Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Nejlépe hodnocené komentáře

Deus Ex: Mankind Divided - System Rift

  • PC --
Pritchard potřebuje fyzicky píchnout s infiltrací Palisade Blade a protože mu jeho buddy Jensen dluží laskavost za pomoc na Antarktidě (což mi připomíná, že jsem ještě nepřečetl Dark Light, který právě tyto události popisuje), kývá nelibý Jensen na zakázku, která jej na chvíli odtrhne od pití whiskey a sledování pobíhajících panáků s klackem v ruce. Bejzbol nebo tak nějak se tomu říká.

System Rift je solidní ojeb v podobě 2-3 hodin standardního deusáckého gameplaye. Nepřináší moc nového, odehrává se v okleštěné lokaci Prahy s minimem možností k průzkumu a poté se přesouvá do interéru Palisade Bank, což je klasická infiltrovačka s hromadou náhodně a vhodně rozložených krytů, patrol, robotů, obranných věží, dronů, šachet, terminálů k heknutí atd. Autoři se s tím prostě moc nepárali, což je očividné.

Nový herní prvek, v podobě schopnosti kamer a botů detekovat ejdžeje podle tepla, je použit pouze ve dvou místnostech celého DLC a jeho implementace je přinejmenším úsměvná. Stačí se krýt za velkými červenými krabicemi, které na sobě mají znak sálajícího tepla a je vymalováno. Jednak takové krabice vypadají dost blbě ve sterilně čistých chodbách, druhak je to celkem otravná mechanika.

K tomu nesmím zapomenout na krátké intermezzo v Breach. Money grabbers z Eidosu totiž stále trvají na tom, že Breach je skvělý nápad a zábava. Ostatně, 0% splněných achievementů v globálním měřítku na Steamu vypovídá o oblíbenosti tohoto modu. Nikdo to nehraje, nikoho to nebaví, ale nacpeme to tam, protože to je prostě super!

Ale zpět k System Riftu. Za 12€, no nekup to... Pro všechny deusácký děvky povinnost. Pro ostatní je to poměrem cena/výkon zadarmo drahý.
+13

Wasteland 2

  • PC 75
Že Wasteland 2 není nástupcem původních Falloutů tu už zmínila hromada lidí, ale ruku na srdce (i když jsme si to všichni přáli), ono by to vlastně ani nešlo. Oba světy jsou si až extrémně blízké, ale kultovnost a specifičnost Falloutů je bez dané licence samozřejmě utopie. Je to celkem jednoduché - dokážete si představit "něco jako Fallout" bez přiléhavých modrožlutých oblečků, pipboye, stimpaků, energo zbrojí atd.? S tímhle prostě autoři nic dělat nemohli a my se na ně za to nemůžeme zlobit, že jo...

Za co se na ně ale zlobit můžeme, tak to je samozřejmě dost zásadní množství bugů a nesmyslů, které bylo v jejich silách opravit. Já jsem hru rozehrával někdy v půlce roku 2015 (ehm...ano, hrál jsem ji s většími nebo menšími přestávkami přes rok a půl), takže by se dalo předpokládat, že už to bylo vychytáno patchema, ale ne :/. Jak už tady někdo zmiňoval (a mě hodně mrzelo), tak se člověk často setkával s tím, že začal mluvit s nějakou postavou, u které byl popis, který absolutně neseděl s obrázkem NPC a navíc grafické provedení bylo do třetice také ještě úplně mimo. Dokonce jsem se snad setkal i s tím, že NPC měl být muž a na obrázku byla žena nebo obráceně. Dokonce jsem si chvíli říkal, jestli to není naschvál, jako nějaký pseudojoke, ale asi ne. Předpokládám tedy, že to prostě nedávali časově, protože se (jak by mohla napovídat moje herní doba) jedná o kurevský rozsáhlou hru! Řeknu to asi takhle...i kdyby byla poloviční, tak bych se o ní pořád nebál říct, že je hodně dlouhá :D

Jasný, hoven je tam kotel - fakt velkej, ale...proč teda 80%? No řekl bych to asi takhle...prostě mi to po čase přirostlo k srdci :). Po uvědomění si (a prvotním zklamání), že to Fallout není a nebude, mi začínalo postupně docházet, že mám co do činění s něčím, co se nebojí srovnání a jde si celkem sebevědomě vlastní cestou. Prostě jsem si časem uvědomil, co je to značka Wasteland. Ona totiž ta "texasko/vyprahlá/kovbojská" atmosféra umí být taky dost slušná :).

Jestli se tady ale něco opravdu povedlo, tak to byl (často černý) humor, který se tak kostrbatě a naivně snažilo pár smetáků z Bethesdy dostat do jejich pseduofalloutů. Ono když to člověk v sobě nemá, tak to prostě a jednoduše nejde...tady to ale naopak funguje velice dobře! Setkáte se tu s ním opravdu naprosto všude. Až narazíte na bezďáka jménem Scotchmo, tak ani neuvažujte nad tím, že byste ho nevzali do party ;) Další věcí, která mě nepřestávala bavit po celou dobu hraní, byl arsenál zbraní a jejich vylepšení. Měl jsem skupinu, kde byl každý člen zaměřen na 1-2 bojové dovednosti a musím říct, že to bylo super a využil jsem většinu top zbraní. Jestli jsem si něco opravdu užíval, tak to byla salva 6ti brok.nábojů z jackhammeru do skupiny nepřátel, to dokázalo nadělat fakt ultimátní paseku :D. Také se tu objevovala řada předmětů, které se daly někde použít, ale člověk musel hodně přemýšlet kde. Na konci hry jsem jich měl u sebe hodně, takže jsem toho musel dost prošvihnout. Bavily mě rozmanité lokace i nepřátelé, líbil se mi soundtrack, líbilo se mi toho hodně. Každopádně zdejší komentáře jsou hodně povedené a s většinou jejich obsahu se ztotožňuji, takže to tu nebudu recyklovat...

