svojej ceste budete konfrontovať týchto Bohov: Hádes - boh smrti, Áres - boh vojny, Demeter - bohyňa plodnosti a zeme, Dionýzos - boh vína, Héfaistos - boh kováčstva, Afrodita - bohyňa lásky, Aténa - bohyňa múdrosti, Poseidon - boh vody a morí a Zeus - boh blesku. Okrem nich sa v boji postavíte aj rôznym mýtickým stvoreniam a monštrám, ktoré určite nebudú ľahkým orieškom.

Audiovizuálne hra pôsobí dokonale, typ grafiky a grafickej úpravy, ktorú autori zvolili je originálna a prináša svieži vietor na hernú scénu. Všetko je to krásne dokreslené výborne zvoleným soundtrackom, ktorý umocňuje atmosféru starovekého Grécka a doslova vás vtiahne do hry. Hrá sa to veľmi dobre, ovládanie je jednoduché, priemerný hráč si na neho zvykne za pol hodinku až hodinku. Spokojnosť!



Dokončené na PS4 na Olympian obtiažnosť, zisk všetkých trofejí(platina).
Herná doba 17h 15min.
75%

Pro: grécka mytológia, grafika, soundtrack, jednoduché ovládanie, dobrá hrateľnosť, bojový systém, zbrane

Proti: po určitom čase sa môže dostaviť stereotyp, jednoduchosť pre náročného hráča

+15

Tomb Raider: The Angel of Darkness

  • PC 90
Vím, že většině hráčů Tomb Raideru tenhle díl leží v žaludku, ale podle mě je naopak s The Last Revelation úplně nejsilnějším dílem "starého" nerestartovaného zpracování. A to kvůli nosnému příběhu, který je takřka filmový. Lara je obviněna z vraždy svého bývalého učitele Von Croye, ale z osudné noci si skoro nic nepamatuje. Postupem času, jak skládá vědomosti za sebe a pokračuje v pátrání, mění se pokaždé i to, co se oné noci stalo - a to mi přijde velmi filmové a ojedinělé. A to jsem ještě nezmínila rozmanitá prostředí, v nichž se děj odehrává včetně Paříže (i galerie v Louvre), Prahy, hrobek a dokonce i blázince. Navíc mi tenhle díl přišel ze všech "Lar" úplně nejhororovější... Za největší mínus téhle hry ovšem považuji velmi těžkopádné ovládání a všemožné způsoby, jak hráči hru znepříjemnit (např. omezený časový limit, po který se Lara může držet na římsách).
+15

League of Legends

  • PC 85
Musím vyjádřit obdiv hlavně k původnímu nápadu mapy DOTA. Vytvořte 100+ hrdinů, lesní arénu a získáte nekonečnou variabilitu kde může proběhnou tisíc různých scénářů. Taktická hloubka je prostě masivní at už je to Dota Lolko Honko Dota2.... a přemýšlet nad kombinacemi hrdinů je výzva pro každého myslícího hráče. Unavit vás může leda koncept hry, nikoliv možnosti vašeho týmu.
Lolko oceňuji jakožto nejméně trestající MOBU s vyšším zaměřením na teamplay... kde ač vám goldy nemůžou jít do mínusu při umrtí, stále zachovává všechny dota principy a ještě přidává něco navíc. trocha slangu (stále je možné redukovat někomu příjem goldů na lajně, stále záleží na skillu, ale red blue buff, drak, baron, scalování spell casterů , supportů ,summoner spelly... přidávají to něco navíc... a vyvaženost itemů a abilitek v Lolku je dokonalá, ve hře prostě nejsou brutální mechaniky doty... žádné stun kladiva, BKBimunity, teleport dýky, chronosféry, pět sec stuny alchemisty, multistun ogra, blackholy... naopak CCčka jsou vždy max 2sec, či silnější item vám neslíbí faceroll ,ale jen třeba o 20procent větší dmg než soupeř, feedlej chlapík je silnej max jak dva normální, stále se dá zastavit)
Nicméně základy hry způsobují, že komunity těchto her jsou zpravidla extrémně nepřátelské. Kdo to kazí, nese vulgární následky. A průběhy hry můžou dopadnout tak, že místo zábavy skončíte maximálně vytočení. (Ovšem u Lolka či HotS bude vzteku nejméně). Proto nemůžu hodnotit více než 80. Vstup nováčka do kterékoliv MOBA bude vždy útrpný, často opak srandy.

