Nejlépe hodnocené komentáře

Když George Lucas v roce 2012 prodal Lucasfilm a s ním spojené divize společnosti Disney, byl to pro mě mrzutý den. Záhy potom totiž došlo neodvratitelně k tomu, že se původní Expandové Universum dekanonizovalo a všechny dosavadní příběhy pozbyly platnosti a to včetně KOTORů a celkově Staré republiky, které se dějově datují tisíce let před filmy či seriály. Je sice velmi pravděpodobné, že k podobné události by došlo tak jako tak s příchodem nových filmů, ale o tom někdy jindy. Na všem je ale potřeba hledat něco pozitivního a já za toto pozitivum považuji právě hru The Old Republic, která si k tomuto dni prošla hodně, ale opravdu hodně dlouhou cestou, kterou od začátku sleduji a zúčastním se jí.

Domnívám se, že nemá úplně cenu zde popisovat hratelnost, příběh nebo dokonce i grafickou stránku věci, protože postupem let se vše značně posunulo směrem vpřed, ale autoři hru opečovávají a s enginem, na kterém The Old Republic běží, dělají co mohou. Udržují hru aktualizovanou (někdy sice s nějakým tím zaškobrtnutím) a i po takové době přidávají obsah, i když ve značně řídčí konzistenci. Navzdory změnám však ale jádro hry zůstává stále stejné, což je určitě dobře. Moc se mi líbí, že BioWare zde naslouchal hráčům a právě postupnými updaty jim dal hru, jakou chtěli, čímž také zavřel hubu ukřičeným děckám, kteří se ke hře nachomítli, když zrovna nebylo co dělat ve WoWku. Není to sice vysněný KOTOR 3 (který nyní možná není až tak nereálný jako kdysi), ale v rámci možností je to něco podobného. Nový příběh s vazbami na původní dvě hry.

Jistě, hra bez chyb určitě není, ale to zde často již někdo popsal a už jsem si na ně nějak zvyknul, takže mě vlastně ani netrápí. Každopádně tím jen chci uznat, že prostor pro zlepšení by se uričtě našel. Přesto se však nedokážu ubránit dojmu, že zápory, které jsou hře vytýkány jsou primárně ty, které souvisí s jejím žánrem MMO. Tady je nutné si uvědomit, že sice lze dělat kompromisy, ale žánr od základu prostě nepřekopete. Když přijmete fakt, jakou hru to vlastně hrajete, uvědomíte si, v čem tkví její velká síla a jak si hru patřičně užít.

Protože v jakém jiném MMO máte takto personalizované příběhy pro jednotlivé postavy se smysluplným a plně nadabovaným dialogem. Kde jinde máte takový vesmír možností? Jistě, pár alternativ určitě existuje. Jsou ale vážně tak kvalitní? Za mě je odpověď na tento dotaz jednoznačná.

Po takové době se objektivně hodnotí těžko. Mám ale tu výhodu, že si pamatuju, jak jsem se cítil při prvním hraní, potažmo v prvním roce hraní. Od té doby totiž uběhlo deset let, já končil střední školu a teoreticky jsem byl někdo úplně jiný. I tak se ale do Staré republiky stále vracím. A vždy když přijdu, očekává mě povědomý vesmír plný dobrodružství a zábavy. A toto rozhodně o žádném jiném MMO-RPG nemohu říct. Možná je to specifické kouzlo Star Wars. Neříkám, že ne. Ale jak kdysi prohlásil Anakin Skywalker:

"Když to funguje...." :)

Knights of the Eternal Throne je volným pokračováním předchozího Star Wars: The Old Republic - Knights of the Fallen Empire, asi nejlepšího rozšíření, jaké kdy Star Wars: The Old Republic dostala. Zde navazujeme přímo na konec předchozího dějství a pomalinku spějeme do finále proti císařovně Vaylin.