Co mě ale tedy bohužel mrzelo dost byla jakási sterilnost "rozhovorů". Ono totiž ani tak nešlo o to s někým mluvit, jako z něj jenom prachsprostě vytahat informace. Takže v 95% případů jste se prostě jenom vyptávali na určitá témata jako: "What about X..what about Y and what do you think about Z" atd. To bylo vyloženě špatně. On tomu bohužel dost nahrával sytém, kterým jste rozhovory vedli. Mohl se do nich totiž zapojit každý člen vaší skupiny, aniž by to měnilo nabídku možných odpovědí (ehm...spíš otázek teda). Jenom pokud měl někdo nějaký komunikační skill, tak se po označení jeho postavy daná možnost zviditelnila (respektive zaktivnila, protože jste ji viděli u všech ostatních postav, akorát ji nemohli použít bez daného skillu na dané úrovni) :/.

Každopádně jsem si hraní užil. Neskrývám, že už hraju hry málo a kolikrát mi to i dává zabrat, a taky proto jsem byl moc rád, že jsem tuhle dotáhnul do konce. Největší radost mám z toho, že tu vzniklo něco, co bylo uděláno se správným přístupem (a teď myslím spíš ten lidský, než profesionální...ono je to ale kolikrát mnohem důležitější). Myslím, že Wasteland půjde hodně nahoru a už v dalším díle se tvůrci poučí z nedostatků, o kterých od fanoušku bezpochyby dobře vědí, a posunou svoji značku o pěkný kousek výš. V tomhle jsem určitě optimista ;)

Pro: Atmosféra, humor, zbraně a jejich vylepšení, velký potenciál do budoucna

Proti: Bugy na úkor délky hry

+13

Worms Armageddon

  • PC 100
Moje úplně první a taky nejoblíbenější hra! Wormíci splňují všechny předpoklady k tomu, aby se stali nesmrtelní a legendární. Hodiny a hodiny hraní ať už proti počítači nebo kamarádovi zaručují 100% zábavu. Hraní samotné je velmi chytlavé a s chutí si to zahraje malej kluk i dospělák. Herních map (ostrovů) hra nabízí dost a některé jsou navržené tak, že několik kol hráči zabere, než se prostřílí k nepříteli. Zbraňový sortiment je bohatý. Takže způsobů jak srazit červíkovi život na nulu existuje skutečně mnoho...Áleluja! :)

Pro: zábavnost, multiplayer, červíci, zbraně, mise

Proti: nic?

+13

Her Story

  • PC 85
Skvělá, působivá, vtáhne vás a nepustí.

Zážitek z hraní budou mít různý lidi různej, v závislosti na tom, kudy se budou ubírat jejich myšlenky a asociace, i na tom, jak obecně zpracovávaj nový informace a vjemy - patří ke kladům hry, že s tím počítá a pracuje. Já na první dobrou hltala příběh, jedno video za druhým, dokud nebylo jasný, co se zhruba stalo. Teprv pak jsem si začla skutečně všímat dat a časů, oblečení a účesů, pouštěla některý videa znova a znova, vzala si papír a zapisovala slova, který bylo potřeba vyzkoušet, taky mě najednou napadlo jiný možný vysvětlení základní zápletky. Přemýšlela jsem o tom všem několik následujících dní.

Pro: koncept, atmosféra, pojetí, provedení

+13

Kingpin: Life of Crime

  • PC 80
Po Outlaws ma druha nejoblibenejsi FPS z hlediska pribehove single kampane. Nejde jen o cistou FPS, ale okorenenou adventurnimi prvky, prvky hry RPG. Ve hre je kvanta zbrani od olovene trubky pres pacidlo, pistoli, brokovnici, tommy gun, tezky kulomet, granatomet a bazuku. Nepratel je cela rada od klasickych poulicnich vandraku s pistolemi az po zuby ozbrojene, brneni nosici a tezke zbrane drzici drsnaky. Role penez ve hre je alfou a omegou vaseho putovani. Za penize si kupujete lepsi zbrane, upgrady, lekarnicky, brneni, ale predevsim najimate zoldaky na svou ochranu. Muzete jim udelovat prikazy a sledovat stav jejich zivota. Prostredi je spravne spinave, nechutne az depresivni. Autori se inspirovali nejvetsimi shitholes v New York City a podobnych americkych mestech. Zaplivane dvorky okoli ruin baraku, vsude spina, strach, drogy, alkohol. Spisovna slova v konverzaci s postavami byla spise vyjimkou. Soundtrack z dilny Cypress Hill do hry skvele zapadl. Hru jsem dohral na nejtezsi obtiznost a bylo to hotove peklo. Vetsinou jsem se kryl za bodyguardy, po kazde vetsi bitce nekolik minut cekal, az se uzdravi, savoval, loadoval a pokracoval dale. Nejhorsi cast byla predposledni mise, kde jste celou dobu byli sami. Protivnici totiz mirili neuveritelne presne a jakmile jste neměli minimálně Tommy Gun, mohli jste jít akorát lovit krysy.

Hlavni hrdina se probouzi zmlaceny ve spine. Nevi kde je ani jak se jmenuje. Vi vsak moc dobre, kdo ma na svedomi jeho stav a vydava se ihned za pomstou. Nebyl jim jikdo jiny nez samotny kral mistniho podsveti - Kingpin.

Pro zacatek si hlavni hrdina (dale "Thug") nasel alespon olovenou trubku. Po zjisteni, ze jej vetsina lidi v teto ctvrti nema prilis v lasce planuje presun do jinych koncin. Zaplati si tedy jednoho na rohu postavajiciho typka, aby mu kryl zada. Projdou do stoky, kde bohuzel v radiovce odeny ochrance jiz padne pred presilou Kingpinovych nohsledu. Jiz s pistoli v ruce, prostrili se hlavni hrdina pekne potichoucku za asistence tlumice az do mistniho baru. Zde si najme dva rezniky, kteri odvedou poradny kus spinave prace. Po dalsim putovani ctvrti Skidrow nakonec Thug nalezne baterii do chopperu a konecne se vyda na ztec za Kingpinem.

Jeho dalsi zastavkou je Poisonville, kde mistnimu mafianskemu kapovi Louiemu chlapci Nikky Blanca "prevzali" jeho sejf i s cennymi dokumenty v ramci vyrizovani uctu. S kasarem se tedy Thug vydal sejf vyloupit. Po prostrileni se skrz armadu Nikkyho chlapcu a po vyhozeni pojistek bylo dilo uspesne dokonceno. Jako argument pro dohodu se strazi dostatecne poslouzila brokovnice. Za odmenu se k vam pridali pekne drsni Louieho chlapci, oba dva ozbrojeni Tommy Guny. Pout skrz cisticku odpadnich vod rozhodne stala za to. Vsude cihalo plno nepratel a ve sladkem zaveru sam Nikky Blanco, ktery behal jako sileny a palil plamenometem vse, co se hybalo. Nakonec vsak stejne ujel svym nadupanym bourakem pryc.