Pro: znovuhratelnost, taktická hloubka, vyváženost

Proti: toxická komunita, občas je zábava jen na straně jednoho týmu

+15

Revenant

  • PC 95
Revenant je možná zbytečně opomínejný hack and slash titul, který Eidos udělal v době, kdy už pomíjela sláva Diablo jedničky a na dvojku se teprve čekalo. Naprosto mě dostal úžasným vizuálem (pastelové svítící barvy), velmi brutální pojetí soubojů, úžasný hudební doprovod (spolu s HOMAM III, Deus Ex a Freedom fighters ten nej ;), parádní bojová komba od mistra bojových umění.

Celá hra se dala hrát jako klasická japonská Tekken bojovka jen na klávesnici, avšak jak se dostala ke slovu myš byla to větší zábava. Hlavní hrdina si vybíral z pestré palety zbraní a kombinoval runy nalezené různě na mapě, aby získal nová kouze - geinální systém kombinování run. Na téhle hře jsem miloval všechno, od dechberoucí hratelnosti, dlouhých hodin soubojů s příšerami (které se mezi sebou praly, pokud šlo o "znepřátelené" tvory) a ze všeho nejvíc revenenat atmosféru. Pokračování by bylo víc než skvělým dárkem. Nezbývá než doufat, že vydají na GOG, jelikož hra má problémy fungovat rozumně pod w7 (i pod XPčky bylo náročnější rozhodit)

Za sebe plně doporučuji

Pro: Grafika, hudební doprovod, tajmený příběh, souboje s příšerami

Proti: Dosti nemastné a neslané finále, RPG prvky byly spíše do počtu

+15

The Witcher

  • PC 75
+Tak mám dohráno. Propracované dílko plné originality, kvalitních dialogů ,trojího větvení příběhu, alchymie, erotiky, cynismu, intrik, močálů. Slovanská monstra a prostředí jsou svěží vítr oproti okoukaným drakům orkům skřetům... Brodit se v bažinách, kmitat loukama, po makovém poli... Některé questy mají velmi silná vyvrcholení a zvraty, že si často loadnete jestli nemohl výsledek dopadnout jinak a vaše rozhodnutí vám neustále někdo připomíná... Knížky mám přečtené a příběh je citlivě zasazen tak aby neknížkaři chápali a knížkaři vzpomínali.
-Co jsem si ovšem užil méně bylo zasekávání se o překážky, a soubojový systém. Souboje jsou spíše o přípravě, budto se dobře připravíte a vyhrajete, nebo se nepřipravíte a dostanete na prdel. Skill netřeba, znalosti ano, učení smrtí je ale příjemné :)
Rovněž itemhunt mi nějak chybí, hrajete dál kvůli příběhu, ne kvůli lepšímu meči/brnění. A co se volnosti pohybu týče, některé lokace jsou vyloženě koridorovka.

Dojem ve výsledku kladný, ale gameplay jsem si moc neužíval.
(Dohráno s Full combat rebalance = obtížnost drsná, talent strom často lže.)

Pro: prostředí, příběh, možnosti volby, silné questy, bestiář

Proti: bariéry pohybu, itemy, +-soubojový systém

+15

Dreamfall Chapters - Book One: Reborn

  • PC 65
V to, že sa ešte niekedy dočkám pokračovania Dreamfall: The Longest Journey som už neveril. Book one Reborn pokračuje doslova tam, kde sme pred 8 rokmi skončili, preto si treba osviežiť pamäť doštudovaním toho, čo sa vlastne stalo, lebo ak nerátame krátky recap ako samostatnú položku v hre, nedozvieme sa to.