Myslím, že se dá říct, že vše, co fungovalo předtím, funguje nadále i zde. Opět se jedná o parádní, byť o něco kratší příběh, jehož vyvrcholení je jeden z nejepičtějších momentů v celé sáze Star Wars a to beze srandy. Menší počet kapitol zde vůbec nevadí, o to víc se děj pevně drží oné hlavní linky a je ještě o něco konzistentnější. K příběhu moc prozrazovat nechci, ať ti, kteří nehráli, mají nějaká překvapení. Prozdradím ještě, že se opět můžete těšit na (nové) zajímavé a dobře napsané charaktery a spoustu překvapivých prvků, které byste v MMO (pokud se tomu tady ještě tak dá říkat) nečekali. Opět - a tentokrát ještě více - zde záleží na vašich volbách, podle čehož se bude odvíjet vyprávění. Obzvlášť hráči orientovaní na Temnou stranu Síly si zde užijí, jelikož doslova budou moci rozhodovat o osudu postav, které třeba znáte...

Změny, které nový dodatek přinesl, tehdy potěšily také MMO hráče, jelikož vybalancoval ten prudký sešup z minula. Byl totiž přidán mód Uprisings, což jsou v podstatě mini flashpointy, orientované na spolupráci hráčů. Za sebe můžu říct, že jsem v nich pár hodin strávil a byly celkem fajn, byť - jak už teď asi víte - nejsem kovaný MMÓčkař. Další přidanou věcí byl takzvaný systém Galactic Command, který u mě moc úspěch neměl. Jednalo se primárně o takový endgame obsah, kdy po dosažení maximálního levelu, který byl opět navýšen, jste mohli levelovat Commander level, což vedlo standardně k tomu, že jste dostávali různé náhodné odměny od kosmetických doplňků, přes mocné předměty, až po různé boosty a táké další chujoviny. Jako ano, naprosto rozumím a chápu, proč tady taková věc je a vyloženě mě neobtěžovala, jen bych si přál, aby to tehdy ještě poladili a rozhodli se, aby tento Commander level se zvyšoval napříč všemi postavami, které máte, protože takhle se muselo fakt hodně grindovat, abyste získali něco hodnotného. Výše zmíněné záležitosti jsou ale v podstatě vším, co mi trochu kazí lesk Knights of the Eternal Throne.

Musím říct, že Valkorionova Zakuulská říše mi hrozně moc přirostla k srdci. Přijde mi, že borci z BioWare se tady opravdu vyšvihli a snažili se vyslyšet přání fanoušků a do fenoménu Star Wars se jim povedlo napsat kapitolu, jež se důstojně zařadí vedle ságy Skywalkerů, což teď, když o tom píšu, byl vlastně také příběh o dysfunkční rodině. Jó, holt prostě kucí z Bajowéru pochopili látku a podle toho s ní pracovali a to se obzvlášť dnes, když jsou na nás chrleny Star Wars produkty jak na běžícím páse, musí ocenit.

Abych to tedy nějak shrnul: pakliže se vám zápolení s císařem Valkorionem a jeho synem Arcannem líbilo, tady rozhodně zklamaní nebudete, protože se opravdu vyloženě pokračuje v epicky rozjeté jízdě.

Nakonec jen doplním, že ani zde příběh Staré republiky nekončí a i když poté pokračuje poněkud rozvolnějším tempem, je možné si jej vychutnávat dál, jelikož postavy se kterými jste se seznámili, s vámi na vaší cestě pokračují dál. I když si asi nejspíš budete myslet, že po tomhle už není o čem vyprávět, rovnou vás vyvedu z omylu. Stále tu totiž máme Republiku a Impérium, dvě znepřátelné strany, které byly spojenci z nutnosti. A jelikož nutnost spojenectví pominula, je na čase se do sebe zase pustit. A se starou válkou se potom vracejí i staří známí....

Navíc, jste si opravdu jistí, že je ten císař opravdu nadobro poražen? :)