Po presunu do pristavu a zajimave interakci se ridicem kamionu, ktery vas vzal stopem, byl Thug rychle vtazen do mistniho velkeho prusvihu. Williemu nekdo jednak vyrazne upravil vizaz a navic unesl jeho holku. I pres maximalni snahu se vam ji nepodarilo zachranit celou. Prinesli jste tedy Williemu alespon jeji kousek, coz ho vyrazne rozrusilo a pridal se k vam na ceste za tim parchantem. Pote, co jste jej v kajute jeho lodi vlastnorucne zlikvidoval jse si zajistil Willieho nehynouci dik.

Nasledoval Steeltown, kde vas pohledna Bambi poprosila o zachrani jejiho bratra Davida. Toho odvedl Moker jako otroka pracovat do slevarny. Cestou slevarnou jste potkali jeste nekolik detskych otroku a po vystrileni snad pulky zamestnancu ucinili pritrz Mokerovemu byznysu. David vas pote doprovazel az k zeleznicni stanici za samotnym Mokerem, ktery rozpoutal hotove raketometove peklo, ale ani to mu nebylo nic platne.

Cesta vlakem nakonec skoncila vykolejenim a putovanim stokami, tunely az k zastavce metra. Byla to pekna fuska, ale slova jako grilovani, opekani a BBQ tou dobou nabyla naprosto novych vyznamu. Plamenomet je skvela vec, ale je u toho zbytecna spousta revu a smradu.

A prisel vrchol - Radio City. Ve stanici metra se k vam pridali zdarma clenove mistniho gangu Jokers. Museli jste ale projit testem - vymlatit stoky metra od bezdomovcu bez pouziti strelne zbrane. Jokers vedli boj proti Dragoos a prohravali. Vy jste ale jejich pozici vyrazne vylepsil a Dragoonum vypaloval rybnik za rybnikem. Cesta vedla az k samotnym Central Towers, k obrovskemu mrakodrapu, k sidlu samotneho a velkeho Kingpina. V baru vam chlapek prodal listek na Skytram a slo se na vec.

Ani smecka vernych psu rabiatu, ani patolizalove s raketomety vas od konfrontace s Kingpinem nezastavili. Mnohem sladsim soustem se nakonec stala jeho partnerka Mary, ktera po jeho zabiti vydesene prchla na strechu a ulitavajici ve vrtulniku prisahala pomstu. Hra konci animackou, ve ktere z drive Kingpinovy zidle prepocitavate penize ve spolecnosti krasnych zen. Bravo, stali jste se mafianskym bossem!

Pro: unikatni FPS z gangsterskeho prostredi, role penez ve hre, vylepsovani zbrani, najimani poskoku, obchody se zbranemi, bary, soundtrack, paradne zpracovane az nechutne prostredi, sprostota na kazdem kroku

Proti: ultimatni obtiznost a chirurgicky presni nepratele, hranate textury nepratel

+13

Far Cry 3

  • PC --
Dle mého názoru je singleplayerová část Far Cry 3 velmi povedená co se prostředí a příběhu týče. Velmi oceňuji dobře propracovaný otevřený svět, crafting, animace a možnost plnit úkoly ve zvoleném pořadí. Co hře ovšem musím vytknout je repetitivnost úkolů, umělá inteligence a nerozmanitost misí.

O kvalitě multiplayerové části už není vůbec řeč. Kooperativní režim, jenž jsem zkoušel nemá dynamickou obtížnost a i ve dvou osobách je na stejné obtížnosti jako při nejvyšším množství.

Pro: propracované a rozmanité prostředí; zvířecí npc; crafting; skvělé animace; volba úkolů;

Proti: repetitivnost úkolů; umělá inteligence lidských npc; nerozmanitost misí; multiplayer

+13

Duty Calls

  • PC 10
Herní výzva: "Rychlovka!"
Tahle hra ze začátku vypadá sympaticky. Dělá si srandu z žánru. Srandu z debilních a stále stejných příběhů. Srandu z naskriptovaného postupu, kde díky autohealu skoro nemůžete umřít. Srandu z debilní UI. Srandu z debilního patosu a předvídatelnosti postupu.

S posledním bodem naprosto souhlasim. Rozhodně nesouhlasím z hladkým postupem. Minimálně první Modern Warfare byl na těžších obtížnostech dost těžká hra. Samotný postup v těchto hrách je přímočarý a jednoduchý na myšlení. Mě to baví a vždy si u toho odpočinu. Proto je tahle parodie trochu mimo mě.

Co mi vadí nejvíc je ona nekalá reklama. Pamatujete na Hyunday, co se v reklamách pouštěl do škodovky a dost jí hanil? Nakonec tím stejně nic nedocílil. To je dobře. Mě jsou takovéhle postupy dost odporné. Jako politici, co na sebe vzájemně kydají špínu na bilboardech před volbama. Ne, ať si každý radši zamete na vlastním prahu.

Pro: dobré vtipy s podáním příběhu a patosem

Proti: nekalá a trapná reklama shazuje parodii

+13

Singularity

  • PC 70
Hře Singularity jsem se dlouhou dobu vyhýbal, nelákalo mě moc
takové to nadpřirozeno a samotného ovládání času. Naprosto stejné obavy jsem měl i u Wolfensteina z roku 2009, a vážně jsem si nedokázal představit, jak veškeré slibované systémy budou fungovat právě v Singularity. A proto musím ihned z úvodu říct, že obavy byli zbytečné a ze hry jsem si nečekaně odnesl skvělý hororový akční zážitek.