Na prvý pohľad sympatický krok, resuscitovať sériu a zodpovedať nezodpovedané otázky a uzavrieť príbeh je kazený technickými problémami v podobe bugov, neskutočne zastaralej grafiky, prelínaní textúr a veľmi prehnaných a občas zle vykreslených lens flare efektov ako aj zbytočne veľkými a prázdnymi lokáciami.

Z hľadiska gameplayu sa väčšina hry zameriava na klasické poslíčkovanie a len minimum adventúrnych úkonov kombinovania predmetov (dalo by sa zrátať na prstoch). Hlavná motivácia tak zostáva v odhaľovaní príbehu a v dialógoch postáv. V prvej epizóde toho z príbehu i pre jej výraznú krátkosť veľa neodhalíme, práve naopak vyvstávajú ďalšie otázky. Z dialógového hľadiska je hra celkom zaujímavá, len niektoré postavy sú si občas podobné a nevýrazné (napr. Mira a Nela sú charakterovo takmer totožné postavy), dabing je veľmi vydarený.

Prečo teda pri toľkej kritike relatívne pozitívne hodnotenie? Asi z nostalgie, pre prísľub toho, že sa to nejak rozbehne a toto je len začiatok od ktorého nemožno očakávať v prvej epizóde hneď odpovede na otázky, no i tak mohla byť dlhšia.

Pro: pokračovanie série, príbeh (ktorý sa snáď zaujímavo rozvinie), opäť zaujímavé svety

Proti: v podstate celá technická stránka hry, zbytočne veľké a prázdne lokácie, adventúrne ešte osekanejšie než Dreamfall

+15

Metal Gear Solid V: Ground Zeroes

  • PC 80
Stále přemýšlím jestly to brát jako plnou hru nebo jen jako demo. Jedna mise je opravdu málo ale jako ukázka nového enginu a herních mechanik to stačí alespoň mě to navnadilo na Phantom Pain :) Bohužel za ty peníze málo muziky a tak doporučuji koupit jen fanouškům MGS popřípadě si počkat na nějakou slevu či akci.

Pro: Solidní grafika,HW nenáročnost, Otevřenost více cestám k cíly, Big Boss

Proti: Pouze jedna mise a pár výzev,poměr ceny k hrací době

+15

Quest For Infamy

  • PC 85
Tak jsem hru právě dohrál postupně za všechny 3 postavy (Brigand, Rogue, Sorcerer) a musím říci, že jsem vážně příjemně překvapen.

Nicméně prvně nějaké ty výtky (na které se v komentáři zaměřím hlavně, páč to dobré si hra bere z QfG, takže asi netřeba obšírněji rozepisovat):

Na začátek musím zmínit, že hra za jednotlivé classy není bohužel tak rozdílná, jak je tomu v případě Quest for Glory série (hlavní postava je sama o sobě o dost multifunkčnější a každé povolání může využívat třebas thievery (v podstatě lockpicking), stealth, climbing- což v QfG sice v posledku lze také, ale bylo to trochu problematičtější). I zde však každé povolání navštíví několik odlišných lokací, dostane se k některým specifickým questům (Brigand tu má Brigand's den s několika nepovinnými questy, zloděj standardně zlodějskou gildu, sorcerer může třebas objevit magickou zahrádku). Některé hádanky lze pak řešit vícero způsoby podle zaměření postavy, byť mě třebas trochu zamrzelo, že u sorcerera většina kouzel nebyla k překonávání překážek vlastně vůbec potřeba (levitaci v pohodě nahradí climbing, kouzlo "přinést" v podstatě není využitelné vůbec, fear a open se docela hodilo a zbytek jsou už jen soubojová kouzla, asi 2x se ještě dalo mimo souboje využít „flame“).

Souboje jsou poměrně nevyvážené, a třebaže už v QfG nebyly nikdy žádné terno, zde ještě více vynikne jejich nedomyšlenost. Vesměs stačí dosáhnout 100 bodů v bloku (což ani není nějak zvlášť obtížné) a jste v podstatě neporazitelní (blokování healuje 5 hp, čili se stačí blokem vždy vyléčit do maxima hp a nějaké hp lahvičky, rest apod. už nejsou vůbec potřeba). Statistiky jsou oproti QfG notně osekané, máme tu hacking, stabbing, slashing, hit chance, blocking (vše využitelné pouze v soubojích) a dále climbing, stealth, thievery, mystical power (pouze Sorcerer) a to je vlastně vše, pak je zde tedy ještě Infamy, které však zastává spíše funkci klasických Sierráckých "puzzle points" :). Absence staminy pak z trénování dělala naprostou frašku a mnohdy stačilo prostě jen delší dobu klikat na určité místo, přičemž vám rostly zkušenosti (Thievery- klikat na nějaké nevypáčitelné dveře, climbing -na opevnění okolo města atp.).

Drobných bugů hra obsahuje však stále spoustu napříč celou hrou i po roce od vydání a několika větších opravách (jeden patch dokonce přidává i trochu nového obsahu). Na druhou stranu žádný z nich nijak markantně nekazí dojem ze hry či neznemožňuje dohrání. Nejhorší bug je asi ten s lukostřeleckou soutěží, kde se nezvyšuje obtížnost- tj. potřeba překonat stále více bodů, jak by správně měla, tudíž si tam můžete vystřílet dost zlaťáků v podstatě bez větších potíží- score pro překonání se vždy pohybuje pouze kolem 300 bodů. Pak tu máme nějaké ty chybky v dialozích (občas můžete o tématu hovořit, aniž by se událost odehrála), občas postavy vyskytující se na dvou místech zároveň (Kurdt, který postává v lese/doupěti zbojníků a zároveň jej můžeme nalézt vesele si vysedávajícího v hospodě), někdy se špatně zobrazují denní období v lokaci (hlavně se týká pokoje v hostinci), což se srovná při opuštění a opětovném navštívení lokace, save se místo přepsání občas zdvojí (vytvoří nový soubor) atd.

Celkově má QfI asi nejblíže k prvnímu a čtvrtému dílu QfG, autorům se podařilo zachytit ten skvělý pocit z prozkoumávání rozlehlého údolí a rovněž to podpořit skvělou atmosférou a tajemnou, avšak zároveň temnou historií místní uznávané rodiny s nepříliš šťastným koncem, okolo níž se točí větší část příběhu. Nadto je QfI příjemně rozlehlý kousek, který nabízí spoustu obrazovek k prozkoumávání (které na rozdíl od QfG nejsou tak generické), údolí nabízí výlet do dvou velkých měst, několika lesů v okolí, do grasslands a táboru kočovných cikánů, do temných a nevlídných močálů, rozlehlých dolů atd. Celkově je na hře opravdu hodně znát ta snaha a píle autorů, udělat něco opravdu velkého a hodně propracovaného (obsahově se jistě jedná o mnohem naditější hru, jak stařičké Questy for Glory).
Navíc hra za padoucha je příjemně osvěžující, a že nás hra občas dokope k pěkně sviňským činům:).

Už teď autoři slibují druhý díl (a tím nemyslím Roehm to Ruin, což má být spíše takový doplněk), s možností si importovat postavu z prvního dílu (už nyní si ji můžete po dohrání uložit), čili se máme na co těšit, zvláště pokud se poučí z některých chybek z prvního dílu, mohl by tu být téměř ideální kousek.
+15