Už po pár minutách hraní začnete pociťovat jistou inspiraci hrami jako je již zmíněný Wolfenstein nebo známý Bioshock. Jako kapitán Renko jste vysláni na ostrov Katorga-12, na kterém se za dob Studené války odehrávaly všemožné ruské experimenty, mezi které patří i pokusy s nově nalezeným prvkem E99. Ihned po příletu do blízkosti ostrova je ale vaše helikoptéra sražena k zemi zvláštní gigantickou emisí. Nyní už není z ostrova cesty zpět a je jen na vás a pár vašich kamarádech zjistit, co se na ostrově stalo, respektive děje, a co stojí za zvláštními hodnotami radioaktivity na ostrově. Hra vypráví klišoidní příběh o záchraně světa s několika možnými konci, které se odvíjí od vašeho finálního rozhodnutí. Bohužel, tyto konce jsou velmi nevýrazné a osobně bych dal přednost radši pořádnému závěrečnému bossfightu. Bohužel ve hře chybí kompletní otitulkování dialogů, a tak ti, co moc dobře nerozumí anglicky, moc z příběhu nepochytí. A z textů a dopisů, které se válí všude po mapě, také o moc moudřejší nebudete. Ihned z úvodu hry na vás dýchne velmi temná a pochmurná atmosféra, která se s příchodem nečekaných jumpscarů mění v horor. Vizuál lokací je zpracován na jedničku, stejně tak i různorodý level desing. Ostrov není totiž obýván jen vojáky, ale také řadou různých a děsivých mutantů, mezi kterými narazíme i na pár povedených bossfightů. Tato atmosféra neupadá naštěstí ani v pozdějších fázích hry, kdy máte v rukách všemožné zbraně a vychytávky, což je velké plus.

Zbraní ve hře naleznete dostačující množství, od úvodního revolveru, přes samopal a brokovnici, až ke granátometu či kulometu. Tyto zbraně máte možnost díky nasbíraným součástkám a zkušenostem také vylepšovat, stejně tak můžete vylepšovat spoustu schopností vaší postavy. Už v úvodní části hry budete cestovat v čase, a to mezi současným rokem 2010 a rokem 1950. Později ale dostane do rukou stroj času, tzv. TDM, díky kterému budete moci měnit stáří objektů a organismů, zpomalovat čas, přemisťovat a přitahovat objekty, nebo vysílat proti nepřátelům pulsy energie. Díky těmto prvkům se ve hře dočkáme i několika logických hádanek spočívajících právě v přemisťování objektů nebo s hrátky s časem.

Hratelnost jako taková je zábavná, ale po dohrání první poloviny hry se dostaví stereotyp, který ale naštěstí zachraňuje povedený level desing. To co především kazí herní požitek jsou nápadné všudepřítomné neviditelné zdi. To jednou nemůžete nalézt cestu dál z jedné arény, a když už si konečně myslíte, že jste ji našli, zastaví vás neviditelná zeď a doslova se vám vysměje. Grafické zpracování se povedlo. Sice by si vývojáři mohli dát více záležet na texturách, ale i na ně jsem si po čase zvykl a grafický kabátek se mi zalíbil. Ve hře nechybí ani brutalita, takže si budete moci vychutnat poletující končetiny vzduchem. Pochvalu si rozhodně zaslouží i Soundtrack a ozvučení.

Singularity je parádní odreagovačkou, která je i přes nedostatky nedoceněná. Hře se bohužel nepodařilo využít její potenciál naplno, a tak se ztratí mezi desítkami podobných titulů.

Pro: Atmosféra a hororové prvky, level desing, logické pasáže a hrátky s časem, vylepšování zbraní a schopností, několik možných konců, grafika, ozvučení

Proti: Chybí titulky, stereotyp, neviditelné zdi, nevyužitý potenciál, nevýrazný konec

+13

Dear Esteban

  • PC 10
Herní výzva 2017: "No fujtajbl!"

Trochu jsem doufal, že když se mi nelíbil Dear Esther, tak se pobavím u parodie. Bohužel obojí stojí za starou belu. Těžko říct, co víc.

Pomalý pohyb, nudné monology a nulová interaktivita jsou v obou, ale bizarní prostředí s rádoby cool efekty a bugy jen zde. Na druhou stranu toto rychleji skončí. Snad jen já jsem se zdržel, když se mi neukázalo: "Konec hry" a já se na YouTube musel ubezpečovat, jestli jsem hru vlastně dohrál.

Pro: rychle to odsejpá, grafické zpracování flóry

Proti: přeplácané, bugy

+13 +14 −1

Tomb Raider: Legend

  • PC 80
Tomb Raider: Legend je první z nextgen generace a jako takový je už úplně jinde, než předchozí díly.

Lara se tentokrát ocitá v mnohem osobnějším příběhu, než kdykoliv předtím a formují ho dvě tragédie. První je ztráta matky v dětství, která se obětovala a aktivovala nějakou bránu, aby Laru zachránila. A druhou je ztráta přítelkyně Amandy, kterou kdysi na vykopávkách nedokázala zachránit. Než se Lara naděje, ocitá se uprostřed odhalování artušovské legendy, kde nechybí tajemný Avalon, Artušův hrob či mocný Excalibur. A samozřejmě se pátrání týká jak osudu její matky, tak Amandy.

Pátrání má filmový ráz, je tu spousta filmových sekvencí, ajťák Zip a historik Alister radí Laře přes sluchátka, Lara cestuje po celém světě a lokace se střídají jak na běžícím páse. No na běžícím páse... levelů je jen 8, což je trošku málo. Na druhou stranu, každý level je dostatečně dlouhý, ale přitom přehledný a celkem jednoduchý. Obtížnost zvyšuje pouze nemožnost ukládání jinak než formou checkpointů. Prostředí se střídají slušně, najdeme tu džungle, chrámy, závody motorek, supermoderní základnu i mafiánské sídlo. Moje oblíbená level je laciné muzeum artušovské legendy, pod kterým se nachází monumentální hrobka skutečného Artuše.

Mezi novinky patří především vystřelovací hák, kterým Lara překoná větší propasti, nechybí zase o něco vylepšené šplhání, pryč je nekonečný inventář se spoustou zbraní a lékárniček a konečně se objevuje ovládání myší, které rychle přejde do krve. Potěší i secrety, které kromě nepodstatných bonusů odemykají zajímavé biografie nebo upgrady zbraní. Škoda jen, že mocný Excalibur si vyzkoušíme jen na chvíli.