Dead Island

  • PC 90
Zombie her už je v dnešní době hromada. Dává to smysl. Dá se do nich dobře praštit a vývojáři se nemusí programovat s nějakou složitou umělou inteligencí. Krytí neznají, taktiku už vůbec, mají pouze jeden pud a to jít po hráčovi, nebo skupince hráčů. To však už všichni moc dobře víme. Jenže evoluci žánru se přecijen napodaří všem, jako těm z Techlandu a braků je habaděj. DI k nim nepatří ani dnes.
I po letech je tento v podstatě zombie sandbox s rpg prvky stále znovuhratelný a nabízí velkou porci zábavy. Rozhodně převažují pozitiva, velké negativum snad hra pro mě nemá žádné, najdou se jen nějaké drobnosti, které osobně beru s rezervou. U zombie her se jen výjimečně klade důraz na nějaký originální příběh, zde zkrátka hra svou roli jak má a postačí. Hlavní síla zkrátka tkví v návykovém soubojovém systému, kdy například o Left 4 Dead alespoň v tomhle díle hrají prim chladné zbraně, avšak pokud znáte Dead Rising, v Dead Islandu je dle mě manipulace s nimi u pracovního stolu zábavnější ačkoliv v japonské rubačce je zas všechno bláznivější. To už je ale o vkusu a prioritách. Dead Rising 2 jsem kupříkladu nedohrál, kdežto DI mi nevadí dohrát ani po několikáté.
Mrtvý ostrov čeká na vaše desítky zahraných a vesměs zábavných hodin.

Pro: soubojový systém, herní doba, dopravní prostředky, zbraňový arzenál a jeho následná modifikace, kýčovitý vizuál, který ke hře sedí; obstojný příběh, lokalita ostrova, nespočet vedlejších úkolů a jiných aktivit

Proti: občas otravně nucené rpg prvky, "vyblitá" grafika, generické obličeje, ovšem s dobrou mimikou

+15

Penumbra: Overture

  • PC 80
Tahle hra se mi docela líbila, přestože nejsem kovaný adventurista. Spoustu hádanek jsem vyřešil sám, některé s pomocí návodu. Jednak kvůli tomu, že nemám zkušenosti z jiných her, jednak kvůli nepozornosti a taky kvůli nelogickým postupům - jak to, že když podrazím sloupek, aby to zavalilo červa, nezavalí to i mě?
Atmosféra hry je plná strachu, celé je to dobře podkresleno hudbou a různými pazvuky. Byl jsem moc rád, že mám aspoň tu baterku, když už se musím pořád pohybovat v tmavých chodbách a místnostech. AI nepřátel je různá. Zatímco pavouci a obří červi jdou přímo po vás a nic je neodradí, psi vás objeví jenom v některých případech. A to prý mají výborný sluch a čich. A navíc se nechají ubít třeba kladivem, místo aby si dávali pozor. Ale ono by to asi jinak bylo moc těžké, jim uniknout.
Výborně je udělaný fyzikální engine. S předměty jde pohybovat, vysouvat a zasouvat šuplíky, otevírat skříně atd. Prostě můžete prohledat celou místnost jako ve skutečnosti.
Příběh hry je vyprávěn pomocí různých nalezených textů a vzpomínek, celkově se ale o cíli cesty nic moc nedozvíte. To je trochu škoda. Nebo si to mám vysvětlit tak, že je Red Philův otec? Celkově bych ale hratelnost hodnotil jako výbornou.
Graficky hra trochu zaostává za svojí dobou, ale kdo není nijak náročný, tak bude spokojen.
Takže za sebe můžu říct, že jsem spokojen a že se těším na další díl, který jdu hned instalovat. Snad už konečně pomůžu Philovi se dopátrat něčeho konkrétního o svém otci. Pro ty, kdo se rádi bojí ideální hra.

Pro: fyzika, atmosféra, hudba, příběh

Proti: psi, pár nelogických věcí, konec

+15

Westerado: Double Barreled

  • PC 90
Westerado se ze všeho nejvíce vyznačuje obrovskou mírou nelinearity. Je pouze na vás, zda nejrůznější, a často si vzájemně rozporující, úkoly a nabídky práce od postav přijmete, či nikoliv. Anebo je prostě sejmete. Kohokoliv, kdykoliv. Od starých Falloutů jsem nepocítil tak intenzivní závrať z čiré anarchické svobody. A samozřejmě jsem se nechal unést. Pozabíjel jsem spoustu lidí, i celé osady. Pistolnické gangy po čase v úctě prchaly před mým pohledem, v oblibě jsem byl pouze u krvežíznivých Indiánů. Rudá maska se stala postrachem pouště, nejstrašnějším desperátem Západu. Musím přiznat, že taková pověst je k nezaplacení.

A co víc, Westerado vám dovolí si roli padoucha dokonale vychutnat. Možnost během konverzace libovolně vytahovat a odjišťovat zbraň (s odpovídajícími reakcemi) mi nepřestávala vyvolávat úsměv na tváři. Můžete vyloupit banku, zaútočit na pevnost Unie nebo přepadat osamělé rančery. Soubojový systém v reálném čase zdárně vyvažuje přehlednost s akčností a hře perfektně padne. A zastřelit svými dvěma kolty současně oba pistolníky, kteří se vás pokusili obklíčit (anebo je nechat odprásknout se vzájemně), je jednoduše rozkošné.

Neselhávají ani další aspekty. Pixelová grafika je kouzelná, pár scenérií pak přímo dechberoucích. Hudba přiléhavě dotváří westernovou atmosféru, ať už odkazuje na melodie filmových vzorů, k čemuž dochází v úvodních lokacích a osadách, nebo se omezuje na ponuré ambientní tóny, výborně dotvářející prostředí opuštěných stezek a podzemních štol. Celková stylizace balancuje na pomezí parodie a piety, ale s takovou mírou nadsázky, že to prostě funguje. Navíc tento přístup nijak neumenšuje chvíle, které mají být atmosfericky silné. Především samotné finále je velmi zdařilé a postrádal jsem v něm pouze příležitost bosse umírajícího na zemi potupně dorazit.

Hra pochopitelně nepostrádá také nedostatky. Zadání jsou poměrně repetetivní, postavené na jednoduchém search, popřípadě search and destroy, samotný příběh je potom v neutrálním slova smyslu primitivní. Ale to je vzhledem k zvolenému pojetí částečně prominutelné, navíc pár úkolů projde zajímavým vývojem. Westerado se rovněž vyznačuje až příliš krátkou stopáží. Avšak i to je s ohledem na velkou míru nelinearity zcela pochopitelné. Neodpustitelné je tudíž pouze to, že se zde nevyskytuje více košilatosti a sprostoty. Hře tohoto typu by obé nepochybně slušelo.

Westerado pod pláštíkem lehkovážně hříčky nabízí propracované RPG, které není postavené na statistikách a zvyšování úrovně, ale na dalekosáhlé možnosti volby, která skutečně ovlivňuje okolní svět, a na z toho vyplývající obrovské znovuhratelnosti. Pro mě osobně to je splněný sen a modlím se za rozsáhlejší pokračování.
+15

Feist

  • PC --
Feist mě zaujal během první vteřiny svým parádním vizuálem. Může připomínat Limbo, ale ve skutečnostni je to akční skákačka, zatímco Limbo tíhlo k řešení hádanek.

Umíral jsem hodně často. A přesto jsem nebyl frustrovaný. Každý nepřítel má dost nevyzpytatelný vzorec chování, díky čemuž jsou potyčky prostě zábava. Navíc, spíš než sílu, používá Chumláč úhybné manévry, díky kterým se často nepřátelé pobijí sami navzájem. Fyzika funguje na jedničku a svízelné situace se často vyřeší tak nějak náhodně.

Hratelnost je celkově parádní a spolu s Capsized se řadí k mým nejoblíbenějším plošinovkám. Bohužel, délka je žalostná - tipuju tak 2 hodiny čistého času, možná ani to ne.

Hodnocení: ✰✰✰✰
+15