A jak se to celé hraje? Skvěle, přesně jako moderní hry. Příběh i hra odsýpá, nechybí puzzle, přestřelky, ani rozsáhlé lokace, ale nikdy se nedostaví frustrace ve stylu "to se nedá zvládnout" ani "kam mám kurňa jít?". Rovněž ovládání funguje bezchybně (až na klasicky mizernou kameru) a na rozdíl od šíleného šestého dílu nemáte pocit, že Vás postava odmítá poslouchat.

Zkrátka Legend je výborné, odladěné a svižně odsýpající dobrodružství.

Pro: Svižná hratelnost, dobrý příběh, nádherná grafika.

Proti: Trochu krátké a jednoduché.

+13

FlatOut 4: Total Insanity

  • PC 65
Tohle je konečně Flatout jak ho známe z prvních dílů - spousta aut, tratí, šílená rychlost, bouračky, výbuchy... Ale popořadě :
Hra obsahuje celkem 10 módů, ať už jsou to závody, závody s powerupy, arény, time trialy atd... To všechno na dvaceti tratích a 4 arénách...
Grafika sice neurazí, ale žádná hitparáda to taky není. Model poškození občas udělá fakt zajímavý ohyby karoserie. Takový dost nereálný.
Co se týče muziky, tak ta je typická Flatoutí - Rock, rock, rock...
Ovládání je prostá arkáda, ale simulátor od hry asi nikdo nečeká.
Ale co je nejdůležitější to je hratelnost a ta je prostě parádní, stejná jako když tahle série teprve pronikala mezi fanoušky.
Bohužel se hra začala prodávat za celkem vysokou cenu, kterou po předchozích zkušenostech zaplatí jen málo kdo, takže v mulťáku zatím moc lidí nepotkáte (píšu 10 dní po vydání a hru má podle steamu cca 3000 lidí).
Celkově bych díky zastaralé grafice a prázdným serverům hru ohodnotil 65%, minimálně pokud jí budete kupovat za tuhle cenu - ale pokud jí koupíte okolo 20€ - rozhodně nebudete zklamaní :)

Pro: Zábava, Spousta tratí, Spousta aut a jejich vylepšování

Proti: Grafika, málo lidí v mulťáku

+13

Cities: Skylines

  • PC 85
Za posledni roky jedna z nejlepsich (ne-li vubec nejlepsi) mestska strategie. Po zklamani z posledniho SimCity, ktere se po uspechu dilu 2000, 3 a 4 dle me vubec nepovedlo, prisla tato hra. Nevedel jsem, co od ni mohu cekat, ale po jejim vydani jsem cetl vyhradne kladne reference. Zakoupil jsem a nelitoval.

Hratelnost cerpa prave z dob Simcity z obdobi dilu na prelomu tisicileti. Opet budete stavet sit silnic, dalnic, vodovodni potrubi, elekticke vedeni, specialni budovy jako policejni stanice, hasice, nemocnice, plus jako novinku hrbitov, kanalizaci a skladku odpadu. Herni svet je obrovsky a zebere vam desitky hodin, nez si odemknete celou mapu. U MHD uz nestaci jen postavit zastavky, ale musite nastavit i trasy, po kterych se dopravni prostredky budou pohybovat.

Hra nefunguje stylem, ze se o jiz zabehnute ctvrti nemusite starat. Nekolikrat se mi stalo, ze jsem po letech vyraznych zisku zacal najednou prodelavat a musel zacit znovu. Hra vas nastesti upozorni na aktualni problem a nabidne i reseni. Casem je ve hre potreba rozsirovat silnice a ubrat dopravnim zacpam, inovovat elektrarny, pripadne postavit prehradni nadrz. Zde je dobre se vyhnout zatopeni mesta. Zvukovy a udebni doprovod hry je na vysoke urovni a celkove hra sveho predchudce serii her SimCity prebiji. Nevyhodou je stereotyp, kdy vas hra po case omrzi.

Pro: do detailu propracovany herni system, pridany nove prvky do hry (kanalizace, hrbitov, skladka odpadu), zvuk a hudebni doprovod

Proti: stereotyp

+13

Epistory: Typing Chronicles

  • PC 75
Vizuálně krásná a zábavná hra s neběžnou mechanikou a zbytečným přívažkem příběhu, který je zprostředkován metaforickými texty pronášenými naléhavě zlomeným hlasem a který lze naštěstí v podstatě ignorovat. Objevování a prozkoumávání papírového světa je radost, souboje jsou návykové, postupně získávaná magie různých živlů přináší do boje možnost (a někdy nutnost) kombinací a na mapě odemyká dříve uzavřené cesty, tematicky vázaná slovní zásoba vás obohatí a občas pobaví (a dorazit jednoho z hadů v pokročilé fázi hry napsáním pětačtyřicetipísmenného názvu plicní nemoci bylo opojný).

Hrála jsem anglickou verzi.

Pro: herní mechanika a s ní spojený slovník, svět, liška

Proti: příběh, nebo co to bylo

+13

12 Labours of Hercules II: The Cretan Bull

  • PC 70
Býk z Kréty je druhým dílem (zatím) šestidílné série time management her z dílny Zoom Out Games. Autoři navazují na osvědčené schéma hratelnosti z prvního dílu série a kromě 40 nových levelů přinášejí jen minimum inovací.

Mohl bych tak zopakovat svůj komentář k prvnímu dílu série a až na drobné nuance bude přesně sedět i k Býkovi z Kréty. Hercules tentokrát čelí úkladům bohyně Héry, která mýtickému krétskému býku vnukne šílenství a náš Herkules musí zastavit řádění bájného tura.

Festival klikání opět zaměstná Herkulovy služebníky sběrem jídla a surovin, budováním farem, pil a dalších staveb, aby splnil zadané úkoly. Herkules tentokrát zaujímá důstojnější polohu a místo odpočinku v houpací síti postává, čekaje na svou roli mocného siláka. Nejčastěji v podobě odvalení mohutného kamene. Jinak se grafické i hudební zpracování ničím neliší.

Levely jsou tentokrát poněkud komplikovanější, zdálo se mi, že je kladen větší důraz na management surovin s nutností rozmýšlení, kterou budovu upgradovat dříve. Nicméně nastavená laťka obtížnosti zůstává stále proklatě nízko a průměrný hráč zdolá úskalí hry bez větších potíží a zádrhelů. Magie a návykovost Herkulových obsluhovaček zůstává a hra opět dokáže přikovat k monitoru svou zábavnou hratelností. Nicméně alespoň pro mě nejde o titul k dlouhým herním seancím, ale na odreagování a relax u několika úrovní.

Novinkou je z mého hlediska poněkud nedoladěné hledání kousku puzzle v každé úrovni. Hra bohužel nikterak nezobrazuje, jak tento kousek vypadá, a tak jsem v prvních 10 mapách docílil tohoto cíle pouhým náhodným klikáním. Až po pohlédnutí na návod na YouTube a zjištění, co mám vlastně hledat (placatý kámen různých barev dle terénu jeho umístění) se situace vyjasnila a hledání tohoto dílku pak bylo daleko snazší.

Za úspěšné nalezení všech kousků se vám po každých 10 úrovních zpřístupní puzzle, po jehož poskládání se otevře bonusový level. Takže kromě základních 40 arén si ještě svůj herní zážitek o 4 levely prodloužíte. Mám nahráno 10 hodin podle Steamu, ale toto prodloužení obvykle kratší herní doby jsem docílil právě díky hledání puzzlíků.

První díl Herkula se mi podařilo zařadit do mých Steam her s kompletním splněním achievementů, ovšem ve druhé části autoři poněkud přitvrdili a zařadili dva achievementy, pro jejichž zisk potřebujete porazit designéry v jejich dosaženém skóre, což se mi tedy nepodařilo ani omylem. Ale jde to, ne že ne.

12 Labours of Hercules II: The Cretan Bull je povedeným pokračováním chytlavé time management hříčky. Druhý díl přinesl minimum inovací, ale zatím se mi hra neomrzela. Uvidíme, co nám autoři přinesou v dalším pokračování řecké obsluhovací telenovely.

Pro: Zábavná hratelnost, příjemná obtížnost, česká lokalizace

Proti: Hledání puzzle kousků

+13

8-bit Bayonetta

  • PC 80
Nejde vyhrát, nejde remizovat, jde jen prohrát s co nejvyšším skóre.

Jen vy, 3 tlačítka, a to ještě 2 z nich slouží ke střelbě a hordy nepřátel. Žádný složitý příběh, žádné větvené dialogy, žádná olbřímí mapa. Hra, jejíž délka odpovídá délce komentáře. Pokud si nedáte ještě jeden pokus ...


Herní výzva 2017, kat. 2

Pro: rád ji odpouštím, že je vlastně jen reklamní aprílový žert

Proti: pixelart nedává vyniknout sošné hlavní hrdince

+13

Grim Fandango Remastered

  • PC 65
Jakožto milovník žánru adventur jsem byla na remaster Grim Fandanga hodně zvědavá. S nadšením jsem hru poprvé spustila už v roce 2015, došla do druhého aktu, kde však můj prvotní entuziasmus zcela vyprchal. Ke hře jsem se vrátila až za necelé dva roky.

Grim Fandango je prostě obrazem své doby, kdy hry byly naprostým opakem dnešních interaktivních filmů, kde jednou do minuty kliknete, abyste nezemřeli. Hra je opravdu velmi složitá a to i pro adventurní veterány, ale bohužel ne tím správným způsobem. Málokdy se mi u hry stane, že bych chtěla zlostí něco prohodit monitorem, jako se mi to stalo tady - ne, řešení puzzlu se dveřmi do trezoru fakt nebyla zábava.

Nepomáhá ani to, že některé klikatelné objekty splývají s okolím, za všechny například lékárnička v tetovacím salonu. Rovněž hádanky, jejichž podstatou je, že některou činnost musíte zopakovat víckrát, jsou otravné (likvidace zlobobrů). Co mi rovněž pilo krev, bylo množství průchozích lokací, ve kterých není nic zajímavého a i když vaše postava umí běhat, strávíte v těchto lokacích více času, než by vám bylo milé.

Hra se sama neukládá. Jste na to sice důrazně upozorněni hned na začátku, to mi ale nezabránilo ztratit celý akt tím, že jsem zapomněla pravidelně ukládat a narazila jsem na bug, který zabránil dalšímu postupu. Těchto nedostatků bohužel bylo více a nejsem zdaleka jediná, kdo na ně narazil. Remaster by takové problémy prostě mít neměl, zvlášť když byl dostatek času na patch.

Ne všechno je však na hře špatné - voice acting, hlavní námět, směsice mexického folkloru a jazzu, to všechno bylo výjimečné a naprosto skvělé. Hra má osobitý humor a hlavní hrdina Manny je prostě sympaťák.

Pokud máte žánr klasických adventur rádi, doporučuji Grim Fandango alespoň vyzkoušet. Musíte však mít trpělivost a překousnout již zastaralé herní mechaniky a občasné bugy. A ukládat, hlavně musíte pořád ukládat!

Pro: Příběh, voice acting, stylizace, humor

Proti: Zastaralé herní mechaniky, bugy, občas frustrující puzzly

+13 +14 −1

Far Cry: Primal

  • PC 25
Far Cry: Primal je jako třikrát zalité vrecúško čaje: poprvé (FC3) byl nápoj fajn, podruhé ještě ok, ale potřetí je to v podstatě jen voda s cukrem. Pokládám za ránu dortem do ksichtu, že musíte potřetí za 5 let totožně škubat byliny a obírat zabité pravěké chlupaťáky, aby se vám košatil strom dovedností. Přechod na chladné zbraně je (alespoň zpočátku) absurdně nezvládnutý, systém obsazování a neustálých lokálních mikropřestřelek v otevřeném světě docela dobře fungoval v moderní době, kde se našinec mohl docela kreativně vyblbnout kombinací střelných, výbušných, chladných, tichých, pyro, a čert ví co ještě, zbraní. Zdejší kameny a klacky nejsou propracované ani zábavné, jakoby se autoři na tento zásadní aspekt úplně vysrali.

Loot, levelling, autoheal apod. sice nadále pokládám za kokotinu, ale toleruju je, pokud hra zvládne zásadní věci, jako je chytlavé prostředí, zábavná weapon ballance, solidní příběhovou linku, slušné postavy, prohnanou AI. Warning: joy not found. Ve Far Cry 1 jsem poctivě papal lékárničky, které obvykle ležely na logických místech, které jsem si obvykle musel vybojovat a pak si jich kua vážil, uměl jsem okamžitě všechno a po čas hry se učil využívat nabídnuté mechanismy naplno, nacházel lepší bouchačky, posouval se z nějakého bezvýznamného okrajového outpostu tehdy ještě neexistující worldmapy do tuhého centra dění, kde jsem nabylý gear (a dovednosti) aplikoval, a bylo to zatraceně dobré, v Primalu aby člověk pořád mačkal trhací/kuchací/lootovací button a co 5 min přehazoval do menu, co která cypovina odemyká. Now loot my ass!

Vysolit plnou cenu za tuhle oslavu vývojářské zhnilosti mně přišlo tak žinantní, že jsem šel na Steam okamžitě zakoupit pár KVALITNÍCH FPS, které jsem zamlada politováníhodně uwarezil. Primal je mimochodem čítankovým příkladem, jak moc ve dnešní době chybí dema. Youtube je sice fajn, ale není to hands-on, a místo vlastního autentického žážitku vám to leda tak kurví spoilery. Je úplně v pohodě, když mě jinak zajímavá a svěží hra (jako např. Ori, Dishonored...) jakožto platícího zákazníka časem přestane bavit, avšak tato přeskinovaná odfláklá ohavnost je živoucím důkazem, že i některé virtuální nákupy by si zasloužily zavést refund.

Pro: Nenapadá mě bohužel jediný chvályhodný aspekt, jde o hru s potenciálně zajímavým settingem, ale tragicky nudným, ohraným provedením.

Proti: Velmi tupá a nudná hra plná úsměvných momentů. Já nemám kategoricky nic proti moderním hrám, ale ten milkin-the-cow faktor a celková humpoláckost prostě čouhá z FCP na každém kroku. Brutálně přezvěřené.

+13 +17 −4

Polda 3

  • PC 50
Po (pro mě) těžko pochopitelném úspěchu druhého dílu na sebe další Polda nenechal dlouho čekat. A i tentokrát je příběh zbrusu nový a na události v Lupanech, či v Marsiasu vůbec nenavazuje (ačkoli se tu najde pár nepřímých odkazů na druhý díl). Pankrác odešel od policie a založil si vlastní detektivní kancelář (o čemž jen tak mimochodem mluvil už v Poldovi 1). První případ – najít ztraceného kuchaře se však rozvine v dobrodružný příběh odehrávající se v mnoha koutech světa, včetně Iráku, Sibiře, či USA. Konečně se dá říci, že tu máme opravdový příběh, který má hlavu a patu, má své důležité postavy (nejen Pankráce) a obsahuje cosi jako zvraty. Bohužel, spád příběhu je někdy hodně pozvolný a často se děj vleče na úkor adventuření. Jelikož není z čeho brát napětí a charaktery postav jsou plytké, pobyt v jednotlivých lokacích se může rychle zvrtnout ve znuděné čekání na to, kdy se děj zase někam posune.

Grafická stránka se začíná zvedat. Styl viděný v druhém díle je sice pořád přítomný, ale už není tak praštěně pokroucený. Renderované pozadí hře prospívá. Na pohled vypadají lokace docela hezky a i hudba, která je netradiční díky různým výkřikům a mumlání v pozadí, je stylová a dobře sedí k danému prostředí. Trochu průšvih představují předměty, které jsou obtažené nevzhlednou černou čárkou. Je to zřejmě z důvodu animací, které se díky tomu tvořily mnohem snáz. Na jednu stranu zvýrazněné sebratelné předměty nepůsobí dobře, ale na stranu druhou zase odbourávají riziko pixelhuntingu. Náročnost hry celkově výrazně klesla, což je dáno i tím, že světem hry procházíte postupně, namísto toho, aby se nové lokace odemykaly na mapě jako v minulých dílech. Neměl by být problém hru dokončit bez návodu a to navzdory tomu, že logika některých úkonů opět těžce pokulhává.

Humoru trochu ubylo a jeho terčem jsou tentokrát především různé národnosti a sociální skupiny lidí. Politická nekorektnost je z humoru přímo cítit a to je dobře, jelikož jde o takový trademark do budoucna, stejně jako panoptikum osobností v díle druhém. Zdá se, že Sobota se opět naučil číst, ovšem momentky, kdy má Pankrác říct složitější slovo ale přeřekne se a pronese cosi jakože vtipného tu stále jsou. Asi to má být vtipné, což není ani trochu. I když je humor pořád mizerný, tak některé vtípky a hlášky jsou opravdu povedené. Rozhodně není Polda 3 tak neskonale trapný jako jeho předchůdce. I Pankrác začíná chvílemi připomínat sympatického hrdinu. Celkově vzato se dá říci, že série pomalu dospívá.

Žhavou novinkou je přítomnost pěti miniher, které lze po odemčení hrát kdykoli z menu a měnit obtížnost. Ačkoli se minihry často kritizují, neboť nejde o klasické logické rébusy známé z jiných adventur, ale o hříčky vyžadující rychlost, přesnost a štěstí, tak si myslím, že jejich přítomnost je vítaná. Tedy s vyjímkou minihry poslední, která představuje klasickou nudnou posunovačku, která je sice použitá v každé druhé adventuře, ale snad pokaždé má nějaký vylepšovák, něco co ji ozvláštní. Tady je to jen laciná nuda a navíc s hodně ošklivým obrázkem.

Ve výsledku je Polda 3 krokem vpřed. Hra se po hratelnostní stránce konečně zvedá z bahna a přízvisko „trapná“ humorná adventura začíná lehce slábnout, což jedině vítám. Na klasickou dobrodružnou adventuru je Polda pořád moc plytký a stále zbavený jakékoli atmosféry, logiky, či charakterů postav.

Pro: Nekorektní humor, pestré prostředí, minihry

Proti: Většinou slabý humor, zvýrazněné předměty (a postavy), pomalé dávkování děje

+13

Mini Metro

  • PC 60
Ze začátku jsem dost žasla, že primární platformou Mini Metra není smartphone, pak mi však došlo, že ochota kompenzovat dost nepochopitelný design typu „hoď mimino do mikrovlnky a doufej v jeho schopnost protřísknout sklo“ během cesty hromadnou dopravou by mohla být podstatně nižší než doma u kompu, kde má člověk trochu času a klidu a nebrání se naději, že ono to postupně nějak logicky zapadne na místo. Nezapadne.

Tvůrci se zaklínají intuitivností konceptu, která údajně opravňuje vynechat jakoukoli formu tutoriálu, a ač na kreslení čar z bodu A do bodu B teoreticky nejde nic zblbnout, ono je tu přece jen pár prvků, jež ze hry dělají potenciálně komplexnější záležitost. Zda se aspoň vzdáleně přiblížíte úspěchu, nebo pohoříte dřív, než stačíte říct „Blanka“, plně závisí na vaší schopnosti sestavit dráhu, která nějak příčetně kombinuje stanice s největším počtem nastupujících a vystupujících. Potíž spočívá v tom, že tuhle informaci a co je co se ze hry nedozvíte a vše si musíte vyhledat z externích zdrojů. Tedy, „vše“ – že ty bílé čáry podél zastávky zahrabané ve třech různých barevných liniích znamenají, že nástupiště není připojené, a tudíž není jak nastupovat, jsem musela vyhrabat z diskuzí na Steamu, a co dělají tzv. „unikátní stanice“ se mi pořád zjistit nepovedlo (Star stations are stations which could represent the capital, dafuq?). Plus co je intuitivního na tom, že nejefektivnější začátečnickou strategií je spojovat dráhy do kruhu, mi jako pravidelnému zahřívači vlakových sedaček poněkud uniká.

Ale tak fajn, máte domácí úkol, co má být. Jenže on se potom dostaví ten super bug, kvůli němuž můžete svoje pečlivě nakreslené, pospojované, vykalkulované a překreslené trasy vzít a narvat si je do tunelu. Z nepochopitelných důvodů totiž není výjimkou, když vám prázdný vlak projíždí připojenou stanicí, aniž by nabral jediného pasažéra, důsledkem čehož se vám celý projekt v několika minutách zhroutí kvůli přelidnění a splnění achievementu můžete udělat papá.

Stručně řečeno, zůstávám u Subway Surfers.
+13

Star Trek: Elite Force II

  • PC 85
Elite Force 2 bylo pro mě před lety jako zjevení. Narozdíl od jedničky přibylo spoustu možností, grafika byla mnohem hezčí a i příběh se slušně posunul.

Začátek je bombastický. Pokud jste před léty se slzou v oku sledovali, jak se Voyager konečně borgským transwarp tunelem dostává domů, tady tomu máte možnost napomoci a sabotovat borgskou kouli, která zachytila loď. Poté se hlavní hrdina po peripetiích s byrokracií dostává na Enterprise a rozjíždí se parádní příběh o stopování tajemných exomorfů, sporu dvou dosud nepoznaných ras a samozřejmě zde nesmí chybět staří známí Klingoni, Romulani či jeden Fereng. Nechybí i pár zvratů, všechny rasy jsou přesně takové jaké mají být a Picard rulez. Trošku mě v rámci vyprávění zklamalo, že na Enterprise je pouze Picard a Tuvok z Voyageru, ale chápu že 9 let po skončení Nové generace se původní herci shání a platí těžko.

Grafika je mnohem hezčí, i když ne tak úžasná jak kdysi. Stále jsou tu temné quakovské místnosti jak ze středověku, ale třeba Enterprise je vymodelovaná krásně a v rámci příběhu se podíváme na různé zajímavé lokace - ať už borgskou krychli, zaplivaný Klingonský bar, hororovou opuštěnou loď nebo na plášť samotné Enterprise.

A hratelnost? Autoři přidali spoustu možností, takže v každé misi máme pár zvratů, občas někoho kryjeme či zachraňujeme, mezi misemi nechybí rozhovory včetně na 3D akci unikátní možnost vybrat si s kým hrdina skončí v posteli.
Další novinkou je trikodér se kterým jsem si užil spoustu srandy - dá se s ním detekovat unikající plyn, neviditelné lasery, tajné místnosti či hackovat ve dvou zajímavých minihrách. Ke konci přibyde i možnost označování cílů, což když jsem viděl kdysi, tak mi málem spadla čelist. Zaměříte věžičku a snese se na ni kanonáda phaserů a fotonových torpéd.
Poslední novinkou jsou staré dobré secrety, tentokrát sbíráte modely Enteprise a pokud jich nasbíráte dost, můžete si užít dalších 6 mini misí po dohrání hry.

Jinak je to v zásadě opět klasická střílečka. Máte sci-fi ekvivalenty samopalů, brokovnice, rotačáku, raketometu či sniperky, většina zbraní má sekundární mód a proti Vám se až na pár výjimek valí většinou různá broukovitá havěť nebo Idrylští teroristi. Zatímco začátek je celkem v pohodě, ke konci pořádně přituhuje, neboť zbraně nejsou tak účinné (a ty účinnější žerou příliš nábojů), na každém kroku čeká nějaký boss a zabrat Vám dá občas i prostředí (láva). Stejně jako v jedničce nechybí ani celkem povedená stealth mise a dá se říct, že každá mise je trošku jiná - samozřejmě v rámci možností dané žánrem. Pokud jste si v jedničce zvykli na tým, tak na to rychle zapomeňte, scénárista totiž vždycky přijde s kličkou, abyste museli projít většina mise sami.

Co bohužel sráží zážitek je optimalizace. Nevím jestli si hra nerozuměla s moji grafikou nebo čím, ale pokaždé když ji hraji (samozřejmě opatchovanou a na jiném), jsou problémy. Zpomalování citlivosti myši, zasekávání zvuku (a celé hry) při otevírání dveří, neskutečné lagy na velkých prostranstvích. náhodná spadnutí při loadu. Nejvíce mě dostal bug, díky kterému jsem ani zaboha nepřišel na to, jak zoomovat se sniperkou. Sekundární střelba nefungovala, žádné jiné tlačítko také ne a to jsem prolezl celé nastavení ovládání 4x.

Díky tomu jen 85%, jinak Elite Force 2 je klasika a povinnost pro všechny trekkie stejně jako první díl.

Pro: Výborný příběh, celkem hezká grafika, spousta novinek, je to Star Trek.

Proti: Na některých počítačích špatná optimalizace.

+13